Hnojení

odpověď na vaše potřeby:

rotalabutterfly.com

tonof napsal: Snáď Maq by mohol túto kalkulačku nainštalovať na tieto stránky.
Obávam sa, že Maq je na to malý pán

Každopádne, keď som kedysi začínal s PMDD mal som v tom tiež poriadny chaos, výsledkom je moje pojednanie o bežne (pri hnojení) používaných zlúčeninách -- slavino.sk/… -- vrátane odkazov na nejaké nástroje, ktoré pri výpočtoch pomôžu. Časom som však prišiel na to, že nemám laboratórium, ale akvárium a presné rátanie je na dve veci, pretože k presnému zloženiu vstupnej vody sa u nás i tak dostať nedá a čo tam pridávam krmivom, to možno nevie ani jeho výrobca (a každopádne dávku krmiva nevážim)...

A tak dnes síce naďalej naberám hnojivo striekačkou, ale len tak orientačne a vlastne ma najviac zaujíma, či do nej bez pozerania naberiem požadovaný objem

Myslím že na týchto stránkach sa nachádza dosť softwareových expertov ktorý keď sa budú cez vianoce nudiť by mohli pre kolegov hnojičov vykúzliť tento darček

tonof napsal: Snáď Maq by mohol túto kalkulačku nainštalovať na tieto stránky.
Jasně, já bych taky pokládal za vhodné, kdyby tu něco takového bylo... Přemýšlel jsem o tom. Samozřejmě teoreticky všechny výpočty a hodnoty do nějakého takového udělátka umím naládovat. Ale větší problém pro mě je, jak to spáchat tak, aby to obsahovalo i méně obvyklá hnojiva (desítky látek), a přitom to bylo užitečné i pro normálního smrtelníka.
Asi by to chtělo někoho, kdo umí líp pracovat s nějakým vhodným software; všechnu teórii bychom schovali a vyhazovalo by to jenom srozumitelná čísla.
=
Ohledně poměrů jednotlivých iontů je pro mě výchozím bodem tzv. Marschnerova tabulka, mj. v článku "Poznámky k výživě rostlin. 1". Je to tam v látkovém množství i hmotnostech.
Ta čísla tam jsou pro základní orientaci velmi vhodná, člověk se aspoň řádově dostane k nějaké rozumné představě, kolik čeho vlastně rostliny potřebují.

Kubaa napsal: Vážit čistý draslík by mohla být docela zábava
Já už takhle nevtipkuju, protože "normální" lidi fakt nepochopí pointu...
... a vůbec mám strach, že něco někde napíšu, někdo to nepřesně pochopí a bude malér...
(Před rokem jsem pokládal za trochu přehnaná romantova upozornění v tomto ohledu, ale jak šel čas, vidím, že je to potřeba.)

Chýba mi Marcelová kalkulačka na jeho stránkach,tá vypočítala všetko a boli tam okrem bežných hnojív aj močovina a iné. Snáď Maq by mohol túto kalkulačku nainštalovať na tieto stránky.Týmto miestnu jedničku Maqa prosím o pomoc

Tzn. Chceš to jen přepočítat? Jestli kvůli vážení, tak stejně musíš vzít v úvahu ještě anionty atd. Vážit čistý draslík by mohla být docela zábava a zvláště pak jeho dávkování do akvária.

Aký je ideálny hmotnostný pomer prvkov N:P:K:Ca:Mg alebo NO3:PO4:K:Ca:Mg ? Reagujem na Maqové články a jeho molárne pomery.

