Hnojení

Za mňa hnojiť. Komplexným hnojivom (ktorým to tebou uvedené nie je), jemne podľa množstva rastlín a svetla.

Dobré ráno! Minulý týden v pátek jsem znovuzaložila akva. Vyměnila jsem i filtrační náplně, takže vlastně jedu od začátku s výměnami vody a startovacími bakteriemi. Akviško je nacpané rychlerostoucími rostlinkami a ve dně je Osmocote. Vůbec jsem nechtěla hnojit do vodního sloupce a když (kvůli plovoučce), tak určitě ne tak brzy, ale asi nebudu mít moc na výběr. Je teprve pátý den a i když svítím jen šest hodin Egeria densa se rozjela a nahazuje výhonky i kořínky a zdá se mi, že prakticky přes noc začala chřadnout Limnophila, která už má také nějaký ten výhonek a kořínek navíc. Vstupní voda je na NO3 chudá, ale dnes jsem přes papírkový test nenaměřila ani to málo. Momentálně jsou tam jen rostliny, takže krom výměn vody žádný zdroj NO3. Měla jsem po ruce Dennerle Pflanzenelixier, tak jsem kapátkem přidala ráno do vody 5 kapek (rozpočtená doporučená dávka na mé akva je 7 kapek). S rychlerostoucími rostlinami nemám zkušenost. Loňský rok jsem založila akva úplně špatně, tak se teď bojím, abych zase něco nepohnojila. Takže hnojit či nehnojit? To je, oč tu běží.

Určite to aspoň vyskúšaj, mne to pomohlo a navyše som sám zvedavý, či to bude rovnako fungovať aj v tvojich, pomerne odlišných podmienkach. Zdrojovú vodu máme síce veľmi podobnú, ale ja dusík nemám ani v zdrojovej vode a ani žiadny nepridávam. Okrem toho fungujem v low-tech/low-light režime bez pridávania CO2, čiže okrem iného aj pH bude asi dosť rozdielne (ja mám v akváriu cca 7,5-7,8).

Skúsim ešte celý mesiac Marec pridávať močovinu, aby som posúdil jeho vplyv na rastliny. A v Apríli, začnem znižovať dávky dusíka a úmerne tomu by som prispôsobil dávky vápnika podľa tvojich odporúčaní.

Přidám také něco k zamyšlení.
Je to převzato k knihy "Ecology of the Planted Aquarium" od Diany Walstad (viz příložený obrázek). Doufám, že to po nahrání (a snížení kvality) bude čitelné.

- nízký obsah vápníku může být jedním z důvodů heterofylie u některých druhů vodních rostlin
- Echinodorus,Aponogeton,atd.
-

Když jsem byl u Hořánků v pěstírně tak jsme se bavili sice o venkovních rostlinách ale také říkal že nejvíce sežerou vápníku, protože mám jezírko napojené na dešťovku tak rostliny až tak nebují(někdy je to i lepší když tolik nerostou)zkusil jsem trochu přidat a na rostlinách to bylo znát.

Len môj pohľad ako laika.Mám doma C.demersum - ako vieme potrebuje mäkkú až stredne tvrdú vodu.No čo je pri tejto rastlinke dôležité je pH 6-8.Ak som sa dostával nízko pod pH6 rastlinka strádala až hynula.Kedže si vodu miešam s RO,tak som v tomto prípade musel miešať viac našej stredne tvrdej vody.Nie preto aby som zvíšil GH,skôr preto aby som udržal vyššie a zároveň stabilnejšie pH.
Spotreba živín je u rýchlo rastúcich stonkoviek limitovaná z veľkej časti osvetlením.To moje C.demersum som skúšal takto pri silnom i slabšom led osvetlení.Tu sa prejavila hustota a rýchlosť rastu - no to pH som musel udržať.

