Ruducha
Opakovat se zjevně musím a není to mnou
Je to zcela obecný výrok. Teorie. Netvrdím, že akvaristickými testy se dostaneme k přesnému obsahu CO2.
Už se nemusím dále opakovat?
...Pokud známe obsah uhličitanů a pH, vždy jednoznačně určíme obsah CO2...
Začínáte mi připomínat kafemlejnek...
Skutečně si myslíte, že nějakým komerčním akvarijním přípravkem zjistíte obsah uhličitanů v akvarijní vodě?!
Dojdete-li přeci jen k závěru, že sotva, pak snad také uznáte, že ani obsah CO2 neurčíte jednoznačně.
Možná je to deformace ... ale já jsem ze školy zvyklý na trochu jinou přesnost, než jakou lze očekávat od akvarijních testů.
Chtěl bych být alespoň takový umělec, jako Ty jsi chemik
...
Způsobů stanovení uhličitanů je mnoho. Proč by ale titrace měla být tak problematická? A na co váhy a byretu? Např. testy Karbon a Hardin jsou titrační.
filipsi: No kdyby to výrobce uvedl, to by bylo fajn. Pak by ale nebylo tak těžké opatřit si chemikálie za rozumnou cenu a v množství postačujícím na testování na dlouhé roky.
Ono se dost dá i tak najít ve skriptech a učebnicích analytické chemie nebo i na netu.
Horác napsal... Přiznám se, že ač mám vzdělání chemického směru, ještě v tom pořád trochu tápu ...
Co teprve my umelci
Ja to ale take vidim podobne, byreta = kapky a jejich objem (je docela presne urcitelny, pri +- konstantni viskozite), vahy netreba, cinidlo jiz prijde presne naredene. Presnost umerna tomu vsemu, jako u ostatnich kapkovych testu (u titracnich pomerne rozumna, dle cinidel a toho, co chceme merit).
(mala poznamka - mrzi me, ze zadny vyrobce akvatestu neuvadi slozeni, dle ktereho by se dalo presneji rici, co a jak vlastne merime.)
... "určit uhličitany je asi stejně obtížné jako určit alkalitu" ...
Tak s tím bych si dovolil nesouhlasit. Stanovení uhličitanů rozhodně není záležitost nějakého primitivního akvaristického testu. Uhličitany se stanovují tuším acidimetrickou titrací (když pominu finančně náročné instrumentální metody). Na to je potřeba odměrný roztok silné kyseliny o přibližně přesné koncentraci (tudíž analytické váhy), byreta atd ... zkrátka laboratorní vybavení. Nemluvě o tom, že uhličitany rozpustné ve vodě se stanovují jinak než uhličitany ve vodě nerozpustné ...
Tak tak. Pufrační kapacita. Teď jsi na to kápnul :o) ... Je to správnej maglajz
... Nejenom že nám v akvárku kromě hydrogenuhličitanů vstupují do hry i další látky tvořící alkalitu, nejenom že se nám při umělém okyselení vody vytěsněná kyselina uhličitá rozpadá na vodu a CO2 (který ovšem může utéct nebo být spotřebován rostlinami, čímž se rovnováha celého systému narušuje a posouvá do jiných hodnot), ještě je třeba počítat s tím, že celý systém funguje jako pufr a působí proti změně pH
... Přiznám se, že ač mám vzdělání chemického směru, ještě v tom pořád trochu tápu
...
zrada napsal: a jak pak to spočteš, když v tý vodě nebude kyselost roztoku určovat jenom vodík vyvázanej z H2CO3, ale i z HCL, H3PO4,HNO3 nebo H2SO4?
kolik CO2 přibude ve vodě dejmě tomu KH 15 ve které přidáním H2SO4 snížíš PH z 8.8 na 2.0?
No to uz totiz nebude "voda" s Kh 15. Ale to jste jeste ve druhe tride nemohli brat
Prorokovi...
Taky si myslím, že reálné hodnoty CO2 jsou nižší, než ty, co Ezechiel vyčte z tabulky.
Ale to tady píšu stále dokola.
...vtip je v tom, že snížením PH se pro kytky stanou mnohý látky lépe dostupný a tak po václavově snížení PH kyselinou solnou dojde k pozitivní reakci rostlin i přes to, že skutečnej obsah CO2 ve vodě je menší než těch 35mg/l které spočítá...
Hele, línej akvaristo, nebavili jsme se také na toto téma už dříve?! (Ještě, když jsi používal jiný nick?
)
O dostupnosti živin v závislosti na pH se bavit nechci - koho to zajímá, ať si najde na netu patřičné informace.
Třeba tady:
www.sweb.cz/…
Ovšem co se týče změny koncentrace volného CO2 při snížení pH, (např. po aplikaci kyseliny), domnívám se, že se tato zvýší. Důvodem je právě zmíněný posun v uhličitanové rovnováze.
