Hnojení

akvarijni-hnojivo.cz/… dole nadbytek K

Nadbytek draslíku blokuje vstřebávání dusíku
Pokud já vím, pro ionty K+ a NO3- platí synergický režim, tedy právě opačný.
Máš-li nějaké zdroje jiných zpráv, budu rád když nabídneš odkazy. Dík.
Edit romant: Tento příspěvek byl původně zde rybicky.net/forum/19464-bucephalandra-pestovani…

mě už došel z fichemy dusičnan vápenatý (je to tetrahydrát), 500gr za necelých 50,- takže si už můžu držet dusičnany bez současného přidávání draslíku
www.fichema.cz/…

a můžu si ,,hrát,, s draslíkem, sám jsem zvědaví

Je to tak, včera jsem měřil po opakovaných výměnách poloviny vody 2x týdně a hnojení jenom KNO3 + KH2PO4. Výsledek měření je NO3=10, PO4=0,5 a K pořád 15mg/l. Před 2ma týdny bylo K=17mg/l a od té doby jsem draslík v jiné další podobě nepřidával. Nedalo mi to, změřil jsem draslík v kohoutkové vodě a nejsou to ani 2mg/l, takže se tam musí hromadit i ze samotného KNO3. Až mi z toho vychází, že potřebuju víc ryb, abych mohl KNO3 ubrat na polovinu, ale abych udržel NO3 na požadovaných 10mg/l Víc ale budu vědět ve čtvrtek, kdy bude měření před výměnou vody, což by mělo být přece jenom více vypovídající, hlavně z pohledu NO3.

Marcel G napsal: Špatný stav rostlin svádím především na:
1) příliš vysoké (toxické?) koncentrace živin
2) absenci substrátu a možnosti využívat kořenovou výživu
Navrhuji:
1. pokus: Lemna sp.. Pravda, okřehek bere CO2 ze vzduchu, ale jinak všechny živiny z vody a úvahy o substrátu jsou bezpředmětné. Odpadají i úvahy o (pre)dispozici jednotlivých exemplářů - v každé testovací skupině jich budou od počátku desítky.
2. pokus: Egeria sp. nebo podobné plovoučky. Ty už neberou CO2 ze vzduchu, ale substrát je jim taky ukradený.
Z těchto dvou sérií měření něco vyplyne. Líp potom vyhodnotíš odlišnosti a problémy, ke kterým dojdeš při použití kořenujících rostlin. (Teď zrovna nemám žádný extra nápad, která by to měla být...)
Vím že Tě dlouhodobě zajímá otázka výživy ze dna vs. z vodního sloupce. K tomu se Ti budou metodicky hodit data z pokusů, kde dno má nulový vliv.
Já bych si k tomu přisadil... ne, to si napíšeme v mejlech, tímhle nebudeme zatěžovat diskusi.

Beru z valné části zpět svůj údiv nad přebytkem draslíku. Nažhavil jsem tu starou propanbutanovou kalkulačku co mám v šišce a vyšlo mi toto:
1 mg KNO3 = 0.39 mg K+ + 0.61 mg NO3-, tj. 0.14 mg N.
Takže KNO3 dodává skoro třikrát víc draslíku než dusíku (jako prvku). Jestliže lidi jako vaaclav (já sám CO2 nemám) měří potřebu hnojení podle dusíku, a rostliny u nich jasně vedou nad rybama, pak je ten výsledek logický a vlastně nevyhnutelný. Nezbývá než hnojit dusíkem bez draslíku.
Já naopak CO2 nemám a na růst rostlin tak nekvaltuji, takže nějaký ten dusík dodávám s krmením, ale draslík chybí - a opravdu, rostliny se o něj hlásí a musím trošku hnojit draslíkem.
Mně už to sedí.

Piskota bude zlozena prevazne zo psenicnej muky a vajec. Obe obsahuju draslika cca 120 mg/100 g, t.j. asi 0,12%. Na jednej stranke som nasiel "piskoty biele 132mg/100g". Obe obsahuju cca 10-12% bielkovin, t.j. cca 1,6-1,9% dusika. Krmenie grindalom by malo mat za nasledok hromadenie dusika a nie draslika.
Sladkovodne ryby maju v tele 300mg/100g co je asi 10x menej ako dusika (20% bielkovin je cca 3200mg/100g), takze ryba si zoberie v pomere viac dusika ako draslika, t.j. metabolizmus ryb moze tento pomer vo vode ovplyvnovat.