Maq napsal: Tvůj důraz na vápník je nepřehlédnutelný, a zajímá mě. Tady ovšem píšeš nejen o koncentraci ve vodě, ale přímo o spotřebě. Je to pro mě překvapující.
Můžeš prosím to tvrzení nějak rozvést, doložit prameny, nebo vysvětlit osobní zkušenost?
Nejaký čas som sa snažil ladiť hnojenie. Všetky rastliny okrem stokoviek rástli pomaly ale bez rastových porúch. Stonkovky mali deformované mladé listy, niektorým odumierali rastové vrcholy. Bol som presvedčený, že ide o deficit bóru ale jeho pridávanie neprinieslo efekt. Skúšal som aj molybdén, mangán, meď, zinok....nepripúšťal som si, že môže ísť o deficit vápnika, keďže som vedel, že aj v akváriách s nižším obsahom sa deficit neprejavuje. No keď ostal vápnik poslednou možnosťou, skúsil som aj ten. Bol som dosť prekvapený, keď sa rastliny začali správať takmer ako keby som začal pridávať CO2 - stonkovky poriadne ožili, deformácie sa vytratili a napr. najnovší list Echinodorus "Harbich" narástol do dvojnásobnej veľkosti oproti doterajším listom. U mňa sa empiricky ukázalo, že musím dodávať cca 2-2,5 krát viac vápnika ako dusičnanov a cca tretinu draslíka v porovnaní s vápnikom, aby to fungovalo. Prečo niekde stačí vápnika menej a niekde nie, zatiaľ netuším. Tie vzťahy medzi živinami sú tak zložité a vzájomne súvisiace, že je dosť ťažké vôbec odhadnúť, prečo to tak je. K tej spotrebe píšem ďalej v odpovedi zervanovi.
zervan napsal: Ak do akvária na udržanie úrovne dusičnanov pridám za týždeň 8 mg/l (v malom experimentálnom donedávna dvojnásobok toho), čo by sa azda dalo označiť za spotrebu dusičnanov, tak potom by mal vápnik klesnúť o nejakých 20 mg/l (v malom dvojnásobne), čo by sa rozhodne malo prejaviť znížením tvrdosti vody, no to sa nedeje.
Keď tak nad tým premýšľam, naozaj nemusí ísť o spotrebu ale o potrebu. Ja tvrdosť (a teda spotrebu) nemeriam, keďže nemám čím, testy Sera, ktoré som na meranie tvrdosti kúpil, vykazovali odchýlku, ktorá ich u mňa diskvalifikovala. Ide teda skôr o to, čo som písal vyššie - uvedené množstvo vápnika musím dodať ale spotrebovať sa nemusí. Možno ide iba o koncentráciu vápnika vo vode, aby v konkurencii iných katiónov dokázal do rastliny preniknúť v potrebnom množstve (v podmienkach mojich akvárií).

tonof: Keď meníš 50% obsahu nádrže týždenne, dodávaš vodou v priemere 17,5 mg/l vápnika. Alebo je to inak?

larix napsal: Rastliny spotrebujú viac ako dvojnásobné množstvo vápnika v porovnaní so spotrebovanými dusičnanmi. Ak do akvária na udržanie úrovne dusičnanov pridám za týždeň 8 mg/l (v malom experimentálnom donedávna dvojnásobok toho), čo by sa azda dalo označiť za spotrebu dusičnanov, tak potom by mal vápnik klesnúť o nejakých 20 mg/l (v malom dvojnásobne), čo by sa rozhodne malo prejaviť znížením tvrdosti vody, no to sa nedeje.

larix napsal: Rastliny spotrebujú viac ako dvojnásobné množstvo vápnika v porovnaní so spotrebovanými dusičnanmi.
Tvůj důraz na vápník je nepřehlédnutelný, a zajímá mě. Tady ovšem píšeš nejen o koncentraci ve vodě, ale přímo o spotřebě. Je to pro mě překvapující.
Můžeš prosím to tvrzení nějak rozvést, doložit prameny, nebo vysvětlit osobní zkušenost?

Myslel som na cieľovú koncentráciu vápnika,zdrojová voda máva 30-40mg/L a ja som pridával CaSO4.2H2O- 5g čo je ako píšeš 14mg/L takže spolu 44 až 54mg/L vápnika, čo my potvrdilo aj meranie.

Nie,odstránil som Agro aj Osmocote ,ostal len čistý piesok a až po pol roku som vysadil K2SO4.Myslím že pri vyhnojenom dne by rastlinám nemal chýbať dusík a aj napriek tomu mali deficit.

