Začnu praktickou stránkou věci. Tetra ekvádorská (Hyphessobrycon ecuadoriensis) se nevozila, nevozí a v akváriích evropských ani severoamerických pravděpodobně vůbec není. V této souvislosti je třeba na rovinu přiznat, že stránka ve zdejším atlase nadepsaná „Tetra ekvádorská“, na kterou odkazuje MarekP, je nesmyslná. Autor (autoři) bezesporu tetru ekvádorskou nikdy neviděl(i), natož aby ji choval(i), na všech přiložených snímcích je tetra darienská (Hyphessobrycon columbianus) atd. O tom, že tetra ekvádorská, ač vědecky známá od roku 1914, se v akvaristice nevyskytuje, svědčí i to, že v akvaristické literatuře neexistuje její hodnověrné vyobrazení.
O problémech s pojmenováním ryb, které se začaly do Evropy dovážet v polovině 90. let a které dostaly mimo jiných označení také nálepku „Hyphessobrycon ecuadoriensis“, o které se později ukázalo, že je chybná, jsem psal pod titulkem „Ekvádorská tetra z Kolumbie“ v AT 5/2001, tj. v době, kdy tyto dovážené ryby ještě nebyly vědecky popsané. Po jejich popsání jako nového druhu „tetra darienská (Hyphessobrycon columbianus)“ v roce 2002 jsem pak názvoslovnou problematiku kolem těchto ryb shrnul v poznámce k článku Petra Rosmaníka o jejich chovu v AT 11-12/2008.
A teď teorie. Druh Hyphessobrycon columbianus popsali vědecky Zarske a Géry v roce 2002. Druh je popsán a vůči jiným druhům vymezen na základě anatomických a morfologických znaků. Nejpodrobnější srovnání provedli autoři popisu se dvěma druhy, které jsou s tetrou darienskou zřejmě nejblíže příbuzné, a to s tetrou Savageovou (Hyphessobrycon savagei) a tetrou středoamerickou (Hyphessobrycon panamensis), dále pak ale také s tetrou ekvádorskou (Hyphessobrycon ecuadoriensis) a tetrou condotonskou (Hyphessobrycon condotensis). K popisu připojili také klíč k určování středoamerických teter rodu Hyphessobrycon, což je skupina, kam kromě všech dosud jmenovaných druhů patří ještě tetra tortugerská (Hyphessobrycon tortuguerae). Z tohoto klíče vyplývá, že tetra ekvádorská se od tetry kolumbijské liší tím, že má redukovanou vnější řadu zubů na kosti předčelistní (praemaxillare), kde není buď žádný, nebo nejvýše jeden zub (u tetry kolumbijské standardně tři zuby), ve vnitřní řadě zubů na kosti předčelistní má ale zubů naopak víc (6–8, zatímco tetra kolumbijská 4–5, případně snad 6). Další rozdíl je ve vzhledu zubů na dolní čelisti – u tetry ekvádorské se velikost zubů od symfýzy (spojení levé a pravé části dolní čelisti) do stran postupně snižuje, zatímco tetra kolumbijská má na každé straně 4–5 zubů zhruba stejně velkých, za nimiž pak následuje řada zubů výrazně menších, velikost zubů se tedy nesnižuje směrem do stran plynule, ale skokově. Dále má tetra ekvádorská relativně nižší tělo – výška těla se vejde do jeho délky 2,6–3,0x, zatímco u tetry kolumbijské jen 2,25–2,65x. Mezi oběma druhy je zjevně také rozdíl v délce těla – u 129 exemplářů typové série tetry ekvádorské uložených ve sbírkách Kalifornské akademie věd v San Franciscu se standardní délka pohybuje v rozmezí 15,3–24,3 mm, u 3 exemplářů typové série, uložených v Přírodovědném muzeu v Ženevě, které k porovnání použili Zarske s Gérym, byla standardní délka 18,9–20,7 mm, zatímco standardní délka holotypu a paratypu nově popsaného druhu Hyphessobrycon columbianus (jedinci z přírody) činila 46,0, resp. 42,2 mm, u pěti dalších exemplářů z akvarijních chovů (F1 nebo F2 generace po importu), použitých pro srovnání, ale nezahrnutých do typové série, činila dokonce 57,9–62,9 mm, a u 8 exemplářů ze soukromé sbírky Géryho, rovněž nezahrnutých do typové série, to bylo 27,7–35,0 mm.
A na závěr odkaz na jedinou fotografii skutečné tetry ekvádorské, o které vím:
condor.depaul.edu/…
Jaroslav Hofmann