PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

muťa napsal: Píše se o tom tady (někde dole na stránce v odkazu), ale vysvětlení tam není.
Tady to myslím vysvětleno je: adamcap.com/…

Píše se o tom tady (někde dole na stránce v odkazu), ale vysvětlení tam není.

akvarijni-hnojivo.cz/…

Tu reakci ti dela MgSO4....

Ten MgSO₄ je bezvodý? Jediné, či mi napadlo, že by sa zahrial pri styku s vodou, keďže je hygroskopický. Inak tam nemá ako vzniknúť nejaký jed, sú to len soli.

Zdarec,než se tu dohádáte mám pro vás něco na přemýšlení. Míchám si makroprvky 32g MgSO4, 28g K2SO4, 4gKH2PO4 +0,5g kys. askorbová +0,5g sorban draselný v 0,5l vody o PH7.2,UT 2°N a celková tvrdost 5°N. Všecho to nasypu do petky a zaliju . Jedna z látek asi K2SO4 ztvrdne a dochází k tepelné reakci.Ta petka je docela teplá.Poprvé mě to docela vyděsilo páč jsem to míchal v obýváku na sedačce. Po půl hodince se to celé rozpustí a všechno už fuguje normálně. Kytky rostou a ryby jsem taky neotrávil. Může ni někdo z pánů chemiků vysvětlit o co jde? Dík Juris

Presne takto vyzeral roztok síranu draselného, ktorý som kúpil v záhradkárskych potrebách. Ten zákal spôsobujú nerozpustné prímesi. Síran draselný v takejto kvalite je veľmi lacný (1,80 €/kg). Na poľnohospodárske účely je to asi v poriadku ale do akvária by som volil skôr kvalitu p.a.

Bohužel jsi nenapsal, jaký "draslík" přidáváš. Obvykle je to dusičnan nebo síran draselný. Oba se výborně rozpouštějí, čili ta usazenina je nějaká nečistota. Protože nevíme jaká, nemůžeme ani odhadnout, zdali něčemu škodí.
Já jsem si onehdy koupil dusičnan draselný a byla v něm nějaká příměs. Mám nějaké podezření, co by to mohlo být, ale to je celkem jedno. U mě taková chemikálie "neprošla vstupní kontrolou" a pořídil jsem si tu stejnou z kvalitnějšího zdroje. Nikomu takovou opatrnost nevnucuju, ale já jsem v tomhle holt na přesnost a čistotu.
Pokud jde o rostlinna-akvaria.cz: Jsou to taky jenom lidi, pokud vím, akvaristi kteří to pojali jako byznys. Můžeme jen doufat, že si ta hnojiva nechávají odvážit a zabalit nějakou odbornou laboratoří. Existují pro takové případy přístroje, různá štěrchátka a míchátka, točítka a placatítka, každá taková potvora stojí od 50 tisíc výš. Tak se porcují sypké směsi, když se má s nějakou přesností zachovat složení. Když ti z Kanady či odkud přijde půlmetrákový pytel, tak to v kuchyni nerozvážíš, to se musí dělat strojově.

Už to že tě napadlo že to sypu na začátek filtru o něčem svědčí.

vaaclav napsal: Prosím tě přestaň tu rozvádět svoje teorie psal jsem k čerpadlu a to většinou bývá kde?
Podívej se sám, co jsi napsal: Nevidím rozdíl v tom jestli nasypu do filtru 1g sypké hmoty která urazí přes čerpadlo a reaktor na nejdelší konec rampy více jak 2,5 m .
Prosím tě přestaň tu překrucovat aspoň svoje vlastní výroky.
A vůbec, myslím že už chodíme v kruhu. Pokud ty naše řeči někoho zajímají, jistě už má dost informací, aby si udělal názor.

