Fórum » Akvarijní ryby » Copak je to za rybičku?
Přidat reakci
39 
Copak je to za rybičku?
https://rybicky.net/atlasryb/fotogalerie/
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Ti pancéřníčci jsou pancéřníčci Axelrodovi (Corydoras axelrodi). Ryby pod č. 5 jsou tetry červené (Hyphessobrycon flammeus), barevná forma obchodně označovaná jako "orange".
Jaroslav Hofmann
Jaroslav Hofmann
rybicky.net/atlasryb/pancernicek_sikmopruhy
asi on
rybicky.net/atlasryb/tetra_cervena
ale asi to môže byť aj albin. forma, inak sprav si prezentáciu a zaregistruj sa
asi on
rybicky.net/atlasryb/tetra_cervena
ale asi to môže byť aj albin. forma, inak sprav si prezentáciu a zaregistruj sa
Vzhlem k tomu, že nejsem registrovaný tak zde napíšu ty, které si myslím, že tam jsou.1-pancéřníček "asi panda"
2-neonka obecná
3-neonka černá
4-danio pruhovaná
5-nevím viz foto níže
a ještě přidám foto toho pancéřníčka, otázkou je, jestli je to on.
tetra neónovám, danio pruhované, neónka čierna a tú ďalešiu tetru nepoznám, použi tunajší atlas a fotogalériu, máš to ale prerybnenéa zdá sa mi, alebo si nenechal akva bez rýb aspoń 2 týždne?
Starší reakce
Pár není až tak důležitý jako dostatečně velké hejno. Tedy minimálně 8 kousků, raději víc. Chovají se pak přirozeně a nebojí se
Dekuji moc, uz jsem dohledala. Super. Sla jsem hned zkontrolovat jestli mam parecky, ale nejsem schopna rozeznat, prijdou mne ty rybky stejny.
Zdá se že by to opravdu měla být opravdu tetra černá (ač černě nevypadá) - xantorická forma (viz atlas)
rybicky.net/obr/ryby/max/5819.jpg
rybicky.net/obr/ryby/max/5819.jpg
Dekuji, ale je zvlastni, ze je takto jednobarevna ani v akvaristice mne nedokazali poradit. Nemas nejake info k temto rybkam nebo odkaz?
Vyzkoušejte
Tetra černá.
Ahoj, prosim nevite co je to za rybicku? Jedna se o Parmicku?Starší reakce
podle mě je to Pseudomystus siamensis-Sumíček thajský
Dneska se najednou všichni zbláznili a doveldi nám nové rybky ale nikdo si nezjistil název tak moc prosím ještě tuhle rybičku 
je cca 2,5 cm veliká Dobrá 
je to hejnová ryba, změna barev většinou signalizuje její stres - to je to světlání
je to hejnová ryba, změna barev většinou signalizuje její stres - to je to světlání Rybka byla přendána do této nádoby kvůli fotce v 50 l akvárku nebyla tak dobře vidět.
Razbora klínoskvrnná, jestli je chováte v tom štandlíku, tak se není co divit... 
Dostali jsme s přítelem tyto 2 rybky, ale nevíme jaký mají název. A také když jsme je dostali tak měli tmavší barvu a prostředek byl světlý, ale stává se nám že takhle zčervenají a prostředek je tmavý nevíte čím to je ? 
Vyzkoušejte
Starší reakce
prosím vás aka je toto rybka veľmi sa mi páči našiel som to na internete v obrazkoch nádrži ale nebolo tam jej meno mal by som záujem si ju kúpiť ale predtým si chcem niečo viac o nej naštudovať diki Starší reakce
Starší reakce
Do druhů bych se nepouštěl, už vůbec ne u zlatých forem, ale rozlišení rodů Hypostomus a Pterygoplichthys je velmi snadné, stačí spočítat paprsky v hřbetní ploutvi. Za prvním nevětveným trnem má rod Hypostomus pouze 7 (výjimečně 8) měkkých rozvětvených paprsků, zatímco u rodu Pterygoplichthys je rozvětvených paprsků vždy nejméně 10, u některých druhů až 14. Paprsky v hřbetní ploutvi se dají spočítat snadno a i u mladých ryb, bohužel z přiložené fotky to možné není. Podle toho, jak dlouhým dojmem působí hřbetní ploutev u této ryby, bych tipoval spíše Pterygoplichthyse, ale to už je věštění.
