Slepá hladina

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.

Rostliny zásadně organické látky nekonzumují. Trochu sice ano, ale to je nic ve srovnání s autotrofními organismy. Rostliny jim tedy potravu neubírají (spíš přidávají, protože během svého života i umírání spoustu organických látek uvolňují).
Autotrofní organismy rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky, nakonec až anorganické, což jsou živiny pro rostliny. Ovšem to je jen zlomek, pár procent organické hmoty. Většinu tvoří redukovaný uhlík, který mikroorganismy oxidují za vzniku CO2.
Slepou hladinu pozorujeme, když se na hladině hromadí hydrofobní alifatické i aromatické organické látky. To se stane zejména tehdy, když celkové množství organických látek v akváriu je zvýšené, a za druhé, když to vede až k určitému deficitu kyslíku, takže vyšší podíl dekompozice (="žraní" organických látek heterotrofními mikroorganismy) proběhne anaerobně; tehdy se vytvoří víc právě těch hydrofobních organických sloučenin.
=
Když to celé shrnu, rostliny a mikrobi si přehrávají uhlík tam a zpátky. To je princip cyklu "autotrofní - heterotrofní". Má-li to však probíhat aerobně, musí k tomu mít dost kyslíku. Rostliny do toho samozřejmě přispívají fotosyntézou, a tudy pomáhají. Ale když tahají za relativně slabší konec, dojde ke kyslíkovému deficitu a následují problémy, z nichž slepá hladina patří k těm nejmírnějším.
(Nejlépe když se lépe prokousáš tím mým posledním článkem. Dotazy v SZ rád zodpovím.)

Jenže to, že něco napsal odborník, není důvod, aby se člověk zapojoval do diskusí a kritizoval jiné, pokud nemá výraznou osobní zkušenost.
Já například vím, že je slepá hladina organického původu. Ne to proto, protože to někdo napsal, ale protože jsem x-krát pozoroval, jak ji levatky a jiní šneci dovedou sežrat. Viděl jsem, jak se na ní přiživují krevetky, ráčci, gupky. S trochou hygieny a s levatkami jsem opakovaně dokázal zlikvidovat slepou hladinu doslova do několika dní (pokud jsem chtěl). Při nehybné hladině! Takže něco VÍM.
Kritika Maqa je správná. Ty navrhneš jen skimmer, který není nic, než omezení příznaků. Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné. Jemná slepá hladina je vztyčený ukazovák. Omezovat ji skimmerem, znamená nevidět. Člověk ti řekne své argumenty, požádá tě o odpověď a ty mlčíš.

Prosím, přečti si článek v Akváriu, který jsem linkoval. To je podle mě nejlepší pojednání o slepé hladině.
e-akvarium.cz/… strana 31

Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník, nakonec si jeho články na Akvarista.cz můžeš přečíst. Bohužel už není mezi námi.

Hm? Povídej.
(nesytím CO2, ale přišlo mi to dost logické)

P.S. Když vyměním slovo "baktérie" za "mikroorganizmy", bude to ok?

JirkaŠčobák napsal: Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu.
Jirko, tato Tvoje úvaha je chybná.

vaclav napsal: Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě. ... Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.
Opakovaně papouškuješ formulaci, kterou sis přečetl v jednom z (nemnoha) Tebou schválených pramenů, aniž bys jí rozuměl.
Potom zkritizuješ Jirku, protože radí i když jeho podmínky jsou jiné; nemáš ovšem tušení, v čem jsou jiné, zejména z hlediska "aerobních fermentačních organismů". Je to proto, že Jirka náhodou není Tebou schválený autor.
Když se Tě ale člověk zeptá, v čem teda je rozdíl, otázku tak nějak "přehlédneš".
Radíš, kritizuješ, ale o slepé hladině nevíš nic kromě toho, že Ti na ni funguje skimmer.
=
Slepá hladina je docela dobře prozkoumaná věc. Ví se co ji tvoří, i jak a proč vzniká. U nás akvaristů je to problém proto, že neumíme programově ovlivnit podmínky tak, aby nevznikala. Někdy krmíme něčím, co obsahuje látky, které vznik slepé hladiny umožňují. Někdy si do akvárka nasypeme substrát, který takové látky obsahuje (to je můj tip v tomto případě). Jindy máme akvárko všeobecně zasviněné, dochází v nadměrné míře k méně vítaným anaerobním fermentačním procesům, a vznikají nežádoucí meziprodukty dekompozice.
Udělal bys líp, kdybys se naučil papouškovat jinou formulaci: Slepou hladinu způsobuje zvýšený výskyt některých hydrofobních organických látek ve spojení s nižším redoxem. Sice tomu taky nebudeš rozumět, ale aspoň nebudeš mimo mísu. Akorát že není od Tebou schváleného autora...

