Hnojení

Pokud mluvíš o tom větším akváriu tak ADA substráty tyhle látky baští jestli to nebude tvůj problém. Jinak zrovna dneska jsem měřil a jako vždycky i po 24 hodinách od použití hnojiva jsem nikde nenaměřil 0.

Ahoj mám dotaz, jestli ste se s tím už někdo setkal, protože sem stejnej problém nikde nedohledal. Jedná se o trable s hnojení, konkrétně jde o fosfor, kvůli kterému se mi nedaří růst rostlin, zato mi jede sinice ve velkym. Měřím dlouhodobě PO4 0, a když připojím (profiplants P+, NA2HPO4*12H2O), tak sem za pár hodin zase na nule. Děje se to i pokud přihnojím čerstvou vodu v kýblu mimo akvárium. Někde sem četl, že se to děje v případě, že člověk přidává současně železo. Problém se řeší tím, že člověk dava tyto živiny s odstupem několika hodin, to mi ale moc nepomůže. Bydlím v Praze a tahle kouzelná voda nám teče z kohoutku. Pokud by někdo věděl, jak z toho vybruslit a poradil by mi, tak budu moc vděčný. Děkuji

Ohromné informace, moc děkuji.
Pro mě je novinkou zejména doporučovaná převaha dusičnanů nad amoniem. Myslel jsem že rostliny vždycky raději amonium.
Takže to pokládám za vysvětlené, bez amonných solí a močoviny se asi obejdeme.
Problém bude asi řešit jen ta menšina, které se hromadí v akváriu draslík.

Při příjmu NH₄⁺ uvolňují rostliny do okolí (tj. vody) ionty H⁺, aby ve svém pletivu zachovaly neutrální náboj. Tím dochází k okyselování vody. Je-li akvárium plné rostlin, pak za předpokladu přihnojování pomocí amónia bude jistě pH klesat mnohem markantněji, než v akváriu, kde rostlin moc není. Navíc přihnojování pomocí NH₄⁺ namísto NO₃- může také omezit příjem ostatních kationtů (K⁺, Ca²⁺, Mg²⁺). To může být někdy problém především u rostlin, které jsou citlivé na nedostatek vápníku. Pokud bude ve vodě vysoká koncentrace amónia (a zároveň nízká koncentrace vápníku), může u těchto rostlin docházet k blokaci příjmu Ca (= deficienci Ca). Podle některých studií na suchozemských rostlinách vykazovaly sledované rostliny nejlepší růst (výnosy) při poměru NO₃:NH₄ = 80:20. V hydroponii se běžně doporučuje, aby z celkového množství dusíku (N) v roztoku koncentrace amónia (NH₄) nepřekračovala 10%.

Pokud se nepletu, tak u močoviny dochází ve vodě k hydrolýze: CO(NH₂)₂ + 2H₂O → (NH₄)₂CO₃ → 2NH₃ + CO₂ + H₂O. Přeměňuje se tedy nakonec na amoniak a oxid uhličitý. V podstatě se tedy z močoviny stane ve vodě nakonec amoniak, takže u ní platí totéž jako u NH₃/NH₄.

Marcel G napsal:Při příjmu amónia rostliny okyselují vodu.
Perfektní shrnutí, díky!
Ta bezpečnost je zdůrazněna určitě správně. Kdokoli by to dělal, musí určitě postupovat s laboratorní přesností.
Chci se optat na to okyselování vody: To se děje tak, že rostliny seberou jen NH4+ kationt a "vyplivnou" zbylý aniont? Není to (často) lepší než když při redukci dusičnanů vodu posouvají do zásadité oblasti?
A jak to funguje s močovinou? Tam je ta vazba zase jiná, s tím si nevím rady...

