Výměna vody

Aha, to jsem nevěděl, měl jsem obavu abych nekoupil nějakou hlavu která by to nezvládla díky

Horní hrana akvária je asi 140cm od podlahy, odpad je níž (vana) a nasávat mě to už právě nebaví , hadice má 20m, akvárko má výšku 50cm a objem 200l hrubého

Pokud chceš konkrétní rady, měl bys upřesnit, jak vysoko je u Tebe akvárko/odpad a cca kolik vody má to akvárko. Pokud je odpad níž, není třeba ani elektrické čerpadlo, stačí dát na hadici např. "balónek", který Ti pomůže s úvodním nasátím bez toho, abys na začátku musel "nasát pusou". Lze si pomoci i naplněním hadice vodou, ale při delší hadici se s tím blbě manipuluje.

Z akvária do odpadu to zvládne hocijaká čerpacia hlava, pretože to treba len naštartovať. Keďže je odpad nižšie, než akvárium, ďalej to už ide samospádom.

Ahoj, nenašel jsem vhodnější téma, prohlížím se po výtlačném čerpadlu který bych použil při výměně vody. Máte nějaké doporučení? Podle čeho se orientovat? Jedná se o vytlačení vody z akvária do opdadu.

tu je jeden konkrétny prípad:
www.topin.cz/…

jedná sa o veľmi agresívnu vodu:
agresívne CO2 3,3 mg/l
voľné CO2 30,8 mg/l
KNK 3,3

pri takýchto vstupných parametroch má význam sa zaoberať prípadnou toxicitou OPV, ale paušalizovať a strašiť akvaristickú verejnosť nie je tiež na mieste...

Nerez je výrazně horší vodič tepla než měď, nerez výměník proto vychází pro stejný výkon výrazně větší (a tedy i dražší). Měď taky zabíjí některé bakterie už při stopovém množství, toho se využívá například v lihovarech, kde se přesně z toho důvodu používají měděné trubky.

Kde přesně jsou dnes výměníky, to nevím, bývaly v lokálních výtopnách, teď se celá sídliště přepojila na centrální zdroje tepla (velké elektrárny, např. Mělník, Temelín apod.), je fakt, že některé výtopny se zrušily, takže ten přesun výměníků do domů asi dává smysl.

Já už jsem k tématu napsal dost, je na každém, co si kdo z této debaty vybere. Konkrétní mnou naměřené hodnoty vodivosti máš o pár příspěvků níže. Při dočasných odstávkách, opravách, haváriích, atp. jsou ty rozdíly často dočasně i řádově vyšší a je to loterie, kdy se do toho některý akvarista zrovna trefí.

Pracovně se k těmto datům dostávat celkem pravidelně a proto bych tuto problematiku opravdu nerad zjednodušoval na černobílé vadí/nevadí, nebo na rady typu "dělám to celý život a nic se neděje". Tato suverénní moudra jsou platná pouze pro Vaše konkrétní akvárko/osádku a pro Váš konkrétní zdroj vody, ať už teplé, nebo studené.

Jen se pak nedivte nevysvětlitelným úhynům ryb při nárazové/dočasné změně parametru vody. Lidem bez příslušného vzdělání to vůbec nedojde a chybně hledají příčinu ve všem možném okolo.

ja bohužiaľ nemám možnosť merať vodivosť, ale rád si pozriem hodnoty, ktoré tu uvediete.

ZDRI to tady nedávno popisoval... Další věc - teplá voda z kotle/bojleru/teplárny. V návaznosti na stav rozvodů může obsahovat (a také často obsahuje) nezanedbatelné množství bordela. Horká voda je mnohem korozivnější a navíc při lokálně velmi vysoké teplotě prochází i spoustou kovových armatur v různém technickém stavu. Při své práci jsem opakovaně řešil problém s degradací vnitřního obložení zásobníků TUV, které významně kontaminovali TUV. Většinu toho viditelného chytí sítka/filtry, ale i tak je to problém. Udělejte si malý test - změřte si doma TDS/vodivost teplé a studené vody (samozřejmě po srovnání teplot). Zejména u TUV z teplárny budete překvapení, kam to vyletí.