No veď to, že či tie čerpadielka majú nejakú spatnú klapku. To vás potom asi po vianociach budem kontaktovať že čo a ako Lebo tiež by som chcel vedieť či musí ísť na každú jednu tekutinu aj jedna hadička do akvárka osobitne alebo sa ti dá spojiť nejak ? Ale to mi zase nepríde dobré aby sa hnojivo miešalo s tekutým CO2

Totiž ja nie som každý deň doma aby som mohol konštatne hnojiť tak ako si ja prajem a rodičia na to sem tam zabudnú(niekedy aj celý týždeň) tak preto rozmýšľam, že si urobím pekného ježiška

Používám to na hnojivo, co si sám míchám, hadička z jedné strany čerpadla se strčí do flašky, druhá se natáhne do akvária. Do hadice od filtru bych to určitě nezapojoval, mám hadičky vytažené do akvária, pro jistotu končí kousek nad hladinou. Nastavení je jednoduché, funguje to spolehlivě.

Tak mě ho přinese až ježíšek ale pokud jde o hnojivo tak je to tvoje věc, já budu používat PMDD. Pokud jde kam to připojit tak na hadice k filtru asi ne mohl by se tvořit podtlak nebo přetlak a mohlo by to hýbat z rozpuštěným hnojivem, navíc jsou to 4 hadičky. To je ale jen moje domněnka.

Dobrý deň. Chcem sa spýtať aké máte skúsenosti s týmto prístrojom. Vedeli by ste mi dať nejaké rady ? Či je to spoľahlivé, aké hnojivo sa tým môže dávkovať, či aj doma namiešané napr PPS Pro alebo len nejaké kúpené? Ako sa to dá zapojiť do akvárka, či to môže byť zapojené aj do hadice od filtra ? Ďakujem za rady

pridal som dnes po gulicke a uvidime

imax napsal: Kratko po zalozeni AQ som dal pod echinodory bleherae po gulicke JBL 7+13. Rastli paradne, vymenili listy za subemerzne a teraz maju cca 10cm listy. Je mozne ze su po pol roku gulicky vycerpane?Ano, je to možné.

Kratko po zalozeni AQ som dal pod echinodory bleherae po gulicke JBL 7+13. Rastli paradne, vymenili listy za subemerzne a teraz maju cca 10cm listy. Je mozne ze su po pol roku gulicky vycerpane?

Závisí od toho, koľko to naleješ a do akej veľkej nádrže.

Keď vezmeš napr. 1ml, bude v tom 0,32%Fe, čiže 3,2mg. A toto keď naleješ napr. do 100l, bude 0,032mg/l.

Ako dostanem kolko mg/L je to Fe ked Fe je 0,32%?

Taky bych doporučil jílové kuličky do dna. Echinodory mi lezou z akvária.

V začiatkoch asi pred 20 rokmi keď som nepoznal PMDD som hnojil Ratajovým bioflorom, všetko rástlo v pohode. Ale keď prišli na trh ílove guličky Bivoj, tak som ich hneď vyskúšal pod echináče a krypty, reakcia rastlín bola výborná.

Nebudu Tě prudit s tím, že je podstatně lepší si tady vytvořit prezentaci...to je asi zřejmé. Zkusím poradit obecně, co pomohlo mně po několika letech stagnace Echinodorusu. Po předělání layoutu s přidáním půdního hnojiva pod písek došlo k neskutečným přírůstkům. Po 1,5 roce se zásobní hnojivo vyčerpalo, tak jsem přidal pilulku s hnojivem a do týdne 2x nové listy a do měsíce 3x vyhonil květ. Moje rada je pohnojit do substrátu...

www.seachem.com/…

Da sa niekde dopatrat ake zlozenie ma Seachem Flourish?
Prípadne,ktoré hnojivo je lepsie?Seachem Flourish alebo PROFIPLANTS COMPLETE ADVANCE?
www.profiplants.cz/…

Dobrý den, mám ve svém akváriu jeden Echinodorus ocelot red a mám s ním problém-ne a ne vyrůst-mám ho asi rok a pořád je jen asi poloviční proti velikosti uvedené v atlase .Ostatní rostlinky jsou v cajku.Mám ho něčím pohnojit? A pokud ano čím?

