Ruducha

Fúha... Predstavuje to nejaký problém? Odkiaľ sa vzali, z filtra?

Mozna se mylim, ale ten mlecny zakal budou vyplavene mrtve mikroorganismy. No co, par miliard kousku, kdo by to pocital .

Spravil som iný, súvisiaci experiment: Do rovnakých pohárov s rovnakou čistou vodou som dal rovnaké množstvo roztoku KMnO₄ (oveľa viac ako 2 mg/l, nech vidím farbu i v malom objeme). Do jedného z nich som dal čistú hadičku z biokvasu. Síce sa asi nebude moc dobre rozpúšťať, ale špinavý kamienok či reaktor by ovplyvnili výsledok. Chcem zistiť, či plyny biokvasu spôsobia skoršie zhnednutie.

Teoreticky můžeš po 4 hodinách pokračovat, a přidat další dávku hypermanganu ... dokud nebudeš mít fialovo-růžovou vodu i po těch 4 hodinách. Tím, že tam dáváš to KMnO4, by se měly organické látky celkem rychle oxidovat. Voda by se tím měla pročistit. Na druhou stranu je ale třeba být opatrný, a pro jistotu bych měl asi po ruce nějakou čerstvou vodu na výměnu pro případ, že by to začaly špatně snážet ryby (pak bych okamžitě vyměnil polovinu vody. Pokud budou ryby v pohodě, není co řešit.

Každopádně tady vidíš, že rozpuštěné organické látky (DOM = dissolved organic matter) nejsou na první pohled vidět. Spousta lidí si myslí, že nemá v akvárku prakticky žádné organické znečištění, a opak může být pravdou. My to nevnímáme, řasy ano. O organickém znečištění psal docela dost i Karel Rataj. Viděl v tom hlavní příčinu problémů s řasami. Kromě toho, čím více je ve vodě organických nečistot, tím větší množství kyslíku ti budou mineralizační bakterie z vody odčerpávat, a tím méně zbude na nitrifikační bakterie a ryby. Četl jsem, že když je organické znečištění (CHSK) velké, může dojít až k zastavení nitrifikace, protože nitrifikační bakterie nebudou mít dost kyslíku pro svoji činnost. Při mírném znečištění se nitrifikace "pouze" zpomalí. Taky jsem četl, že kombinace "rostliny+mikroby" může být při odbourávání organických látek asi 10x účinnější než jen mikroby samotné (bez rostlin). Řekl bych, že důležitost mikrobů v akváriu akvaristé dost podceňují a přehlížejí. Nedávno se tady třeba objevil článek, kde jeden člověk psal, že přidává do akvária bakteriální přípravek Microbe-Lift Special Blend, aby podpořil činnost bakterií v substrátu. Dost ho za to (a další věci) ostatní zdrbli. Já jsem třeba přesvědčený o tom, že podobné přípravky mohou někdy opravdu výrazně pomoct (obzvlášť, když dotyčný neví, jak jinak činnost těch užitečných bakterií podpořit). Ale to už jsem dost od tématu.

Marcel G napsal: Objem akvária (L) / 1000 x 2 mg/L = dávka hypermanganu (g) Tak som to skúsil... Uff! Kvapkal som veľmi pomaly, asi počas 5 minút. V akváriu sa riadne zotmelo a rozstrekovacia rampa filtra začala vystreľovať veľké množstvo červov (tie mi žijú aj v substráte, aj vo filtri). Rybky tak mali hody napriek tomu, že v piatok majú naordinovaný pôst a nekŕmim ich. Ešte ubehla len chvíľa (asi štvrťhodinka) a vidím, že voda sa nielen zafarbila, ale i akosi mliečne zakalila. Fialová už rozhodne nie je, je niekde medzi ružovou a žlto-hnedou. Je to také zlé? No, a čo s tým?