Možno to iba nesprávne chápem ale z tvojich poznámok pri prezentácii nevyplýva, že si pridával 50mg/l Ca. Uvádzaš, že si pridával 5g CaSO4 /84l, čo je podľa mňa 17,5 mg/l Ca, v prípade, že si pridával CaSO4.2H2O (čo je najpravdepodobnejšie) je to iba 13,8 mg/l Ca.
Okrem toho si pridával 3g KNO3, čo je 21,9 mg/l NO3.
Ak sú tieto hodnoty správne, vápnika je málo. Rastliny spotrebujú viac ako dvojnásobné množstvo vápnika v porovnaní so spotrebovanými dusičnanmi. Ak teda prihnojiješ 22 mg/l NO3 a nejaké NO3 vznikme aj rozkladom krmiva atď., mal by si (spolu so zdrojovou vodou, ktorá dodá pri výmene polovice objemu cca 17 mg/l Ca) dodať okolo 50 mg/l vápnika, teda pridať cca 12 g CaSO4.2H2O
V každom prípade, s dusíkom to podľa mňa preháňaš.
Komentár od BA, v ktorom píše: "Já hnojila ze začátku jen draslíkem, kvůli kořínkům, ale asi moc dlouho, protože se zastavil růst všech rostlin. Tak jsem přestala a jako by to rostliny nakoplo k růstu." má iné vysvetlenie, ako "draslík je zlý". Dodaním draslíka stúpla spotreba ostatných živín a následne vznikol ich deficit. Rastliny teda prestali rásť preto, že im chýbali rôzne iné živiny a nie preto, že draslíka bolo priveľa v absolútnom vyjadrení. Bolo ho skrátka relatívne priveľa , teda bol v nepomere k ostatným živinám.

To je zajímavé, ale... Neumím spočítat, co udělal substrát Agro, asi se nedopočítáme, co udělaly tablety Osmocote. Takže vysadil jsi K2SO4 a situace se zlepšila, čili draslík se asi s něčím pral, ale je-li to pravda a s čím se pral, kde byl ten háček, to už asi nezjistíme.
Možná tahleta nevypočitatelnost je jedním z důvodů, že (zatím) striktně do dna nehnojím a nic nedávám.

Minerální výživa rostlin je hotová věda. A mě nepřestávají fascinovat lidi, kteří si myslí, že je to hračka (že stačí, aby měly rostliny všeho nadbytek, a budou nevyhnutelně "happy"). To, že má někdo štěstí a roste mu to pod rukama, ještě neznamená, že tomu opravdu rozumí.

Postupne som zvyšoval aj mikroprvky s tenso coctailom tak neviem či bór mohol chýbať. Akurát som uvažoval o medi, ktorej je v TC dvojnásobne viac ako v iných hnojivách,či to nemôže byť problém vzhľadom na medené trúbky ktoré sa používajú na ohrev vody do akva.Deformácie listov sa prejavovali aj pri vyhnojenom dne 1-2cm substrátom Agro pre vodné rastliny a Osmocote 1g na dcm2.Problém pretrvával tri roky a až po vysadení K2SO4 sa situácia zlepšila.

Stejné jako předcházející případ: Nedostatek vápníku to určitě nebyl. Byl to jiný problém, který jen jako nedostatek vápníku vypadal. Napadá mě bór.

Vápnik som pridával na hodnotu 50mg/L, horčík na 20mg/L a deformácie mladých listov naďalej pokračovalo.

Prispejem iba heslovito:
- podobne ako nedostatok dusíka (ale aj železa alebo mangánu) sa vo vodnom prostredí prejavuje aj deficit horčíka (málo známy fakt, väčšinou sa uvádza iba mramorovanie starších listov), náprava stavu po výmenách vody teda nemusela nastať znížením obsahu draslíka ale zvýšením obsahu horčíka, prípadne aj večne zanedbáného vápnika
- ani podľa mňa zvýšené koncentrácie draslíka na úrovne, ktoré sa tu spomínajú nie sú nijako vážne antagonistické s Ca, Mg, N a ani pre rastliny toxické
- pre tých, čo nepoznajú uvádzam dva zaujímavé thready:
www.aquaticplantcentral.com/…
www.aquaticplantcentral.com/…