Skor by som povedal,ze tie na tom silnom svetle,ked som to nepreriedil tak tie v miernom tiemi boli zelensie.Aj anubias mi rastie celkom dobre jen je dost bledy.V posledom case som zdvyhol Mg na 14mg/L.Zeleza som myslel,ze je vela tak som to znizil na 0,15mg/L týždenne.

Robia to nové mladé listy podľa fotky - všetky, sú skôr až do biela, veľmi svetlé? Alebo len tie na najsilnejšom svetle žltnú? Z fotky to tak nevidno.

Voda má relatívne málo horčíka oproti vápniku, možno ten chýba? MgSO₄ by to riešilo. Alebo potom železo. Na druhej strane, tie rozpadnuté Alternanthery mi pripadajú, ako keby bolo niečoho priveľa...

Zdravim,coho nedostatok moze sposobovat zltnutie zelených rostlin?Celkovo zelene rastliny sa nejak spomalily a tvory sa zelena riasa.Tento problém mám už par mesiacou.NO3 to asi nebude ked je cca 20-25.Parametre vody a hnojenie mam v popise.
Premýslam na d týmto hnojivom
www.profiplants.cz/…
Alebo radsej Seachem Flourish?

Maq napsal: Tady bych si vsadil spíš na draslík. Hnojíš draslíkem, třeba sanytr (KNO3)?

Díky za super radu, vypadá to opravdu na nedostatek draslíku. Ve středu jsem nalil do akva 20 ml K plusu a už dnes vidím na stoncích Pačule nové výhonky, které mají mnohem zdravější barvu než ty staré

Zkouška na NO3 provedena, K plus je síran.

Však už hnojím i univerzálem a souhlas - pokud K plus nepomůže, nakonec se stejně uchýlím k míchání vlastních roztoků, jak to děláte vy, protože rozdíl už nebude +/-150 Kč,- ale mnohem víc.

No bežná dávka je 14g na pol litra roztoku. To je asi 3Kč keď si to rozrobíš sám versus fľaštička za 200Kč.

Tým samozrejme nechcem hovoriť, že je to zle; každý si stanovujeme hodnotu svojho času a je normálne platiť niekomu inému za môj komfort. Len s Maqom predstavujem tú druhú možnosť.

No, ono když postupem času zjistíš, že těch různých hnojiv potřebuješ třeba šest... Ono těch živin je docela dost a na jejich vzájemném poměru taky záleží.

+/-150 Kč na ceně hnojiva neřeším, při mé spotřebě (flašku 500 ml mám skoro na rok) a koupit láhev je pohodlnější. Spíše mi jde o věrohodnost prodejce/produktu a ta byla otřesena.

Mne príde 92% čistota na akvárium dosť málo.

Ale máš samozrejme pravdu, najlepšie je si to kúpiť a namiešať sám.
Btw. ja som bral posledne tu:
akvarijni-hnojivo.cz/…

www.kovyachemie.cz/…

...nepatrný rozdíl v ceně, což?...

Tak prý mají špatně natištěné etikety, omlouvají se a jde na 100% o síran draselný. Raději udělám zkoušku na NO3 (což jsem i prodejci řekl) než to začnu lít do akvária, ale snad je to OK.

NHKG napsal: síra pokud je mi známo není pro akvaristiku důležitá
Síra je biogenní makroprvek pro rostliny i živočichy. Málokdy se řeší, protože ve vodovodní vodě je jí skoro vždy dostatek a nadbytek je běžný a málokdy dělá paseku. (Jen když se ve dně při sakra nízkém redoxu sírany redukují na sulfan, tedy v těžce zanedbaných akvárkách.)

Nejraději bych tu láhev otevřel a udělal s 1 ml vzorkem test na NO3. Moje důvěra v jejich solidnost dost klesla . Ale spíš tam zajdu a vrátim to.

Jj je v tom bordel. Posledná veta na webe zas hovorí o fosfore...