EDIT: Takže po polhodine nie je ani náznak ružovosti - voda je žltá, mliečne zakalená. Asi nemá význam pridávať ďalšie 2 mg/l, však? Výsledok je jasný: mám veľmi vysoké organické znečistenie, to zrejme spôsobuje problémy s ruduchou a jelením parohom. Pritom rybky vyzerajú vždy sviežo a spokojne, voda je na pohľad veľmi čistá - návštevy sa skôr pýtajú, jakto že mám tak krištáľovo čistú vodu - som myslel, že to je normálne a radšej som ani nezisťoval, akú majú oni Samozrejme amoniak a dusitany nemerateľné.

tak neni řasa,jako řasa...je jich spousta druhů a na některé to samozřejmě neplatí,nejdřív je důležité zjistit o jakou se jedná a podle toho se zachovat

Znie to síce lákavo, ale nie celkom súhlasím. Jelení paroh napr. rád rastie aj na rozstrekovacej rampe a riase tam je dosť jedno, či sú rastliny zdravé. A tiež úplne zdravému veľmi bujne rastúcemu Echinodoru rastie na listoch tesne pod svetlom.

www.rostlinna-akvaria.cz/… hnojit hnojit a hnojit... zdravá rostlina = žádná řasa..

To jsou vstupní údaje pitné vody co uvádí provozovatel vodovodu. Já mám jenom lakmusový papírek na měření pH a orientačně to ukazuje na ph7, ale je mi jasné že je to měření na prdlačku.

CO2 a pH 7,7 mi moc nesedí. Jaké pH má vstupní voda?

Já vím ... jenom jsem nechtěl, aby zde zůstal tvůj příspěvek bez uvedené koncentrace

CO2 z kvasnic již bublám několik měsíců, voda měkká vodovodní z Římovské přehrady -5 německých stupňů, pH 7,7 pravda to je trochu vyšší, ale do úpravy pH bych se opravdu nerad pouštěl. 2 nové kořeny Mopani barví vodu lehce do hněda, předpokládám že by to mohlo trochu působit jako vyluhování rašeliny a kořeny jsou bez řasy. Pravda když sem sehnal okřehek a pistii, tak to zaroslo na hladině celkem dost brzo. Odebral jsem skoro všechno z hladiny, kvůli světlu, ale už delší dobu se okřehek a pistia prakticky nerozmnožuje, takže předpokládám že moc dusičnanů ve vodě nebude.

Doplnim, ze se H2O2 rasam opravdu nelibi:

12. Ekologické informace
Toxicita pro ryby: LC50, 96 hod., Pimephales promelas = 16,4 mg/l (100% H2O2)
LC50, 24 hod., Oncorhynchus mykiss = 31,3 mg/kg (100% H2O2)
Toxicita pro bezobratlé: EC50, 24 hod., Daphnia magna = 7,7 mg/l (100% H2O2)
Toxicita pro řasy: IC50, 72 hod.,Chlorella vulgaris = 0,1 - 2,5 mg/l (100% H2O2)
Toxicita pro mikroorganismy: EC50, působení na aktivovaný kal = 466 mg/l (OECD TG 209)

Cituji z bezpecnostniho listu: www.velkoobchoddrogerie.cz/…

Calvin napsal: Příčina: Vysoký obsah dusičnanů ve vodě, tvrdá voda s hodnotami pH nad 7 (nedostatek CO2).Tyhle jednoduché černobílé poučky prostě "miluju". Vysoký obsah dusičnanů prostě nemůže být sám o sobě příčinou jejich výskytu/přemnožení. Zajímalo by mě, jak by potom autor vysvětlil, že mám ruduchu v akváriu, kde vůbec nehnojím, jako substrát tam mám liapor (doufám, že nikdo nepochybuje o tom, že ten v sobě žádné dusičnany nemá), akvárko je přeplněné rychlerostoucími rostlinkami (hlavně růžkatec), a v něm mi plave jediná krevetka, kterou nekrmím? Vodu tam dávám z reverzní osmózy. Nepřidávám tam žádné CO2. Ruducha mi zde ale roste výhradně jen na kořenu (což by spíše podporovalo teorii s tím, že má ráda nějaký zdroj organických látek).

Na lidech mě fascinuje naše potřeba si všechno nějak jednoduše vysvětlit. Možná proto se akvaristé tak často chytají podobně jednoduchých pouček, a tak neradi vnímají svět "ne-černobíle".

Pro jistotu ještě zopakuji:
S tím 3% peroxidem opatrně! To, zda a jak často je možné v akváriu peroxid používat, záleží hodně na míře organického znečištění akvária. Takže zatímco v jednom akváriu, kde bude hodně organických látek, můžete peroxid každý den bez problémů dávkovat (1mL/20L), v jiném akváriu, kde je organických látek ve vodě málo, to může vést k nebezpečnému nárazovému zvýšení redoxu nad únosnou hranici.

