PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

...B) Autor v tom linku. ..

Aha, já také myslel, že Alfred C. Redfield

A) Jak jsem napsal - relevantní (a zajímavé) informace není problém na netu dohledat
B) Nechce se mi hledat nějaký odkaz
EDIT: Tak už vím, který odkaz máte na mysli! Njn..., to chce hledat jinde, než na MRPových stránkách...

A) To mi je jasne, ze uhlik tam vyznamnu ulohu hra. Len som konstatoval, ze v tej tabulke o nom nebola zmienka, preto sa mi nelubil ten pomer C, N, P. Pochopitelne, pomer uhlika bude dolezity. Bolo by vsak uzasne vediet ako presne.

B) Autor v tom linku.

A) Ten uhlík tam hraje velmi významnou roli
B) Nevím, který autor se neodvolává na nějaký seriózní vědecký zdroj, ale to nevadí...
Když budete chtít, jistě si na netu relevantní informace seženete.

NO3 kolem 10mg/l je dobrá hodnota.

No, po a) nikde som tam nevidel ten uhlik cize asi by to mala byt akasi plocha v pristore, kde by bola tretia os CO2 ;) a po b) som mierne skepticky, pretoze sa autor neodvolava na nejaky seriozny vedecky zdroj ... Ja som chemik, takze od prirody skepticky

NO3 okolo 10mg/L

Jedná se o tzv. Redfield ratio - poměr mezi C, N a P.

Co to je - přiměřeně?

Ja som kedysi nasiel tuto stranku, a je tam zaujimava tabulka (musis naskrolovat nizsie), ktora pojednava o spravnom pomere P a N v akvariu a nebezpecenstve vzniku rias. Neviem nakolko je to relevantne, ale mozes sa skusit tym riadit. (Netusim ako autor prisiel na to, aky pomer je spravny. Ci empiricky ...abo to niekde nasiel.

EDIT: Sak som zabudol ten link

pmdd.mrp-cz.com/…

myslim ze no3 mam primerane...tak pridat KNO3 alebo nie?

davate do pmddaj fosfor???
Fosfor (KH2PO4) do PMDD nedávám, protože si žádné PMDD nemíchám.
Všechny složky (včetně KH2PO4) mám rozmíchané zvlášť a fosfor přidávám, když si mysím, že je to potřeba.
budem hnojit bez KNO3...
Pokud máte v akvišku dostatek NO3, pak je to správné rozhodnutí.
Pokud máte v akvišku nedostatek NO3, pak to nemusí být správné rozhodnutí.

davate do pmddaj fosfor???budem hnojit bez KNO3...

Jestli myslíte akviško "Pro Laduschku", tak to sice není moje, ale s tím CO2 je to tak, jak píšete.

Tak som pokusne namiešal 1g KNO3 na 100 ml vody. Po pridani 0,2 ml roztoku som nameral hodnotu NO3 plus mínus kosínus = 10mg/l (merané testom Azotan, takže nameraná hodnota je len orientačná). Myslím, že na odrazenie ďalšieho dávkovania to postačí.
Taktiež sa dám Sidom asi ukecať aj na hnojenie CO2. Hneď zajtra zrána namiešam nejaký mierny kvasnicový ekrazit. Pri mojích súčasných hodnotách PH-KH je obsah voľného CO2 priam žalostný, takže to bublanie by nemalo zdestroyovať aktuálne osadenstvo nádrže a rastlinám to prospeje (hlavne Hemianthus callitrichoides by sa mohol konečne vschopiť a rozrásť). Takže jediná vec ktorá mi bude vadiť (z estetického hľadiska), je hadička na CO2 - veľmi som sa bránil mať v nádrži akúkoľvek techniku (ak nerátam teplomer), ale keď sa ináč nedá...
Sid, pozeral som ešte pred touto diskusiu nejaké mini akvárka a zaujímalo ma, ktoré z nich sú prihnojované CO2. Medzi nimi som prezrel aj vašu nádrž, no nebolo zrejmé či hnojíte tiež CO2, keďže v popise to nemáte - jediné čo by tomu mohlo nasvečovať bol kúsok vytŕčajúcej hadičky v ľavom rohu za kameňom na jednej z fotiek

Ja bych volil redici pomer nejaky takovy, abych vedel, ze napr. pridanim 1ml na 10l zvysim obsah mo3 o 5mg/l.
No a nebo pouzit "doporucene" redeni, k tomu si spocitat, jak to ma v mem akva fungovat, abych vedel, kolik striknout, a co se stane (koncentrace pred x po striknuti).
Dalsi vec je, co na to kytky, ono jim je nekdy jedno, ze to clovek vi.