Jde přece o rovnováhu uhličitanu a CO2, která je určena hodnotou pH... Dá se to snadno a přesně spočítat, není třeba Tillmana
Jenom jinými slovy opakujete to, co jsem napsal:
"Pan Tilmann jistě nepoužíval ke svým pokusům vodu z akviška; bavil se s uhličitanovým systémem. Pokud alkalitu způsobují i jiné alkalicky reagující látky, jeho tabulka funguje hóóódně orientačně."
Takže když měříme alkalitu v akvišku, nepracujeme jen s uhličitanovým systémem, ale s alkalitou, na níž se může podílet "kdeco". Proto je třeba brát naměřenou hodnotu "UT" s rezervou. (Nebavili jsme se na toto téma onehdá přes vzkazník?
)
Nerozliší, ale ani to není třeba. pH má prostě vliv na rovnováhu CO2/H2CO3/HCO(-)/CO3(2-). Z pH vždy přibližně určíme tento poměr. Není vůbec podstatné, čím je pH způsobeno. Když k pH určíme obsah uhličitanů, můžeme i přibližně určit obsah CO2. A ano, snížení pH také zvýší dostupnost některých živin, ale zase u některých ji sníží (např. N,P,Mo jsou při pH pod 6,5 málo dostupné). Pokud jsou však ve formě chelátů, není pH tak podstatné.
Jde přece o rovnováhu uhličitanu a CO2, která je určena hodnotou pH... Dá se to snadno a přesně spočítat, není třeba Tillmana.
Pan Tilmann jistě nepoužíval ke svým pokusům vodu z akviška; bavil se s uhličitanovým systémem.
Pokud alkalitu způsobují i jiné alkalicky reagující látky, jeho tabulka funguje hóóódně orientačně. Viz čerstvě načepovaná (např. olomoucká) vodovodní voda.
Ale to vy víte...
Já s tvrzením, že přilitím (silné) kyseliny do akvárka (tj. do vody obsahující uhličitany a hydrogenuhličitany) zvyšujeme množství CO2, nemám nejmenší problém. Prostě, silnější kyselina vytěsňuje slabší. To je elementární chemie, která platí, i kdyby se pan Tilmann na hlavu stavěl :o) ... Jestli při takovémto zásahu platí či neplatí zmíněná tabulka nevím, protože jsem dodneška nebyl schopnej zjistit, jak ji pan Tilmann sestrojil, jaké byly podmínky měření atd. Každopádně, pokud někdo někdy empiricky došel k tomu, že Tilmann po přidání kyseliny neplatí, nevyvrací to nic na faktu vytěsňováním kyseliny uhličité z jejích solí s následným uvolněním CO2.
Pánové, opravdu si myslíte, že okyselením vody nestoupne obsah CO2? Rád bych se poučil - proč?
0 30.11.2008 19:34 Usine – Re: Sid
Já myslím že ani čekat ten týden nemusíš. Z vlastní zkušenosti bych řekl že bude hůř. Takhle jednoduše boj z ruduchou nefunguje.
Není ruducha, jako ruducha. To je pravda.
To, co ruduchy m.j. spojuje, jsou fotosyntetizující barviva a světlosběrné antény.
Že se některým (většině) fotosyntetizujících organismů daří lépe na stanovištích s vyšší intenzitou ozáření, než nižší, je běžné. Nevylučuje to však schopnost těchto organismů vegetovat i na stanovištích s nízkou úrovní ozáření.
Počkáme a uvidíme.
Ať se vám zadaří!
Jj, chápete dobře=). Není ruducha jako ruducha a tato se mi v akvárku zastíněným místum vyhejbá. No, také jsem napnutý, ale jak to znám, to zas dopadne
. V pátek napíšu první pozorování.
...doufám, že až za týden přijedu, bude ruducha skoro pryč...
Chápu-li dobře, čekáte, že pomoci by mělo omezení světla. (Ubral jste jednu zářivku a přidal "dusík" na podporu plovoucích rostlin, které mají dále snížit ozáření akviška zastíněním hladiny.)
jsem naputý, jako struna.
Ruduchy jsou organismy s "nadstandardní" schopností využít minimální intenzitu světla k vlastní prosperitě...
Dejte vědět, jak se snížení světla osvědčilo.
V prezentaci je napsáno že CO2 od půlky listopady nedávám. A níže jsem už jednou psal, že jedlou sodu jsem dával na začátku
. Taky doufám, že až za týden přijedu, bude ruducha skoro pryč. Jen škoda limnophily, která bude vytahaná=(. Hold se musím naučit se svým světlem nad akviškem=).
Jedlá soda byla sypaná ze začátku! Protože jako vstupní používám dešťovku, kterou podle potřeby míchám s vodovodní a tak je zvýšení alkality někdy potřebné. A v té době bylo přidáváno i CO2. Teď už z určitých důvodu sodu ani vodovodní nepoužívám
. Krom toho, když je v akva dost látek, které se rozkládají, není to něco podobného, jako když se přidává CO2? A jaký je rozdíl zvednutí pH fotosyntézou rostlin a zvednutí pH přidání jedlé sody? Domníval jsem se, že řasám spíš napomáhá zvýšená stálá tvrdost, než vyšší alkalita
.
tak vida,jsem donucen vyfotit ten můj kořinek
takže dneska dodám foto,teď frčim do Varů a ryby ještě spi
edit:bolbitis ? něco bych v akvu našel,pár rostlinek
Škoda. A tak, nechce se vám aspoň popsat ten složitější způsob zbavování ruduchy? (při ponechání kořenů v akva)
Rád bych vám ho i daroval, ale už ho nemám k dispozici.
