Osvětlení

Osvětlení pro akva by mělo krytí IP 44 nebo vyšší. Chtělo by to pohledat výrobní štítek a odečíst údaje. jestliže se jedná o originální kryt (černý plastový) mělo by být vše v pořádku. Osvětlení se možná zdá "silné" ale mnoho těch co jej měli Vám řekne, že je nedostatečné. Pod takovým osvětlením prosperují jen hodně nenáročné rostliny. Krokem ke zlepšení je použít reflektory nebo v budoucu toto osvětlení rozšířit o další trubice. Záleží jeké rostliny v akva budou.

Je alebo nie je nutné chrániť osvetlenie v priemyselne vyrobenom kryte, a či vôbec všeobecne? Myslím na odparovanie vody, aby mi táto následne nepoškodila toto svetelné zariadenie. Kúpila som si konečne riadne - hotové akva (160 l), ktoré na moje zvyky nemalo žiadne sklenené krytie, čo ma prekvapilo a teraz neviem, ako dalej. Predtým som mala len domácky zhotovené osvetlenie a to som vždy chránila pred vlhkosťou. Apropo - osvetlenie sa mi zdá moc silné...mám veriť výrobcovi a neriešiť to? Počkať na reakciu rastlín, tvorbu rias a pod.? Dík všetkým za rady.

Tak tak. Ta nanejvys pochybna jednotka W/l se urcuje pro osvetleni zarivkovou trubici. A na co tohle byla reakce, asi to zase nekdo cetl odzadu, taky uz se mi podarilo reagovat na opacnou stranu tematu (nejstarsi prispevek), stane se, jen pak netusime k cemu to je .

bohuzel jsem nedohledal na jaky prizpevek je to reakce, ale zarivkove W se rozhodne na zarovkove neprepocitavaji... ty priblizne poucky jsou prave na zarivkovou ucinnost
edit: cetl jsem to nejak dlouho

S těmahle přepočtama bych byl velice opatrný. Hlavně proto, že to tak v praxi nebude fungovat

To že ti v še rosta pod 20w zařivkou natom není nic spatně, protože 18w zářivka vydá tolik světla jako 100w žárovka viz stránky philips tam je tabulka. Takže podle té tabulky máš na 1l vody 0,7w

rybicky.net/forum/14616-predradniky

tak teraz jsem vedle jak ta jedle
nemate link na nejaku tech.lit. nech aspon viem ze co je to za sifru co ste mi napisali.
az takto el.k alvarkam nemam nastudovanu

k domácími kutilství doporučuju k těm trubkám použít EP od osramu, rozhodně 1000x kvalitnější než třeba glomat

ok...dakujem velmi ste mi pomohli
nie som bohvie aky domaci kutil
snad mi to nevybuchne ked to budem zapajat do krytu

U mne je to naprosto jasné - Hagen ani zadarmo.

Vdaka Sid
No a ked sa uz vo finale oscitli Hagen a Osram
tak Vy by ste osobne ktorej dali prednost?
alebo je to uz jedno.

akurát som vymenila defaultnú setovú trubicu za sera plant color, tak som zvedavá, čo to spraví. je viac dočervena, ale pekne vynikne farba koreňa a červených rastlín. myriophyllum sa evidentne ťahá od zadného skla do oblasti priamo pod svetlo, vyzerá, že sa mu to páči. ešte musím poriešiť reflektor.

Ten nejpodstatnější v ceně. Osram nebo Sylvania stojí zlomek toho, co Hagen nebo Sera, přitom obvykle zastanou víc práce a mají delší výdrž.

iba malu otazocku. Chcem si kupit 2 žierivky(2x30W T8)
Iba by som sa chcel spytat ze je vlstne nejaky rozdiel v klate medzi tymito troma vyrobcami:
* Hagen
* Osram Sylvania
* Sera
Dakujem

Ďakujem za odpoveď . Ja som spokojný s tymito keď odyjdu tak skusim iné ja len že či niekto nevie ktorá svieti lepšie na dno

a co třeba obyčejné třípásmové zářivky, 840 nebo 830. Stačí si tady pročíst forum, názorů pro a proti je tu víc než dost

tak podla mojich skromnych nacitanych poznatkov ak mas rasline akvarium tak jednoznacne sera plant color alebo podobny tyop od inej znacky

