PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

Ja jsem se take nebavil o smesich, ale o jednotlivych prvcich.. ale ok jen do mne

Tak urcite jak u lidi mas citlivejsi jedince, tak u rostlin tomu je take tak. Nekomu parfem vadi a drazdi ho a jiny se v nem pomalu koupe. Ja zadne narocne rostliny zatim nemam, jsem zacatecnik. Jen mam ten naroz ze pro bezneho akvaristu je tohle mene podstatne a pro zkuseneho (ten uz to musi vedet). Kazdopadne je tva zkusenost zajimava a myslim ze prinosna, takze mas odemne

Kapr napsal: A jestli se tu bavime o smesich, tak me nepis ze se neusazuji kdyz se smichaji s tekutinou. Protoze sam pouzivam smes hnojiv a kdybych to vzdy pred pouzitim neprotrepal, tak me na dne zustane a ted ani nevim co to je.
Bez vlastního přičinění jsi se přimíchal do ostřejší diskuse, ale nebyl jsi jejím účastníkem.
Pokud Ti roztok mikroprvků dělá zákal nebo sraženinu, je tam fakt nějaká chyba. Tyhle směsi se dokonale rozpouštějí, zbarví vodu, ale jsou čiré, a tak mají i zůstat. Já tak mám Tenso Cocktail už přes čtyři měsíce, nezměnil barvu a na dně není prostě nic.

Kapr napsal: Zase takhle do puntiku bych to nebral.
Asi jsi nikdy neměl v akváriu citlivější druhy rostlin nebo si je neměl "po proudu", nebo jsi nenalil nikdy koncentrované hnojivo přímo k výtoku z filtru. Nevím. Mně se tohle stalo několikrát, takže by se dalo říct, že už v tom mám slušnou praxi. Je to tedy konkrétní příklad z praxe. Třeba do 500L akvária se dávkují některé živiny po lžících. Tak si v takovém akváriu zkus těch pár lžic hodit k výtoku filtru, který ti bude mířit na Rotalu wallichii. A pak sem dej prosím fotky! Jsem moc zvědavý, jestli se opravdu ukáže, jak moc jsem mimo.

A tak ono se dá třeba 10g odsypat do krabičky a sypat to z ní, bez rizika pro hlavní zásobu ne? Já teda všechno rozpouštím v destilce, ale dělám dávky tak na 2 týdny, mám to v teple pod akvárkem, kvůli automatickému dávkování - u makroprvků je to teda asi jedno to nic nedělá, ale mě to vyhovuje už jenom z toho důvodu, že občas měním poměry látek na základě měření a mám jenom dvoukanálový dávkovač

Kapr napsal: Neprakticke? To myslis vazne? A nepresne? Jaky je rozdil si vypocitat gramy a nebo mililitry? Myslim ze zadny
Praktický příklad:

175 g chelátové směsi MicroMix plus (bez železa) obsahuje:
96,40 g Mn-EDTA
35,70 g H3BO3
17,50 g Cu-EDTA
17,50 g Zn-EDTA
7,00 g KCl
1,47 g Na2MoO2*2H2O
+ pár zrnek Co, Al, Ti, Ni a I

Pokud si tu směs koupíte už smíchanou a hrábnete do ní malou lžičkou, jakou asi budete mít pravděpodobnost, že se vám v ní ocitnou všechny tyto sloučeniny v požadovaném poměru? A opravdu si myslíte, že když byste poslali do laborky na analýzu tři stejně vrchovaté malé lžičky této směsi, že by vám u všech prvků vyšly stejné hodnoty? A co když se vám na tu vaší malou lžičku zrovna nepovede nabrat jedno z těch mála zrnek Co, Al, Ti, Ni nebo I? No, pak vám budou tyto prvky ve vaší dávce zcela chybět. A co když se vám naopak zrovna povede na tu malinkou lžičku pár zrníček kobaltu, hliníku, titanu, niklu nebo jódu nabrat? Jaká asi pak bude jejich koncentrace ve vašem 500 mL zásobním roztoku? Malá nápověda: Smrtící!