áno, ale potom sa to začalo vyvíjať iným smerom.
Tak ešte k tomu zásobovaniu sídlisk:
Vodárenské spoločnosti dodávajú len pitnú vodu. Pre hygienické účely (sprchovanie) sa táto pitná voda v minulosti ohrievala vo výmenníkových staniciach, zvyčajne jedna pre niekoľko bytových domov. Ohrev sa riešil zásobníkovými ohrievačmi o objeme niekoľko m3. Dnes (aspoň u nás) sú pri rekonštrukcii teplárenských rozvodov rušené a meranie spotreby tepla na vykurovanie ako aj samotný ohrev pitnej vody sa realizuje v suterénu/prízemí bytového domu. Na tento účel sú najvhodnejšie doskové nerezový výmenníky tepla, ktoré sú priestorovo veľmi nenáročné a nedochádza k degradácii kvality vody oproti studenej pitnej vode. Tolerancia na Cu v pitnej vode je 2 mg/l, ale z bežných rozborov je (u nás) táto hodnota mimo rozsah merania (pri menšej hodnote sa udáva len - do 0,15 mg/l).
PS: Ak by bola OPV taká bohatá na mikroprvky (Fe, Cu, Zn...) ako sa tu niektorí obávajú, tak by sme nepozorovali zlepšenie kvality rastlín už pri malých dávkach tenso-cocktailu alebo inej zmesi mikroprvkov z PMDD.

Řekl bych, že TUV (OPV) se řešila spíš v souvislosti s centrálním rozvodem (sídliště)...

so všetkým čo píšeš súhlasím, napriek tomu v tom problém z akvaristického hľadiska nevidím. Musel by to byť veľmi špecifický prípad, aby sa to prejavilo,
napr. z hľadiska tých baktérii: predimenzovaný zásobník s minimálnym prietokom vody (t.j. spotrebovanie chlóru) a bez pravidelného navýšenia teploty v zásobníku za účelom likvidácie baktérii (legionella)

Pri starých systémoch je skôr problém vznikajúce inkrusty na povrchu napr. medeného výmenníka, ale to znižuje účinnosť odovzdávania tepla a naopak bráni v oxidácii Cu.

Ak by sa aj jednalo o veľmi mäkkú vodu, v ktorej pri ohreve inkrusty nevznikajú, ten prietok zásobníkom je obvykle taký veľký, že obohatenie vody o Cu nenameriaš testom. Keby to tak bolo, životnosť zásobníkov by bola tragická.

Normami stanovené hodnoty stanovené pro pitnou vodu jsou velmi tolerantní (určené z hlediska vlivu na lidský organismus při nějaké zprůměrované konzumaci) a pro některé vodní živočichy nepřijatelné. Ohřívaná voda je také více korozivní než studená (do studené se vejde více rozpuštěného kyslíku a ten se při ohřevu uvolňuje) a také bakterie se v ní množí mnohem rychleji.

TÚV je starý výraz, dnes sa používa OPV (ohriata pitná voda). Úžitková je nesprávny/nepresný pojem - zvyčajne sa jedná o vodu z vlastného zdroja napr. na polievanie.
V prípade, že sa ohrev pitnej vody realizuje prietokovým ohrevom s nerezovým výmenníkom v suteréne bytového domu, a boli realizované výmeny rozvodov resp. sa jedná o novšiu stavbu s plastovým rozvodom vody, tak s tou kvalitou nebude problém.
Edit: ak by sa aj jednalo o starý systém, neobávam sa, že hodnoty Cu, Zn, a Fe prekročia koncentrácie stanovené pre pitnú vodu. A ani zďaleka sa nepriblížia na hodnoty z PMDD resp. EI. Ak máte testy, môžete zmerať

hádat se s Vámi nebudu..ono stačí použít normální selskej rozum..Nemám na to čas a dohady mě ještě nebaví...kdo chce at tomu věří...kdo se zamyslí musí mu bejt jasný že se není čeho bát..v takové vodě nemůže být takovej obsah např. olova ,mědi atd..aby to akvárku ublížilo...mějte se

