Hnojení

Ratajov NO3 by možno aj fungoval, ale tá "odmerka" na prášok bola totálne nepoužiteľná, pričom množstvo toho prášku ovplyvňovalo výslednú farbu, svojho času som s tým experimentoval.

Mimochodom, nie len podľa mojich skúseností, tie testy sa pri určitej koncentrácii NO3 "zlomia" a ukazujú totálne blbosti, ale chem. reakcia tých testov prekračuje moje znalosti chémie, takže prečo sa tak deje, to netuším.

co mám vyzkoušeno, tak sera na NO3 funguje, ale Rataj ne ...

Jo jo. Podle návodu. 5 minut.

Nechci Tě podceňovat, nicméně: Víš že většina testů na NO3 (výjimkou je tuším JBL) se musí odečítat přesně v uvedeném čase (např. 3 minuty) po smíchání ingrediencí? Když to necháš stát, tak to tmavne a tmavne...

Tak mě to nedalo a zajel jsem koupit novej test NO3 (Rataj jinej neměli) a naměřil jsem jemně růžovou cca 10mg/l a ta sera mi teď taky trochu stmavla.Podle barevného spektra taky těch 10 mg/L.No ale trkla mě jedna věc.A to že máme na zahradě studnu.Tak jsem to s tou serou změřil a úplně červený.Přes 50 mg/l.Tak je to asi s podivem ale ta sera asi ukazovala správně a já měl v Aq opravdu neměřitelné hodnoty dusičanů.A za tři dny aplikace KNO3 (prvotní dávka zředěného roztoku 60ml a po té dva dny po sobě vždy po 6 ml) jsem zvýšil hodnotu z neměřitelných na 10 mg/l.No ono se to už blíží i k té třetí barvě oranžové.Tak to bude tak 15-20.Takže já jsem s toho jelen.

No, je to tedy jasné. Ten Tvůj test bohužel naprosto nefunguje.
Udělal jsem podobnou zkušenost, a rovněž mnoho mnoho dalších. Proto opakuji svoji původní radu - raději než podle testu, řídit se tím, co říká akvárium, zejména rostliny. Není k tomu sice přiložená barevná stupnice, takže je větší kumšt ty signály číst, ale nikdy to nelže.
Podle fotek Tvoje rostliny nedostatkem dusíku netrpí. Není třeba hnojit.

50g/600ml je koncentrácia 83333mg/l. Ak ti toto ukázalo 20... nuž ako Maq hovorí.

Maq napsal: fingerstyle napsal: Zkusil sem jen tak pro zajímavost (jestli funguje) změřit to namíchaný KNO3 a zbarvilo se to do nějakých 20.
Pozor, to dokazuje spíš opak. Pokud tedy "namíchaným KNO3" myslíš zásobní roztok.
To sis udělal zásobní roztok tak, že jsi v litru vody rozpustil 33 miligramů KNO3?
50g ve 600 ml vody

fingerstyle napsal: Zkusil sem jen tak pro zajímavost (jestli funguje) změřit to namíchaný KNO3 a zbarvilo se to do nějakých 20.
Pozor, to dokazuje spíš opak. Pokud tedy "namíchaným KNO3" myslíš zásobní roztok.
To sis udělal zásobní roztok tak, že jsi v litru vody rozpustil 33 miligramů KNO3?

Ta Valliserka mě hodně mrzí (když vidím jak se to u ostatním plazí po hladině) dal sem tam snad 8-10 košíčků.No za pár stovek.Čím dál víc uvažuji o tom CO2.Zatím aplikuji aspoň CO2 Vital.Začal jsem aplikovat ten KNO3.Ten test by měl být asi v pořádku.Zkusil sem jen tak pro zajímavost (jestli funguje) změřit to namíchaný KNO3 a zbarvilo se to do nějakých 20.Tak asi mám v tom akvárku opravdu minimální hodnoty NO3.

