Výměna vody

V samotném akváriu to je už otázka počtu ryb krmení atd. Každé akvárium je jiné. Záleží jak se staráte. JBL tvrdí že rostlinkám ve většině přírodních vod stačí dík dlouhé evoluci koncentrace fosforu (hlavně ve formě fosforečnanu) 0,001-0,01 mg/l. Takže velice nepatrné množství. Odborníci v laboratořích JBL mají zjištěno že koncentrace v akváriu překračují 100 až 1000 násobně tyto hodnoty s porovnáním s přírodní čistou vodou. Za ještě přijatelné považují množství v akváriu (sladkovodním) do 0,5 mg/l. Rataj tvrdí že pokud je jeho množství menší než 0,5-1 mg/l je to špatně a "musím" zakoupit jeho přípravek MAKRON nebo Molybden+. Ale Rataj tvrdí že i 35 mg CO2/l je málo Pokud se podiváte na názor jiných odborníků ze zahraničí kolem rostlin je toho CO2 potřeba o hodně méně než nám tvrdí Rataj. Vzhledem k možnostem f. JBL a jejich výzkumu a f.Rataj bych dal přednost výzkumu němců. Věc názoru. Podobný názor mají i jiní odborníci www.sinice.cz

Dovětek na konec. Všimli jste si v posledních deseti, i více letech, jak jsou všechny zprávy pouze negativní. Proč? Protože lidi se rádi bojí. Proto ty zprávy sledují. Proto mohou vznikat nové zakázky na odstraňování všeho špatného, nové výzkumy, nové nápravné výrobky a kdo ví co ještě. Prostě je to ekonomická oblast sama o sobě.

Nezpochybňuji jakékoliv odborné výzkumy a ani se nechci s nikým přít po odborné stránce, protože chemie a z toho vycházející studie atd., nejsou mou silnou stránkou. Přesto se na mnoho takových výzkumů a zpráv koukám skepticky. Proč? Protože radši používám svůj selský rozum a vyhodnocuji to co vidím na vlastní oči.
Dám příklad. Mnoho roků jsem trávil v období konce 70. a počátkem 90. let v těsné blízkosti horního toku Cidliny. Z počátku 80. let byla řeka krásně čistá a jako dítě jsem pozoroval raky, plotice, hrouzky, užovky, žáby a v březích a nad hladinou ledňáčky. Dno bylo u mlýna a splavu krásně písčité, hladina se čeřila. V řece samotné byl slaboučký nános bahna smíchaný s pískem. Postupem času jsem s politováním sledoval jak ubývá všech ryb nepředstavitelným tempem, žáby a užovky jsem již nikdy nezaregistroval. Celé léto jsem trávil na střídačku chytáním ryb a koupáním ve splavu, v koňaku mlýna, nebo pod mlýnem. V 2. polovičce 80. let jsem spolu s kamarády zaznamenali neskutečnou kožní nemoc. Doktoři spolu s hygienikem posléze identifikovali, že původcem byla voda, znečištěná splaveninami z polí. V té době již po písku bylo veta, a dno se začalo zanášet bahnem tak, že když jsem vstoupil do říčního koryty, tak mi toto bahno sahalo po kolena. Do konce 80. let v tomto úseku Cidliny nebyla ani rybička a voda pod splavem i mlýnem byla vzedmuta duhovou a zapáchající pěnou.
Loni, tedy po nějakých 20ti letech jsem se vrátil na toto místo mého mládí. Ryby jsou zpět, žáby a užovky taktéž. Voda se opět čeří a po pěně ani vidu. Pravda, písek v říčním korytu není, ale také se člověk do něj nepropadává. Dno je jakoby zpevněno. Děti se zde opět cachtají. Ptal jsem se místních, jestli měly děti v nejbližší době nějaké problémy. Neměly.
Sice je to jeden jediný příklad, ale myslím, že bych jich našel vícero. Mně z toho vyplývá jediné. Stav vodstva byl někde katastrofální, ale lepší se to. Nutno je brát i zřetel na to, že nyní se dozvídáme mnohem více faktů než v minulosti.
A potom ještě jedna věc. Možná nejvíce polemická, ale o to více se shoduje s mým míněním. Mnoho dnešních (neříkám že většina) výzkumů, průzkumů a rádoby vědeckých pojednání, je vyhotovováno tak, aby korespondovalo se zájmy určitých, opět zájmových, skupin. Někdy je zajímavé se podívat, kdo je zadavatelem, tudíž i investorem daného výzkumu. Nezapomeňte, že i státy (především), jsou velmi zainteresovány na kladném či záporném výsledku - pro ně a "jejich" společnosti.
... dovětek v dalším příspěvku ...

jsem , ale jestli to není až moc málo

Buďte jen rád pokud tomu tak je.

nemyslím si, že v našem vodovvodu (alespoň v našem) jsou, protože při testu jsem naměřil 0 a v akva měřím minimum dusičnanů, na fosfor test nemám :/

Horší je že je mnoho akvaristů kupuje úplně zbytečně. Ve vodovodu dík znečištění totiž už někdy jsou.

hmm, to o tom znečištění je zajímavé, mhoho akvaristů tyto látky kupuje . škoda, kdyby v řekách bylo více rostlin, tak by řasy neměli šanci, jenže je to asi nemožné.

