Hnojení
Velmi poučné, děkuji.
Mně ale v daném případě ani nešlo o pH, jako spíš o (ne)zvyšování celkové mineralizace vody. Používám vodovodní vodu a v té je hodně síranů a ještě víc chloridů. Ty nejsou považovány za škodlivé, jsou spíš ve zbytečném nadbytku. Proto jsem uvažoval o způsobu, jak ten nadbytek nezvyšovat... a třeba přidat trochu CO2.
Samozřejmě, Tvoje vysvětlení ohledně pH budu muset uvážit.
5 15.01.2017 22:28 Acinonyx –
Re: Maq Obavam sa, ze to funguje v podstate uplne naopak ako si myslis. Soli silnych kyselin su totiz extremne slabe zasady a naopak. Soli silnych kyselin teda "nereaguju" s vodou a neovplyvnuju pH. Graficky:
Cl- + H2O ⇄ HCl + OH-
(rovnovaha je posunuta uplne vlavo, takze chloridy nezvysuju pH vody)
Naopak, citraty su soli slabych kyselin, a preto su to silne(jsie) zasady. Reaguju s vodou a zvysuju pH vody. Opat, graficky:
citrat3- + H2O ⇄ citratH2- + OH-
(rovnovaha je posunuta vyrazne vpravo, vznika OH- a vyrazne sa zvysuje pH vody)
Z tohoto dovodu sa prave casto pouzivaju soli organickych kyselin ako pufry v zasaditej oblasti, napr. v biologii. Z pohladu zmeny pH ma teda vacsi zmysel pouzit sirany a chloridy. Druha strana su potencialne negativne dosledky nadbytku pre rastliny, ale o tom som zatial nepocul. Mozno MarcelG by nieco k tomu vedel povedat?
No, já jsem k tomu došel tak, že se chci vyhnout zvyšování koncentrace síranů a chloridů (což jsou soli velmi silných kyselin), a tak jsem uvažoval (a v případě draslíku už začal) o přidávání K, Ca a Mg v solích organických kyselin (citronany a octany, podle toho, co se dobře rozpouští).
Že se rychlost rozkladu nedá odhadnout, to docela chápu. Ale nakonec z toho to CO2 bude.
Ale když zmiňuješ vliv na pH, to nechápu. Proč by citronan měl okyselit víc než třeba síran? Funguje to u solí organických kyselin jinak?
zervan napsal: Keďže som s testom na amoniak prakticky asi nikdy nič nenameral a mám ho už dlhšie (moc nepoužívam bežne), skúsim pre istotu zarobiť slabý roztok dusičnanu amónneho a zmerať to, aby som sa uistil, že test vôbec funguje. Chlapi, mám zlú správu: ten test asi nefunguje
Mám ho už dlho, lebo som ho prakticky ani nepoužíval a možno je už proste starý.
Prosím o kontrolu: v pivnici som našiel pixlu s nápisom "liadok amónny" - to si ešte otec takto dával rôzne hnojivá kedysi dávno. Otvoril som, bol tam nejaký sáčok s béžovými guľôčkami, žiaden zápach to nemalo. Navážil som 0,5 g (asi 10 guličiek), dal do 1 dl vody (100 ml). Z tohoto roztoku som dal 1 ml do litra vody - ak som dobre počítal, mal by som namerať 1,1 mg/l amoniaku. Lenže som nenameral nič. Tak som pridal do toho litra ešte 9 ml (spolu 10 ml), zase nič. Tak neviem. Ešte je možné, že to nebol liadok amónny (teoreticky sa to mohlo nejako popliesť medzičasom), skúsim nájsť niečo iné.
1 15.01.2017 21:36 Acinonyx –
Re: Maq Nie so biolog, ale kedze je sucastou Krebsovho cyklu, tak som si takmer isty, ze ho nieco rozlozi na CO2 a H2O. Ako zdroj CO2 to asi nebude velmi prakticke (pH, rychlost rozkladu (?)).
Jsem si spáchal citronan draselný když jsem chtěl přidávat draslík bez dusíku.
Co se pak stane s tím citrátovým aniontem? Rozloží se na CO2 a vodu? Jak rychle? Dá se to považovat za zdroj CO2?
OT: 2.05 g, mal som tam chybu, ako Zervan spravne upozornil.
Rozumiem tomu dobre že 4,1g: Mg(NO3)2 dodám 1O mg/l:NO3 a 1,85mg/L:Mg na 100L?
Acinonyx napsal: Aby si dodal 10 mg/L NO3 pre 100L akva:
10 × 100 / 62 * 256.4 = 4135 mg = 4.1 g Mg(NO3)2.6H2O
Pozor, dusičnany sú tam 2 razy, takže nie /62, ale /124, teda 2,05 g.
