PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

Dobrý den,
mám automatický dávkovač PMDD. Nyní se mi stal takový problém. Dávkuji první týden 2x 10 ml k rozstřikovací rampě. Po pěti dnech mi chcípli tři rybky. Myslím si, že ty rybky si mysleli, že bude krmení a nalokali se Pmdd (Tenco Coctailu) a nepřežili to.

Takže bych chtěl udělat opatření.

Hadičku od dávkovače Pmdd dát k nasávání filtru Eheim.

Tímto se Vás zkušenějších chci zeptat: Jde dávkovat Pmdd plus např. KNO3, Fe přes filtr?

Děkuji za odpověď.

Petr

Vďaka za potvrdenie, je to naozaj heptahydrát, už som si zarábal hnojivo - keby to bola "suchá" soľ, nacucalo by to toľko vody, koľko je soli a ani by nebolo vidno, že je "mokrá" (a zrejme by sa i zahrievala), ale to sa nedialo, správalo sa to úplne normálne.

V lekárni sa používa heptahydrát teda MgSO4*7H2O čistý - teda kolo 99%.
Použitie heptahydrátu je omnoho jednoduchšie ako MgSO4.Pretože jeho hydratácia je ozaj výsoká a je to problém aj navážiť(rozvážiť).

A nebo takhle:
1°dGH = 7.2 mg/l Ca nebo 4.3 mg/l Mg.

20 mg/L Ca = 20/7.2 = 2.8°dGH
20 mg/L Mg = 20/4.3 = 4.6°dGH
20 mg/L Ca + 20 mg/L Mg = 2.8 + 4.6 = 7.4°dGH

1°dH = CaO 10mg/l
1°dH = MgO 7.2mg/l

CaO obsahuje Ca 71.47% hmotnosti.
MgO obsahuje Mg 60.30% hmotnosti.

Pridam si k obsahum Ca a Mg jako by obsahovaly ten kyslik a urcim vyslednou tvrdost.
20mg Ca odpovida tvrdosti vody: (20/0.7147)/10=2.8d°H
20mg mg odpovida tvrdosti vody: (20/0.6030)/7.2=4.6d°H

Tvrdost vody 2.8+4.6=7.4d°H, tedy jsi na prelomu mezi mekkou a stredne tvrdou vodou.

Ja bych byl s necim takovym spokojen. A otazka je, zda nekdo puvodne nepsal, po vsech naslednych informacnich sumech, ze vetsinu tvrdosti zpusobuje Mg, coz zde sedi, ackoli je Ca a Mg hmotnostne stejne.

Běžně bývá poměr vápníku ku hořčíku v přírodě tuším kolem 2:1 až 5:1. A přesné množství (mg/L) pak samozřejmě bude záležet na tom, jaké celkové tvrdosti chceš dosáhnout. Přidávat tam hořčíku stejně jako vápníku (nebo dokonce ještě více) mi připadá trochu "proti přírodě", ale podobně potrhlých nápadů mívají akvaristé hodně (takže nic nového). Ten obrácený poměr Ca:Mg = 1:4 propaguje metoda hnojení MCI ( www.aquaticplantcentral.com/… ).

OK, tak môžem skúsiť Mg pridávať práve toľko, aby som dorovnal úroveň Ca, teda prilievaná voda bude mať pomer 1:1 (resp. 20 mg/l oboch). Už i tak sa mi to zdá dosť - prepočítané do obvyklého údaju "koľko pridám za týždeň" je to 4,5 mg/l (+ ďalšie 2 mg/l v samotnej vode), čo niekoľkonásobne prekračuje obvyklé dávky PMDD a PPS Pro a blíži sa úrovni EI.

Len nejako neviem nájsť tie zdroje tvrdiace, že Mg by malo byť aj viac ako Ca. Čo som našiel aquarium-fertilizer.com/… - tam tvrdia, že ideálne je mať (mať vo vode, nie pridávať do vody) Ca 20-30 mg/l a Mg 5-10 mg/l, čo by som mal akurátne bez pridávania Mg (tým miešaním RO). Vcelku podobne uvádzajú na gwapa.org/… - Ca 10-20 mg/l a Mg 2-5 mg/l.