Tak je hodně lidí,kteří ji stříhají,ale potom ten vršek tak vypadá.

No jo Ze začátku.Když jsem ještě nevěděl že se to nemá...

Vallisnerie a Sagittarie se vždycky při přepravě a přesazování trošku poškodí, a potom od těch mechanických "oděrek" listy nekrotizují, s tím nic nenaděláš.
Myslel jsem z Tvého popisu, že se děje něco vážnějšího. Echinodory jak píše Václav.
Doporučuji zachovat klid. Vypadá to spíš nadstandardně dobře.

Jenom bych se zeptal,ty tu valisnérii stříháš?

Pokud seženeš nějaké údaje z vodáren radši bych se podíval na NO3 0 je dost neobvyklé číslo. Třetí fotka ty echinodory to je normální jev přechod rostlin na submerzní listy.

Svítím od 3.3 jednou rampou (2x 54 cw) Zatím tam mám 15 Teter Ozdobných a 6 Akar Hnědych.Teď jsem vyměnil třetinu vody-naměřeno nula NO3 a nula amoniak.Na zkoušku voda z vodovodu NO3 také nula.Tak tam asi dám těch 60 ml jednorázově KNO3 a pak zkusím denní dávky.

Edit: Dokonce vážně uvažuji i o COčku z tlakové láhve

Dobrá, je to možné. Když do prezentace přidáš aktuální fotky, možná budeme vědět víc. Na fotkách z 26.02. jsou rostliny v pořádku. Teď Ti údajně hynou. Uvědomuješ si že každý uhynulý list vydá do vody právě tolik dusíku, kolik ho spotřeboval aby vyrostl?
A že v novém akváriu dost možná neprobíhá nitrifikace, takže můžeš mít NO3 na nule a ve vodě spoustu NH4?

To tvoje světlo je hrozně silné, stačila by ti klidně polovina a i to je poměrně dost.

Ak mas NO3 na nule, je dost pravdepodobne, ze bude aj PO4. V prezentacii mas 4x54W osvetlenie, to je dost a bude to mat suvis s nizkymi hodnotami makrozivin.

Maq napsal: Jak víš že jsi na nule?
Tohle fórum je plné případů, že testy na dusík říkaly něco, a realita byla jiná. Co dělají rostliny? Co plovoučky? Máš a rostou?
Test Sera NO3 první stupeň žluté-nula.Rostliny vůbec nejdou,stagnují.Listy flekatí.Nejhůř je na tom Vallisneria Spirais.Ta celá zahnívá a úplně se rozpadá.

larix napsal: Prvá kalkulačka počíta fosforečnany (PO4-), tá druhá fosfor (P).
Ani jedno se v běžné akvarijní vodě nevyskytuje.
Mrkněte na obrázek: www.fao.org/…
Elementární fosfor se ve vodě nevyskytuje vůbec. Při neutrálním pH (pH 7) je ve vodě přibližně stejně H₂PO₄^- jako HPO₄^2-. Při pH < 7 začnou převažovat H₂PO₄^-, zatímco při pH > 7 zase HPO₄^2-. Teprve při pH > 12 začnou převažovat PO₄^3-. Ideální (pro pochopení souvislostí a fyzikálně-chemických dějů probíhajících v akváriu) by samozřejmě bylo, kdyby akvaristé pro vyjadřování koncentrace látek používali elementární prvky (C, N, P, K, S ...), a navíc si zvykli používat látkové koncentrace (namísto hmotnostních). Ale to je samozřejmě sci-fi.

Prvá kalkulačka počíta fosforečnany (PO4-), tá druhá fosfor (P).

Zdravím,ktorú kalkulacku použiť na vypocet PO4 lebo na týchto dvoch stránkach mi to vychádza o dosť rôzne.Čím to vlasne je?
www.rostlinna-akvaria.cz/…
akvarijni-hnojivo.cz/…

Jak víš že jsi na nule?
Tohle fórum je plné případů, že testy na dusík říkaly něco, a realita byla jiná. Co dělají rostliny? Co plovoučky? Máš a rostou?