Marcel G napsal:
Pozor na to, jak si člověk vlastním výkladem posouvá vyřčené někam úplně jinam! Nemluvil jsem o relativně neškodných makroprvcích, které jsou ve směsi zastoupeny ve více než velkém množství. Mluvil jsem o pár zrníčkách některých mikroprvků. A protože mikroprvky mají relativně úzké rozmezí optimální koncentrace, může se jakákoli významnější odchylka od normálu projevit buď kritickým deficitem nebo naopak extrémní toxicitou. V té 175 g směsi jsou opravdu třeba jen 4 malá zrnka jednoho marginálního mikroprvku. Jenže jeho koncentrace musí být v celém balení tak nepatrná, protože jakékoli vyšší množství by pro rostliny znamenalo akutní toxicitu! A teď mi prosím řekni, jak ty 4 zrníčka malinkou lžičkou zázračně rozdělíš tak, abys při každém nabrání měl na té lžičce přesně to nepatrné množství tohoto mikroprvku? Buď tam to zrníčko mít budeš nebo nebudeš. Nic mezi tím neexistuje! Takže máš pytlík se 175 g směsi, ve kterém se skrývají 4 zrníčka čehosi. Už chápeš mojí pointu? Ten příklad je samozřejmě trochu nadsazený, aby ta pointa lépe vynikla (každý příklad je ve své podstatě zjednodušením), ale podstata je myslím jasná (alespoň snad pro ty, co k tomu nepřistupují předpojatě).

Takze pokud to dobre chapu, tak prodejci v rostlinnaakvaria.cz kteri odpovidaji na dotazy nevi o techto vecech nic kdyz radi (zakaznikum) z pytliku smichat s vodou jen polovinu v pripade ze nepotrebuji veci mnozstvi. Aby se to spotrebovalo drive nez se to zkazi. Je to tak?

A kde máš jistotu, že z deseti kilové ho pytle, kde je těch zrníček třeba 228, tak právě ty jsi dostal dávku, kde jsou přesně 4?

Pokud tedy jde o opravdu 4 zrníčka, tak je jasné, že to sypké aplikovat nelze. Ale pokud by jich tam bylo 200(stejná hmotnost,ale menší), tak opět není důvod k pochybám nad pravděpodobností​ správné dávky.

Pokud by totiž bylo nemožno rozmíchat různé prvky tak, aby jejich výskyt ve směsi byl vyrovnaný,tak by nebylo možno vyrobit naprosto nic. Ocel,beton, těsto,voda(ne čistá h2o samozřejmě)... Naštěstí to tak není.

Maq napsal:
Omlouvám se, nejasně jsem se vyjádřil. Myslel jsem to tak, že pokud v diskusi padly silnější formulace, nebylo to mířeno na Tebe. Nyní si rozumíme?
Ano nyni tomu rozumim. Jinak na prvni fotce draslik bez zamichani a na druhe po protrepani. A ten ferox (na 3 fotce) je bez usazenin zcela rozpusteny. S tim jsem se seknul. Draslik i Ferox je z rostlinnaakvaria.cz

Tak ty si rozděláváš 175g mikroprvků najednou? Já mám ale jen 50g a co když na mě žádné to zrníčko nezbylo. Ano na rozdíl od vás mám akvárium 30 let a CO2 skoro 20, něco jsem si z tím už užil takže se mě nesnažte přesvědčovat že to teoreticky dělám špatně když mě to prakticky funguje.

vaaclav napsal: Prosím tě přestaň tu rozvádět svoje teorie psal jsem k čerpadlu a to většinou bývá kde?
Moje čerpadlo v kanystrovém filtru bývá uvnitř kanystrového filtru. Lžičkou se k němu nedostanu, a tak to dávkuji na vývod do akvária. Stačí takovéto vysvětlení?

Prosím tě přestaň tu rozvádět svoje teorie psal jsem k čerpadlu a to většinou bývá kde?

DavFM napsal: Myslím si,že pravděpodobnost nabrání většího množství některých prvků třeba v dávce "jedna lžička" je zanedbatelná ... Mám tady z toho dojem, že se snažíte vaaclava přesvědčit, že mu ty kytky tak pěkně rostou vlastně omylem.
Pozor na to, jak si člověk vlastním výkladem posouvá vyřčené někam úplně jinam! Nemluvil jsem o relativně neškodných makroprvcích, které jsou ve směsi zastoupeny ve více než velkém množství. Mluvil jsem o pár zrníčkách některých mikroprvků. A protože mikroprvky mají relativně úzké rozmezí optimální koncentrace, může se jakákoli významnější odchylka od normálu projevit buď kritickým deficitem nebo naopak extrémní toxicitou. V té 175 g směsi jsou opravdu třeba jen 4 malá zrnka jednoho marginálního mikroprvku. Jenže jeho koncentrace musí být v celém balení tak nepatrná, protože jakékoli vyšší množství by pro rostliny znamenalo akutní toxicitu! A teď mi prosím řekni, jak ty 4 zrníčka malinkou lžičkou zázračně rozdělíš tak, abys při každém nabrání měl na té lžičce přesně to nepatrné množství tohoto mikroprvku? Buď tam to zrníčko mít budeš nebo nebudeš. Nic mezi tím neexistuje! Takže máš pytlík se 175 g směsi, ve kterém se skrývají 4 zrníčka čehosi. Už chápeš mojí pointu? Ten příklad je samozřejmě trochu nadsazený, aby ta pointa lépe vynikla (každý příklad je ve své podstatě zjednodušením), ale podstata je myslím jasná (alespoň snad pro ty, co k tomu nepřistupují předpojatě).