Maq napsal: Ptal jsem se a ptám se znovu, zdali si s tím už někdo hrál a zkoušel např. močovinu, dusičnan amonný, ev. jiné dusičnanové nebo amonné soli?
Edit: EI metoda se mně nelíbí... dát všeho moc a pak to vylít A jak se to vlastně líbí rybám?Osobně jsem amoniak do akvária jako hnojivo pro rostliny dávat nějak systematicky nezkoušel, ale znám pár lidí, co to dělali. Jeden z nich přidává pravidelně do svého akvária poměrně vysoké dávky NH₄⁺ [jako (NH₄)₂SO₄], ale drží pH hodně nízko. Chvíli jsem spolu o tom diskutovali zde: www.plantedtank.net/… (vystupuju tam pod jménem "Marcel G" [před zablokováním] a "58417" [po zablokování]). pH udržuje v rozmezí 4,1 až 5,7. Redox (ORP) má v rozmezí 600 až 730 mV. Na mě jsou to už hodnoty hodně za hranou, ale podle fotek mu rostliny (aspoň ty, které tam měl) rostly velmi dobře. V akváriu udržoval koncentraci NH₄⁺ na 4,5 mg/l, NO₃^- na zhruba 30 mg/l, PO₄^3- na 5 mg/l. Později to snížil na 3,7 mg/l NH₄, 13 mg/l NO₃ a necelé 4 mg/l PO₄.

Já vidím v používání NH₄ jakožto rostlinného hnojiva tři potenciální problémy:
1) Hodnota pH musí být trvale nízká, aby se z relativně neškodného aniontu NH₄⁺ nestal vysoce toxický plyn NH₃, jehož příjem rostliny (ani živočichové) nedokáží regulovat. Při příjmu amónia rostliny okyselují vodu. Při nízkém pH se ale může rapidně zvýšit toxicita některých těžkých kovů. Kromě toho při velmi nízkém pH může docházet k uvolňování toxických kovů ze substrátu. S tím pak souvisí i to, že při nízkém pH se utlumuje funkce nitrifikačních (a pravděpodobně i mnoha daších druhů) bakterií. Domnívám se proto, že v takovém prostředí nebude docházet k příliš efektivní mineralizaci.
2) Vysoké koncentrace NH₄⁺ (>5 mg/l) mohou být podle některých studií pro určité druhy rostlin už vyloženě toxické (odkaz se mi teď ale nechce hledat). Dá se předpokládat, že pokud bychom chtěli dopřát svým rostlinám stejně vysoké koncentrace dusíku (N), jaké jim můžeme poskytnout ve formě NO₃^-, museli bychom jim dodávat velmi vysoké koncentrace NH₄⁺. 1 mg/l N = 4,427 mg/l NO₃ = 1,288 mg/l NH₄. To znamená, že pokud má někdo v akváriu třeba 20 mg/l NO₃ a chtěl by dopřát svým rostlinám stejné množství dusíku, ale ve formě amónia, musel by tam mít koncentraci 5,8 mg/l NH₄ (což už je docela dost). Pak už by stačilo, aby mu třeba po výměně vody (nebo vyčerpání CO₂ z tlakové lahve) krátkodobě stouplo pH nad 7, a na katastrofu má zaděláno (NH₄ se při vyšším pH přemění na vysoce toxické NH₃).
3) Potenciální riziko přemnožení řas (zde ale budou hrát roli i další faktory).

Takže používání NH₄ místo NO₃ při hnojení rostlin je podle mého názoru klidně možné (a vzhledem k tomu, že velká část vodních rostlin preferuje amónium před dusičnany, pravděpdodobně i efektivnější), ale nese to s sebou jistá nezanedbatelná rizika (toxicita při vyšším pH, okyselování vody, toxicita kovů, útlum bakterií, přemnožení řas). Kromě toho v běžném akváriu vzniká malé množství amónia neustále (vylučování ryb, rozklad organických zbytků), takže o něj rostliny tak úplně ochuzené nejsou. Je otázka (a to je na zvážení každého akvaristy), jestli u něj přihnojování amóniem povede k tak dramaticky lepším výsledkům, aby ta rizika podstupoval. Přihnojování pomocí NO₃ je tedy z mého pohledu mnohem bezpečnější.

Vodárne draslík nemerajú a ja test na K nemám, ale plánujem si ho kúpiť.

Myslel som tento príspevok: rybicky.net/forum/8369… - ale možno som niečo spomínal i tu.