Nechci tím samozřejmě nikoho strašit, ale je určitě dobré si být vědom potenciálních slabin a rizik každé metody. Sypké směsi mikroprvků nebyly nikdy určeny k aplikaci v tak malých měřítkách, jako jsou naše akvária. Používají se hlavně v zemědělství k aplikaci na několikahektarová pole. V laboratořích se zase běžně pracuje s mnohem koncentrovanějšími roztoky, než jaké používáme my. S čím menším množstvím látky při výrobě naší hnojivové směsi pracujeme, tím větší odchylka se do výsledku může vloudit.

Dalsou nepochybnou vyhodou hnojenia v roztokoch je, ze soli a mikroprvky v mensej miere nasavaju vzdusnu vlhkost. V podstate vsetky soli a chelaty, ktore pouzivame su viac alebo menej hygroskopicke. Toho dosledkom je tvorba hrudiek, az plasteliny, alebo v extremnych pripadoch kase. Caste otvaranie vedie k adsorpcii vody vo vacsej miere a teda po nejakom case 1 g TC nemusi znamenat, ze do akvaria ho skutocne davame 1 g, ale napriklad iba 0.7 g (zvysnych 30% bude voda). To nakolko to vadi vsak musi posudit kazdy sam za seba.

Zase takhle do puntiku bych to nebral.. nemas preci 20L. akvarium. Voda je preci neco jineho nez vzduch. Ale ok kdyz jsme u tech prikladu strikni sprej v mistnosti metr od cloveka, to je normal ne? A v akvarku taky prece nelijes hnojivo na kvetiny, ale na hladinu a kytky jsou nize.. A to bych nebyl ja hnidopich (jak me jednou jeden starsi pan nazval) kdybych nenapsal ze i nekteri nobl panove a hlavne damy si ty spreje strikaji vsude na telo a mozna i do toho ksichtu jen aby voneli. Takze ono to nebude zase tak vazne jak pises

Ja opravdu nevim. Pokud mas cisty kokain, tak mas cisty kokain a je jedno jestli ho mas dole v sacku v hrudce nebo nahore jako prasek. Stejne tak to bude nejspise napriklad i s draslikem. A jestli se tu bavime o smesich, tak me nepis ze se neusazuji kdyz se smichaji s tekutinou. Protoze sam pouzivam smes hnojiv a kdybych to vzdy pred pouzitim neprotrepal, tak me na dne zustane a ted ani nevim co to je jsou to male bile kousky nevim jakeho prvku. Nezlob se na me, proste kdyz me neco neni jasne tak se zeptam, kdyz s necim nesouhlasim napisu to. Je mi jedno jak kdo hnoji, ja osobne taky hnojim v tekutem. Jen proste jsou tady dve varianty a vim ze nekdo preferuje suchou a nekdo zase tu mokrou verzi. A myslim si ze rozdily co se tyka prisunu zivin jsou tady minimalni a proto at si kazdy hnoji jak mu vyhovuje

Taky přidám názor:
Aplikovat do akvária koncentráty (ať už v roztoku nebo v sypké podobě) představuje zvýšené riziko (toxicity) nejen pro živočichy, ale i rostliny. Než se aplikovaná látka dokonale rozpustí v celém objemu akvária, bude na své okolí působit mnohem větší měrou a její dočasně zvýšená koncentrace může být vysoce toxická (což si často akvaristé neuvědomují). Několikrát se mi stalo, že když jsem do akvária k výtoku filtru aplikoval koncentrované tekuté hnojivo, "sežehlo" mi to listy některých citlivějších rostlin, na které to proud vody z filtru hnal. K nebezpečí vysokých koncentrací živin jsou náchylné především růstové vrcholky rostlin. Ryby (když si k tomu "přičuchnou") můžou odplavat na jiné místo, kde není koncentrace dané látky tak vysoká, ale rostliny před tím neutečou. Já osobně bych proto doporučoval rozpustit každé hnojivo nejprve v určitém množství akvarijní vody (např. 1-2L), a to pak teprve aplikovat do akvária.