Citace z knížky:
___________________
Příčina: Vysoký obsah dusičnanů ve vodě, tvrdá voda s hodnotami pH nad 7 (nedostatek CO2).

Řešení: Většinou zmizí po pohnojení železem nebo CO2. Rovněž je možné filtrovat přes rašelinu (nejméně po dobu dvou měsíců), aby se snížila tvrdost vody a hodnota pH. Skomírající zářivky vyměňte za nové. Vysaďte požírače řas.
___________________

Takto stručně napsané to zní dost jednoduše, což? Důležitý bude asi ten faktor doby aplikace oněch opatření.

Co přesně způsobuje přemnožení ruduchy, nevím, přestože toho mám o řasách nastudováno celkem dost. Zdá se ale, že by její výskyt mohl (kromě jiného) souviset s vyšší koncentrací rozpuštěných organických látek ve vodě. Hlavně si pod tím nepředstavujte jen zaprasené akvárko. To je běžný omyl. Zdrojů těchto rozpuštěných organických látek je v akváriu celá řada - nejen nespotřebované krmivo a výkaly vodních živočichů, ale také tlení a rozklad rostlinné biomasy, a ve velké míře to mohou být dokonce i produkty fotosyntézy (v literatuře se uvádí, že až 10% látek, které si rostliny během fotosyntézy vytvoří, vyloučí znovu do vody)! Samozřejmě jsou místa, kde se mohou tyto organické látky (nejen rozpuštěné, ale i ty dosud nerozpuštěné) hromadit - především filtr. Právě z tohoto důvodu zastávám názor, že externí (vnější) filtr je lepší než vnitřní filtr v podobě (bio)molitanové kostky. V externím filtru se sice také organické látky hromadí, ale nesvítí zde na ně aspoň světlo. Naproti tomu na kostku biomolitanu plnou organického odpadu světlo svítí, a tak se zde může řasám dařit. Peroxid, hypermangan nebo ozón jsou silná oxidační činidla, která po přidání do vody pomáhají organické látky ve vodě poměrně rychle odbourat, nebo je alespoň převést do nějaké "neškodnější" podoby (zoxidují je). Přidávání peroxidu (apod.) je sice jen takovou berličkou, ale pokud člověk nedokáže zajistit vhodné prostředí jinak, může to podle mě v mnohém pomoct. Asi nejvhodnějším oxidačním činidlem (bez vedlejších účinků) je peroxid. Uvádí se, že bezpečná denní dávka (i pro nitrifikační bakterie) je 1 mL 3% peroxidu na 20L akvarijní vody. Zde bych rád uvedl, že čím bude v akváriu organického odpadu méně, tím méně peroxidu stačí přidávat. Přidáváním oxidačních činidel do vody se samozřejmě prudce zvyšuje redox (i když zpravidla jen na pár hodin => pak se zase začne vracet zpátky, i když už třeba ne na úplně stejnou hodnotu). V mém akvárku se redox pohybuje už na hraně (kolem +400 mV), takže já tam ani peroxid přidávat nemůžu (pokud tedy nechci veškerý život ve svém akvárku kompletně "walmorfanizovat" => rozuměj "vydezinfikovat"). Každopádně přidáváním oxidačních činidel se budou v akváriu rychleji odbourávat odpadní látky, a tím se bude voda (a vlastně i celé prostředí) relativně pročišťovat. A v prostředí, kde bude méně organického odpadu a vyšší hladina kyslíku, se pak může přestat dařit řasám. Píšu to hodně zjednodušeně (a už tak je to moc dlouhé).

