PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

Ono záleží aj na vstupnej vode - koľko dusičnanov a draslíka? Pridal by som viac mikroprvkov, asi na 2-násobok. Ak je voda naozaj mäkká (4° GH), tak by to malo byť OK, ale neviem, čo presne znamená to "viac ako 4". Ak je tvrdšia voda, bóru bude asi málo, tiež draslíka (ak neobsahuje vodovodná voda dostatok).

tak jsem tam přidal fosfor a už je to kompletní. Můžete se mi na to podívat a říci svůj názor. Co by bylo dobré ještě přidat a nebo ubrat. Mockrát děkuji

akvarijni-hnojivo.cz/…

opraveno. děkuji a ještě k tomu přidávám KH2PO4 6ml ale už jsem to měl namíchané od vitaplant.cz tak nevím kolik mám dopsat do té tabulky

Muzete se mi prosim podivat na toto

Tak jsem si udelal test 6 v 1 jbl a vyslo mi no3 10, no2 0, gh >4d, kh3, ph 6,8.
Co mam pridat nebo ubrat. Mockrat dekuji


akvarijni-hnojivo.cz/…

uznávám, máš pravdu

Tak mne nemusí nikto veriť, ale laboratóriám RÚVZ (odoberajú vzorky normálne z vodovodu na konkrétnych kontrolných miestach, teda nie niekde vo vodárňach na vstupe) snáď áno
www.dropbox.com/…
www.dropbox.com/…
(mňa sa týka ten 2. protokol, 1. je z inej miestnej časti, ale tam je tiež veľmi málo železa)

železo 0 v pitné vodě, to nevěřím to by musela být nějaká vyjímečná.... ona už i doúprava vody ve vodárnách se často prování železitými solemi...

To asi nebude môj prípad - žltá voda nám nikdy netečie (ale už som to kdesi videl), ja mojím testom nameriam 0, v labáku namerali 0,007 mg/l. Filter bežal 9 mesiacov, železo pridávam ja každý deň pri rannom hnojení. Ale nejaký krátky čas na začiatku som ešte skúšal dávať oceľové klinčeky v čajovom sáčku To len kým som nezohnal cheláty železa. Tak či onak, ten sajrajt z filtra je pomerne výživný, tak putoval na kvetiny a paprade na záhrade

ono je to hlavně tím, že dost železa se objevuje s dodávanou vodou. Tohle železo není v žádném komplexu, je vesměs vázané klasicky v anorganické formě, nebo dokonce jen v koloidním roztoku, a lehce se vysráží a končí ve filtru. To je vlastně žlutá pitná voda.

Jasné...ja nič proti....len to - že v prírode je v podstate železa všade "dosť".
V tom filtri budú určite vyššie hodnoty prvkov - nielen železa.

Dosť dlhý článok, na čo konkrétne sa mám zamerať? Nepochopil som Len som uviedol postreh z praxe, nič viac...

cs.wikipedia.org/…

Nedávno tu niekto vyslovil názor, že väčšina železa z hnojiva aj tak skončí vo filtri. Spomenul som si na to teraz pri likvidovaní starého filtra (čerpacia hlava + molitán), keď som ho pral a voda bola ako káva. Opral som ho druhý raz v čistej vode, výsledok rovnaký. Až pri treťom praní to bolo lepšie, ale voda bola stále do hneda a ja som si povedal, že ju skúsim zmerať. No a veru som v tej vode nameral cca 0,6 mg/l Fe. Pôvodne voda neobsahovala žiadne železo a je to z 3. prania molitánu, takže pôvodne ho musel naozaj obsahovať veľmi veľa.

A nakoniec prídete na to, že najlepší bude bublifuk! Ja som ho používal do novembra, potom som bol presviedčaný, že také prehistorické zariadenie už je dávno prekonané a tak som mal biomolitán s čerpacou hlavou a do toho trochu vzduchu (hadičkou do výstupu). Teraz som práve dal externý kanistrový fitler a už nemám žiadne vzduchovanie - veď vraj ho netreba, stačí čerenie hladiny a rastliny tiež produkujú kyslík. Tak že ho predsalen treba?

