Slepá hladina
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Nevím proč radíš někomu kdo má diametrálně odlišné akvárium než ty. Příčiny pak můžou být dost odlišné.

V mých akváriích se slepá hladina dělala když jsem krmil levným krmením, něco od Dajany atp. Když jsem krmil JBL a Hikari, hladina byla křišťálová, ale prostě ta Dajana... A ještě jedna značka levného krmení to dělala, už si nevzpomínám. To čeření hladiny pomůže, ale neřeší to příčinu
Vyfoť tu slepou hladinu.
Jinak, václavovo tvrzení, že nikdo nepřišel na to, proč se to dělá, není pravdivé. Mikroorganizmy, živící se živinami v akváriu, mají tendenci přilnout k nějakému povrchu. Hladina je takový povrch.
Podmínkou pro její vznik není nehybnost hladiny. Při nehybné hladiné je jen dřív vidět. Při pohybu hladiny ji člověk vidí až později. Vím, o čem mluvím, mám 26 nádrží, až na jednu všechny bez filtrace a pohybu vody a slepá hladina je jen občas. Umím s ní dost dobře pracovat. V životě bych na to nekupoval nějakej sajrajt. Nicméně, nikde nesytím CO2. Pokud se jí václav nemohl zbavit, pak k tomu mohlo CO2 přispívat.
Rozporoval bych její nebezpečnost. Množím 12 druhů divokých živorodek a přestože je v leckterých akváriích dost plno, za roky se mi nic neudusilo. Bez filtru!
Video jedné mé 60l nádrže
www.facebook.com/…
V jednom časopise Akvárium byl nejlepší článek, který jsem kdy četl o slepé hladině. Pohledám, dám link.
P.S. Máš tam levatky?
Ahoj. No rostlin si myslím, že je snad dost. Nevím kam jinam bych je měl už narvát, skoro celé dno je obsazeno

. Co se týká krmení tak krmím zcela minimálně právě i z důvodu, že mám strach z rozjetí řasy, naštěstí jsem toto chytl hned v začátku a stáhl intenzitu osvětlení. Krmeni tak ob den a jen tolik aby pokud možno nedopadlo ani na dno. Osazenstvo akva je 5 mladych parmicek SAE a 3 krevetky japonica - toliko k požíračům různých řas. Jedinný cobtak jsem do startu jeste přihnojil dno NpK tabletama a ted si říkám jestli to nebyla chyba, protože už jako podklad pod štěrk mám DEPONIT dno. Ale říkal jsem si, ze to je hluboko a nemuselo by se to z toho dostávat přímo do sloupce..... A díky za reakci.

Když mám stav hladiny nad rozstřikovací rampou tak se hladina i tak hýbe a stejně se to nad tím udělá. Jedinej případ kdy to zmizí je, že dám hladinu pod rampu aby trysky přímo čeřily hladinu proudem padajícím zvrchu. Pořád si říkám, že snad po dostatečným namnožení nitri bakterií se to odstraní samo, protože u malýho akva s tím fakt problém nemám a byla tam taky jen kdysi ze začátku po založení. Díky za reakci.
Zatím nikdo nepřišel na to proč se to dělá.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Trápil jsem se s tím dlouho a nakonec jsem koupil
www.rataj-spk.cz/…
Je to sice další krám do akvária ale slepou hladinu to zlikviduje. Je totiž trochu nebezpečná hlavně pokud přidáváš co2, zamezuje totiž výměně plynů a tak ti může akvárium trochu více okyselit a ryby v noci můžou mít problémy s dýcháním.
Málo rostlin, moc živin. Asi. Nebo moc krmíš nebo něco hnije.
Samo to nezmizí. Musí růst rostliny a musíš zjistit, odkud jsou živiny.
Do určité míry to ničemu nevadí.
Estetiku neřeš. Ta je to poslední.
0 13.02.2019 16:52 SatanekD – Slepá až mastná hladina

