Hnojení

Taky bych doporučil jílové kuličky do dna. Echinodory mi lezou z akvária.

V začiatkoch asi pred 20 rokmi keď som nepoznal PMDD som hnojil Ratajovým bioflorom, všetko rástlo v pohode. Ale keď prišli na trh ílove guličky Bivoj, tak som ich hneď vyskúšal pod echináče a krypty, reakcia rastlín bola výborná.

Nebudu Tě prudit s tím, že je podstatně lepší si tady vytvořit prezentaci...to je asi zřejmé. Zkusím poradit obecně, co pomohlo mně po několika letech stagnace Echinodorusu. Po předělání layoutu s přidáním půdního hnojiva pod písek došlo k neskutečným přírůstkům. Po 1,5 roce se zásobní hnojivo vyčerpalo, tak jsem přidal pilulku s hnojivem a do týdne 2x nové listy a do měsíce 3x vyhonil květ. Moje rada je pohnojit do substrátu...

www.seachem.com/…

Da sa niekde dopatrat ake zlozenie ma Seachem Flourish?
Prípadne,ktoré hnojivo je lepsie?Seachem Flourish alebo PROFIPLANTS COMPLETE ADVANCE?
www.profiplants.cz/…

Dobrý den, mám ve svém akváriu jeden Echinodorus ocelot red a mám s ním problém-ne a ne vyrůst-mám ho asi rok a pořád je jen asi poloviční proti velikosti uvedené v atlase .Ostatní rostlinky jsou v cajku.Mám ho něčím pohnojit? A pokud ano čím?

Skor by som povedal,ze tie na tom silnom svetle,ked som to nepreriedil tak tie v miernom tiemi boli zelensie.Aj anubias mi rastie celkom dobre jen je dost bledy.V posledom case som zdvyhol Mg na 14mg/L.Zeleza som myslel,ze je vela tak som to znizil na 0,15mg/L týždenne.

Robia to nové mladé listy podľa fotky - všetky, sú skôr až do biela, veľmi svetlé? Alebo len tie na najsilnejšom svetle žltnú? Z fotky to tak nevidno.

Voda má relatívne málo horčíka oproti vápniku, možno ten chýba? MgSO₄ by to riešilo. Alebo potom železo. Na druhej strane, tie rozpadnuté Alternanthery mi pripadajú, ako keby bolo niečoho priveľa...

Zdravim,coho nedostatok moze sposobovat zltnutie zelených rostlin?Celkovo zelene rastliny sa nejak spomalily a tvory sa zelena riasa.Tento problém mám už par mesiacou.NO3 to asi nebude ked je cca 20-25.Parametre vody a hnojenie mam v popise.
Premýslam na d týmto hnojivom
www.profiplants.cz/…
Alebo radsej Seachem Flourish?

Maq napsal: Tady bych si vsadil spíš na draslík. Hnojíš draslíkem, třeba sanytr (KNO3)?

Díky za super radu, vypadá to opravdu na nedostatek draslíku. Ve středu jsem nalil do akva 20 ml K plusu a už dnes vidím na stoncích Pačule nové výhonky, které mají mnohem zdravější barvu než ty staré

Zkouška na NO3 provedena, K plus je síran.

Však už hnojím i univerzálem a souhlas - pokud K plus nepomůže, nakonec se stejně uchýlím k míchání vlastních roztoků, jak to děláte vy, protože rozdíl už nebude +/-150 Kč,- ale mnohem víc.

No bežná dávka je 14g na pol litra roztoku. To je asi 3Kč keď si to rozrobíš sám versus fľaštička za 200Kč.

Tým samozrejme nechcem hovoriť, že je to zle; každý si stanovujeme hodnotu svojho času a je normálne platiť niekomu inému za môj komfort. Len s Maqom predstavujem tú druhú možnosť.

No, ono když postupem času zjistíš, že těch různých hnojiv potřebuješ třeba šest... Ono těch živin je docela dost a na jejich vzájemném poměru taky záleží.

+/-150 Kč na ceně hnojiva neřeším, při mé spotřebě (flašku 500 ml mám skoro na rok) a koupit láhev je pohodlnější. Spíše mi jde o věrohodnost prodejce/produktu a ta byla otřesena.

Mne príde 92% čistota na akvárium dosť málo.

Ale máš samozrejme pravdu, najlepšie je si to kúpiť a namiešať sám.
Btw. ja som bral posledne tu:
akvarijni-hnojivo.cz/…

www.kovyachemie.cz/…

...nepatrný rozdíl v ceně, což?...

Tak prý mají špatně natištěné etikety, omlouvají se a jde na 100% o síran draselný. Raději udělám zkoušku na NO3 (což jsem i prodejci řekl) než to začnu lít do akvária, ale snad je to OK.