Bolbitis? Jej, no, už sem jí dlouho neviděl
. Nemáte na "výměnu"?
V pravém dolním rohu je Cr. pontederiifolia a nahoře Bolbitis h.
Co je to za rostlinu, v pravém rohu, pod kořenem? Ta se zas líbí mě
.
...a jinak se mi /ruducha/ moc libi na kořenu...
0 29.11.2008 16:25 smajlik1 bože, jak to sleduju, tak mám pocit, že tu jsou samí chemikové
jinak co je to alkalita, obsah sodíku, draslíku a tak?
čím rašelina ztěžuje život vodním rostlinám?
...míchání směsi látek do jílu ze kteryho se to zásobní hnojivo neuvolňuje tak snadno do volný vody. Antuka je téměř samý jíl
. Ano, z jílu se tak snadno různé látky do vody nedostávaj, ale ty látky musej být na koloidech navázané, což né všechno co se do jílu přidá na něm také navázané bude
.
věčina kytek roste líp když je PH pod neutrálem. k něčemu by to asi bylo kdybys měl ve vododvodu hodně měkou vodu Ano, ale při pH nad ca 8 rostou také dobře. Srovnal bych to k rozdílu jako když jsou kytky nuceny zpracovát dusičnany místo NH4+. A jedlou sodu jsem tam přidával na začátku, protože vstupní vodu používám dešťovku, kde je všeho 00nic, než jsem zjistil, že je antuka dost obohacaná, tak to pak přestalo mít smysl.
v popisu přidávání toruminu co to je torumin?
takovej kořen je jeden velkej kus zásobního hnojení Víte, co konkrétně kořeny pro řasy do vody vypouštěj?
to vaclav a Sid
pánové,asi Vám budu muset poslat pořádnou RODUCHU
a jinak se mi moc libi na kořenu
0 29.11.2008 00:13 Usine – Re: Sid
Takže když je vyšší PH a UT roste ruducha lepší. Tady je ten zaručený návod jak se jí zbavit obě hodnoty snížit a je po roduše.
A když máte ruduchu v akviškách s kořeny, máte je na kořenech, nebo jen všude jinde, ale na kořenech ne. To je totiž můj případ. A mohl byste mi popsat ten složitější proces?=)
Mám zkušenost, že když se v akviškách s kořeny objeví ruducha, daří se této řase náramně. Vypadá to, jako by si ruducha na dřevu pochutnávala. (Používám obrat, že "kořeny fungují jako magnet na ruduchu".) Co jim tak šmakuje si netroufám hádat.
Když ruduchu likviduji, musí kořeny ven z akviška - s kořeny ve vodě je tento proces mnohem složitější.
Vyšší alkalita? A ta podporuje růst řas čím?
Soda? Co třeba prostřednictvím vyššího pH a alkality?
0 28.11.2008 21:18 Usine – Re: zrada
To jsou novoty, že by jedlá soda podporovala ruduchu.
Semnou
. Jj. tahle ruducha je pravděpodobně z jednoho našeho potůčku
.
0 28.11.2008 21:15 Usine – Re: johan
Nevím z kým jsem se to dohadoval, aby si dal pozor na rostliny z naší přírody. Obrázek číslo dvě je přesně to co jsem si přitáhl na kamenech od Vltavy. (byly na suchu a daleko od břehu.) Ze svého železného rámu (střed akvária) jsem ji šmirglem dostával dolů hodně dlouho.
Díky za názor, ale abych oponoval, tak:
-jak se liší dvě lžíce hlíny ve dně od běžného "zásobního" hnojení?
-málo světla tam podle mě není. Nesmíte koukat na limnophillu na fotce staré měsíc
. Stejně tak i nehoda spínaček, která byla před pár měsícema=).
-No, myslím, že limnophilla je pořádnej žrout a ty plovoucí už přestávají fungovat. Nemaj z čeho žít. Dusičnany málo kdy naměřím. Tak, že by byla nízká hladina dusičnanů jeden ze špouštěčů?
Ale co pak s tím?
-jak ovlivňuje přidání jedlé sody výskyt řas?
-čím kořeny ovlivňují výskyt ruduchy?
Starší reakce
0 04.11.2008 06:51 samot10 praveze nie, nehnojim, vodu menim a odkalujem kazdu sobotu...neviem si to vysvetlit...stale sa rozsiruje a rozsiruje
Přidat reakci
1 ...... [35] ...... 43
Zpět na obsah sekce Řasy • Zobrazeno 48122x