Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

PMDD

 

NápovědaFórum » Akvarijní rostliny » Hnojení 

PMDD

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
PMDD
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   14.02.2018 15:16 Muž @ kmara [10] - Cichlidy
Zdravím, namíchal jsem si K2SO4, bohužel neznám aktuální hodnotu K, ale je v pohodě dávkování 20ml denně, což zvedne K o 3mg/l?

Dál mám dotaz na hnojení profitem, i po výměně 30% vody hnojim 20ml na 200l,je to v pořádku nebo bych měl hnojit jen tu vodu co vyměním? Díky

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   28.01.2018 19:07 Muž @ JanZ [24] Re: Maq
nechám to nějaký čas odležet a dám vědět :)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   27.01.2018 20:24 Muž @ Maq [2247] Re: JanZ
Fichema... hmmm.
Jednou jsem od nich koupil sanytr, co takhle vypadal. Jenže když jsem ho nechal stát pár dní, krystaly rostly a rostly. Domnívám se, že to byl šťavelan.
Můžeš zkusit, jestli Ti to udělá to samé?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   27.01.2018 19:15 R Muž @ vaaclav [7157] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: JanZ
S dávkovací pumpičkou to neudělá nic, používám sanytr roky. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   27.01.2018 16:51 Muž @ JanZ [24] Re: Maq
KNO3 jsem si objednal ve firmě Fichema.cz, poslali my omylem technickou verzi, ale obratem chybu napravili a poslali mi objednanou potravinářskou verzi. Technická verze 99% KNO3 byla stejně jako dříve po rozmíchání naprosto čirá, ale potravinářská byla zakalená a plavaly v ní malé krystalky, které na první pohled vypadaly jako bublinky. Do rána se to usadilo na dně.

Ptal jsem se jich na to, protože v letáku bylo napsáno pouze 99% KNO3. Odpověděli, že to je SiO2, které se přidává do potravinářských chemikálii proti spékání, aby zůstaly sypké. Ještě jsem pátral trochu více a info např. zde iegpolicy.agribusinessintelligence.informa.com/….

Takže nemám důvod tomu nevěřit, je to očividně ve vodě nerozpustné, ale nevím, co to např. udělá s dávkovací pumpičkou. Přefiltruji to nebo odsaji, ale je to pakárna navíc.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   26.01.2018 10:28 Muž @ Maq [2247] Re: JanZ
Kde a jak jsi zjistil, že je to křemík?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   25.01.2018 22:25 Muž @ JanZ [24] Re: Maq
Včera jsem si rozmýchal 99% KNO3 v potravinářské kvalitě do destilované vody a také mi to udělalo mléčný zákal, 99% KNO3 v technické kvalitě bylo vždy zcela čiré.

Zjišťoval jsem, co by to mohlo být za příměs a je to oxid křemičitý SiO2, který se do potravinářkých verzí přidává jako antispékací přísada 0,5-1%. Je to sice neškodné, usadí se to na dně, ale stejně mi to vadí.

Takže se vracím k "technické" verzi, resp. příště pořídím dražší p.a. kvalitu. V potravinářské kvalitě si už raději nic nekoupím, nějakou antispékací příměs přidávají zřejmě do všeho "potravinářského".

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.11.2017 20:46 R Muž @ slavko [1145] - RostlinyRe: Dzumigar
Moja skúsenosť je taká, že najprv som si kúpil "hotové" sáčky. Namiešal som každý sáčok do jednej fľaštičky (od horčice, 300 ml) mikroprvky a do druhej zvyšok. Po čase som si kúpil (v BA) po kile z každého a potom som miešal každý prvok samostatne, aby som našiel ten správny pomer pre mňa, moje akva a moju vodu z vodovodu.

Teraz, po niekoľkých rokoch, mám tri fľaštičky: jednu na mikro, jednu na fosfor a jednu na všetko ostatné. Občas dávam jedného viac, občas iného menej, podľa toho ako uznám za vhodné/potrebné.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.11.2017 10:38 Muž @ antiA [55] Re: Dzumigar
Super kalkulátor. Nejlepší co jsem viděl. hledej na netu najdeš tam vše co potřebuješ.

