Pancéřníček - chov

youtu.be/…

Odkaz přinesl na fórum Václav.

Musí se ten hrášek trochu povařit, vyndat ze slupky a pak jim ho podávat rozmačkaný. Ale je to jen doplněk stravy. Dnes je móda cpát do akvária úplně všechno, okurky, melouny, dýně. Vzhledem k tomu, že tyto věci jsou až z 98% tvořeny vodou je přínos pro ryby bezvýznamný. Raději použijte kvalitní suché krmivo, kde je to samé, ale bez vody. A hlavně si tím nekazíte vodu. Bohužel pokusy kvaziakvaristů a hlavně jejich prezentace na internetu někdy vítězí nad zdravým rozumem.

Vďaka za odpoved. Samozrejme ich krmim mäsovou stravou (mrazenou aj klesajúcimi tabletkami), ale čítala som, ze je dobre dávať hrasok na trávenie. Vraj sa tým predchádza zápche a tráviacim ťažkostiam. Mojim veľmi chutil ked som im ho podrvila bez šupky.

Dávala jsem tylomelániím, pancéřníčci celý mražený hrášek jen prozkoumali, ale neměli z něj takovou radost jako z ovoce, listů, cukety nebo tablety. Takže za mě je hrášek pro pancéřníčky zbytečný. Oni asi raději červy
Edit: Fazole je třeba zajímala taky

Dobrý deň, dávate niekedy panciernickom hrasok? Vďaka

Ahoj, tak já bydlím v paneláku výhradně jižní strana, pod střechou...při letní sérii (dvou)týdenních veder jsem měl v bytě i nad 35°C, přes noc i 29°C, akvárium šlo i na 33°C... Proto mám malý externí větráček a ten to je schopen srazit na 25°C při stejné okolní teplotě.
Žaluzie můžu zatahovat, jak chci, ale v létě mně dovnitř moc nesvítí, leda koncem léta, kdy už se Slunce vrací k rovníku

Bydlel jsem v nejvyšším poschodí, 2000l stojan jsem měl v kuchyni. Měl jsem 4 strany a chodbu a pohoda, je pravda ze jsem mel stale zatažené žaluzie a větračku na 5 cm a pístový kompresor za oknem. Ale fakt jsem takové problémy neměl. Tenkrát bydleli v paneláku všichni a nepamatuji si že by někdo takové problémy řešil. A dnes jsou ještě paneláky zateplené.

Neměli? To mluvíš za všechny? Já ho koncem osmdesátek zadeklované měl ...

A v létě (resp. cca od jara do podzimu) ho mám otevřené. Trochu to pomáhá, ale bez aktivního chlazení jen dost málo.

Bublifuk nedává tolik vzduchu, aby něco uchladil. A především dává stejný vzduch, jaký je v místnosti. Spíš o něco teplejší, neboť každý co jsem měl v ruce topil jak kávovar. A byl někde zavřený kvůli hluku.

Prostě mám doma teplo (všichni, co znám z paneláků jsou na tom obdobně). Ani průvan nic neřeší. A to mám tři strany bytu v podstatě nekryté, jsem krajní byt (a čtvrtá strana je chodba).

Neměli jsme zadeklovaná akvária, vodu jsme čistili bublifukem a opravdu v létě nepouštěli topení????. Měli jsme krycí skla, která jsme v létě na jedné straně zvedli aby se voda vracela ochlazená zpět. I ten bublifuk hodně uchladil. A hlavně jsme nesvítili celé dny.
Rozdíl akvárium s plastovým krytem a čerpadlem x zvedlé kryci sklo a bublifuk 5 stupnu, akvaria stejna, stala vedle sebe.

Ano, mohu vypnout světla a těch patnáct wattů filtru. To opravdu pomůže.

Jen tak mimochodem, stará škola topila víc. Žárovky a topítka bez termostatu ...

Ono když mám doma i přes třicet, tak akvárium bude mít z principu cca tolik. Spíš o něco víc, neboť i ty zářivky trochu přidají.

