Slepá hladina

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.

S tím nemůžu souhlasit, slepá hladina je neviditelná? Myslím, že přesně naopak. Kolem krmení se udělá slepá hladina, taková mapa a ta zmizí.

Kořen - může být. Možná zhoršuje kvalitu vody i pro rostliny.

Ta hladina tam je už od založení akva. Vlastně ještě předtím než jsem začal krmit i hnojit. Mám trochu podezření na kořen...

Jinak - slepou hladinu tam máš, po celé ploše, velmi tenkou. Jak dáš na hladinu krmení, rozestoupí se, takže v tu chvíli pozoruješ přechod mezi slepou hladinou a vodou bez slepé hladiny.

Jakou bys měl slepou hladinu, kdyby hladinu nečeřil filtr?
Pravděpodobně ti něco hnije nebo moc hnojíš nebo obojí. Taky možná moc krmíš, ale spíš tipuju to hnití. Psal jsi, že ti odešly nějaké rostliny. Tady bych hledal logiku.

Čauky. Tetra Min také používám a když ho špetku nasypu do AQ, tak se kolem krmení udělá ,,slepá hladina,,. Ale po malé chvilce zmizí.

Pročti tuhle stránku,chce to přijít nato,co ti to způsobuje,mě to dělal určitý druh krmení...

Vločkové, granulkové Tetramin, občas sušené a mražené

Čím krmís,občas to bývá i z krmiva...

Pořiď si něco takového a máš klid
www.profiplants.cz/…

Ahoj, téměř 3 měsíce po založení akva mám neustále mastné fleky na hladině- viz foto. Hladinu mi čeří vývod z filtru a tak je v pohybu, na akva mám kryt. Při výměně vody se snažím zvonem odsávat z hladiny, ale po 2 dnech je povlak znovu. Nevíte, co s tím ? Dík za rady

Minulej víkend jsem (zatím jen v hlavě) vymyslel při sběru hladiny a Okřehku prakticky to samý, jen napojený na hadici na ústní pohon Se skleněnou fajfkou to šlo blbě. Takže díky za potvrzení nápadu!

Taky bych přidala zkušenost se slepou hladinou. V prezentaci "v háji" mám slepou hladinu od té doby co jsem začala gavůnky krmit pravidelně (téměř každý den) grindalem. Vím určitě, že je z něj. Z počátku jsem se snažila jí nějak zbavit, ale zjistila jsem, že ničemu nevadí. Na hladinu jde proud, takže výměna plynů je zajištěna a vše pod hladinou prosperuje. To znamená - ryby, rostliny i krevetky.
Pro Maqa -"Rostliny zásadně organické látky nekonzumují"- úžasně mi při hladině roste Utricularia gibba. V jiných nádržích jsou z ní jen ojedinělé nitky a tady z ní je prales.
Nemám tady moc levatek, ale na hladině se mi stále točí malé piskořky, které se na tom pasou. Nějak se na to přizpůsobily, nevadí jim ani ostré světlo.
Takže i slepá hladina může být zajímavá a prospěšná, jde o to dívat se víc do akvária a spíš mu jenom pomáhat.

To už je hodně dávno, co jsem tohle bastlil Ale fungovalo to perfektně. Při krmení jsem vtok zvedl nad hladinu a do filtru nešla ani bublinka. Po krmení jsem dal napůl vtok pod hladinu a jelo se dál

Jedno řešení slepé hladiny. www.tlamovci.cz/…

Já v asijských vývařovnách u nás kde mají akvárka(navštěvují dvě takové pravidelně) taky nic nepozoruji.

Tato hladina je 3 metry od sporáku.

Dlouhodobě 2,8 metru od sporáku. Čisté.
Taky používáme sporák (plynový) každý den.

Tak vzhledem k tomu,že mám akvárium i krevetky asi 3 metry od sporáku,možná bych tomu věřila,občas se mi udělá,za rampou,kde stojí voda... Vařím skoro každej den...

