PMDD

http://akvaristaroman.rybicky.net/

Jelikož v každém zahradnictví a větších obchodech seženu hořkou sůl za 35 kč/kg, tak to podle mě smysl má...

Pokiaľ "čisté" MgSO4*7H2O zoženiete v lekárni (síce nie v každej) -tak podľa mňa nemá zmysel riešiť "Agro" produkty.
Cena v lekárni je kolo 4€ - 110Kč za 500g a navažia vám kolko chcete.

zervan napsal: Začal som s vodou z RO, tak konečne mám možnosť upraviť pomer Ca : Mg pridávaním MgSO₄. Chcem sa spýtať - bola by Horká soľ od AGRO CS ( www.agrocs.sk/… ) v poriadku?
Musím pochváliť, že odpoveď od výrobcu som dostal dosť rýchlo, ale pravdu povediac, jej nejako nechápem, vyberám podstatnú časť:
Bohužiaľ, Horkú soľ Vám neodporúčam použiť do akvária. Je určená na odstránenie nedostatku horčíka na rastlinách, ktorý sa prejavuje žltnutím listov. Horká soľ obsahuje 15 % oxidu horečnatého a 28 % oxidu sírového. Na vodné organizmy nebola testovaná, keďže nie je na tento účel určená a pomerne vysoká dávka oxidu sírového by mohla negatívne vplývať na vodné živočíchy.
Nejako mi tam tie oxidy (MgO, SO₃) nesedia, skôr to vyzerá na zložky reakcie, po ktorých spojení vzniká kryštalický MgSO₄, nie? Pokiaľ ho počítam ako heptahydrát (čo nepochybne bude), tak čistá horká soľ obsahuje (ak to teda "rozbijem") 16,35% MgO, 32,48% SO₃ a zvyšných 51,16% vodu. Ako tomu porozumieť?

Skôr mi to pripadá ako taká typická vyhýbavá / odradzujúca odpoveď v zmysle: "Radšej neskúšať, neručíme za to"

Tuhle jsem skoro dva roky používal bez sebemenších problémů. www.agrona.sk/…

Cekal bych v tom jako primes KCl, coz normalne nevadi, protoze se to k hnojeni take pouziva, chlor se muze pohybovat az do 3% celkove hmotnosti (udava se u horecnatych hnojiv), coz ovsem znamena, ze tam bude temer stejne drasliku. Proste nejspis pujde o prirodne se vyskytujici mineral, ktery nekdo nakope a napytluje.

Pocital bych s tim, ze tim klidne muzes pridat zhruba 3:4:1:1 Mg:S:K:Cl, protoze MgSO4*7H2O je sama voda a jen 10% horciku.

Ovsem jsou to jen me dohady. Osobne pouzivam cistejsi zalezitosti.

No veď práve o tú čistotu mi ide, keď je to ako rastlinné hnojivo... Keď som ešte kedysi kupoval horkú soľ vydávanú ako preháňadlo pre kravy, tak tým by nemohli dávať nejaké jedovaté prímesi, ale kvetom je to jedno Spýtanie sa u výrobcu je dobrý nápad - skúsil som mailom, osoba pri telefóne by nemusela len tak z hlavy vedieť. Ak dostanem odpoveď, napíšem aj sem.

Hořská sůl by měla být MgSO4*7H2O, což je přesně to, co používáme v akvaristice, ale netuším, v jaké čistotě to ta firma AGRO CS má. Zkus tam zavolat a zeptat se na to.

Začal som s vodou z RO, tak konečne mám možnosť upraviť pomer Ca : Mg pridávaním MgSO₄. Chcem sa spýtať - bola by Horká soľ od AGRO CS ( www.agrocs.sk/… ) v poriadku? Lebo sa mi moc nechce objednávať, keď ju tu v obchode majú za 1,50 €.

Dosť málo Mg voči Ca - v takom prípade by možno stálo za to pridať horčíka viac, na 2-/3-násobok? Neviem, s týmto nemám skúsenosti - niektorí odporúčajú mať dokonca viac Mg ako Ca. Skúsenejší sa azda ozvú, by ma to zaujímalo, lebo som začal s RO a možno by som mal začať dopĺňať horčík tiež...