Takže pokud se mě někdo zeptá, tak klidně odpovím že mě teče z vodovodu výborná voda

Pokud rád čtete tak vám taky něco nabídnu ke čtení. hn.ihned.cz/… nebo co nás snad nepotká zpravy.ihned.cz/…

LiborSprysl napsal: Z vodovodních kohoutků teče i ibuprofen, ale ve zcela nepatrném množství ...
Už jsem si říkal, že se z této debaty zdekuji, protože už je mne moc odborná - neumím ty převody a počty - i když docela dobře chápu o čem to je...Ale otevřel jsem Novinky.cz a čerta zastánci toho jak báječná nám teče voda z kohoutků...

Občas to chce číst i obsah a ne jen titulek Dočtete se že při ověřování ve vodovodní síti, se ibuprofen téměř nevyskytuje, a naměřen byl v kritických místech s úpravnami vody na dolních tocích řek zatížených odpadními vodami. A to v takovém množství že při pití 2L denně by jste do sebe dostal jednu tabletu ibuprofenu za 26000 let. Takže pokud se mě někdo zeptá, tak klidně odpovím že mě teče z vodovodu výborná voda

Chlape mě Vaše výpočty co jste zde předvedl vůbec nezajímají jen ten Váš výsledek je k zasmání a věčná spekulace. Případný zájemce si může stáhnout tabulku a sám si na základě testu určit NH3 ve vodě a míru jeho škodlivosti. www.akvarista.cz/… Myslím že to bude pro mnohé daleko jednoduší než vaše "vysvětlování". P.S. už jste se byl podívat někde v teplárně na tu vaši obrovskou RO???

Prošel jsem si zpětně vaše příspěvky a lituji, že jsem to neudělal dřív - neztrácel bych s vámi čas.
Melete páté přes deváté a když vás někdo nachytá na švestkách, (a není to jen tento případ), utečete od meritu věci a pozornost nasměrujete na zástupný problém.
Nejprve si své teorie o světle, živinách, amoniaku, výrobě destilované vody pro technické účely ap. ověřte, (srovnejte s realitou), a pak s nimi choďte na veřejnost. Máte v tom pěkný "guláš"...
BTW: Evidentně si nějaké hlubší přemýšlení nepřipouštíte. I když napíšu nesmysl, vy jej přijmete, aniž byste se nad takovou okatostí pozastavil.
... koncentrace NH3 by se při tomto pH (8,6) denně zvýšila o 0,036 mg/l, týdně o 2,55 mg/l...
Tím končím, tvá Máňa.

Při pH 8,6 by podíl NH3 činil cca 18%, tzn., že koncentrace NH3 by se při tomto pH denně zvýšila o 0,036 mg/l, týdně o 2,55 mg/l. A to je snad málo???

Naměřit v akváriu při pH 8,6 na konci týdne 2,55 NH3 mg/l. Je 3,5 x víc než jakýkoliv organismus snese. Smrtelných (otrava) je už 0,75 mg/l NH3. Věřte nebo ne Ravolka má pravdu. Na konci týdne při tomto pH by už neměla co krmit. Pěkně jste nám to vypočítal side.

0,75 mg/l NH3 odpovídá dle tabulky od sery zhruba 5mg/l NH4+ při pH 8,5.
O,O3 mg/l NH3 odpovídá 2 mg NH4/l při ph7 = nevratné poškození organismu ale žijou, mají "pouze" trvalé následky.

Váš druhý příklad - Pak tedy při teplotě vody 25 st.C a pH 7 bude NH3 pouhých 0,55%, tzn., že koncentrace NH3 by se denně zvýšila o 0,0011 mg/l, čili za Raviolkou uvedený týden o 0,08 mg/l.

Na konci týdne O,O8 mg/l NH3 při pH 7. Side už jen O,O2 mg/l zjištěného amoniaku (čpavku) vede k dlouhodobému poškození žaber u ryb.
O,O8mgNH3/l při ph 7 odpovídá zhruba 1O mgNH4+ /l.

Ano Raviloka v článku uvedla příklad jen na krmení. Myslím že pouze pro představu čtenáře kolik se dostane do vody celkového dusíku jen při denním krmení. V akváriu ale nemáme dusík jen dík krmení. Ryby vylučují žábry samotné NH4+, odpadlé listy od rostlinek atd. Aby jste tedy dosáhl těchto hodnot nemusíte do akvária cpát celou plechovku krmení do týdne. P.S. samozřejmě od neutrálních hodnot pH aby jste neměl opět pocit že musíte někoho školit o vzniku (jedovatosti čpavku na základě pH

...v jiném příspěvku jste mě odpověděl že vaše voda v akváriu má 0,3mg NH4/l... Většina testu NH4/NH3 dokáže odhalit (zabarvit) činidlo až tak od O,5 mg...
Je pravdou, že jste položil otázku, kolik NH4 jsem naměřil, a já na ni reagoval tak, jak by reagoval snad každý, kdo má s měřením amoniaku zkušenost - napsal jsem vám, jak asi vypadala hodnota, kterou si vybavuji. (Mimochodem - nenapsal jsem 0,3 mg, ale 3 mg.)
A protože test AM od AQUARu (stejně jako jiné testy, viz i vaše poznámka) měří sumu NH4/NH3, odpověděl jsem, že cca 3 mg/l. Takže dodatečně upřesňuji - naměřil jsem cca 3 mg NH4/NH3/l. Tento údaj vám ale nic dalšího o podílu NH4+ a NH3 neřekne, když nevíte, jaké pH v akva standardně mám...

