Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Strategie hnojení akvarijních rostlin

 

Články » Strategie hnojení akvarijních rostlin   Vytisknout tuto stránku 

Strategie hnojení akvarijních rostlin

Publikováno: 07.01.2019 • Autor: © Márty • Rubrika: Rostliny

V rostlinných akváriích, kde je vyšší výskyt rostlin, obvykle nestačí přirozeným způsobem ryby zásobovat všechny rostliny živinami. Proto je mnohdy nutné dodávat živiny uměle pomocí hnojiv. Ze všeho nejdříve je třeba zjistit skutečné koncentrace živin ve výchozí vodovodní vodě, kterou používáte v akváriu. Buď se podívejte na webovou stránku Vašeho poskytovatele vodovodní vody, nebo si napište mailem o rozbor vody.

Co všechno tedy rostliny potřebují? Můžeme tyto prvky rozdělit do dvou skupin:

 

1) MIKROPRVKY (stopové prvky)

- železo (Fe)

- mangan (Mn)

- molybden (Mo)

- zinek (Zn)

- měď (Cu)

- Bór (B)

- u dalších prvků se přesně neví jejich prospěšnost

 

Tyto mikroprvky nemusí být ve vodovodní vodě zastoupeny v dostatečném množství (zejména tedy železo), a je vhodné je do akvarijní vody dodávat pomocí osvědčených směsí (CSM+B, Tenso Coctail, MicroMix Plus). Vedoucím prvkem je železo. Nedostatek železa se projevuje chlorózou (blednutím) listů.

 

2) MAKROPRVKY (NPK)

- dusík (N)

- fosfor (P)

- draslík (K)

- hořčík (Mg)

- vápní (Ca)

 

Dusík (N) má několik forem, ve kterých se do akvária může dodávat. Nejběžnější jsou dusičnany (NO3). Mnohdy jsou obsaženy již ve vodovodní vodě a navíc je produkují ryby svými výkaly. O jejich redukci se stará biologická filtrace a výměny vody. Další formou je amonium (NH4), které rostliny převážně preferují. Dávka dusíku se tedy odvíjí od obsahu dusičnanů ve výchozí vodovodní vodě a od míry zarybnění akvária (produkce dusíkatých látek rozkladem výkalů ryb a krmiva). Nedostatek dusíku se u rostlin projevuje zakrslým růstem a malými listy, žloutnutí a opadávání starších listů.

Fosfor (P) je přítomen v akvarijní vodě jako fosforečnan (PO4). Jeho nedostatek se projevuje tmavnutím listů, opadáváním starších listů a také často výskytem zelené flekovité řasy (GSA) při úplném vyčerpání fosforečnanů.

Draslík (K) je také velmi důležitým makro prvkem, který není ve vodovodní vodě prakticky vůbec zastoupen a přitom je pro rostliny esenciální živinou. Nedostatek se projevuje žloutnutím okrajů a špiček listů a případně jejich dírkováním.

Hořčík (Mg) magnézium je mobilní prvek a jeho nedostatek se projevuje blednutím a žloutnutím listů při zachování kresby žilkování nejprve na starších listech.

Vápník (Ca) vápník spolu s hořčíkem se podílejí na celkové tvrdosti vody (°dGH ). Jeho nedostatek se projevuje na nových listech jejich kroucením a "muchláním". Pokud máte doma velmi měkkou vodu, tak je více než pravděpodobné, že je ve vodě vápníku a hořčíku málo. 1°dGH celkové tvrdosti odpovídá 4.35 mg/l hořčíku a 7.14 mg/l vápníku.

 

KONCENTRACE

Jednotlivé složky (prvky) je třeba ve vodě udržovat ve správných koncentracích. Koncentrace se uvádí v jednotkách "mg/l". Tj. hmotností poměr látky rozpuštěné v objemu kapaliny. Na zahraničních webech je často používána jednotka "ppm" (parts per milion), což v přepočtu na naše mg/l vyjde totožné číslo. Čili 1 mg/l = 1 ppm. Také se uvádí koncentrace za různé období. Buď denní příjem nebo týdenní (týdenní proto, protože se po týdnu běžně dělají 50% výměny vody, které resetují úrovně koncentrací v nádrži).

Jaké tedy udržovat koncentrace prvků v nádrži pro správný růst rostlin? Bohužel na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď, protože v akváriu je příliš mnoho proměnných (množství rostlin, množství ryb, výchozí voda, síla osvětlení, kvalita proudu, filtrace, obsah CO2, kvalita dna, péče a údržba). Každé akvárium je jiné, a proto neexistuje univerzální návod jak hnojit. Výjimkou je možná metoda vyvinutá Tomem Barrem, který vymyslel bezlimitní způsob saturace vody živinami - Estimative Index. Zkrátka hnojit tak, aby rostliny neměly nikdy hlad. Odpůrci této metody ale poukazují na fakt, že cílený nadbytek živin není příliš vhodný například z důvodu kompetice živin (nadbytek jedné živiny může omezit příjem druhé) nehledě k množství chemikálií ve vodním sloupci.