Jaroslav Hofmann
Jaroslav Hofmann
Pod názvem hypostomus plecostomus se v obchodech většinou prodává druh krunýřovec pardálí (Pterygoplichthys pardalis) a jeho albinotická forma.
On to snad plecostomus není, ale pod tímto označením se tato ryba prodává....
Pokud by to stačilo takto, pak to je jednoznačné určení 
Asi xantorická forma plecostoma.(hypostomus plecostomus)Asi tá ,,gold,, forma.
Vyzkoušejte
Dobrý den, pomůže mi někdo zjistit co je to za rybičku? Je velká cca 25 cm. Předem děkuji Nejedná se asi o afriku?
saulosi...johani...těžko říct...není vidět samec...
O jaký druh ryb se jedná? Vím že fotka není nic moc,ale lepší nemam.Starší reakce
Hodně cichlid, pokud z nějakého důvodu přijdou o matku....tam to kluci také umí velmi dobře...Pravda, někdy ji před tím zabijou....dělávají to salvini, sajky, aurea....
Třeba ancistrus je klasický příklad
Ahoj, nemůžu zde najít svůj příspěvek, omlouvám se tedy jestli píši dvakrát. Pro mou seminárku by mne zajímalo u jakých druhů ryb pečují o jikry výlučně samci? Děkuji za jakoukoli odpověď
Myslel jsem si, že už to bylo řečeno mnohokrát a všichni, které to zajímá, o tom vědí, ale jak je zřejmé z aktuální diskuze, tak nevědí (a ještě navíc hledají na internetu nějakým kuriózním způsobem, protože při zadání jen trochu šikovných slov odkazuje Google na Aquatab velmi spolehlivě a rychle 
). Takže to napíši ještě jednou.
V roce 1997 začalo Národní muzeum v Praze s projektem „České názvy živočichů“, jehož výstupem je nepravidelně vydávaná řada publikací přinášejících české názvosloví různých skupin živočichů. Pro mořské akvaristy je zajímavý hned první díl z roku 1997 „Houby, koráli a žebernatky“ a pro všechny akvaristy třetí díl „Měkkýši“ z roku 1999. V obou těchto případech bylo ale české názvosloví tvořeno výběrově, tj. není vytvořeno pro všechny existující druhy, ale jen pro vybranou část.
Zcela zásadní je pak pro akvaristy díl pátý „Ryby a rybovití obratlovci“, který začal vycházet v roce 2000. Toto názvosloví je děláno jako úplné, tj. české názvy jsou vytvořeny pro všechny platné druhy k datu uzávěrky. Vzhledem k množství rybích druhů vychází tento pátý díl postupně, rozdělený do chronologicky očíslovaných svazků. Do této chvíle je vydáno sedm svazků a připravuje se osmý, který z různých důvodů zřejmě už bude poslední, tj. obsáhne všechny zbývající, dosud nepublikované druhy, i když by jejich počet odpovídal svazkům minimálně dvěma, možná třem.
Prvních pět svazků vydaných v letech 2000–2007 je k dispozici ke stažení na Aquatabu (www.aquatab.net/…), zbylé dva dosud vydané svazky by se tam měly objevit v budoucnosti ne zcela daleké. Kromě toho se také české názvy postupně doplňují k jednotlivým druhům přímo na Aquatabu, a to nejen platná jména, ale také synonyma (pokud existují). V současné chvíli je na Aquatabu dohromady již přes 17 000 českých názvů (platných a synonym) a jejich doplňování stále pokračuje.
Jaroslav Hofmann
). Takže to napíši ještě jednou.V roce 1997 začalo Národní muzeum v Praze s projektem „České názvy živočichů“, jehož výstupem je nepravidelně vydávaná řada publikací přinášejících české názvosloví různých skupin živočichů. Pro mořské akvaristy je zajímavý hned první díl z roku 1997 „Houby, koráli a žebernatky“ a pro všechny akvaristy třetí díl „Měkkýši“ z roku 1999. V obou těchto případech bylo ale české názvosloví tvořeno výběrově, tj. není vytvořeno pro všechny existující druhy, ale jen pro vybranou část.