Co dodas pri EI za tyden, muzes dle meho nazoru plus minus povazovat i za vhodny setrvaly stav. Pri EI se tydne doda maximalne:

Dusičnany (NO3) 20mg/l
Draslík (K) 30mg/l
Fosforečnany (PO4) 3mg/l
Hořčík (Mg) 10mg/l
Železo (Fe) 0.5mg/l

Uvediem na správnu mieru, čo to vlastne vymýšľam Vápnik rozhodne nehodlám pridávať, v našej tvrdšej vode je ho údajne až 70 mg/l, takže už len prostou výmenou 1/3 vody týždenne ho dodám 23 mg/l (resp. inak: v akváriu sa asi stále drží okolo tých 70 mg/l). Horčíku by sme mali mať cca 20 mg/l, teda výmenami som dodával asi 7 mg/l. Nijako som to nemohol ovplyvniť, bolo by nezmyselné do beztak tvrdej vody ešte pridávať aj extra horčík.

Teraz zmena: Vďaka RO si môžem dovoliť ubrať Ca na úroveň, akú si želám (miešaním vody z RO a vodovodnej), prakticky môžem klesnúť nanajvýš na 1/3 (kvôli zachovaniu rozumnej alkality) a dolievať Mg môžem koľko budem potrebovať. Takže ak budem miešať vodu tak, že dolievaná bude mať cca 23 mg/l Ca, koľko Mg chcem v nej mať?

S Ca velmi jemne, pac kdyz to prezenes, rikas si o chlorozu, ma vliv na prijem zeleza a nekterych dalsich prvku. A nektere rostliny ho vyzaduji opravdu malo a velmi rychle jim vadi, treba Echinodorum, proto dno nema v octu sumet. Byl bych proste s vapnikem hodne opatrny.

S prebytkem Mg by se to melo mit tak, ze rostliny zacnou hur rust. Kdyz se ale budes orientovat podle maximalnich davek pridavanych pri EI metode (nebude vic), nemyslim ze necemu ublizis.

Takze vic horciku nez vapniku je klidne spravna odpoved, odpovedel sis sam .

Plne súhlasím! Len ide o to, že všetky chemikálie na hnojenie mám nakúpené, okrem tejto jednej, ktorú som doteraz nepotreboval a chcem ju rýchlo nasadiť. Viac v lekárni kupovať nebudem - kým miniem, si nejako zoženiem. Tým záhradkárskym sa radšej vyhnem, len pre istotu, hoci by (podľa mňa) nemali spôsobovať problémy.

Ale k veci: Aké je aktuálne odporúčanie pomeru Mg k Ca? Doteraz som sa tým nejako nezaoberal, lebo som nemal možnosť ovplyvniť, ale tuším som videl dokonca aj tvrdenia, že by malo byť horčíka viac ako vápnika. Neviem, aké sú najnovšie poznatky a štúdie.

Kupovat chemikálie v lékarně se moc nevyplatí. Protože to, co ti tam obvykle nabídnou, je laboratorní kvalita. Jednou mi dali dokonce nějakou mikrobiologickou jakost (→ vhodné pro dializační roztoky). A to je pro naše účely zbytečný luxus. Raději bych si to objednal přes nějaký e-shop v běžné potravinářské kvalitě. Když si koupíš chemikálií víc (a od každé třeba 1kg), tak se ti to mnohonásobně vyplatí a vydrží ti to spoustu let.

Tipnu si, zkusil bych dát trochu na špičku nože a dát ho nad plamen, jestli se neuvolňuje voda (bez záruky, jen si tipuju).

Stavil som sa v lekárni, majú tam 100 g za 1,70 €, uff.. Je čistý, ale vychádza 11× drahšie ako záhradkársky. Ale tak, keď už som tam bol (do lekárne nechodievam), som ho kúpil. Len ja somár som sa nespýtal, či je to heptahydrát alebo čistý, ako to vizuálne zistím? Predpokladám, že to bude heptahydrát, pretože:
* navážený bol pred rokom (podľa nálepky) a nie je to tak hermeticky uzavreté, že by nenavlhol;
* váha ukazuje 115 g vrátane krabičky, teda obsah môže mať tých 100 g a keby vlhol, by sa hmotnosť zvyšovala.

No ono záleží koľko sa toho spotrebuje.Niekomu bude to 1kg na 5 rokov.

EDIT:Ja to berem tak - že za tie 4€ dnes kúpiš male balenie krmiva pre ryby alebo 4 pivá alebo krabičku cigariet.

Jelikož v každém zahradnictví a větších obchodech seženu hořkou sůl za 35 kč/kg, tak to podle mě smysl má...