Zdraví prosim o radu . Chdem sa spytať ktorá trubica je lepšia keď je umiestnená v predu LIFE GLO , alebo POVER GLO obydve sú 39W 85cm v 98cm kryte ďakujem

vdaka za rady...tak az zacnu rastlinky protestovat budem vediet ze co sa im nepaci

můžeš je měnit postupně, ale jestli jsi spokojenej a kytkám se daří tak můžeš ještě počkat - to záleží na kytkách, jak se jim tam líbí

no ja mam 200L akva/cisty objem cca 170L) 35cm vysoky vodny stlpec a 0.4w/L
co sa mi nezda ze obidve su akva glo

svítivost se začne snižovat, u těchto speciálek, docela rychle. Bylo by dobré je měnit kolem půl až třičtvrtě roku (záleží na počtu hodin svícení). Samotná trubice asi vydrží docela dlouho, mění se hlavně kvůli té svítivosti.
Jestli nemáš hodně poddimenzované světlení (jak bývá například v setech) a rostlinkám se stále daří a nemáš problém s řasami, tak je nejspíš tak často měnit nemusíš

este dotaz. ano mam tie klasicke akva glo trubice.(aka je vlastne zivotnost trubic, myslim tym pokial sa nevypalia)
keby som ich tam nechal dlhsie bude to mat drasticke nasledky??
rastlinky mam s minimalnymi narokmi na svetlo.mam aj plavajuce rastliny.takze toho aj tak moc neprenikne

vdaka za rady

záleží jaké máš, jestli nějaké speciální např.aquaGLO tak i častěji

to sa fakt maju kazdy rok menit ziarivky???

S tou předělávkou to bylo myšleno tak, že pokud bys měl nějaké starší svítitdlo s tlumivkou, které dneska seženeš za flašku není problém ho za oněch 600,-Kč předělat na moderní osvětlení s předřadníkem a trubicemi T5. Vím, že elektrikáři to neradi vidí, ale příjde mi poněkud zbytečný instalovat do krytu osvětlení s krytím IP 65. Pokud je použito krycí sklo a kryt odvětrávaný ...ale každého věc.

Díky kluci nedalo mi to a byl jsem se tam ještě podívat,kdyz jsem tam byl poprve tak jsem se niceho nedocetl a ani mik tomu nikdo nic nerekl:trosku jsem jim to rozepral a je to stara kombinace bez predradniku:(((((
S tim předeláváním se mi moc do toho jit nechce to je dalsi investice cca 500 kč a já mám slíbne osvetleni na akva za 1400 takže asi vemu tohleale dekuji za rady

Nejsem žádný elektroznalec, ale podle mě jde o klasické průmyslové svítidlo s tlumivkou. Tím neříkám, že je to špatné, jen je na zvážení zda koupě svítidla s tlumivkou (pokud tomu skutečně tak je) není dnes v době T5 trubic krokem zpět... Na druhou stranu dlužno dodat, že moderní svítidlo s el. předřadníkem, trubicemi T5 a tímto krytím za tyhle peníze neseženete. Tedy myslím hotové. Jinak není problém předělat starší osvětlení s tlumivkou na moderní s předřadníky a T5 za stejné peníze a získáte o třetinu více Lm s nižší spotřebou.... Ale pokud bude světelný výkon toho tělesa z Bauhausu stačit, proč ne.

Jestli to je plastový kryt a jsou v tom tlumivky a ne elektronický předřadník, tak se to bude tak zahřívat, že do dvou let ten kryt zkřehne a rozpadne se.

Souhlas

První číslo udává odolnost proti předmětům a druhé proti vodě. Více v odkaze.
www.ventilatory.net/…

Díky za upřesnění , bral jsem IP 6X už jako vodotěsnou záležitost

Malá oprava zcela voděodolné by muselo být IP68 i pro ponoření ale tohle IP65 je proti tryskající vodě a to je pro akvaristiku dostatečné.
Jinak pokud to designově vyhovuje a i výkonově pro potřeby akva, tak je to za slušný peníze. Otázka jestli to není šmejd a jak dlouho bude fungovat.. to ale asi nikdo dopředu nedovede říct.

Sice netuším, jak to vypadá (rampa s úchyty na zářivky, či komplet osvětlení i s reflexčním provedením???) ale 600,- Kč za dvouzářivku je skvělá cena.
Důležitý je ten parametr IP 65, což znamená že je to zcela vodě odolné. Počítej s tím, že to je na zářivky o délce 120 cm.

Ahoj mám dotaz oběvil jsem v BAUHAUZU osvetleni na akva ,ale nevim zda je vyhovující a abych nemel problemy.Tak se chci zeptat jestli nemá někdo zkušenosti cena je okolo 600 na dvojzářivku,píší že je to vodě odolny tak s tim by snad neměl být problém.Parametry co jsem tam odečetl jsou
2x36W IP 65
T8/G13841/4000K
3350Lm
E2 ELEKTRO GMBH
Fn (Hz) 50
In (mA) 430
delta 0,48

Jestli tomu někdo rozumí tak prosím poradte

Kuju moc

No rozumím tomu tak, že čerstvou nebo odstátou je naprosto jedno. Hlavně čistou z vodovodu a často... :P

Pro méně chápavé - prosím o závěr z této už málem vědecké debaty: je tedy lépe používat čerstvou nebo odstátou (a čistě hypoteticky- jak nejdéle odstátou je možno ještě použít)?