Míval jsem akvária i v paneláku a nikdy mi voda 26 stupňů nepřekročila. Možná je to starou školou, ale dnešní technika je na teplotu to nejhorší co může být. Světla, filtry vše zvyšuje teplotu vody. Zkuste trochu té techniky onezit a uvidíte, že bude lépe.

Pokud má někdo v paneláku v akváriu pod 25 stupňů (krom zimy), tak aktivně chladí. Kolik takových mezi námi je?

Ač to tvrdím nerad, v létě mám i 32. Vybrat osádku takovou, aby to papírově zvládla se nedá. Naštěstí ta osádka o tom nic netuší ...

Mam Sterbai specificky kvůli jejich snášení vyšších teplot, a teplotu mám vyšší kvůli tylomelaniim, které jsem tím banánem krmila. Mraženým krmím samozřejmě, i živým jako třeba komářími larvami, vychytala jsem způsob nalévání do akva že se dostanou i na dno a chytí se třeba pod listy, kde je najdou.
Pancéřníčci jsou obecně dost zvědaví, oždibují cokoliv, co do akva dám, rozkládající listy, hrášek, na všem je najdu

Proč máte v akva tak vysokou teplotu? Většina corry žije v teplotách 22-24 stupňů, některé snesou max.26. Corry nejsou uklízeči jsou to plnohodnotní obyvatelé dna, kteří milují červy, tak přestaňte s banánovými experimenty.

Já je mám na filtračním písku, snad tam není rozdíl 0,6-1,2mm frakce, co jsem četla je to drcený písek, ne naplavený, ale rozdílům až tak nerozumím. Většinu mých malých kamínků se mi daří odstraňovat průběžně, aby jim tam nepřekáželi.
Nevím, co se stalo, jestli to bylo snížení teploty v akva z 28 na 26, jestli to bylo to pokusné krmení banánem nebo co, ale poslední týden dva jsou moji pancéřníčci oproti dříve neskutečně aktivní.
Dříve všichni seděli pod klacky, krom toho jednoho slepého, teď je jich většina mimo klacky na substrátě, honí se, honí sklo, nově honí i otocincluse, jsou na kamenech a listech v horní části akvária a pořád něco aktivně zkoumají. Mám z nich radost, žádné zhoršení nepozoruji u toho nemocného, ostatní mají krásné dlouhé fousky. Stále se samozřejmě věnuji důkladné údržbě dna

Díky, to je velmi důležitá informace! Mám pouze dva druhy s pískem 2-4 mm, pod kterými je hlína a nikdy žádný problém, pancíci se spontánně množí. Možná jsou odolnější.

Zdravím vespolek, trochu se vám do té debaty vnořím, chcete-li mít zdravé corry zapomeňte na veškerou chemii včetně cočka a aktivních substrátů. Ian Fuller(mimochodem po něm byl pojmenován poslední popsaný 170 druh)za to když někdo chová corry a něčem jiném než křemičitém písku s hrubostí do 1,2mm vyhazuje lidi z Planetcorydoras.Ale má to své opodstatnění, corry totiž tento písek prosévají přes žábry a tím se zbavují parazitů. Dokáží se zavrtat až do 3/4 těla. Proto máte ty infekce. Takže zapomeňte na japansoily a jiné nesmysly a pokud chcete mit opravdu zdravé coryy tak jedině jemný písek a hlavně křemičitý, takže slova pana Blehera si vezměte k srdci. Jinak chovám corry už 46 let a momentálně mám 58 druhů. Včetně napoensise, nanuse, eleganse a nově i bilineatuse. Pokud budete potřebovat cokoli vědět, prejte se.

Poslední týdny pozoruji, že mi snad sterbáči ožírají voďánkovec. Kořeny, ale asi i listy. Je to možné?

Co se zamyslet nad parametry vody než řešit primárně dno a baktérie?

Co zkusit Corydoras Sterbai? Mám je v Americe už rok a bez problémů.

A já furt nevím, možná to ty bakterie taky byly. Dám tomu tak měsíc, ať se voda pročistí a pak zkusím novou partu a snad to tentokrát vyjde.

Pěkná diskuse. Dobře jsem si počet. Ať vám to plave a pozor na bakterie jsou to mršky záludné.