Pokiaľ "čisté" MgSO4*7H2O zoženiete v lekárni (síce nie v každej) -tak podľa mňa nemá zmysel riešiť "Agro" produkty.
Cena v lekárni je kolo 4€ - 110Kč za 500g a navažia vám kolko chcete.

zervan napsal: Začal som s vodou z RO, tak konečne mám možnosť upraviť pomer Ca : Mg pridávaním MgSO₄. Chcem sa spýtať - bola by Horká soľ od AGRO CS ( www.agrocs.sk/… ) v poriadku?
Musím pochváliť, že odpoveď od výrobcu som dostal dosť rýchlo, ale pravdu povediac, jej nejako nechápem, vyberám podstatnú časť:
Bohužiaľ, Horkú soľ Vám neodporúčam použiť do akvária. Je určená na odstránenie nedostatku horčíka na rastlinách, ktorý sa prejavuje žltnutím listov. Horká soľ obsahuje 15 % oxidu horečnatého a 28 % oxidu sírového. Na vodné organizmy nebola testovaná, keďže nie je na tento účel určená a pomerne vysoká dávka oxidu sírového by mohla negatívne vplývať na vodné živočíchy.
Nejako mi tam tie oxidy (MgO, SO₃) nesedia, skôr to vyzerá na zložky reakcie, po ktorých spojení vzniká kryštalický MgSO₄, nie? Pokiaľ ho počítam ako heptahydrát (čo nepochybne bude), tak čistá horká soľ obsahuje (ak to teda "rozbijem") 16,35% MgO, 32,48% SO₃ a zvyšných 51,16% vodu. Ako tomu porozumieť?

Skôr mi to pripadá ako taká typická vyhýbavá / odradzujúca odpoveď v zmysle: "Radšej neskúšať, neručíme za to"

Tuhle jsem skoro dva roky používal bez sebemenších problémů. www.agrona.sk/…

Cekal bych v tom jako primes KCl, coz normalne nevadi, protoze se to k hnojeni take pouziva, chlor se muze pohybovat az do 3% celkove hmotnosti (udava se u horecnatych hnojiv), coz ovsem znamena, ze tam bude temer stejne drasliku. Proste nejspis pujde o prirodne se vyskytujici mineral, ktery nekdo nakope a napytluje.

Pocital bych s tim, ze tim klidne muzes pridat zhruba 3:4:1:1 Mg:S:K:Cl, protoze MgSO4*7H2O je sama voda a jen 10% horciku.

Ovsem jsou to jen me dohady. Osobne pouzivam cistejsi zalezitosti.

No veď práve o tú čistotu mi ide, keď je to ako rastlinné hnojivo... Keď som ešte kedysi kupoval horkú soľ vydávanú ako preháňadlo pre kravy, tak tým by nemohli dávať nejaké jedovaté prímesi, ale kvetom je to jedno Spýtanie sa u výrobcu je dobrý nápad - skúsil som mailom, osoba pri telefóne by nemusela len tak z hlavy vedieť. Ak dostanem odpoveď, napíšem aj sem.

Hořská sůl by měla být MgSO4*7H2O, což je přesně to, co používáme v akvaristice, ale netuším, v jaké čistotě to ta firma AGRO CS má. Zkus tam zavolat a zeptat se na to.

Začal som s vodou z RO, tak konečne mám možnosť upraviť pomer Ca : Mg pridávaním MgSO₄. Chcem sa spýtať - bola by Horká soľ od AGRO CS ( www.agrocs.sk/… ) v poriadku? Lebo sa mi moc nechce objednávať, keď ju tu v obchode majú za 1,50 €.

Dosť málo Mg voči Ca - v takom prípade by možno stálo za to pridať horčíka viac, na 2-/3-násobok? Neviem, s týmto nemám skúsenosti - niektorí odporúčajú mať dokonca viac Mg ako Ca. Skúsenejší sa azda ozvú, by ma to zaujímalo, lebo som začal s RO a možno by som mal začať dopĺňať horčík tiež...