drvi napsala: Další zdroj, uvádějící obdobná fakta ve vztazích K versus N je tady
magazin.specialnizahradnictvi.cz/…
Nemluvě o empirických zkušenostech z vlastního akva:
Ten článek doslova uvádí: Nadbytek draslíku: pokles růstu rostliny, omezená plodnost. Kromě toho je zhoršeno vstřebávání některých dalších prvků, mezi které patří třeba Ca, NH4, Zn a Mg.
Tedy ne jakýkoliv dusík, nýbrž amonný dusík, tj. NH4+. Tedy přesně to, co jsem psal prve.
Já ale nepodceňuji Tvoje pozorování. Něco to určitě znamená. Rostliny nerostly, vypadalo to jako nedostatek dusíku, ačkoli K+ i NO3- bylo dost. Výměna vody pomohla. Co to přesně znamená, nevím. Možností je víc. Ale budu si to pamatovat, třeba na to někdy přijdeme.

Já bych spíše uvedl následující odkaz, který se týká toho synergismu vs. antagonismu:
web2.mendelu.cz/…

Cituji:
"Synergismem se projevuje NO₃^- - K⁺, K⁺ - H₂PO₄^-, NH₄⁺ - H₂PO₄^- aj."

drvi & bahno71: To znamená, že draslík podporuje (nikoli brání!) vstřebávání dusičnanů [a naopak]. Podle mě není příliš užitečné změřit si ve vodě dusičnany a draslík, a vyvozovat z toho nějaké jednoznačné závěry. Měřili jste také koncentraci ostatních esenciálních živin: P, S, Ca, Mg, Cl, Fe, Mn, Zn, Cu ... ? Jak si tedy můžete být tak jistí, že ten problém způsoboval zrovna vztah draslík-dusičnany, a ne něco jiného?

Tak to jsou pro mě novinky, zajímavé zkušenosti, a budu si toho všímat.
Jinak já jsem čerpal konkrétně zde:
web2.mendelu.cz/…
Kromě toho, z toho mála co jsem zatím o výživě rostlin pochopil, opravdu nevidím, jak by si K+ a NO3- měly překážet. S NH4+, to je jiná! A mám dojem, že jsme tak zahledění do nitrifikace, že nám mnohdy uniká, jak velkou část dusíku rostliny přijímají v amonné vazbě.

U me je to presne jako u Drvi...vlastni zkusenost ...K vice nez 20 a deficity u kytek jako u nedostatku NO3 ikdyz bylo podle testu Jbl namereno 20mg/l No3 ...snizeniim K vymenamy vody na rozumnou hranici..se kytky rapidne zlepsily... ...takze tak...

Další zdroj, uvádějící obdobná fakta ve vztazích K versus N je tady
magazin.specialnizahradnictvi.cz/…
Nemluvě o empirických zkušenostech z vlastního akva:svého času jsem měla ve vodě NO3 kolem 25 mg/l, K více jak 30 mg/l (neměřitelná hodnota) a rostliny žloutnoucí, evidentně trpící nedostatkem dusíku. Poté, co se mi intenzivními výměnami vody podařilo hladinu K snížit se situace rapidně zlepšila až upravila.
Takže se nediv, že jsem došla k tomuto závěru

Ta tabulka nerozlišuje mezi amonným a dusičnanovým dusíkem. To je zásadní chyba. První je kation, druhý anion. Pro jejich příjem, a tedy i synergismy či antagonismy s ostatními ionty platí odlišná, až by se dalo říct opačná pravidla.
(Možná by se hodilo tenhle dialog přesunout do vlákna hnojení.)