Dobrý den, zdravím všechny kolegy a kolegyně akvaristy(tky). Chtěl bych se vás zeptat, možná se spíše uklidnit co se týče mastné hladiny. Načteno mám hodně, ale jde mi i o váš úhel pohledu na tuto problematiku. Jedná se mi o to, že se mi u nově založené nádrže stále (do druhého dne) po vyčištění udělá opět film na hladině- bylo by celkem normální u nové nádrže, ale jde mi o to, po zaběhnutí a dostatečném namnožení bakterií toto opravdu zmizí? Nemůže to způsobovat ještě něco? Krátce informace k mému akva. Jedná se o nádrž 200l, osvětlení je řešeno led pásky v krytu vlastní výroby,6x1m led, z toho 3m pásky teplá bílá, studená bílá, denní bílá, 2m tzv. Growing plant LED, 1m UV pásek-ted vypnuto kvuli namnožení bakterií z Seachem Pristine (nejak nezabira na tu slepou hladinu), filtr je externí JBL i včetně takových náplní jako Seachem Purigen i Matrix,Co² se davkuje přes počítadlo bublin přímo do výtokové hadice z filtru a poté jde do rozstřikovací rampy. Momentálně kousek pod hladinou, ale hybe s ní. Teplota 28 stupně. Akvarko je hustě osazené. Nasazeny po dvou tydnech tzv. zajiždecí rybky z druhého staršího akva. I japonica krevetky. Vodu prozatím měním ob den 30-50%. Několikrát pokus o naočkování bakteriema z filtru ze staršího zajeteho akva. Jedovaté dusitany se samozřejmě stale dělají, ale asi ne zas toliko, japoniky jsou citlive, ale jsou uplne v poho. To svícení je stáhnuté jen na 45% vykonu, aby se nerozjela rasa dojud nedojde k 100% stavu kytek a chemie vody, ale i tak kytky valí. Do vody pridavam PMDD hnojivo bez KNO3, protože vstupní voda ho ma sama dost, ale psane dávkování jsem stáhl na půlku. Napadá mne, je možné, ze by Co2 mastilo hladinu? Když dam rampu nad vodu a vyloženě se čeří hladina tak mastnota samozřejmě mizí, ale neni to estetické a hlavne je to extra hlučné. A nejak se nechci smirit s tim, ze bych ji mel takto čeřit napořád. Rampa těsně pod hladinou mi přijde víc OK nehledě nato, že se pak krásně nesou bublinky rozpuštěného CO2 po přední stěně dolů a dozadu a zase nahoru a tvoří krásný vír a takto se dopraví ke všem rostlinám. Omlouvám se za gramiticke chyby, mala do me stále něco hustí

. Přikládám i foto. Děkuji za vaše reakce.
Starší reakce
To v tom odkazu je překvapivě šikovná věcička. A jak ten kluk říkal, můžeš tam dát další média a bude to páchat i biofiltraci. Což vůbec není marné, protože tam evidentně bude hodně kyslíku.
V přírodě jsou nejvýkonnější biofiltry právě pásma na rozhraní mezi vodou a souší; břehy, bažiny. Trošku jsem přemýšlel, jak to v akvárku zařídit, něco jako Pepanovy břehy.
Možná by to mohlo být velice výkonné. Takový příspěvek ke včerejší diskusi o filtrech...
Nikdy jsem jí neměl tolik (při nehybné hladině, podotýkám), že bych začal přemýšlet nad technikou. Když bylo loni na jaře jednou v jednom akváriu zle, udělal jsem toto jednou, nasadil dvacet dalších levatek a bylo hotovo.
Ak by tento problém pretrvával, neprídeš na príčinu a omrzí ťa ručný zber, môžeš zainvestovať ´pár eur za sólo čerpaciu hlavu a spraviť si skrimer, ktorý to za chvíľku stiahne z celého akva:
www.youtube.com/… Ja som to riešil papierovými kuchynskými utierkami, položiť na hladinu a opatrne zobrať a hodiť do kýbla. Samozrejme to rieši len následok - výmena vody - častá a pravidelná tomu určite pomôže