Aby si dodal 10 mg/L NO
3 pre 100L akva:
10 × 100 / 62 / 2 × 256.4 = 4135 mg = 2.05 g Mg(NO
3)
2.6H
2O
Bohuzial, ten pomer Mg a NO
3 v tej zlucenine je pevne dany, cize ak pridas 10 mg/L NO
3, tak s tym pridas zaroven 1.85 mg/L Mg, a s tym sa neda nic robit. Ak by si chcel pridat viac Mg bez zmeny NO
3, tak to potrebujes dorovnat inou zluceninou. Napriklad MgSO
4.7H
2O, pripadne laktat/citrat horecnaty.
Edit: Zervan ma pravdu. Moja chyba.
Mg(NO3)2*6H2O Dusičňan horečnatý hexahydrát stojí 250g- 22euro.Neviem aké týždenné množstvo dať aby som dodal Mg 10mg/L a NO3 10mg/L pri 100L akva.
0 15.01.2017 17:21 Bacoun –
Re: Maq Pokud doplňovat vápník : hořčík,tak bych se asi držel takového obecného pravidla 2:1.Tak aby jedné živiny nebylo moc a druhé málo.
Výborný nápad s tým dusičňanom horečnatým, kde ho zohnať.
Bude dobré když bude více lidí testovat močovinu, ale jediná možnost to není. Můžeš zůstat u dusičnanů. Nemusíš si cpát do vody sírany s hořčíkem, můžeš použít dusičnan hořečnatý. A nebo dusičnan vápenatý, pokud se Ti hodí vápník. Oba jsou dobře rozpustné a občas se používají jako hnojiva.
Je to tam dole napsano "Derived from: potassium nitrate, urea (iminium salt)"
Ale Jinak tyto naredene vodicky nemaji moc smysl kupovat je to drahe,radeji pouzivam "suche" hnojivo,neceleho pul kila KNO3(presneji 1lbs) stoji $3 a urea(tu ale nepouzivam) neco pres 2 kila(5 lbs) tusim $12,Flourish nitrogen 500ml $10.
dik za upozornenie
už som sa dočítal. tak tam lejem rovno amoniak
ale NO2 zatiaľ nemerateľné, tak to bude asi zmes viacerých zlúčenín dusíka.
Marcel prošlapává stopu.
Dnes bych možná spíš než na zemědělce vsázel na environmentální výzkumy. Ty se dělají, ale všechny studie jsou publikované jen na placených médiích, a mezi akvaristickou veřejnost ty objevy pronikají s velkým zpožděním.
Například k určení, jak a kam pochoduje dusík v té které vazbě, bychom potřebovali experimenty s izotopovým dusíkem. A hned by bylo jasněji. Jenže je to drahé.
Na druhou stranu, není to pěkné, že můžeme takhle bádat a objevovat? Možná jsme poslední generace lidí, která tohle dělá...
Velmi se mýlíš. Močovina nesmrdí. Můžeš si ji splést s cukrem.
Nenašel jsem zmínku o močovině... jen amonium vázané v komplexu. Něco jsem přehlédl?
Každopádně díky.
močovinu zmeriaš nosom
ja čo dávam hnojivo na izbove kvety tak smrdi čpavkom nezameniteľne.
ale v akom množstve je zastupene z celkových N-látok asi len podľa chuti
Áno, tiež dosť intenzívne čítam zahraničné diskusie (o toxicite mikroprvkov mi to trvalo celé týždne) a často tam spomínajú tieto skutočnosti, i hnojivo Eudrakon som videl spomínané, niektorí používajú. Nemusí ísť len o vieru, že je tam amoniak, veď sa to dá aspoň orientačne zmerať, nie je problém dať do litra vody pár kvapiek hnojiva a zmerať. S močovinou by to bolo horšie
Či to niekto meral, to neviem, ale niektorí diskutujúci majú prístup aj k serióznemu laboratóriu, tak by mohli odhaliť tieto tajomstvá, keby chceli
Čím viac toho preštudujem, tým mám viac otázok... napr. i také banality ako vhodný pomer železa a mangánu - podľa niektorých je 2:1 (aj podľa podrobnej štúdie so sójou, ktorú zase iní zamietajú ako úplne inú rastlinu) a argumentujú aj tým, že ho používa Tropica vo svojom hnojive (a podľa tohoto vzoru už dlhšie i ja používam upravenú zmes mikroprvkov). Lenže ešte záleží, či je ten mangán len v bežnej soli (napr. síran) alebo v cheláte, ostatne, to i pri železe.