Udělal ji CHNURO.
Nazval ji hnojivova kalkulačka
Posledni verze je V3-j
Název souboru je HK-V3-j.xlsx

Pokud ji nenajdes dej vědět. Pošlu ti ji
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.11.2017 10:18 Muž @ Zip [152] Re: Magic
Je fajn si to umět spočítat.
Další možnost jsou kalkulátory hnojiva, např. :
akvarijni-hnojivo.cz/…
www.rostlinna-akvaria.cz/…

Další měl MarcelG na stránkách, ale ty už jsou nedostupné
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   30.11.2017 10:16 Muž @ Maq [2247] Re: Dzumigar
Dzumigar napsal: Ideálne je popisné kno3 tam chapem že draslík a dusičnany sa dávajú spolu a aj napísané koľko čoho pridám.
Opravdu nemám plezír ze sebepropagace, ale leccos z toho co hledáš je snad zde:
rybicky.net/clanky/1630-nemusi-to-byt-jen-pmdd
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   30.11.2017 09:41 Muž @ Magic [377] - RostlinyRe: Dzumigar
To počítanie je easy. Vezmeme KNO3.

Molárne hmotnosti sú K:39.1g/mol, N:14g/mol, O:16g/mol
Takže molekula KNO3 má 101.1g/mol.

Vezmime ako príklad PMDD LF, kde sa mieša 18g v pol litri vody. Časom dojdeš k vlastnej formulke.

V 18g KNO3 je K:6.96g (18*39.1/101.1), NO3-:11.03g.

Toto sa rozpustilo v pol litri vody rovnomerne, takže vo výsledku bude v jednom mililitri K:13.92mg (6.96*1/500), NO3-:22.06mg.

Vezmime zas ako príklad PMDD LF, kde je odporúčaná dávka 5ml na 100l denne.
Takže do 100l naleješ K:69.6mg, NO3-:110.3mg a dosiahneš tým výsledné koncentrácie K:0.696mg/l, NO3-:1.103mg/l.

Ty budeš spravidla počítať odzadu - vieš, akú zhruba chceš výslednú koncentráciu a hľadáš formulku na roztok. A na to máme trebárs túto akvarijni-hnojivo.cz/… kalkulačku. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.11.2017 09:28 Muž @ Dzumigar [1] Re: Anthrax
Zle som sa vyjadril, miešat každý zvlášť s vodou. Ide mi o to, aby som mal ideálnu koncentráciu a zároveň vedel čo koľko dávkujem a vedieť kde je asi stredná cesta.
Je mi jasné že každé akvarko potrebuje ine množstvo. No ideálne by pre mňa bolo rovno to tam sypať no mám strach tak radšej namiešam. I keď horčík ten sa super ďavkuje, ihneď človek vie koľko toho tam dá a veľmi jednoducho.
Mne jednoducho chyba niečo ako štartovacia tabuľka.
Napríklad: X gramov v X ml vody urobí
koncentráciu na mg/ml
jednotlivých prvkov
Davkujeme x ml do 100l vody doda
toľko mg/l jedného, ďalšieho a
dalšieho prvku.... na 100l vody
Ideálne je popisné kno3 tam chapem že draslík a dusičnany sa dávajú spolu a aj napísané koľko čoho pridám.
Všade sa opakuje mantra že koncentrácia 20mg/l plus mínus je ideálna čiže toto je jasné ale taký draslík už není celkom jasné koľko čoho. Mozno fakt nechápavim systémom na to idem. Preto sa radšej opýtam.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   30.11.2017 08:25 Muž @ Magic [377] - RostlinyRe: Dzumigar
Len na okraj; nie je to tak dávno, čo to tu Maq postoval...
Takto www.kovyachemie.cz/… vyzerá "normálna" cena za KNO3.