Aplikaci hnojiva bych přirovnal k osvěžovači vzduchu. Je určitě rozdíl, když rozstříkneš osvěžovač po celé místnosti, než když ho někomu stříkneš rovnou do ksichtu. Ti, co do akvária aplikují koncentrované hnojivo, stříkají vlastně kytkám rovnou do toho ksichtu. Ono se to samozřejmě po chvíli rozpustí, ale než se to stane ...

Václave, Ty jenom objasňuješ, jak Ty neumíš s takovými věcmi zacházet. Nedodržuješ zásady zacházení s chemikáliemi. V roztoku dusičnanu draselného máš sraženinu, nic Ti nedojde a dokazuješ, že to nevadí. Rozpuštěné mikroprvky Ti za dva měsíce zplesniví. Sypké je skladuješ tak šikovně, že z nich máš plastelínu.
Na tom dohromady není nic špatného, akvarista nemusí být v těchto věcech zručný. A není-li, ještě to nemusí vést k žádné katastrofě.
Proč proboha živého ale předpokládáš, že když Ty to neumíš, tak já to nutně musím dělat ještě hůř? Jak jsi na to přišel?

Kapr napsal: Nejak to nechapu. Vysvetli mi jaky rozdil je v protrepani lahve kde mas tekute hnojivo a protrepani sacku kde mas sypke hnojivo?
Protřepávat roztok nemusíš, pokud je správně připravený. Tehdy se žádná usazenina nedělá.
Protřepáním sáčku v zásadě urychlíš to co jsem popsal: těžké a malé jde dolů, velké a lehké jde nahoru.

Navic nerozumim tem chelatum co pises: Maq napsal: Některé mikroprvky jsou v chelátech. Cheláty ve styku s vodou, i tou troškou vstřebanou ze vzduchu, ztrácejí stabilitu. Jakmile se třeba železo uvolní z chelátové vazby, zoxiduje na oxid železitý, který je k ničemu. >>>Tak proc se potom ty hnojiva michaji s vodou?
Ty směsi obsahují složky, které upravují pH tak, aby rozpuštěné cheláty byly poměrně stabilní (absolutně stabilní nejsou nikdy). Když to celé bez rozdílu (svrchu, zespoda, velké kousky, malé kousky) rozpustíš, tak to funguje, vyjde to cílové pH. Když to zvlhne, záleží které zrníčko sousedí s kterým, jak si spolu rozumějí a jaké je v daném místečku pH.

Netvrdím že znám každou složku té které směsi a dovedu určit, co s čím jak udělá to či ono. Je to spíš otázka obecné laboratorní praxe. Se směsmi se prostě zachází tak, že se skladují v uzavřeném obalu dokud nejsou zapotřebí, a potom se celá z jiné laboratoře připravená dávka rozpustí na zásobní roztok. To je osvědčená praxe, protože jinak laboranti nikdy nemají jistotu, kolik čeho tam nakonec mají.
No a já to ze zvyku dělám právě tak.

Takže nemáš osobní zkušenost jen se domníváš. Protože jsi mikroprvky nikdy nerozdělával do vody a neměl jsi v nich zákal, musel používat destilovanou vodu spolu z nějakým konzervantem aby se roztok nekazil a ještě to měl mít v lednici a doufal že to vydrží několik měsíců u mě konkrétně skoro dva. Nebo nabrat odměrkou sypkou směs a sáček opět zavřít. Kdysi jsem si objednal PMDD a trochu jsem to z množstvím přehnal z mikroprvků se stala plastická hmota (aniž bych sáčky otevřel) až po roce. Tak si vyber co je výhodnější.