Zdá sa, že pri akváriových rastlinách by bolo toho veľmi veľa čo skúmať, no tí, čo na to majú seriózne možnosti (napr. vedci s laboratóriom) sa k tomu moc nemajú, veď prečo aj - zaujímavejšie je skúmanie plodín, ktoré sa pestujú pre potravinársky priemysel a nie nejaké "hobby". Výrobcovia hnojív možno nejaké výskumy robia, no o výsledku sa nepodelia, je to ich tajomstvo. A preto si vážim ľudí ako Marcel G., ktorí sa snažia o čo najserióznejší prístup v skúmaní, aj keď nemajú ideálne možnosti.
Treba tebou konkretne zmineny Seachem (Flourish nitrogen)to uvadi(potassium nitrate,urea).
www.seachem.com/… Zavedení výrobci většinou tají svoje receptury, protože na rozdíl od potravin etc. nejsou povinni udávat složení. Na některých fórech jsem si ale všiml, že dost lidí z nějakého důvodu věří, že hnojiva Seachemu a dalších firem obsahují dusík nejen v dusičnanové vazbě, ale i amonné a snad i močovinu.
Narazil jsem na jednoho zajímavého a mně zcela neznámého německého výrobce, který takové tajnosti nedělá, a je zajímavé si jeho stránky prohlédnout:
shop.drak.de/… Vďaka za info! Áno, dávku močoviny znižujem na polovicu (resp. na pôvodnú úroveň, lebo som zvyšoval až na dvonásobok). Keďže som s testom na amoniak prakticky asi nikdy nič nenameral a mám ho už dlhšie (moc nepoužívam bežne), skúsim pre istotu zarobiť slabý roztok dusičnanu amónneho a zmerať to, aby som sa uistil, že test vôbec funguje.
Tento text je výborný:
web2.mendelu.cz/…
1) Bakterie přeměňující močovinu na uhličitan amonný jsou v půdě běžné, a nitrifikačním bakteriím se následně hodí jak amonný kationt, tak (hydrogen)uhličitanový aniont.
2) Rostliny dokáží konzumovat močovinu přímo.
3) Forma v níž rostlina dusík přijímá (NH4+, NH2, NO3-)
ovlivňuje příjem dalších iontů.
===
Napadá mě, že pár dní trvalo, než se Ti v akváriu namnožily ty bakterie žeroucí močovinu, a proto se celý proces nitrifikace rozběhl opožděně.
Je to Tvůj experiment, ale já bych na Tvém místě snížil dávky močoviny na polovinu, pokračoval, a vytrvale měřil dusík ve všech vazbách.
===
Močovina podle všeho prakticky
není jedovatá, ale zatím jsem nenalezl limity specifické pro vodní organismy.
Ty jsi ten vývoj - přeměnu na dusi/tany/čnany - předpokládal, já jsem naopak poněkud překvapený.
A domnívám se, že se stalo toto: Hnojil jsi MOC, takže rostliny nespotřebovaly všechno, načež se s malinkým zpožděním domnožily nitrifikační bakterie a přeměnily přebytek na dusičnany.
Pozoruhodné ale je, že jsi nenaměřil žádné NH3/NH4+. Tady nemám jasno. Dokáží rostliny využít močovinu přímo? Věřím že ano, ale nevím to jistě. A dokáží totéž nitrifikační bakterie? Nemám tušení.
Pokud bychom na obě otázky měli kladné odpovědi, pak tu máme zdroj dusíku, který vůbec nezvyšuje obsah NH3/NH4+ ve vodě! V tom případě bychom měli znát toxicitu močoviny.
Pokusím se najít nějaké odpovědi...
Iste, vždy je viac možností ako pokračovať, ja som sa rozhodol vodu vymeniť. Nepredpokladám, že by dusitany klesali - keď tak dlho trvalo, kým sa vôbec niečo začalo diať, má to zjavne nejakú zotrvačnosť a rozklad močoviny nie je okamžitý (alebo proste trvá, kým sa jej nahromadí priveľa). Tak som vychádzal z predpokladu, že dusitany by naďalej stúpali, tam je malý filter a nemá šancu zvládnuť taký nápor, keď doteraz nemal prakticky žiadnu robotu (tých pár krevetiek veľa amoniaku nevyrobí). Mne to stačilo ako dôkaz, že dusitany a nakoniec i dusičnany sa naozaj vytvoria, len to trvá takmer týždeň.