Sbírej z hladiny (menší nádobou), měň vodu. Dej fotku.
se slepou hladinou se nyní potýkám i já. Objevila se náhle. Bohužel nevím, který důvod je ten pravý - v ten samý čas jsem nalila do akva příliš výluhu z dubové kůry (vodu jsem následně několikrát měnila vícekrát za sebou) a také mi "odešly" zářivky, teklo z toho trošku oleje (z tlumivek), takže mohl i ten olej kontaminovat vodu. Terčovci, které mám zatím jen 2 týdny tu kalamitu naštěstí přežili (a nebyla jediná, musela jsem měnit celé akva, které po nasazení terčovců začalo téct). Problémy s osvětlením (během svátků je nadlidský problém někde něco koupit, musela jsem dojet přes 100km, abych kryt s osvětlením sehnala) zatím odnesly jen kytky.
Starší reakce
Někdy se do chemikálií přidávají přísady proti tvoření hrudek a spékání krystalů. Ty mohou být olejovité. Ale u síranu hořečnatého jsem na to nikdy nenarazil.
Slepou hladinu už neřeším. Chvíli jsem jí měl a chvíli ne, tak jsem koupil skimr a je klid.

Ahoj, je možné, že se mi slepá hladina začala tvořit od chvíle, kdy jsem začal hnojit hořčíkem (MgSO4x7H2O)? Nebo už nevím kde hledat příčinu, nová náplň CO2 to asi nebude.

Starší reakce
,,levatky zhanam, mozno sa mi postasti...Elegansky tam uz niekolko mesiacov su, kupila som ich ako poter, nemali viac ako 1cm a k nim som od chovatela dostala krmivo, ine velmi ani nechcu.pekne na nom vyrastli, no nedavam ho vela...skusim asi niecim inym krmit..plavajuce rastliny by nepomohli?
Jirka doporučuje levatky, protože ty se na slepé hladině pasou obzvlášť rády. Okružáci taky, ale o hodně míň. Slepou hladinu doslova požírají taky živorodky, aspoň ty běžné, které znám (gupky, mečovky, platy...).
Nevím jestli tam už ty ryby máš. Pokud ano, kámen úrazu bývá často v krmivu. Některá krmiva prostě způsobují slepou hladinu. Pak stačí krmit něčím jiným, a vyřeší se to.
,,levatky momentalne nemam, mozu byt aj okruzaci ako na foto nizsie?

,,vdaka za radu
Vyhoď filtr, přidej 30 levatek, vyměň 10% vody, napiš za 3 dny.

,,zdravim priatelia...idem si k Vam pre radu..mam 52l akvarium, v ktorom sa pokusam o chov Zivorodiek slicnych..citala som, ze filtraciu nepotrebuju, pripadne len velmi miernu..mam tam externy filter Eheim aquacompact 60, a zda sa mi prud vody pre ne silny, no ked znizim prietok na minimum tak je za jeden den cela hladina pokryta povlakom..nie som expert, no myslim si, ze to budu nejake mikroorganizmy /pozieraju to krevety aj slimáky/..skusala som pouzit klasicky bublifuk pre lepsie cerenie hladiny, ale akvarium je v spalni a bolo to dost hlucne...zvazujem, filter uplne odstranit, no bojim sa katastrofy, ktora by mohla nastat, ze by slepa hladina nebola porusena a vsetko zive udusila...da sa toho nejako zbavit a pritom vytvorit spravny a funkcny domov pre elegansky?
Starší reakce
Rozlišoval bych klasickou slepou hladinu zpusobenou mikroorganizmy a “zapatlání hladiny” zpusobené něčím, co se dostalo do akvária. Už jen proto, že jsem za roky, které dělám akvaristiku, takovéto “zapatlání hladiny” nezažil.
Přesně tak, je to těžká věc a je hodně možností jak začne a snad ještě více jak skončí, zkusím se s tím nějak vypořádat.