Neviete niekto, aké minerálne živiny má piškóta? Chovám grindal na piškóte, takže aké prvky má piškóta, také sa nakoniec dostanú do akvária Otázka nie je žart, myslím to vážne, že či napr. nemá priveľa draslíka a podobne, keďže ja som jeden z tých, ktorým sa pri knojení KNO3 kumuloval draslík. Lenže mi práve napadlo, že sa kumuloval aj v malom experimentálnom a tam nekŕmim nič, hm.

Jen krmení jsem nikdy neměřil.

Ano ale pri nespravne vyskladanej potrave pre ryby moze byt, predpokladam, K niekde okolo 1 mg/l. Tam aj pri vysokej ucinnosti ziskavania budu mat rastliny slusnu dietu. Slabsie druhy to nemusia dobre znasat.

Meral si aj draslik v akvariu bez hnojenia? Teda len krmivom? Minule som hladal Ratajove "Proc to akvarium funguje" ale nasiel som len piate vydanie. Tam bolo K cista 0 kym nezmenil krmenie. Nemate ulozene ostatne vydania? Robil podrobne merania akvarii bez hnojenia.
Vyznamny vplyv na to bude mat potrava pre ryby. Pise tam, ze ked zacal prikrmovat patentkami a artemiami tak stupok draslik na 45 mg/l!

Jak jsem už zmiňoval, v akváriu jsem nepoužíval žádný substrát ani filtrační médium, ani jsem tam neměl žádné ryby, abych vyloučil jejich vliv a mohl jsem mít víceméně jistotu, že rostliny budou odkázané výhradně jen na živiny z vodního sloupce. Špatný stav rostlin svádím především na:
1) příliš vysoké (toxické?) koncentrace živin
2) absenci substrátu a možnosti využívat kořenovou výživu
Pokud má člověk v akváriu nějaký vhodný substrát a případně i filtr, tak mu podle mého názoru může část živin skončit v nich, čímž se jejich množství ve vodě pomáhá udržet na relativně nízké úrovni. Tady neměly živiny kam "utéct". Rostliny do sebe jistě vstřebávaly, co se dalo, ale co je moc, to je příliš, takže je to asi začalo "otravovat" (a to doslova). Takže výsledkem byl sice zvýšený příjem živin, ale vysoce nad rámec toho, co potřebovaly k dobrému růstu a dobré kondici. Prováděl jsem řadu dalších řízených experimentů s různými koncentracemi živin, a potvrdilo se mi, že rostliny mají své "optimum", které jim vyhovuje nejvíce. Při jeho překročení, začnou strádat. Naopak při výrazně nižších koncentracích se výrazně zbrzdí jejich růst. Pokud se koncentrace pohybují někde kolem toho optima, tak jejich kondice zůstane většinou dobrá, ale pouze to omezí rychlost jejich růstu. Nižší koncentrace jsou ale podle mě určitě lepší možností, než vyšší koncentrace. Vyšší koncentrace snázeji rostliny otráví, zatímco nižší koncentrace podle mě vnímají spíše jako nucenou dietu (něco sice zhubnou, ale na škodu jim to většinou nebude - to by ta dieta musela být opravdu drastická). Jak ale víme i u lidí, obezita s sebou přináší mnohem více rizik. U rostlin je to podle mě v principu podobné. Zdravá a vyvážená strava - to je podle mě klíčem k úspěchu. Lidem dnes mají díky hypermarketům, fastfoodům a restauracím všechny laskominky na dosah ruky. Končí to ale zpravidla přežíráním, obezitou, nezdravým životním stylem a nemocemi všeho druhu. Ani se vlastně nedivím, že se to přeneslo i do akvaristiky: "Napumpujte to živinama, ať maj kytky všeho dost". Nemyslím si, že je to dobrý přístup. Střídmá strava přináší podle mě mnohem lepší výsledky.