Uvedená dávka dá 1 mg/l dusičnanov. Či sa tam z nuly po dlhej dobe vyšplhá, to nikto nevie, každé akvárium má inú spotrebu (niektoré opak - prebytok). Ak je na nule, tak by som dal jednorazovo 10 mg/l, teda nejakých 50 - 60 ml hnojiva jednorazovo a potom tie denné dávky.

Zdarec.Hodnota NO3 je u mě na nule.Tak jsem objednal KNO3.Potřeboval bych poradit z dávkováním abych se dostal na těch optimálních 15-20 mg/L dusičanů. Tak když rozpustím těch 50 g v 600 ml vodě a má se dávkovat 1 ml na 50 l vody,takže mám na těch svých cca 280 l dávkovat cca.5-6 ml každý den?

Na štart by to malo stačiť, neskôr bude pravdepodobne potrebné hnojenie upraviť podľa prípadného výskytu rias alebo symptómov u rastlín. Dusík je vhodné po pridaní rýb sledovať a ak ho bude dostatok, z hnojenia vylúčiť.

Dík! Tohle by bylo O.K.?
www.vitaplant.cz/…

Za mňa hnojiť. Komplexným hnojivom (ktorým to tebou uvedené nie je), jemne podľa množstva rastlín a svetla.

Dobré ráno! Minulý týden v pátek jsem znovuzaložila akva. Vyměnila jsem i filtrační náplně, takže vlastně jedu od začátku s výměnami vody a startovacími bakteriemi. Akviško je nacpané rychlerostoucími rostlinkami a ve dně je Osmocote. Vůbec jsem nechtěla hnojit do vodního sloupce a když (kvůli plovoučce), tak určitě ne tak brzy, ale asi nebudu mít moc na výběr. Je teprve pátý den a i když svítím jen šest hodin Egeria densa se rozjela a nahazuje výhonky i kořínky a zdá se mi, že prakticky přes noc začala chřadnout Limnophila, která už má také nějaký ten výhonek a kořínek navíc. Vstupní voda je na NO3 chudá, ale dnes jsem přes papírkový test nenaměřila ani to málo. Momentálně jsou tam jen rostliny, takže krom výměn vody žádný zdroj NO3. Měla jsem po ruce Dennerle Pflanzenelixier, tak jsem kapátkem přidala ráno do vody 5 kapek (rozpočtená doporučená dávka na mé akva je 7 kapek). S rychlerostoucími rostlinami nemám zkušenost. Loňský rok jsem založila akva úplně špatně, tak se teď bojím, abych zase něco nepohnojila. Takže hnojit či nehnojit? To je, oč tu běží.

Určite to aspoň vyskúšaj, mne to pomohlo a navyše som sám zvedavý, či to bude rovnako fungovať aj v tvojich, pomerne odlišných podmienkach. Zdrojovú vodu máme síce veľmi podobnú, ale ja dusík nemám ani v zdrojovej vode a ani žiadny nepridávam. Okrem toho fungujem v low-tech/low-light režime bez pridávania CO2, čiže okrem iného aj pH bude asi dosť rozdielne (ja mám v akváriu cca 7,5-7,8).

Skúsim ešte celý mesiac Marec pridávať močovinu, aby som posúdil jeho vplyv na rastliny. A v Apríli, začnem znižovať dávky dusíka a úmerne tomu by som prispôsobil dávky vápnika podľa tvojich odporúčaní.

Přidám také něco k zamyšlení.
Je to převzato k knihy "Ecology of the Planted Aquarium" od Diany Walstad (viz příložený obrázek). Doufám, že to po nahrání (a snížení kvality) bude čitelné.