Že jakákoli měřitelná koncentrace NH4/NH3 v akva znamená, že je něco "špatně", to je bez diskuse. Tak ještě dodám, (abych se k tomu nemusel vracet), že podíl NH3 se pohyboval v koncentraci někde kolem 0,007 - 0,02mg/l.
Napsal bych i důvod, kdy (proč) může v rostlinném akva takto amoniak "vyskočit", ale to nebylo předmětem diskuse...

...o čem píše Raviolka? Píše snad o iontové formě NH4+ ? Ne, píše o čpavkmu. Znovu 1,4 mg/NH3 amoniaku - čpavku...
Nevím, jestli to ještě někoho baví, ale zkusím to znovu...
Raviolka píše o amoniaku, který ve vodě tvoří dvě formy: molekulární NH3 (silně toxickou) a iontovou NH4+ (téměř netoxickou).
Poměr těchto dvou forem je určován hodnotou pH a teplotou.
Pokud Raviolka spotřebuje ke krmení rybek ve 100 l akváriu za cca půl roku 39 g krmiva, které obsahuje 46% proteinů, denně tímto krmivem dodá do vody 0,1 g (100 mg) proteinů. Proteiny obsahují cca 16% dusíku, tzn., že do uvedeného 100 l akvária dodá denně 16 mg dusíku.
Při rozkladu proteinů (amonifikaci) je dusík z organických látek mineralizován na amoniak. Amoniak je z 82% tvořen dusíkem, tzn., že dodáním 100 mg proteinů (= 16 mg dusíku) se do vody dostane cca 20 mg amoniaku. Koncentrace amoniaku se tak zvýší (denně) o 0,2 mg amoniaku/l vody.
A teď k tomu, co vám stále nějak uniká...
Jak už jsem dříve několikrát a v tomto příspěvku výše uvedl, kolik bude z tohoto "celkového" amoniaku v molekulární formě (NH3) a kolik v iontové (NH4+), to bude záviset na pH a teplotě vody.
Uvažujme dvě varianty - vodu s pH 7 a pak s pH 8,6. (Vyšší pH už nebývá v našich akváriích obvyklé.)
Pak tedy při teplotě vody 25 st.C a pH 7 bude NH3 pouhých 0,55%, tzn., že koncentrace NH3 by se denně zvýšila o 0,0011 mg/l, čili za Raviolkou uvedený týden o 0,08 mg/l.
Při pH 8,6 by podíl NH3 činil cca 18%, tzn., že koncentrace NH3 by se při tomto pH denně zvýšila o 0,036 mg/l, týdně o 2,55 mg/l.

Snad už konečně pochopíte, že závěr: "a to by nebylo už co krmit", skutečně platí "omezeně", a to v závislosti na pH (a teplotě), jak jsem napsal.
(Pokud ještě stále tápete, zeptejte se Karnal, proč m.j. napsala:
"Jenže Raviolka v příkladu vliv ph vynechala. Koneckonců se chtěla dobrat jen toho, kolik se do akvária nacpe týdně dusíku, pokud ho nebude mít co spotřebovávat. Toho bych se tak moc nedržela. Navíc, aby se dosáhlo stoprocentní přeměny NH4 na NH3, musí se zvednout ph v akváriu na hodnoty 11 a více, ale to asi nebude co krmit už ten první den...)

BTW: Kdyby těmi (po týdnu) 1,4 mg amoniaku/l myslela Raviolka skutečně jen molekulární formu (NH3), při pH 8,6 by musela denně do 100 l akva nasypat 1,3 g krmiva, takže to zmíněné 39 g balení by jí vydrželo 30 dní, ne půl roku.
Při pH 7 by tu pixlu krmiva musela do akva nasypat denně celou.

Side v jiném příspěvku jste mě odpověděl že vaše voda v akváriu má 0,3mg NH4/l. Vodovodní čistá voda má tak organické znečištění v hodnotách 0,009 mg/l, Většina testu NH4/NH3 dokáže odhalit (zabarvit) činidlo až tak od O,5 mg.

NH4 je iontová forma (neškodná) pokud nedosáhne nějakého pH. NH3 je už čpavek toxický jed. NH3 o čem píše Raviolka? Píše snad o iontové formě NH4+ ? Ne, píše o čpavku. Znovu 1,4 mg/NH3 amoniaku - čpavku. Iontová naměřená forma NH4 nás pouze upozorňuje na to, že je něco v nepořádku. Filtrace nefunguje (bakterie) případně výpadek filtru, rostliny nefungují, nebo je jich málo, moc krmení, hodně ryb, nedostatečná údržba. Proto by mělo být NH4+ spolu s dusitany v akváriu neměřitelné tedy spotřebované buď dík bakteriím nebo dík rostlinám. Protože pokud se nám nahromadí NH4+ (amonné ionty) v akváriu je riziko že při výměně vody která bude alkalická (což není až tak problém) pH 8,5 u vodovodu není až tak vzácnost, nebo při přidání sody do vody (afrika). Úprava alkality. Potom nám "najednou" dojde k otravě čpavkem. Čím větší výměna vody proběhne s alkalickou vodou tím hůř. Raviolka uvedla příklad vody s obsahem už 1,4 mg NH3/l (čpavku), ne NH4+ to jen pro znovu vysvětlenou.