Tak si zpětně přečti co jsi napsal ...TUV je teplá užitková voda...

a co z toho vyplývá ? to co říkám... je to normální voda..každá změna at je to teplota nebo tlak můžou ovlivnit jak píšou třeba chuť či se tam může něčemu dařit víc co nechcem apod,ale je to stále voda co je zdravý nezávadná...
ono to že je v zákoně vedena tak nebo onak je uplně jedno...nikde není zakázáno takovou konzumovat,či s ní vařit atd..a užitková nebe teplá užitková je jen definice v zákoně...

www.szu.cz/…

Ano přiznávám že to ve větším paneláku být může pokud bydlí v něm...můžeš to mít stejně a viděl si někde nebo slyšel si od někoho někdy že by řekl že nemá doma pitnou teplou vodu ale jen užitkovou?? pokud teče do domácnosti musí splnovat určitý parametry nezávadnosti a nesmí se s ní nikomu nic stát...

Proboha,kdo pije teplou vodu...

Tak možná někde ve sklepě maj nějaký několika kubikovej bojler...ale ta spotřeba elektřiny na ten ohřev...

je možný že to může bejt,neříkám že to nejde...když sem bydlel v paneláku několik let zpátky tak to stejně fungovalo jak já píšu... a i kdyby to bylo centrálně myslíš že by ohřívali nějakou užitkovou vodu ??? tohle by si nikdo na triko nevzal !!! viděla si někdy někde nějaký takový upozornění že je taková voda nevhodná k pití? vem si kolik lidí si ze spěchu zalije instatní kávu teplou vodou přímo z kohoutku a podobný zvyky co lidi dělaj z lenosti a ze spěchu a věřili by tomu že pijou užitkovou vodu ???

Já bych řekl, že jo. Stejně jako teplá voda do radiátorů. Chtěl bych vidět ten "bojler nebo něco" pro 12 pater do výšky a 3 domácnosti na patro Jistě to ale nevím. Jen vím, že ji tak účtují. A tepla je k****sky dražší.

A v paneláku to je jak prosim tě? Neni náhodou dodávana centrálně?

slavko napsal: Ja len upozorním, že teplá voda nemusí (a často nie je) pitná, ale úžitková. Rozdiel je v tom, že sledovaných je menej parametrov ako pri pitnej vode a úžitková potom môže obsahovať rôzne škodliviny, napr. ťažké kovy...
Tak tohle mě celkem dostalo
Nevím jestli to někde funguje jinak,ale do domácnosti máš normálně přípojku na pitnou vodu a to studenou. jen pak dále záleží jestli tuhle vodu pustíš z kohoutku studenou jak je přivedená do domu,nebo tuto stejnou vodu před kohoutkem ohřeješ (bojler apod.) pořád máš tu stejnou pitnou vodu ale budto studenou nebo ohřátou...
nebo ty máš teplou vodu do baráku přivedenou už z vodáren? myslím že ne

Tak to musím zaťukat. Mně nejde jen když mám jen opravdu malý průtok.
K té teplé vodě. Uznávám, že mám vlastní zdroj a přírodní vodu takže to řešit nemusím, ale myslím si, že to jen jaká si ochrana vodáren. Když se doma při sprchování napijete taky neumřete , ale to je jen spekulace, za zdraví neručim.

Ja len upozorním, že teplá voda nemusí (a často nie je) pitná, ale úžitková. Rozdiel je v tom, že sledovaných je menej parametrov ako pri pitnej vode a úžitková potom môže obsahovať rôzne škodliviny, napr. ťažké kovy...

_ucx_ napsal: Kotel nevadí.
Díky nechám to tam, z logistického hlediska je to pro mne nejlepší řešení.