Pri uvedenom dávkovaní sa za týždeň pridá 1,18 mg/l Mg z hnojiva + cca 1 mg/l z vodovodu (ak sa mení týždenne 1/3 vody), to je niečo cez 2 mg/l celkovo a vápnika z vodovodu príde 9 mg/l.

tak voda u nás z vodovodu Hořčík 3,27mg/l dusičnany 2,23mg/l, vápník 26,67 mg/l, tvrdost 0,8mmol/l

Ono záleží aj na vstupnej vode - koľko dusičnanov a draslíka? Pridal by som viac mikroprvkov, asi na 2-násobok. Ak je voda naozaj mäkká (4° GH), tak by to malo byť OK, ale neviem, čo presne znamená to "viac ako 4". Ak je tvrdšia voda, bóru bude asi málo, tiež draslíka (ak neobsahuje vodovodná voda dostatok).

tak jsem tam přidal fosfor a už je to kompletní. Můžete se mi na to podívat a říci svůj názor. Co by bylo dobré ještě přidat a nebo ubrat. Mockrát děkuji

akvarijni-hnojivo.cz/…

opraveno. děkuji a ještě k tomu přidávám KH2PO4 6ml ale už jsem to měl namíchané od vitaplant.cz tak nevím kolik mám dopsat do té tabulky

Muzete se mi prosim podivat na toto

Tak jsem si udelal test 6 v 1 jbl a vyslo mi no3 10, no2 0, gh >4d, kh3, ph 6,8.
Co mam pridat nebo ubrat. Mockrat dekuji


akvarijni-hnojivo.cz/…

uznávám, máš pravdu

Tak mne nemusí nikto veriť, ale laboratóriám RÚVZ (odoberajú vzorky normálne z vodovodu na konkrétnych kontrolných miestach, teda nie niekde vo vodárňach na vstupe) snáď áno
www.dropbox.com/…
www.dropbox.com/…
(mňa sa týka ten 2. protokol, 1. je z inej miestnej časti, ale tam je tiež veľmi málo železa)

železo 0 v pitné vodě, to nevěřím to by musela být nějaká vyjímečná.... ona už i doúprava vody ve vodárnách se často prování železitými solemi...

To asi nebude môj prípad - žltá voda nám nikdy netečie (ale už som to kdesi videl), ja mojím testom nameriam 0, v labáku namerali 0,007 mg/l. Filter bežal 9 mesiacov, železo pridávam ja každý deň pri rannom hnojení. Ale nejaký krátky čas na začiatku som ešte skúšal dávať oceľové klinčeky v čajovom sáčku To len kým som nezohnal cheláty železa. Tak či onak, ten sajrajt z filtra je pomerne výživný, tak putoval na kvetiny a paprade na záhrade

ono je to hlavně tím, že dost železa se objevuje s dodávanou vodou. Tohle železo není v žádném komplexu, je vesměs vázané klasicky v anorganické formě, nebo dokonce jen v koloidním roztoku, a lehce se vysráží a končí ve filtru. To je vlastně žlutá pitná voda.

Jasné...ja nič proti....len to - že v prírode je v podstate železa všade "dosť".
V tom filtri budú určite vyššie hodnoty prvkov - nielen železa.

Dosť dlhý článok, na čo konkrétne sa mám zamerať? Nepochopil som Len som uviedol postreh z praxe, nič viac...

cs.wikipedia.org/…

Nedávno tu niekto vyslovil názor, že väčšina železa z hnojiva aj tak skončí vo filtri. Spomenul som si na to teraz pri likvidovaní starého filtra (čerpacia hlava + molitán), keď som ho pral a voda bola ako káva. Opral som ho druhý raz v čistej vode, výsledok rovnaký. Až pri treťom praní to bolo lepšie, ale voda bola stále do hneda a ja som si povedal, že ju skúsim zmerať. No a veru som v tej vode nameral cca 0,6 mg/l Fe. Pôvodne voda neobsahovala žiadne železo a je to z 3. prania molitánu, takže pôvodne ho musel naozaj obsahovať veľmi veľa.

A nakoniec prídete na to, že najlepší bude bublifuk! Ja som ho používal do novembra, potom som bol presviedčaný, že také prehistorické zariadenie už je dávno prekonané a tak som mal biomolitán s čerpacou hlavou a do toho trochu vzduchu (hadičkou do výstupu). Teraz som práve dal externý kanistrový fitler a už nemám žiadne vzduchovanie - veď vraj ho netreba, stačí čerenie hladiny a rastliny tiež produkujú kyslík. Tak že ho predsalen treba?