Akurát v takýchto obchodoch by som dával pozor na čistotu, osobne by som pod 95% nešiel.

Edit.
Inak to vlastné hnojenie chválim, nie je to nič zložité. Nameriam málo dusičnanov, hnojím KNO3. Málo fosforečnanov, tak KH2PO4. Ryby toho nas... nahnojili dosť, tak draslík pôjde holt len ako K2SO4. Chýba horčík, pridám MgSO4 (Osobne mám radšej heptahydrát. Síce to vyjde trošku drahšie a potrebuješ dvakrát väčšiu pixľu, ale anhydrát je silne hygroskopický a pri "normálnom" skladovaní ti bude i tak nasávať vodu a to sa potom blbo meria.) Chýbajú mikroprvky, tak holt zvýšim dávku.

Machri si to dokonca namiešajú i každý mikroprvok zvlášť. rozzureny
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   30.11.2017 00:41 Muž @ Anthrax [705] Re: Dzumigar
Proč mísit? Každý prvek (či mikroprvky) si rozpusť (někdo to tam sype rovnou) a přidávej jednotlivě. Jinak přijdeš o hlavní výhodu tohoto způsobu hnojení a nebudeš moct ovlivňovat poměr přidaných látek.
Žádný návod není z podstaty věci na 100 %. Ty musíš odzkoušet co funguje u tebe. ;-)
Přečti si tohle: www.akvarko.cz/… Upozorňuji tě, že to ale není recept pro každého, každý takový článek má své mouchy a jsou i jiné možnosti.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   30.11.2017 00:19 Muž @ Dzumigar [1] – Ako miešat a dávkovať
Kedze niesom chemik, potrebujem poradiť. Na pmdd som našiel toľko receptov že mám s toho totálny hokej.
Najzrozumiteľnejšie je pre mňa ako miešat jednotlivé prvky a hnojiť je z www.rostlinna-akvaria.cz/…
Môžem tomu veriť na 100%?
(Tu mám podľa toho ako tak prehľad koľko čo dávam do akva)
Konkrétne chcem si namiešať Tenso a K2so4.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   02.11.2017 23:24 Muž @ Magic [377] - RostlinyRe: visek
Pokud tím "komplet" míníš komplex, tak tam je přidán i fosfor a dusík.