Restauraci beru, ale běžné bytové vaření - mám otevřených "hladin" doma 26, žena ne vždy větrá, když vaří a ani jednou za cca 15 let jsem nepozoroval slepou hladinu, o které bych si pomyslel, že je kvůli vaření.
P.S. Nekouříme.

Možná i výpary z kuchyně,když se vaří...

Mastnou hladinu můžou způsobovat i faktory zvenčí třeba kouření v místnosti, vytápění plynem a jiné. Pozoroval jsem to na jednom restauračním akva(když se ještě mohlo v hospodách kouřit).

alebo baktérie z filtra dostali po boku a chvíľu trvalo, kým sa ťažisko mineralizácie presunulo inam

Když jsi zamezil proudění vody a levatky ji mohly žrát na hladině, byla pro ně dostupnější.
Tohle, co píšeš, je příklad, že pokud v akva s prouděním vody slepou hladinu nemá, může tam přesto skrytě být.

obdobne u mňa, keď som rozbabral filtráciu v rámci pokusu sa mi objavila slepá hladina, resp. to bola skôr mastná a najviac po kŕmení. Keď si filter opäť sadol (mesiac), problémy sa stratili a pritom som krmivo nemenil. Môj filter čerí hladinu tak 30 cm zo 150 cm dlhého akva.

Já jsem loni měl v jedné své nádrži slepou hladinu v momentě, kdy jsem přiškrtil filtrací. Měl jsem v plánu filtr postupně stáhnout. Nijak jsem nezasahoval a po páru dnech jsem filtr z nádrže odstranil úplně. Do týdne byla slepá hladina pryč, postarali se o to levatky. Když jsem fitroval a hladina se čeřila byly většinou jen u hladiny kolem skla. V akváriích kde filtr nemám a hladina se nehýbe jsem slepou hladinu zatím nepozoroval. Tím nechci tvrdit, že se mi tam nemůže objevit.

Ne až tak akademické. Kdo vytvořil rostlinné akvárium, ve kterém je tolik rostlin, že nemá řasy a funguje mu to jen na dolévání vody (což ale v závislosti na druhy ryb, nemusí být podmínka), dostal se do stavu, že rostliny spotřebují "všechny živiny" (a je to pěkné akvárium). S trochou zkušeností se dá něco podobné dosáhnout i dost rychle.

Toto je podle mě cíl, cesta a slepá hladina je jedním z nejlepších indikátorů, nakolik to v dotyčný moment funguje.

P.S. Mám 9 takových nádrží, kde rostliny dlouhodobě vytěsnily řasy a dělám jen drobné zásahy jednou za čas.

Né, neboj nemusíš všechno dostávat ven. Jen tam těch živin nesmí být moc nebo nějaký brutální nepoměr. To všechno odpozoruješ podle toho jak se bude akvárku dařit.

To sou hrozně akademické debaty. Rostliny všechny živiny nespotřebují. Ty co nevyužijí tak musím: Dostat je výměnou ven všechny? Dostat je na nulu aby to bylo cajk? Když nedostanu tak se stane co? Může tam nějaká v nějaké formě neškodně zůstat?
Nechci do toho až tak akademicky zabředávat. Chci mít pěkné akva
Před deseti (patnácti) lety se vedly hádky o to že nadbytek PO4 nezpůsobuje/způsobuje řasy, a že dropcheckry s náplní o známé dKH sou blbost.

Měl by v zájmu vědy vyzkoušet obojí .

Nicméně, kdo vzduchování nemá, zaregistruje už i jemnou a když s ní trochu pracuje, dostane se snadno do stavu, kdy se mu silná ani nevyskytne.

Druhá moje zkušenost je z mojí pětilitrovky. Tam je stojatá voda. Slepá hladina se mi tam vytvořila asi dvakrát. jak píšeš tenounká vrstvička. Neřešil jsem jí a bylo to během dvou, tří dnů ok. Ale ten případ co jsem popisoval byla silnější slepá hladina (to mi příjde, že tam má tazatel), která nějakou dobu trvala a zkoušel jsem proti ní různá opatření. Nepomohlo pouhé čeření ale až ten kompresor pouštěný v intervalech zabral.
Každopádně ať tak nebo tak vzduchování ničemu krom pozorování slepé hladiny samotné neuškodí, tak nevidím důvod aby ho StanekD nezkusil.
Edit: Kdo nevzduchuje zase nemůže odhadnout vliv vzduchování na slepou hladinu. To je přece taky fakt.