Při 5mg NH4/l a pH7 je dlouhodobé znečištění čpavkem v hodnotách 0,03 velice škodlivé toxické pro živočichy nemusí být smrtelné druh od druhu. U 5mg (iontové) NH4/l je při pH 8,5 už NH3 čpavek v koncentraci 0,75mg/l smrtelně jedovatý a to pro všechny bez vyjímek. Dojde k okamžité otravě. Nemá smysl pak psát jak jedovatá je koncentrace při zjištěné 1,4 mg NH3/l. To snad už jen pro ty opravdu natvrdlé.

ahoj ano tenhle od sery na vzduchovací motorek ten sem měl namysli ale když radíš spíš ten druhej tak mam zase v hlavě nejasno tak uvidím no ale když se zamyslím finančně tak bude určite ta druhá varianta lacnější a o dost,k tomu sera odkalovači potrebuješ ješte motorek tak to je další peníz navíc.

...Co je tady napsané????? 16 : 100 = O,16 mg/l NH3-N (koncentrace amoniaku)...
Jen potvrzujete to, co jsem napsal minule...
Tak ještě jeden pokus...
Kolik toho amoniaku bude v molekulární a kolik v iontové formě při pH např. 7 a při pH 8?

Z vodovodních kohoutků teče i ibuprofen, ale ve zcela nepatrném množství ...
Už jsem si říkal, že se z této debaty zdekuji, protože už je mne moc odborná - neumím ty převody a počty - i když docela dobře chápu o čem to je...Ale otevřel jsem Novinky.cz a čerta zastánci toho jak báječná nám teče voda z kohoutků...

Jenže Raviolka v příkladu vliv ph vynechala. Koneckonců se chtěla dobrat jen toho, kolik se do akvária nacpe týdně dusíku, pokud ho nebude mít co spotřebovávat. Toho bych se tak moc nedržela. Navíc, aby se dosáhlo stoprocentní přeměny NH4 na NH3, musí se zvednout ph v akváriu na hodnoty 11 a více, ale to asi nebude co krmit už ten první den...

Koneckonců ani to pokračování není zrovna následováníhodným příkladem dobře vedeného akvária, s pravidelnou údržbou, účinnou výměnou vody a přiměřeně osázeného rostlinami. Někdy se skutečně můžou i dusičnany hodně hromadit, když to člověk bude dělat blbě, s tím se dá jen souhlasit.

Chlape!!!! Co je tady napsané????? 16 : 100 = O,16 mg/l NH3-N (koncentrace amoniaku) dusík z něj tvoří 82% stoupá denně o 0,2 mg/l. Nebýt bakterií (nebo rostlin) za týden bych naměřila 1,4 mg amoniaku.NH3-N. Raviolka tedy píše o 1,4mg NH3-N.


NH3-N tedy = čpavkový dusík. Nikde není ani písmenko o méně "škodném" NH4+ Toho můžete mít v kyselé vodě třeba i 0,5mg/l a ještě se nic nestane. Leda až pří výměně vody která může zvednout pH. Nebo čtu špatně tento příklad Raviolky ????? Pokud si někdo bude chtít ověřit jak je na tom jeho samotné akvárium, dočte se to už v návodu každého testu NH3/NH4. Nejdříve si změříme "neškodné" amonium NH4+ a dle tabulky (pH) stanovujeme NH3. Pokud tedy výsledek testu bude že čpavku je 1,4mg/l jako v (příkladu) Raviolky který tak pěkně popsala, není už opravdu co krmit. Chápete to??? Uvedla už příklad 1,4mg/l NH3-N (čpavku)!! Tak netvrďte že pokud si někdo stanový dle testu 1,4mg/l amoniaku (čpavku) že to ještě neznamená akutní otravu. Ten čpavek pokud už ve vodě je v množství 1,4mg/l tak můžete pak vodu okyselovat dle libosti, ale ty padlé ryby už nevzkřísíte.http://www.akvarista.cz/web/shop/docs/00020.pdf
Side já nikdy "neměřím" amoniak ve vodě jako vy neznám "měřák" na čpavek.Já ho stanovím na základě výsledku testu NH4 a pH. A pokud mě výjde výsledek stejný jako uvedla Raviolka 1,4mg/l končí diskuze, jde o otravu čpavkem. Nechám toho diskuze je už poněkud otravná.

...Side asi máte problém s tím co je Amonium (NH4+) a co Amoniak (NH3). Je to dost podstatný rozdíl jestli naměřím 1,4 mg/l amonia nebo 1,4 mg/l amoniaku...
Zcela evidentně máte s rozlišením problém vy, jinak byste nenapsal, (jako v podstatě neustále), jen "poloviční pravdu".
Zkusím vám to ještě jednou vysvětlit.
Když běžnými "akvatesty" měříte amoniak, nikdy(!) ze změřené hodnoty nezjistíte, kolik amoniaku jste naměřil v molekulární a kolik v iontové formě. Vždy k tomu budete muset "přibrat" další parametry vody, (jak už jsem tuším dvakrát v tomto vláknu uvedl), a to minimálně pH. Teprve pak jste schopen dovodit, jestli vašich 0,53mg amoniaku/l vody je nebo není AKUTNÍ OTRAVA.
I když... - pokud by byla, asi byste to zjistil i jinak.