NHKG napsal: síra pokud je mi známo není pro akvaristiku důležitá
Síra je biogenní makroprvek pro rostliny i živočichy. Málokdy se řeší, protože ve vodovodní vodě je jí skoro vždy dostatek a nadbytek je běžný a málokdy dělá paseku. (Jen když se ve dně při sakra nízkém redoxu sírany redukují na sulfan, tedy v těžce zanedbaných akvárkách.)

Nejraději bych tu láhev otevřel a udělal s 1 ml vzorkem test na NO3. Moje důvěra v jejich solidnost dost klesla . Ale spíš tam zajdu a vrátim to.

Jj je v tom bordel. Posledná veta na webe zas hovorí o fosfore...

Jde mi o to, ze jsem chtěl výhradně síran (kvůli Agassizkám) a byl jsem buď podveden, nebo v tom mají sami bordel, mrkni sem. K plus má jiný text, než moje láhev a přitom se jedná o stejné hnojivo.
www.profiplants.cz/…
Edit: asi mě opravdu donutí, abych si to namíchal sám. Destilku ani síran nebude těžké sehnat...

O čem je řeč?
Sanytr = KNO3, takže dusík i draslík.
Síran draselný = K2SO4, takže jen draslík (síra pokud je mi známo není pro akvaristiku důležitá).

Není lepší si koupit jen čisté sloučeniny? Víš do čeho jdeš, znáš přesné složení i koncentrace a ještě ušetříš...

Jsem dost zmaten, etiketa je označena jako K plus a pod tím je text patřící dusíku, cituji "Koncentrované dusíkové hnojivo pro silně osvětlená..."- text patřící hnojivu s označením N plus". Na boku je zase drobným písmem řeč o draslíku. Tak nevím, mají v tom bordel, budu tam muset zítra volat...

Pro info, dle sdělení prodejce jde opravdu o roztok síranu draselného, takže žádné dusičnany navíc. Startovací dávka bude 20 ml jednorázově a dále 5 ml 2x týdně.

Maq napsal: Ale ne, docela prakticky. Od toho jsou laboratorní pokusy a biochemická analýza...
No práve to je presne len teória, pretože je problém v laboratóriu nasimulovať reálne podmienky.

Neberte to v zlom, ale pripomenuli ste mi jednu prastarú pesničku: "Analýza dokázala ho*vno!" a jednu, tiež starú, myšlienku (i rastliny sú živé): "Živý organizmus sa za presne daných fyzikálnych a chemických (laboratórnych) podmienok zachová presne tak ... ako ho práve napadne."

Nespochybňujem, že laboratórne analýzy a pokusy sú užitočné, že môžu veľa napovedať i zistiť, len si myslím, že zatiaľ ani tam nedokážu plne postihnúť všetky aspekty, ktoré správanie živých organizmov ovplyvňujú. Niektoré výsledky môžu byť jednoznačné, no iné celkom nepreukazné a nezopakovateľné. I preto vždy po labákoch nasleduje testovanie v reále. V neposlednom rade, pamätajme, že laboratórne analýzy svojho času preukázali neškodnosť freónu, no dnes to už má odvahu tvrdiť len málokto. Problém vtedy mohol byť aj v tom, že zabudli do labáku priniest ozónovú vrstvu

Profiplants K Plus dnes koupím, dám sem vědět, jestli to pomůže. Mimochodem mi začaly blednout a krnět i růstové vcholy u Pačule. Bahnatka a další rostliny zatím zcela OK.

slavko napsal: Maq napsal: Výsledkem je, že nutriční potřeby rostlin dokážeme stanovit celkem spolehlivě.
Samozrejme len teoreticky...

Ale ne, docela prakticky. Od toho jsou laboratorní pokusy a biochemická analýza. Ta čísla jsou známa, nejlépe pochopitelně pro hospodářsky významné plodiny. Ale u nich je zase nejvíce odchylek od normálu, protože jsou cíleně šlechtěné nějakým směrem.
Odchylky od teorie jsou dané tím, že pouze v kontrolovaných podmínkách dokážeme živiny dodávat od nuly a žádné nám nikam neutečou. Například v akváriu, použijeme-li RO vodu a substrát bez živin.
Na poli je to pochopitelně složitější. Valná část ekologických problémů má ale původ v nějakém druhu nedbalosti, nedokonalosti, až prasáckosti (pokud mluvíme o Asiatech apod.). Poměry se dlouhodobě zlepšují, a kdyby se podařilo zrušit debilní "zemědělské politiky", mohlo by to být ještě mnohem lepší, v důsledku i v zaostalejších končinách, protože část efektivního zemědělství by se přenesla tam.