Ono je v podstatě asi jedno, jak to bude přesně provedené. U toho filtru by mělo jít v podstatě o to, aby se do vody dostalo větší množství kyslíku (možná bychom ten filtr mohli nazývat spíše "okysličovací filtr"). Nejpraktičtější provedení mi přijde pod akvárkem → prostě mít pod akvárkem ještě jedno akvárko, ve kterém budu mít pár komor s různými filtračními materiály a voda se tam bude dostávat do lepšího kontaktu se vzdušným kyslíkem. Voda tam pak půjde klasickým přepadem. Ostatní řešení jsou obvykle hlučnější (když je to nad akvárkem), ale fungují prakticky na stejném principu. Ještě by u toho ale bylo nutné pohlídat, aby nám to moc nevyhánělo CO2. Takže čistě zkrápěcí filtry by možná nebyly úplně ideální (ale nezkoušel jsem to).

Tak s tím truhlíkem,to jsme měli stejné myšlenky

Mokrosuchy myslis dychaci filtr? Jestli ano, uz jsem o tom premyslel.

Nejprve mne napadlo, ze dam nad akvarium truhlik s prepadem zpet do akvaria plus vytok malym prumerem u dna truhliku (vyprazdni truhlik do akvaria pomalu), no a do nej spinat v intervalech cerpadlo (vlastne jen multivibratorem s optotriakem). Nijak hezke ani originalni reseni, ale pro pokus...

Druhou moznosti je udelat valec biomolitanu na otocnem zavesu a zhora jej na jedne strane skrapet. Tim se bude roztacet podel osy a udela stejny efekt.

Oboji je ale nad akvarium, trosku neprakticke, takze asi fakt jen pro pokus.

Designer napsal: Ve vsech jsou rostliny...V jistém smyslu máš pravdu, ale nemyslím si, že je to až tak jednoduché, protože přece můžu mít rostliny, ale přesto mohu bojovat s řasami.
Jinak to první akvárium patří novotňákovi ( rybicky.net/nadrze/21000 ).
Druhé akvárium patří Tomu Barrovi ( www.plantedspace.com/… ).
A třetí je/bylo moje ( rybicky.net/nadrze/16783 ).
Ve všech jsou rostliny v perfektní kondici, ale kdych třeba ve svém akvárku přestal vykonávat týdenní údržbu, měl bych ho za chvilku plné řas. Jirka (novotňák) zase skoro žádnou údržbu provádět nemusí a navíc používá skoro až extrémně silné osvětlení ... a přesto nemá v podstatě žádné problémy s řasami. A to se snad všichni shodneme, že při opravdu silném osvětlení je riziko přemnožení řas mnohonásobně vyšší. A Tom Barr je případ sám o sobě. Ten používá ještě silnější osvětlení, při kterém já bych měl v akvárku močuvku, a navíc ještě přidává do vody tolik živin, jako nikdo z nás (třeba ty vražedné 2-3 mg/L železa nebo 15-20 mg/L fosforečnanů!). A stejně tam nemá problémy s řasami! Nejde tedy podle mě jen o rostliny, ale i podmínky, které v našich akváriích mají. Rostlin můžeme mít všichni tři stejně (a třeba i stejné druhy), ale u někoho se mají lépe, asimilují lépe, v jeho nádrži je vyšší obsah rozpuštěného kyslíku, menší množství rozpuštěných organických látek, ryby se tam cítí lépe a lépe se množí apod. Hrozně rád bych si chtěl u svých akvárek vyzkoušet nějaký velký mokro/suchý filtr, abych zjistil, jak velký to bude rozdíl oproti kanistrovému prdítku. Začínám věřit tomu, že ten rozdíl může být opravdu velký.

S tím samozřejmě souhlasím.
Jinak, kdo by si chtěl takhle zničit akvárko, které si po několik měsíců budoval, že? Už jenom ty vytrhané rostliny by mě přišly minimálně na hezkých pár set.