Pancéřníček hlavně nesmí mít ostrý substrát aby si ty fousky neporanil, jinak nastupuje infekce. Špatně jsou různě drtě čehokoliv.

Pokud je tam jakýkoliv bílý povlak nebo i třeba jen šedé fleky, což jsou původní příznaky, tak toho je na internetu spousta, většinou je to opravdu zabije všechny, dost často co jsem pochopila je to columnaris, což je prý (Flavobacterium columnare).
Z 90% se to nepodařilo přeléčit, je teda problém co je na trhu za léky a odkud to forum bylo, US, UK, dávkování, malachitová zeleň ano, ne, sůl ano, ne, to samé co na léčbu krupičky, u někoho to zabilo zbytek pancéřníčků, někdo to musel kombinovat, nedočetla jsem se kloudné odpovědi.
Rozhodně to není plíseň, vždycky je to bakteriální, ale vypadá to jako plíseň, což je problém v tom, jak se to snaží lidé léčit. Možná ta nízká úspěšnost v léčení je v tom, že to lidi neodhadnou a nalijou na ně všechno možné což jim nepomáhá.

Edit: Asi to můžeme uzavřít, protože ze všech možných variant a problémů, by měli být klíčové dva. Mluvím o situacích kdy se nejedná o úmrtí způsobená daním pancéřníčků do čerstvě založeného akva, nebo co nastanou do dvou týdnů po přidání do akva.

Pokud se jedná o jakékoliv povlaky, jedná se o bakteriální infekci (pravděpodobně columnaris), která musí být přeléčena specifickým léčivem
Pokud se jedná o mizení fousků (tzv erozi), jedná se naprosto stoprocentně o bakteriální infekci způsobenou špatnou údržbou, vyšším NO2 a čpavkem a nahromaděním detritu. Musí se přeléčit důkladnou údržbou a vodoléčbou, nikoliv léky. Pokud se neodstraní důvod pro erozi, následují další bakteriální infekce a plísně na napadených fouscích. Závislost na substrátu není prokázaná, i když samozřejmě pancéřníčci preferují jemný písek.

Tak se mi zdá, že jsme na stopě pravého důvodu problémů, já jsem také viděl nádrže, kde bylo dno poměrně hrubé a pancéřníčci spokojeně žili, mně hynuli i po prosypání dna jemným pískem a je pravda, že hlavní projevy u všech byly apatie (po zakoupení lítali jak blázni, shlukovali se a s chutí jedli, postupně byli více a více samotářští, někde leželi bez zájmu o cokoliv), jakoby našedlý povlak a postupně více a více ztráceli vousky.
Je pravda, že nikdo jiný (ostatní ryby a to i krunýřovci, šneci, krevetky) dno tak neprobírá, proto v pohodě žijí a pancéřníčci hynou...

U mě to taky bylo první, čeho jsem si všimla, změna u očí. Zkusila jsem to vyhledat, klasický internet, nabízí to vše od slepoty, rakoviny, toho že to je normální. Spousta lidí se na to taky ptá, zvlášť u leopardích, že jim zmizí ten proužek, ale prý se to vrací, mizí ,vrací,... Podle mě je to související s nafouknutím, u toho mého který je slepý a má ty oči divné je to i tím, že jsou mírně víc vyboulené.

Ještě je samozřejmě možnost, že ty nemocný kusy jsem nikdy neviděl a projevy měli. Stačí aby zalezli někam hluboko do stínu, nádrž je hodně zarostlá a je tam hodně míst, kam není dobře vidět. Ale jakýchkoliv projevů bych si minimálně při krmení všiml.
Taky mě napadla jedna věc, u některých mně připadlo, že mají jiný oči, normálně měli černou tečku a šedý okolo a u některých to šedý nebylo vidět jako tady: rybicky.net/fotogalerie.php…

Našla jsem zmínku o té zmínce o těch holých dnech, Ian Fuller na facebooku (ktrý jsem ještě nenašla) zmiňuje zvýšené riziko při holých dnech kvůli vyšší přímé vrstvě bakteriálního povlaku, který se na skle tvoří, proto to není pro pancéřníčky vhodné. To bylo ono.