Marcel G napsal: stav většiny rostlin byl žalostný
Co bylo v nepořádku? Já Tvoje experimenty vysoce oceňuji, ale jestli to mělo tenhle výsledek, vypovídací hodnota je omezená: informuje nás to o spotřebě živin, která vedla k "žalostnému" stavu rostlin.
Chystáš se v tomto směru pokračovat v průzkumu?

Po té co jsem si koupil test na draslík tak jsem ho už nedávkoval. Byl jsem hodně mimo stupnici. Hnojení držím na rozumné hranici a moc to nepřehání. Vždy jsem se trochu bál fosforu ale opravdu funguje.

MichalV napsal: N a K je v susine zdravej rastliny zhruba 1:1, t.j. spotreba v modelovom priklade bola cca tiez N 5 mg/l resp. 20 mg/l NO3.
Takovéhle jednoduché rovnice podle mě v praxi příliš neplatí. V mém případě jsem měl v sušině rostlin (hnojených metodou EI) následující množství živin: 4.616% N, 0.59% P, 8.37% K, 0.85% Ca, 0.37% Mg (při týdenních dávkách: 30 mg/l NO3, 3-5 mg/l PO4, 20 mg/l K, 0.5-1.0 mg/l Fe). Spotřeba draslíku tedy byla o zhruba 80% vyššší než spotřeba čistého dusíku (což je ale docela logické, když vezmeme v úvahu, že 30 mg/l NO3 = 6.8 mg/l N, takže na každých ~7 mg/l N jsem vlastně přidával 20 mg/l K, což je zhruba 3x více). U uvedeném testu jsem nepoužíval žádný substrát a musím říct, že stav většiny rostlin byl žalostný (až na pár světlých výjimek). Podle mojí kalkulačky mi vychází týdenní spotřeba těchto živin na 9.5 mg/l NO3 a 3.9 mg/l K (při osvětlení 85-100 µmol PAR u substrátu a koncentraci CO2 kolem 30-50 mg/l). To jen tak na okraj.

Je nicméně otázkou, zda by rostlinám ve výše uvedených podmínkách opravdu stačilo jen těch cca 10 mg/l NO3 a 4 mg/l K? Z mých dalších experimentů spíše vyplývá, že rostliny přijímají živiny tak nějak proporčně k celkově dostupnému množství. To znamená, že mají-li k dispozici třeba 20 mg/l K, tak si z toho dokážou vzít jen třeba 4 mg/l K (tj. 20%). Když bychom jim ale dali jen ty 4 mg/l, tak je možné, že si z toho opět dokážou vzít jen těch zhruba 20% (což by odpovídalo cca 0.8 mg/l K). Ono to tak úplně platit nebude, protože čím nižší bude koncentrace té živiny, tím efektivněji ji dokáže rostlina vytěžit, ale je třeba v našich úvahách počítat s určitou proporčností či spíše rozdílem mezi tím, co jim dáme, a tím, co si opravdu vezmou.

vaaclav napsal: My co používáme KNO3 a nesvítíme přehnaně do akvária máme problém že draslíku máme moc.
Vaaclav a jiní to mají jistě změřené a řádně ověřené. Nicméně mi také není příliš jasné, jak ten přebytek draslíku může nastat. Taky přitom vycházím z obecných údajů (většinou od zemědělců), že rostliny potřebují draslíku spoustu, zhruba na úrovni dusíku (N).
Draslík se v rostlinách účastní kdečeho, až mi z toho jde hlava kolem. Ale nevylučoval bych možnost, že ve vodním prostředí se potřeba draslíku významně mění směrem dolů. Takže ta data od farmářů pro nás možná neplatí.

este taky dotaz:
ak by som pouzil 7g K2SO4 na 300 L vody zvysim K o ziadanych 10,5 mg/l ale sirany SO4 o 12,8 mg/l resp. siru o 4,3 mg/l. Vo vstupnej vode mam 26 mg/l siranov, co nie je tragedia, ale problem moze nastat pri opakovanom hnojeni ak by doslo k vycerpaniu K. Kedze siry sa spotrebuva cca 6x menej ako draslika, jedina moznost ako to udrzat na uzde je vymena vody.
Siran SO4 2- je anion, znamena to, ze jeho zvysenie koncentracie mi pomoze znizit pH resp nebude zvysovat?