Já bych asi spíš zvolil opačný postup - nejprve bych zvýšil obsah volného CO2 a pak (možná, bude-li třeba) bych přidával živiny. Ten KNO3 bych nejspíš taky zkusil.
(Tady: rybicky.net/nadrze/4351 i tady: rybicky.net/nadrze/2327 je CO2 kvašením přidáváno. Jde jen o poměr vody, kvasnic a cukru... A samozřejmě - alkalitu. )
Pro "přesnější" dávkování bych si roztok KNO3 připravil méně koncentrovaný. Tak, jak píšete - třeba "standard" naředit na 50 nebo i 25%.

Ďakujem za odpoveď. Je mi jasné, že namiešanie správneho roztoku je viac-menej alchýmia a pre každú nádrž to môže byť iné. Len som potreboval vedieť, že ak vychádzam z nejakého "doporučeného dávkovania" (neviem ako to nazvať) t.j. 6g KNO3 na 300ml dest. vody, tak či pre 1g KNO3 rozpusteného v 50ml vody dostanem tú istú koncentráciu ako pri "doporučenom dávkovaní". Potrebujem do malého krevetárka (asi 14 l čistý objem) dodať dusičnany, test na NO3 mi ukazuje nulovú hodnotu a nechcem rozrábať kôli tomu veľké množstvo koncentrátu, keďže dávkovanie bude v desatinách ml. A potrebujem si na začiatok určiť nejakú východziu koncentráciu (trebárs tú doporučenú) a poprípade aj tú ešte viac zriedim, aby som hneď nezakilloval krevety. Rozmýšľal som aj nad CO2, ktoré by bolo podľa mňa veľmi prínosné, ale bojím sa bublať kvasnicami do tak malej nádrže (vyskúšam prvom to hnojiva a ak to nepomôže, tak možno skúsim potom opatrne CO2).

Takto postupovat není nezbytné.
"Směrem nahoru" jsou vaše možnosti neomezené - můžete rozpustit 1g kterékoli složky PMDD v kolika litrech vody chcete. (Ovšem s rozumem! Abyste se nedostal do situace, že byste k dodání 1mg K musel do akviška nalít třeba i několik litrů roztoku. )
"Směrem dolů" budete omezen nasycením roztoku, kdy už se další soli v rozpouštědle dále nerozpouštějí.
Takže klidně smíchejte 1g KNO3 v takovém množství vody, které uznáte za vhodné.
Co se pak dávkování týče, odhadem můžete upravit dávkování na nové poměry.
Je také možno použít molární kalkulačku k výpočtu obsahu např. K a NO3 v 1ml vámi připraveného roztoku, otázkou ovšem je, jestli vám tato informace bude k něčemu užitečná... (Jestli dokážete využít poznatek, že máte v injekční stříkačce "nataženo" např. 7,73mg K a 12,26mg NO3... )

Je pomer miešania jednotlivých zložiek PMDD lineárny? Čiže napr. ak 6g KNO3 sa mieša s 300ml dest. vody, tak je správne 1g namiešať do 50ml vody? (taktiež ma to zaujíma aj u ostatných zložiek)

Aha, no to PH je opravdu odhad, kdo má porovnávat ty barvy v kapkových testech . Ale i tak to myslím za zkoušku stojí, alespoň orientačně

Tilmannova tabulka platí vlastně jen tehdy, pokud alkalitu vody tvoří výhradně hydrogenuhličitany a pokud je pH závislé výhradně na obsahu volného CO2. A to je v akvarijní praxi nereálné.
Alkalitu tvoří i fosforečnany, křemičitany, sírany..., pH je pak ovlivňováno např. rozkladem N-látek nebo obsahem huminových kyselin, vyluhovaných právě z toho zmiňovaného dřeva.
V neposlední řadě je nutné si ještě uvědomit, s jakou "přesností" jsme schopni v domácích podmínkách "změřit", (nebo spíš - odhadnout?) pH a alkalitu.
Takže Tilmannovu tabulku je skutečně třeba brát jen jako orientační informaci o volném CO2 v akvišku.