SatanekD napsal: Zeptám se možná znovu....... opravdu nemáte nikdo pocit, že by k té mastné hladine přispívalo Co2?

Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu. Pokud CO2 sytím a navíc jsem hnojil a navíc ještě krmím, slepá hladina se vytvoří ochotněji. Každopádně i akvárium se sycením CO2 může být bez slepé hladiny. Věřím, co napsal vaclav, že pokud sytil, ale nehnojil, nebyla.

Kdo máte pohyb vody, máte hendikep, protože slepou hladinu nepozorujete okamžitě (nevíte o stavu). Já mám nehybnou hladinu a pozoruji ji hned. Fotky (na kterých není). Když ji vidím, vím, že si musím dát pozor s krmením, asi bych měl vyměnit trochu vody (pokud jsem předtím neměnil) a nemohu hnojit. Nebudu přihnojovat ještě chvíli poté, co zmizí.

Z toho důvodu je její odstraňování skimmerem blbost, protože se člověk akorát připraví o indikátor, ale stav zůstává a může se přeměnit na problém, pokud je už moc silná. Takhle rybicky.net/fotogalerie.php… (při nehybné hladině).

Mimo hygieny jsou na odstraňování slepé hladiny super levatky. Takových 20-30 na úvod a když to trvá, ještě přidat. Krmí se jí.

Ten článek, který jsem slíbil: e-akvarium.cz/… Od strany 31. Přeložila Raviolka. Na straně 32 je přímo popřeno, co psal níže vaclav, že je nebezpečná a zamezuje výměně plynů. To se stane jen v přerybených akváriích a v akváriích s jinak zaviněným nedostatkem kyslíku. Za mnohem nebezpečnější považuji samotné sycení CO2. Před pár týdny jeden akvarista v Bratislavě upravoval ventil, přes noc se mu to pustilo silněji a vyhynulo mu celé jedno fungující akvárium.

P.S. Na třetí fotce jsou na jednom kousku hladiny vidět bublinky, jak aktuálně fotosyntetizuje valisnérie. Na čtvrté fotce je voda zakalena výměnou a tím, jak jsem před chvílí vyndal asi 14 kryptokoryn.

Slepou hladinu jsem měl v hlavním AQ také od založení, koupil skimmer Eheim350 to problém vyřešilo, ale už ho mám 2 roky v šuplíku. Bublám z flašky, krmím suchým, ryb asi stejně, kytek spíše více a slepou hladinu nemám ani trochu.
Teď jsem založil krevetkárko, po 3 dnech slepá hladina, ne nijak extra. Sbíral jsem ji do kelímku, druhý den tam je znovu. Tam nebublám, ryby tam nejsou, slabé světlo, filtr čeří hladinu, krmím jednou malou spirulinou na 2 dny šneky, takže asi tak.
Ono to bude asi jako všechno v akvaristice, různé pro každé jediněčné akvárko

u mě to vyřešil Echiodorus, resp listy až k hladině sloužící k jeho skrytí
CO2 nepoužívám.

Pocit můžeme mít ale slepá hladina se tvoří i těm co CO2 nemají. Já CO2 používám skoro 20 let a slepá hladina se jen při samotném používání CO2 (sifonové bombičky) bez dalšího hnojiva netvořila. Teď už to neřeším a ani nevím jestli se tvoří nebo ne a zkoušet to nebudu.

Mám ho na spínačky po 20 minutách. Skimeer je regulovatelný na průtok a zvětšený proud mě nevadí.

Zeptám se možná znovu....... opravdu nemáte nikdo pocit, že by k té mastné hladine přispívalo Co2? Protože u mě pokud je zaple tak je v te slepe hladině zároveň hromada bublinek. Pokud vypnu tak bublinky casem zmizi a slepa hladina neni aspon tolik videt

Používám pouze mikropeletky od hikari. Nic jiného.