Zdravím, jak souvisí přidávání peroxidu vodíku s výskytem ruduchy? Peroxid vodíku zvyšuje redox, což je nějaké el. napětí ve vodě či co? (promiňte za tento lamácký dotaz).
Já mám s ruduchou dlouhodobý problém. Kdysi jsem ruduchu přinesl do akva s rostlinama (ani sem nevěděl co to ruducha je, bohužel), mohutně se rozšířila až mi to otrávilo akvaristiku jako takovou a několik let to neřešil a vlastně sem se akvárku moc nevěnoval. Ryby přežívaly, ale akvárko nebylo pěkný.
Až letos na jaře mi to zase chytlo a má na tom zásluhu i toto parádní akvaristické forum. Pořídil sem si mimo původního 100 litrového akva ještě 25 l mini s krevetkami, kde založení, filtr a rostlinky všechno v pohodě, kytky rostou žádná ruducha jen nějaká vláknitá zelená řasa v mechu, krevetky se množí, kytky rostou celkem pohoda.
A začal sem bojovat v původním 100 l akva s ruduchou, vyměnil původní filtr (honič vody) za pořádnou kostku bioakvacitu, vyházel porostlé kameny, kořen a nejvíc zasažené kytky a nakoupil nové kytky, nový kořen Mopani. Zbytky ruduchy na skle, štěrku sem likvidoval aplikací injekční stříkačkou právě peroxidem a tekutým CO2 (max. 5 ml=jedna stříkačka). Začal hnojit PMMD bez fosforu (jenom občas plné PMMD i s P), aplikovat CO2 z kvasnic, pravidelně měnit 1/3 vody a ruducha se začala ztrácet. Takže sem už peroxid přestal používat, nebylo na co ho stříkat a taky tekutý CO2, páč bublám CO2 z kvasnic a ejhle ruducha se opět rozšiřuje a porostla některé nové rostliny.
Podotýkám že mám starého sumce na dožití, kterej stále reje ve dně a víří bordýlek. Krmím snad střídmě, krmivo nedopadne ani na zem a perlovky uždibují i spařenou kopřivu kterou občas hodím do akva pro řasožrouta. Světlo nic moc, původní 2x 18W T8 zářivky + LED pásek 9W byly 9.9. vyměněny za 2x24W HO T5 a LED pásek zůstal.
Nevím co jsem udělal špatně, že se opět ruducha zmáhá

Jiste nemusim rozvadet, co se stane s rostlinou, ktera ma na sobe ruduchu, je jeste v nejakem rozumnem stavu k preziti, a prisla do lepsich podminek, a jaky je to rozdil ke stejne zasazene nezive casti, jako je treba koren .

Mám tam pouze krevetky (japoniky a sakury).
Ale u novotňáka ( rybicky.net/nadrze/21000 ) jsem to minulý týden také měřil (celý týden!), a ten má v akvárku také redox v rozmezí +360 až +440 mV, a má tam 8x otocinclus, 6x neonka modrá, 10x dánio perlové (které se čile množí, takže je tam i spousta potěru), 50x krevetka sakura. Zdá se, že takto vysoké hodnoty redoxu rostliny i ryby milují (všechno prosperuje a vesele se množí).

co tam máš aktuálně za ryby, že zvládaj tak vysoké hodnoty redoxu?

Designer napsal: Bujny porost ruduchy vyhubit zmenou podminek, to nepovazuji temer za mozne.Tady bych jen doplnil, že do jisté míry to podle mě asi možné je. Já jsem si do akvárka vysadil mech Fissidens, který byl plný ruduchy. Mám ho na lávovém kameni těsně pod hladinou, kde na něj praží docela silné světlo. CO2, živin i proudění je v těch místech zcela jistě dost (ten šutr mám těsně pod rozstřikovací rampou). Navzdory těmto skoro ideálním podmínkám se mi ale asi po měsíci jednotlivé chomáčky ruduchy začaly z toho mechu "uvolňovat" a vznášet se volně ve vodě. Už na první pohled nevypadaly moc "zdravě". Netroufám si tvrdit, že to s tím musí nějak souviset, ale v tomhle akvárku mám redox kolem +300-440 mV (což jsou dost vysoké hodnoty). Četl jsem v několika článcích, že při redoxu v rozmezí +280 až +400 mV se řasám obecně prý už moc nedaří. Každopádně to vypadá, že jí tohle prostředí z dlouhodobého hlediska moc nevyhovovalo. Vyšší redox označuje prostředí s vysokým oxidačním potenciálem, ve kterém bude podle mě docházet kromě jiného i k rychlejšímu odbourávání odpadních (organických) látek. A pokud souvisí výskyt ruduch s koncentrací rozpuštěných organických látek ve vodě, pak vyšší oxidačně-redoxní potenciál zcela jistě napomáhá k vytváření podmínek, které se jí nebudou moc líbit. Možná by také stálo zato zkusit do nějakého akvárka s velkým množstvím ruduchy a organické zátěže přidávat každý den 1 mL 3% peroxidu na 20L akvarijní vody. Tipoval bych, že by to mohlo po nějakém čase ruduchu zlikvidovat.