Já mám zase dojem, že se nás Václav snaží přesvědčit, že co se neshoduje s jeho 30ti letou zkušeností, je automaticky nesprávné. Nedivím se pak, když na to někdo reaguje podrážděně. Akce vyvolává reakci. To je zákon. Nelze píchat do vosího hnízda a myslet si, že tě vosy nepopíchají.

Ještě by se dalo spekulovat, co se stane s cheláty, které ze všeho nejdřív projdou málokdy čištěným komorovým filtrem plným organických nečistot a na nich se pasoucích bakterií.
Ale uznávám to jsou už jen spekulace.
Václavovi se ale rostliny obecně daří, tak asi nemá problém ani s mikroprvky. Prostě něco nějak dělá a u něho to funguje. Obecně bych to ale prostě nedoporučil. Nic víc, nic míň.

Jaký je rozdíl jestli určitou část nasypu do akvária nebo tam vyliji odměrku hnojiva to je pěšky jako za vozem.

vaaclav napsal: Nevidím rozdíl v tom jestli nasypu do filtru 1g sypké hmoty která urazí přes čerpadlo a reaktor na nejdelší konec rampy více jak 2,5 m nebo jestli tam naliji přiměřenou dávku z odměrky.
A podle tebe každý akvarista bez rozdílu dělá to samé, co ty? Tj. aplikuje hnojivo do čerpadla, které je 2,5 m od vývodu do akvária? O tom dost pochybuju. Nebavíme se tady přece konkrétně o tobě, ale v obecné rovině o tom, co mohou způsobit příliš koncentrované dávky hnojiva v akváriu. Já jsem uváděl konkrétní příklad, jak mi 1 dávka koncentrovaného hnojiva aplikovaného k vývodu filtru do akvária (které je v mém případě ve vodě, přímo v akváriu - pár desítek cm od nejbližších rostlin) poškodila růstové vrcholky některých rostlin. Takže když to shrnu, máme tu teoreticky popsané pochody, které se mohou dít se sypkým hnojivem, a které mohou mít praktický dopad na jeho kvalitu, a máme tu praktický příklad, jak může aplikace koncentrovaného hnojiva uškodit rostlinám.

DavFM napsal: jsem ještě na argonovou kapsu nenarazil
Nasypej do krabice cukr a mouku jedna ku jedné, zaštěrchej, a pak zkus na lžíci nabrat mouku a cukr jedna ku jedné.
Dojde k nepřesnosti. Netvrdil jsem a netvrdím, že to musí znamenat katastrofu. Jen jsem vyjádřil názor, že já to radši přesné, a tedy to dělám jinak.

Myslím si,že pravděpodobnost nabrání většího množství některých prvků třeba v dávce "jedna lžička" je zanedbatelná. Je to asi stejné jako to, že by v tom malém pytlíku, co se běžně prodává, byly namíchány smrtící koncentrace.

Vzduch taky není jenom kyslík a řekl bych, že jsem ještě na argonovou kapsu nenarazil, a to už těch nádechů bylo.

Mám tady z toho dojem, že se snažíte vaaclava přesvědčit, že mu ty kytky tak pěkně rostou vlastně omylem.

Kapr napsal: Nejak nechapu. Je tohle forum pro vsechny nebo jen pro zvane?
Omlouvám se, nejasně jsem se vyjádřil. Myslel jsem to tak, že pokud v diskusi padly silnější formulace, nebylo to mířeno na Tebe. Nyní si rozumíme?
Hnojivo ferox neznám. U železitých hnojiv je riziko srážení vždycky vyšší. Ale nemělo by to tak být! Sražené železo (je to myslím směs oxidů a hydroxidů) je přesně ta forma železa, kterou nepotřebujeme.
A draslík? Používáš snad sanytr z drogerie? Nebo něco jiného?