Zcela zásadní je pak pro akvaristy díl pátý „Ryby a rybovití obratlovci“, který začal vycházet v roce 2000. Toto názvosloví je děláno jako úplné, tj. české názvy jsou vytvořeny pro všechny platné druhy k datu uzávěrky. Vzhledem k množství rybích druhů vychází tento pátý díl postupně, rozdělený do chronologicky očíslovaných svazků. Do této chvíle je vydáno sedm svazků a připravuje se osmý, který z různých důvodů zřejmě už bude poslední, tj. obsáhne všechny zbývající, dosud nepublikované druhy, i když by jejich počet odpovídal svazkům minimálně dvěma, možná třem.
Prvních pět svazků vydaných v letech 2000–2007 je k dispozici ke stažení na Aquatabu (www.aquatab.net/…), zbylé dva dosud vydané svazky by se tam měly objevit v budoucnosti ne zcela daleké. Kromě toho se také české názvy postupně doplňují k jednotlivým druhům přímo na Aquatabu, a to nejen platná jména, ale také synonyma (pokud existují). V současné chvíli je na Aquatabu dohromady již přes 17 000 českých názvů (platných a synonym) a jejich doplňování stále pokračuje.
Jaroslav Hofmann
torakát...teda M.thoracata
přísavka thajská, řekl bych xantorická forma, ale tydle mutace neovládám
E: chjo, sem nějak pomalej
E: chjo, sem nějak pomalej
rybicky.net/atlasryb/prisavka_thajska
A ještě dodám, že do té tvé 60ky to není vhodná rybka, hodně a poměrně rychle naroste.
A ještě dodám, že do té tvé 60ky to není vhodná rybka, hodně a poměrně rychle naroste.
Starší reakce
Je to mladej pseudotropheus flavus . Min 10 kusů a akva 200 litru
tvoj tropheus to podla mna neni
každopádne je to tlamovec možno metriaclima lombardoi
možno metriaclima lombardoi osobně bych si tipnul rybicky.net/atlasryb/tlamovec_tropheus_sp_ujiji
Ahoj, potřebovala bych poradit, co to mám za rybičky. Děkuji za odpověď. Zatím jsou malinký Starší reakce
Rozpadá se nám to na dvě otázky:
1. Identita ryb označovaných „Danio frankei“:
Tyto ryby popsal vědecky v roce 1963 Hermann Meinken jako Brachydanio frankei (používání rodového jména Brachydanio vs. Danio nechme stranou, dnes je to Danio, dřív to bylo Brachydanio a dál to nerozebírejme). Popis vyšel hned na dvou místech – jednak v časopise Aquarien und Terrarien 10/1963 (tj. populárním, nikoli vědeckém časopise), jednak v Mitteilungen der Fischbestimmungsstelle des VDA, tedy „Zprávách určovacího místa ryb VDA“. VDA je Svaz německých akvaristických a teraristických spolků, který už v roce 1925 zřídil ono „určovací místo“, a Meinken byl vedoucím tohoto místa od roku 1949 až do své smrti v roce 1976. Profesí byl základo- a středoškolským učitelem biologie, chemie, fyziky a matematiky, od mládí se věnoval akvaristice a ichtyologii, od konce 20. let až do své smrti pravidelně publikoval různé články a v čele „určovacího místa“ vykonal obrovské množství práce, které bylo tak neopakovatelné, že po jeho smrti VDA skoro na 20 let „určovací místo“ zrušil, protože nebyl nikdo, kdo by ho po Meinkenovi mohl a chtěl odpovídajícím způsobem vést. Nové druhy ryb popisoval Meinken už od 30. let, popsal jich několik desítek. Shrnuto: nebyl to žádný amatér ani začátečník.
Druh Brachydanio frankei byl Meinkenem popsán i přesto, že nebylo známo jeho přírodní naleziště (takové případy nebyly dříve výjimečné – z nejznámějších např. Corydoras schultzei popsaný Meinkenovým krátkodobým předchůdcem ve funkci (1939–1940) Maximilianem Hollym). Původ ryb, podle nichž byl druh popsán, je pro nás mimořádně zajímavý, protože ty ryby pocházely z Prahy. Z odborné veřejnosti je poprvé zaznamenal dr. Stanislav Frank na jaře 1962 v akvaristické prodejně v ulici Politických vězňů. Koupil si je, rozmnožil a chovný pár s několika mláďaty pak dal svému příteli Hannsi-Joachimu Frankemu z Gery. Ten ryby také rozmnožil a několik jich dále předal Meinkenovi, který je následně vědecky popsal a na počest Frankeho pojmenoval. Ještě předtím publikovali o (vědecky dosud nepopsaných) rybách společný článek v Aquarien und Terrarien 10/1962 Frank a Franke.