Krevety otrávené určitě byly, jen jsem přemýšlel nad tím jestli byl vadný ten Prime nebo v tom akva vznikala nějaká nepředvídatelná reakce ve složkách vody, dna atd. A jestli se někomu nestalo něco podobneho. Ale jak píšeš, na jistou příčinu, asi nikdo nepřijde.

Jen je to takový typický příklad mého štěstí se zvířaty.

Kotel nevadí.

To druhé bude nějaká otrava, ale těžko už teď zjistit, čím.

Ahoj lidi.

Jsem muž z pravěku, který dále nechává vodu odstát, ale mám k tomu jeden dotaz. Myslíte, že kůže vadit, když ta voda stojí v malém kumbalku (cca 1,5x1m), kde je plynový kotel - je to kotel se samostatným přívodem vzduchu přes fasádu a spodiny jdou rovnou do komína - tzv turbo ( tedy aspoň myslím, nejsem topenář).
Mám v té mistnosti 50 litrový barel s atestem na styk s potravinami.

A pak jedná taková zkušenost, jestli se někomu nestalo něco podobného.

Jednu dobu jsem k výměně používal Prime. V akváriu s krevetami jsem měnil cca 30% vody, rovnou z vodovodu, ošetřenou dle návodu Primem a ohřátou pomocí horké vody z konvice na identickou teplotu. Při téhle výměně během pár minut po nalití najednou polovina Japonek se začala motal, zmodrala, vypadalo to že mají křeče, ležely na zemi, občas sebou mrskly a zmateně lítaly po celém akva, některé rychle uhynuly, jiné to daly, ale při další výměně se stalo to stejné a nakonec to nedala žádná. Nidky jsem nepřišel, jestli ten Prime byl vadný, nebo to bylo něčím jiným, ale ryby na to nikdy nereagovaly a ten Prime jsem používal ve 4 jiných akva - bez krevet. Po druhé zkušenosti s úmrtím krevet jsem ho vyhodil. Od té doby jedu odstátou vodu.

Nestalo se někdy někomu něco podobného?

Stručně, jasně napsáno. Patřím mezi ty, kteří napouští přímo z řadu. Teď v zimě naleji 3-4 kbelíky teplejší, aby nebyl pokles teploty tak velký.

e-akvarium.cz/… strana 20

Já většinou nechávám odstát od rána do odpoledne, výjimečně, když se mi pak nechce, nechám výměnu vody na druhej den. A když to tak nějak nevyjde, doleju i pár litrů absolutně čerstvou vodou z kohoutku, takže myslím, takovej zdravej mix a radši nic skrz vodu nezkoumám, jinak bych se z toho asi zbláznil.

Článek na téma odstátá vs čerstvá voda napsal Roman Slaboch(Sorex). Bohužel si nemohu vzpomenout, kde ho hledat.

Ber to tak, že kolem vody je spousta vědy, není to jednoduchá problematika a nemyslím si, že by to kdy někdo z nás amatérů zvládal na 100 %. Naštěstí to většinou úplně není potřeba. Těch základních principů je jen pár a i když to vypadá jako dost hroznej guláš, tak to není zase tak strašný.

Tak to náhodou vím zcela jistě, jelikož vodu piji rád, čerstvá vyhrává. A co víc, když jedu za přáteli do středních Čech na Kokořínsko tak mi tam voda absolutně nechutná, mají tvrdou vodu a je nechutná, to samé když jsem jezdil na vedení naší firmy na Prahu 9, nechutná, ta naše mi chutná moc. Ale je to zajímavá myšlenka

Kdysi jsem se na tohle věčné téma bavil z kamarádem a on mně říkal abych se napil čerstvé vody a pak té den odstáté. Ta která mě více chutná tu ať naliji do akvária.