No jo, skimmer. Ale právě tomu jsem se chtěl vyhnouti . Jedna věc je další blbost do prostoru pro koukání, tzn. rusivost. A druhá věc je rušení pěkně kolujícího proudu bublinek CO2 od predku dozadu. Ten skimmer by to narušil a uz by to dle mne nedošlo tam kam ma

Dovolím si vlastní postřeh, protože stejnou věc jsem řešil vloni na podzim po založení 540tky. V té době kdy se začal povlak dělat ještě nebyly v akwa zadné ryby, takže krmení jsem vyloučil hned na začátku. Původně jsem myslel že to je prach který se usazuje na hladině ale po 14dnech když jsem nasadil krycí skla se tam dělal furt. Kytky jsem také vyloučil protože většina byla nová a nebylo co by tam hnilo. Hladina rozhodně nehybná není, ale asi je to málo na to aby to tomu zabránilo.

Nakonec jsem to vyřešil skimmerem 350 od Eheimu. V provozu je po celou dobu kdy je vypnuté osvětlení. Jednou týdně vyperu molitan v něm a je klid. Zkoušel jsem ho okolo vánoc na chvíli vypnout ale během dvou dnů se zase povlak začal dělat.

Václave, jak ten skimmer provozuješ? Na hodiny a spíná jen na nějaký určitý čas, nebo jede nonstop? Jak moc jeho výkon zvyšuje proudění?

Jaké?

Nevím proč radíš někomu kdo má diametrálně odlišné akvárium než ty. Příčiny pak můžou být dost odlišné.

V mých akváriích se slepá hladina dělala když jsem krmil levným krmením, něco od Dajany atp. Když jsem krmil JBL a Hikari, hladina byla křišťálová, ale prostě ta Dajana... A ještě jedna značka levného krmení to dělala, už si nevzpomínám. To čeření hladiny pomůže, ale neřeší to příčinu

Vyfoť tu slepou hladinu.

Jinak, václavovo tvrzení, že nikdo nepřišel na to, proč se to dělá, není pravdivé. Mikroorganizmy, živící se živinami v akváriu, mají tendenci přilnout k nějakému povrchu. Hladina je takový povrch.

Podmínkou pro její vznik není nehybnost hladiny. Při nehybné hladiné je jen dřív vidět. Při pohybu hladiny ji člověk vidí až později. Vím, o čem mluvím, mám 26 nádrží, až na jednu všechny bez filtrace a pohybu vody a slepá hladina je jen občas. Umím s ní dost dobře pracovat. V životě bych na to nekupoval nějakej sajrajt. Nicméně, nikde nesytím CO2. Pokud se jí václav nemohl zbavit, pak k tomu mohlo CO2 přispívat.

Rozporoval bych její nebezpečnost. Množím 12 druhů divokých živorodek a přestože je v leckterých akváriích dost plno, za roky se mi nic neudusilo. Bez filtru!
Video jedné mé 60l nádrže www.facebook.com/…

V jednom časopise Akvárium byl nejlepší článek, který jsem kdy četl o slepé hladině. Pohledám, dám link.

P.S. Máš tam levatky?

Ahoj. No rostlin si myslím, že je snad dost. Nevím kam jinam bych je měl už narvát, skoro celé dno je obsazeno . Co se týká krmení tak krmím zcela minimálně právě i z důvodu, že mám strach z rozjetí řasy, naštěstí jsem toto chytl hned v začátku a stáhl intenzitu osvětlení. Krmeni tak ob den a jen tolik aby pokud možno nedopadlo ani na dno. Osazenstvo akva je 5 mladych parmicek SAE a 3 krevetky japonica - toliko k požíračům různých řas. Jedinný cobtak jsem do startu jeste přihnojil dno NpK tabletama a ted si říkám jestli to nebyla chyba, protože už jako podklad pod štěrk mám DEPONIT dno. Ale říkal jsem si, ze to je hluboko a nemuselo by se to z toho dostávat přímo do sloupce..... A díky za reakci.

Když mám stav hladiny nad rozstřikovací rampou tak se hladina i tak hýbe a stejně se to nad tím udělá. Jedinej případ kdy to zmizí je, že dám hladinu pod rampu aby trysky přímo čeřily hladinu proudem padajícím zvrchu. Pořád si říkám, že snad po dostatečným namnožení nitri bakterií se to odstraní samo, protože u malýho akva s tím fakt problém nemám a byla tam taky jen kdysi ze začátku po založení. Díky za reakci.

Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Trápil jsem se s tím dlouho a nakonec jsem koupil www.rataj-spk.cz/…
Je to sice další krám do akvária ale slepou hladinu to zlikviduje. Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.