Rozhodně jsem nenastiňoval žádný univerzální vzorec.Můj přispěvek,ber jako osobní zkušenost,kterou přidávám do té složité mozaiky,týkajících se těchto problémů.Naopak,jak je jasné z mých názorů,tady na foru,taky nejsem zastáncem univrzálních rad typu:nedostatek něčeho-taková a maková řasa/samozřejmě,někdy to tak může být,jindy může být faktorů více,popř.je to faktor jiný/.Každopádně jsem,ve vší skromnosti vycházel z toho,že v mých konkrétních případech problémů s řasami,byly limitující veličinou,právě ony živiny.Což se vlastně potvrdilo.

Marcel G napsal: Všechny dopadaly stejně. Nicméně v prázdném akváriu se přemnoží obvykle jen malé, jednobuněčné řasy. Složitější řasy potřebují podle mých zkušeností trochu "komplikovanější" prostředí (faktory).
Nebo spis cas a zaneseni i slozitejsich ras do vody. Experiment trvajici par dnu ci tydnu v nove zalozenem akvariu pro takovy ucel, neni totez, co akvarium, ktere nejaky ten mesic bezi, do ktereho pribyvaji nove rostliny spolu s dalsimi druhy ras atp. Takovy experiment by mel byt takovy, ze se v bezproblemovem akvariu ohledne ras vsechny rostliny odstrani a co to udela. Ovsem kdo uhlida vsechny ziviny udrzet jak se drzely kdyz byly rostliny, stejne osvetleni bez stineni rostlinami... to mi proste prijde skoro neresitelne, dat rostliny pryc a udrzet uplne stejne podminky.

Ve vsech jsou rostliny . Vsechny je vyrvi a za stejnych podminek uvidis...

Designer napsal: Otazka je, jak by to bylo v silneji osvetlenem akvariu s dostatkem zivin, ale bez rostlin.Odpověď je myslím celkem jednoduchá: Nejpozději do 14 dnů by bylo akvárium zelené. Dělal jsem s tím několik pokusů. Všechny dopadaly stejně. Nicméně v prázdném akváriu se přemnoží obvykle jen malé, jednobuněčné řasy. Složitější řasy potřebují podle mých zkušeností trochu "komplikovanější" prostředí (faktory).

Jinak když je v akváriu hodně rostlin, tak proti řasám nepůsobí podle mě rostliny nějak přímo (jako jakási magická formulka: hodně rostlin = žádné řasy), ale spíše v tom smyslu, že zdravé rostliny si pravděpodobně dokáží vytvářet na povrchu určitou voskovou vrstvičku, na které se řasy hůře uchycují. Rostliny nebo jejich části, které nejsou v dobré kondici, jsou řasám méně odolné. Kromě toho rostliny vypouštějí do vody kyslík a provzdušňují substrát. To podle mě výrazně napomáhá činnosti užitečných bakterií, takže v akváriu s velkým počtem zdravých rostlin dochází k lepší a rychlejší přeměně odpadních látek na užitečné minerály. A všechny tyto věci pak přispívají i k vyššímu redoxu, což opět předznačuje zdravější prostředí. Bez rostlin bude tedy boj proti řasám určitě mnohem složitější.

No,už jsem se různě dočet,že rostliny,které jsou zdravé a v růstu,produkují své přírodní algicidy,takže na tom asi taky něco bude.

Tak úplně s tím souhlasit nemůžu, i když máš v jistém smyslu pravdu. Jsem si třeba vědom toho, že při nedostatku PO4 se obvykle objeví na listech zelená přisedlá řasa, a při nedostatku NO3 je celkem vysoká pravděpodobnost výskytu sinice. Na druhou stranu se ale řasy vyskytují v našich akváriích i v případě, kdy tam je živin hodně. Jejich výskyt tedy závisí na více faktorech (málokdy to lze nějak jednoduše zobecnit ve smyslu "málo CO2 = ruducha" apod.).