Zajtra zase premeriam vodu a ak bude nadbytok draslíka (lebo Ludwigia má zase nové listy divné, vždy po výmene vody sa zlepší a po týždni zhorší) a zároveň nie dusičnanov, skúsim buď liadok amónny (našiel som doma) alebo močovinu (viem, že má sused )

Psal jste to (i) v tomto vlákně (nevím zda ještě někde jinde).
Vypadá to, že soubor chemikálií dodávaný jako PMDD někdy nemusí stačit. Pokud zůstaneme jen u KNO3, nemáme jak dodat dusík bez draslíku.
Ptal jsem se a ptám se znovu, zdali si s tím už někdo hrál a zkoušel např. močovinu, dusičnan amonný, ev. jiné dusičnanové nebo amonné soli?

Edit: EI metoda se mně nelíbí... dát všeho moc a pak to vylít A jak se to vlastně líbí rybám?

Nie, ja mohutné výmeny nerobím práve... Bežne len 1/3 vody každý týždeň, ale nie som moc zodpovedný v tomto a často s údržbou meškám Súhlasím však s tým, že pravidelné výmeny vody sú dosť prospešné, nie nadarmo je to súčasť EI metódy. Teraz som práve študoval rozsiahle diskusie zahraničných kolegov o problémoch s hromadením niektorých mikroprvkov a ich toxicite. Kto veľa hnojí, asi musí veľa meniť, lebo nikdy sa netrafíme presne do spotreby.

Vo vodovodnej vode máme málo draslíka, navyše ju riedim s RO.

A nemáte náhodou draslík ve vodovodní vodě? Bylo by to neobvyklé, ani teď z hlavy nevím kolik (slovenská) norma povoluje, ale když píšete o těch mohutných výměnách, a přesto takový urputný problém s draslíkem... nějak si to neumím sesumírovat dohromady.

No ja som tu nedávno písal (v susednom diskusnom vlákne), že sa mi hromadí draslík, pritom ho priebežne nepridávam zvlášť, ale len ako súčasť KNO₃. So silným svetlom, týždenne som pridával 30 mg/l dusičnanov. Dusičnany mizli, no draslík ani tak nie. Asi to bude dané i skladbou rastlín a možno i prítomnosťou rias (ja som mal zelenú na skle).

V malom experimentálnom akva (nemám v prezentácii, je každú chvíľu iné), husto zarastenom kobercom, som mal steny obrastené zelenou vláknitou riasou, spotreba dusičnanov bola veľmi vysoká. Dostal som nápad - dal som tam ancíka, do 2 dní riasa zmizla a premenil ju na exkrementy Z riasy - konzumenta dusičnanov sa stal zdroj dusičnanov (okrem iného). Hoci tam ancíka ani nekŕmim, jeho prítomnosť zásadne mení podmienky - vznikajúcu riasu ihneď premieňa na trus. Niekedy stačí málo a všetko je inak.

Tak to ale není, ne dlouhodobě KNO3 ale ještě k němu K2SO4. Stačí si přečíst www.rostlinna-akvaria.cz/… ty doporučené dávky draslíku jsou větší než KNO3 a nevím jestli to funguje v přesvěcených nádržích ale tam kde není 1w/l to nefunguje jak jsem se sám přesvědčil. Až koupě poměrně drahého testu mě to potvrdila.

Jasně, všeúčinkující lék neexistuje ani zde, ale už to začínalo vypadat tak nadějně.

Vždy mením minimálne polovicu vody každý týždeň. Pri presadzaní v akva to je asi raz mesačne mením trištvrte vody, ale ani to nepomáhalo .

A zde si přihřeji svojí polívčičku já. Nepodceňujte lidi ty výměny vody.

Tohle mi připadá jako velmi užitečný postřeh. Sám jsem měl před pár dny/týdny podobné projevy na rostlinách (a asi to skutečně byl nedostatek Ca/Mg, protože 20% výměna vody to vyléčila), ale lidi dlouhodobě hnojící dusíkem ve formě KNO3 tenhle problém asi fakt mohou občas mít. Nadbytek draslíku může blokovat příjem Ca, Mg, Na, Mn a Zn.