Ono je v podstatě asi jedno, jak to bude přesně provedené. U toho filtru by mělo jít v podstatě o to, aby se do vody dostalo větší množství kyslíku (možná bychom ten filtr mohli nazývat spíše "okysličovací filtr"). Nejpraktičtější provedení mi přijde pod akvárkem → prostě mít pod akvárkem ještě jedno akvárko, ve kterém budu mít pár komor s různými filtračními materiály a voda se tam bude dostávat do lepšího kontaktu se vzdušným kyslíkem. Voda tam pak půjde klasickým přepadem. Ostatní řešení jsou obvykle hlučnější (když je to nad akvárkem), ale fungují prakticky na stejném principu. Ještě by u toho ale bylo nutné pohlídat, aby nám to moc nevyhánělo CO2. Takže čistě zkrápěcí filtry by možná nebyly úplně ideální (ale nezkoušel jsem to).

Tak s tím truhlíkem,to jsme měli stejné myšlenky

Mokrosuchy myslis dychaci filtr? Jestli ano, uz jsem o tom premyslel.

Nejprve mne napadlo, ze dam nad akvarium truhlik s prepadem zpet do akvaria plus vytok malym prumerem u dna truhliku (vyprazdni truhlik do akvaria pomalu), no a do nej spinat v intervalech cerpadlo (vlastne jen multivibratorem s optotriakem). Nijak hezke ani originalni reseni, ale pro pokus...

Druhou moznosti je udelat valec biomolitanu na otocnem zavesu a zhora jej na jedne strane skrapet. Tim se bude roztacet podel osy a udela stejny efekt.

Oboji je ale nad akvarium, trosku neprakticke, takze asi fakt jen pro pokus.

Designer napsal: Ve vsech jsou rostliny...V jistém smyslu máš pravdu, ale nemyslím si, že je to až tak jednoduché, protože přece můžu mít rostliny, ale přesto mohu bojovat s řasami.
Jinak to první akvárium patří novotňákovi ( rybicky.net/nadrze/21000 ).
Druhé akvárium patří Tomu Barrovi ( www.plantedspace.com/… ).
A třetí je/bylo moje ( rybicky.net/nadrze/16783 ).
Ve všech jsou rostliny v perfektní kondici, ale kdych třeba ve svém akvárku přestal vykonávat týdenní údržbu, měl bych ho za chvilku plné řas. Jirka (novotňák) zase skoro žádnou údržbu provádět nemusí a navíc používá skoro až extrémně silné osvětlení ... a přesto nemá v podstatě žádné problémy s řasami. A to se snad všichni shodneme, že při opravdu silném osvětlení je riziko přemnožení řas mnohonásobně vyšší. A Tom Barr je případ sám o sobě. Ten používá ještě silnější osvětlení, při kterém já bych měl v akvárku močuvku, a navíc ještě přidává do vody tolik živin, jako nikdo z nás (třeba ty vražedné 2-3 mg/L železa nebo 15-20 mg/L fosforečnanů!). A stejně tam nemá problémy s řasami! Nejde tedy podle mě jen o rostliny, ale i podmínky, které v našich akváriích mají. Rostlin můžeme mít všichni tři stejně (a třeba i stejné druhy), ale u někoho se mají lépe, asimilují lépe, v jeho nádrži je vyšší obsah rozpuštěného kyslíku, menší množství rozpuštěných organických látek, ryby se tam cítí lépe a lépe se množí apod. Hrozně rád bych si chtěl u svých akvárek vyzkoušet nějaký velký mokro/suchý filtr, abych zjistil, jak velký to bude rozdíl oproti kanistrovému prdítku. Začínám věřit tomu, že ten rozdíl může být opravdu velký.

S tím samozřejmě souhlasím.
Jinak, kdo by si chtěl takhle zničit akvárko, které si po několik měsíců budoval, že? Už jenom ty vytrhané rostliny by mě přišly minimálně na hezkých pár set.

Rozhodně jsem nenastiňoval žádný univerzální vzorec.Můj přispěvek,ber jako osobní zkušenost,kterou přidávám do té složité mozaiky,týkajících se těchto problémů.Naopak,jak je jasné z mých názorů,tady na foru,taky nejsem zastáncem univrzálních rad typu:nedostatek něčeho-taková a maková řasa/samozřejmě,někdy to tak může být,jindy může být faktorů více,popř.je to faktor jiný/.Každopádně jsem,ve vší skromnosti vycházel z toho,že v mých konkrétních případech problémů s řasami,byly limitující veličinou,právě ony živiny.Což se vlastně potvrdilo.