No a mám druhé akvárium - hlavné. Kým spočiatku sa dusičnany úplne vyčerpali, dnes ráno som ich meral a test ukázal viac ako 20 mg/l (povedzme 25)! Pritom amoniak a ani dusitany nie sú prítomné, tam je veľký filter zvyknutý na nejakú menšiu prácu (sú tam aj rybky), obe fázy spracovania zvláda. Už pár dní meškám s pravidelnou údržbou, takže dnes vymením polovicu vody, čím dusičnany dostanem do požadovaného limitu a pokračujem ďalej s normálnou dávkou močoviny.
Možno by stálo za to dať do nejakého prázdneho akvária (len voda, žiadne rastliny a živočíchy) zabehnutý filter, jednorazovo určitú dávku močoviny a týždeň sledovať, čo sa bude diať. A je možné, že to i čoskoro spravím, keď prerobím rozplávačku, všetky rastliny z malého experimentálneho pôjdu tam, takže bude príležitosť...
Ahoj, nechcem ti do toho kecat, paci sa mi tvoje zanietenie o experimentovanie. Ako kazde experimentovanie, aj toto si moze vyziadat svoju dan ale pokrok nieco stoji.
Len som chcel, ze na tvojom mieste by som na 2 dni hnojenie uplne vynechal a zmeral NO2 ci padlo na 0 a az potom pokracoval v normalnej davke. Jednak zmeras ako rychlo to tvoje akva zvladne dusitany vynulovat a jednak spravis minirest v hnojeni.
zervan napsal: ... Keďže sa nič nedialo, v 2 krokoch som zvýšil až na 2-násobok teda denne:
...
* v malom experimentálnom akváriu 1,9 mg/l dusíka (ekv. 2,4 mg/l amoniaku, či 8,3 mg/l dusičnanov).
...
Nepostrehol som žiadne zvýšenie amoniaku (zostáva nulový) a ani dusitanov (cca 0,05 mg/l, ako vždy predtým). Samotné dusičnany sa vyčerpali - teda v akváriách nenameriam prakticky žiadne. ...
Ak by niekto šiel do používania močoviny, chcem len priebežne upozorniť, že dnes som v malom experimentálnom akváriu spozoroval nervózne pobehovanie krevetiek, zmeral som všetky hodnoty vody a zistil, že
došlo k zvýšeniu dusitanov (cca 0,5 mg/l)
i dusičnanov (cca 15 mg/l). Zvláštne, že amoniak stále nenameriam. Zdá sa teda, že kumulovaná nespotrebovaná močovina sa rozkladá, časť amoniaku spotrebujú rastliny, časť baktérie vo filtri, vo vode nezostane žiaden, no objavia sa dusitany a začnú stúpať dusičnany tak, ako som v úvode predpokladal. Z pochopiteľných dôvodov som v tomto akváriu vymenil vodu a od zajtra budem pridávať už len normálnu (nie dvojitú) dávku močoviny. Takže opatrne, nič netreba preháňať!
V hlavnom akváriu k zvýšeniu dusitanov nedošlo - zajtra chcem zmerať komplexnejšie vodu a spraviť bežnú údržbu.
Áno, budem pokračovať, snáď sa nič zlé nestane. Hlavne mám stále obavy, ako to s tou močovinou je - čo ak je časť stále prítomná vo vode v pôvodnej forme, bez rozloženia? A sa stále kumuluje? Testy ju neodhalia, no keď jej bude priveľa a baktérie ju rozložia, nastane amoniaková apokalypsa? Je to silný pocit neistoty, keď sa nemôžem oprieť o testy. V cudzích diskusiách niekto tvrdil, že rastliny vedia využiť močovinu aj priamo, rozložia si ju enzýmom, teda nie je medzikrokom amoniak vo vode. Inak áno, CO2 dodávam - v hlavnom akváriu je pH cca 6,5-6,7, v malom je vyššie (podstatne vyššia alkalita cca 12° dKH) a hlavne nestabilné, tam je len biokvas.
Nedostatkom dusíka rastliny predtým hádam netrpeli - držal som vo vode stále úroveň cca 5 - 10 mg/l.
A som zvedavý na údržbu filtra, či sa tam objaví typický sliz, ktorého som v týchto dvoch akváriách nikdy nemal.
Tých 5 dní je zatiaľ málo na nejaké závery, sú to len také priebežné medzivýsledky.
Velmi, velmi zajímavé a užitečné!
Ty dávky jsou fakt vysoké. Přidáváš CO2, což musím mít na paměti, pokud bych někdy následoval Tvůj vzor.
Taky je možné, že Tvoje rostliny měly předtím relativní nedostatek dusíku, takže prozatím doplňují zásoby.
Ještě jedna věc mě napadá: Bakterie. Snad se nebudu mýlit v domněnce, že některé bakterie neumějí využít dusičnanový dusík. Teď mají spoustu amonia, tak se možná šťastně množí.