Mám 50g mikroprvků to je u mě přibližně 50 dávek, používám www.profiplants.cz/… můžu tě ubezpečit že je od začátku do konce sypké. 1g je poměrně dost velké množství a pochybuji že si tam namíchám výrazně více jedné složky než druhé. Nakonec to dělám denně. Nevidím rozdíl v tom jestli nasypu do filtru 1g sypké hmoty která urazí přes čerpadlo a reaktor na nejdelší konec rampy více jak 2,5 m nebo jestli tam naliji přiměřenou dávku z odměrky.

Maq napsal:
Bez vlastního přičinění jsi se přimíchal do ostřejší diskuse, ale nebyl jsi jejím účastníkem.
Nejak nechapu. Je tohle forum pro vsechny nebo jen pro zvane? A pouzivam ferox, ktery se uz pri smichani s vodou zcela vsechen nerozpustil. To same i u drasliku. A nejedna se o zadnou srazeninu ani zakal.

Maq napsal: Pokud Ti roztok mikroprvků dělá zákal nebo sraženinu, je tam fakt nějaká chyba. Tyhle směsi se dokonale rozpouštějí, zbarví vodu, ale jsou čiré, a tak mají i zůstat.
Ještě je otázka, jestli použité sloučeniny neobsahují větší množství "nečistoty". Mám za to, že většina akvaristů, co si kupuje sypké směsi, používá asi spíše "potravinářskou" a nikoli "analytickou" (p.a.) kvalitu. Tam se pak může sejít mnohem více (kdovíjakých) nečistot, které třeba ani nemusejí být dobře rozpustné ... jen nápad.

Ja jsem se take nebavil o smesich, ale o jednotlivych prvcich.. ale ok jen do mne

Tak urcite jak u lidi mas citlivejsi jedince, tak u rostlin tomu je take tak. Nekomu parfem vadi a drazdi ho a jiny se v nem pomalu koupe. Ja zadne narocne rostliny zatim nemam, jsem zacatecnik. Jen mam ten naroz ze pro bezneho akvaristu je tohle mene podstatne a pro zkuseneho (ten uz to musi vedet). Kazdopadne je tva zkusenost zajimava a myslim ze prinosna, takze mas odemne

Kapr napsal: A jestli se tu bavime o smesich, tak me nepis ze se neusazuji kdyz se smichaji s tekutinou. Protoze sam pouzivam smes hnojiv a kdybych to vzdy pred pouzitim neprotrepal, tak me na dne zustane a ted ani nevim co to je.
Bez vlastního přičinění jsi se přimíchal do ostřejší diskuse, ale nebyl jsi jejím účastníkem.
Pokud Ti roztok mikroprvků dělá zákal nebo sraženinu, je tam fakt nějaká chyba. Tyhle směsi se dokonale rozpouštějí, zbarví vodu, ale jsou čiré, a tak mají i zůstat. Já tak mám Tenso Cocktail už přes čtyři měsíce, nezměnil barvu a na dně není prostě nic.

Kapr napsal: Zase takhle do puntiku bych to nebral.
Asi jsi nikdy neměl v akváriu citlivější druhy rostlin nebo si je neměl "po proudu", nebo jsi nenalil nikdy koncentrované hnojivo přímo k výtoku z filtru. Nevím. Mně se tohle stalo několikrát, takže by se dalo říct, že už v tom mám slušnou praxi. Je to tedy konkrétní příklad z praxe. Třeba do 500L akvária se dávkují některé živiny po lžících. Tak si v takovém akváriu zkus těch pár lžic hodit k výtoku filtru, který ti bude mířit na Rotalu wallichii. A pak sem dej prosím fotky! Jsem moc zvědavý, jestli se opravdu ukáže, jak moc jsem mimo.