Jde mi o to, ze jsem chtěl výhradně síran (kvůli Agassizkám) a byl jsem buď podveden, nebo v tom mají sami bordel, mrkni sem. K plus má jiný text, než moje láhev a přitom se jedná o stejné hnojivo.
www.profiplants.cz/…
Edit: asi mě opravdu donutí, abych si to namíchal sám. Destilku ani síran nebude těžké sehnat...

O čem je řeč?
Sanytr = KNO3, takže dusík i draslík.
Síran draselný = K2SO4, takže jen draslík (síra pokud je mi známo není pro akvaristiku důležitá).

Není lepší si koupit jen čisté sloučeniny? Víš do čeho jdeš, znáš přesné složení i koncentrace a ještě ušetříš...

Jsem dost zmaten, etiketa je označena jako K plus a pod tím je text patřící dusíku, cituji "Koncentrované dusíkové hnojivo pro silně osvětlená..."- text patřící hnojivu s označením N plus". Na boku je zase drobným písmem řeč o draslíku. Tak nevím, mají v tom bordel, budu tam muset zítra volat...

Pro info, dle sdělení prodejce jde opravdu o roztok síranu draselného, takže žádné dusičnany navíc. Startovací dávka bude 20 ml jednorázově a dále 5 ml 2x týdně.

Maq napsal: Ale ne, docela prakticky. Od toho jsou laboratorní pokusy a biochemická analýza...
No práve to je presne len teória, pretože je problém v laboratóriu nasimulovať reálne podmienky.

Neberte to v zlom, ale pripomenuli ste mi jednu prastarú pesničku: "Analýza dokázala ho*vno!" a jednu, tiež starú, myšlienku (i rastliny sú živé): "Živý organizmus sa za presne daných fyzikálnych a chemických (laboratórnych) podmienok zachová presne tak ... ako ho práve napadne."

Nespochybňujem, že laboratórne analýzy a pokusy sú užitočné, že môžu veľa napovedať i zistiť, len si myslím, že zatiaľ ani tam nedokážu plne postihnúť všetky aspekty, ktoré správanie živých organizmov ovplyvňujú. Niektoré výsledky môžu byť jednoznačné, no iné celkom nepreukazné a nezopakovateľné. I preto vždy po labákoch nasleduje testovanie v reále. V neposlednom rade, pamätajme, že laboratórne analýzy svojho času preukázali neškodnosť freónu, no dnes to už má odvahu tvrdiť len málokto. Problém vtedy mohol byť aj v tom, že zabudli do labáku priniest ozónovú vrstvu

Profiplants K Plus dnes koupím, dám sem vědět, jestli to pomůže. Mimochodem mi začaly blednout a krnět i růstové vcholy u Pačule. Bahnatka a další rostliny zatím zcela OK.

slavko napsal: Maq napsal: Výsledkem je, že nutriční potřeby rostlin dokážeme stanovit celkem spolehlivě.
Samozrejme len teoreticky...

Ale ne, docela prakticky. Od toho jsou laboratorní pokusy a biochemická analýza. Ta čísla jsou známa, nejlépe pochopitelně pro hospodářsky významné plodiny. Ale u nich je zase nejvíce odchylek od normálu, protože jsou cíleně šlechtěné nějakým směrem.
Odchylky od teorie jsou dané tím, že pouze v kontrolovaných podmínkách dokážeme živiny dodávat od nuly a žádné nám nikam neutečou. Například v akváriu, použijeme-li RO vodu a substrát bez živin.
Na poli je to pochopitelně složitější. Valná část ekologických problémů má ale původ v nějakém druhu nedbalosti, nedokonalosti, až prasáckosti (pokud mluvíme o Asiatech apod.). Poměry se dlouhodobě zlepšují, a kdyby se podařilo zrušit debilní "zemědělské politiky", mohlo by to být ještě mnohem lepší, v důsledku i v zaostalejších končinách, protože část efektivního zemědělství by se přenesla tam.