Pri uvedenom dávkovaní sa za týždeň pridá 1,18 mg/l Mg z hnojiva + cca 1 mg/l z vodovodu (ak sa mení týždenne 1/3 vody), to je niečo cez 2 mg/l celkovo a vápnika z vodovodu príde 9 mg/l.

tak voda u nás z vodovodu Hořčík 3,27mg/l dusičnany 2,23mg/l, vápník 26,67 mg/l, tvrdost 0,8mmol/l

Ono záleží aj na vstupnej vode - koľko dusičnanov a draslíka? Pridal by som viac mikroprvkov, asi na 2-násobok. Ak je voda naozaj mäkká (4° GH), tak by to malo byť OK, ale neviem, čo presne znamená to "viac ako 4". Ak je tvrdšia voda, bóru bude asi málo, tiež draslíka (ak neobsahuje vodovodná voda dostatok).

tak jsem tam přidal fosfor a už je to kompletní. Můžete se mi na to podívat a říci svůj názor. Co by bylo dobré ještě přidat a nebo ubrat. Mockrát děkuji

akvarijni-hnojivo.cz/…

opraveno. děkuji a ještě k tomu přidávám KH2PO4 6ml ale už jsem to měl namíchané od vitaplant.cz tak nevím kolik mám dopsat do té tabulky

Muzete se mi prosim podivat na toto

Tak jsem si udelal test 6 v 1 jbl a vyslo mi no3 10, no2 0, gh >4d, kh3, ph 6,8.
Co mam pridat nebo ubrat. Mockrat dekuji


akvarijni-hnojivo.cz/…

uznávám, máš pravdu

Tak mne nemusí nikto veriť, ale laboratóriám RÚVZ (odoberajú vzorky normálne z vodovodu na konkrétnych kontrolných miestach, teda nie niekde vo vodárňach na vstupe) snáď áno
www.dropbox.com/…
www.dropbox.com/…
(mňa sa týka ten 2. protokol, 1. je z inej miestnej časti, ale tam je tiež veľmi málo železa)

železo 0 v pitné vodě, to nevěřím to by musela být nějaká vyjímečná.... ona už i doúprava vody ve vodárnách se často prování železitými solemi...

To asi nebude môj prípad - žltá voda nám nikdy netečie (ale už som to kdesi videl), ja mojím testom nameriam 0, v labáku namerali 0,007 mg/l. Filter bežal 9 mesiacov, železo pridávam ja každý deň pri rannom hnojení. Ale nejaký krátky čas na začiatku som ešte skúšal dávať oceľové klinčeky v čajovom sáčku To len kým som nezohnal cheláty železa. Tak či onak, ten sajrajt z filtra je pomerne výživný, tak putoval na kvetiny a paprade na záhrade

ono je to hlavně tím, že dost železa se objevuje s dodávanou vodou. Tohle železo není v žádném komplexu, je vesměs vázané klasicky v anorganické formě, nebo dokonce jen v koloidním roztoku, a lehce se vysráží a končí ve filtru. To je vlastně žlutá pitná voda.

Jasné...ja nič proti....len to - že v prírode je v podstate železa všade "dosť".
V tom filtri budú určite vyššie hodnoty prvkov - nielen železa.

Dosť dlhý článok, na čo konkrétne sa mám zamerať? Nepochopil som Len som uviedol postreh z praxe, nič viac...

cs.wikipedia.org/…

Nedávno tu niekto vyslovil názor, že väčšina železa z hnojiva aj tak skončí vo filtri. Spomenul som si na to teraz pri likvidovaní starého filtra (čerpacia hlava + molitán), keď som ho pral a voda bola ako káva. Opral som ho druhý raz v čistej vode, výsledok rovnaký. Až pri treťom praní to bolo lepšie, ale voda bola stále do hneda a ja som si povedal, že ju skúsim zmerať. No a veru som v tej vode nameral cca 0,6 mg/l Fe. Pôvodne voda neobsahovala žiadne železo a je to z 3. prania molitánu, takže pôvodne ho musel naozaj obsahovať veľmi veľa.