N a K je v susine zdravej rastliny zhruba 1:1, t.j. spotreba v modelovom priklade bola cca tiez N 5 mg/l resp. 20 mg/l NO3. V menej osvetlenej nadrzi by to mohla byt 1/2 t.j. 2,5 mg K a 10 mg/l NO3.
Ak denne pridam do 300 l vody 1,5 g sucheho krmiva s obsahom 45% proteinov a cca 1,1% drasliku, tak po tyzdni zvysim obsah zivyn vo vode (bez spotreby rastlinami a zabudovania casti zivin do tela ryb) NO3 o 11 mg/l (N o 2,5) ale K len o 0,4 mg/l.
Vymenami vody to tiez nezachranim, lebo vstupna vody (predpokladam) ma drasliku minimum.
Z dlhodobeho hladiska je to (bez pouzitia vyzivneho dna s vyssim obsahom draslika) neudrzatelne. Resp. vdaka prisposobivosti rastlin bude v susine obsah draslika na spodnej hodnote (rozsah 15-55 g/kg) a rastlina ak nebude prejavovat nedostatok dierkami v listoch, tak bude v lepsom pripade zivorit.
Samozrejme suhlasim ze menej je viac chcem si to overit pridanim 10mg/l K a sledovat zmeny.

MichalV napsal: Niekde sa tu riesilo ze len z KNO3 nemoze dochadzat k hromadeniu draslika. Potvrdil si si to meranim? Alebo pozorovanim rastlin? Lebo toxicita drasliku by mala byt pri velmi vysokych koncentraciach, alebo nie?
Nejde ani tak o jeho vyloženou toxicitu, jako spíše o potenciální blokaci jiných prvků (kationtů).

PS: Nikdy jsem nezaregistroval, že by si někdy rostliny (ve velmi silně osvětleném a vydatně přehnojovaném akváriu) vzaly více než 5 mg/l K týdně. Proto přidávat do vody větší množství mi přijde vyloženě zbytečné a spíše škodlivé (kvůli již zmíněnému riziku blokace jiných prvků).

Niekde sa tu riesilo ze len z KNO3 nemoze dochadzat k hromadeniu draslika. Potvrdil si si to meranim? Alebo pozorovanim rastlin? Lebo toxicita drasliku by mala byt pri velmi vysokych koncentraciach, alebo nie?

Aby som sa vrátil k tvojej pôvodnej otázke - ja mám tiež dosť NO3 už vo vodovode, takže ak pridávam draslík, tak cez K2SO4.
Žeby som tým dával primoc síry, sa neobávam, pretože jednak jej tam bude viacej už z horkej soli a jednak síra na molekule K2SO4 má plus-mínus len 10%-ný podiel.

Ale rád budem i ja počuť odpoveď skúseného - treba strážiť SO4? Hrozí "presírovanie"?

prave si chcem objednat dake sypke hnojiva, tak preto tie dotazy.
ja KNO3 asi neobjednam, kedze pri poslednom merani som nameral so serou NO3 50+ mg/l a hned som menil 60% vody (stvrtok) a este urobim jednu vymenu dnes
Rozmyslal som namiesto toho uhličitan draselný 99% - K2CO3
Uz mam aj test na fosfor od JBL, vysla mi hodnota PO4 4+ mg/l. Hlavne preto ta okamzita vymena vody, ale co je zaujmave, ziadna riasova kalamita... (okrem vydatneho krmenia som decentne hnojil NPK pre izbove kvetiny s vysokym obsahom fosforu)
Pri objednavke si zoberiem aj KH2PO4 (ale pridavat v najblizsej dobe urcite nebudem)

Kedze mam so saggitariou dlhodobo problem, rozmyslam nad draslikom. Test za 20€ kupovat nemienim, skor pôjdem vylucovacou metodou.
Svetlo nemam najsilnejsi, len 100W na 300l vody, ale rastlo mi to aj pri 72W, kým som mal zásobné dno, ktoré som za 3 roky odkalil...
a este chcem objednat MICROMIX PLUS kedze ani s burciakom nejdem s pH pod 7,2.