Hoci nie som biológ, verím, že rastlina potrebuje živiny nie len na rast, a tak potreba živín závisí aj na jej veľkosti. Aby sme tú veľkisť zistili, asi budeme potrebovať rastlinu vysušiť a zistiť hmotnosť sušiny. A nakoniec dôjdeme k záveru, že výživová potreba tejto sušiny je (po vysušení) blízka nule... Ešte to komplikuje fakt, že ak rastlina rastie pri vyššej dostupnosti prvku X, bude ho mať i v sušine relatívne viac ako tá istá rastlina rastúca v nedostatku X. Čiže očakávame, že obsah prvkov v sušine je stav východzí, teda povedzme príčina spotreby, no nakoniec je to do určitej miery vlastne len dôsledok.

Maq napsal: Výsledkem je, že nutriční potřeby rostlin dokážeme stanovit celkem spolehlivě.
Samozrejme len teoreticky...

Maq napsal: Mnohem větší problém je, jak jim to potřebné množství dodat.
Praktickým dôsledkom nedokonalosti teoreticky "presného" výpočtu potrieb živín sú presolené (rozumej až toxicky prehnojené) oblasti, nie len v Ázii...

Hoci nie som biológ, verím, že rastlina potrebuje živiny nie len na rast, a tak potreba živín závisí aj na jej veľkosti. Aby sme tú veľkisť zistili, asi budeme potrebovať rastlinu vysušiť a zistiť hmotnosť sušiny. A nakoniec dôjdeme k záveru, že výživová potreba tejto sušiny je (po vysušení) blízka nule...

LeRi napsal: Sto lidí sto chutí u rostlin troufnu si tvrdit je to stejné a nezlobte se na mne ale nikdo asi nikdy nezměří kolik a jaké živiny v dannou chvíli každá jednotlivá rostlina potřebuje a spotřebuje.
Jídlo i rostliny vypadají jinak na povrchu a jinak při analýze.
Neexistuje "doporučená denní dávka" vepřového, ale lze určit, kolik člověk potřebuje různých látek ke správné výživě. Takže se lišíme v náklonnosti k "obalům", podstatu potřebujeme všichni vcelku stejnou. Všichni máme v krvi hemoglobin a kosti děláme z vápníku a fosforu - chutě s tím nenadělají vůbec nic.
A teď rostliny. Dub a šípatka vypadají velmi nepodobně, ale většina biologických funkcí je totožná nebo velmi podobná. Takže například složení základních látek nezbytných pro život každé vyšší rostliny je takové, že na jeden atom síry potřebují asi pětatřicet atomů dusíku, na jeden fosfor asi šestnáct dusíků, atd. Větší rozdíly jsou jen u vápníku a křemíku (které jsou významnější strukturálně než metabolicky).
Není to železné pravidlo a jedním z důvodů odlišných nároků je právě vzhled rostliny. Dub vyrábí velkou masu ligninu, šípatky celkem málo. A podobně. Jenže zrovna akvarijní rostliny jsou morfologicky tak nějak velmi podobné - všechny jsou to vytrvalé byliny, celozelené, málo investující do generativního rozmnožování, do podpůrných pletiv, apod.
Výsledkem je, že nutriční potřeby rostlin dokážeme stanovit celkem spolehlivě. Mnohem větší problém je, jak jim to potřebné množství dodat. Například při nestejném pH se může velmi měnit dostupnost (schopnost přijímat) řady živin (železo, bór, fosfor, hořčík...). Moc také záleží na tom, co se děje v akvarijním dně. A je-li jedna živina v nadbytku, může negativně ovlivnit příjem jiných živin; zásadní vliv v tomto ohledu má forma dusíku (NH4 nebo NO3) a kompetice mezi kationty (NH4, K, Na, Ca, Mg).
Toto (a nikoli rozdílné "chutě" rostlin) je hlavním důvodem, proč nelze jen tak připravit nějakou univerzální formuli.

A ešte raz ten horčíkový deficit, tentokrát C. Pontederiifolia. (vľavo a hore sú už nové listy)

Myslím tento K Plus.
www.profiplants.cz/…