Málo rostlin, moc živin. Asi. Nebo moc krmíš nebo něco hnije.

Samo to nezmizí. Musí růst rostliny a musíš zjistit, odkud jsou živiny.

Do určité míry to ničemu nevadí.

Estetiku neřeš. Ta je to poslední.

Dobrý den, zdravím všechny kolegy a kolegyně akvaristy(tky). Chtěl bych se vás zeptat, možná se spíše uklidnit co se týče mastné hladiny. Načteno mám hodně, ale jde mi i o váš úhel pohledu na tuto problematiku. Jedná se mi o to, že se mi u nově založené nádrže stále (do druhého dne) po vyčištění udělá opět film na hladině- bylo by celkem normální u nové nádrže, ale jde mi o to, po zaběhnutí a dostatečném namnožení bakterií toto opravdu zmizí? Nemůže to způsobovat ještě něco? Krátce informace k mému akva. Jedná se o nádrž 200l, osvětlení je řešeno led pásky v krytu vlastní výroby,6x1m led, z toho 3m pásky teplá bílá, studená bílá, denní bílá, 2m tzv. Growing plant LED, 1m UV pásek-ted vypnuto kvuli namnožení bakterií z Seachem Pristine (nejak nezabira na tu slepou hladinu), filtr je externí JBL i včetně takových náplní jako Seachem Purigen i Matrix,Co² se davkuje přes počítadlo bublin přímo do výtokové hadice z filtru a poté jde do rozstřikovací rampy. Momentálně kousek pod hladinou, ale hybe s ní. Teplota 28 stupně. Akvarko je hustě osazené. Nasazeny po dvou tydnech tzv. zajiždecí rybky z druhého staršího akva. I japonica krevetky. Vodu prozatím měním ob den 30-50%. Několikrát pokus o naočkování bakteriema z filtru ze staršího zajeteho akva. Jedovaté dusitany se samozřejmě stale dělají, ale asi ne zas toliko, japoniky jsou citlive, ale jsou uplne v poho. To svícení je stáhnuté jen na 45% vykonu, aby se nerozjela rasa dojud nedojde k 100% stavu kytek a chemie vody, ale i tak kytky valí. Do vody pridavam PMDD hnojivo bez KNO3, protože vstupní voda ho ma sama dost, ale psane dávkování jsem stáhl na půlku. Napadá mne, je možné, ze by Co2 mastilo hladinu? Když dam rampu nad vodu a vyloženě se čeří hladina tak mastnota samozřejmě mizí, ale neni to estetické a hlavne je to extra hlučné. A nejak se nechci smirit s tim, ze bych ji mel takto čeřit napořád. Rampa těsně pod hladinou mi přijde víc OK nehledě nato, že se pak krásně nesou bublinky rozpuštěného CO2 po přední stěně dolů a dozadu a zase nahoru a tvoří krásný vír a takto se dopraví ke všem rostlinám. Omlouvám se za gramiticke chyby, mala do me stále něco hustí . Přikládám i foto. Děkuji za vaše reakce.

youtu.be/… nebo trošku profi www.ebay.com/…

To v tom odkazu je překvapivě šikovná věcička. A jak ten kluk říkal, můžeš tam dát další média a bude to páchat i biofiltraci. Což vůbec není marné, protože tam evidentně bude hodně kyslíku.
V přírodě jsou nejvýkonnější biofiltry právě pásma na rozhraní mezi vodou a souší; břehy, bažiny. Trošku jsem přemýšlel, jak to v akvárku zařídit, něco jako Pepanovy břehy.
Možná by to mohlo být velice výkonné. Takový příspěvek ke včerejší diskusi o filtrech...

Nikdy jsem jí neměl tolik (při nehybné hladině, podotýkám), že bych začal přemýšlet nad technikou. Když bylo loni na jaře jednou v jednom akváriu zle, udělal jsem toto jednou, nasadil dvacet dalších levatek a bylo hotovo.