Obvyklá komerční hnojiva mají své koncentrace různé podle strategie a výzkumu daného výrobce. Od maximálních (EI) po minimální (ADA).

 

Dusík  (N) Fosfor  (P) Draslík  (K) Železo  (Fe) Hořčík  (Mg) Vápník  (Ca)
2 - 20 0.8 - 6 7 - 30 0.1 - 1 5 - 15 10 - 30

tab. 1) - obecný rozsah týdenních koncentrací živin (mg/l)

 

Nejprve je tedy nutné zvolit správnou strategii hnojení podle Vašeho konkrétního akvária. Primárně jde o zdravý růst rostlin, které prosperují a potlačují výskyt řasy, takže hnojení se musí přizpůsobit právě tomuto aspektu. Pokud mám doma společenské akvárium s běžným osvětlením, štěrkovým dnem, bez CO2 sycení, kde plave mnoho druhů ryb a je osázeno rostlinami, např. 40 % dna, tak zde si mohu dovolit hnojit klidně i jednou týdně po výměně vody běžným komplexním hnojivem bez NPK (makroprvků), protože je v nádrži méně rostlin, které mají méně světla a dostatek ryb, které dodávají makroprvky přirozenou cestou. Stačí tedy dodat esenciální mikroprvky a může být zdravý růst rostlin zajištěn. Na druhé straně ovšem můžete mít doma high-tech akvárium plné náročných stonkových a červených rostlin pod velmi silným osvětlením, s vyhnojeným dnem, s CO2 sycením a minimální osádkou ryb. Tady bude strategie hnojení naprosto odlišná. Poptávka velké masy rostlin je obrovská (silné osvětlení navozuje rychlou fotosyntézu a CO2 urychluje růst) a nabídka je díky nízkému počtu ryb minimální. Zde je tedy nutno dodávat velká množství mikro i makro prvků. Nebo můžete mít doma něco mezi tím. Například podobné high-tech akvárium, ale s pomalu rostoucími rostlinami (Microsorium, Anubias, Bucephalandra, apod.), které, ač jsou podobně silně podporovány v růstu (světlo, CO2), jsou omezeny svojí stavbou, protože jsou pomalu rostoucí. Zde je také třeba upravit dávkování s přihlédnutím k poptávce těchto druhů rostlin. Vidíte, že těch proměnných je skutečně hodně a kombinací ještě víc.

Zvolit správné koncentrace lze tedy dvěma způsoby. Buďto je odhadnu nebo je změřím. Akvarijní testy jsou drahé a nepřesné, ale nicméně i tak existují výborné metody na tomto způsobu zjišťování koncentrací (PPS Pro). Odhad koncentrací je samozřejmě mnohem složitější a dlouhodobější záležitost, ale každopádně levnější. Hlavně je třeba začínat na nižších koncentracích a sledovat odezvu na rostlinách (umět číst z rostlin a umět si všímat projevů nedostatků živin). V tomto testovacím období se snažte omezit proměnné na minimum. Když ladíte hnojení, tak ale nehýbejte s výkonem světla, s množstvím rostlin a jejich přesazováním, s počtem ryb, s filtrací a proudem apod. Ať si pak můžete být aspoň trochu jisti, že za změnou stojí právě změna hnojení a ne něco jiného. Časový horizont je stejně tak důležitý. Každá změna v hnojení se projeví v řádech týdnů, takže pokud například navýšíte koncentrace, tak vyčkejte alespoň 14 dnů na změnu. Pozorujte rostliny. Všímejte si změň v jejich růstu, zbarvení a ve výskytu řas. Pokud budou koncentrace stále příliš nízké nebo naopak u něčeho vysoké, tak rostliny nebudou zdravé a nastoupí řasy. Řasy jsou jednoduché rostliny a stačí jim k životu velmi málo. Konkrétně tedy amonium (NH4) a světlo. Ne však dusičnany (NO3). První stádium řas (spóry) vyžadují pro růst amonium (NH4) a druhé stádium řas (již narostlá makroskopická řasa, jak jí známe) vyžaduje pro růst dusičnany (NO3). Obě stádia pak vyžadují světlo. (pozn. toto je teorie Toma Barra a v podstatě o tom neexistuje jiný důkaz). Pokud rostlina neroste zdravě, nedaří se jí a strádá, tak pomalu uhnívá a rozkládá se. Dobře to lze pozorovat na poškozených listech rostlin, které řasa napadá jako první. V podstatě se živí na amoniu, které vzniká rozkladem listu. Proto je také nutné při každé údržbě rostliny prohlédnout a zbavit je všech takových listů. I rostlině se uleví, protože nemusí vyživovat poškozený list a může se pak soustředit pouze na ty zdravé. Hlavním cílem by tedy mělo být najít správnou koncentraci a poměr jednotlivých živin tak, aby byl zajištěn zdravý růst rostlin, které nebudou uhnívat, nebudou produkovat amonium a nebude je napadat řasa. Sen každého akvaristy. Krásné čisté akvárium bez řas.