www.vitaplant.cz/…
www.vitaplant.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   02.11.2017 16:27 Muž @ visek [44] - Parmičky
jaky je rozdil mezi hnojivama pmdd profi-mikro a pmdd komplet.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   07.09.2017 10:09 Muž @ Jifi [641] Re: vaaclav
V podstatě jen potvrzuješ Liebigův zákon minima.
V méně osvětlené nádrži budou ty mikroprvky stačit. V silně osvětlené nádrži bude stejné množství mikroprvků nedostačující.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   07.09.2017 08:41 R Muž @ vaaclav [7157] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Jifi
Všechno je to o světle a počtu a typu rostlin, protože na tom záleží kolik toho pak rostliny sežerou. Nikdy jsem moc nesvítil dá se říci že jsem se pohyboval okolo 0,3w/l a tak stačilo jen měnit vodu a aby něco plavalo v akváriu. Na mé echinodory to stačilo a to jsem později používal i CO2 a to bez nějakého dalšího přihnojování o kterém v mých začátcích nikdo neměl ještě páru. :-)
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   07.09.2017 06:30 Muž @ Jifi [641]
No, pravda je, že pokud máme jako dno křemičitý štěrk nebo mix různých kamínků, tak z tohoto substrátu kytky nezískají vůbec nic. Potom je vhodné přidávat i mikroprvky, pokud mají kytky dobře růst. To si můžete vyzkoušet třeba ve flašce s čistou vodou, jak poroste kytka bez mikroprvků a jak bude po delší době vypadat ve srovnání s kytkou, která má mikroprvky ve vodě přidané a pravidelně doplňované.
Ale taky je fakt, že v krmivu pro ryby (krevety) jsou taky nějaké mikroprvky. Něco z toho určitě projde ve formě výkalů z živočichů ven.
No a teď je otázkou, jestli to množství kytkám dostačuje anebo ne.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 23:47 Muž @ Maq [2247] Re: vaaclav
vaaclav napsal: Až když jsem ho začal přidávat tak to bylo trochu znát. :-)
Zajímavé. A to jsi přidával čistě železo, nebo směs mikroprvků?
A předtím měly rostliny chlorózu z nedostatku železa?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 23:45 Muž @ Maq [2247] Re: Driv3r
Hřebík není úplně marný. Heleďse, dostanou se k němu bakterie, nějaké ty kořeny rostlin, a tak. Malinký ždibec z toho rozpustí, a z toho ždibce půlždibec spotřebují pro sebe a druhý půlždibec jim uteče, chvilku pluje vodou, než se zas vysráží, nebo ho spotřebuje nějaká jiná rostlina nebo bakterie.
Takže to trvá dost dlouho, než se z toho hřebíku železo rozprostře po celém dně, aby ho každá rostlinka měla u nosu, tedy u kořenů.
Já místo toho do vody naliju trošku chloridu železitého (rozpustný). Filtr a vzduchování ho rozeženou po celém akváriu, ale jo, nakonec se asi většina vysráží jako oxid, uhličitan, atd. A po celém dně jsou rozházeny molekuly toho "nedostupného" železa. V tom je rozdíl oproti hřebíku.
Viděl jsem tuhle (ale kdybych si jen vzpomněl, kde?) docela rozumný návod: při zakládání akvárka rozsypat po dně trošičku práškového oxidu železitého. A na to teprv dát písek.
Podobně Diana Walstad, Jirka Ščobák, a další dávají pod písek trochu zahradní zeminy. V životě nemusejí hnojit železem, natož chelatovaným. Železo je všude, sice vázané v nerozpustných minerálech, ale rostliny si s tím poradí. Jenom když je člověk přesadí do půdy, na niž nejsou stavěné, anebo strčí do akvárka, kde je jenom sklo, křemičitý písek a voda, tak mívají se železem problém.
A cheláty? Jo, já si myslím, že je to jenom byznys. Ale nevím to jistě. Proto to zkouším, kytky rostou oukej, ale zase nemám jistotu - protože mám vodu velmi měkkou (železo se nemá s čím vysrážet) a spíš kyselou. Proto jsem opatrný a dneska už asi potřetí upozorňuji, že pokud by to někdo chtěl taky zkoušet, tak ať mi pak nevyčítá, že to nefunguje.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 23:27 R Muž @ vaaclav [7157] - Echinodory + stonkové rostlinyRe: Driv3r
Fotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvkuFotka k příspěvku Tak rámovou nádrž jsem měl 20 let toho rezavějícího železa tam bylo spousta. Měl jsem v prostředku T profil protože ta bylo vlastně ze dvou půlek. I když rostliny rostli přímo na rezavém profilu nezjistil jsem že by měli nějakou výhodu oproti těm ostatním a bylo jedno jestli pH bylo 8 nebo 6,5. Až když jsem ho začal přidávat tak to bylo trochu znát. :-)
 