Pokud se slepá hladina tvoří těsně pod hladinou, pak by mikroorganizmy, které ji tvoří, měly využívat kyslík a silnější vzduchování by mělo pomoci i jim.
Nemohu ale vyloučit, že vzduchování pomůže i jiným mikroorganizmům.

Nicméně i mě se bez filtrace často vyskytne jemná slepá hladina a zase zmizí bez toho, aniž bych cokoli dělal. Proto její zmizení po nasazení vzduchování nemusí být následkem vzduchování.

Kdo nevzduchuje a pracuje se slepou hladinou, dokáže spíš odhadnout, co její ztrátu způsobilo, protože ji má stále na očích. Kdo zapne vzduchování, může jen hádat. Navíc dost lidí na fórech píše, že honili vodu a stejně jim to nepomohlo.

A co když je to tak, že to vzduchování podpoří zase jiné mikroorganismy, které sežerou žrádlo těm co tvoří slepou hladinu? Tohle je ale jen teoretizování. Faktem je, že mě vzduchování na slepou hladinu pomohlo.

Pokud to podpoří práci bakterií, tak by se mikroorganizmy, které slepou hladinu způsobují, měly o to víc namnožit a slepá hladina by měla být ještě silnější, ne?

P.S. Ono, když máš CO2 a ještě hnojíš a krmíš, tak rostliny nestíhají všechny živiny využít. S těmi, co nevyužijí, se co stane? Potřebuješ je buď přeměnit nebo dostat ven z akvária. Odstraníš je jen výměnami vody. Dlouhodobě je přemění rostliny na rostlinnou hmotu.

Já myslím, že čeření hladiny pomoct může. Lepší difuze přes hladinu a tím třeba i lepší obsah kyslíku v akva, kterej zase podpoří práci bakterií.

Možná, že se mikroorganizmy usadily jinde, zůstaly tam usazené a něco je tam sežralo .
Nicméně i při stojaté vodě slepá hladina občas po pár dnech zmizí (zapracují třeba i rostliny). Pokud je jemná, tak ji neřeším.

Rozumím jak to myslíš. Ale já tam to vzduchování nenechal zaplé pořád. Na dva dny jsem ho tam dal tak, že se zapínalo na 5 minut jednou za 2 hodiny (přes den). A po těch dvou dnech jsem ho zase vyndal ale slepá hladina se už nevrátila. Čili můžu říct, že vím, že se to zlepšilo. Myslím si teda, že to vzduchování fakt pomohlo nejen krátkodobě.

Čeření přímo slepé hladině neuškodí, ale ani nepomůže. Já si totiž nemyslím, že se slepá hladina projevuje jen na hladině. Když je zaženeš z hladiny, mikroorganizmy se usadí jinde. Opticky jsi boxerský zápas vyhrál, ale ony se z ringu nevypařily a stále tam jsou. Přičemž nevíš, zda se stav zlepšuje nebo zhoršuje.

JirkaŠčobák napsal: Hladinu bych nečeřil
Proč? Naopak já bych čeřil. Když jsem měl v loni na podzim slepou hladinu (příčinu jsem ani po týdnu nezjistil, něco muselo někde „hnít“), tak mě pomohlo až nasazení vzduchování. Nebo spíš takhle, myslíš že čeření hladiny může reálně něčemu uškodit?

Hladinu bych nečeřil, ostatní ok. Levatky máš?

Obecně k tvému akváriu - k jeho velikosti máš dost malý objem rostlinné hmoty. Přidej rostliny. Vím, že můžeš mít pocit, že není kam, ale jde to.