...Pokud tedy tvrdíte (opravujete) že 1,4 mg amoniaku (NH3) na jeden litr ještě nic neznamená, nemá cenu diskutovat...
Váš problém, že amoniak vnímáte jen jako NH3, (viz výše), ovšem vaše konstatování, že nemá cenu diskutovat, vřele vítám. Můj čas je drahý.

To víte, že vás zkouším. Vždyť jsem vás musel upozornit, že to není tak jisté... Na moje rýpnutí reagujete (až dodatečně!) konstatováním, že vaše citace Raviolky (...nebýt bakterií (nebo rostlin) za týden bych naměřila 1,4 mg amoniaku. (a to by nebylo už co krmit)...) platí "omezeně", a to v závislosti na pH (a teplotě - dodávám já).
Takže jak jsem napsal - to, že má voda 1,4mg amoniaku, (předpokládám, že na 1 l vody), samo o sobě ještě neznamená, že nebude co krmit.

Side asi máte problém s tím co je Amonium (NH4+) a co Amoniak (NH3).Je to dost podstatný rozdíl jestli naměřím 1,4 mg/l amonia nebo 1,4 mg/l amoniaku. Jinak by jste nemohl napsat že 1,4 mg/l Amoniaku ještě neznamená, že nebude co krmit. Vysvětlím Vám to. Pokud už naměřím jen 0,53 mg amoniaku na 1 litr vody je to AKUTNÍ OTRAVA!!! Pokud tedy tvrdíte (opravujete) že 1,4 mg amoniaku (NH3) na jeden litr ještě nic neznamená, nemá cenu diskutovat. O rostlinkách to samé zdaleka ne všechny jsou nitrofilní.

...Tak proč teď taková hloupá otázka?
Tuto vaši otázku považuji zahloupou.
To víte, že vás zkouším. Vždyť jsem vás musel upozornit, že to není tak jisté...
Na moje rýpnutí reagujete (až dodatečně!) konstatováním, že vaše citace Raviolky (...nebýt bakterií (nebo rostlin) za týden bych naměřila 1,4 mg amoniaku. (a to by nebylo už co krmit)...) platí "omezeně", a to v závislosti na pH (a teplotě - dodávám já).
Takže jak jsem napsal - to, že má voda 1,4mg amoniaku, (předpokládám, že na 1 l vody), samo o sobě ještě neznamená, že nebude co krmit.

Martin71: ...Nehledě k tomu že rostliny si nechávají NO3 až jako poslední možnost... Dávají přednost jiné formě dusíku pokud je dostupná...
Sid: ...Kde berete tu jistotu, že všechny rostliny?
Martin71: ...Všechny rostlinky určině ne...
Výborně. Takže už jsme pokročili k myšlence, že ne všechny rostliny si nechávají NO3 až jako poslední možnost, a že ne všechny rostliny dávají přednost jiné formě dusíku, pokud je dostupná...
(A netýká se to, samozřejmě, jen plovoucích rostlin. )

Co se týče "zažívacích" problémů rostlin u vody která má přes 50 mg NO3/l jen stručně: vysoké koncentrace kterékoli živiny může působit "zažívací potíže".
Projevy toxicity živin jsou popsány podobně jako projevy jejich deficitu.

Učitel sice nejsem, ale když si mám toto maxi souvětí přečíst, tak je přehlédnout nemohu. Šílený.
Nevím co je to vzduchový odkalovač. Asi myslíš toto www.akvarista.cz/… . Pro 40ti litrové akvárium bych ti doporučil obyčejný odkalovač. Například takovýto systém : www.akvarista.cz/… .
Při odkalování je stejně lepší rovnou měnit část vody.
K chemii jsem si bohužel vytvořil záporný postoj, ale zrovna Bio nitrivec při rozjezdu akva doporučit mohu. S tím mám kladné zkušenosti.

ahoj koukám že si tu už jak štangasta ale né pivní ale rybyčkovej sem jen myslel že tu je hned nikdo jako naživo tak sem se chtel ptát to víš to jsou ty začátečníci každej se rát zeptá skušenýho akvaristy né já teda jo a rát,človek se učí celej život a hlavne když se jedná o rybyčky,me to knim tahá už celej život jak k rybarení tak i k akvaristice ale v tom teprve zbýrám základy a rači se zeptám prímo než hodiny listovat na internetu a taky dost často mají lidé odlišné názory ale to už je holt takovej svet a lidi.tak první rada od tebe prosím je lepší mechanickej odkalovač nebo vzduchovej od sery ten se mi líbí a hlavne odfiltrije jen kal a výkali od rybyček a trochu hody mohu odsát pak hadičkou mam stejne akva jen 40l tak vímena vody jednou týdne tak deset litru cca.a samozrejme mam aj chemiu na upravu vody aqva safe a bio nitrivec zatim dík a hlavne doufám že nejsi učitel tak mi nekoukej na chyby ju čau a dík.

Sid napsal: ...Nebýt bakterií (nebo rostlin) za týden bych naměřila 1,4 mg amoniaku. (a to by nebylo už co krmit)...
To není tak jisté...

...Nehledě k tomu že rostliny si nechávají NO3 až jako poslední možnost. Dávají přednost jiné formě dusíku pokud je dostupná...
Kde berete tu jistotu, že všechny rostliny?

Jisté to je u alkalické vody side. Pokud mě tedy zkoušíte??? Ale to je Vám dostatečně známo ne? Máte testy, NH4/NH3 sám jste na můj dotaz kolik jste naměřil NH4+ odpověděl. Výsledek u rostlinného akvária pro mne dost nečekaný. U správně fungujícího akvária navíc rostlinného by měl být neměřitelný. Tak proč teď taková hloupá otázka?