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 23:06 Muž @ Driv3r [175] Re: Maq
Hm takže zmiňované hřebíky a rez jsou k ničemu.asi ted plácnu nesmysl železná ruda hematit by bil přijatelnější? To je mineral ne?primichanim do substrátu by si rostliny samy vyprodukovali a vzali železo v te správné formě.?všude ctu chelaty železa ale sam si řek železo v chelatove formě není vhodné pro vodní rostliny proc ho teda všude perou,je to jen marketingový.většina i ja vůbec netuší co to ty chelaty jsou.
A když to nikde nejaky výrobce frkne na etiketu cizi slovo chelaty všichni bezi to koupit.?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 22:55 Muž @ Maq [2247] Re: Driv3r
Ne. Železo je prevít. Za normálních okolností skončí v nějaké sraženině. Výjimkou jsou silně kyselé vody, ve kterých žijí některé akvarijní ryby a rostliny.
Jinak prakticky vždycky musejí rostliny získávat železo z těch nerozpustných minerálů. Buď přímo (vylučováním organických kyselin), anebo jim v tom pomáhají bakterie a houby.
V kyselém prostředí je to snadnější. Proto vápnostřezné rostliny nemůžou růst v zásaditých půdách, protože tam je to mnohem těžší.
Naopak vápnomilné rostliny se v kyselé půdě otráví, protože tam je volného železa mnohem víc a ony neumějí "brzdit" - v zásaditých (vápnitých) půdách to nemají zapotřebí.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 22:01 Muž @ Driv3r [175] Re: Maq
takže jestli to dobře chapu kořenovym systémem si rostliny s toho oxidu železa dokaží získat železo pro svoji potřebu?proto ty hřebiky do substratu? to je ale dlouhy proces s tim oxidem by to melo jit snaž, předpokladam že načaté železo už bude snaze dostupne pro rozklad a příjem do rostliny a nehrozí další možne mutace jako s tim Cu?jak jsi psal níže.a nehrozí poranění pri manipulaci v akva.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 21:12 Muž @ Maq [2247] Re: Jifi, slavko, Driv3r
Když nasypeš práškový oxid železitý do vody, nenaměříš nic. V tom je ten fór. Čti dál:
Dřevěné kořeny uvolňují nějaké huminové kyseliny, které mohou fungovat jako chelatanty. Ale ono je vlastně těžké rozhodnout, jestli je to dobře. Huminové kyseliny mají ohromné molekuly, pro rostliny jako výživa nepřicházejí v úvahu. Čili takový atom železa je v nich zapikolovaný, až ho ta kyselina jednou "pustí".
Četl jsem že při hydroponickém pěstování se cheláty spíš nedoporučují, protože rostliny lépe přijímají ty kovy v iontové, tedy nechelatované podobě. Cheláty jsou vhodné v polních podmínkách, protože zejména na vápnitých půdách aspoň chvilku to železo udrží dostupné.
A teď kořeny rostlin: No v tom je celá podstata. Rostliny získávají železo aj. aktivně, to znamená v první řadě vylučováním chelatantů (typicky kyseliny citrónové) kořeny. A tehdy oxid železitý a další nerozpustné sloučeniny železa reagují s tím přírodním chelatantem a železo se tak stane pro rostliny dostupným. Tohle se dělo ve starých rámových akváriích. Ve vodě v takovém případě žádné železo nenaměříš, ale v kořenech se nějaké uvolňuje a rostliny mají železa dost.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 19:50 Muž @ Jifi [641] Re: slavko
Já původně myslel ty dřevěné kořeny - ty taky něco uvolňují. Ano, i živé kořeny rostlin uvolňují různé látky.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 19:14 R Muž @ slavko [1145] - RostlinyRe: Jifi
Jifi napsal: Třeba by mě zajímalo, co všechno se uvolňuje z kořenů - mohou se z nich uvolňovat i látky s chelatačním účinkem?
Kedysi som kdesi čítal, že áno. No už si nepamätám kde a ani či sa to týkalo vodných rastlín, ale bolo to o koreňoch ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 17:07 Muž @ Driv3r [175] Re: Maq
a uz jste to nekdo zkoušel třeba tu rez do vody z akva a pak to meřit testem? ty kapkovy testy meří obsah rozpušteneho železa ne?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 16:57 Muž @ Jifi [641] Re: Maq
V přírodě máš spoustu huminových kyselin a hodně dalších látek. Přirozené chelátory :-)
Jinak jsem psal, že uvolňování rozpustného železa záleží i na chemismu vody. Třeba by mě zajímalo, co všechno se uvolňuje z kořenů - mohou se z nich uvolňovat i látky s chelatačním účinkem? Fakt nevím. Chelátorů stačí malé množství.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 16:34 Muž @ Maq [2247] Re: Jifi, Jarry, Driv3r
Jifi napsal: Pokud železo reziví, tak vznikají oxidy, které nejsou ve vodě rozpustné. Nevím, jaké množství ve vodě rozpustné formy železa se uvolní při korozi. To bude záležet i na chemismu vody.
Jenže ty oxidy, hydroxidy, oxohydroxidy a cojávím co všechno, to taky není stabilní na věčné časy a nikdy jinak. Já jsem učinil dvě úvahy: 1) Já jsem ještě zažil rámová akvária, a tehdy nikdo chlorózu neměl. 2) Jak to dělají rostliny v přírodě, když žádnou EDTA nemají?
Tak si myslím, že ty "normální" sloučeniny železa vlastně vůbec nejsou špatné (nejsou toxické), akorát je to takové hnojení naslepo. Většina se asi vysráží. Tak klesnou na dno, a tam ho s nějakým časovým odstupem rostliny (bakterie, houby) vydolují. Některé jsou v tom šikovnější a jiné méně. O těch druhých si pak v atlase(ch) přečteme, že vyžadují hodně železa.
Ale opakuji, já to jenom zkouším, třeba se k chelátům ještě rád vrátím.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   06.09.2017 15:38 Acinonyx Re: Jifi
Toto je sice pravda, ale prakticky je to ovela zlozitejsie. Kinetika takych reakcii v nasich podmienkach hra zasadnu ulohu. Aby taka reakcia prebehla, musi sa stretnut FeEDTA s Cu a to pri koncentraciach, ktore pouzivame nie je vobec jednoduche.