Ak by tento problém pretrvával, neprídeš na príčinu a omrzí ťa ručný zber, môžeš zainvestovať ´pár eur za sólo čerpaciu hlavu a spraviť si skrimer, ktorý to za chvíľku stiahne z celého akva:
www.youtube.com/…

Utěrky, utěrky ... jde to mnohem snadněji. Instruktážní video www.facebook.com/…

Ja som to riešil papierovými kuchynskými utierkami, položiť na hladinu a opatrne zobrať a hodiť do kýbla. Samozrejme to rieši len následok - výmena vody - častá a pravidelná tomu určite pomôže

Sbírej z hladiny (menší nádobou), měň vodu. Dej fotku.

se slepou hladinou se nyní potýkám i já. Objevila se náhle. Bohužel nevím, který důvod je ten pravý - v ten samý čas jsem nalila do akva příliš výluhu z dubové kůry (vodu jsem následně několikrát měnila vícekrát za sebou) a také mi "odešly" zářivky, teklo z toho trošku oleje (z tlumivek), takže mohl i ten olej kontaminovat vodu. Terčovci, které mám zatím jen 2 týdny tu kalamitu naštěstí přežili (a nebyla jediná, musela jsem měnit celé akva, které po nasazení terčovců začalo téct). Problémy s osvětlením (během svátků je nadlidský problém někde něco koupit, musela jsem dojet přes 100km, abych kryt s osvětlením sehnala) zatím odnesly jen kytky.

Někdy se do chemikálií přidávají přísady proti tvoření hrudek a spékání krystalů. Ty mohou být olejovité. Ale u síranu hořečnatého jsem na to nikdy nenarazil.

Slepou hladinu už neřeším. Chvíli jsem jí měl a chvíli ne, tak jsem koupil skimr a je klid.

Ahoj, je možné, že se mi slepá hladina začala tvořit od chvíle, kdy jsem začal hnojit hořčíkem (MgSO4x7H2O)? Nebo už nevím kde hledat příčinu, nová náplň CO2 to asi nebude.

,,levatky zhanam, mozno sa mi postasti...Elegansky tam uz niekolko mesiacov su, kupila som ich ako poter, nemali viac ako 1cm a k nim som od chovatela dostala krmivo, ine velmi ani nechcu.pekne na nom vyrastli, no nedavam ho vela...skusim asi niecim inym krmit..plavajuce rastliny by nepomohli?

Jirka doporučuje levatky, protože ty se na slepé hladině pasou obzvlášť rády. Okružáci taky, ale o hodně míň. Slepou hladinu doslova požírají taky živorodky, aspoň ty běžné, které znám (gupky, mečovky, platy...).
Nevím jestli tam už ty ryby máš. Pokud ano, kámen úrazu bývá často v krmivu. Některá krmiva prostě způsobují slepou hladinu. Pak stačí krmit něčím jiným, a vyřeší se to.

,,levatky momentalne nemam, mozu byt aj okruzaci ako na foto nizsie?

,,vdaka za radu

Vyhoď filtr, přidej 30 levatek, vyměň 10% vody, napiš za 3 dny.

,,zdravim priatelia...idem si k Vam pre radu..mam 52l akvarium, v ktorom sa pokusam o chov Zivorodiek slicnych..citala som, ze filtraciu nepotrebuju, pripadne len velmi miernu..mam tam externy filter Eheim aquacompact 60, a zda sa mi prud vody pre ne silny, no ked znizim prietok na minimum tak je za jeden den cela hladina pokryta povlakom..nie som expert, no myslim si, ze to budu nejake mikroorganizmy /pozieraju to krevety aj slimáky/..skusala som pouzit klasicky bublifuk pre lepsie cerenie hladiny, ale akvarium je v spalni a bolo to dost hlucne...zvazujem, filter uplne odstranit, no bojim sa katastrofy, ktora by mohla nastat, ze by slepa hladina nebola porusena a vsetko zive udusila...da sa toho nejako zbavit a pritom vytvorit spravny a funkcny domov pre elegansky?

Rozlišoval bych klasickou slepou hladinu zpusobenou mikroorganizmy a “zapatlání hladiny” zpusobené něčím, co se dostalo do akvária. Už jen proto, že jsem za roky, které dělám akvaristiku, takovéto “zapatlání hladiny” nezažil.

Přesně tak, je to těžká věc a je hodně možností jak začne a snad ještě více jak skončí, zkusím se s tím nějak vypořádat.