Nejak to nechapu. Vysvetli mi jaky rozdil je v protrepani lahve kde mas tekute hnojivo a protrepani sacku kde mas sypke hnojivo? Navic nerozumim tem chelatum co pises: Maq napsal: Některé mikroprvky jsou v chelátech. Cheláty ve styku s vodou, i tou troškou vstřebanou ze vzduchu, ztrácejí stabilitu. Jakmile se třeba železo uvolní z chelátové vazby, zoxiduje na oxid železitý, který je k ničemu. Tak proc se potom ty hnojiva michaji s vodou?

Mikroprvky jsou dodávány jako směsi různých chemikálií. Každá z nich má jinou afinitu k vodě, jinak vstřebává vodní páry. Některá víc, a potom hrudkovatí a mění svůj objem. Některá míň, a jemnější částice klesají ke dnu nádoby.
Některé mikroprvky jsou v chelátech. Cheláty ve styku s vodou, i tou troškou vstřebanou ze vzduchu, ztrácejí stabilitu. Jakmile se třeba železo uvolní z chelátové vazby, zoxiduje na oxid železitý, který je k ničemu.
Když nabíráš od oka na lžičku, hmotnost závisí na zrnitosti materiálu. Jak prášek hrudkuje, nabereš nestejné množství, pokud bereš jemný prach ode dna, nebo naopak větší hrudky odshora. Navíc, jak jsem výše vysvětlil, chemické složení toho jemného prachu a hrudek je odlišné.
To poslední platí dokonce od samého počátku. Technologie výroby a fyzikální vlastnosti těch složek směsi jsou různé, takže různá je i velikost částic. A taky jejich měrná hmotnost. Menší a těžší klesnou ke dnu.
Stačí?
Já netvrdím že sypat to přímo do akvária je něco hrozně špatného. Jen jsem vyslovil názor, že já bych to nedělal.

Já se tě ptám na konkrétní věc když tu rozhazuješ tak zajímavé názory tak neuhýbej.

Ááách, Václave, Ty si nedáš pokoj? Zase budeš sondovat, jestli jsem v životě vůbec nějaké hnojivo viděl?
Po kolika letech sypání hnojiva přímo do akvária se podle Tebe z idiota stane odborník?

Neprakticke? To myslis vazne? A nepresne? Jaky je rozdil si vypocitat gramy a nebo mililitry? Myslim ze zadny

Tvoje osobní zkušenost je jaká, která konkrétní přísada včetně mikroprvků a za jak dlouho se ti znehodnotila?

Taky přidám názor.
Sypká hnojiva bych přímo nikdy neaplikoval. Je to nepřesné, nepraktické. Navíc to znamená, že stále znova otvíráš pikslu se sypkým hnojivem, takže to může nasávat vlhkost, hrudkovatět, a to zejména u směsí mikroprvků nedělá dobrotu.

No jo světe div se doposud jsem hnojil mokrou metodou a necítil jsem potřebu měnit, ale teď začínám znovu s novou nádrží a dočetl se toto, tak se o zajímám, víš?!!
A budu se ptát na vše co mě bude zajímat dále, i když budu mít 1000, čehokoliv,

Ahoj. Promin, ale od cloveka co uz tu ma temer 500 prispevku bych cekal ze uz ledacos procetl a tak se divim ze pridavani hnojiva v suchem stavu je pro tebe nova informace? Je to zcela bezne, usetri to cas místo a vydrzi to dele.. jen si musi kazdy zjistit kolik ceho presne potrebuji jeho rostliny. Cela veda.

A ta "suchá" metoda, to jen ze zvyku? Ono když se nad tím zamyslím, tak mi to přijde jednodušší, nemusí se nic míchat. Ale bývá to tak přesné? Přeci jen ubrat o pár mililitrů, nebo jen jeden mi přijde přesnější. Přemýšlím nad tím suchým hnojením.

Sebral jsem vnučkám malou lžičku od panenek a zvážil jsem si to, teď už jen naberu a je to.

A co to máš za odměrku ten 1g, asi denně nevážíš?!