Mel jsem ruduchou porostly biomolitan. Rostla tam stale, jinde v akvariu nebyla. Tak jsem holt obetoval nitrifikacni bakterie, vypral to v Savu a je pokoj, uz se neobjevila.

Takze proc se ji libilo jen na filtru a to jeste jen na horni polovine, co je tam jine? Silne proudeni od vystupu z filtru, dost svetla, syceni CO2 taktez v tomto miste, a dostatek organickeho svinciku ve filtru. A proc tam byla a uz tam znovu neroste? Kdyz mela vhodne podminky, objevila se (nechal jsem biomolitan bez udrzby moc dlouho, plny "kafe"), pak uz se rozrostla udrzi a ani bezne prani filtru nepomuze, ze by sama odesla. Ted na stejnem miste uz nenarostla, k tomu ji uz podminky pri castejsim prani filtru (rekneme co dva mesice) nestaci.

Bujny porost ruduchy vyhubit zmenou podminek, to nepovazuji temer za mozne, je potreba ji odstranit jak to jen lze a pak teprve podminky pomohou, aby se prestala znovu objevovat.

Netvrdím, že je to zrovna ideální metoda, ale jde primárně o to zjistit, jak silné organické "znečištění" mám v akváriu, což mi tenhle postup s hypermanganem pomůže odhalit → jedná se tedy o určitý druh stanovení. Výměna vody mi nic o (ne)rozpuštěných organických látkách v akváriu neřekne ... pouze je tím budu ředit → zde se jedná o jakousi prevenci.

vaaclav napsal: Na jak dlouho jsi vysadil hnojení při tak silném osvětlení ? Měsíc nebo na rok? Pokud si dobře vzpomínám, tak to bylo něco málo přes měsíc (asi 5 týdnů). Musím ale říct, že tam mám substrát ADA Aqua Soil Amazonia. Každopádně KNO3 (které zmiňoval RoFr) jsem tam těch 5 týdnů nepřidával.

Ještě k tomu hypermanganu ... manganistan se při té oxidaci organických nečistot redukuje na oxid manganičitý (burel) ... Než mít v akvárku (a posléze ve filtru) tenhle "sajrajt", ... není jednodušší (a čistší) řešení prostě jen měnit vodu? :o) ...

vaaclav napsal: hnojím všetky živiny vrátane dusičnanov Zřejmě v tom bude ten problém. Nemyslím si - dusičnany držím na cca 10 - 20 mg/l, vo vstupnej vode ich máme len 5 - 6 mg/l.
EDIT: No ja som skúšal vynechať už všetko možné a spravilo to len to, že rastliny začali vykazovať rôzne problémy (diery, pokrútenie a podobne). Ale ja na to raz prídem a potom napíšem ;) (Twinstar síce pomáha, ale beriem ho ako "cheatovanie" a snažím sa bez neho)

hnojím všetky živiny vrátane dusičnanov Zřejmě v tom bude ten problém. Nevím už na kterých stránkách je dost dobře popsané že je dobré vyzkoušet co se bude dít jestliže něco vynechám. Cpát tam všechno je někdy hodně zbytečné.

vaaclav napsal: Je to od tebe trochu otázka pod pás. Máš dané parametry ty tvoje jsou úplně o něčem jiném.
Už jsem chtěl napsat "O čem to sakra mluvíš? Jakej pod pás? Jaký parametry?", ale pak mi to došlo ... To nebylo nic proti tobě ani proti tvému doporučení ... já totiž tu předchozí diskusi nečetl ... reagoval jsem pouze na ten příspěvek od RoFr ... Já jsem to pochopil tak, že RoFr chce jeden "universální" návod na likvidaci ruduchy připnout do záhlaví fóra a dál nic neřešit ... (Popravdě - pořád si myslím, že to právě takhle myslel).

Ja sa skôr prikláňam k tomu Marcelovmu názoru, že to nebude až tak jednoduché. Nemám nejaké extra silné svetlo (skôr naopak, niektorým rastlinkám chýba), CO₂ mám bez výpadkov v pohode, hnojím všetky živiny vrátane dusičnanov a napriek tomu sa ruduchy plne zbaviť nemôžem (niekedy ani neviem, či je to "jelení paroh" alebo klasická "štetinková", sa mi akosi tak prekrývajú). Zaberá jedine Twinstar.