Napřed proč se mi nelíbí to slovo "fermentační". Fermentace je proces, kdy organismy "dýchají" něco jiného než kyslík (přesněji: finálním elektronovým akceptorem jsou namísto kyslíku nějaké organické látky). Takové procesy jsou charakteristické pro anoxické prostředí, tzn. tam kde kyslík chybí. I když některé fermentující organismy dokáží přežít přítomnost kyslíku, na vodní hladině celkem nemají co dělat, protože prohrají v soutěži s organismy respirujícími kyslík. Je to jako lední medvěd v džungli.
Zmatek v tom často dělá vědecky nepřesné používání slova fermentace v potravinářství; tam se tak označují i postupy, které vlastně z biochemického pohledu fermentací nejsou. Má to historické důvody - pivo nebo ocet se vyráběly dřív, než měli lidé tušení o nějakých mikroorganismech, natož o jejich metabolismu.
=
Pokud jde o to, co by mělo nebo mohlo být v modrém rámečku, nějaká stručná definice je těžká věc. Ono to opravdu může být různé. Například:
- Jakákoli hydrofobní látka (olej, nafta, některé aminokyseliny, atd.) může udělat slepou hladinu i bez jakýchkoli organismů.
- Může to udělat vlastně jakákoli látka, která vyhledává tzv. fázové rozhraní, což je hranice mezi vodou a něčím jiným (substrát, sklo akvária, stěny a hadice filtru, a nebo třeba vodní hladina).
- Pokud se takhle shromažďuje něco, co mohou žrát nějaké mikroorganismy, tak se tam začnou shromažďovat taky, množit se a vytvářet kolonie. Bakterie udělají biofilmy (vrstvy extracelulárních látek, vesměs polysacharidů) celkem všude, kde se usazují, tedy i na hladině.
- Když už je tam všechno tohle, tak další a další organismy mají důvody se tam shromažďovat; konkrétně takové, které žerou ty bakterie nebo to co vylučují.
- A vcelku nezávisle na tom všem mají hladinu rády i sinice a některé jednobuněčné řasy.
- Rozvinutá slepá hladina je nakonec polévkou všech možných mikro- a mini- organismů tak vydatnou, že se na ní pasou třeba gupky nebo levatky. Vždy je to směs bakterií, sinic, řas, hub, plísní, atd.
Prakticky je asi správně napsat, že v akváriu stojí na počátku tvorby slepé hladiny nějaké organické látky. Někdy je to z krmiva, jindy jde o nějaký produkt nějakého procesu v akváriu. Ale je určitě nesprávné to popisovat jako výskyt nějaké konkrétní skupiny organismů, protože tam nemusejí být žádné (olejová skvrna), anebo naopak všechny možné (nejčastější případ).
Výměny vody - hygiena - filtrace - zkusit jiné krmivo - skimmer. Konkrétnější recepty asi nejsou.

Slepou hladinu způsobují mikroorganismy při zvýšeném množství až přebytku organických živin ve vodě. V akváriích s proudící vodou nemusí být okamžitě viditelná. Ze všech v akváriu se vyskytujících živočichů ji nejlépe konzumují levatky, mohou ji ale konzumovat i různé druhy živorodek nebo krevetky.
Akvárium č. 6, 2007, strana 28: e-akvarium.cz/…

Maq napsal: Vyhazuje mi to článek "Proč řízená výživa akvarijních ryb?", ve kterém o slepé hladině není ani slovo.

Teď vaaclavovi rozumím. Chtěl vyjádřit, že se jednalo o akvaristu, který hodně uměl - neřekl, že psal články zrovna o slepé hladině.

Maq napsal: Vyhazuje mi to článek "Proč řízená výživa akvarijních ryb?", ve kterém o slepé hladině není ani slovo.
OT
Václav tam dal odkaz na Petrovu kartu a na tu se bez přihlášení nedostaneš. Proto jsem dal odkaz na jeden článek přes který se dostaneš na ostatní. Předpokládam, že si je máš projít(číst) všechny.
Edit: Našel jsem jiný způsob www.akvarista.cz/…

JirkaŠčobák napsal: Nicméně kdyby byla podmínkou vzniku slepé hladiny nehybnost hladiny, pak by ji nemohl mít nikdo, komu se hladina hýbe. Ale má.
Pochopitelně, protože pod pojmem "slepá hladina" se rozumějí velmi rozmanité situace s neméně rozmanitými příčinami vzniku. Je to dokonce tak rozmanité, že nelze stoprocentně vyloučit ani to, že se v nich ojediněle vyskytne i nějaký ten aerobní fermentační organismus (pokud použijeme ne-vědecký výklad pojmu "fermentace").

www.akvarista.cz/… zkuste tohle. Václav se překlik a dal odkaz na kartu účastníka.

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.