MichalV napsal: www.profiplants.cz
naviac autor pise: "Z mých zkušenností však v drtivé většině akvárií draslík chybí."
Mate niekto skusenosti s tym, ze bolo nutne draslik pridavat a nasledne sa stav rastlin zlepsil?
Je to sdělení obchodníka s hnojivy, informační hodnota je tedy pochybná.
Ale náhodou draslíkem se hnojí běžně. Já to dělám taky, ovšem bez dusíku. U mě se o draslík hlásí Hygrophila siamensis dírkami v listech, dost spolehlivá indikace.

Co ti brání draslík přidávat je to jedna ze složky PMDD. My co používáme KNO3 a nesvítíme přehnaně do akvária máme problém že draslíku máme moc.

Mým rostlinám taky něco chybí a mají nekrózní dírky na listech. Jelikož měřím jen NO3 a pH, nevím čím to je, ale podezřívám právě draslík. Přidávám PMDD bez KNO3. A pomáhá to, ale ne úplně na 100%. Zkoušet vynechat mikroprvky a hořčík, abych si potvrdil draslík se mi nechce.
EDIT: V tom tvém odkazu píšou asi kraviny, draslík měřit v akváriu jde jednoduše, dokonce ten test prodávají: www.profiplants.cz/…

prejavy nedostatku draslika su u roznych rastlinach rozne, ale ked pozeram na niektore listy anubiasu resp. kryptokoryny, daju sa najst spolocne znaky s tymto: www.profiplants.cz/… (v mensej miere)

naviac autor pise: "Z mých zkušenností však v drtivé většině akvárií draslík chybí."

Mate niekto skusenosti s tym, ze bolo nutne draslik pridavat a nasledne sa stav rastlin zlepsil?

Nedostatok by som nepredpokladal, ale videl na rastlinách.

neviem, predpokladam. Ak sa K spotrebuva v priblizne rovnakom pomere ako N, a N v krmive pridavam 7-8x viac ako K, pricom v dne ani vo vstupnej vode nemam K, ako to moze dopadnut?

A, prosím, ako viete,že máte málo K?

chcem sa spytat. Ak mam vela NO3 a malo K, ako mam zvysit K? cez KNO3 asi nebude idealne. Narobi sira vacsi bordel z K2SO4? su nejake limity na siru?

Nič špeciálne, voda z vodovodu. Akurát som sa pomýlil, udal som hodnotu, ktorú dodám do akva výmenou vody. Obsah v zdrojovej vode je 5,8 mg/l.

Co to je za vodu? Já mám např. Mg 28mg/l a v rozboru píšou, že doporučené hodnoty jsou 20-30mg/l. Síranů máme 65mg/l.

Mohu potvrdit. Lobelii cardinalis mám ve dvou akva, nikde nehnojím a krásně mi roste, jak emerzně, tak submerzně.

Zdejší atlas je v charakteristice náročnosti rostlin dobré vodítko, opravdu. Nicméně s rostlinami je to vždycky tak trochu loterie. Běžně se stává (mohu osobně potvrdit), že některé nenáročné rostliny se nedaří, a vedle nich skvěle roste něco, co je pokládáno za náročné.
Takže když už je máš, směle je použij, a ono se třeba zrovna zadaří.
Jinak ohledně toho tekutého CO2 souhlasím s NHKG, tím to nevytrhneš.

Ok, myslel som, že toto je reakcia na môj príspevok:
zervan napsal:Síran vápenatý a už vôbec nie draselný nedoplní toľko síranov ako horečnatý - pretože horčík (24 g/mol) je o dosť ľahší ako vápnik (40 g/mol), či dokonca dva draslíky (78 g/mol). Preto som napísal, že MgSO₄ mi pripadá skôr ako na doplnenie síranov, má ich proste veľa. A preto som sa pýtal, či ide o horčík alebo o sírany, nič v zlom - nenamietam
Aby som to teda ešte doplnil, priemerný obsah Mg v mojej zdrojovejvode je 1,9 mg/l.

Ale ja som to pochopil - v názve môjho príspevku je uvedené "Re: Maq", teda reagujem na jeho otázku, vysvetľujem zmysel mojej predošlej otázky a situáciu síranov u mňa (výrazne odlišná). Skúsim trochu inak: bežné metódy hnojenia (napr. pôvodné PMDD alebo PPS Pro) nepridávajú CaSO₄ a to smiešne množstvo pridávaného Mg skôr vyzerá ako akési dopĺňanie síranov. Tak v poriadku, ak larix nepridá MgSO₄, tak naozaj uberie horčík, pretože vo vstupnej vode ho má dramaticky málo voči pridávanému množstvu.