Já mám stejnou zkušenost, ale s tím rozdílem, že dolévám odstátou vodou. Kanystr napouštím večer a min. do rána je odzátkován, povětšinou spíše až večer když se někdo sprchuje je zazátkován a odnesen. Přesto docházelo k masivnímu bublinkování. Já to vidím také v čistotě vody, porovnejte si odsátou vodu bývá tmavší. Dalším podporujícím důkazem bylo, když jsem akvárko nasvítil lomem slunečního světla. Kdy akvárko s již mírnou produkcí opět začlo zběsile bublat během pár min. Samozřejmě souhlasím i s tvrzením níže popsaným a jen doplňuji další odlišný případ.

Ano, jen s doplnenim, ze nejen bublinky z fotosyntezy, ale i uvolnovani plynu z presycene vody. Ony totiz ty plyny se uvolnuji rady tam, "kde se neco deje", kde uz neco bubla, ceri, kape ...

Sid uz to vysvetlil, ze i ja jsem to pochopil. Co vidim jsou tedy opravdu bublinky kysliku z fotosyntezy, jenze voda je plyny tak presycena, ze uz se nemuze ten kyslik do vody rozpoustet a tak jde v bublinkach ven. Narusene pletivo, diky, to bych taky pochopil, nakonec z ustipnutych stonku stonkovek to pak vzdycky jde nejvic. Takze panove diky, snad uz chapu co se deje. Vysvetleni je jak se zda jednoduche .

Tzn. pokud mám ve 300l vyšší denní přírustky té samé kytky jako ve staré 200l, tak to mám brát jako primární ukazatel, že kytky rostou správně a nepřítomnost "řetízkování" neznamená nic špatného? Do teď jsem asi mylně bral právě to bublání jako znak toho, že se rostlinám daří.

Vybublava hlavne v mistech, kde je pletivo rostlin narusene. Rostlina jinak rozpousti celym povrchem (nekde vice, nekde mene). Ale kdyz nema jak rozpoustet, kdyz je plynu ve vode vic, zacinaji se na ni tvorit male bublinky, a z mist kde je zilnatina narusena pak unika v "proudech" bublinek.
S tim se suchozemske kytky nepotkavaji, vzdy bez problemu maji plyny kam vypoustet. Vlastne podvodni taky, jen je to vypousteni bud videt, nebo ne.
Me se tedy po vymene tretiny vody tvori bublinky i na kamenech, atd. I ve sklenicce, kdyz ji necham chvili stat.
Kdyz veris v to, ze rostliny zacnou tak silene asimilovat z duvodu pritomnosti "neceho" chemickeho ve vode, co jim schazi, zkus tenhle pokus - vodu napust do kyble, a nech stat nekolik dni. dukladne promichavej (treba tyckovym mixerem, parkrat za den), a zahrej na stejnou teplotu jako akva. Pak dolej, a uvidis.

Koukám, že než jsem stihl doklepat svou reakci, to podstatné už tu napsal Filipsi...
(To je tak, když člověk vede na Rybičkách "simultánku" a řeší několik věcí naráz... )
Ale kdy už jsem se s tím tak natrápil, dám to sem!
...Je viditelné bublání rostlin přímo úměrné přírustku hmoty? Jak je možné, že ve 300l bublá egerie méně nebo vůbec než ve 200l a přesto roste výrazně rychleji?...
"Viditelné bublání" není přímo úměrné přírůstku hmoty.
V jedné nádrži mohou rostliny vyprodukovat mnohem víc kyslíku než ve druhé, přesto v té první nemusíme - narozdíl od té druhé - žádnou produkci kyslíku vidět. Kyslík se (jako odpad při fotosyntéze) objevuje ve formě viditelných bublinek za předpokladu, že prostředí (okolní voda) je kyslíkem nasycené a rostlinou produkovaný O2 se již nestíhá rozpouštět a uniká ve formě bublinek.
...Mělo na znovuobjevení se "bublinek" vliv to snížení čeření výtoku z filtrace (odkud přichází voda obohacená o CO2) nebo to byl efekt těch 20l, tedy cca 10% objemu akva, čerstvé vodovodní (a ledové) vody?...
Za b) je správně.
...Skoro to vypadá, že další experimenty zaměřím na hnojení tou Sidovou špinavou (čistou) vodou a ev. další zvýšení obsahu CO2. Hnojení hnojivem (minimálně tedy Ferropolem) se nezdá že by mělo nějaký účinek...
Měl bych v této souvislosti zdůraznit, že mnou propagované "hnojení výměnou části vody" nemá univerzální platnost! Určitě na ně nelze spoléhat v intenzívně provozovaných rostlinných nádržích, kde pouhá výměna části vody bude sotva splňovat požadavky rostlin, "motivovaných" vysokou intenzitou osvětlení, koncentrací volného CO2, příp. i teplotou.
V takových podmínkách bude nutné zajistit kytkám trvalý přístup k živinám, ať už formou kořenové nebo "listové" výživy.
Takže až vám začnou kytky "haprovat", zapřemýšlejte o vhodném hnojivu.