Tri roky som sa trápil s deformáciou nových listov ako pri nedostatku vápnika skúšal som všetko možné, ale vysadiť draslík ma ani nenapadlo.Po jeho vysadení rastliny vyštartovali ako rakety. Týždenne som meral sera testami ph, dusík, fosfor,vápnik ale draslík nie pretože test bol drahý. Skúšal som rôzne spôsoby hnojenia a draslík som dávkoval vždy polovičnú dávku oproti dusíku s tým že taký pomer nemôže škodiť a predsa tam bol problém. Zisťujem že aj skúsený akvarista sa pri problémoch s rastlinami bez testov nezaobíde .

Už jsem měl trávníček z ledačeho ale vždycky jsem z toho časem utekl protože je to hrozná práce a když to ostříháš nevypadá to dost dlouho moc hezky. Vždycky se divím když někdo říká že mu skaláry žerou rostliny. Já se toho nikdy nevšiml. Mám ale s nimi paví oka takže mají přísun živé potravy a dávám do akvária kostičku špenátu + rybí maso 1:1. Žerou to všechny ryby.

No zkusím ještě zvednout KH2PO4, toho je asi pořád málo a ten draslík budu muset změřit. Taky už mě napadlo vyměnit zářivky za slabší, ale pořád zkouším vypěstovat vepředu trávníček, což se mi teda asi nepovede, i když to teď vypadá nadějně, skaláry to pořád plundrujou, zrovna dneska jsem našel vyrvanej velikej trs a to jsem jim začal dávat spirulinou s chlorelou. To teda žerou, ale travičku taky

Ano mám jbl test. Ty ale svítíš do akvária 2x tolik co já a i dávky K2SO4 máš více jak 2x větší. Já dávám týdně asi 10mg/l KNO3, 7mg/l K2SO4 a 2,44mg/l KH2PO4.

A máš as JBL test na draslík? Ja si ho musím taky pořídit, viz muj předchozí dotaz, ale já nedostatku moc nevěřím.

Nadbytek draslíku při používání KNO3 se dá čekat, protože rostliny zpravidla potřebují mnohem víc dusíku než draslíku
Akvárium není sterilní prostředí a svého dusíku si dokáže vyrobit dost a dodáváním KNO3 tak (pokud nedáváš ještě samotný draslík) nehrozí jeho hromadění. Jakmile jsem si koupil test na draslík vyřadil jsem jeho samostatné dodávání.

zervan napsal: treba myslieť aj na situáciu, že by sa niečo stalo s dodávkou CO₂ a pH by stúplo...
Já jsem se ptal spíš teoreticky, protože CO2 nepoužívám a nedostatkem dusíku netrpím.
Větší bezpečnost dusičnanů je mi jasná. Ale lidé kteří umějí dát rostlinám první poslední by o amonných solích či močovině uvažovat mohli.
Sólo dusík by mohl poskytnout i dusičnan amonný...
Nadbytek draslíku při používání KNO3 se dá čekat, protože rostliny zpravidla potřebují mnohem víc dusíku než draslíku. Naopak síran draselný by mohl být dobrý, protože potřeba draslíku a síry je zhruba stejná, aspoň myslím.

Ako odpoveď na pôvodnú otázku by som odpovedal, že sa bežne používajú dusičnany (typicky KNO₃) aj pri nízkom pH. Je to zaužívané a bezpečné.

No na zahraničných diskusných fórach som veľa ráz videl niektorých ľudí písať, že používajú zmes dusičnanu a močoviny alebo amónnej soli (samozrejme pri dennom hnojení, žiadne "do zásoby") - vraj sa im to lepšie osvedčilo a že i komerčné hnojivá majú podobnú zmes. Nikdy som to neoveroval, zatiaľ ma to nezaujímalo. Ak niekto má nejaké komerčné hnojivo a má test na amoniak, skúste No treba myslieť aj na situáciu, že by sa niečo stalo s dodávkou CO₂ a pH by stúplo...

Inak o tej močovine som nedávno uvažoval, lebo sa mi nejako hromadí draslík v akváriu.