Zkuste mi třeba někdo vysvětlit tohle:
1) Akvárium s extra silným osvětlením (150 µmol PAR u substrátu), živiny převážně v substrátu, do vody se přidávají pouze mikroprvky a draslík, předimenzovaný filtr, CO2, velké množství rostlin, prakticky žádné odkalování, sporadická údržba → žádné řasy.
2) Akvárium s extra silným osvětlením (180 µmol PAR u substrátu), vysoce nadlimitní množství živin ve vodním sloupci (30-40 mg/L NO3, 15-20 mg/L PO4, 30-50 mg/L K, 2-3 mg/L Fe), velký mokro/suchý filtr, CO2, velké množství rostlin, prakticky žádné odkalování, sporadická údržba → žádné řasy.
3) Akvárium se středním osvětlením (70-80 µmol PAR u substrátu), nadlimitní množství živin ve vodním sloupci (50 mg/L NO3, 5-7 mg/L PO4, 30 mg/L K, 0.5 mg/L Fe), kanistrový filtr, CO2, velké množství rostlin, pravidelné odkalování a údržba → žádné řasy.

Najdete v tom někdo společný vzorec?

Otazka je, jak by to bylo v silneji osvetlenem akvariu s dostatkem zivin, ale bez rostlin. Myslim si, ze rostliny se rasam brani, takze kdyz mam akvarium slusne zarostle a rostliny prosperuji, brani tim samy jejimu rustu. A kdyz neco chybi, rostliny nerostou, nemaji se jak branit, vypukne rasa. Nakonec proc se doporucuje proti rase zasobit akvarium CO2? Protoze pak maji rostliny slusne z ceho.

Ovsem to si myslim, a ani to nemam cim podlozit, snad jen tim, jak se chovaji ma akvaria, kdyz rostlinami nikdy nesetrim.

EDIT: A jeste doplnim, ze kdyz budu chtit cilene pestovat rasu, poskytnu ji CO2, ale kdyz se chci v akvariu plnem rostlin rasy zbavit, opet akvariu poskytnu CO2. Rozdil je jen v tom, ze jsou a nebo nejsou rostliny v dostatecnem mnozstvi. To uz neco vypovida.

A ještě bych dodal,že od doby,kdy metodu EI/tedy mírného nadbytku živin/ používám,s řasou nemám a nemusím řešit žádné problémy.Takže bych navázal na Marcelova slova,že problémy s řasou vznikají právě s nedostatkem určitého prvku.

Myslím, že EI vychází sice z "odhadu", ale podle mě se jedná o hrubý odhad mírného přebytku (nikoli "odhad očekávané spotřeby" → to by se pak nejednalo o přebytek živin, ale o +- přesnou míru). Jinak Tom Barr několikrát zdůrazňoval, že EI není žádná dogmatická metoda (jak se často chybně uvádí), a že EI může znamenat v každém akváriu něco jiného. Jde prostě o to dát rostlinám k dispozici nějaký mírný (= rozumně velký, mírně předimenzovaný) přebytek živin, aby mohl akvarista v klidu spát a nemusel neustále řešit nějaké příznaky nedostatku (které se tu řeší pořád a pořád dokola). Hlavním smyslem metody EI je tedy "osvobodit akvaristy od problémů s živinami", nic jiného. Je naprosto irelevantní se dohadovat o nějakých přesných koncentracích. Tom Barr sice kdysi odhadnul nějaké (podle něho) nelimitní množství živin, ale rozhodně to není dogma. Sám jsem si mnohokrát vyzkoušel, že živiny samy o sobě nemohou být jediným spouštěčem přemnožení řas. Řada akvaristů dávkovala do svých akvárií obrovské množství živin (např. 30 mg/L PO4, 160 mg/L NO3) při silném osvětlení (nad 100 µmol PAR u substrátu), a žádné řasy se jim nepřemnožily. Netvrdím, že v některých akváriích takové množství živin řasy nevyvolá, ale je třeba se vážně zamyslet nad tím, že existují akvária (a není jich zrovna málo), kde množství živin nehraje takovou roli. Proč? Na tím bysme měli přemýšlet. Takže když to shrnu, tak EI je samozřejmě každá metoda hnojení, která znamená mírný přebytek živin ... a spokojeného akvaristu, který neřeší neustále problémy s živinami.

estimative = odhadnuty, priblizny... Ovsem co odhadnes, to predpokladam nejak taky priblizne ocekavas . Je to uz hra se slovicky, ale predpokladam, ze u EI odhadnu sve akvarium na tretinu maxima a je to stale EI. Uznavam, klidne se mezi temi slovicky mohu dopoustet preslapu .