Teraz idem spraviť ďalší experiment - chcem skúsiť CO₂ z bomby namiesto paralelných fliaš biokvasu so striedavou menenou náplňou (čo dáva síce stabilné hodnoty, ale vrátane všetkých tých kvasných výparov).

Na jak dlouho jsi vysadil hnojení při tak silném osvětlení ? Měsíc nebo na rok?

Je to od tebe trochu otázka pod pás. Máš dané parametry ty tvoje jsou úplně o něčem jiném.

Ono to opravdu tak jednoduché nebude.

Mám jedno akvárium, ve kterém mám dole u substrátu kolem 100-120 µmol PAR (což už je možné považovat za opravdu hodně silné osvětlení), a žádnou ruduchu tam nemám, ať už tam hnojím nebo nehnojím (zkoušel jsem obojí), ať už pouštím CO2 non-stop nebo ho na noc vypínám.

Pak mám ještě jedno menší akvárko, kde svítím jen jednou malou zářivkou a světla je tam mnohonásobně méně (kolem 30-40 µmol PAR u dna). Obsah dusičnanů je zde odhadem tak kolem 15-20 mg/L, vůbec zde nehnojím, substrát liapor, rychlerostoucí rostliny, žádné CO2. A zde se ruducha hezky rozrůstá, a kromě ruduchy zde mám i minimálně dva druhy zelené vláknité řasy, a v závěsném filtru také sinici.

Co se ale u těchto dvou akvárek významně liší, je redox. V tom větším akváriu bez řas je redox kolem +400 mV, zatímco v tom menším se pohybuje kolem +125 mV.

RoFr napsal: Ve fórech se lze dočíst pěkných nesmyslů, ale i získat důležité informace. ... Jsou zde, ale i informace naprosto zásadní: “Silné světlo, CO2 a bez hnojiva jako je KNO3 + stopové prvky = ruducha (autor: vaaclav).“ Škoda, že taková informace zapadne, ale měla by být v záhlaví tohoto fóra. Nebylo by potom, ale co řešit.
Když je vám to tak všechno jasné ... Já viděl nejedno akvárko, kde světlo bylo naprd, céóčko ani hnojení žádné (jen od rybiček) ... a ruducha jako prase. Co byste poradil tam? :o) ...

Přesně tak. Kdysi jsem s ruduchou bojoval přes rok. Různé úrovně světla, co2, proudu, hnojení, apod. Nejhorší je dlouhá reakce než se to pozná a nakonec po roce pokusů jsem zjistil, že u mne pomohlo to udržování NO3 na určité hranici. A pak si to zde vaaclav jen tak prohodí a já na to musel "makat" přes rok.
Zkušenosti jsou k nezaplacení

Já jsem to ve svém akvárku párkrát zkoušel, a japoniky, které jsem tam měl (nic jiného jsem tam neměl), začaly docela zběsile obeplavávat celé akvárium. Je ale možné, že se jim třeba nelíbil ten fialový zákal, a nikoli zvýšená koncentrace KMnO4. Během testu mi žádná krevetka z akvária nevyskočila, a kromě toho plavání nevykazovaly žádné negativní příznaky (žádné trhavé pohyby nebo stavy bezvládí). Všechny to přežily (pořád je mám).
PS: Je ale také možné, že jsem toho hypermanganu odvážil příliš moc. Určitě je při tom vážení postupovat podle toho, co doporučuje o pár příspěvků níže Designer.

Tento test je určený primárně pro realizaci v akváriu, protože spousta bordelu leží na povrchu substrátu a hypermangan s tím reaguje. Kromě toho při tomto testu nejde pouze o zjištění míry organického znečištění, ale zároveň se tím toto organické znečištění i odbourává (hypermangan působí jako silné oxidační činidlo => po jeho aplikaci se zvyšuje redox).

Vďaka za tip, určite zrealizujem, keď bude trochu času.. Ale to by som mohol skúšať aj v kýbli pri výmene vody, nie? Biely 20-litrový kýbel mi príde ideálny. Aby som nezaťažoval krevetky a podobne. V podstate by to mohlo ísť aj s menšou vzorkou, ide len o porovnanie času zhnednutia?