Prosím, pokračuj v experimentu a podávej zprávy. Držím palce!
Aj som premýšľal, že to tu zhrniem po 5 dňoch, tak idem na to
Keď som šiel do experimentu, mal som dve očakávania:
1. Z močoviny sa bude tvoriť amoniak a z neho dusitany, oboje vo vode nameriam a budú predstavovať riziko otravy.
2. Vo vode sa budú udržiavať dusičnany - ak zvýšim dávku močoviny, budú pribúdať.
Ani jedno očakávanie sa nepotvrdilo, čo ma vcelku prekvapilo.
Čiže dodávanie KNO
3 som prerušil a nahradil močovinou. Pôvodne som začal s takou dávkou močoviny, ktorá dávala rovnaké množstvo dusíka ako predtým dodávané množstvo v dusičnanoch, konkrétne: denná dávka dusíka 0,38 mg/l, v malom experimentálnom akváriu 0,93 mg/l. Keďže sa nič nedialo, v 2 krokoch som zvýšil až na 2-násobok teda denne:
* v hlavnom akváriu 0,77 mg/l dusíka (ekv. 0,98 mg/l amoniaku, či 3,4 mg/l dusičnanov);
* v malom experimentálnom akváriu 1,9 mg/l dusíka (ekv. 2,4 mg/l amoniaku, či 8,3 mg/l dusičnanov).
Čo je veľmi silná dávka dusíka, si myslím. Možno sa bude zdať až neuveriteľná, hlavne v tom malom akváriu, no ono má výšku len 20 cm a takmer celé dno je husto zarastené kobercom Hemianthus, okrem neho ešte nejaké malé Ludwigie, takže je v podstate veľmi bohato zarastené v prepočte na objem vody.
Konkrétnejšie výsledky: Nepostrehol som
žiadne zvýšenie amoniaku (zostáva nulový) a ani dusitanov (cca 0,05 mg/l, ako vždy predtým). Samotné
dusičnany sa vyčerpali - teda v akváriách nenameriam prakticky žiadne. Testy by teda jednoznačne tvrdili, že akvárium trpí nedostatkom dusíka. No rastliny si nesťažujú, čo badám v dvoch ukazovateľoch:
1. rastú normálne (vrátane Salvinia minima, ktorá vie dať najavo nedostatok dusíka), dokonca po zvýšení dávky sa mi zdá (je to subjektívne), že bublinkujú kyslík viac ako obvykle;
2. nekumulujú sa žiadne iné živiny, teda dusík nie je brzdou - hodnoty fosforečnanov, železa, tvrdosť i alkalita sú normálne, draslíka je zhruba polovica oproti predošlému nadbytku, čo je pochopiteľné, keďže som menil polovicu vody a žiaden nepridávam.
Voda je priezračne čistá ako vždy, menšie množstvo zelenej riasy a ešte menšie množstvo sinice v hlavnom akváriu je ako obvykle, v malom experimentálnom nie je žiadna (tiež ako obvykle). Rybky sú čulé, dokonca sa predvčerom celý deň naháňali (ale ikry neboli). Krevetky sa správajú normálne (v malom experimentálnom síce jedna uhynula, ale to pokladám za zhodu okolností, občas nejaká uhynie aj v rozplávačke, možno "na starobu").
Mám však opäť problémy so všetkými troma druhmi Ludwigie - skúsim spraviť nejaké fotky a poslať do diskusie "Čo sa deje s rastlinami". Nemusí to nijako súvisieť s dodávaním močoviny, ale môže. S Ludwigiou som mal problémy i predtým, ale zdalo sa mi, že som to vyriešil.
Teda zatiaľ, po 5 dňoch, nevidím nejaký problém, no pôsobí dosť zvláštne hnojiť niečim v značných dávkach a pritom podľa testov nevidieť nič. Mne je to vcelku nepríjemné, keďže rád testujem
Ak to však má pomôcť zabrániť kumulácii draslíka, zatiaľ nevidím problém používať zmes KNO
3 a močoviny - dusičnany by potom mali byť ukazovateľom stavu dusíka.
zervan napsal: Takže dnes začínam experiment s hnojením močovinou.
Jak pokračuje experiment? Jsem asi netrpělivý, já vím, ale zajímá mě to velmi.
Mimochodem, za pokus by možná stály i (NH
4)
2CO
3 nebo NH
4HCO
3. Si říkám, že troška CO
2 by z toho být mohla...
Připojím svoje pozorování (ohledně tvrdosti vs. obsahu živin):
Akvárium mám od září, čistý substrát, vstupní voda pH 7.7, 12°dGH, 5°dKH, 0 mg/l N.