Marcel G napsal: Všechny dopadaly stejně. Nicméně v prázdném akváriu se přemnoží obvykle jen malé, jednobuněčné řasy. Složitější řasy potřebují podle mých zkušeností trochu "komplikovanější" prostředí (faktory).
Nebo spis cas a zaneseni i slozitejsich ras do vody. Experiment trvajici par dnu ci tydnu v nove zalozenem akvariu pro takovy ucel, neni totez, co akvarium, ktere nejaky ten mesic bezi, do ktereho pribyvaji nove rostliny spolu s dalsimi druhy ras atp. Takovy experiment by mel byt takovy, ze se v bezproblemovem akvariu ohledne ras vsechny rostliny odstrani a co to udela. Ovsem kdo uhlida vsechny ziviny udrzet jak se drzely kdyz byly rostliny, stejne osvetleni bez stineni rostlinami... to mi proste prijde skoro neresitelne, dat rostliny pryc a udrzet uplne stejne podminky.

Ve vsech jsou rostliny . Vsechny je vyrvi a za stejnych podminek uvidis...

Designer napsal: Otazka je, jak by to bylo v silneji osvetlenem akvariu s dostatkem zivin, ale bez rostlin.Odpověď je myslím celkem jednoduchá: Nejpozději do 14 dnů by bylo akvárium zelené. Dělal jsem s tím několik pokusů. Všechny dopadaly stejně. Nicméně v prázdném akváriu se přemnoží obvykle jen malé, jednobuněčné řasy. Složitější řasy potřebují podle mých zkušeností trochu "komplikovanější" prostředí (faktory).

Jinak když je v akváriu hodně rostlin, tak proti řasám nepůsobí podle mě rostliny nějak přímo (jako jakási magická formulka: hodně rostlin = žádné řasy), ale spíše v tom smyslu, že zdravé rostliny si pravděpodobně dokáží vytvářet na povrchu určitou voskovou vrstvičku, na které se řasy hůře uchycují. Rostliny nebo jejich části, které nejsou v dobré kondici, jsou řasám méně odolné. Kromě toho rostliny vypouštějí do vody kyslík a provzdušňují substrát. To podle mě výrazně napomáhá činnosti užitečných bakterií, takže v akváriu s velkým počtem zdravých rostlin dochází k lepší a rychlejší přeměně odpadních látek na užitečné minerály. A všechny tyto věci pak přispívají i k vyššímu redoxu, což opět předznačuje zdravější prostředí. Bez rostlin bude tedy boj proti řasám určitě mnohem složitější.

No,už jsem se různě dočet,že rostliny,které jsou zdravé a v růstu,produkují své přírodní algicidy,takže na tom asi taky něco bude.

Tak úplně s tím souhlasit nemůžu, i když máš v jistém smyslu pravdu. Jsem si třeba vědom toho, že při nedostatku PO4 se obvykle objeví na listech zelená přisedlá řasa, a při nedostatku NO3 je celkem vysoká pravděpodobnost výskytu sinice. Na druhou stranu se ale řasy vyskytují v našich akváriích i v případě, kdy tam je živin hodně. Jejich výskyt tedy závisí na více faktorech (málokdy to lze nějak jednoduše zobecnit ve smyslu "málo CO2 = ruducha" apod.).

Zkuste mi třeba někdo vysvětlit tohle:
1) Akvárium s extra silným osvětlením (150 µmol PAR u substrátu), živiny převážně v substrátu, do vody se přidávají pouze mikroprvky a draslík, předimenzovaný filtr, CO2, velké množství rostlin, prakticky žádné odkalování, sporadická údržba → žádné řasy.
2) Akvárium s extra silným osvětlením (180 µmol PAR u substrátu), vysoce nadlimitní množství živin ve vodním sloupci (30-40 mg/L NO3, 15-20 mg/L PO4, 30-50 mg/L K, 2-3 mg/L Fe), velký mokro/suchý filtr, CO2, velké množství rostlin, prakticky žádné odkalování, sporadická údržba → žádné řasy.
3) Akvárium se středním osvětlením (70-80 µmol PAR u substrátu), nadlimitní množství živin ve vodním sloupci (50 mg/L NO3, 5-7 mg/L PO4, 30 mg/L K, 0.5 mg/L Fe), kanistrový filtr, CO2, velké množství rostlin, pravidelné odkalování a údržba → žádné řasy.

Najdete v tom někdo společný vzorec?

http://akvaristaroman.rybicky.net/