U nás se o nich zprvu mluvilo jako o „zlatých dániích“ a jejich vzhled i odchov popsal Frank v AT 1/1963. Kuriózní je novinářský článek Petra Kettnera, který vyšel v lednu 1963 ve večerníku Večerní Praha pod názvem „Svět nejmenších rybek“. Autor popisuje tehdejší bránickou pěstírnu (upozornění pro mladší generaci zdejších uživatelů: nejde o ZOO Bráník) označovanou jako „vývojové středisko“, uvádí, že se tam snaží vypěstovat nové barevné odchylky, které se nevyskytují v přírodě, a že již mají první úspěchy: „Například poddruh zebřičky – Brachydanio rerio Verdani – objevil se v akváriu pražského akvaristy Hrdého zcela náhodně. Tady ji pak zušlechtili. Ten název je tedy po soudruhu Verdanovi, jak jste si jistě všimli. A i za hranicemi je o novou rybičku velký zájem. Zvláště v Německu, kde jí věnovali celé pojednání v odborném časopise.“ Podle tohoto článku, což potvrdil Ivan Petrovický v AT 3/1963, tedy pocházela „zlatá dánia“ z potomstva normálních Brachydanio rerio. V AT 5–6/1964 pak publikoval Ivan Petrovický obsáhlý článek s bohatou fotodokumentací vzhledu jedinců P, F1 a F2 generací o křížení druhů Brachydanio rerio a Brachydanio frankei, v němž potvrdil, že oba druhy jsou vzájemně křižitelné a dávají plně plodné potomstvo. Frank v poznámce k tomuto článku spekuluje, že jsou možné jen dvě varianty – buď jde o mutaci některého již chovaného druhu, nebo o ryby někým dovezené neznámým způsobem ze zahraničí, a vyslovuje obavu, že vzhledem k plodnému křížení obou druhů hrozí, že oba v čisté formě z našich nádrží vymizí.
Od té doby, tedy už skoro 50 let, se táhnou nejen u nás, ale i ve světě, diskuse o tom, co za ryby vlastně je „Danio frankei“, zda to je samostatný druh, nebo barevná, resp. kresebná forma (mutace) druhu „Danio rerio“. Zhruba od počátku 21. století převládá jednoznačný názor, založený na práci čínské ichtyoložky Fang Fang, provdané Kullander, která se dániím věnovala velmi podrobně, že nejde o samostatný druh a jméno „Brachydanio frankei“ je mladším synonymem k „Brachydanio rerio“. Tento názor dále významně posílila práce skupiny japonských molekulárních genetiků (Watanabe a spol.) publikovaná v roce 2006 – tito vědci identifikovali konkrétní gen v genomu Danio rerio, jehož mutace vede ke vzniku tečkované kresby namísto normální pruhované. Zároveň objevili tři různé alely tohoto genu, které způsobují různé vzory tečkované kresby.
Přesto se stále používá, především v komerční sféře, také jméno Danio (Brachydanio) frankei – používání platného jména nelze nikomu nařídit, ale chápejme to tak, že se tímto jménem de facto označuje jako synonymem „tečkovaná mutace Danio rerio“.