Ja si miešam Tenso Coctail bez E300 a E202 na týždeň a mám ho na akváriu v tmavej fľaštičke pri izbovej teplote. Môžu sa mikroprvky za týždeň zraziť ?

Lze to aplikovat v suchém stavu a nepotřebuješ k tomu nic jen vědět kolik toho máš dát. U mě je denní dávka 1g.

Tak to snad vědí všichni, kdo si CSM kupujou.

Mě spíše pobavilo to tvoje "Opravim te". Opravuje se, když je něco špatně. Zde v tomto případě by bylo vhodnější použít spojení "Doplním Tě". Já bych s kyselinou ale opravdu člověka, který neví co s Plantexem, nezatěžoval.
Nemluvě o spornosti snahy trvale okyselit destilku nějakou kyselinou, každý, kdo si to zkusil ví, že to funguje tak 3-4 dny a pak se to vrátí. Možná, že smícháním s těmi mikroprvky se nějaký pufr vytvoří, ale nevím, fakt pH hnojiva neměřím.

Plantex se doporučuje davat do akvarii s ph nizsim nez 7.

Soli pre makro (N, P, K, Mg) sa nemajú ako pokaziť, nanajvýš stvrdnú a spravia sa hrudky, stačí ich rozbiť. Zmesi mikroprvkov keď navlhnú, môžu sa stať prakticky ťažko použiteľné - z prášku sa stane tvrdá hruda (dá sa rozbiť) alebo maglajz (to už je horšie).

Zarobené hnojivo - roztok vo vode - bude tiež fungovať, kým sa nevyzráža, to hrozí mikroprvkom.

Zdravim, mam doma pmdd zabalene uz od r.2011 a hnojim 3ml. Ma to cenu nebo uz to nema zadny ucinek? Diky

Tá kyselina nebude mať vplyv na to, či rastliny rásť budú alebo nie. No ak sa pridá, potom je menšia pravdepodobnosť, že sa časom bude vytvárať zrazenina. Niekto si zrazeninu možno ani nevšimne, no napr. ja hnojím kvapkami a každá zrazenina by mi upchala kvapkadlo. Čím dlhšie hnojivo stojí a čím vyššia je jeho teplota, tým je riziko väčšie.

Dík za opravu. Já tam žádnou kyselinu nepřidával (ale uznávám, že se tam doporučuje dávat) a proto mi to tak pěkně s Plantexem rostlo. Ty ji tam přidáváš a roste Ti to.....roste Ti to??

Opravim te. Destilku pro plantex nejlépe okyselit (třeba kyselinu askorbovou) tak aby bylo ph pod 7. Nejlépe 4-4,5. Pak ji lze uchovávat. Kdyz pak jeste pridas sorban draselny lze uchovavat mimo lednici treba kdyz mas automaticke hnojeni.

Určitě to nastuduji a ještě jsem psal prodejci o návod. Mám v úmyslu to používat obdobně jako Tenso coctail, tedy namíchat cca 0,4l destilky a aplikovat denně.

Odvážit potřebné množství, rozmíchat v destilce, skladovat ve tmě a chladu.
Potřebné množství a dávkování záleží na tobě, respektive na metodě hnojení, kterou chceš používat.
akvarijni-hnojivo.cz/…

Tak mi byl doručen ten Plantex CSM+B (viz foto), který jsem objednal v inzerci od uživatele " ČichavecTom". Bohužel, tam ale zapomněl přibalit návod....nemáte ho někdo, prosím? Děkuji.

No já nedávno objevil taky první známky řasy, na Cubě a Liliovnicku. Je to taková ta zelená jako vlasy. Asi měli moc světla protože Cuba se hezky rozrůstá a drží se krásně při zemi, takže jsem jim ubral trochu světla zalepením pár diod nad Cubou a Liliovnickem ale jinak po řasách ani stopy.

Určitě si ho objednej. Dělala se mě dost sinice a zelená přisedlá řasa, takové ty větší skvrny to hodně ubylo když jsem ho začal přidávat. Drž se ale při zdi a začni pomalu.