akvarijni-hnojivo.cz/… dole nadbytek K

Nadbytek draslíku blokuje vstřebávání dusíku
Pokud já vím, pro ionty K+ a NO3- platí synergický režim, tedy právě opačný.
Máš-li nějaké zdroje jiných zpráv, budu rád když nabídneš odkazy. Dík.
Edit romant: Tento příspěvek byl původně zde rybicky.net/forum/19464-bucephalandra-pestovani…

mě už došel z fichemy dusičnan vápenatý (je to tetrahydrát), 500gr za necelých 50,- takže si už můžu držet dusičnany bez současného přidávání draslíku
www.fichema.cz/…

a můžu si ,,hrát,, s draslíkem, sám jsem zvědaví

Je to tak, včera jsem měřil po opakovaných výměnách poloviny vody 2x týdně a hnojení jenom KNO3 + KH2PO4. Výsledek měření je NO3=10, PO4=0,5 a K pořád 15mg/l. Před 2ma týdny bylo K=17mg/l a od té doby jsem draslík v jiné další podobě nepřidával. Nedalo mi to, změřil jsem draslík v kohoutkové vodě a nejsou to ani 2mg/l, takže se tam musí hromadit i ze samotného KNO3. Až mi z toho vychází, že potřebuju víc ryb, abych mohl KNO3 ubrat na polovinu, ale abych udržel NO3 na požadovaných 10mg/l Víc ale budu vědět ve čtvrtek, kdy bude měření před výměnou vody, což by mělo být přece jenom více vypovídající, hlavně z pohledu NO3.

Marcel G napsal: Špatný stav rostlin svádím především na:
1) příliš vysoké (toxické?) koncentrace živin
2) absenci substrátu a možnosti využívat kořenovou výživu
Navrhuji:
1. pokus: Lemna sp.. Pravda, okřehek bere CO2 ze vzduchu, ale jinak všechny živiny z vody a úvahy o substrátu jsou bezpředmětné. Odpadají i úvahy o (pre)dispozici jednotlivých exemplářů - v každé testovací skupině jich budou od počátku desítky.
2. pokus: Egeria sp. nebo podobné plovoučky. Ty už neberou CO2 ze vzduchu, ale substrát je jim taky ukradený.
Z těchto dvou sérií měření něco vyplyne. Líp potom vyhodnotíš odlišnosti a problémy, ke kterým dojdeš při použití kořenujících rostlin. (Teď zrovna nemám žádný extra nápad, která by to měla být...)
Vím že Tě dlouhodobě zajímá otázka výživy ze dna vs. z vodního sloupce. K tomu se Ti budou metodicky hodit data z pokusů, kde dno má nulový vliv.
Já bych si k tomu přisadil... ne, to si napíšeme v mejlech, tímhle nebudeme zatěžovat diskusi.

Beru z valné části zpět svůj údiv nad přebytkem draslíku. Nažhavil jsem tu starou propanbutanovou kalkulačku co mám v šišce a vyšlo mi toto:
1 mg KNO3 = 0.39 mg K+ + 0.61 mg NO3-, tj. 0.14 mg N.
Takže KNO3 dodává skoro třikrát víc draslíku než dusíku (jako prvku). Jestliže lidi jako vaaclav (já sám CO2 nemám) měří potřebu hnojení podle dusíku, a rostliny u nich jasně vedou nad rybama, pak je ten výsledek logický a vlastně nevyhnutelný. Nezbývá než hnojit dusíkem bez draslíku.
Já naopak CO2 nemám a na růst rostlin tak nekvaltuji, takže nějaký ten dusík dodávám s krmením, ale draslík chybí - a opravdu, rostliny se o něj hlásí a musím trošku hnojit draslíkem.
Mně už to sedí.

Piskota bude zlozena prevazne zo psenicnej muky a vajec. Obe obsahuju draslika cca 120 mg/100 g, t.j. asi 0,12%. Na jednej stranke som nasiel "piskoty biele 132mg/100g". Obe obsahuju cca 10-12% bielkovin, t.j. cca 1,6-1,9% dusika. Krmenie grindalom by malo mat za nasledok hromadenie dusika a nie draslika.
Sladkovodne ryby maju v tele 300mg/100g co je asi 10x menej ako dusika (20% bielkovin je cca 3200mg/100g), takze ryba si zoberie v pomere viac dusika ako draslika, t.j. metabolizmus ryb moze tento pomer vo vode ovplyvnovat.

Neviete niekto, aké minerálne živiny má piškóta? Chovám grindal na piškóte, takže aké prvky má piškóta, také sa nakoniec dostanú do akvária Otázka nie je žart, myslím to vážne, že či napr. nemá priveľa draslíka a podobne, keďže ja som jeden z tých, ktorým sa pri knojení KNO3 kumuloval draslík. Lenže mi práve napadlo, že sa kumuloval aj v malom experimentálnom a tam nekŕmim nič, hm.