Plýtvat hypermanganem...to mě zní jako plýtvat solí(v tak malém množství),můžu ho mít kolik chci-kdyby měl někdo zájem...Ale zajímá mě jiná věc a to konkrétně ta reakce krevet na KMNO4,jedná se pouze o neocaridiny,nemá někdo zkušenost?

Odvazit male mnozstvi je sice problem, ale kdyz si rozpustis treba 2g v nejakem objemu vody a pak si vezmes 1/10 toho objemu, je to hned snazsi. Sice plytvas, ale musis vychazet z toho co mas po ruce .

Určitě se to dá orientačně určit i pomocí hypermanganu. Podle mého (zatím neověřeného) názoru, není Ratajův test Antialgae možná nic jiného než roztok KMnO4. Pokud si chceš Dušane ověřit kvalitu vody (organické znečištění), tak postupuj následovně:

Objem akvária (L) / 1000 x 2 mg/L = dávka hypermanganu (g)

Příklad: 100L / 1000 x 2 mg/L = 0.2 g hypermanganu
1) Do 1L akvarijní vody přidej 0.2 g KMnO4 (ať se tam dobře rozpustí)
2) Vylej to pomalu do 100L akvária (po celé jeho délce)
3) Nech působit 4h

=> Po čtyřech hodinách by voda v akváriu měla mír růžový nebo světle fialový odstín
a) světle fialový = vynikající kvalita vody [nízké ChSK]
b) růžový = dobrá kvalita vody
c) žluto-hnědý odstín = špatná kvalita vody [vysoké ChSK] (čím rychleji do takovéhoto odstínu zabarvení přejde, a čím je tmavší, tím je to horší).

Pokud se voda v akváriu obarví do žluta/hněda za méně než 4h, přidej další dávku hypermanganu (2 mg/L). Takto pokračuj, dokud nebude po čtyřech hodinách barva vody růžová.
Vynikající kvalita vody (světle fialový odstín) znamená obvykle i vynikající zdraví živočichů = žádné zdravotní problémy.

Poznámka na závěr: Některým krevetkám se 2 mg/L nemusí moc líbit (i když to zpravidla bez úhony přežijí).

PS: Odvážit na váze malé množství KMnO4 (např. 0,2 g) může být dost problematické! A to i přesto, že budeš používat váhu s rozlišením 0,01 g.

nevím, používám ten test od Rataje. A potvrdilo se mi že u nádrží s ruduchou bylo velké. Přitom údržba může být dobrá, ale způsob krmení apod. to organické znečištění může zvýšit. Na ruduchu mi navíc pomohlo udržovat NO3 alespoň na min. 10mg/l přidáváním KNO3.

KarlosS napsal: Nejdůležitějším faktorem (podle mých zkušeností) je organické znečištění CHSK.
to vendy: zkus si na to koupit test od Rataje, aby se to potvrdilo. S tým súhlasím, ale merať mi to nenapadlo a chcem sa spýtať: je nutný nejaký špeciálny test alebo by to šlo nejako orientačne stanoviť roztokom KMnO₄? Čosi sa mi marí, že sa tým manganistanom dá určiť, ale možno si to pletiem.

na tuhle řasu (nemyslím tu rozsivku) zrovna světlo moc vliv nemá. Nejdůležitějším faktorem (podle mých zkušeností) je organické znečištění CHSK.
to vendy: zkus si na to koupit test od Rataje, aby se to potvrdilo. Příčinou může být nedostatečná výměna vody, či upravit styl krmení, odkalování (víření dna)atd.

cezarmilan napsal: To je stav keď už riasa je na uhyne.Nevím přesně, co tím myslíš, ale na těch fotkách vidím minimálně dva druhy řas: 1) na okrajích listu je to jasná ruducha (rod Audouinella), 2) na samotném listu bych to pak tipoval na rozsivky (asi hlavně rod Cocconeis). Na úhynu podle mě nic z toho není, pokud to tedy samo z těch listů neopadává.

To je stav keď už riasa je na uhyne. Ťažko to ide dole z listov, končí to ostríhaním listov

takéto u hladiny..

dobře vyřídím ještě dám dvě fotky...

Jáááj už viem prečo tá vysoká teplota, ubral by som na dlžke svietenia

jsou tam momentálně alty teplota dolů jít nemůže. Zkusíme ubrat hnojení