Dal jsem docela hodně rostlin, nemám CO2, okyseloval, a cílevědomě směřoval k "vyhládlé" vodě. Včera jsem naměřil pH 6.8, 10°dGH, 5°dKH, < 5 mg/l NO3-.
Vodu tedy nemám měkkou, je stále mineralizovaná docela dost, ale hlavní živiny držím na nízké úrovni.
V takové vodě mi "plevele"
Vallisneria biwaensis, Sagittaria platyphylla, Ceratophyllum demersum stávkují. Nehynou a nerostou.
Ceratopteris (oba kořenující druhy) prakticky odešel.
Egeria roste docela dobře.
Hygrophila siamensis zpočátku rostla velmi bujně, teď netáhne k hladině a spíš se větví (ale neshazuje spodní listy).
Na druhou stranu náročnější
Hygrophila pinnatifida, Limnophila aromatica rostou dobře, a
Proserpinaca palustris mi dělá vyloženě radost.
Je to samozřejmě pouhé
jedno nijak kvantitativně nepodložené pozorování. Ale mohlo by naznačovat, že "náročnost", kterou obvykle vztahujeme k tvrdosti nebo alkalitě, má zřejmě stejně významnou souvislost s koncentrací i dalších minerálů, především těch s obsahem makroživin.
Jedním číslem to vyjádřit určitě nepůjde, protože rostliny se ve svých druhových nárocích jistě významně liší ve vztahu ke každé z živin. Ale pokud bychom museli volit jedno číslo, možná lépe než v °dKH bychom to vyjádřili ve vodivosti? Prostě "hustá" vs. "řídká" voda?
A protože většina akvárií má vodu hustou, rostliny jimž taková voda vyhovuje jsou pokládány za nenáročné... a mně ta vallisneria neporoste a neporoste...
Z mojich pozorovaní jednoznačne
Cabomba furcata / piauhyensis (
rybicky.net/atlasrostlin/cabomba_piauhyensis) je rastlina, ktorej svedčí nízka KH, resp. inak: ktorá má rada pH pod 7. No a to je pri vyššej alkalite ťažko dosiahnuť. Rástla dobre aj pri relatívne vyššej alkalite a hojnom CO
2, ale i pri slabom CO
2 a veľmi nízkej alkalite. Prečo to tak je, to neviem, ale ak bolo pH vyššie, odumierala mi. Zdá sa mi, že tvrdosť ju až tak nezaujíma.
A naopak -
Samolus valerandi (
rybicky.net/atlasrostlin/samolus_valerandi) mi pri mäkkej vode s nízkou alkalitou hynul, proste nerástol, listy zakrpatievali a korene sa nerozvíjali. Zvýšil som tvrdosť (na cca 8 °dGH), no alkalitu som kvôli Cabombe nechal nižšiu (cca 3-4 °dKH) a prosperuje - nie je síce výstavný, ale rastie. Pri ňom sa mi zase zdá, že mu ide o tvrdosť a nie alkalitu a pH.
Ani v jednom prípade som však nerobil nejaký exaktný experiment, no tieto dve rastliny dávam do pozornosti, ak by niekto chcel experimentovať
2 11.01.2017 12:46 Marcel G –
Re: Maq Maq napsal: Přesto věřím, že některé rostliny strádají v tvrdší vodě i absolutně.Já bych možná vyměnil slovíčko "tvrdší" za "mineralizovanější" (= vodě s vyšším obsahem minerálů neboli vyšší koncentrací živin obecně).
Podle mě nemusí některým rostlinám činit potíž pouze zvýšený obsah vápníku a hořčíku (= tvrdost), ale i zvýšený obsah jiných živin (především pak stopových prvků, ale pravděpodobně i NPK). Mluvil jsem například s jednou bioložkou, která studovala růst rákosu a dalších mokřadních rostlin, a ta mi říkala, že při vyšších koncentracích dusíku v sušině (>4% N) už docházelo u mnoha rostlin k inhibici růstu a celkově prý nevypadaly moc dobře. Mimochodem, podobnou koncentraci dusíku (4,6% N) v sušině jsem zjistil i u svých rostlin, které jsem přihnojoval metodou Estimative Index. Některé druhy rostlin dokáží být vůči takto vysokým koncentracím dusíku (či jiných živin) v sušině odolné, ale dokážu si představit, že pro některé jiné druhy může být takto vysoká koncentrace už škodlivá či vyloženě toxická.
proč je rozhodující KH (alkalita) a ne GH (tvrdost)?
Taky mi to není jasné.