A tak ono se dá třeba 10g odsypat do krabičky a sypat to z ní, bez rizika pro hlavní zásobu ne? Já teda všechno rozpouštím v destilce, ale dělám dávky tak na 2 týdny, mám to v teple pod akvárkem, kvůli automatickému dávkování - u makroprvků je to teda asi jedno to nic nedělá, ale mě to vyhovuje už jenom z toho důvodu, že občas měním poměry látek na základě měření a mám jenom dvoukanálový dávkovač

Kapr napsal: Neprakticke? To myslis vazne? A nepresne? Jaky je rozdil si vypocitat gramy a nebo mililitry? Myslim ze zadny
Praktický příklad:

175 g chelátové směsi MicroMix plus (bez železa) obsahuje:
96,40 g Mn-EDTA
35,70 g H3BO3
17,50 g Cu-EDTA
17,50 g Zn-EDTA
7,00 g KCl
1,47 g Na2MoO2*2H2O
+ pár zrnek Co, Al, Ti, Ni a I

Pokud si tu směs koupíte už smíchanou a hrábnete do ní malou lžičkou, jakou asi budete mít pravděpodobnost, že se vám v ní ocitnou všechny tyto sloučeniny v požadovaném poměru? A opravdu si myslíte, že když byste poslali do laborky na analýzu tři stejně vrchovaté malé lžičky této směsi, že by vám u všech prvků vyšly stejné hodnoty? A co když se vám na tu vaší malou lžičku zrovna nepovede nabrat jedno z těch mála zrnek Co, Al, Ti, Ni nebo I? No, pak vám budou tyto prvky ve vaší dávce zcela chybět. A co když se vám naopak zrovna povede na tu malinkou lžičku pár zrníček kobaltu, hliníku, titanu, niklu nebo jódu nabrat? Jaká asi pak bude jejich koncentrace ve vašem 500 mL zásobním roztoku? Malá nápověda: Smrtící!

Nechci tím samozřejmě nikoho strašit, ale je určitě dobré si být vědom potenciálních slabin a rizik každé metody. Sypké směsi mikroprvků nebyly nikdy určeny k aplikaci v tak malých měřítkách, jako jsou naše akvária. Používají se hlavně v zemědělství k aplikaci na několikahektarová pole. V laboratořích se zase běžně pracuje s mnohem koncentrovanějšími roztoky, než jaké používáme my. S čím menším množstvím látky při výrobě naší hnojivové směsi pracujeme, tím větší odchylka se do výsledku může vloudit.

Dalsou nepochybnou vyhodou hnojenia v roztokoch je, ze soli a mikroprvky v mensej miere nasavaju vzdusnu vlhkost. V podstate vsetky soli a chelaty, ktore pouzivame su viac alebo menej hygroskopicke. Toho dosledkom je tvorba hrudiek, az plasteliny, alebo v extremnych pripadoch kase. Caste otvaranie vedie k adsorpcii vody vo vacsej miere a teda po nejakom case 1 g TC nemusi znamenat, ze do akvaria ho skutocne davame 1 g, ale napriklad iba 0.7 g (zvysnych 30% bude voda). To nakolko to vadi vsak musi posudit kazdy sam za seba.

Zase takhle do puntiku bych to nebral.. nemas preci 20L. akvarium. Voda je preci neco jineho nez vzduch. Ale ok kdyz jsme u tech prikladu strikni sprej v mistnosti metr od cloveka, to je normal ne? A v akvarku taky prece nelijes hnojivo na kvetiny, ale na hladinu a kytky jsou nize.. A to bych nebyl ja hnidopich (jak me jednou jeden starsi pan nazval) kdybych nenapsal ze i nekteri nobl panove a hlavne damy si ty spreje strikaji vsude na telo a mozna i do toho ksichtu jen aby voneli. Takze ono to nebude zase tak vazne jak pises

Ja opravdu nevim. Pokud mas cisty kokain, tak mas cisty kokain a je jedno jestli ho mas dole v sacku v hrudce nebo nahore jako prasek. Stejne tak to bude nejspise napriklad i s draslikem. A jestli se tu bavime o smesich, tak me nepis ze se neusazuji kdyz se smichaji s tekutinou. Protoze sam pouzivam smes hnojiv a kdybych to vzdy pred pouzitim neprotrepal, tak me na dne zustane a ted ani nevim co to je jsou to male bile kousky nevim jakeho prvku. Nezlob se na me, proste kdyz me neco neni jasne tak se zeptam, kdyz s necim nesouhlasim napisu to. Je mi jedno jak kdo hnoji, ja osobne taky hnojim v tekutem. Jen proste jsou tady dve varianty a vim ze nekdo preferuje suchou a nekdo zase tu mokrou verzi. A myslim si ze rozdily co se tyka prisunu zivin jsou tady minimalni a proto at si kazdy hnoji jak mu vyhovuje