Ovela vacsim problemom je v nasich podmienkach stabilita komplexov pri roznom pH a naslednym vznikom neindifikovatelnych komplexov. Dalsim problemom, ktory je s tym spojeny je dokazana toxicita ligandu EDTA, ktory je navyse biologicky tazko odburatelny.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 15:26 Muž @ Jarry [359]
Když už jsme u toho - pomalu mi dochází Micromix+, který jsem kupoval hlavně proto, že jsem měl v akváriu pH 7,4. Teď mám stabilně 6,5, takže bych předpokládám mohl použít prakticky cokoliv - co doporučíte? Mikroprvky míchám na cca 14 dní a dávkuju automaticky denně.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 14:26 Muž @ Jifi [641] Re: Maq
Tak se dívám, že cheláty používám :-)
Používám pravidelně Rataj Colour Fe a jak teď zjišťuji, tak je tam železo + pár mikroprvků ve formě chelátů: www.rataj-spk.cz/…
Měl jsem podezření, že tam asi je FeEDTA nebo něco podobného kvůli té hnědé barvě, která se po naředění mění na žlutohnědou. Teď mám jasno :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 14:23 Muž @ Jifi [641] Re: Driv3r
Je otázkou, co máš v akvárku ve vodě. Pokud železo reziví, tak vznikají oxidy, které nejsou ve vodě rozpustné. Nevím, jaké množství ve vodě rozpustné formy železa se uvolní při korozi. To bude záležet i na chemismu vody.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 14:21 Muž @ Jifi [641] Re: slavko
Ano, některé prvky nahrazují jiné prvky v chelátu. Je to jako když silnější jedinec urve něco tomu slabšímu :-)
Z odkazované tabulky se dá snadno zjistit, jak to bude s jednotlivými prvky v případě různých chelatačních činidel.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 14:14 Muž @ Maq [2247] Re: Driv3r
Myslím že máš docela pravdu. Však jsem psal, že cheláty nepoužívám. Ale netroufám si to propagovat, protože (a) to nedělám dost dlouho, (b) protože mám pH pod 7 a to je železo (a podobné kovy) pro rostliny poněkud lépe dostupné.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 14:05 R Muž @ slavko [1145] - RostlinyRe: Jifi
Skúsim si to preložiť do vlastného jazyka (a nemyslím tým slovenčinu ;-) )...