Ne-é. Močovina CO(NH₂)₂ nesmrdí a amonný dusík by se dodal v amonné soli, třeba (NH₄)₂SO₄.
Žádný čpavek, žádné chcánky ...

V podstatě jsi si odpověděl sám ... protože je to riziko pro živočichy. Nemluvě o mírné nechutnosti pro člověka.
A čistý molekulární dusík rostliny většinou neumí využít (ale neptej se, zde si už nejsem jistý v kramflecích).

Já jsem se asi nejasně vyjádřil.
V kyselém prostředí probíhá nitrifikace v malém rozsahu, jestli vůbec. Jenže nám to nevadí, protože NH₃ se mění na nejedovatý NH₄⁺.
Dokonce je to v jiném ohledu výhodné, protože rostliny mají beztak raději NH₄⁺ než dusičnany.
Proč tedy i v akváriích s kyselou vodou hnojíme dusíkem v dusičnanové formě, když pro rostliny by byl vhodnější amonný dusík nebo močovina?
Proto jsem se zeptal, jestli se v takových případech používá nějaké jiné hnojivo? A pokud ne, tak proč vlastně?

Ano, to je nejpoužívanější sloučenina. Kvůli draslíku. Nejspíš by šel použít i CaNO₃.

Myslíte KNO3, dusičnan draselný? Nebo jiný dusičnan?

NO₃ jako v jiných situacích?

Rád bych se zeptal, jaká látka se používá pro hnojení dusíkem, když je pH v akváriu nižší než 7?

Myslím, že se mi konečně podařilo identifikovat příčinu špatného stavu starých listů některých rostlin jako nedostatek draslíku - je to krásně vidět na nedávno přidané Aponogeton crispus. Rostlina roste jako blázen, v akvárku je cca měsíc, aktuálně má 3 květy. Nové listy jsou krásně zelené bez vad, ale staré listy hnědnou na okrajích a jsou viditelné i dírky. Ještě horší je to u Alternathery, tam jsou pěkné tak možná vrchní 2 patra, zbytek děravý + se do listů dává i GSA, přestože od doby, co přidávám KH2PO4 se přestala dělat na skle. Hnojím PPS Pro, vypočítal jsem, že týdně se se započítáním vstupní vody do akvária dostane 18mg/l dusičnanů, 18mg/l draslíku, 1,4mg/l fosforečnanů (tady zkusím trochu přitlačit). Aktuálně měřím dusičnany a fosforečnany, měřím většinou před výměnou vody a dostávám dusičnany 10mg/l, fosforečnany 1mg/l, což by mělo být v pořádku. Test na K zatím bohužel nemám. Má smysl zvyšovat dávku K2SO4 v roztoku? Nemůže nedostatek K způsobovat nadbytek jiného prvku - vím, že to může způsobovat dusík, ale tam by to mělo být ok.

DavFM napsal: Takze, pokud dobre chapu, neni uhlik jako uhlik, prijimani jinak nez z CO2 rostliny v podstate zatezuje a je to "nouzovka".Kromě toho existují určité druhy rostlin (např. většina mechů, bublinatky a řada dalších druhů), které rostou v přírodě ve vodě bohaté na rozpuštěný CO₂, a těm pak chybí mechanismy, které by jim umožňovaly získávat uhlík i z jiných zdrojů (např. z HCO₃^-). Rostliny rodu Isoetes, které také občas míváme ve svých akvárkách, zase preferují příjem CO₂ svými kořeny ze substrátu, takže pokud je zasadíte do písku a CO₂ budete přidávat do vody v domnění, že je to OK, tak to zas tak OK pro tyto rostliny být nemusí. Ještě doplním, že CO₂ může být toxické nejen pro ryby, ale i pro samotné rostliny. Pro sladkovodní tropické ryby se v odborné literatuře doporučuje nepřekračovat koncentraci 20 mg/l. Pro některé rostliny může být toxických už 40 mg/l. Obecně by ale mělo většině vodních rostlin pro bujný růst bohatě stačit 10 mg/l (a to i při extrémně silné plné sluneční záři, jakou v akváriu nikdy mít nebudeme). Domněnka, že některé druhy rostlin vyžadují k dobrému růstu vyšší koncentrace CO₂, je podle mě nesmyslná.