Taky přidám názor:
Aplikovat do akvária koncentráty (ať už v roztoku nebo v sypké podobě) představuje zvýšené riziko (toxicity) nejen pro živočichy, ale i rostliny. Než se aplikovaná látka dokonale rozpustí v celém objemu akvária, bude na své okolí působit mnohem větší měrou a její dočasně zvýšená koncentrace může být vysoce toxická (což si často akvaristé neuvědomují). Několikrát se mi stalo, že když jsem do akvária k výtoku filtru aplikoval koncentrované tekuté hnojivo, "sežehlo" mi to listy některých citlivějších rostlin, na které to proud vody z filtru hnal. K nebezpečí vysokých koncentrací živin jsou náchylné především růstové vrcholky rostlin. Ryby (když si k tomu "přičuchnou") můžou odplavat na jiné místo, kde není koncentrace dané látky tak vysoká, ale rostliny před tím neutečou. Já osobně bych proto doporučoval rozpustit každé hnojivo nejprve v určitém množství akvarijní vody (např. 1-2L), a to pak teprve aplikovat do akvária.

Aplikaci hnojiva bych přirovnal k osvěžovači vzduchu. Je určitě rozdíl, když rozstříkneš osvěžovač po celé místnosti, než když ho někomu stříkneš rovnou do ksichtu. Ti, co do akvária aplikují koncentrované hnojivo, stříkají vlastně kytkám rovnou do toho ksichtu. Ono se to samozřejmě po chvíli rozpustí, ale než se to stane ...

Václave, Ty jenom objasňuješ, jak Ty neumíš s takovými věcmi zacházet. Nedodržuješ zásady zacházení s chemikáliemi. V roztoku dusičnanu draselného máš sraženinu, nic Ti nedojde a dokazuješ, že to nevadí. Rozpuštěné mikroprvky Ti za dva měsíce zplesniví. Sypké je skladuješ tak šikovně, že z nich máš plastelínu.
Na tom dohromady není nic špatného, akvarista nemusí být v těchto věcech zručný. A není-li, ještě to nemusí vést k žádné katastrofě.
Proč proboha živého ale předpokládáš, že když Ty to neumíš, tak já to nutně musím dělat ještě hůř? Jak jsi na to přišel?

Kapr napsal: Nejak to nechapu. Vysvetli mi jaky rozdil je v protrepani lahve kde mas tekute hnojivo a protrepani sacku kde mas sypke hnojivo?
Protřepávat roztok nemusíš, pokud je správně připravený. Tehdy se žádná usazenina nedělá.
Protřepáním sáčku v zásadě urychlíš to co jsem popsal: těžké a malé jde dolů, velké a lehké jde nahoru.

Navic nerozumim tem chelatum co pises: Maq napsal: Některé mikroprvky jsou v chelátech. Cheláty ve styku s vodou, i tou troškou vstřebanou ze vzduchu, ztrácejí stabilitu. Jakmile se třeba železo uvolní z chelátové vazby, zoxiduje na oxid železitý, který je k ničemu. >>>Tak proc se potom ty hnojiva michaji s vodou?
Ty směsi obsahují složky, které upravují pH tak, aby rozpuštěné cheláty byly poměrně stabilní (absolutně stabilní nejsou nikdy). Když to celé bez rozdílu (svrchu, zespoda, velké kousky, malé kousky) rozpustíš, tak to funguje, vyjde to cílové pH. Když to zvlhne, záleží které zrníčko sousedí s kterým, jak si spolu rozumějí a jaké je v daném místečku pH.

Netvrdím že znám každou složku té které směsi a dovedu určit, co s čím jak udělá to či ono. Je to spíš otázka obecné laboratorní praxe. Se směsmi se prostě zachází tak, že se skladují v uzavřeném obalu dokud nejsou zapotřebí, a potom se celá z jiné laboratoře připravená dávka rozpustí na zásobní roztok. To je osvědčená praxe, protože jinak laboranti nikdy nemají jistotu, kolik čeho tam nakonec mají.
No a já to ze zvyku dělám právě tak.

Takže nemáš osobní zkušenost jen se domníváš. Protože jsi mikroprvky nikdy nerozdělával do vody a neměl jsi v nich zákal, musel používat destilovanou vodu spolu z nějakým konzervantem aby se roztok nekazil a ještě to měl mít v lednici a doufal že to vydrží několik měsíců u mě konkrétně skoro dva. Nebo nabrat odměrkou sypkou směs a sáček opět zavřít. Kdysi jsem si objednal PMDD a trochu jsem to z množstvím přehnal z mikroprvků se stala plastická hmota (aniž bych sáčky otevřel) až po roce. Tak si vyber co je výhodnější.