Dobre, mozne vysvetleni. No jo, ale proc se ten plyn z vody, pokud neni z rostlin, rozhodne jit zrovna z jednoho mista na listu a proc si nikdy nevybere neco nezeleneho, treba nejake vybaveni v nadrzi a nebo sutr? Co ho vede jit z vody v proudu bublin z jedineho mista, kdyz jinde takhle bubla az zase o peknych par cm dal? Ze by ten maly pridavek z rostliny zpusobil to, ze v tomhle miste uz je opravdu moc a tam vybublaval? Mne se to nezda.

No ja vedel, ze nas nekdo setre . Jasne ze jde z rostlin kyslik, co by to taky bylo jineho. Jenze my pridame vodovodni vodu a kytky zacnou produkovat kyslik jak pominute, a ten vznika fotosyntezou. Fotosynteza chce svetlo, CO2 a vodu (no dobre, ne kazda fotosynteza potrebuje vodu, misto H2O to lze i s H2S, ale to jsme jinde a kyslik tak mimo jine nevznika), plus nejaky ten sajrajt navic pro fungovani rostliny. A nad cim tady badame je, co z toho sajrajtu navic do vody dodame pridanim cerstve vodovodni, ze se tohle deje (tedy pokud jim neni samotny CO2, ale ten kolega hf pridava a nedeje se to, po vode z kohoutku ano). Dnes jsem zase menil tretinu vody, a zase jako obvykle, 2 hodiny proud bublin z listu Echinodorus blaheri, z jednoho mista na horni strane listu (mimo jinych bublinek z jinych rostlin, tenhle byl nejsilnejsi, skoro cara k hladine), pak se to uklidnilo na bublinky tak co centimetr.

hf napsal:
- Je viditelné bublání rostlin přímo úměrné přírustku hmoty? Jak je možné, že ve 300l bublá egerie méně nebo vůbec než ve 200l a přesto roste výrazně rychleji?

Ne, neni to umerne. Rostlina muze mit velke prirustky a nebublat, stejne tak bublat jako blazen a temer nerust. Zavisi na mnoho vecech, napr. okolni voda a jeji nasyceni plyny, druh rostliny, osvetleni ...

- Mělo na znovuobjevení se "bublinek" vliv to snížení čeření výtoku z filtrace (odkud přichází voda obohacená o CO2) nebo to byl efekt těch 20l, tedy cca 10% objemu akva, čerstvé vodovodní (a ledové) vody?


Vliv vymeny vody. Jejiho vyssiho nasyceni plyny diky vyssimu tlaku v potrubi a jeji nizsi teploty. Takze bublinky jsou nejvetsim dilem primo z teto vody (i kdyz zdanlive jdou z rostlinek), dilem opravdu z rostlinek a jen se ve vode nestihaji rozpustit, protoze voda uz dalsi plyny rozpoustet nechce, a malym dileckem mozna opravdu zvysene asimilace, at uz nahlou dostupnosti neceho co se nedostavalo, nebo prechodne snizene teploty.

A nebude to kyslík?

Jistě, jsou to Flexiobklady, tzn. obyc. písek obalený pryskyřicí. To že to "spotřebovává" více CO2 jde imho na vrub té otevřené hladině a silnějšímu proudění. Čistě pro představu tam jde 30 bublinek (z klasické vzduchovací hadičky) za minutu a všechno je 100% rozpouštěno.

Ale přesně jak říkáš ty. Po výměně vody kytky vždy začnou zuřivě řetízkovat a bublat. Na žádné hnojení takhle nereagují, tzn. něco v té čerstvé vodě je.

BTW, pises:"- pátý den se mi zdá, že pH ve 300l je přes stále stejné syceni CO2 vyšší" a tak mne napada, zkousel jsi dno octem na vapnik?