A nakoniec prídete na to, že najlepší bude bublifuk! Ja som ho používal do novembra, potom som bol presviedčaný, že také prehistorické zariadenie už je dávno prekonané a tak som mal biomolitán s čerpacou hlavou a do toho trochu vzduchu (hadičkou do výstupu). Teraz som práve dal externý kanistrový fitler a už nemám žiadne vzduchovanie - veď vraj ho netreba, stačí čerenie hladiny a rastliny tiež produkujú kyslík. Tak že ho predsalen treba?

Ono je v podstatě asi jedno, jak to bude přesně provedené. U toho filtru by mělo jít v podstatě o to, aby se do vody dostalo větší množství kyslíku (možná bychom ten filtr mohli nazývat spíše "okysličovací filtr"). Nejpraktičtější provedení mi přijde pod akvárkem → prostě mít pod akvárkem ještě jedno akvárko, ve kterém budu mít pár komor s různými filtračními materiály a voda se tam bude dostávat do lepšího kontaktu se vzdušným kyslíkem. Voda tam pak půjde klasickým přepadem. Ostatní řešení jsou obvykle hlučnější (když je to nad akvárkem), ale fungují prakticky na stejném principu. Ještě by u toho ale bylo nutné pohlídat, aby nám to moc nevyhánělo CO2. Takže čistě zkrápěcí filtry by možná nebyly úplně ideální (ale nezkoušel jsem to).

Tak s tím truhlíkem,to jsme měli stejné myšlenky

Mokrosuchy myslis dychaci filtr? Jestli ano, uz jsem o tom premyslel.

Nejprve mne napadlo, ze dam nad akvarium truhlik s prepadem zpet do akvaria plus vytok malym prumerem u dna truhliku (vyprazdni truhlik do akvaria pomalu), no a do nej spinat v intervalech cerpadlo (vlastne jen multivibratorem s optotriakem). Nijak hezke ani originalni reseni, ale pro pokus...

Druhou moznosti je udelat valec biomolitanu na otocnem zavesu a zhora jej na jedne strane skrapet. Tim se bude roztacet podel osy a udela stejny efekt.

Oboji je ale nad akvarium, trosku neprakticke, takze asi fakt jen pro pokus.

Designer napsal: Ve vsech jsou rostliny...V jistém smyslu máš pravdu, ale nemyslím si, že je to až tak jednoduché, protože přece můžu mít rostliny, ale přesto mohu bojovat s řasami.
Jinak to první akvárium patří novotňákovi ( rybicky.net/nadrze/21000 ).
Druhé akvárium patří Tomu Barrovi ( www.plantedspace.com/… ).
A třetí je/bylo moje ( rybicky.net/nadrze/16783 ).
Ve všech jsou rostliny v perfektní kondici, ale kdych třeba ve svém akvárku přestal vykonávat týdenní údržbu, měl bych ho za chvilku plné řas. Jirka (novotňák) zase skoro žádnou údržbu provádět nemusí a navíc používá skoro až extrémně silné osvětlení ... a přesto nemá v podstatě žádné problémy s řasami. A to se snad všichni shodneme, že při opravdu silném osvětlení je riziko přemnožení řas mnohonásobně vyšší. A Tom Barr je případ sám o sobě. Ten používá ještě silnější osvětlení, při kterém já bych měl v akvárku močuvku, a navíc ještě přidává do vody tolik živin, jako nikdo z nás (třeba ty vražedné 2-3 mg/L železa nebo 15-20 mg/L fosforečnanů!). A stejně tam nemá problémy s řasami! Nejde tedy podle mě jen o rostliny, ale i podmínky, které v našich akváriích mají. Rostlin můžeme mít všichni tři stejně (a třeba i stejné druhy), ale u někoho se mají lépe, asimilují lépe, v jeho nádrži je vyšší obsah rozpuštěného kyslíku, menší množství rozpuštěných organických látek, ryby se tam cítí lépe a lépe se množí apod. Hrozně rád bych si chtěl u svých akvárek vyzkoušet nějaký velký mokro/suchý filtr, abych zjistil, jak velký to bude rozdíl oproti kanistrovému prdítku. Začínám věřit tomu, že ten rozdíl může být opravdu velký.

S tím samozřejmě souhlasím.
Jinak, kdo by si chtěl takhle zničit akvárko, které si po několik měsíců budoval, že? Už jenom ty vytrhané rostliny by mě přišly minimálně na hezkých pár set.