Jen krmení jsem nikdy neměřil.

Ano ale pri nespravne vyskladanej potrave pre ryby moze byt, predpokladam, K niekde okolo 1 mg/l. Tam aj pri vysokej ucinnosti ziskavania budu mat rastliny slusnu dietu. Slabsie druhy to nemusia dobre znasat.

Meral si aj draslik v akvariu bez hnojenia? Teda len krmivom? Minule som hladal Ratajove "Proc to akvarium funguje" ale nasiel som len piate vydanie. Tam bolo K cista 0 kym nezmenil krmenie. Nemate ulozene ostatne vydania? Robil podrobne merania akvarii bez hnojenia.
Vyznamny vplyv na to bude mat potrava pre ryby. Pise tam, ze ked zacal prikrmovat patentkami a artemiami tak stupok draslik na 45 mg/l!

Jak jsem už zmiňoval, v akváriu jsem nepoužíval žádný substrát ani filtrační médium, ani jsem tam neměl žádné ryby, abych vyloučil jejich vliv a mohl jsem mít víceméně jistotu, že rostliny budou odkázané výhradně jen na živiny z vodního sloupce. Špatný stav rostlin svádím především na:
1) příliš vysoké (toxické?) koncentrace živin
2) absenci substrátu a možnosti využívat kořenovou výživu
Pokud má člověk v akváriu nějaký vhodný substrát a případně i filtr, tak mu podle mého názoru může část živin skončit v nich, čímž se jejich množství ve vodě pomáhá udržet na relativně nízké úrovni. Tady neměly živiny kam "utéct". Rostliny do sebe jistě vstřebávaly, co se dalo, ale co je moc, to je příliš, takže je to asi začalo "otravovat" (a to doslova). Takže výsledkem byl sice zvýšený příjem živin, ale vysoce nad rámec toho, co potřebovaly k dobrému růstu a dobré kondici. Prováděl jsem řadu dalších řízených experimentů s různými koncentracemi živin, a potvrdilo se mi, že rostliny mají své "optimum", které jim vyhovuje nejvíce. Při jeho překročení, začnou strádat. Naopak při výrazně nižších koncentracích se výrazně zbrzdí jejich růst. Pokud se koncentrace pohybují někde kolem toho optima, tak jejich kondice zůstane většinou dobrá, ale pouze to omezí rychlost jejich růstu. Nižší koncentrace jsou ale podle mě určitě lepší možností, než vyšší koncentrace. Vyšší koncentrace snázeji rostliny otráví, zatímco nižší koncentrace podle mě vnímají spíše jako nucenou dietu (něco sice zhubnou, ale na škodu jim to většinou nebude - to by ta dieta musela být opravdu drastická). Jak ale víme i u lidí, obezita s sebou přináší mnohem více rizik. U rostlin je to podle mě v principu podobné. Zdravá a vyvážená strava - to je podle mě klíčem k úspěchu. Lidem dnes mají díky hypermarketům, fastfoodům a restauracím všechny laskominky na dosah ruky. Končí to ale zpravidla přežíráním, obezitou, nezdravým životním stylem a nemocemi všeho druhu. Ani se vlastně nedivím, že se to přeneslo i do akvaristiky: "Napumpujte to živinama, ať maj kytky všeho dost". Nemyslím si, že je to dobrý přístup. Střídmá strava přináší podle mě mnohem lepší výsledky.

Marcel G napsal: stav většiny rostlin byl žalostný
Co bylo v nepořádku? Já Tvoje experimenty vysoce oceňuji, ale jestli to mělo tenhle výsledek, vypovídací hodnota je omezená: informuje nás to o spotřebě živin, která vedla k "žalostnému" stavu rostlin.
Chystáš se v tomto směru pokračovat v průzkumu?

Po té co jsem si koupil test na draslík tak jsem ho už nedávkoval. Byl jsem hodně mimo stupnici. Hnojení držím na rozumné hranici a moc to nepřehání. Vždy jsem se trochu bál fosforu ale opravdu funguje.

