Trošku mě mrzí, že ze současné filmové podoby detektivek s kapitánem Exnerem zmizela jedna z hlavních Exnerových knižních hlášek: „Tak si to shrneme, mí poručíci.“ Takže si to shrneme.
Na úvod trochu velmi zmatené historie, nutné k pochopení, proč vůbec vznikly zmatky a záměny mezi kardinálkou čínskou (Tanichthys albonubes) a dániem Linovým (Aphyocypris lini), když ty ryby vypadají každá docela jinak.
Kardinálku čínskou popsal vědecky v roce 1932 Lin, a to na základě jedinců z okolí Kantonu, z pohoří Bílých oblaků. V roce 1939 popsal stejný Lin nový druh drobných kaprovitých ryb z Hongkongu jako Aphyocypris pooni. Jenže... Pan Lin poslal rukopis svého článku panu Herremu, a ten se projevil jako naprostý zmatkař. Domníval se, že práce už byla publikována, a Linovo jméno Aphyocypris pooni použil v článku, zveřejněném v akvaristickém časopise ve Filadelfii o dva měsíce dříve, než ve skutečnosti vyšel Linův popis v Hongkongu – a to pro ryby, o nichž se domníval, že to jsou ty nové Linovy, aby je akvaristům odlišil od kardinálek. První zmatek – neúmyslně, leč platně Linovi ukradl jméno Aphyocypris pooni, protože formálně jeho článek splňoval podmínky pro popis nového druhu (a vyšel dva měsíce před Linovým). Druhý zmatek byl daleko horší – Herre toto jméno nepoužil pro Linovy ryby, ale pro jiný druh. (Vzhledem k tomu se pak Linovo jméno stalo tzv. mladším homonymem, již existujícím jménem použitým pro popis jiného druhu.) Třetí zmatek je vskutku pikantní – Herre použil jméno Aphyocypris pooni ve skutečnosti pro odlišně zbarvenou populaci kardinálek, přičemž ale obě populace (Linem v roce 1932 vědecky popsanou z hor Bílých oblaků a druhou z Hongkongu) zaměnil – jménem Aphyocypris pooni označil přesně tu populaci z hor Bílých oblaků, kterou Lin popsal jako Tanichthys albonubes, a čtenářům ji odlišoval od populace hongkongské, o níž se domníval, že je to ta, podle které byl druh popsán.
Obě odlišně zbarvené populace kardinálek čínských jsou našim akvaristům známé, chovají se a navíc se pochopitelně mezi sebou kříží, takže narazit na čistokrevné příslušníky jedné z nich není snadné. Rozdíly mezi oběma populacemi jsem i s názornými fotografiemi publikoval před pěti lety v časopise Chovatel a více než čtyři roky je tento článek k dispozici volně na AQUATABu:
www.aquatab.net/…
Základní rozdíl mezi oběma populacemi kardinálek je ve zbarvení ploutví: Forma z hor Bílých oblaků nebo okolí Kantonu, to je jedno, má na bázi hřbetní ploutve červenou kresbu a špičky břišních ploutví, ploutve hřbetní a ploutve řitní jsou bílé či modravě bělavé. Forma z Hongkongu má červenou naopak distální (tj. od těla nejvíce vzdálenou, okrajovou) část hřbetní ploutve a mívá červenou také špičku řitní ploutve. Chybějí jí bílé či bělavé lemy v ploutvích.
Ony skutečné Linovy ryby Aphyocypris pooni byly v 50. letech dovezeny do USA, dostaly se do Japonska a zřejmě také do Evropy. Až v roce 1966 publikoval americký ichtyolog Weitzman společně s Chanem práci, v které vyřešili problém vědeckého pojmenování těchto ryb. Přeřadili je do rodu Hemigrammocypris a druhové jméno jim dali po jejich skutečném objeviteli: Hemigrammocypris lini. Ke konci minulého století pak byl druh zase vrácen do původního rodu Aphyocypris, a vznikla tak v současnosti platná podoba jeho jména Aphyocypris lini. Weitzman s Chanem v roce 1966 ve své práci také uvádějí, že v mezičase se tento druh v USA mezi akvaristy přestal zřejmě úplně chovat, ale zůstal v chovech v Japonsku.
Kardinálka čínská a dánio Linovo se od sebe liší v řadě znaků:
1. nozdry: U kardinálky jsou vstupní a výstupní otvor každé nozdry spojeny, takže každá nozdra je tvořena jedním protáhlým otvorem, zatímco u dánia mají nozdry klasickou stavbu s předním a zadním otvorem oddělenými kožním lalůčkem.
2. břišní kýl: Dánio má břišní kýl, tj. osifikovaný kožní kýl na spodní hraně těla mezi břišními ploutvemi a řitním otvorem, kardinálka ho nemá.
3. tuberkuly na rypci samců: Kardinálka je má, dánio ne.
4. délka ocasního násadce: U kardinálky činí délka ocasního násadce 40–50 % délky přední části těla (od hlavy k řitnímu otvoru), u dánia pouze 28–38 %, tj. kardinálka má ocasní násadec delší.
5. zbarvení: I když jsou rozdíly také ve zbarvení těla a podélných pruhů, nejmarkantnější je rozdíl ve zbarvení ploutví, které jsou u dánia Linova bezbarvé nebo jen nepatrně nažloutlé. Dánio Linovo se chová tak málo, že existuje naprosté minimum jeho fotografií. Velmi názorný je snímek dr. Weitzmana, u kterého si navíc můžeme být naprosto jisti, že jsou na něm opravdu tyto ryby:
fishbase.cn/…
Myslím, že každý uzná, že jde o rybu poměrně jasně jinou, než je kardinálka.
A jak tomu bylo u nás? Toť otázka. V prvním vydání Akvarijních ryb od Rudolfa Zukala z roku 1964 je zařazena ryba Aphyocypris pooni s českým názvem „Venušina rybka“ a následujícím textem:
„Liší se od rybky Tanichthys albonubes, které se velmi podobá, jiným zbarvením ploutví. Nemá jako Tanichthys lemování hřbetní a řitní ploutve červené, nýbrž žluté. Má se za to, že tyto rybky byly zkříženy s T. albonubes. Nyní nejsou v Evropě žádné čistokrevné venušiny rybky.“
Identický text vyšel v druhém vydání této knihy v roce 1968, od třetího vydání v roce 1976 byl tento druh z knihy vypuštěn. Zda se opravdu u nás někdy koncem 50. nebo v 60. letech minulého století chovalo dánio Linovo, těžko z uvedeného textu soudit. Každopádně já jsem tuto rybu živou v životě neviděl.
A nakonec ještě konkrétně k diskusi níže. Ta fotografie je velmi špatná a svádí ke spekulacím, ale osobně si myslím, že je na ní klasická kardinálka čínská. A zlatá kardinálka je prostě zlatá kardinálka, barevná mutace kardinálky čínské.
Jaroslav Hofmann