No, tak si to shrnu, abych měnil vodu v mých akváriích to je celkem víc jak 120L vody, tu bych měl v obýváku odstát, pak se modlit aby v tom nebylo něco bůh ví co, jelikož takové množství je skladovat hodně nepraktický tak ji mixovat s teplou vodou je ideální, ovšem za předpokladu že údaje které mi absolutně nic neříkají (jako vodivosti, reakce chlóru, reakce pH s nízkou alkalitou, pokles teploty o 5st apod...) budou ok, no nevím, asi bude snazší to vylít a sklo rozbít a dát do tříděného odpadu kluci, tohle téma bych zrušil, zrovna teď v období kdy řeším výměny čerstvé vody a s tím spojené možné problémy se Sewelkami jsem toto téma neměl otvírat. Toto mi děláte naschvál jsem zvědav k čemu všemu tady dojdete

Bez rizika je inertní nádoba, v nádobě akvarijní topítko, klidně už s nefunkčním termostatem a teploměr. V nádobě předehrát na teplotu vody v akváriu ±5 °C a pak měnit. Ve slušně vytápěné místnosti, máme-li možnost vodu nechat odstát a měníme-li vždy jen nanejvýš třetinu obsahu akvária, většinou postačí bez topítka (klidně i víc než třetinu, pokud se teplota nádrže a místnosti liší jen nevýznamně). Pokud je to méně než patnáctina, tak se tím není potřeba zabývat vůbec, to s teplotou v nádrži už prakticky nehne.

Já mám doma také minimální rozdíl mezi teplou/studenou (nový čistý zásobník, krátké rozvody).
Ale třeba v práci (velký centrální bojler) už je to 215 vs. 300 uS/cm. A u kamarádky na vzdáleném sídlišti ještě víc. A když jsem řešit ten zabordelený kotel (mmch. pár let starý a pěkně drahý), měla voda přes 1000 uS/cm a hlavně podle rozboru v laborce i šílené hodnoty mědi a nějakých dalších sloučenin. Domácí si rozbor zaplatili, protože chtěli reklamovat na ČEVAKu kvalitu dodávané vodovodní vody...

Já bych to ale celkově nedramatizoval, jen bych si rozmyslel nějaká paušální moudra typu - "per to tam rovnou z vodovodu, ničemu tu nevadí"... A kdo má doma citlivky a chce mít klid - studená do potravinářského barelu/skla + horká z nerez/skleněné rychlovarné konvice.

Edit to Ctiburn - ! pozor, TUV nikdy není podle normy pitná voda!
Voda v radiátoru (a ve městech v ÚT) je zcela jiný rozvod.
PS - proč jsi to smazal? teď není jasné, na co reaguji...

Já jsem to dělala ze začátku také tak, že jsem měnila vodu za mix pitné a teplé užitkové, rybky mi umíraly. Od té doby, co měním za odstátou pitnou, tak není problém. Takže teplou užitkovou bych určitě už nikdy do akvária nenalila.

Když to tady tak čtu, tak si říkám zda vůbec měnit , a když ano tak za kterou vodu, za studenou, za vlažnou (bojler), co vlastně ublíží méně nebo více a zda vůbec nějak se v těch všech komentářích ztrácím

TDS/vodivost teplé a studené vody (samozřejmě po srovnání teplot). Zejména u TUV z teplárny budete překvapení, kam to vyletí. Tak jsem si ten test udělal rozdíl 20 µs/cm vzhledem k tomu že do akvária liji nějaký mix takže ten rozdíl bude podstatně menší. Je pravda že nejsem zásobovaný z teplárny ale blokové kotelny vedle v baráku.

ZDRI napsal:v minulosti mi kompletně "odešel" hustý prales Kryptokoryn poté, co jsem v zimě dopustil 1/3 ledové vody přímo z vodovodu.
Kryptokoryny jsou na to hodně citlivé, hlavně když tu studenou vodu máš ještě namířenou přímo na ní.

Ano, tam jde konkrétně hlavně o reakci chloru se sloučeninami dusíky = různé chloraminy.
Podrobně viz např. www.stpcr.cz › vvi-2007-02_s91

Michale, toto není nic nového, to jsem určitě neobjevil já
Matně si pamatuji na jedno staré, ještě předlistopadové číslo časopisu Akvarium-Terarium, kde se o tom psalo. Autor tam vysvětloval právě tuto souvislost, proč větší výměna bordel vody může vyvolal zdánlivě bezdůvodné onemocnění nebo i úhyn ryb. Tady je spousta pamětníků, možná to někdo dohledá. A o souvislostech organické látky/chlor/toxicita toho je napsáno spousta, něco už jsem postoval v tématu aktivní uhlí. Já se o tom hodně učil na VŠZ (organická/anorganická chemie), konkrétně prof. Kalač byl na toto velký specialista a odborník.