Všechny rostlinky určině ne, některé jsou výborné (nenažrané) i k odbourávání NO3 výborné jsou právě ty plovoucí. Je to stejné jako u ryb. Někdo NO3 může někdo ne. Myslím že například kryptokoryny jsou dobrým příkladem "záhadného" umírání. Bude něco pravdy v článku p.Rataje kde píše o "zažívacích" problémech rostlin u vody která má přes 50 mg NO3/l.

...Nebýt bakterií (nebo rostlin) za týden bych naměřila 1,4 mg amoniaku. (a to by nebylo už co krmit)...
To není tak jisté...

...Nehledě k tomu že rostliny si nechávají NO3 až jako poslední možnost. Dávají přednost jiné formě dusíku pokud je dostupná...
Kde berete tu jistotu, že všechny rostliny?

Tak to je velmi zaujimava, u mna nefungujuca teoria. Kam to NO3 potom mizne ? A jak je mozne ze 50 hnijucich rozkladajucic sa listkov + 20 ryb mi nestiha krmit zdrave rastliny dostatkom jednoduchsich dusikatych latok ? Nechcete mi nahodou poradit aby som znizil uz aj tak mizerny objem biologickej filtracie ? Neberte to ako hadku, mozno to tak vyznie, ale ja tomu nechapem, a 50x skopirovane linky 10 najznamejsich clankov mi teda nepomohlo ani po X nasobnom precitani.
Edit: vsade sa zdoraznuje mnozstvo rastlin na odburavanie dusikatych latok, ja mam ale problem opacny. 10 kryptokoryn, 1 velky echinac, a pol kybla plevelu predsa neni na 150L dost.

Ano plovoucí rostliny jsou dobrým testem na dusičnany pokud se jim začíná až moc podezřele dařit tak v akváriu je dost NO3, ale nemusí ho být nutně nad 50mg/l klidně stačí i do 1O mg/l. Tím že rostlinám dodáte ještě například KNO3 určitě rybám radost neděláte. Ostatní rostlinky raději přijímají amonium, amoniak i část dusitanů z vody. Je to pro ně mnohem stravitelnější než NO3 až když je nedostatek amonia ve vodě začnou přijímat dusičnany. Rostliny fungují úplně stejně jako bakterie. Celý prales žije jen dík odpadu organické hmoty. Upadne starý list a je okamžitě zpracovaný rostlinou masou nebo bakterie. Žádná úrodná půda plná živin se nekoná. To je častý omyl. Moc dusičnanů ve vodě není tak neškodná záležitost jak se u akvaristů často tvrdí. Každá ryba je jinak citlivá na obsah NO3 ve vodě. Mrkněte se na forum jak je už zmiňovaná ramirézká často "nemocná" krupičkou, bakterkou, nebo i jinou záhadnou nemocí.

Mne napriklad rastliny ukazali ako lahko ich prekonaju riasy ked nemaju k "snedku" NO3 Aj keby som mal vstupnu vodu 20-30mg/l NO3, behom tyzdna je fuc. A zase mozete pocitat jaky zlomok NO3 bude v akvariu po kazdej vymene
Vysoky obsah NO3 vo "fish only" nadrzi neni problem riesit napr. aj osvetlenym prepazkovym ext. filtrom s hromadkou plavajucej pistie na hladinach jednotlivych komor

Side, kateřinko. Krásný příklad od Raviolky. Akumulace dusičnanů v Akvarista sk. Dovolím si ocitovat. 100l akvárium každý den přidáváme 16mg dusíku dík krmení. 16 : 100 = O,16 mg/l NH3-N (koncentrace amoniaku) dusík z něj tvoří 82% stoupá denně o 0,2 mg/l. Nebýt bakterií (nebo rostlin) za týden bych naměřila 1,4 mg amoniaku. (a to by nebylo už co krmit).
Pojďme dále, píše akvárium je plně zaběhlé a veškerý čpavek NH3 je hned přeměněn na NO2 a následně NO3. Napustila jsem akvárium vodovodní a to velice čistou vodou o obsahu 20mg NO3/l. Po dvou týdnech má voda 30mg/l, vyměním 1/4 objemu. Znamená to, že po výměně bude v akváriu 30x3+20 : 4 = 27,5 mgNO3/l. Za další dva týdny to bude před výměnou 37,5 mg/l NO3 po výměně 1/4 to bude jen 33mg/ NO3 . Další výměna před 43mg/l NO3 a po výměně 37 mg/l NO3 atd.....
Kolik to bude dělat u pitné vody vstupní s obsahem dusičnanů 35- 5O mg/l ? Ještě se vám zdá vstupní voda s dusíky co běžně máme ve vodovodní vodě jako dobrá dostačující voda? Kterou nemusíme není už potřeba už nijak upravovat? Je i málo rostlinných akvárii které mají dusičnany na nule nebo v nízkých hodnotách dík vodovodní vodě. Nehledě k tomu že rostliny si nechávají NO3 až jako poslední možnost. Dávají přednost jiné formě dusíku pokud je dostupná.