Mmch teď jsem dojela jedno fórum, UK, hodně tam řeší zvýšenou úmrtnost corydoras sterbai, panda a trilineatus v poslední době (3 roky), eroze, infekce, povlaky. Většinou je to teda spojené s apatií (to mám já u toho jednoho) a dvě až tři zdokumentované šestiměsíční cykly u dvou lidí, přeléčovaní, různé teorie a tak, přišly o celé hejno najednou ke konci těch problémů. Ale u obou to bylo fousky a povlak, světlé fleky a tak.

Oni vypadali vždycky zdravě, až tak den před úhynem možná byli letargičtí a nežrali, ale nevím na 100%.

Pardon, zmátl mě tam ten Rataj, nějak si to vždycky asociuji s hnojivem.
Nevím no, pročítám právě kdejaká fóra, většinou je to otrava No2/No3, špatná aklimatizace nebo moc nově založená nádrž, nic co by se vztahovalo. Hodně u nich "frčí" bílé povlaky, plísně a tak, to je u nich hodně častá nemoc. Čtu dál, dám vědět

Zajímavá diskuze, jen bych upřesnil, že ve vodním sloupci plave pancéřníček malý (Corydoras pygmaeus) nebo trpasličí (Corydoras hastatus), ne drobný (Corydoras nanus). Ono vůbec česká pojmenování drobný a malý jsou dost nešťastná a zaměnitelná.

Další věc je, že se reálně neprodává pancéřníček drobný, ale prý napský (i když podle fotek bych ty mé tipoval spíš na dvoupásé), jak mi tu jednou někdo vysvětloval. Pancéřníček drobný žije snad jen v jedné malé původní lokalitě, pokud už nevyhynul. Aby toho nebylo málo, jsou si oba podobní, včetně třetího pancéřníčka dvoupásého. Zde je příloze údajně pancéřníček drobný www.aquatab.net/… , napský www.aquatab.net/… a dvoupásý www.planetcatfish.com/… .


Nechápu, proč Bleher v postovaném článku zásadně nedoporučuje černý písek nebo jinak barevný, mimo bílého a béžového. Pokud jde o písek "obarvený" plastem, jak se to běžně dělá, je písek hladký a pancéřníčkům neškodný. Spíše bych se přikláněl k bakteriálním infekcím z bordelu.

To nebude ono, v 250l je substrát a na něm písek a ti pancéřníčci jsou na dně kromě nádechů furt, nikde neplavou, buď se cpou nebo se někam zašijou do stínu a válí se tam.
No a ve 120l žádný substrát není, trocha lávové drtě a na tom tmavě hnědý písek od Dennerle.

Mám dojem, že u tebe to prostě asi bude substrát. Je několik teorií, že aktivní substráty plné živin a hnojiva pro květiny, nejsou pro pancéřníčky vhodné, protože jim zvyšují přímý kontakt s přehršelem bakterií.
V druhém akváriu máš pancéřníčky drobné, kteří jsou podle tohoto článku klasifikovaní jako ryby vodního sloupce, nikoliv dna, netráví ve dně ani jeho rytím tolik času, a možná proto s ním nemají problém
www.practicalfishkeeping.co.uk/…

Najít nějaké informace které jsou ověřené je těžké ale.

To není úplně pravda, holé dno je pořád sklo a byly teorie, že to těm rybám škodí mentálně a že dochází k poškození o mikroskopickou strukturu toho skla, ale nemůžu ten článek najít.
Obecně je mnoho článků, kde se spekuluje který substrát je pro ně vhodný, v 99% se shodnou, že se jedná o jemný křemičitý písek, pro který byli vyvinuti v přírodě. V jiných zemích se mluví o tom, že dokonce ne veškerý písek je vhodný, něco čemu říkají blasting sand, předpokládám pro brusné účely, a diamant sand, který bývá černý, je jedním z problémových substrátů na fórech často probíraný a vždy se doporučuje ho vyměnit.
Problém je prostě v tom, jak jsou pancéřníčci stavění, dno prorývají čumákem, přichází do kontaktu s větším množstvím detritu a bakterií než krevety, které na něm sotva lehce stojí, a než šneci, kteří jsou jinak stavění.
Pročetla jsem hodně článků poslední dobou, protože taky s nimi mám problém, a hodně se odpouští od názoru že za erozí stojí fyzické obrušování a přiklání se k tomu, že se vždy jedná o bakteriálí infekci, což je v přímém rozporu s tím co se dosud tvrdilo. Vysvětlovalo by to ale fakt, že lidi, co je mají na hrubém štěrku roky s nimi problém nemají, a lidi, jako já, co je mají na vhodném písku, problém najednou mají. Však ten jeden můj naprosto slepý pancéřníček má fousky obroušené už dva měsíce, a dalších 13 ne.