A dovolím si připojit takovou neurčitou úvahu: Mám dojem, že většina rostlin, které pokládáme za invazivní, jsou takové, které dokáží nejlépe využít podmínky s vysokým obsahem živin, tedy obecně vody hodně mineralizované.
Směřuji k tomu, že výhoda je možná relativní. Chceme-li tedy ochránit některé druhy před dominancí těch invazivních, je lepší nižší obsah živin. To se může týkat obsahu (hydrogen)uhličitanů stejně jako třeba vápníku nebo dusíku.
Možná proto zkušený rostlinář Jirka Ščobák preferuje a propaguje monokultury, zatímco s parametry vody si pokud vím až tak hlavu nedělá.
Jenom námět...
EDIT: Přesto věřím, že některé rostliny strádají v tvrdší vodě i absolutně.
vaaclav napsal: Pokud jde o rostliny tak je rozhodující KH a ne GH.
Václave, proč je rozhodující KH (alkalita) a ne GH (tvrdost)? Už před časem jsem se snažil přijít na to, proč se v atlasech uvádí, že některé rostliny vyžadují k dobrému růstu údajně nízké KH, ale na žádné kloudné vysvětlení jsem nepřišel. Alkalita je tvořena převážně hydrogenuhličitany (HCO3-), ale já si nejsem vědom žádného potenciálně negativního účinku, který by mohla zvýšená koncentrace HCO3- na rostliny mít (pokud se tedy nebavíme vyloženě o extrémech). V čem přesně vyšší koncentrace hydrogenuhličitanů rostlinám škodí? Například "citlivku" Rotala wallichii jsem bez problémů pěstoval při koncentraci 150-180 mg/l HCO3- (což je zhruba 7-8°dKH) a 50-60 mg/l Ca + 20-25 mg/l Mg (což je zhruba 10-15°dGH). Vyšší alkalita ani vyšší tvrdost mi tedy nepřipadá pro rostliny nijak nebezpečná, ale spíše prospěšná ... samozřejmě pokud se to nepřežene (chápu, že extrémně vysoká koncentrace vápníku může blokovat příjem jiných kationtů, případně pak tvořit s některými živinami [např. fosforečnany] nerozpustné sloučeniny apod.).
"slabe" svetlo som mal od založenia akva (12/2013) a spočiatku to rastlo pekne (hlina pod štrkom/pieskom). Po cca 1 roku prišiel utlm v rychlosti rastu a tiež sa vytratila riasa. Pravdepodobne sa nadbytočne živiny prestali uvolňovať zo substratu a neskôr aj vyčerpali. vtedy začali moje experimenty s hnojenim, burčiakom, svetlom, filtrom. Pri hnojeni som to nepreháňal, lebo som si bol vedomý slabého svetla. Nadbytok K by ale nespôsobil spomalenie rastu ale zhoršenie vstrebávania Mg a Ca. Pri mojom zložení vody je to ale nepravdepodobne, a keby aj, tak prejavy by boli ine.
V závislosti na intenzite krmenia a hnojenia sa NO3 pohybovalo od 10-50 mg/l. Limnophila sessiliflora rastla pekne, tu som vyhadzoval "na kila" ale saggitaria stagnovala a echinodorus velkého vzrastu odišiel úplne. Práve hnojenie PO4 som nerobil, lebo všade písali že netreba, ale teraz to vidim inak. V najbližších dňoch si chcem potvrdiť správnosť teórie a týmto možno niekomu ušetriť útrapy pri blúdení v slepých uličkách.
Riasy sa nebojim. Ak pride pride, aspoň bude mať moj kaprík a karas čo žrať
Řekl bych že tvůj problém je slabé světlo 9 hodin je potom málo a při používání PMDD je to přebytek draslíku.
Tak väčšina z nás proste pridá KH
2PO
4 a neberie to ako nejakú vzácnoť
V mojom hlavnom akváriu bežne pridávam za týždeň 15 mg/l dusičnanov (aby bol cieľ 5-10 mg/l) a 1 mg/l fosforečnanov (cieľ 1 mg/l). V malom experimentálnom zhruba dvojnásobné množstvá musím pridať, je tam väčšia spotreba (a hlavne, je veľmi nízke, takže relatívne množstvo rastlín je vyššie). Preto si myslím, že PMDD zložky sú najlepšie riešenie, človek si dá, čo potrebuje.
To potvrdzuje hore uvedene o hromadeni NO3 a nie PO4.
80 mg/l NO3 je 18,1 N mg/l
1 mg/l PO4 je 0,33 P mg/l
0,33/18,1=55
v sušine rastlín (podľa druhu) je cca 35 N g/kg a 5 P g/kg
5/35=6
t.j. krmivo dodáva podstatne viac dusíka ako fosforu, ak by si mal viac rastlín (resp. silnejšie osvetlenie), resp menej rýb, došlo by skôr k vyčerpaniu fosforu. situácia môže byť len ak cielene používame napr. tabletove krmivo z rias, kde ten pomer bude priaznvejší.