Hoci nie som biológ, verím, že rastlina potrebuje živiny nie len na rast, a tak potreba živín závisí aj na jej veľkosti. Aby sme tú veľkisť zistili, asi budeme potrebovať rastlinu vysušiť a zistiť hmotnosť sušiny. A nakoniec dôjdeme k záveru, že výživová potreba tejto sušiny je (po vysušení) blízka nule... Ešte to komplikuje fakt, že ak rastlina rastie pri vyššej dostupnosti prvku X, bude ho mať i v sušine relatívne viac ako tá istá rastlina rastúca v nedostatku X. Čiže očakávame, že obsah prvkov v sušine je stav východzí, teda povedzme príčina spotreby, no nakoniec je to do určitej miery vlastne len dôsledok.

Maq napsal: Výsledkem je, že nutriční potřeby rostlin dokážeme stanovit celkem spolehlivě.
Samozrejme len teoreticky...

Maq napsal: Mnohem větší problém je, jak jim to potřebné množství dodat.
Praktickým dôsledkom nedokonalosti teoreticky "presného" výpočtu potrieb živín sú presolené (rozumej až toxicky prehnojené) oblasti, nie len v Ázii...

Hoci nie som biológ, verím, že rastlina potrebuje živiny nie len na rast, a tak potreba živín závisí aj na jej veľkosti. Aby sme tú veľkisť zistili, asi budeme potrebovať rastlinu vysušiť a zistiť hmotnosť sušiny. A nakoniec dôjdeme k záveru, že výživová potreba tejto sušiny je (po vysušení) blízka nule...

LeRi napsal: Sto lidí sto chutí u rostlin troufnu si tvrdit je to stejné a nezlobte se na mne ale nikdo asi nikdy nezměří kolik a jaké živiny v dannou chvíli každá jednotlivá rostlina potřebuje a spotřebuje.
Jídlo i rostliny vypadají jinak na povrchu a jinak při analýze.
Neexistuje "doporučená denní dávka" vepřového, ale lze určit, kolik člověk potřebuje různých látek ke správné výživě. Takže se lišíme v náklonnosti k "obalům", podstatu potřebujeme všichni vcelku stejnou. Všichni máme v krvi hemoglobin a kosti děláme z vápníku a fosforu - chutě s tím nenadělají vůbec nic.
A teď rostliny. Dub a šípatka vypadají velmi nepodobně, ale většina biologických funkcí je totožná nebo velmi podobná. Takže například složení základních látek nezbytných pro život každé vyšší rostliny je takové, že na jeden atom síry potřebují asi pětatřicet atomů dusíku, na jeden fosfor asi šestnáct dusíků, atd. Větší rozdíly jsou jen u vápníku a křemíku (které jsou významnější strukturálně než metabolicky).
Není to železné pravidlo a jedním z důvodů odlišných nároků je právě vzhled rostliny. Dub vyrábí velkou masu ligninu, šípatky celkem málo. A podobně. Jenže zrovna akvarijní rostliny jsou morfologicky tak nějak velmi podobné - všechny jsou to vytrvalé byliny, celozelené, málo investující do generativního rozmnožování, do podpůrných pletiv, apod.
Výsledkem je, že nutriční potřeby rostlin dokážeme stanovit celkem spolehlivě. Mnohem větší problém je, jak jim to potřebné množství dodat. Například při nestejném pH se může velmi měnit dostupnost (schopnost přijímat) řady živin (železo, bór, fosfor, hořčík...). Moc také záleží na tom, co se děje v akvarijním dně. A je-li jedna živina v nadbytku, může negativně ovlivnit příjem jiných živin; zásadní vliv v tomto ohledu má forma dusíku (NH4 nebo NO3) a kompetice mezi kationty (NH4, K, Na, Ca, Mg).
Toto (a nikoli rozdílné "chutě" rostlin) je hlavním důvodem, proč nelze jen tak připravit nějakou univerzální formuli.

A ešte raz ten horčíkový deficit, tentokrát C. Pontederiifolia. (vľavo a hore sú už nové listy)

Myslím tento K Plus.
www.profiplants.cz/…

Je to K2SO4, ak myslis ten kali plus.

Najprv by som si položil otázku, čo to ten K Plus je. Čistý draslík to určite nie je (hydroxid draselný je silná žieravina, pH14). Aby to nebol zas len dusičnan.

Ale možností je kopec wtz. K₂SO₄, KH₂PO₄ (nepredpokladám), či dokonca KCl...