Pánové, všem děkuji za rozjetou diskuzi, ale člověk z toho rozhodně není o nic chytřejší než před tím, protože v podstatě co akvarista to jiný názor . Nicméně budu asi nejspíš souhlasit prozatím s tím, že v mém případě nově založeného akvária bude na víně zvýšena hodnota tzv. hnojivých prvků (at uz ze substrátu nebo externiho dohnojovani), zkombinovaná s odpadem z prozatím ještě probihajici přeměny kytek z formy nad vodou do formy pod vodou . Takže prozatím asi sledovat, udržovat, měnit vodu pro odstraňování NO2 a cpavku, čeřit hladinu a čekat az toto pomine a řádně se namnoží nitrifikacni bakterie ve dnu i filtru. Nebo ma ještě někdo nápad jak to odbourat a ne jen skryt za skimmer a nevyresit původce problemu?

V akváriu s hladinou 100x50 mi levatky od okamžiku, kdy se namnožily, jednou sežraly slepou hladinu za dva dny (později jsem tam už takovou slepou hladinu neměl).

Že se vytvoří slepá hladina v akváriu s čeřením hladiny, považuji za negativum. Přesněji - v akváriu s čeřením hladiny ta slepá hladina musí být fakt silná, když je vidět. Já ji vidím i velmi slabou, což považuju za výhodu.

Co člověku brání, když je slepá hladina a má gupky, pár dní nekrmit?

Co píšeš o snižování pH může být pravda - je to něco, v čem se nevyznám. Ale opět - pokud projevy slepé hladiny omezuješ skimmerem, jen potlačuješ vnější příznaky, ale příčina zůstává. Nebo si myslíš, že skimmer vyřeší i příčinu?

Levatky mají v porovnání se skimmerem výhodu, že požírají povlaky nejen na hladině a přeměňují slepou hladinu na detrit po dalším zpracování baktériemi použitelný pro rostliny. V akváriích bez sycení CO2 je to ale zřetelnější výhoda.

Problém při sycení CO2 může obecně být, že lidé, kteří sytí, současně používají i výživné substráty a sofistikovaně hnojí. Mají k tomu svým nastavením blízko, ale současně tím vytváří pro slepou hladinu ideální podmínky a nezbývá jim, než jen potlačovat příznaky. Mohou jen doufat, že rostliny začnou bujet tak, že vše převálcují.

Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné.
Nepoužíváš CO2 ani filtry slepá hladina se tvoří někdy i když čeříš hladinu. V akváriu o hladině 180 x 50 cm si nemůžu dovolit tvojí metodu se šneky a čekat týden než jí sežerou ani moje gupky ji nežerou protože mají jiného krmení dost. Pokud se ti vytvoří a ze spodu je to samá bublina CO2 může se ti snížit pH a čím je vody měkčí tím to jde lépe. CO2 je sice nebezpečná věc ale celou dobu co ho používám jsem si ryby neotrávil. Skimr se mě ještě navíc hodí k tomu abych posílil proud v akváriu.

vaclav napsal: Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník,
Aniž bych teď hledal a vzpomínal, kdo konkrétně to napsal (četl jsem to, kdysi): Ty máš prudce vlastní a svérázná kritéria, kdo je odborník a kdo není.
Konkrétně: Slovo "fermentační" je bohužel nejednoznačné, používá se jinak např. v pivovarském provozu a jinak v biochemii. Proto je namístě vždy opatrnost. Ten autor by se asi zapotil, pokud by měl vysvětlit, proč v dané souvislosti použil zrovna slovo "fermentační", protože ať tak nebo onak, je to buď čirý nesmysl (slova "fermentační" a "aerobní" se při některých výkladech vzájemně vylučují), anebo přinejlepším hodně nešťastně použitý termín (protože ani při tom nejširšním možném výkladu slova "fermentace" není důvod ji v této souvislosti vyzdvihovat).

Má akvaristika je empirická. Musel bych si přeložit některá slova, která jsi použil, abych to plně pochopil. Protože vím, že v tom mám mezery, použil jsem slovo "přeměněné" a doufal, že se do něj skryjí všechny tebou uvedené procesy.