Pojďme najít nějaký výchozí bod. Ať máte jakékoliv akvárium, tak musíte od nějaké koncentrace začít. Ti se společenským akváriem bez CO2 a silného světla to mají relativně jednoduché. Jakékoliv komerční komplexní hnojivo udělá patrně dobrou službu (Seachem Flourish, Easy Life Profito, Profiplants Complete, Tropica Premium Nutrition). Pokud i tak akvárium okupují řasy, bude problém buď v údržbě (filtrace, proud, výměny vody, udržování čistoty a rostlin) nebo v příliš silném světle. Dále mohou být ve hnojení tři přístupy, tři strategie:


A) bezlimitní (Estimative Index)

B) jemné (např. ADA)

C) vlastní


Bezlimitní strategie je dobře použitelná v nádržích s inertním dnem (štěrk, písek), které neobsahuje příliš živin, a kde jsou rostliny odkázané na hnojiva ve vodním sloupci, které si vezmou svými listy. Pochopitelně lze i toto hnojení podpořit hnojivými tabletami do dna, které se aplikují ke kořenům rostlin nebo vyhnojeným dnem. Pokud Vám nevadí filozofie této metody spojená s přehnojováním akvarijní vody, tak zajistíte vždy dostatek živin pro všechny rostliny. Pokud ovšem nesytíte CO2, tak je vhodné začít na 1/4 doporučené dávky EI a zvedat pomalu na maximálně 1/3 DD (doporučené dávky). Bez CO2 rostou rostliny pomaleji, takže i poptávka po hnojivu je nižší. Více v samotném doporučení Toma Barra pro "non CO2 EI tanks". Výhodou této metody je i její cena.

Zdrženlivá jemná metoda funguje na opačném principu. Hnojiva primárně dodat kořenům a ve vodním sloupci udržovat co nejmenší koncentrace. Výhoda této metody je zejména v tom, že je voda "čistší" od chemikálií (hnojiv) a i má tento přístup větší prostor pro chyby, protože, když zrovna nějaká živina ve vodním sloupci dojde, tak jí rostlina najde u kořenů. Nejlepším příkladem této strategie jsou hnojiva firmy ADA (Aqua Design Amano). Japonská firma pana Takashi Amana je světová špička na poli přírodních akvárií. Pan Amano vymyslel komplexní systém provozování přírodních akvárií včetně hnojiv. Vše má svůj smysl a je vymyšleno a vyzkoušeno v Přírodní galerii v Nigatě v Japonsku (ADA Nature Gallery). Jak už jsem napsal na začátku odstavce, strategie hnojení je postavena na principu primárního zdroje v substrátu. Využívá substrát vlastní výroby - ADA Amazonia a zásobní substrát ADA Power Sand. Více o substrátech v tomto článku. Takto vyhnojené dno zajišťuje po léta zásobu živin pro kořeny rostlin. Naproti tomu je však upraveno i dávkování hnojiv do vodního sloupce. Je tím pádem velmi jemné a jeho koncentrace jsou i 10-15x menší oproti metodě Toma Barra (EI). Velkou nevýhodou je cena hnojiv firmy ADA (cca. 10.000,- Kč/rok/100 litrů), ale jako všechna hnojiva je to jen voda a chemikálie.

Dalším přístupem je si najít strategii vlastní. Přizpůsobit si koncentrace hnojiv vlastním požadavkům svého konkrétního akvária. Tato strategie je určitě nejpracnější, ale nabízí téměř dokonalý přehled o rovnováze Vaší nádrže. Ono nejde pouze o to najít správné koncentrace (ani moc, ani málo), ale také se o svém biotopu něco dozvědět. Vyladit vlastní přístup a vlastní hnojiva totiž chce trochu širší povědomí o zákonitostech akvária, chemismu vody, rostlinách a jejich "řeči" a celkovém přehledu v akvaristice, což nemusí být pro každého. Někdo raději zvolí bezlimitní metodu EI, protože nad ní nemusí přemýšlet, nic se učit, nic zkoumat. Koupí balíčky prášků, rozmíchá ve vodě a dávkuje dle návodu. Hotovo. Snadné, rychlé, instantní úspěch. Proč ne. Někdo zase rád věci zkoumá do hloubky, hledá vlastní cestu a snaží se pochopit složitý svět pokročilé akvaristiky. Nebo si nakonec může akvarista projít všemi stádii, protože se přirozeně vyvíjí, stejně tak jako jeho zájem o tento koníček. Pojďme si nyní nasimulovat tuto vlastní strategii na mé nádrži.