Možná bude, ale důležitý je, že výsledek tam je. Jejich prodejnu mám nedaleko, pár zastávek metrem, chodím tam pravidelně, obsluha je naprosto bezkonkurenční a vím, že právě Profiplants si potrpí na kvalitu dodávanou zákazníkům. Za mě bez debat

To naformulovanie asi nebolo ideálne ale s myšlienkou sa z väčšej časti stotožňujem. Reagovať na chute jednotlivých druhov rastlín je určite nereálne. No vieme odmerať/odhadnúť/vypozorovať spotrebu živín všetkými rastlinami v akváriu a na tomto základe nastaviť hnojenie. Každé akvárium je unikát, takže instantné riešenie v podobe hotových zmesí nie je vždy optimálne. Na druhej strane, pre akvaristov(-tky), ktorí nemajú chuť alebo potrebu premýšľať nad výživou rastlín a uspokoja sa s čiastočne obmedzeným výberom druhov sú kvalitné komplexné hnojivá dobrou voľbou.

To vypadá zajímavě a i všem ostatním díky za info. Zkusím ten Profilants K Plus a pak dám vědět.
Edit: nikde jsem nenašel složení, aby to také nebyl jen tekutý sanytr ...

Přidávám taky zkušenost experimentu s mokřankou.

Měl jsem s ní šílený problémy, ale povedlo se mi najít řešení a to vysoké navýšení draslíku. Používám Profiplants K Plus a dávkoval jsem denně 3 ml na 125 l, což dle jejich propočtů byl ideal na středně zarostlé akva, které právě mám. Zkusil jsem zvýšení na 5 ml/den a bylo vidět nepatrné zlepšení. Zvedl jsem to na 7 ml/den, což dle tabulek Profiplants je už dvojnásobná dávka silně zarostlého akva. A výsledek? Asi nemusím komentovat.

Vstupní hodnoty vody jsem ani nikdy neměřil, jen NO3, které je na hranici okolo 25 mg/l.

K tomu článku mám jen malou výhradu a to v části kompletní univerzální hnojiva; , mohl by mi autor říci na co mají zrovna chuť moje cryptocorynie 4 druhy, na co zrovna sagittarie , lobelia cardinalis, Bucephalandra,Microsorum a Echinodorus 'Indian Red ? Každá z nich zřejmě na něco jiného, tak jim dávám tu směs a všem to chutná. Sto lidí sto chutí u rostlin troufnu si tvrdit je to stejné a nezlobte se na mne ale nikdo asi nikdy nezměří kolik a jaké živiny v dannou chvíli každá jednotlivá rostlina potřebuje a spotřebuje.

rybicky.net/clanky/1630-nemusi-to-byt-jen-pmdd

Výborné jsou i další články téhož autora

Používám jen Tetra PlantaMin 7 ml týdně, dusičnany nechci zvyšovat kvůli Agassizkám. Je nějaká jiná možnost, čím hnojit ?

Tady bych si vsadil spíš na draslík. Hnojíš draslíkem, třeba sanytr (KNO3)?

Dost mi to připomíná Mokřanku u mě, ostatní rostliny takové příznaky nemají.
Vstupní voda:
Dusičnany: 2,4 mg/l
Vápník: 27,9 mg/l
Hořčík: 3,3 mg/l
Tvrdost: 0,83 mmol/l
Tvrdost něm. stupně: 4,6 °dH

Může to být také nedostatek Mg ?

Hezká ukázka, každopádně vodu, co ti teče z kohoutku, nezbývá, než závidět V tomto případě bych nedostatek horčíku skoro oslavoval

Keď už som si to otestoval ns vlastnej koži, hodím to i sem, niekomu sa to možno bude hodiť.
Nedostatok horčíka na listoch staurogyne.

Sorry ten odraz ledky, tomu sa pri fotení tohto kúta zhora nevyhnem.

No taky jsem si to tak nějak myslel, ale napadlo mě, jestli si to nemyslím špatně
Na Feroxu je napsané dávkování 3x týdně, já dávam denně. Na Seachem Flourish je dokonce 1x týdně, ten jsem taky dával denně.
Třeba to tak ale píšou, aby si to lidi kupovali, předsi jen někoho to může odradit, denní dávkování. A optimum může být jinde........
Tak asi tak mé myšlenkové pochody

Osobne by som čakal, že si rastliny dokážu spraviť jednodňové zásoby, ale môžem sa mýliť.

Já to dávkuju s odstupem asi 2h, na noc bych to nedával.

Zdravím a prosím o konzultaci.
Každé ráno přidávam KNO3 společně s KH2PO4 a večer FEROX, aby byl časový odstup mikroprvků (někde jsem to tady vyčetl).
Jen vlastně nevím jestli to zase není moc pozdě FEROX "na noc"
Díky za názory