Tak jo, necháme toho

Němci něco v tomto smyslu testovali... Ale už mě to přešlo. (Chuť na podobné téma poklábosit. )

No já to chtěl také, ale měl jste na práci čištění nádrží...beryllium...třeba

Já vím, ale kolega Martin71 psal o N-látkách, tak jsem se toho chytil.
Můj původní záměr byl podebatit s vámi o těžkých kovech a dalších látkách, které by se mohly hromadit etc...

Sid napsal: LiborSprysl: ...ani sebečastější výměna vody zcela neodstraní z akvária škodlivé látky (tedy pokud je opravdu nenecháme plavat v té vodě z kohoutku) a je na rybách, jak se s tím poperou...
Sid: ...Které škodlivé látky byste chtěl zcela z akva odstraňovat a proč?
Připustíme-li, že "standardní" vodovodní voda obsahuje v "normou povoleném množství" látky, které by ve vysokých koncentracích působily škodlivě, skutečně by podle vás mohlo dojít při běžné údržbě, (výměně části vody), k takové jejich akumulaci, že by mohly ohrozit živočichy a rostliny v akva?
Tento Liborův výrok byl důvodem mého vstupu do diskuse. Všechno ostatní, s čím se na mě obracíte, mě k dalším reakcím nemotivuje, spíš naopak.
Jak jsem napsal dřív: v mých příspěvcích čtete i to, co v nich není... Např. mi opakovaně podsouváte, že jsem "odpůrce používání chemie", (viz. třeba: možná pak uznáte že je občas ta chemie důležitá), přestože jsem se už dříve vyjádřil v tom smyslu, že také chemii používám...
Mě ale opravdu zajímá, jak se podle Libora při pravidelné výměně části vody zvýší obsah např. NO3, když ve vodovodní vodě (o níž tu jde) budou NO3 někde u horní hranice, řekněme 45 mg/l. A to i třeba v nádrži bez rostlin.
(Vylučme, prosím variantu, že se akvarista(?) rozhodne pro chov nějakých hodně citlivých apistogram s vědomím, že jim jinou vodu než vodovodní nabídnout nemůže a "zahazovat se s hloupými rostlinami", které by mu s dusíkem mohly pomoct, v žádném případě nebude.)
Tak co - o kolik se zvýší koncentrace NO3 v nádrži s africkými tlamovci za půl roku, když budu týdně měnit 30% objemu akva vodovodní vodou, v níž bude 45mg NO3/l? O kolik to bude za rok a o kolik za dva?
A co když budu měnit místo 30% třeba 50%?
ale já jsem nepsal o NO3

LiborSprysl: ...ani sebečastější výměna vody zcela neodstraní z akvária škodlivé látky (tedy pokud je opravdu nenecháme plavat v té vodě z kohoutku) a je na rybách, jak se s tím poperou...
Sid: ...Které škodlivé látky byste chtěl zcela z akva odstraňovat a proč?
Připustíme-li, že "standardní" vodovodní voda obsahuje v "normou povoleném množství" látky, které by ve vysokých koncentracích působily škodlivě, skutečně by podle vás mohlo dojít při běžné údržbě, (výměně části vody), k takové jejich akumulaci, že by mohly ohrozit živočichy a rostliny v akva?
Tento Liborův výrok byl důvodem mého vstupu do diskuse. Všechno ostatní, s čím se na mě obracíte, mě k dalším reakcím nemotivuje, spíš naopak.
Jak jsem napsal dřív: v mých příspěvcích čtete i to, co v nich není... Např. mi opakovaně podsouváte, že jsem "odpůrce používání chemie", (viz. třeba: možná pak uznáte že je občas ta chemie důležitá), přestože jsem se už dříve vyjádřil v tom smyslu, že také chemii používám...
Mě ale opravdu zajímá, jak se podle Libora při pravidelné výměně části vody zvýší obsah např. NO3, když ve vodovodní vodě (o níž tu jde) budou NO3 někde u horní hranice, řekněme 45 mg/l. A to i třeba v nádrži bez rostlin.
(Vylučme, prosím variantu, že se akvarista(?) rozhodne pro chov nějakých hodně citlivých apistogram s vědomím, že jim jinou vodu než vodovodní nabídnout nemůže a "zahazovat se s hloupými rostlinami", které by mu s dusíkem mohly pomoct, v žádném případě nebude.)
Tak co - o kolik se zvýší koncentrace NO3 v nádrži s africkými tlamovci za půl roku, když budu týdně měnit 30% objemu akva vodovodní vodou, v níž bude 45mg NO3/l? O kolik to bude za rok a o kolik za dva?
A co když budu měnit místo 30% třeba 50%?

Chemie skutku potřeba není. Jen v těch akváriích bez rostlin musí být dokonalejší filtrace, hlavně biologická. Proto u akvárek, kde nejsou zastoupeny rostliny v hojném množství, se doporučuje mít větší obsah filtů. Nezanedbatelným faktorem je i četnost výměny vody, ale to je pak u každého akvárka individuální.