To přesně nevím. Je,ale známo že různé ryby postihují různá onemocnění. Co Tetrám nevadí je třeba pro Cichlidy problém,pro Sumce zhouba a naopak. Za druhé jak jinak vysvětlit ztrátu vousků v holonádrži a ostatni obyvatelé v pohodě??? O holé dno by si vousky těžko obrousili.

No to bych bral jako důvod, ale proč se v akváriu všemu ostatnímu daří??? Ryby žádný úhyn, šneci žádný úhyn, krevetky se množí jako šílené, tak jaká to může být bakterie, že zdevastuje jen jediné a to vousky pár pancéřníčků?

Je to jen zažitá hypotéza. Mám Tankisty ve všech akva s jemný pisek nemám. Taky jsem videl ztrátu vousků v akva s holým dnem. Ztráta vousků je způsobená nějakou bakterií a ne tim, že by ryba ryla v substrátu.

Já pořád po tom, co mi pancéřníčků panda uhynulo v několika várkách asi 12 (viz popis níže), myslím, že dominantní podmínkou pro ně je jemné neostré dno, nejprve byli veselí a jedli jako diví, ale časem měli kratší a kratší vousky a neviděl jsem je jíst a postupně odcházeli...

Mám nebo spíš měl jsem takovou nepěknou záhadu. Pořídil jsem panceřníčky leopardí někdy koncem února. Akvárko (120L) běželo cca od října, v té době se tam vesele proháněly bez problémů krevetky a s leopardama i neonky modré.
Asi během týdne jsem si všiml, že místo devíti je jich sedm, to jsem bral, že nemuseli zvládnout stres, mohli být nemocní, cokoliv. Jenže včera to vzdal úplně poslední. A já pořád nevím, co by to mohlo být? Nějaká nemoc už při nákupu? Jenže od nákupu do včerejška je to hodně dlouhá doba. Stres? Jakmile bylo na dně žrádlo, tak se ničeho nebáli a vesele se cpali, jinak se spíš schovávali. Něco ve vodě? To by bylo určitě vidět na krevetkách, neonkách a nejspíš i šnecích. Ty krevetky se bez problémů množí. Nebo by jim mohlo něco vadit víc než zbytku osazenstva? Napadlo mě i moc CO2, ale to by bylo nejspíš vidět i na šnecích, kteří by se radši drželi výš a obecně by všichni lapali po vzduchu u hladiny. Nebo by jim mohlo vadit hodně NO3 a PO4? Ve zdrojové vodě je toho docela dost a po výměně dva dny nehnojím makro, aby se to vyčerpalo. Co jsem asi vypozoroval, tak cca den před úhynem mohli být apatičtí. Jinak neměli propadlá břicha, fousky měli a celkově nevypadali nezdravě. A nikdy jich neuhynulo víc najednou.
A co je úplně nejdivnější, ve vedlejším akváriu jsou pancéřníčci drobní, mají téměř stejný podmínky (hnojení, CO2, zdrojová voda,...) a těm se daří naprosto normálně a když jim dám chladnější vodu při výměně, tak se i vytřou.
Mám teď strach pořídit další pancéřníčky, aby se historie neopakovala, když netuším, co to mohlo způsobit.
Netušíte, jestli jsou ti leopardí třeba na něco citlivější? Nebo co by jim mohlo vadit?
Uvažuju, že místo leopardích pořídím skvrnité, ale rád bych to udělal ve chvíli, kdy budu vědět, že jim nic nehrozí.
Předem díky za jakoukoliv radu, co si ověřit, co ještě zkontrolovat nebo co změnit.