Niektoré prvky vo vode cheláty železa rozložia (prípadne nahradia, ale z pohľadu železa to je asi jedno). Môžu to byť pokojne prvky, ktoré bežný akvarista nemá šancu zmerať (napr. spomínaná meď -- neviem, že by bol test) a teda netuší, či vo vode sú alebo nie sú. A tak je destilovaná voda jednoduché a bezpečné riešenie, lebo *by* nemala obsahovať nič. Správne?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 13:42 Muž @ Maq [2247] Re: muťa
Stejný jako já. pivo (ale koupil jsem ho dráž tone )
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   06.09.2017 13:30 Muž @ Jifi [641] Re: slavko
Zjednodušeně se to dá říct tak, že máš například chelát železa, třeba FeEDTA (dvojmocné železo). Pokud se v roztoku objeví ionty mědi, tak tyto ionty mědi z chelátu vytlačí železo a vznikne chelát CuEDTA. Ten bude vznikat tak dlouho, dokud budou dostupné volné ionty mědi a chelát FeEDTA.
Proč?
Protože chelát (EDTA) s mědí má vyšší konstantu stability než chelát s dvojmocným železem.
Je to tedy otázka konstanty stability daného chelatačního činidla s jednotlivými ionty.
Tabulku pro některá chelatační činidla najdeš tady: www.coldcure.com/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 12:55 R Muž @ slavko [1145] - RostlinyRe: Maq
Maq napsal: No, pokud jde o zásobní roztok na mikroprvky, řešil bych to kupovanou destilkou.
Samo, niekoľko rokov používam destilku z lekárne (nie demineralizovanú z pumpy) a mám pokoj. Stojí to pár peňazí, a nedávno žena dokonca našla lekáreň, kde za tie moje dva litre chceli len poďakovať ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 12:05 Muž @ muťa [540] - RostlinyRe: Maq
Mám Adwa, tento : www.mangala.cz/…
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 11:59 Muž @ Maq [2247] Re: muťa
A měřák máš slušný? Kdyby to bylo 25 µS, tak dobrá, ale tohle je hodně. Já vím, Ty máš móóc dusičnanů a osmózy je prý berou špatně.
No, pokud jde o zásobní roztok na mikroprvky, řešil bych to kupovanou destilkou.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 11:51 Muž @ muťa [540] - RostlinyRe: Maq
No je to tak, to je výsledek. Nevím jestli to můžu nějak ovlivnit. RO je nová, vstupní vodivost je okolo 800.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 11:47 Muž @ Maq [2247] Re: muťa, slavko, Magic
Tobě přímo z RO teče voda 75 µS? No jakpak to je možné?
K chelátům:
(1) Samozřejmě je důležité pH, ale ostatní kationty to ovlivňují i přímo. Elektronegativnější kationty (Mg+ aj.) mají tendenci obsazovat vazebné pozice na úkor přechodných kovů (kovové mikroprvky). (Je to známo v zahradnictví: vápnostřezné rostliny vylučují chelatační látky - organické kyseliny - a mají z toho malý výnos, protože vzniknou cheláty Mg a Ca namísto chelátů železa a spol.)
(2) Já cheláty nepoužívám.
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 09:27 Muž @ muťa [540] - RostlinyRe: slavko
No pH vody z RO mám někde pod 6.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 09:20 Muž @ Magic [377] - RostlinyRe: slavko
Roztoky dusičnanov zásadité nebudú, takže z tohto pohľadu tiež žiaden problém.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   06.09.2017 09:16 R Muž @ slavko [1145] - RostlinyRe: muťa
Ono, pri Plantex (<7) i Tenso (<=7) je dôležité pH vody, ak je vysoké, tak sa pomerne rýchlo rozpadajú cheláty železa v tom roztoku. Nemyslím si, že by na ich (cheláty) životnosť malo nejaký zásadný vplyv či už množstvo NO3 alebo minerálov vo vode, iba ak prenesene tzn. že ich obsah ovplyvňuje pH.
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] ...... 65

Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny Přidat příspěvek • Zobrazeno 84363x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/1540-pmdd