Výmenou vody ktorá obsahuje NO3 a žiadne PO4 ešte situáciu zhoršíš. Síce zriediš NO3 ale aj cenné PO4. Teraz nemyslím rozplavačku ale spoločenske akva kde PO4 kolíše blízko nuly.
ahoj, ďakujem za reakciu. pravdepodobne pohorie z ktorého máte zachytené pramene ma veľmi podobné zloženie, náš skupinový vodovod mieša vodu z Kľačna aj Jasenova , to nie je ďaleko.
Čo sa hnojenia týka, používal som PMDD ale už mi došlo počas experimentov
Pokiaľ výrobca uvádza zloženie namiešaných hnojív, vyhovuje ti a vieš čo robíš, nebude o nič horšie ako sypané zmiešané s vodou.
PH som stiahol s burčiakom z cca 7,8 na 7,2
Čo sa týka N a P z krmiva: asi bude dosť záležať aj na konkrétnom krmive. V akváriu "rozplávačka", keď som ho mal silne prerybnené odchovom ancíkov a bohato som kŕmil tabletami Tetra a JBL, sa po týždni vedeli dusičnany vyštverať aj na 80 mg/l a fosforečnany na 1 mg/l. Nehnojil som tam ničím a bolo tam veľa Egeria densa.
ďakujem, pracujem vo vodárenskej spoločnosti, tak sa najprv popýtam báb z laborky či aj toto by nevedeli. Ale obávam sa že máš pravdu a prostriedky budú mať len na vybrané ukazovatele. Každopádne si neviem predstaviť ako posielam vzorku z akva a z vodovodu poštou
čo sa týka hromadenia fosforu v akva z krmiva, ako som to už veľa krát čítal, vždy to bolo len na úrovni špekulácii. Spravil som si prepočet z dodávaneho množstva N:P z krmiva a s pomerom N:P v sušine rastliny a v každom sušenom krmive čo mam to vychadza jednoznačne na hromadenie NO3 a nie PO4. t.j. bez pridavania hnojiva a pri zanedbani vymeny vody kde hodnotu PO4 nepoznam dochádza k vyčerpaniu PO4. Môžete argumentovať, že podstatna časť N z krmiva sa zabuduje do tela ryb, ale kolko PO4 sa vyzráža vo filtri? a kolko si zo zvyšného fosforu uložia "pažravé" rastliny do zásoby a neujde sa menej priebojným?
Pred hnojenim som pridaval CO2 z burčiaku rast bol velmi pomaly a NO3 bolo 10 mg/l, po hnojeni NO3 +5mg/l, PO4 +1mg/l, K +0,8 mg/l a Fe +0,0003 mg/l. Rastlinky ožili. Čo iné mohlo brzdiť ich rast?
ps: ak ma niekto zaujem, možem na mail poslať excel s mojimi výpočtami. je tam výpočet vybraným hnojivom, pridávaním krmiva aj výmenou vody.
Michal, podľa tých parametrov je možné, že máme ten istý zdroj vody
(prameň Pružina pri Považskej Bystrici) - alebo aspoň podobný. Fosforečnany vo vodovode nebudú (alebo ak, tak zanedbateľne). Možno je pre rastliny dôležitejšia alkalita (KH) hlavne kvôli pH, ale ani tvrdosť (GH) netreba ignorovať. Áno, i obsah vápnika a horčíka má vplyv (hlavne ich pomer voči iným živinám), ale záleží od rastlín. Bolo by dobré spraviť aktuálnu prezentáciu. A nevidím dôvod používať hnojivo pre kvetiny, keď je možné použiť to, čo treba. V prípade potreby môžem premerať vodu z akvária bežnými JBL testami, mám ich veľa - dohodnuť sa môžeme cez súkromnú správu.
Rozsah stanovovaných ukazatelů v ČR je dán požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
Pokud bys potřeboval tento parametr (příp. i jiné parametry) pro svou potřebu a na své náklady stanovit, mohu dodat kontakt na laboratoř i konkrétní osobu která by ti jistě pomohla..
Pitná voda se v ČR na draslík a fosforečnany netestuje. Ptal jsem se přímo v laboratoři mého dodavatele a nevěděli to ani neoficiálně.
Na Slovensku to bude nejspíš podobné.
Pokud jde o rostliny tak je rozhodující KH a ne GH.
Přidat reakci
1 ...... [37] ...... 62
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 75513x