Ešte skúsenosť k panciernikom, mám dno štrk 1-3mm a nevidím u nich problém - jedia rastú.
Pred trištvrte rokom som mal úhyn 5ks panciernika škvrnitého s podobnými príznakmi ako písal Pavel (chudnutie), ale to bolo po tom ako som do nádrže dal 5 nových otíkov, ktorý do týždňa pošli a niečo zavliekli a do troch týždňov pošli aj panciernici (pôvodných 5 otíkov a zvyšná osádka OK spolu s dvoma najmenšími panciernikmi). Osobne myslím, že 3-4mm bez ostrých hrán je OK.

Děkuji, tuším, že sem Vás příspěvek tady četla. Nakonec sem se rozhodla pro hnědý pisek jemne zrnitosi, podsypeme to zásobním substrátem a uvidíme. ???? Snad to půjde lépe, než doposud..

No byl bych opatrný, měl jsem dno z akvarijního písku s oblými hranami zrnitost 3-4 mm a všichni pancéřníčci panda, které jsem postupně měl postupně umřeli, skoro neměli vousky a tak asi nenašli jídlo. Je fakt, že byli více a více hubení a odcházeli. Celkem jich bylo postupně asi 12.
Psal jsem to tady na fóru a názor na to byl takový, že je to nevhodné dno.
Postupně jsem dno ve velké části prosypal akvarijním pískem frakce 0,8-1,6 mm, pancéřníčky už ale nemám a bojím se je znovu zkusit... I v akvaristice, kde jsem se o tom s personálem bavil, tak byli názoru, že pro malé pancéřníčky jedině jemný neostrý písek.

Může být.

Řeším jiné dno do akvária a chci se zeptat zda je vhodný pro pancerniky unisoil se zrnitosti 2-4mm? Nebo musí mít jemnější? Doteď SME měli svetly křemičitý písek, ale neosvědčil se a přemýšlíme nad předěláním www.rostlinna-akvaria.cz/…

Čím víc, tím líp. Jako minimální počet se někdy uvádí pět, osobně bych u této hejnové ryby pod sedm nešel. U tvého akvária bych jich dal do začátku klidně dvanáct. Záleží také na druhu a velikosti, do které v dospělosti vyrostou. Lze utvořit i dvě různá hejna, ovšem zde je třeba dát pozor, aby se pancéřníčci nemohli navzájem křížit.

Ahoj, mám čerstvé založené 240l akvárium ( bohužel přišel rozbitý kryt, takže provizorní osvětlení.. nové světlo přijde v úterý????) chystám se nejdříve za měsíc podle prosperity přidávat rybky.. postupně... Osádka se bude skládat z pancerníčku ( ještě si nejsem jistá druhém) z teter ozdobných (30ks): neonek ( 50) a ideálně okolo 6zakrslych cichavcu. Vše ale podle toho jak to bude prosperovat s fungovat, nich nechci uspěchat... Otázka ale.. kolik pancerníčku si můžu dovolit dát na dno, aby byli spokojeni? ????

Na tohle je dobrý web seriouslyfish.com, je tam vždy minimální rozměr akvária pro chov a spousta dalších informací. Konkrétně www.seriouslyfish.com/…

Ahojte, zaujal mě pancéřníček Sterbův a ráda bych si pořídila skupinku do svého skoro stolitrového akvárka, které je bohužel orientované spíš na výšku. Momentálně tu plave páreček moll, co se spolu odmítá množit a trocha různě starého potěru, takže přerybnění se hned tak neobávám, ale stejně mi vrtá hlavou, kolik pancéřníčků si na plochu dna 63x33cm pořídit? Přemýšlela jsem o osmi, je to moc? Na dně je teď říční písek 1,4-2mm a mám celkem hustě osázeno rostlinami, tak bych nerada, aby u mě neměli dostatek místa...

nyní mám už jednoho, ale dříve jsem měl 4 (cca 15cm dlouhé)a byli schopní ležet všichni nad sebou a nepohnout se třeba 10minut.

Není to dlouho, co jsem chtěl vylovit Pancéřníčka malého v domnění, že je mrtvý, ale okamžitě odplaval a připojil se k ostatním...