Jsem myslel, že "kolik se očekává" jsou jiné metody, třeba PPS. EI je "kolik se odhaduje, plus rezerva".

No a o to slo, ze to neni modifikovana verze, je to stale EI, protoze EI rika, ze se dava tolik, kolik se ocekava. Takze bych to ani za modifikaci nepovazoval, je to EI pro konkretni akvarium .

Taky nedávám max.doporučovanou dávku.Člověk už to časem na těch kytkách tak nějak pozná,kolik je zrovna pro tu jeho nádrž vhodná míra Na akváriích,kde svítím víc,hnojím víc,kdem míň,hnojím miň.Všude v postatě modifikovanou metodou EI.

Ono EI je o tom, co ocekavas, takze to ze davam tretinu toho co je uvadeno jako maximum, ktere se da teoreticky ocekavat v akvariu udelanem na doraz, je stale EI, kdyz ja svetlo na doraz nemam . Akorat ne ze jsem to tak rovnou ocekaval, zkusil jsem co bezpecne staci.

No z "niečoho" treba vychádzať...
A ked si človek pozre rôzne fungujúce metody? -už nieje problém "doladovať".

Když se používá ona omíláná,někým milovaná,jiným absolutně zatracovana a opovrhovaná metoda hnojení EI,dodáváš relativně vysoké koncentrace živin,ale v poměru,který rostliny dokáží v pohodě využít.Každopádně dle mých zkušeností,většina lidí,si metodu EI,částečně upraví,podle svých nároků,resp.nároků svých kytek.

Ja som sa tiež raz "dostal" (neúmyselne) na NO3 160mg/l PO4 5mg/l a nebol žiadny problém.Teraz udržujem ledva meratelné hodnoty (cca NO3 10-20mg/l PO4 0.5-1mg/l) a rastie to rovnako.

EDIT:
Klamal som...jeden problém tam teda vznikol...-ked som znižoval to NO3 zo 160mg/l výmenou vody tak z Cryptocorýn nezostalo nič - len korene.Pre ne to bola asi prudká zmena.A to som vymieňal asi 20% vody obdeň.

vaaclav napsal: (NO3 a K do 50 mg/L, PO4 do 5 mg/L, Fe do 2 mg/L) Tak s takovouhle koncentrací PO4 bych měl asi problém, párkrát jsem to vyzkoušel a akvárium bylo pěkně zelené. Tiež som sa stretol s takýmito (pre mňa extra vysokými) hodnotami pred časom, keď som študoval rôzne zahraničné diskusné fóra, ale i encyklopédie rastlín. Často spomínali hodnoty 2-5 mg/l hlavne v súvislosti s červenými rastlinami, niektorí písali, že dlhodobo držia fosforečnany až na 5 mg/l a dusičnany len tuším okolo 10 mg/l. Ja som si to skúšať netrúfal, bojím sa sinice - síce som ju ešte nemal, ale nemusím mať všetko

V podstate áno. Ide o to, že niektoré živiny slúžia na spracovanie druhých, takže ak tie prvé chýbajú, tie druhé rastlina nedokáže spracovať. Iné naopak bránia spracovaniu druhých živín, a tak ak ich je veľa, zase rastlina nedokáže niečo iné spracovať. Skúste si pohľadať niečo o antagonizme a synergizme, prípadne Mulder-ov diagram. Avšak, do akej miery to platí aj pod vodou neviem.

michalt napsal: Aha, takže jde o relativní poměry bez ohledu (zjednodušeně) na absolutní koncentrace? Pridám sa otázkou - je to napr. tá situácia, že keď používam tvrdšiu vodu s vysokým obsahom vápnika, nestačí mi tá trocha bóru v zmesi mikroprvkov a musím ho pridávať? (Lebo ja ho pridávať musím.)