Keď som napísal, že prostredníctvom CaSO4 pridávam násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4, myslel som tým, že pomocou CaSO4 pridávam násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4.
Je jedno, či je horčík ľahký alebo ťažký (a teda aký relatívny podiel na hmotnosti molekuly MgSO4/CaSO4 tvorí síranový anión), prostredníctvom CaSO4 skrátka pridávam násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4.
Dal som si tu prácu a vypočítal som, že prostredníctvom CaSO4 pridávam 33,5 mg/l síranových aniónov a prostredníctvom MgSO4 pridávam 8,5 mg/l síranových aniónov (prostredníctvom K2SO4 je to 7,9 mg/l).
Takže vo výsledku pridávam prostredníctvom CaSO4 násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4, aj napriek tomu, že horčík je ľahší.
Keďže teda, pridávam prostredníctvom CaSO4 násobne viac síranových aniónov ako prostredníctvom MgSO4 a pri výskyte parohu som ubral iba dávku MgSO4, k dramatickej zmene množstva pridávaných síranových aniónov nedošlo, ale k výraznej zmene dodávaného množstva horčíka naopak došlo. Z toho môžeme vyvodiť predpoklad, že výskyt parohu súvisí viac s množstvom dodávaného horčíka ako s množstvom pridávaných síranových aniónov.
Aj napriek tomu, že horčík je ľahší ako vápnik alebo draslík...

CO2 Vital je spíš desinfekce než zdroj CO2. Tím těm rostlinám moc nepomůžeš. Takže hnoj jak dosud. Pokud přežijí, bude to bonus, pokud ne, tak tě nic nestály...

Zdare.Dnes mi došla druhá várka rostlin od Rataje.Vybíral jsem všechny nenáročné.No.Jelikož jsem objednával,více jak za 500,- tak jsem dostal + 5 rostlinek gratis.Ale čtyry z nich jsou náročné na CO2 (Alternathera Rosefolia,Alternathera Lilacina,Hygrophilia Red,Lobelia cardinalis small form) Zatím přihnojuji Rataj Bioflor.A otázka zní,jestli kvůli těm čtyřem rostlinkám,mám přikoupit tekutý CO2 Vital a přihnojovat kvůli nim denně celé AQ.

Práveže moc nedopĺňam a možno je to chyba, neviem. O síranoch sa moc toho nehovorí a neviem, aké hodnoty sú "ideálne". Vo vodovode je u nás len 12 mg/l a to ešte riedim na polovicu s RO. MgSO₄ by som asi ani nemusel pridávať, tak niekedy dávam, potom zase dlhšie nie, ešte som zatiaľ nepostrehol rozdiel. Lebo horčíka máme vo vodovode dostatok - 20 mg/l, v mojom prípade polovica zase. Máme tu vápencové pohoria, takže hlavne (hydrogen-)uhličitany.

Síran vápenatý a už vôbec nie draselný nedoplní toľko síranov ako horečnatý - pretože horčík (24 g/mol) je o dosť ľahší ako vápnik (40 g/mol), či dokonca dva draslíky (78 g/mol). Preto som napísal, že MgSO₄ mi pripadá skôr ako na doplnenie síranov, má ich proste veľa. A preto som sa pýtal, či ide o horčík alebo o sírany, nič v zlom - nenamietam

Kľudne môžete dať OT alebo presunúť, zase sa to zvrhlo na hnojenie

Proč doplňuješ sírany? Já jich mám z vodovodu dost (70 mg/l), ale žiji v přesvědčení, že 10 mg/l musí bohatě stačit.

Ide o horčík, keďže pridávam násobne viac síranových aniónov prostredníctvom CaSO4, v sume s K2SO4 ešte viac a s týmito látkami som nehýbal.

Oplatí sa prečítať, aj keď, podľa mňa, nie všetko je pravda:
www.aquaticplantcentral.com/…

Zaujímavé, na to som ešte nenaďabil. Jedná sa o MgSO₄? A ide tam teda naozaj o horčík alebo skôr o síran?