MichalV napsal: N a K je v susine zdravej rastliny zhruba 1:1, t.j. spotreba v modelovom priklade bola cca tiez N 5 mg/l resp. 20 mg/l NO3.
Takovéhle jednoduché rovnice podle mě v praxi příliš neplatí. V mém případě jsem měl v sušině rostlin (hnojených metodou EI) následující množství živin: 4.616% N, 0.59% P, 8.37% K, 0.85% Ca, 0.37% Mg (při týdenních dávkách: 30 mg/l NO3, 3-5 mg/l PO4, 20 mg/l K, 0.5-1.0 mg/l Fe). Spotřeba draslíku tedy byla o zhruba 80% vyššší než spotřeba čistého dusíku (což je ale docela logické, když vezmeme v úvahu, že 30 mg/l NO3 = 6.8 mg/l N, takže na každých ~7 mg/l N jsem vlastně přidával 20 mg/l K, což je zhruba 3x více). U uvedeném testu jsem nepoužíval žádný substrát a musím říct, že stav většiny rostlin byl žalostný (až na pár světlých výjimek). Podle mojí kalkulačky mi vychází týdenní spotřeba těchto živin na 9.5 mg/l NO3 a 3.9 mg/l K (při osvětlení 85-100 µmol PAR u substrátu a koncentraci CO2 kolem 30-50 mg/l). To jen tak na okraj.

Je nicméně otázkou, zda by rostlinám ve výše uvedených podmínkách opravdu stačilo jen těch cca 10 mg/l NO3 a 4 mg/l K? Z mých dalších experimentů spíše vyplývá, že rostliny přijímají živiny tak nějak proporčně k celkově dostupnému množství. To znamená, že mají-li k dispozici třeba 20 mg/l K, tak si z toho dokážou vzít jen třeba 4 mg/l K (tj. 20%). Když bychom jim ale dali jen ty 4 mg/l, tak je možné, že si z toho opět dokážou vzít jen těch zhruba 20% (což by odpovídalo cca 0.8 mg/l K). Ono to tak úplně platit nebude, protože čím nižší bude koncentrace té živiny, tím efektivněji ji dokáže rostlina vytěžit, ale je třeba v našich úvahách počítat s určitou proporčností či spíše rozdílem mezi tím, co jim dáme, a tím, co si opravdu vezmou.

vaaclav napsal: My co používáme KNO3 a nesvítíme přehnaně do akvária máme problém že draslíku máme moc.
Vaaclav a jiní to mají jistě změřené a řádně ověřené. Nicméně mi také není příliš jasné, jak ten přebytek draslíku může nastat. Taky přitom vycházím z obecných údajů (většinou od zemědělců), že rostliny potřebují draslíku spoustu, zhruba na úrovni dusíku (N).
Draslík se v rostlinách účastní kdečeho, až mi z toho jde hlava kolem. Ale nevylučoval bych možnost, že ve vodním prostředí se potřeba draslíku významně mění směrem dolů. Takže ta data od farmářů pro nás možná neplatí.

este taky dotaz:
ak by som pouzil 7g K2SO4 na 300 L vody zvysim K o ziadanych 10,5 mg/l ale sirany SO4 o 12,8 mg/l resp. siru o 4,3 mg/l. Vo vstupnej vode mam 26 mg/l siranov, co nie je tragedia, ale problem moze nastat pri opakovanom hnojeni ak by doslo k vycerpaniu K. Kedze siry sa spotrebuva cca 6x menej ako draslika, jedina moznost ako to udrzat na uzde je vymena vody.
Siran SO4 2- je anion, znamena to, ze jeho zvysenie koncentracie mi pomoze znizit pH resp nebude zvysovat?