Rozhodně jsem nenastiňoval žádný univerzální vzorec.Můj přispěvek,ber jako osobní zkušenost,kterou přidávám do té složité mozaiky,týkajících se těchto problémů.Naopak,jak je jasné z mých názorů,tady na foru,taky nejsem zastáncem univrzálních rad typu:nedostatek něčeho-taková a maková řasa/samozřejmě,někdy to tak může být,jindy může být faktorů více,popř.je to faktor jiný/.Každopádně jsem,ve vší skromnosti vycházel z toho,že v mých konkrétních případech problémů s řasami,byly limitující veličinou,právě ony živiny.Což se vlastně potvrdilo.

Marcel G napsal: Všechny dopadaly stejně. Nicméně v prázdném akváriu se přemnoží obvykle jen malé, jednobuněčné řasy. Složitější řasy potřebují podle mých zkušeností trochu "komplikovanější" prostředí (faktory).
Nebo spis cas a zaneseni i slozitejsich ras do vody. Experiment trvajici par dnu ci tydnu v nove zalozenem akvariu pro takovy ucel, neni totez, co akvarium, ktere nejaky ten mesic bezi, do ktereho pribyvaji nove rostliny spolu s dalsimi druhy ras atp. Takovy experiment by mel byt takovy, ze se v bezproblemovem akvariu ohledne ras vsechny rostliny odstrani a co to udela. Ovsem kdo uhlida vsechny ziviny udrzet jak se drzely kdyz byly rostliny, stejne osvetleni bez stineni rostlinami... to mi proste prijde skoro neresitelne, dat rostliny pryc a udrzet uplne stejne podminky.

Ve vsech jsou rostliny . Vsechny je vyrvi a za stejnych podminek uvidis...

Designer napsal: Otazka je, jak by to bylo v silneji osvetlenem akvariu s dostatkem zivin, ale bez rostlin.Odpověď je myslím celkem jednoduchá: Nejpozději do 14 dnů by bylo akvárium zelené. Dělal jsem s tím několik pokusů. Všechny dopadaly stejně. Nicméně v prázdném akváriu se přemnoží obvykle jen malé, jednobuněčné řasy. Složitější řasy potřebují podle mých zkušeností trochu "komplikovanější" prostředí (faktory).

Jinak když je v akváriu hodně rostlin, tak proti řasám nepůsobí podle mě rostliny nějak přímo (jako jakási magická formulka: hodně rostlin = žádné řasy), ale spíše v tom smyslu, že zdravé rostliny si pravděpodobně dokáží vytvářet na povrchu určitou voskovou vrstvičku, na které se řasy hůře uchycují. Rostliny nebo jejich části, které nejsou v dobré kondici, jsou řasám méně odolné. Kromě toho rostliny vypouštějí do vody kyslík a provzdušňují substrát. To podle mě výrazně napomáhá činnosti užitečných bakterií, takže v akváriu s velkým počtem zdravých rostlin dochází k lepší a rychlejší přeměně odpadních látek na užitečné minerály. A všechny tyto věci pak přispívají i k vyššímu redoxu, což opět předznačuje zdravější prostředí. Bez rostlin bude tedy boj proti řasám určitě mnohem složitější.

No,už jsem se různě dočet,že rostliny,které jsou zdravé a v růstu,produkují své přírodní algicidy,takže na tom asi taky něco bude.

Tak úplně s tím souhlasit nemůžu, i když máš v jistém smyslu pravdu. Jsem si třeba vědom toho, že při nedostatku PO4 se obvykle objeví na listech zelená přisedlá řasa, a při nedostatku NO3 je celkem vysoká pravděpodobnost výskytu sinice. Na druhou stranu se ale řasy vyskytují v našich akváriích i v případě, kdy tam je živin hodně. Jejich výskyt tedy závisí na více faktorech (málokdy to lze nějak jednoduše zobecnit ve smyslu "málo CO2 = ruducha" apod.).