 

Výchozí hodnoty (co víme jistě)

» nádrž 60 x 30 x 36 (čistý objem 50 litrů) založená v březnu 2018

» světlo Twinstar Led 600S (150 PAR, 0.75 W/litr při 100% výkonu)

» filtr Eheim Ecco Pro 300 (750 l/h, 5 litrů objem, vysokoporézní materiály v náplni)

» CO2 30 mg/l (pH drop -1)

» dno ADA Amazonia a ADA Power sand S

» údržba: výměna vody 50 %/1x týdně, pravidelný prostřih rostlin, péče o filtrační média, hnojení

» vstupní voda z řadu:

- tvrdost 8 °dH

- pH 7.9

- NO3 5.2 mg/l

- Mg 12 mg/l

- Ca 26 mg/l

- Fe 0.05 mg/l

 

Proměnné (co nevíme jistě a musíme odhadnout)

» rostlinná masa složená z převážně pomalu rostoucích kryptokoryn a epifytních rostlin (tj. Anubias, Bucephalandra, Microsorium) a středně až rychle rostoucích kobercových a stonkových rostlin

» živočišná osádka složená z 20 ryb (tj. 1 l/cm ryby) a cca. 10 krevetek a 3 krunýřovců.

Proměnné jsou tyto položky proto, protože nevíme nikdy jistě jaké jsou přesně nároky rostlin a jaká je nabídka živin vyprodukovaná živočichy.


KROK 1) - Zhodnocení nádrže a výchozí stav

Na začátku je třeba zhodnotit celkový pohled na akvárium jako takové. Z techniky je vidno, že je nádrž sycená CO2 s množstvím světla. Nároky rostlin tedy budou vyšší. Dno je vyhnojené, ale dobrá polovina rostlinné masy je epifytní (tzn. přirůstá kořeny k vnitřnímu vybavení - kořeny, kameny a čerpá živiny pouze z vodního sloupce) a pomalu rostoucí. Už tady je jasné, že vysoké koncentrace metody EI nebudou třeba. Upozorňuji, že nevlastním žádné akvarijní testy na zjišťování obsahu jednotlivých živin. Měřím prakticky pouze pH, obsah CO2 a vodivost.

Dalším krokem je zvolit nějaké úvodní koncentrace na základě výchozích hodnot vodovodní vody. Mně z kohoutku teče měkká až středně tvrdá voda s 5.2 mg/l dusičnanů a 0.05 mg/l železa. Obojí nedostatečné. Nutno tedy zvýšit koncentraci dusičnanů, doplnit kompletní NPK o fosforečnany a draslík a zvýšit koncentraci železa.

Když už vím, co budu vyrábět, tak musím podle toho nakoupit suroviny. Ideální je si nakoupit základní chemikálie, ze kterých si směs namíchám. Jedná se o sypké (suché) prášky rozpustné ve vodě. Mají dlouhou životnost a jsou levné. Takže si spočítám zvolené koncentrace pomocí kalkulátoru, zjistím a odvážím přesné hmotnosti chemikálií, vytvořím roztok se zvoleným dávkováním a je hotovo.


KROK 2) - Chemikálie

- N - KNO3 (Dusičnan draselný) - obsahuje 39 % draslíku a 61 % dusičnanů

- P - KH2PO4 (Dihydrogenfosforečnan draselný) - obsahuje 69.9 % fosforečnanů (což je 22.8 % fosforu) a 28 % draslíku

- K - K2SO4 (Síran draselný) - obsahuje 45 % draslíku a 55 % síranů

- Mg - MgSO4*7H2O (Síran hořečnatý heptahydrát) - zdroj hořčíku (Mg) v případě, že máte velmi měkkou vodu

- CaCaSO4*2H2O (Síran vápenatý dihydrát) - zdroj vápníku (Ca) v případě, že máte velmi měkkou vodu

- Fe - železo je většinou součástí směsi mikroprvků (CSM+B, Tenso Coctail, MicroMix Plus), nebo se dá pořídit samostatně v chelátované podobě.

Chelát je komplexní sloučenina, která chrání železo proti tomu, aby se přeměnilo v nerozpustný prvek, který neumí rostliny využít. Udržuje tedy železo rozpustné a dostupné rostlinám. Je jich několik druhů a liší se svou odolností (viz. tabulka). Každý chelát je stabilní jen v určitém rozsahu pH. Pokud se potká s jiným pH, než pro jaký je vytvořen, tak se vysráží a stane se pro rostlinu nedostupný. Například nejběžnější chelát EDTA je stabilní ve vodě o pH 4 - 6.4, takže pokud máte v akváriu například pH stabilně po celý den a noc 7.8, tak prakticky ihned po zahnojení se začne chelát rozpadat. Pokud pohnojíte brzo ráno před odchodem do práce a světlo se nad akváriem rozsvítí až například po šesti hodinách, tak je možné, že chelát se v zásadité vodě již rozpadl a železo se vysráželo. Rostliny pak nemají ve vodě rozpustné železo nutné ke kvalitní asimilaci. Na druhou stranu je třeba napsat, že čím je chelát odolnější a zdánlivě lepší, tak je to ale na úkor dostupnosti železa. Například chelát EDDHA sice vydrží ve vodě o pH až 9, ale zase rostlina musí vynaložit daleko více energie, aby chelát "rozbila" a dostala se k železu. Proto je ideální používat kombinace chelátů, které zaručí vždy aspoň nějaké dostupné železo. Například MicroMix Plus obsahuje čtyři druhy chelátů a tak máte zaručeno, že bude vždy dostupné aspoň nějaké železo. Od nejméně stabilního glukonátu železnatého (dvojmocné železo Fe2+, primární zdroj komerčního přípravku Seachem Flourish Iron), který ale bude vždy nejlépe dostupný rostlinám a přijímají ho velmi ochotně, až po nejstabilnější chelát EDDHA, který vydrží v akváriu klidně i týden, ale rostliny se k němu dostávají nejhůře (stojí je to nejvíc energie).