Napřed proč se mi nelíbí to slovo "fermentační". Fermentace je proces, kdy organismy "dýchají" něco jiného než kyslík (přesněji: finálním elektronovým akceptorem jsou namísto kyslíku nějaké organické látky). Takové procesy jsou charakteristické pro anoxické prostředí, tzn. tam kde kyslík chybí. I když některé fermentující organismy dokáží přežít přítomnost kyslíku, na vodní hladině celkem nemají co dělat, protože prohrají v soutěži s organismy respirujícími kyslík. Je to jako lední medvěd v džungli.
Zmatek v tom často dělá vědecky nepřesné používání slova fermentace v potravinářství; tam se tak označují i postupy, které vlastně z biochemického pohledu fermentací nejsou. Má to historické důvody - pivo nebo ocet se vyráběly dřív, než měli lidé tušení o nějakých mikroorganismech, natož o jejich metabolismu.
=
Pokud jde o to, co by mělo nebo mohlo být v modrém rámečku, nějaká stručná definice je těžká věc. Ono to opravdu může být různé. Například:
- Jakákoli hydrofobní látka (olej, nafta, některé aminokyseliny, atd.) může udělat slepou hladinu i bez jakýchkoli organismů.
- Může to udělat vlastně jakákoli látka, která vyhledává tzv. fázové rozhraní, což je hranice mezi vodou a něčím jiným (substrát, sklo akvária, stěny a hadice filtru, a nebo třeba vodní hladina).
- Pokud se takhle shromažďuje něco, co mohou žrát nějaké mikroorganismy, tak se tam začnou shromažďovat taky, množit se a vytvářet kolonie. Bakterie udělají biofilmy (vrstvy extracelulárních látek, vesměs polysacharidů) celkem všude, kde se usazují, tedy i na hladině.
- Když už je tam všechno tohle, tak další a další organismy mají důvody se tam shromažďovat; konkrétně takové, které žerou ty bakterie nebo to co vylučují.
- A vcelku nezávisle na tom všem mají hladinu rády i sinice a některé jednobuněčné řasy.
- Rozvinutá slepá hladina je nakonec polévkou všech možných mikro- a mini- organismů tak vydatnou, že se na ní pasou třeba gupky nebo levatky. Vždy je to směs bakterií, sinic, řas, hub, plísní, atd.
Prakticky je asi správně napsat, že v akváriu stojí na počátku tvorby slepé hladiny nějaké organické látky. Někdy je to z krmiva, jindy jde o nějaký produkt nějakého procesu v akváriu. Ale je určitě nesprávné to popisovat jako výskyt nějaké konkrétní skupiny organismů, protože tam nemusejí být žádné (olejová skvrna), anebo naopak všechny možné (nejčastější případ).
Výměny vody - hygiena - filtrace - zkusit jiné krmivo - skimmer. Konkrétnější recepty asi nejsou.
Slepou hladinu způsobují mikroorganismy při zvýšeném množství až přebytku organických živin ve vodě. V akváriích s proudící vodou nemusí být okamžitě viditelná. Ze všech v akváriu se vyskytujících živočichů ji nejlépe konzumují levatky, mohou ji ale konzumovat i různé druhy živorodek nebo krevetky.
Akvárium č. 6, 2007, strana 28:
e-akvarium.cz/… Maq napsal: Vyhazuje mi to článek "Proč řízená výživa akvarijních ryb?", ve kterém o slepé hladině není ani slovo.
Teď vaaclavovi rozumím. Chtěl vyjádřit, že se jednalo o akvaristu, který hodně uměl - neřekl, že psal články zrovna o slepé hladině.
Maq napsal: Vyhazuje mi to článek "Proč řízená výživa akvarijních ryb?", ve kterém o slepé hladině není ani slovo.
OT
Václav tam dal odkaz na Petrovu kartu a na tu se bez přihlášení nedostaneš. Proto jsem dal odkaz na jeden článek přes který se dostaneš na ostatní. Předpokládam, že si je máš projít(číst) všechny.
Edit: Našel jsem jiný způsob
www.akvarista.cz/… JirkaŠčobák napsal: Nicméně kdyby byla podmínkou vzniku slepé hladiny nehybnost hladiny, pak by ji nemohl mít nikdo, komu se hladina hýbe. Ale má.
Pochopitelně, protože pod pojmem "slepá hladina" se rozumějí velmi rozmanité situace s neméně rozmanitými příčinami vzniku. Je to dokonce tak rozmanité, že nelze stoprocentně vyloučit ani to, že se v nich ojediněle vyskytne i nějaký ten aerobní fermentační organismus (pokud použijeme ne-vědecký výklad pojmu "fermentace").
Mně ten odkaz nefunguje, chce to po mně, abych se přihlásil.
Ale to je jedno. Ta věta je tak hluboce mylná, až je vlastně směšná. Důvody Ti vysvětlovat nebudu; to bych zase jednou zabředl do vysvětlování pojmů jako "aerobní", "fermentace" a "finální elektronový akceptor", a vy takové rušení klidu nemáte rádi.
Nicméně kdyby byla podmínkou vzniku slepé hladiny nehybnost hladiny, pak by ji nemohl mít nikdo, komu se hladina hýbe. Ale má.
Při nehybné hladině je slepá hladina jen rychleji a lépe vidět.
www.akvarista.cz/… Přečti si něco od tohohle pána (bohužel už není mezi námi) a asi zjistíš že autor téhle věty nebyl až takový hlupák, věci dost rozuměl když se zabýval výživou (i ryb)a vším s tím spojeným.