Tady je zrádná právě to nepředvídatelnost - u spousty lidí to dlouhodobě nevadí a pak (zdánlivě bezdůvodný) hromadný úhyn.

Chlor zabije různé bakterie a to poměrně spolehlivě. Jenže pak reaguje s organickou hmotou (známá je například reakce s lidským potem v chlorovaných bazénech a proto se vyžaduje sprchování před vstupem do veřejných bazénů) a vznikají z toho značně toxické sloučeniny (totéž v platí i pro bróm a jód), tzv. halidy.

ZDRI napsal: Je zde navíc jedna dost důležitá souvislost - reakce chlóru + organických látek ve staré akvarijní vodě. Zejména při vyšším pH při tom vznikají toxické látky (souhrnně označované AOX), které jsou nebezpečné i ve velice nízké koncentraci.
Toto ma veľmi zaujalo. Myslel som si, že práve organické znečistenie tvorí akýsi "nárazník" na prípadný chlór vo vodovodnej vode, pretože vzájomne zreagujú.
Mám vyššie pH (asi ako väčšina čo neupravuje vodu cez RO) a práve nedávno som po dlhšej dobe (možno 2 mesiace) robil výmenu vody cca 50%. Už na pohľad si to akva pýtalo, ale práve po výmene si zdravotný stav niektorých rýb zhoršil. Na možno 3-4 rybách sa objavila krupička, ktorú si už dlho nepamätám. Stres zo vzniknutých toxických látok, ktoré spomínaš, by to vysvetlovali.

Na toto není jedna univerzálně platná správná odpověď, záleží na konkrétní citlivosti ryb/živočichů, parametrů doplňované vody a stavu akvárka.

Já do "normálního" Obýváku také nenechávám vodu odstát, jen ji radši dotemperuji horkou vodou z konvice. Ale do Sulawesi nádrže bych to určitě neudělal, tyhle krevetky jsou opravdu citlivé. Totéž zkušenosti z minulosti - když jsem měnil akarám/kančíkům - rovnou studená z vodovodu, vše OK. Čerstvým importům z Afriky jsem to udělal jednou a půlka osádky lehla.

Je zde navíc jedna dost důležitá souvislost - reakce chlóru + organických látek ve staré akvarijní vodě. Zejména při vyšším pH při tom vznikají toxické látky (souhrnně označované AOX), které jsou nebezpečné i ve velice nízké koncentraci. A nespoléhejte na to, že dnes už se vodovodní voda tolik nechlóruje. Ano, chlóru se dává méně, někde se jen ozónuje, ale při zhoršení parametrů vody nebo periodickém preventivním proplachu může být jeho koncentrace překvapivě vysoká.

Další věc - teplá voda z kotle/bojleru/teplárny. V návaznosti na stav rozvodů může obsahovat (a také často obsahuje) nezanedbatelné množství bordela. Horká voda je mnohem korozivnější a navíc při lokálně velmi vysoké teplotě prochází i spoustou kovových armatur v různém technickém stavu. Při své práci jsem opakovaně řešil problém s degradací vnitřního obložení zásobníků TUV, které významně kontaminovali TUV. Většinu toho viditelného chytí sítka/filtry, ale i tak je to problém. Udělejte si malý test - změřte si doma TDS/vodivost teplé a studené vody (samozřejmě po srovnání teplot). Zejména u TUV z teplárny budete překvapení, kam to vyletí.

A netýká se to jen živočichů, v minulosti mi kompletně "odešel" hustý prales Kryptokoryn poté, co jsem v zimě dopustil 1/3 ledové vody přímo z vodovodu.