2. Identita ryby na obrázku uživatele akva:
Z výkladu ad 1. víme, že je to tečkovaná forma Danio rerio. Hovořit o xantorismu bych se rozpakoval, nic xantorického na rybě nevidím, ryba má normální kresbu, která má jen odlišný odstín od běžné – namísto jasně modré je nafialovělá. Stejně tak bych byl opatrný s odrazem substrátu, jednak se substrát takhle neodráží, jednak na okolních neonkách žádný odraz patrný není. Nafialovělá kresba v kombinaci s načervenalým hřbetem svádí k myšlence, že jde o GM (geneticky modifikovaného) jedince tečkované formy Danio rerio. Ale pozor – zda je to opravdu GMO (geneticky modifikovaný organismus), to lze prokázat jedině vyšetřením pod UV-lampou (a samozřejmě geneticky, ale to je daleko složitější). Pouhým pohledem se to poznat nedá, ten může leda vyvolat dojem, jenže jak známo, dojmy a pojmy není radno míchat. Jinak v obecné rovině by nešlo o nic překvapivého – např. tchaj-wanská firma Taikong má už od roku 2005 v USA patentováno několik křížení transgenních (GM) ryb s rybami „normálními“, tj. geneticky nemodifikovanými. Jedním z nich je křížení „red TK-2“ (jedna z červeně svítících forem GM Danio rerio) s Brachydanio frankei. Jinými slovy, GM jedinci u tečkované formy Danio rerio existují již více let.
Jaroslav Hofmann
1. Identita ryb označovaných „Danio frankei“:
Tyto ryby popsal vědecky v roce 1963 Hermann Meinken jako Brachydanio frankei (používání rodového jména Brachydanio vs. Danio nechme stranou, dnes je to Danio, dřív to bylo Brachydanio a dál to nerozebírejme). Popis vyšel hned na dvou místech – jednak v časopise Aquarien und Terrarien 10/1963 (tj. populárním, nikoli vědeckém časopise), jednak v Mitteilungen der Fischbestimmungsstelle des VDA, tedy „Zprávách určovacího místa ryb VDA“. VDA je Svaz německých akvaristických a teraristických spolků, který už v roce 1925 zřídil ono „určovací místo“, a Meinken byl vedoucím tohoto místa od roku 1949 až do své smrti v roce 1976. Profesí byl základo- a středoškolským učitelem biologie, chemie, fyziky a matematiky, od mládí se věnoval akvaristice a ichtyologii, od konce 20. let až do své smrti pravidelně publikoval různé články a v čele „určovacího místa“ vykonal obrovské množství práce, které bylo tak neopakovatelné, že po jeho smrti VDA skoro na 20 let „určovací místo“ zrušil, protože nebyl nikdo, kdo by ho po Meinkenovi mohl a chtěl odpovídajícím způsobem vést. Nové druhy ryb popisoval Meinken už od 30. let, popsal jich několik desítek. Shrnuto: nebyl to žádný amatér ani začátečník.
Druh Brachydanio frankei byl Meinkenem popsán i přesto, že nebylo známo jeho přírodní naleziště (takové případy nebyly dříve výjimečné – z nejznámějších např. Corydoras schultzei popsaný Meinkenovým krátkodobým předchůdcem ve funkci (1939–1940) Maximilianem Hollym). Původ ryb, podle nichž byl druh popsán, je pro nás mimořádně zajímavý, protože ty ryby pocházely z Prahy. Z odborné veřejnosti je poprvé zaznamenal dr. Stanislav Frank na jaře 1962 v akvaristické prodejně v ulici Politických vězňů. Koupil si je, rozmnožil a chovný pár s několika mláďaty pak dal svému příteli Hannsi-Joachimu Frankemu z Gery. Ten ryby také rozmnožil a několik jich dále předal Meinkenovi, který je následně vědecky popsal a na počest Frankeho pojmenoval. Ještě předtím publikovali o (vědecky dosud nepopsaných) rybách společný článek v Aquarien und Terrarien 10/1962 Frank a Franke.