- nízký obsah vápníku může být jedním z důvodů heterofylie u některých druhů vodních rostlin
- Echinodorus,Aponogeton,atd.
-

Když jsem byl u Hořánků v pěstírně tak jsme se bavili sice o venkovních rostlinách ale také říkal že nejvíce sežerou vápníku, protože mám jezírko napojené na dešťovku tak rostliny až tak nebují(někdy je to i lepší když tolik nerostou)zkusil jsem trochu přidat a na rostlinách to bylo znát.

Len môj pohľad ako laika.Mám doma C.demersum - ako vieme potrebuje mäkkú až stredne tvrdú vodu.No čo je pri tejto rastlinke dôležité je pH 6-8.Ak som sa dostával nízko pod pH6 rastlinka strádala až hynula.Kedže si vodu miešam s RO,tak som v tomto prípade musel miešať viac našej stredne tvrdej vody.Nie preto aby som zvíšil GH,skôr preto aby som udržal vyššie a zároveň stabilnejšie pH.
Spotreba živín je u rýchlo rastúcich stonkoviek limitovaná z veľkej časti osvetlením.To moje C.demersum som skúšal takto pri silnom i slabšom led osvetlení.Tu sa prejavila hustota a rýchlosť rastu - no to pH som musel udržať.

Maq napsal: Tvůj důraz na vápník je nepřehlédnutelný, a zajímá mě. Tady ovšem píšeš nejen o koncentraci ve vodě, ale přímo o spotřebě. Je to pro mě překvapující.
Můžeš prosím to tvrzení nějak rozvést, doložit prameny, nebo vysvětlit osobní zkušenost?
Nejaký čas som sa snažil ladiť hnojenie. Všetky rastliny okrem stokoviek rástli pomaly ale bez rastových porúch. Stonkovky mali deformované mladé listy, niektorým odumierali rastové vrcholy. Bol som presvedčený, že ide o deficit bóru ale jeho pridávanie neprinieslo efekt. Skúšal som aj molybdén, mangán, meď, zinok....nepripúšťal som si, že môže ísť o deficit vápnika, keďže som vedel, že aj v akváriách s nižším obsahom sa deficit neprejavuje. No keď ostal vápnik poslednou možnosťou, skúsil som aj ten. Bol som dosť prekvapený, keď sa rastliny začali správať takmer ako keby som začal pridávať CO2 - stonkovky poriadne ožili, deformácie sa vytratili a napr. najnovší list Echinodorus "Harbich" narástol do dvojnásobnej veľkosti oproti doterajším listom. U mňa sa empiricky ukázalo, že musím dodávať cca 2-2,5 krát viac vápnika ako dusičnanov a cca tretinu draslíka v porovnaní s vápnikom, aby to fungovalo. Prečo niekde stačí vápnika menej a niekde nie, zatiaľ netuším. Tie vzťahy medzi živinami sú tak zložité a vzájomne súvisiace, že je dosť ťažké vôbec odhadnúť, prečo to tak je. K tej spotrebe píšem ďalej v odpovedi zervanovi.
zervan napsal: Ak do akvária na udržanie úrovne dusičnanov pridám za týždeň 8 mg/l (v malom experimentálnom donedávna dvojnásobok toho), čo by sa azda dalo označiť za spotrebu dusičnanov, tak potom by mal vápnik klesnúť o nejakých 20 mg/l (v malom dvojnásobne), čo by sa rozhodne malo prejaviť znížením tvrdosti vody, no to sa nedeje.
Keď tak nad tým premýšľam, naozaj nemusí ísť o spotrebu ale o potrebu. Ja tvrdosť (a teda spotrebu) nemeriam, keďže nemám čím, testy Sera, ktoré som na meranie tvrdosti kúpil, vykazovali odchýlku, ktorá ich u mňa diskvalifikovala. Ide teda skôr o to, čo som písal vyššie - uvedené množstvo vápnika musím dodať ale spotrebovať sa nemusí. Možno ide iba o koncentráciu vápnika vo vode, aby v konkurencii iných katiónov dokázal do rastliny preniknúť v potrebnom množstve (v podmienkach mojich akvárií).