Druh chelátu Glukonát EDTA DTPA EDDHA
pH 4-5.5 4-6.4 4-7.5 4-9

tab. 2) - přehled chelátů


KROK 3) - Míchání hnojiv

K namíchání vlastního hnojiva potřebujeme destilovanou vodu nebo vodu z reverzní osmózy, sypká hnojiva, váhu (s přesností 0.01 g) a nějakou odměrku. Dále potřebujeme kalkulátor, kterým si spočítáme kolik gramů chemikálie vlastně máme do námi zvoleného roztoku nasypat. Zde jsou jejich odkazy:

1) www.rotalabutterfly.com

2) www.akvarijni-hnojivo.cz

3) www.theplantedtank.co.uk

 

Nejraději používám rotalabutterfly, který obsahuje skoro všechny chemikálie a také koncentrace komerčních výrobků. Vždy je potřeba vyplnit množství vody v akváriu (např. 50 litrů) a pak zvolit buď "DIY" (Do It Yourself - vlastní hnojivo) nebo "PREMIXED" (předmíchané, komerční produkty). V našem případě v seznamu "DIY" vybereme požadovanou chemikálii (např. KNO3) a zvolíme způsob podávání "SOLUTION" (roztok). Pak zadáme množství destilované vody v láhvi, ve které budeme roztok vyrábět a objem jedné dávky (např. 500 ml destilky a 5 ml dávka/denně). Pak si vybereme druh výpočtu - "Dose to reach a target" (Dávka k dosažení koncentrace) a zadáme námi zvolenou hodnotu denní koncentrace, kterou chceme roztokem hnojiva přidávat (např. 1 mg/l NO3 denně). Klikneme na "Calculate" a vpravo nám kalkulátor vyplivne v textu, že když rozpustíme 8.15 g dusičnanu draselného (KNO3) v 500 ml destilované vody a budeme dávkovat denně 5 ml do 50 litrů akvarijní vody, tak přidáme denně 1 mg/l dusičnanů (NO3) a 0.63 mg/l draslíku (K).

Pak už nám stačí jen do nádoby (např. dávkovač s pumpičkou či jen zavařovací sklenice) nalít 500 ml destilované vody, odvážit na váze 8.15 g dusičnanu draselného a rozmíchat. Ovšem každá chemikálie má svůj limit v rozpustnosti. Nemůžete rozpustit například 300 g dusičnanu draselného v 300 ml vody. Zde jsou rozpustnosti v přehledu:


KNO3 KH2PO4 K2SO4 MgSO4*7H2O CaSO4
36g 22g 11.1g 25.5 g 0.24g

tab. 3) - maximální rozpustnost chemikálií ve 100ml vody


Takto můžeme postupovat s každou složkou budoucího hnojiva. Spočítáme, odvážíme a smícháme. Je akorát nutné dodržet jednu důležitou věc. Nemíchat makro a mikro prvky dohromady (do jedné láhve). Železo a fosforečnany spolu reagují a vytváří nerozpustné sloučeniny. Existují samozřejmě recepty i pro řešení "vše v jednom", ale nemám to vyzkoušené, tak nemohu referovat. Pokud to chcete zkusit, tak takový recept najdete na webu theplantedtank.co.uk.

 

MOJE HNOJIVO  ver.1 (pro 50l nádrž)

Láhev A - Mikro prvky (150 ml destilky /5 ml denní dávka)

0.69 g Micromix Plus = +0.0276 mg/l Fe denně (tj. +0.2 mg/l týdně)

0.05 g E300 (Kyselina askorbová)

0.1 g E202 (Sorban draselný)

 

Láhev B - Makro prvky (150 ml destliky / 5 ml denní dávka)

3.4 g KNO3 = +1.4 mg/l NO3 denně (tj. 9.8 mg/l týdně) a +0.9 mg/l K (tj. 6.3 mg/l týdně)

0.2 g KH2PO4 = +0.08 mg/l PO4 denně (tj. 0.56 mg/l týdně) a +0.03 mg/l K (tj. 0.21 mg/l týdně)

5 g MgSO4*7H2O = +0.33 mg/l Mg denně (tj. 2.31 mg/l týdně) - k dorovnání ideálního poměru Ca:Mg 2:1

0.1 g  E202 (Sorban draselný)

 

Celkem tedy dodávám týdně:

N - 9.8 mg/l NO3

P - 0.56 mg/l PO4

K - 6.51 mg/l

Mg - 2.31 mg/l

Fe - 0.2 mg/l

 

Do láhve A, kde se míchá železo, je potřeba výchozí roztok destilované vody upravit. Jak je již poznamenáno výše, tak chelátované železo má omezenou životnost ve vztahu k pH. Destilovaná voda má pH neutrální (7). Ovšem například Glukonát a EDTA jsou stabilní ve vodě o pH nižší, takže by nám v roztoku destilované vody degradovaly prakticky ihned od namíchání. Výchozí destilku je tedy potřeba "okyselit", aby byla vhodná pro uchování požadované směsi mikroprvků = chelátu železa. Pokud víme, že nejméně stabilní Glukonát má rozsah pH 4 - 5.5, tak je třeba stáhnout pH destilky na 5. Ideálně se pro tento účel hodí Kyselina askorbová (E300, vitamín C). Na 150 ml postačí 0.05 g. Pokud chcete být přesní, tak stačí roztok přeměřit pH metrem. Pak je vhodné obě láhve (A i B) opatřit přídavkem Sorbanu draselného (E202), který funguje v potravinářském průmyslu jako konzervant a zpomaluje růst mikroorganismů. Tímto si prodloužíte životnost roztoku hnojiva. Na množství 150 ml postačí 0.1 g.

Po namíchání nového hnojiva je ho potřeba otestovat. Dávkujte ideálně denně nastavenou dávku roztoku po dobu alespoň měsíce, než si můžete být jistí, že se všechny změny projeví. Velmi pečlivě sledujte průběh změn v nádrži. Pozorujte rostliny a jejich odezvu, jestli se mění co do barvy, tvaru listů, rychlosti růstu, celkové kondice. Hledejte známky nedostatků jednotlivých živin. Poté můžete první verzi hnojiva upravovat podle získaných dat z pozorování. Pokud budou rostliny vybledlé, tak do příští verze přidáte více železa (např. navýšíte železo na týdenní hodnotu +0.3 mg/l). Pokud Vám začnou žloutnout a opadávat staré listy a rostliny rostou pomaleji, než je běžné, tak můžete navýšit koncentraci dusíku (např. NO3 týdně +15 mg/l). A zase měsíc čekat a pozorovat. Ideální je si vést deník a pozorování zapisovat, aby jste měli přehled o předešlých verzích hnojiv a jejich odezvách.

 

POMĚRY

Důležité je také udržet dané živiny ve správném poměru. Tzn. nejenom do vody lít hnojiva podle toho, kterého prvku je málo, ale je nutné dodržovat správný poměr jednotlivých živin. Například poměr dusíku a draslíku (N:K) je v ideálním případě 4:1. Problém nastává již při použití dusičnanu draselného (KNO3), protože molekula dusičnanu draselného obsahuje 1 atom dusíku a 1 atom draslíku (poměr 1:1). Pokud tedy dávkujeme v ideálním poměru 4:1, tak dodáme dusičnanem draselným 4 atomy dusíku a 4 atomy draslíku a draslíkem čtyřnásobně přehnojujeme. Dosáhnout správného N:K poměru lze za pomoci například dusičnanu hořečnatého (Mg(NO3)2*6H2O ), který obsahuje namísto draslíku (K) hořčík (Mg). Síranem draselným (K2SO4) lze poté dorovnat ideální poměr draslíku (K) na hodnotu 4:1. Tady je třeba hlídat hladinu hořčíku, aby se zase dusičnanem hořečnatým nepředávkoval hořčík (Mg) a nerozhodil se ideální poměr Ca:Mg = 2:1. Stejně tak je vhodné udržovat ve vztahu k Ca:Mg i draslík (K) a udržovat ideální poměr Ca:Mg:K na 2:1:0.5. Tento poměr jsem našel pouze na jednom místě (Aquasabi.com), takže jeho správnost nemohu ověřit. Další zmínky jsou v článcích tady a tady. (pozn. Pokud chcete zvyšovat koncentrace vápníku, tak můžete použít například síran vápenatý. Vždy je ale nutné brát v potaz výchozí vodu, protože už ta sama o sobě může obsahovat prvky v nevhodném poměru). Na závěr odstavce nabídnu ještě zajímavý příspěvek uživatele ceg4048, kde lze vidět rostliny pěstované v přehnojené vodě draslíkem 100-130mg/l a přesto krásně prosperující a vybarvené. Těžko už lze hodnotit poměry dalších prvků, které v dané přehnojené nádrži byly a nejsou zmíněny, ale i tak je to k zamyšlení.