N a K je v susine zdravej rastliny zhruba 1:1, t.j. spotreba v modelovom priklade bola cca tiez N 5 mg/l resp. 20 mg/l NO3. V menej osvetlenej nadrzi by to mohla byt 1/2 t.j. 2,5 mg K a 10 mg/l NO3.
Ak denne pridam do 300 l vody 1,5 g sucheho krmiva s obsahom 45% proteinov a cca 1,1% drasliku, tak po tyzdni zvysim obsah zivyn vo vode (bez spotreby rastlinami a zabudovania casti zivin do tela ryb) NO3 o 11 mg/l (N o 2,5) ale K len o 0,4 mg/l.
Vymenami vody to tiez nezachranim, lebo vstupna vody (predpokladam) ma drasliku minimum.
Z dlhodobeho hladiska je to (bez pouzitia vyzivneho dna s vyssim obsahom draslika) neudrzatelne. Resp. vdaka prisposobivosti rastlin bude v susine obsah draslika na spodnej hodnote (rozsah 15-55 g/kg) a rastlina ak nebude prejavovat nedostatok dierkami v listoch, tak bude v lepsom pripade zivorit.
Samozrejme suhlasim ze menej je viac chcem si to overit pridanim 10mg/l K a sledovat zmeny.

MichalV napsal: Niekde sa tu riesilo ze len z KNO3 nemoze dochadzat k hromadeniu draslika. Potvrdil si si to meranim? Alebo pozorovanim rastlin? Lebo toxicita drasliku by mala byt pri velmi vysokych koncentraciach, alebo nie?
Nejde ani tak o jeho vyloženou toxicitu, jako spíše o potenciální blokaci jiných prvků (kationtů).

PS: Nikdy jsem nezaregistroval, že by si někdy rostliny (ve velmi silně osvětleném a vydatně přehnojovaném akváriu) vzaly více než 5 mg/l K týdně. Proto přidávat do vody větší množství mi přijde vyloženě zbytečné a spíše škodlivé (kvůli již zmíněnému riziku blokace jiných prvků).

Niekde sa tu riesilo ze len z KNO3 nemoze dochadzat k hromadeniu draslika. Potvrdil si si to meranim? Alebo pozorovanim rastlin? Lebo toxicita drasliku by mala byt pri velmi vysokych koncentraciach, alebo nie?

Aby som sa vrátil k tvojej pôvodnej otázke - ja mám tiež dosť NO3 už vo vodovode, takže ak pridávam draslík, tak cez K2SO4.
Žeby som tým dával primoc síry, sa neobávam, pretože jednak jej tam bude viacej už z horkej soli a jednak síra na molekule K2SO4 má plus-mínus len 10%-ný podiel.

Ale rád budem i ja počuť odpoveď skúseného - treba strážiť SO4? Hrozí "presírovanie"?

prave si chcem objednat dake sypke hnojiva, tak preto tie dotazy.
ja KNO3 asi neobjednam, kedze pri poslednom merani som nameral so serou NO3 50+ mg/l a hned som menil 60% vody (stvrtok) a este urobim jednu vymenu dnes
Rozmyslal som namiesto toho uhličitan draselný 99% - K2CO3
Uz mam aj test na fosfor od JBL, vysla mi hodnota PO4 4+ mg/l. Hlavne preto ta okamzita vymena vody, ale co je zaujmave, ziadna riasova kalamita... (okrem vydatneho krmenia som decentne hnojil NPK pre izbove kvetiny s vysokym obsahom fosforu)
Pri objednavke si zoberiem aj KH2PO4 (ale pridavat v najblizsej dobe urcite nebudem)

Kedze mam so saggitariou dlhodobo problem, rozmyslam nad draslikom. Test za 20€ kupovat nemienim, skor pôjdem vylucovacou metodou.
Svetlo nemam najsilnejsi, len 100W na 300l vody, ale rastlo mi to aj pri 72W, kým som mal zásobné dno, ktoré som za 3 roky odkalil...
a este chcem objednat MICROMIX PLUS kedze ani s burciakom nejdem s pH pod 7,2.

MichalV napsal: www.profiplants.cz
naviac autor pise: "Z mých zkušenností však v drtivé většině akvárií draslík chybí."
Mate niekto skusenosti s tym, ze bolo nutne draslik pridavat a nasledne sa stav rastlin zlepsil?
Je to sdělení obchodníka s hnojivy, informační hodnota je tedy pochybná.
Ale náhodou draslíkem se hnojí běžně. Já to dělám taky, ovšem bez dusíku. U mě se o draslík hlásí Hygrophila siamensis dírkami v listech, dost spolehlivá indikace.

Co ti brání draslík přidávat je to jedna ze složky PMDD. My co používáme KNO3 a nesvítíme přehnaně do akvária máme problém že draslíku máme moc.