Od nich to PMDD mám jen dotaz na tebe jakožto zkušeného Pmddckare, dělal jsem i test na fosforečnany a vyšlo že mám 0.00 dřív jsem měl alespoň 0,1mg je lepší ještě dokoupit sáček pro zvýšení fosforu? Nevím jak moc důležitý fosfor pro kytky je, na profiplants píšou že je velmi dulezity.

Já ti to ale psal že je to normální. S CO2 jsem začal chvilku po revoluci a jakmile se objevilo PMDD tak jsem po něm sáhl. Myslím že to první prodávál Rosik www.hnojivo-pmdd.ptakoviny.biz

No tohle jsi tu Václave měl napsat hned ze že ten kal je úplně normální že s tím mas zkusenosti mě jen zaskočilo že u pytlíku z PMDD to bylo hezky čiré a u sanytru ne, a jelikož s PMDD začínám tak mě to zaskočilo ;)

Ten sanytr je v potravinářské kvalitě to většinou znamená 99% a já když jsem nějakou kyselinu do akvária lil tak to byla silně zředěná kyselina solná. Když si někdo dělá vodu tak většina používá fosforečnou prý je na to nejlepší.

No, Ty i já organickým kyselinám v akvaristice fandíme, ale někteří mají možná jiný názor.

Co tu děláš paniku. Ten zákal zmizí, ale musíš z flaškou půl hodiny třást a na to jsem línej, sanytr používám léta.

Nevím jak pro ryby, ale pro lidský organismus je do jisté míry užitečná, ale jen do určité míry. Ale jak jsi psal tu reakci s tou akvarijní vodou, tak tam nic nesleduji, skoda že už to nemám v tom slabším roztoku abych vyfotil ty krystaly.

Zatra, teď jsem si uvědomil, že kyselina šťavelová je ne-li přímo jedovatá, pak rozhodně zdraví škodlivá. Takže pokud je opravdu v tom sanytru a někdo to cpe do jitrnic... No, o něco víc pacientů na urologii.
Acinonyxi, kde jsi? Jak udělat důkaz kyseliny šťavelové?

Mno takhle to vypada u me prvni je pred promichanim s kalem na dne a druha po promichani

Nedokážu říct s jistotou, co to je. Nicméně, pokud bych rozpouštěl dusičnan draselný za přítomnosti uhličitanu vápenatého (buď z vodovodní vody, nebo jako nečistota v sanytru) a vyšší přítomnosti kyseliny šťavelové, stalo by se toto:
1) Kyselina šťavelová by reagovala s uhličitanem vápenatým za vzniku šťavelanu vápenatého (bílá sraženina, bílý "oblak") a oxidu uhličitého (unikající bublinky).
2) Po několika hodinách by se jemňounký prášek šťavelanu vápenatého usadil na dně.
3) Postupně (přes noc) by v roztoku vznikly nápadně velké, průsvitné krystaly zbylé kyseliny šťavelové.
Pokud bych toto zahřál v mikrovlnce, kyselina šťavelová se rozpustí (krystaly zmizí), a když to pak naleju do akvária s (polo)tvrdou vodou, vypadá to, jako bych do vody vydechoval tabákový dým (Strindberg!) - kyselina šťavelová totiž reaguje s vápníkem, který v akváriu "potká", a vzniká opět sraženina šťavelanu vápenatého.

Posuď sám, zdali to co pozoruješ odpovídá mému popisu.
Podle mého soudu přítomnost těchto nečistot by se dala vysvětlit tak, že při výrobě KNO3 se v nějaké fázi uplatňuje nějaká vápenatá sůl (třeba je výchozí surovina Ca(NO3)2?). Kyselina šťavelová se přidává právě proto, aby se s ní vápník vysrážel a mohl se odfiltrovat. Tuhle část výrobního postupu nějak zvrtali, takže tam zbyl jak uhličitan vápenatý, tak kyselina šťavelová.

Vodovod.

http://akvaristaroman.rybicky.net/