Takze, pokud dobre chapu, neni uhlik jako uhlik, prijimani jinak nez z CO2 rostliny v podstate zatezuje a je to "nouzovka".
Ok, diamantovy prstynek tam teda hazet nebudu.

maniakva.sweb.cz/…

Ja nevim, ale potrebuji rostliny uhlik jako samostatny prvek? Myslim tedy, jestli ho umi vyuzit v jine forme nez v CO2, ktere vstupuje do fotosyntezy? Pokud snad jo, tak tam muzem hazet treba zivocisne uhli...

Lokální aplikace je nejúčinnější. To automaticke dávkování do celeho objemu mam na muj objem 10ml na den. Což je jen taková prevence.

V příloze příkladam co to dělá s rasou. Nejdříve zruzovi pak celá zběla a je po ni.....

Hrana prepadu a na korenu

Tenhle zazrak je velice ucinny na ruduchu. Pokud se vyskytne nekde, kde ji nechci mit, tak tam stikackou pomalu vypustim denni davku, lokalne na to jedno misto. Mam pri tom vypnuty filtr, po cca 10 minutach to tam rozvirim a pustim filtr. Ruducha zruzovi a co je zvlastni, na tom miste pak uz neroste.
To je asi jedine jakztakz rozumne uziti. Pri zalozeni akvaria jsem tam cpal doporucenou denni davku, po case sem s tim prestal a kupodivu se nic nezmenilo.

ano ten muj ma taky jine slozeni.. a lepsi... ten od seachemu ma koncentraci 1,5 a ja si to redim na 1,75procenta.......

to ze rika vyrobce ze ma supr trupr recepturu neznamena ze ji opravdu ma...

Dost se divím, že zatím nikdo nepřišel na nějaký levný a účinný způsob jak dodávat uhlík v "kapkách".
Všiml jsem si, že snad tekutý uhlík od Seachemu má jiné, vhodnější složení. (?) Jenže není laciný.

neredeny vydrzi min 3 roky (tusim ze ja mam do roku 1019)..... to pise výrobce te chemie..... ale na dotaz jaka je realita ......je ze pri vhodnych podminkach vydrzi nekolikanasobne vice.
redim vzdy tak abych mel malou zasobu....vemu litr destilky striknu cca 70ml glutaraldehydu a mam minimalne na mesic vystarano. abych to na pravou miru uvedl teprve tak zacinam. objevila se mi steticna rasa a po aplikaci zmizela. Davkovani mam ted pres automaticky davkovac.....
CO2 sytim. ..... tekuty uhlik davkuji v malem a mam ho jen jako doplnek

To neni spatny, jak dlouho to vydrzi skladovat? I tak nevim jestli by se mi s tim chtelo do velkyho akva parat pri te ucinnosti, to uz bych zacal radej sytit.

draho?
koupis za petikilo litr 25procentniho glutaraldehydu - naredis a mas 16 litru toho zazraku za celkem slusny peniz.....

myslim ze prave do malych akvarii pri kupovani minibaleni od ruznych vyrobcu to vyjde fest draho

Pac do velkyho akvaria by to asi stalo majlant si myslim ...

proc muze pomoci jen v malych akvariich?

Maq ma pravdu, spolehat se na nej neda, muze pomoci v mensich akvariich, ale zadne divy neudela, ma priblizne 20 % ucinnost ve srovnani se sycenim a predavkovani muze mit spatne dusledky.

Je to buněčný jed, zabíjí vše živé. Jak se rozkládá, uvolňuje CO2. V malých dávkách je relativně neškodný, jenže moc toho CO2 nedodá.
Celkem vzato je to dobrý kšeft pro prodávajícího, nikoli pro kupujícího.

No riasy sa mi praveže nerobia.Ja ho pridavam denne.Prečo,je to ako dezinfekcia?

To se ti tak dělají řasy, nebo proč chceš tu desinfekci používat.