Jakto? Dřevo v akva mám a docela veliký.

...pomocí Tillmanovy tabulky bych měl zjistit obsah CO2...
Orientačně ano. Ovšem pokud máte v akvišku např. dřevo (kořen, větev), realita může být "mimo tabulku"...

Asi bych měl nejdřív změřit, kolik tam toho CO2 vlastně mám. PH mám 6,5-6,8 a celkovou tvrdost 6°dGH. Ještě dokoupím testy na uhličitanovou tvrdost, pomocí Tillmanovy tabulky bych měl zjistit obsah CO2.
Co2 bych chtěl používat, protože chci urychlit růst rostlin (hlavně stonkových) a po dosáhnutí nějaké výšky je ostříhat a docílit nějakého tvaru (ten potom udržovat). Zjednodušeně řečeno se mi nechce čekat
Ale jinak díky za odpověď

...má smysl v akvariu s osvětlením 0,4W/L sytit vodu CO2
Pokud jsem vás dobře pochopil, nejste si zcela jistý, jestli dokážou rostliny uměle zvýšenou koncentraci CO2 při této intenzitě osvětlení využít.
To záleží na vícero okolnostech.
Uhlík ve formě volného CO2 je rostlinami přijímán přednostně, protože k jeho příjmu nepotřebují vynakládat energii. Proto jakékoli zvýšení jeho koncentrace je možno chápat jako stimul k intenzivnější fotosyntéze. Má to ale svá omezení...
Je otázkou, do jaké míry tuto fotosyntézu v konkrétním akvišku limitují ozáření, teplota nebo dispozice biogenních prvků. (Liebigův zákon minima)
Jinými slovy - v jedné nádrži osvětlené 0,4W/l může přídavek volného CO2 znamenat radikální zvýšení prosperity rostlin, (pokud byl nedostatek volného CO2 limitujícím faktorem), ve druhé, stejně osvětlené, nemusí rostliny vůbec viditelně reagovat, (limitujícím faktorem je cokoli jiného).

Je to trochu OT, ale má smysl v akvariu s osvětlením 0,4W/L sytit vodu CO2?

mě bylo doporučeno ráno

je lepsi prihnojovat rano nebo vecer? anebo to na absorbci nema vliv?

Určitě počkej Co2 můžeš hned, ale z PMDD by jsi mohl nadělat více škody než užitku. Začal bych až se zbavíš všech problémů a rostliny ti evidentně dobře porostou, v opačném případě je to cesta do pekel. Klidně bych 3/4 až 1 rok počkal. Hlavně si hlídej obsah CO2 ve vodě.(PH-KH)

Řekl bych že jo, ale menší dávky a bez KNO3. Zaleží na množství rostlin a světla. Kdyby bylo hodně málo ryb tak i s KNO3.
A jak psal prikpa až rostliny zakoření a začnou růst

Já nejsem,žádný specialista na hnojení ,ale lajcký rozum mi říká,že bych si nejdřív zjistil jaké prvky mi v akva chybí a pak je teprve začal přidávat.Jinak si zaděláváš na obrovské problémy s řasou.(Promiň to tykání,ale jsme skoro vrstevníci)

Důležité je hlavně množství rostlin.

(já bych dával,až zakoření rostlinky)

Chtěl jsem se zeptat, jestli se hned po založení nového akvária
může hnojit PMDD ? CO bych začal dávat současně.

chci se zeptat jestli muzu aplikovat do me nadrze 54L PMDD...diky za reakce

Mám to pár stanic tramvají, přímo v sídle Mojeakvarium.cz

Kde ho kupujete? V eshopu nebo v kameném obchodě?

Používám PMDD už asi 3/4 roku a jsem s ním naprosto spokojen, rostliny rostou jak blázen nestačím protrhávat, ale k tomu mám také CO2 a dobré osvětlení. Ale za pokus to stojí, když je to za pár kaček

Mám problém, stonkové rostliny mají 2krát tak menší listy než měli původně, ve starých listech jsou dírky. Při výměně vody se všechny rostliny "obublinkují" takže mě napadlo, že rostlinám chybí stopové prvky. Může to být i tím, že moje dno obsahuje vápník? Do měsíce celé akvarium přestavím a vymením dno za lepší. Mám zkusit PMDD ?