N:K N:P Ca:Mg:K
4:1 16:1 2:1:0.5

tab. 4) ideální poměry živin


N P K Ca Mg
20 1.25 5 20 10

tab. 5) doporučené koncentrace živin v ideálních poměrech (mg/l)

CENA vs. CENA

Dalším faktorem strategie vlastního hnojiva je jeho cena. Komerční hnojiva budou vždy dražší, protože musíte zaplatit výrobci jeho vývoj, práci, obal, distribuci a provizi prodejce. To vše při domácí výrobě hnojiv odpadá. Jediná investice je do digitální váhy. Obsáhlý článek o srovnání cen komerčních hnojiv jsem již publikoval. Pojďme tedy srovnat naše vlastní hnojivo (viz. výše) s komerčním výrobkem firmy Tropica, která vyrábí také dvě láhve hnojiv (mikro a makro). Na moje 60l akvárium, kde je 50 litrů vody by vyšly obě láhve hnojiva Tropica (Premium a Specialised) ročně na 728,- Kč. Vlastní hnojivo ze sypkých komponent vyjde ročně na 50 litrů 182,- Kč. Můžeme ještě porovnat ceny populární firmy Seachem vs. vlastní výroba hnojiva. K tomu budete potřebovat zohlednit ceny hned čtyř lahviček - Seachem Flourish (Fe), Seachem Phosphorus (PO4), Seachem Pottasium (K) a Seachem Nitrogen (NO3). Seachem Flourish vyjde ročně při doporučeném dávkování na 56,- Kč/50 litrů. Ovšem musíte zohlednit koncentraci železa, kterou při doporučeném dávkování dáváte. Ta je při 2 ml Flourishe týdně 0.064 mg/l, takže oproti našemu hnojivu třetinová! Pokud se dostaneme na stejnou koncentraci železa 0.2 mg/l, tak jsme ale rázem na ceně 168,- Kč/ročně. K tomu musíme přičíst makro NPK. Při doporučeném dávkování Seachem Nitrogen dodáte 2 mg/l NO3 a 0.5 mg/l K a stojí 79,- Kč/ročně/50 l. Při vyrovnání na koncentrace našeho hnojiva musíte navýšit doporučené dávky pětinásobně! Takže Seachem Nitrogen by v našich koncentracích vyšel na 395,- Kč/ročně/50 l. Draslík (K) s použitím Seachem Nitrogen v pětinásobné dávce dostanete na 2.5 mg/l a ve srovnání s naším hnojivem Vám bude stále chybět dodat 4 mg/l. K tomu použijete Seachem Pottasium, které vyjde na 244,- Kč/ročně/50 l. A ještě potřebujete dodat fosfor, který nadávkujete pomocí Seachem Phosphorus, který by při stejné hladině jako naše hnojivo (0.56 mg/l) vyšel na 402,- Kč/ročně/50 l. Když všechny položky sečteme, tak se dostaneme na částku 1209,- Kč/ročně/50 l. To už je slušných 1000,- Kč/ročně navíc. A to uvažujeme v 50litrové nádrži. Pokud máte doma 500litrovou nádrž, tak jste ročně navíc o 10.000,- Kč.

Pokud právě řešíte a hledáte vhodné hnojivo pro Vaše rostlinné akvárium, tak doufám, že Vám byl tento článek nápomocen. Zvažte sami, podle svého času, schopností a zkušeností jakou strategii při hnojení zvolíte. Vše má své pro a proti a vězte, že cesta k dosažení ideální rovnováhy v akváriu je obvykle trnitá. Přeji Vám mnoho zdaru a trpělivosti.

Děkuji za podnětné příspěvky v komentářích, které mi pomohly článek rozšířit o další užitečné informace, a které mě také upozornily na vady a chyby.

 

POUŽITÉ ZDROJE:

Fertilizer Routines, Which One?, Tom Barr

Nitrogen Cycling in Planted Aquariums, Tom Barr

Oxygen in the Planted Aquarium, Tom Barr

Methods to supply nutrients to aquatic plants, Tom Barr

Analysis of Liquid Fertilizers: the ADA Brighty Series™, Tom Barr

- články uživatele Maq, Maq

- Řasy v akváriu, rostlinna-akvaria.cz

- Vztah řasy vs. rostliny, Gargamel

- Vše o řasách a jejich růstu, Marcel

- Methods: algae control or growing plants?, Tom Barr

Algae Guide, James

All In One Solution, James

Estimative Index Explained, James

- Choosing fertilizer, Denis Wong

- Water parameters, Denis Wong

- Algae control, Denis Wong

- Nutrient dosing, Denis Wong

Jak hnojit v akváriu s rostlinami, Gargamel

www.rotalabutterfly.com

www.akvarijni-hnojivo.cz

The calcium-magnesium ratio, aquasabi.com

- Calcium (Ca), aquarebell

- Potassium basics, Spectrum Analytic

Interactions between nutrients , Inaki Garcia, CANNA Research

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 32x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 07.01.2019 Upraveno: 23.03.2019 Přečteno: 538x

Schválili: afc1886 ***** 11.03.19 • romant ***** 23.03.19 • vaclav ***** 23.03.19 • ctibum ***** 24.03.19