Keď to vezmeme pragmaticky, je to najpodstatnejší zdroj síranov. Z vodovodnej vody mám v akváriu cca 6 mg/l síranov, z K₂SO₄ 4 mg/l a z MgSO₄ (ktorým len upravujem pomer Ca:Mg) až 24 mg/l síranov. Teda ak nepridám MgSO₄, horčíka bude len o trochu menej (10 vs. 16 mg/l), no síranov výrazne menej (10 vs. 34 mg/l). Preto som pridávanie MgSO₄ vždy pokladal skôr za dopĺňanie síranov ako horčíka

Maq napsal: larix napsal: Jelení paroh ... príliš veľa horčíka v pomere k vápniku
Opravdu? Naprostá novinka pro mě. Je to Tvoje pozorování, nebo to je nějak obecněji známá a vyzkoušená věc?

Až teraz som si všimol tvoju otázku. Prvýkrát som sa s touto teóriou stretol u autora metódy M.C.I. Ch. Rubilara. Následne som si to trikrát potvrdil vo vlastnej nádrži - keď sa objavil paroh, znížil som alebo úplne vylúčil dávkovanie horčíka a paroh bol do 14 dní preč, pričom žiadnu inú zmenu som neurobil.

Stale som sa vsak nedozvedel aka je jeho funkcia (z biochemickeho hladiska).

Učební texty Mendelovy Univerzity:
Rostliny přijímají křemík ve formě iontů kyseliny ortokřemičité H3SiO4- a metakřemičité SiO32- a v této formě je i v rostlinách transportován. V rostlině je převážná část křemíku ve formě Si gelu SiO2.nH2O nebo polymeru kyseliny křemičité. Distribuce Si je závislá na druhu rostlin. V rostlinách s nízkým obsahem Si jako rajčata, ředkvička, čínské zelí jsou malé rozdíly mezi nadzemní hmotou a kořeny. U jetele kořeny akumulují více Si než nadzemní části. Obiloviny a trávy obsahují 2-21 mg Si/g sušiny, zatímco dvouděložné obsahují Si až lOx méně.
Si má vliv i na zdravotní stav rostliny. Řada autorů uvádí, že obiloviny při nedostatečném zásobení křemíkem jsou náchylné na padlí. Rovněž brambory hnojené SiO2 (ve formě vysokopecní strusky) se vyznačují zvýšenou odolností proti bramborové spále. Také u révy vinné bylo pozorováno menší napadení Oidiem a Perenosporou po aplikaci vysokopecní strusky.

To ja veru neviem - jedine to, čo napísal pred takmer 2 rokmi RBSC:
RBSC napsal: Nikdy jsem nečetl, ani neslyšel od žádného fyziologa, že by nadbytek křemičitanů byl škodlivý(nepočítáme-li půdní reakci, podporu konkurenčních organismů). Naopak, nedostatek křemičitanů způsobuje imunitní problémy(některých) rostlin. Navíc, v kořenovém systému jsou bariéry, které mimojiné zamezují nadměrné distribuci některých těžkých kovů, a mají rovněž vliv na rozmístění křemíku.

Oxidy křemíku písku jsou obtížně rozpustné, většina křemíku v rostlinách, vodách je amorfní křemík, opál, biopolymerní - to množství, které jsi naměřil by mohlo být způsobené kumulací, například i díky rozsivkám.
(rybicky.net/forum/1620…)

Ak vie niekto viac, napíšte ;)

Mna by napriklad ako chemika zaujimalo, na co konkretne rastliny kremik vyuzivaju. Priznam sa, ze netusim. Vies o tom nieco?

Slovami "viac ako malo byť" som myslel teoretickú koncentráciu - ak dávam 1:1 vodovod:RO (resp. predtým 1:2), potom by mala byť v akváriu polovičná (resp. tretinová) koncentrácia, no bola vyššia.

JBL v samotnom teste tvrdí, že do 0,8 mg/l je OK, od 2 mg/l je zle, ale to by som ako smerodajné nebral (napr. pre horčík udávajú ako OK rozsah 6 - 10 mg/l). Podľa návodu to dávajú do súvisu s rozsievkami.

Jsem rád, že se někdo kromě mě ještě o křemičitany zajímá. Kde jsi vzal údaj o nějaké "vhodné", či dokonce doporučené koncentraci?