Díky Filipsi. Voda byla měněna cca 14 dní před úhynem. A taky díky za hodnocení, ale přece jen bych chtěl více rostlin, zejména v levě zadní části AQ, abych zakry topítko a sání filtru.

Take si myslim, ze pro tebe hnojit je vcelku zbytecne, ryb dost, osvetleni nic extra (rozumnej asi akorat), rostlin pomerne malo, bez co2. Rostlinam (i rybam) bych poskytoval jen pravidelnou vymenu vody, a pozorne sledoval, jestli se nezacne u rostlin objevovat nedostatek neceho.
V souvislosti s uhynem me nic nenapada, pouze to co Horace, ale i to myslim, ze nebude tak horke, jinak by dochazelo k podobnym vecem pravidelne u lidi kteri pouziji uv a hnoji pmdd. Kdy byla naposledy pred uhynem menena voda?

Díky, zkusím.

Podíval jsem se na Vaší nádrž v profilu. Pokud tam stále máte relativně málo kytek tak se opravdu můžou v nádrži kumulovat látky dodané v PMDD. Prostě je rostliny nespotřebují. Vzhledem k tomu, že je tam Cu a Zn může to být důvod úhynu šneků. Možná by stálo za to otestovat hladinu alespoň Cu. Testy jsou běžně na trhu.

Ne nic takového nepoužívám a z mé reakce je zžejmé, že ani netuším, že by něco takového bylo. Díky za vysvětlení.

Horác měl na mysli desinfekční UV lampu používanou v návaznosti na filtr. Pokud ji používáte dochází k níže uvedeným jevům.

Horáci, nezklamal jste mě, považuju vás za jednoho z nejkompetentněji reagujícího diskutéra. Nic méně, lampy, které používám jsou - GLO, T5 HO, 39W a to 2ks. Více jsem nevyčetl.

Chicko, tomu, co jsi napsal rozumím. Sice to opět není odpověď na úhyn šneků, ale zase trochu přidám. Jak je z mé prezentace zřejmé, kdysi (asi před 25ti lety) jsem měl menší AQ a bez přídávání jakéhokoli PMDD (v té době si myslím, že ani nebylo) a dokonce i bez CO2, jsem měl krásné rostliny, šly velice dobře a ryby byly jedna báseŇ, řasa žádná a voda čistá. Dokonce v jednom období, kdy jsem byl mimo domov, manželka cca 6 měsíců ani neodkalovala, ani vodu nemenila, pouze doplňovala. A vznikla krásná rovnováha. Chci tím říct, že i bez chemie to šlo. Proč jsem začal dávat PMDD, nechal jsem se unést reklamou a taky jsem trochu netrpělivý. Myslím si, že tady z těchto stránek tak trochu vyplývá, že je hodně lidí, kteří celekm často vstupují do AQ, ať už změnou vzhledu, nebo testováním apod. Nechat, ona si příroda řekne sama co nejvíc potřebuje. Musím přehodnotit svou netrpělivost a asi budu déle čekat.

Kdybyste používal UV lampu, věděl bych, v čem je problém (UV záření ničí vazbu mezi chelátem a chelatovaným prvkem a tudíž dochází k uvolnění kupříkladu mědi, která je pro měkkýše velice toxická). Bohužel :o), ve Vašem profilu jsem žádné takové zařízení nenašel. Těžko říct, kde je zakopaný pes. Každopádně, já PMDD používám a ampuláriím se daří dobře.

No proto, že člověk musí znát parametry, než začne dávkovat to jistě špatné hnojivo není, je špatné, že se často(nejen upmdd) přidává do vody mnoho zbytečných látek a proto jsem příznivcem přidávání pmdd v jednotlivých složkách jak už jsem napsal výše. Nadbytečné složky se hromadí a to není dobře

Nemám sice zkušenosti, ale PMDD a k tomu ještě CO2, to už je trochu moc. Ale znovu, můj vstup se týkal úhynu šneků. Nechci nějak moc diskutovat zda ano, či ne, apod.

http://akvaristaroman.rybicky.net/