Zkuste mi třeba někdo vysvětlit tohle:
1) Akvárium s extra silným osvětlením (150 µmol PAR u substrátu), živiny převážně v substrátu, do vody se přidávají pouze mikroprvky a draslík, předimenzovaný filtr, CO2, velké množství rostlin, prakticky žádné odkalování, sporadická údržba → žádné řasy.
2) Akvárium s extra silným osvětlením (180 µmol PAR u substrátu), vysoce nadlimitní množství živin ve vodním sloupci (30-40 mg/L NO3, 15-20 mg/L PO4, 30-50 mg/L K, 2-3 mg/L Fe), velký mokro/suchý filtr, CO2, velké množství rostlin, prakticky žádné odkalování, sporadická údržba → žádné řasy.
3) Akvárium se středním osvětlením (70-80 µmol PAR u substrátu), nadlimitní množství živin ve vodním sloupci (50 mg/L NO3, 5-7 mg/L PO4, 30 mg/L K, 0.5 mg/L Fe), kanistrový filtr, CO2, velké množství rostlin, pravidelné odkalování a údržba → žádné řasy.

Najdete v tom někdo společný vzorec?

Otazka je, jak by to bylo v silneji osvetlenem akvariu s dostatkem zivin, ale bez rostlin. Myslim si, ze rostliny se rasam brani, takze kdyz mam akvarium slusne zarostle a rostliny prosperuji, brani tim samy jejimu rustu. A kdyz neco chybi, rostliny nerostou, nemaji se jak branit, vypukne rasa. Nakonec proc se doporucuje proti rase zasobit akvarium CO2? Protoze pak maji rostliny slusne z ceho.

Ovsem to si myslim, a ani to nemam cim podlozit, snad jen tim, jak se chovaji ma akvaria, kdyz rostlinami nikdy nesetrim.

EDIT: A jeste doplnim, ze kdyz budu chtit cilene pestovat rasu, poskytnu ji CO2, ale kdyz se chci v akvariu plnem rostlin rasy zbavit, opet akvariu poskytnu CO2. Rozdil je jen v tom, ze jsou a nebo nejsou rostliny v dostatecnem mnozstvi. To uz neco vypovida.

A ještě bych dodal,že od doby,kdy metodu EI/tedy mírného nadbytku živin/ používám,s řasou nemám a nemusím řešit žádné problémy.Takže bych navázal na Marcelova slova,že problémy s řasou vznikají právě s nedostatkem určitého prvku.

Myslím, že EI vychází sice z "odhadu", ale podle mě se jedná o hrubý odhad mírného přebytku (nikoli "odhad očekávané spotřeby" → to by se pak nejednalo o přebytek živin, ale o +- přesnou míru). Jinak Tom Barr několikrát zdůrazňoval, že EI není žádná dogmatická metoda (jak se často chybně uvádí), a že EI může znamenat v každém akváriu něco jiného. Jde prostě o to dát rostlinám k dispozici nějaký mírný (= rozumně velký, mírně předimenzovaný) přebytek živin, aby mohl akvarista v klidu spát a nemusel neustále řešit nějaké příznaky nedostatku (které se tu řeší pořád a pořád dokola). Hlavním smyslem metody EI je tedy "osvobodit akvaristy od problémů s živinami", nic jiného. Je naprosto irelevantní se dohadovat o nějakých přesných koncentracích. Tom Barr sice kdysi odhadnul nějaké (podle něho) nelimitní množství živin, ale rozhodně to není dogma. Sám jsem si mnohokrát vyzkoušel, že živiny samy o sobě nemohou být jediným spouštěčem přemnožení řas. Řada akvaristů dávkovala do svých akvárií obrovské množství živin (např. 30 mg/L PO4, 160 mg/L NO3) při silném osvětlení (nad 100 µmol PAR u substrátu), a žádné řasy se jim nepřemnožily. Netvrdím, že v některých akváriích takové množství živin řasy nevyvolá, ale je třeba se vážně zamyslet nad tím, že existují akvária (a není jich zrovna málo), kde množství živin nehraje takovou roli. Proč? Na tím bysme měli přemýšlet. Takže když to shrnu, tak EI je samozřejmě každá metoda hnojení, která znamená mírný přebytek živin ... a spokojeného akvaristu, který neřeší neustále problémy s živinami.

estimative = odhadnuty, priblizny... Ovsem co odhadnes, to predpokladam nejak taky priblizne ocekavas . Je to uz hra se slovicky, ale predpokladam, ze u EI odhadnu sve akvarium na tretinu maxima a je to stale EI. Uznavam, klidne se mezi temi slovicky mohu dopoustet preslapu .