Aha, takže jde o relativní poměry bez ohledu (zjednodušeně) na absolutní koncentrace?

Jen aby nedošlo k nedorozumění, tak já si určitě nechci hrát na někoho, kdo musí mít vždycky pravdu. Měl jsem ale dvě 60L akvária, ve kterých jsem hnojil pravidelně každý týden do vody, a pokud jde o fosforečnany, přidával jsem tam důsledně 5-7 mg/L týdně. A problémy s řasami jsem tam z mého pohledu určitě neměl. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem musel každý týden provádět v akvárkách údržbu. Když jsem to někdy 14 dní zanedbal, tak se mi také na skle udělala zelená řasa. Na dekoracích jsem ji ale za tu dobu neměl. Určitý díl zásluhy se dá ale také přičíst "řasožroutům". Každopádně nemohu říct, že by se mi to nějak negativně projevovalo na rostlinách (naopak). Jinak jsem si samozřejmě dobře vědom problematiky "skutečné spotřeby živin rostlinami". Jsem přesvědčený o tom, že spousta živin skončí nejen ve filtru, ale i v substrátu (pokud používáme substráty s vysokou sorpční kapacitou - např. ADA Aqua Soil apod.). Mně takhle jednou z vody "zmizelo" za pouhé 2 dny neuvěřitelných 30 mg/L PO4. A těžko z toho můžu podezřívat rostliny, že ... Už delší dobu se snažím zapojit akvaristy do jednoduchého pokusu, kdy by při každém protrhání/prostříhání rostlin, tyto rostliny otřepali, zvážili a zapsali si jejich hmotnost. Když by ta data někdo sesbíral a přepočítal na obsah živin, tak bychom mohli mít celkem slušný přehled o tom, kolik živin naše rostliny (v různých podmínkách) skutečně spotřebují. Podobnými postupy bysme se mohli dobrat spoustě užitečných věcí, ale není o to zájem.

(NO3 a K do 50 mg/L, PO4 do 5 mg/L, Fe do 2 mg/L) Tak s takovouhle koncentrací PO4 bych měl asi problém, párkrát jsem to vyzkoušel a akvárium bylo pěkně zelené. Ta barva byla hlavně na dekoracích. Vycházím z vlastní zkušenosti při různých koncentracích rostou některé druhy lépe a jiné hůře a naopak. Pár (několik desítek) pokojovek také mám a ne všechny jsou zasazeny ve stejné hlíně a stejně zalévány a hnojeny. Mírný přebytek živin je dost zajímavý termín, když se pořádně neví kolik toho v akváriu rostliny zbaští co sežere filtr nebo substrát. Rostliny na chodbovém akváriu mě teď rostou lépe než ve vevnitř a to venku hnojím jen gupkami. Přežily dovolenou podstatně lépe.

Pridám môj postreh. Rastliny, ktoré máme vo svojích akváriách už dávno nie sú zo svojej domoviny a toto samotné robí veľký rozdiel medzi iným aj v spôsobe pestovania, či príjimania živín.
Čiže naše sú už vyložene akvarijné rastlinky, resp. z niejakej pestovateľskej oblasti v našej krajine. Kým sa v domovine snažia prispôsobovať tamojším podmienkám, tie naše sa musia prispôsobiť naším podmienkám. To len k tomu porovnávaniu

To trochu mluvíš o něčem jiném.Existují určité poměry,ve kterých makroživiny vůči sobě rostlině prospívají a naopak.

A co třeba takové to obecné tvrzení, že přebytek jednoho prvku blokuje příjem jiného prvku? Nebo to není podložené? Někde jsem dokonce viděl hraniční koncentrace prvků z tohoto pohledu. Já myslel, že koncentrace živin se omezuje v první řadě právě kvůli tomu vzájemnému omezování příjmu. Nebo to nastává až při těch vysokých koncentracích stovek mg/l?