Nejak to nechapu. Vysvetli mi jaky rozdil je v protrepani lahve kde mas tekute hnojivo a protrepani sacku kde mas sypke hnojivo? Navic nerozumim tem chelatum co pises: Maq napsal: Některé mikroprvky jsou v chelátech. Cheláty ve styku s vodou, i tou troškou vstřebanou ze vzduchu, ztrácejí stabilitu. Jakmile se třeba železo uvolní z chelátové vazby, zoxiduje na oxid železitý, který je k ničemu. Tak proc se potom ty hnojiva michaji s vodou?

Mikroprvky jsou dodávány jako směsi různých chemikálií. Každá z nich má jinou afinitu k vodě, jinak vstřebává vodní páry. Některá víc, a potom hrudkovatí a mění svůj objem. Některá míň, a jemnější částice klesají ke dnu nádoby.
Některé mikroprvky jsou v chelátech. Cheláty ve styku s vodou, i tou troškou vstřebanou ze vzduchu, ztrácejí stabilitu. Jakmile se třeba železo uvolní z chelátové vazby, zoxiduje na oxid železitý, který je k ničemu.
Když nabíráš od oka na lžičku, hmotnost závisí na zrnitosti materiálu. Jak prášek hrudkuje, nabereš nestejné množství, pokud bereš jemný prach ode dna, nebo naopak větší hrudky odshora. Navíc, jak jsem výše vysvětlil, chemické složení toho jemného prachu a hrudek je odlišné.
To poslední platí dokonce od samého počátku. Technologie výroby a fyzikální vlastnosti těch složek směsi jsou různé, takže různá je i velikost částic. A taky jejich měrná hmotnost. Menší a těžší klesnou ke dnu.
Stačí?
Já netvrdím že sypat to přímo do akvária je něco hrozně špatného. Jen jsem vyslovil názor, že já bych to nedělal.

Já se tě ptám na konkrétní věc když tu rozhazuješ tak zajímavé názory tak neuhýbej.

Ááách, Václave, Ty si nedáš pokoj? Zase budeš sondovat, jestli jsem v životě vůbec nějaké hnojivo viděl?
Po kolika letech sypání hnojiva přímo do akvária se podle Tebe z idiota stane odborník?

Neprakticke? To myslis vazne? A nepresne? Jaky je rozdil si vypocitat gramy a nebo mililitry? Myslim ze zadny

Tvoje osobní zkušenost je jaká, která konkrétní přísada včetně mikroprvků a za jak dlouho se ti znehodnotila?

Taky přidám názor.
Sypká hnojiva bych přímo nikdy neaplikoval. Je to nepřesné, nepraktické. Navíc to znamená, že stále znova otvíráš pikslu se sypkým hnojivem, takže to může nasávat vlhkost, hrudkovatět, a to zejména u směsí mikroprvků nedělá dobrotu.

No jo světe div se doposud jsem hnojil mokrou metodou a necítil jsem potřebu měnit, ale teď začínám znovu s novou nádrží a dočetl se toto, tak se o zajímám, víš?!!
A budu se ptát na vše co mě bude zajímat dále, i když budu mít 1000, čehokoliv,

Ahoj. Promin, ale od cloveka co uz tu ma temer 500 prispevku bych cekal ze uz ledacos procetl a tak se divim ze pridavani hnojiva v suchem stavu je pro tebe nova informace? Je to zcela bezne, usetri to cas místo a vydrzi to dele.. jen si musi kazdy zjistit kolik ceho presne potrebuji jeho rostliny. Cela veda.

A ta "suchá" metoda, to jen ze zvyku? Ono když se nad tím zamyslím, tak mi to přijde jednodušší, nemusí se nic míchat. Ale bývá to tak přesné? Přeci jen ubrat o pár mililitrů, nebo jen jeden mi přijde přesnější. Přemýšlím nad tím suchým hnojením.

Sebral jsem vnučkám malou lžičku od panenek a zvážil jsem si to, teď už jen naberu a je to.

A co to máš za odměrku ten 1g, asi denně nevážíš?!

http://akvaristaroman.rybicky.net/