U nás se o nich zprvu mluvilo jako o „zlatých dániích“ a jejich vzhled i odchov popsal Frank v AT 1/1963. Kuriózní je novinářský článek Petra Kettnera, který vyšel v lednu 1963 ve večerníku Večerní Praha pod názvem „Svět nejmenších rybek“. Autor popisuje tehdejší bránickou pěstírnu (upozornění pro mladší generaci zdejších uživatelů: nejde o ZOO Bráník
) označovanou jako „vývojové středisko“, uvádí, že se tam snaží vypěstovat nové barevné odchylky, které se nevyskytují v přírodě, a že již mají první úspěchy: „Například poddruh zebřičky – Brachydanio rerio Verdani – objevil se v akváriu pražského akvaristy Hrdého zcela náhodně. Tady ji pak zušlechtili. Ten název je tedy po soudruhu Verdanovi, jak jste si jistě všimli. A i za hranicemi je o novou rybičku velký zájem. Zvláště v Německu, kde jí věnovali celé pojednání v odborném časopise.“ Podle tohoto článku, což potvrdil Ivan Petrovický v AT 3/1963, tedy pocházela „zlatá dánia“ z potomstva normálních Brachydanio rerio. V AT 5–6/1964 pak publikoval Ivan Petrovický obsáhlý článek s bohatou fotodokumentací vzhledu jedinců P, F1 a F2 generací o křížení druhů Brachydanio rerio a Brachydanio frankei, v němž potvrdil, že oba druhy jsou vzájemně křižitelné a dávají plně plodné potomstvo. Frank v poznámce k tomuto článku spekuluje, že jsou možné jen dvě varianty – buď jde o mutaci některého již chovaného druhu, nebo o ryby někým dovezené neznámým způsobem ze zahraničí, a vyslovuje obavu, že vzhledem k plodnému křížení obou druhů hrozí, že oba v čisté formě z našich nádrží vymizí.Od té doby, tedy už skoro 50 let, se táhnou nejen u nás, ale i ve světě, diskuse o tom, co za ryby vlastně je „Danio frankei“, zda to je samostatný druh, nebo barevná, resp. kresebná forma (mutace) druhu „Danio rerio“. Zhruba od počátku 21. století převládá jednoznačný názor, založený na práci čínské ichtyoložky Fang Fang, provdané Kullander, která se dániím věnovala velmi podrobně, že nejde o samostatný druh a jméno „Brachydanio frankei“ je mladším synonymem k „Brachydanio rerio“. Tento názor dále významně posílila práce skupiny japonských molekulárních genetiků (Watanabe a spol.) publikovaná v roce 2006 – tito vědci identifikovali konkrétní gen v genomu Danio rerio, jehož mutace vede ke vzniku tečkované kresby namísto normální pruhované. Zároveň objevili tři různé alely tohoto genu, které způsobují různé vzory tečkované kresby.
Přesto se stále používá, především v komerční sféře, také jméno Danio (Brachydanio) frankei – používání platného jména nelze nikomu nařídit, ale chápejme to tak, že se tímto jménem de facto označuje jako synonymem „tečkovaná mutace Danio rerio“.
2. Identita ryby na obrázku uživatele akva:
Z výkladu ad 1. víme, že je to tečkovaná forma Danio rerio. Hovořit o xantorismu bych se rozpakoval, nic xantorického na rybě nevidím, ryba má normální kresbu, která má jen odlišný odstín od běžné – namísto jasně modré je nafialovělá. Stejně tak bych byl opatrný s odrazem substrátu, jednak se substrát takhle neodráží, jednak na okolních neonkách žádný odraz patrný není. Nafialovělá kresba v kombinaci s načervenalým hřbetem svádí k myšlence, že jde o GM (geneticky modifikovaného) jedince tečkované formy Danio rerio. Ale pozor – zda je to opravdu GMO (geneticky modifikovaný organismus), to lze prokázat jedině vyšetřením pod UV-lampou (a samozřejmě geneticky, ale to je daleko složitější). Pouhým pohledem se to poznat nedá, ten může leda vyvolat dojem, jenže jak známo, dojmy a pojmy není radno míchat. Jinak v obecné rovině by nešlo o nic překvapivého – např. tchaj-wanská firma Taikong má už od roku 2005 v USA patentováno několik křížení transgenních (GM) ryb s rybami „normálními“, tj. geneticky nemodifikovanými. Jedním z nich je křížení „red TK-2“ (jedna z červeně svítících forem GM Danio rerio) s Brachydanio frankei. Jinými slovy, GM jedinci u tečkované formy Danio rerio existují již více let.
Jaroslav Hofmann
https://rybicky.net/atlasryb/fotogalerie/
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Toto téma slouží výlučně k určení druhů ryb. Je-li ryba správně určena, pak další otázky (např. k jejímu chovu, nárokům, snášenlivosti, pohlaví či rozmnožování) pokládejte již v příslušných tématech fóra, nikoliv zde. Děkujeme, že pomáháte udržet přehlednost stránek. Hodně zdaru při určování ryb přeje redakce portálu.
Zpět na obsah sekce Akvarijní ryby • Zobrazeno 226634x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.