Jsem myslel, že "kolik se očekává" jsou jiné metody, třeba PPS. EI je "kolik se odhaduje, plus rezerva".

No a o to slo, ze to neni modifikovana verze, je to stale EI, protoze EI rika, ze se dava tolik, kolik se ocekava. Takze bych to ani za modifikaci nepovazoval, je to EI pro konkretni akvarium .

Taky nedávám max.doporučovanou dávku.Člověk už to časem na těch kytkách tak nějak pozná,kolik je zrovna pro tu jeho nádrž vhodná míra Na akváriích,kde svítím víc,hnojím víc,kdem míň,hnojím miň.Všude v postatě modifikovanou metodou EI.

Ono EI je o tom, co ocekavas, takze to ze davam tretinu toho co je uvadeno jako maximum, ktere se da teoreticky ocekavat v akvariu udelanem na doraz, je stale EI, kdyz ja svetlo na doraz nemam . Akorat ne ze jsem to tak rovnou ocekaval, zkusil jsem co bezpecne staci.

No z "niečoho" treba vychádzať...
A ked si človek pozre rôzne fungujúce metody? -už nieje problém "doladovať".

Když se používá ona omíláná,někým milovaná,jiným absolutně zatracovana a opovrhovaná metoda hnojení EI,dodáváš relativně vysoké koncentrace živin,ale v poměru,který rostliny dokáží v pohodě využít.Každopádně dle mých zkušeností,většina lidí,si metodu EI,částečně upraví,podle svých nároků,resp.nároků svých kytek.

Ja som sa tiež raz "dostal" (neúmyselne) na NO3 160mg/l PO4 5mg/l a nebol žiadny problém.Teraz udržujem ledva meratelné hodnoty (cca NO3 10-20mg/l PO4 0.5-1mg/l) a rastie to rovnako.

EDIT:
Klamal som...jeden problém tam teda vznikol...-ked som znižoval to NO3 zo 160mg/l výmenou vody tak z Cryptocorýn nezostalo nič - len korene.Pre ne to bola asi prudká zmena.A to som vymieňal asi 20% vody obdeň.

vaaclav napsal: (NO3 a K do 50 mg/L, PO4 do 5 mg/L, Fe do 2 mg/L) Tak s takovouhle koncentrací PO4 bych měl asi problém, párkrát jsem to vyzkoušel a akvárium bylo pěkně zelené. Tiež som sa stretol s takýmito (pre mňa extra vysokými) hodnotami pred časom, keď som študoval rôzne zahraničné diskusné fóra, ale i encyklopédie rastlín. Často spomínali hodnoty 2-5 mg/l hlavne v súvislosti s červenými rastlinami, niektorí písali, že dlhodobo držia fosforečnany až na 5 mg/l a dusičnany len tuším okolo 10 mg/l. Ja som si to skúšať netrúfal, bojím sa sinice - síce som ju ešte nemal, ale nemusím mať všetko

V podstate áno. Ide o to, že niektoré živiny slúžia na spracovanie druhých, takže ak tie prvé chýbajú, tie druhé rastlina nedokáže spracovať. Iné naopak bránia spracovaniu druhých živín, a tak ak ich je veľa, zase rastlina nedokáže niečo iné spracovať. Skúste si pohľadať niečo o antagonizme a synergizme, prípadne Mulder-ov diagram. Avšak, do akej miery to platí aj pod vodou neviem.

michalt napsal: Aha, takže jde o relativní poměry bez ohledu (zjednodušeně) na absolutní koncentrace? Pridám sa otázkou - je to napr. tá situácia, že keď používam tvrdšiu vodu s vysokým obsahom vápnika, nestačí mi tá trocha bóru v zmesi mikroprvkov a musím ho pridávať? (Lebo ja ho pridávať musím.)

Aha, takže jde o relativní poměry bez ohledu (zjednodušeně) na absolutní koncentrace?

http://akvaristaroman.rybicky.net/