Teď musím nakoupit, pak mizím. Prokousávat se budu někdy později

P.S. Nemám náhodou ale v globále pravdu? Organické látky musí být přeměněny/rozloženy/rozžvýkány, aby je mohly rostliny využít. Tím, že akvarista rovnou strčí rostlinám CO2, které berou ochotněji, budou rostliny brát méně z toho, co jim přežvýkají baktérie.

Nebo ještě jinak (což jsem ale původně nenapsal) - pokud jsou v akváriu organické látky a akvarista ještě sytí CO2, pak je toho prostě moc .

Rostliny zásadně organické látky nekonzumují. Trochu sice ano, ale to je nic ve srovnání s autotrofními organismy. Rostliny jim tedy potravu neubírají (spíš přidávají, protože během svého života i umírání spoustu organických látek uvolňují).
Autotrofní organismy rozkládají organickou hmotu na jednodušší látky, nakonec až anorganické, což jsou živiny pro rostliny. Ovšem to je jen zlomek, pár procent organické hmoty. Většinu tvoří redukovaný uhlík, který mikroorganismy oxidují za vzniku CO2.
Slepou hladinu pozorujeme, když se na hladině hromadí hydrofobní alifatické i aromatické organické látky. To se stane zejména tehdy, když celkové množství organických látek v akváriu je zvýšené, a za druhé, když to vede až k určitému deficitu kyslíku, takže vyšší podíl dekompozice (="žraní" organických látek heterotrofními mikroorganismy) proběhne anaerobně; tehdy se vytvoří víc právě těch hydrofobních organických sloučenin.
=
Když to celé shrnu, rostliny a mikrobi si přehrávají uhlík tam a zpátky. To je princip cyklu "autotrofní - heterotrofní". Má-li to však probíhat aerobně, musí k tomu mít dost kyslíku. Rostliny do toho samozřejmě přispívají fotosyntézou, a tudy pomáhají. Ale když tahají za relativně slabší konec, dojde ke kyslíkovému deficitu a následují problémy, z nichž slepá hladina patří k těm nejmírnějším.
(Nejlépe když se lépe prokousáš tím mým posledním článkem. Dotazy v SZ rád zodpovím.)

Jenže to, že něco napsal odborník, není důvod, aby se člověk zapojoval do diskusí a kritizoval jiné, pokud nemá výraznou osobní zkušenost.
Já například vím, že je slepá hladina organického původu. Ne to proto, protože to někdo napsal, ale protože jsem x-krát pozoroval, jak ji levatky a jiní šneci dovedou sežrat. Viděl jsem, jak se na ní přiživují krevetky, ráčci, gupky. S trochou hygieny a s levatkami jsem opakovaně dokázal zlikvidovat slepou hladinu doslova do několika dní (pokud jsem chtěl). Při nehybné hladině! Takže něco VÍM.
Kritika Maqa je správná. Ty navrhneš jen skimmer, který není nic, než omezení příznaků. Chybně strašíš, že může být nebezpečná. Je to ale jinak: Silná slepá hladina je příznakem něčeho, co samo o sobě může být nebezpečné. Jemná slepá hladina je vztyčený ukazovák. Omezovat ji skimmerem, znamená nevidět. Člověk ti řekne své argumenty, požádá tě o odpověď a ty mlčíš.

Prosím, přečti si článek v Akváriu, který jsem linkoval. To je podle mě nejlepší pojednání o slepé hladině.
e-akvarium.cz/… strana 31

Papouškuji ji proto že ten co to napsal byl odborník, nakonec si jeho články na Akvarista.cz můžeš přečíst. Bohužel už není mezi námi.

Hm? Povídej.
(nesytím CO2, ale přišlo mi to dost logické)

P.S. Když vyměním slovo "baktérie" za "mikroorganizmy", bude to ok?

JirkaŠčobák napsal: Samozřejmě, že přispívá. Vrstva baktérií se živí organickými živinami ve vodě. Jenže rostliny berou ochotněji CO2. Takže. Pokud CO2 nesytím, rostliny zužitkovávají přeměněné organické živiny a tím ubírají potravu bakteriím tvořícím slepou hladinu.
Jirko, tato Tvoje úvaha je chybná.

Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.