Vím, že máš velké zkušenosti s pěstováním akvarijních rostlin, ale musím říct, že s tímto názorem se tak úplně neztotožňuji. To, že má někde ve své domovině rostlina málo živin, ještě neznamená, že neuvítá, když jich dostane více. Nechci se teď přít o to, kolik živin rostliny VE SKUTEČNOSTI opravdu potřebují (to je jiná věc). Myslím si ale, že mírný přebytek živin převážné většině našich akvarijních rostlin nevadí, a troufal bych si tvrdit, že to na ně nemá ani žádný negativní dopad. Mluvím o mírném přebytku (NO3 a K do 50 mg/L, PO4 do 5 mg/L, Fe do 2 mg/L). Koncentrace ve stovkách mg/L už může být něco jiného (i když si myslím, že spíše ve vztahu k živočichům, než rostlinám). Mluvil jsem o tom nedávno i s Ing. Macurovou z Výzkumného ústavu ochrany půd, a ta mi říkala, že se prakticky nesetkala s případem, kdy by rostlinám nějaká nadlimitní koncentrace živin v substrátu vyloženě vadila (zaměřují se sice na suchozemské rostliny, ale ve vodě je to prý hodně podobné). Nedávno jsem si třeba nechal dělat rozbor substrátu ADA Aqua Soil ( prirodni-akvarium.cz/… ), a zjistili mi tam neuvěřitelných 34 g/kg (= 34 000 mg/kg) železa. To znamená, že ve 180L akvárku se 30kg tohoto substrátu budete mít asi 1kg železa. Za předpoladu, že týdně by naše rostliny spotřebovaly 0.5 mg/L Fe (což nespotřebují), by tedy tohle železo mělo rostlinám vystačit na 31 let. Tím chci jenom ilustrovat, že moje rostliny mají v mojem 60L akváriu k dispozici 0.3kg železa (= 5 500 mg/L) ... a rostou mi poměrně dobře. Očividně jim to nadlimitní množství nevadí. Myslím si tedy, že když se rostlinám nedaří, nemusí to být nutně kvůli živinám. Živiny se sice na fórech rozebírají ze všeho nejvíc, ale jsou podle mě důležitější faktory, které můžou mít vliv na kondici rostlin (třeba světlo, obsah kyslíku a údržba).

Akvarijní rostliny jsou ze všech světadílů, z různých biotopů s rozdílnou vodou. Představa že jim stačí nasypat nějaké (nadlimitní) množství chemikálií a všechny porostou je bláhová. Kdo má doma pokojové rostliny taky časem zjistí že všem nevyhovuje to co jim může nabídnout a to samé platí i o akváriu.

No poskúšane mám už kadečo...
Co je lepšie? - ide skôr o to komu čo viac vyhovuje.A ono "všetko" to stejne "kompenzuje" tá týždenná výmena 30% vody.Pre mňa je úplne jedno či použijem TC alebo Plantex,ked všetko rastie ako má,a to je podstatné.

Já těch zkouším ferox. Mělo by se jednat především o mix železa. Tohle ještě doplňuji Fe-EDDHMA. Zatím to tak zkouším týden, tak nemohu potvrdit. Ono podle mě ten mix bude asi nejlepší. každá rostlina preferuje něco jiného a tímto se tomu dá krásně přizpůsobit. Je to jen můj osobní pohled na věc neznalého člověka.

kortezhugo napsal: 6%? Pravdepodobne to bude Fe EDDHMA. Môže, ale nemusí - veď napr. ja používam zmes Micromix Plus a tá tiež obsahuje v súčte 6% železa (zloženého z rôznych chelátov). Ale potvrdzujem, že Fe-EDDHMA farbí jak ďas Prv som ho dával, kým som postupne neprišiel na to, že toho železa mi stačí dosť málo, plne ho pokryje zmes mikroprvkov. A tu sa dostávam k otázke, ktorá mi pri čítaní tejto diskusie prišla na myseľ: Je ideálne dávať do akvária hotovú zmes mikroprvkov (ako je tá "moja" alebo klasika Tenso Coctail, Plantex CSM+B) a dávkovať podľa železa? Sú tam ideálne namiešané? Alebo je napr. pri chove krevetiek rozumnejšie dávať trebárs polovičnú dávku mikroprvkov a zvyšok doplniť chelátom železa?

http://akvaristaroman.rybicky.net/