tonof: Keď meníš 50% obsahu nádrže týždenne, dodávaš vodou v priemere 17,5 mg/l vápnika. Alebo je to inak?

larix napsal: Rastliny spotrebujú viac ako dvojnásobné množstvo vápnika v porovnaní so spotrebovanými dusičnanmi. Ak do akvária na udržanie úrovne dusičnanov pridám za týždeň 8 mg/l (v malom experimentálnom donedávna dvojnásobok toho), čo by sa azda dalo označiť za spotrebu dusičnanov, tak potom by mal vápnik klesnúť o nejakých 20 mg/l (v malom dvojnásobne), čo by sa rozhodne malo prejaviť znížením tvrdosti vody, no to sa nedeje.

larix napsal: Rastliny spotrebujú viac ako dvojnásobné množstvo vápnika v porovnaní so spotrebovanými dusičnanmi.
Tvůj důraz na vápník je nepřehlédnutelný, a zajímá mě. Tady ovšem píšeš nejen o koncentraci ve vodě, ale přímo o spotřebě. Je to pro mě překvapující.
Můžeš prosím to tvrzení nějak rozvést, doložit prameny, nebo vysvětlit osobní zkušenost?

Myslel som na cieľovú koncentráciu vápnika,zdrojová voda máva 30-40mg/L a ja som pridával CaSO4.2H2O- 5g čo je ako píšeš 14mg/L takže spolu 44 až 54mg/L vápnika, čo my potvrdilo aj meranie.

Nie,odstránil som Agro aj Osmocote ,ostal len čistý piesok a až po pol roku som vysadil K2SO4.Myslím že pri vyhnojenom dne by rastlinám nemal chýbať dusík a aj napriek tomu mali deficit.

Možno to iba nesprávne chápem ale z tvojich poznámok pri prezentácii nevyplýva, že si pridával 50mg/l Ca. Uvádzaš, že si pridával 5g CaSO4 /84l, čo je podľa mňa 17,5 mg/l Ca, v prípade, že si pridával CaSO4.2H2O (čo je najpravdepodobnejšie) je to iba 13,8 mg/l Ca.
Okrem toho si pridával 3g KNO3, čo je 21,9 mg/l NO3.
Ak sú tieto hodnoty správne, vápnika je málo. Rastliny spotrebujú viac ako dvojnásobné množstvo vápnika v porovnaní so spotrebovanými dusičnanmi. Ak teda prihnojiješ 22 mg/l NO3 a nejaké NO3 vznikme aj rozkladom krmiva atď., mal by si (spolu so zdrojovou vodou, ktorá dodá pri výmene polovice objemu cca 17 mg/l Ca) dodať okolo 50 mg/l vápnika, teda pridať cca 12 g CaSO4.2H2O
V každom prípade, s dusíkom to podľa mňa preháňaš.
Komentár od BA, v ktorom píše: "Já hnojila ze začátku jen draslíkem, kvůli kořínkům, ale asi moc dlouho, protože se zastavil růst všech rostlin. Tak jsem přestala a jako by to rostliny nakoplo k růstu." má iné vysvetlenie, ako "draslík je zlý". Dodaním draslíka stúpla spotreba ostatných živín a následne vznikol ich deficit. Rastliny teda prestali rásť preto, že im chýbali rôzne iné živiny a nie preto, že draslíka bolo priveľa v absolútnom vyjadrení. Bolo ho skrátka relatívne priveľa , teda bol v nepomere k ostatným živinám.

To je zajímavé, ale... Neumím spočítat, co udělal substrát Agro, asi se nedopočítáme, co udělaly tablety Osmocote. Takže vysadil jsi K2SO4 a situace se zlepšila, čili draslík se asi s něčím pral, ale je-li to pravda a s čím se pral, kde byl ten háček, to už asi nezjistíme.
Možná tahleta nevypočitatelnost je jedním z důvodů, že (zatím) striktně do dna nehnojím a nic nedávám.