ctibum napsal: "Viz bleděmodrý rámeček: "Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy."
Jak se tohle plácnutí na hranici nesmyslu dostalo do modrého rámečku?

Pak se nic strašnýho neděje.
to zas ne

nemám na prstech nic, jsou tam momentálně jen takový skvrny, včera se mi to zdálo maličko víc.. a to jsem nic nedělal, jen jsem teď přidal tu koncovku u přívodu vody, jak jsem psal níž.. a je to cca 1,5cm pod hladinou.
"Takový to bílý" asi bude slepá hladina, ale neřekl bych, že to vyřeší (jen) větrání. Měl jsem jí u akva s hodně větraným krytem, i u akva bez krytu i u akva s málo větraným krytem, vše v kombinaci s různým stupněm čeření... Momentálně ji nemám nikde, aniž bych se o to nějak vědomě zasloužil… Kdybys to tu trochu pročetl, zjistil bys spoustu možných příčin, postupů i bezmoci se snahou o její vyřešení (když pominu skimmer)…
EDIT
Viz bleděmodrý rámeček: "Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě."
Re: ctibum
řeším slepou hladinu, teda pokud je to takový to bílý.. dneska jsem na to koukal a bylo tam toho minimum.. plovoučky teď jedou strašně rychle.. a jinak to s tou trubičkou prořízlou mám v plánu delší dobu, dneska to snad udělám..
Re: Jirka
Ok

já si myslel, že to je i tím no.
A řešíš slepou hladinu, nebo pohyb hladiny (čeření?)…?
Jasně, tepla tam je dost, možná kvuli tomu jedou ty plovoučky... ale chtělo by to asi aby to víc dejchalo
jinak budu na konec dávat slepou ttubičku, kterou říznu tak do půlky aby ten přítok byl lepší, do všech stran od skla, snad to bude fajn

A aby bylo i víc kyslíku.. mám tam dva anciky a chci časem mít jich vic a glyptopera brazilského mám ještě.. jinak budou nejspíš neonky modrý a pancéřníčci...
U nového akvária slepou hladinu neřeš. Často zmizí sama.
Nevím jaké plánuješ ryby, ale hrozí nedostatek kyslíku v noci, pokud budou větší ryby citlivé na kyslík.
Díry do krytu se vrtají kvůli odvedení tepla nebo vlhkosti z prostoru nad akváriem.
Starší reakce
Bohužel nemáš pravdu CO2 jde přidávat i do méně osvětlených akvárií a začátečníkům bych tenhle postu dokonce doporučoval.

Zhoršilo se to možná nebo určitě?
Pokud dáváš CO2, pak musíš hodně svítit a dost hnojit.
Doporučuji pro začátek tento článek (Pro Maqa je moc jednoduchý, pro začátečníky stačí):
www.horacovoakvarium.cz/…
Jakmile pochopíš základní zákonitosti, udržíš akvárko v pohodě i bez jakýchkoli testů.
Pokud nepochopíš zákonitosti biologické rovnováhy, potom ani z výsledku sebedražšího testu nepochopíš, co máš s akvárkem udělat.
CO2 je nezbytnou "živinou" pro růst kytek. Když přidáš CO2, je potřeba zajistit, aby byl taky dostatek i všeho ostatního (hnojení a světlo).
Pokud bys přidal
jen CO2 a nepřidal bys hnojení a/nebo světlo, pak bys výrazně porušil rovnováhu v akvárku.
Slepou hladinu způsobují aerobní fermentační mikroorganismy. Podmínkou pro její vznik je nehybnost hladiny a dostatek organických živin ve vodě.
Přidat reakci
1 ...... [7] ...... 37 38
Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 45380x