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Rostliny
07.12.2017*****Ceratophyllum demersum: Variabilita a potřeby akvarijního "plevele"425x
08.06.2012*****Jávský mech vs. Singapurský mech1958x
04.07.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 4. Pohyb živin v rostlině212x
25.03.2016*****Nákup rostlin v Aqua-Daho Šumperk101x
06.03.2014*****Malý atlas mechů2019x
19.02.2012*****Egerie, Elodea, Hydrila a Lag... KONKRÉTNĚ1163x
19.12.2017*****Poznámky k výživě rostlin. 9. Draslík. Sodík392x
17.08.2009*****Emerzní pěstování rostlin...4195x
06.12.2017*****Maq: Estimative Index. Názor487x
26.02.2018*****Přehled cen komerčních hnojiv707x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 6 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

[6] Márty® 23.03.2019
Díky Maqu za upozornění. Máš pravdu. Vůbec jsem si toho nevšiml a opravdu zaměnil hmotnost s látkovým množstvím.
Vše opraveno a něco navíc doplněno.

[5] Maq® 19.03.2019
Máš tam jeden jasný omyl: "Například poměr dusíku a draslíku (N:K) je v ideálním případě 4:1. Problém nastává již při použití dusičnanu draselného (KNO3), neboť obsahuje 39 % draslíku a 61 % dusičnanů, což je poměr 4:2.6 a to není ideální."
Zaměňuješ hmotnost a látkové množství. Poměr N:K=4:1 platí pro látkové množství, a při hnojení KNO3 je dodáváš v poměru 1:1.
Kromě toho bychom se snad už mohli splet té Barrovy amoniakové teorie řas. Nic a nikdo ji nepotvrzuje.
Kobalt není esenciální živinou pro rostliny, pouze pro sinice. Kobalt je součástí kobalaminu, vitaminu B12, který potřebují živočichové i rostliny. Ani jedni ani druzí ho však neumějí syntetizovat, takže kobalt v hnojení je jim k ničemu. Kobalamin dodáváme s krmením.

[4] Márty® 13.03.2019
ad "lhajek":
Ano, to máš pravdu. Vše je k nalezení na SPOUSTĚ dalších míst. A tady je to vše v jednom článku, což je jistě s výhodou. A děkuji za připomínku s kalciem. Vše jsem doplnil.


ad "SpeedyGP6"
Více informací než je složení složení mikrosměsí nenajdeš a ani nepotřebuješ. Neexistuje žádné doporučení. Každé akvárium je jiné. Nemusíš nic zkoušet. Stačí své akvárium zhodnotit, zjistit hodnoty výchozí vodovodní vody a podle toho nastavit hnojení. Pak můžeš vybírat směs mikroprvků, které jsou vhodné pro tvé akvárium.

[3] SpeedyGP6® 09.03.2019
Děkuji za pěkně a přehledně napsaný článek. Akvaristikou se sice zabývám již mnoho let, ale v hnojení se pokládám stále za začátečníka a proto bych uvítal více informací v kapitole "Poměry" (těch kombinací je více, třeba vztah hořčíku a vápníku atd.). A také jsem nenašel na netu mnoho informací o jednotlivých směsích mikroprvků (Tenso, CSM+B a MikroMix). Složení jsem sice našel, ale třeba nějaké doporučení, kterou směs použít pro dané akvárko jsem bohužel nenašel. A zkoušet všechny se mi moc nechce.

[2] Xklop® 09.03.2019
Za mě je tento článek super. Přehledný a hlavně logický sestavený. Nikdy nelze popsat všechny situace a kombinace faktorů které mohou v akvarku nastat, ale zde má článek hlavu a patu. Kdyby každý akvarista takto postupoval, tak mají všichni akvarka plné zdravích rostlin a řasy budou na pokraji vyhubení....

[1] lhajek® 07.03.2019
Nečetl jsem to celé neb to co jsem v rychlosti prolétl tak znám a je to i na spoustě dalších míst k nalezení. Jen mě v jinak pěkném přehledu chybí jak je to s vápníkem Ca - pokud má někdo hodně měkkou vodu tak jej bude muset také doplňovat a o tom se nikde příliš nepíše. Nějaký čas jsem se s tím trápil. Často pak měkké vodovodní vody nemají ani dostatek hořčíku, který mě ale přijde, že se do akvárií u průměrně tvrdých vod přidává zbytečně. Zažil jsem právě přechod po přestěhování ze středně tvrdé vody s obsahem NO3 20-40mg/L na velmi měkkou s minimem Ca, Mg i NO3. Zatímco na první vodě jsem hnojil jen mikroprvky a vše rostlo suprově tak na té měkké vodě jsem velmi rychle musel začat řešit i makroprvky a právě u Ca jsem tápal nejdéle .... Pak samozřejmě také hodně záleží na skladbě rostlin - co která vydrží :-)

Další články tohoto autora
26.02.2018*****Přehled cen komerčních hnojiv707x
22.01.2018*****Porovnání cen eshopů ČR vs. Čína1052x

© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/clanky/1770-strategie-hnojeni-akvarijnich-rostlin