Minerální výživa rostlin je hotová věda. A mě nepřestávají fascinovat lidi, kteří si myslí, že je to hračka (že stačí, aby měly rostliny všeho nadbytek, a budou nevyhnutelně "happy"). To, že má někdo štěstí a roste mu to pod rukama, ještě neznamená, že tomu opravdu rozumí.

Postupne som zvyšoval aj mikroprvky s tenso coctailom tak neviem či bór mohol chýbať. Akurát som uvažoval o medi, ktorej je v TC dvojnásobne viac ako v iných hnojivách,či to nemôže byť problém vzhľadom na medené trúbky ktoré sa používajú na ohrev vody do akva.Deformácie listov sa prejavovali aj pri vyhnojenom dne 1-2cm substrátom Agro pre vodné rastliny a Osmocote 1g na dcm2.Problém pretrvával tri roky a až po vysadení K2SO4 sa situácia zlepšila.

Stejné jako předcházející případ: Nedostatek vápníku to určitě nebyl. Byl to jiný problém, který jen jako nedostatek vápníku vypadal. Napadá mě bór.

Vápnik som pridával na hodnotu 50mg/L, horčík na 20mg/L a deformácie mladých listov naďalej pokračovalo.

Prispejem iba heslovito:
- podobne ako nedostatok dusíka (ale aj železa alebo mangánu) sa vo vodnom prostredí prejavuje aj deficit horčíka (málo známy fakt, väčšinou sa uvádza iba mramorovanie starších listov), náprava stavu po výmenách vody teda nemusela nastať znížením obsahu draslíka ale zvýšením obsahu horčíka, prípadne aj večne zanedbáného vápnika
- ani podľa mňa zvýšené koncentrácie draslíka na úrovne, ktoré sa tu spomínajú nie sú nijako vážne antagonistické s Ca, Mg, N a ani pre rastliny toxické
- pre tých, čo nepoznajú uvádzam dva zaujímavé thready:
www.aquaticplantcentral.com/…
www.aquaticplantcentral.com/…

drvi napsala: Další zdroj, uvádějící obdobná fakta ve vztazích K versus N je tady
magazin.specialnizahradnictvi.cz/…
Nemluvě o empirických zkušenostech z vlastního akva:
Ten článek doslova uvádí: Nadbytek draslíku: pokles růstu rostliny, omezená plodnost. Kromě toho je zhoršeno vstřebávání některých dalších prvků, mezi které patří třeba Ca, NH4, Zn a Mg.
Tedy ne jakýkoliv dusík, nýbrž amonný dusík, tj. NH4+. Tedy přesně to, co jsem psal prve.
Já ale nepodceňuji Tvoje pozorování. Něco to určitě znamená. Rostliny nerostly, vypadalo to jako nedostatek dusíku, ačkoli K+ i NO3- bylo dost. Výměna vody pomohla. Co to přesně znamená, nevím. Možností je víc. Ale budu si to pamatovat, třeba na to někdy přijdeme.

Já bych spíše uvedl následující odkaz, který se týká toho synergismu vs. antagonismu:
web2.mendelu.cz/…

Cituji:
"Synergismem se projevuje NO₃^- - K⁺, K⁺ - H₂PO₄^-, NH₄⁺ - H₂PO₄^- aj."

drvi & bahno71: To znamená, že draslík podporuje (nikoli brání!) vstřebávání dusičnanů [a naopak]. Podle mě není příliš užitečné změřit si ve vodě dusičnany a draslík, a vyvozovat z toho nějaké jednoznačné závěry. Měřili jste také koncentraci ostatních esenciálních živin: P, S, Ca, Mg, Cl, Fe, Mn, Zn, Cu ... ? Jak si tedy můžete být tak jistí, že ten problém způsoboval zrovna vztah draslík-dusičnany, a ne něco jiného?