Martin Honzejk

Martin71 napsal: Sid napsal: Obhajovat úžasnou samočistící schopností dík rostlinám není vždy možné jak to tedy dělají? Že je z vody dostatečně odbouráno amonium, fosfát, dusík? Není to dík chemii?

opravdu není potřeba chemie, přeměnit amonium a dusitany na dusičnany zvládnou bakterie, stejně tak jiné bakterie zvládnou z vody odbourat i dusičnany na dusík který se v plnném stavů dostane pryč z akvárka. Další procesy principu bakterií bez použití chemie zvládnou i vysrážet fosfor. Sice některé tyhle procesy v akvaristice až tak nevyužívají ale jde to. Příroda si umí poradit nejlíp, nádrž s přebytkem nutrientů zaroste sinicí, ty všechno vyžerou a pak je zas "čisto"

Trestaneckými koloniemi Sid nemyslel AQ bez rostlin. Jak jsem vyrozumněl já, mněl na mysli špatně udržovaná akva. Co se týče té chemie. Mám malawi cichlidy s minimem rostlin a kupodivu i bez kapky zázračné chemie. Přesto, světe div se, ryby žijí, nedusí se, neplesnivý, jiné nemoci se také neprojevují ba naopak jsou aktivní, výborný apetit a množí se. Jen řasy jsou trochu potíž. Rybky je spásaj rychleji než stíhaj dorůstat . Takže chemie na běžný provoz potřeba není!!!

Sid napsal: ...A nakonec sám píšete že častou výměnou vody nikdy neodstraníte z vody všechno. Na to není pak potřeba chemie?
Není to potřeba. Dobře provozovaná nádrž má velkou samočistící schopnost, díky níž se ani po dlouhá léta nenakumulují případné škodliviny do takových koncentrací, aby významně ovlivnily osazenstvo nádrže. (Ale to už jsem psal. )
Něco jiného jsou špatně provozovaná akvária, která mnohdy připomínají rybí trestanecké tábory. V takových nádržích je jen otázkou času, kdy se systém sesype.

Side já chápu že jste zaměřený na rostlinky a vždy s nima budete ve svém akváriu počítat. Ale bohu dík akvaristika není jen o rostlinkách. Ty "trestanecké" nádrže podle Vás jsou například i u chovatelů velkých střed. A. cichlid, afrických cichlid, chovných nádrží, biotopních nádrží kde je pH na 6 atd. kde nic moc už neroste? Debata byla o škodlivosti vstupní vody a jak vstupní voda dokáže zahnout s vodou v akváriu. Na to celou dobu reaguju. Děkuji za rady ohledně akvárii kde je přednost rostlin. Dodávat dusík, fosát, stačí výměna vody i za tu plnou dusičnanů apod. Já jsem Vám to už psal. Citlivost ryb na dusík a amonium, amoniak je velice odlišná od pěstování rostlin. To že existují akvária kde není ani možné dík kyselé vodě, či příliš zásadité vodě nebo dík pouhé druhové skladbě ryb pěstovat rostliny. Nemůžete popřít a přesto majitelé těchto nádrží se nepovažuji za neakvaristy vlastníky "trestaneckých" nádrží. Obhajovat úžasnou samočistící schopností dík rostlinám není vždy možné jak to tedy dělají? Že je z vody dostatečně odbouráno amonium, fosfát, dusík? Není to dík chemii? Možná pak uznáte že je občas ta chemie důležitá. Na tohle téma o samočistících filtrech u například mořské akvaristiky dík řasám psal Frank v AT. Na jedno mořské akvárium by bylo potřeba x krát tolik řas aby byla voda čistá. Takže mořská akvaristika a ta "jiná" se spoléhá na daleko dokonalejší systém čištění vody než Vám stačí u rotlin.

Kápnout můžeš, ale nemusíš. Při přečtení této věty mne napadly dvě asociace - Jedna kapka a už to ťapká. A ta druhá kápnout a zkápnout. Držme se té druhé -
preventivní kapání jakýchkoliv léčiv je ten největší nesmysl, jaký existuje! Vytváří rezistenci ryb na léčiva pokud budou skutečně potřebná.

Já nic neměřim,jednou za týden vyměnim vodu,když se mi nechce tak za 14 dní a ryby žijou taky

...A nakonec sám píšete že častou výměnou vody nikdy neodstraníte z vody všechno. Na to není pak potřeba chemie?
Není to potřeba. Dobře provozovaná nádrž má velkou samočistící schopnost, díky níž se ani po dlouhá léta nenakumulují případné škodliviny do takových koncentrací, aby významně ovlivnily osazenstvo nádrže. (Ale to už jsem psal. )
Něco jiného jsou špatně provozovaná akvária, která mnohdy připomínají rybí trestanecké tábory. V takových nádržích je jen otázkou času, kdy se systém sesype.

...Pokud mám vstupní vodu kde je dusičnanů 35mg/l a bakterie mě v akváriu udržují "dělají" dík strávení amonia další nitrát,+ krmení, ryby ptám se, nesčítá se nám to? Pravda malou část odstraní rostliny, ale co ten zbytek po dobu těch 5 let? Bude stačit všude jen výměna vody s 35mgNO3/l?
Na tomto vašem dotazu vysvětlím předchozí komentář.
Když akva dobře poskládáte a provozujete, není důvod, aby vám akva sloužilo 5 i více let, a to přesto, že vstupní voda obsahuje třeba těch vašich 35mg NO3/l.
Stačí správným způsobem upravit poměr mezi producenty N-látek a jejich konzumenty.
Zjednodušeně: velký podíl fungujících rostlin, malý ryb a může nastat situace, kdy ani výměna části vody nebude stíhat dusík rostlinám dodávat a budete muset sáhnout po nějakém zdroji NO3. (Třeba dalších rybkách, KNO3 ap.)

Ale s Liborem se bavíme o jiné věci.

Místo toho tzv. preventivního občasnýho kapání FMC, měň pravidelně vodu, tím akváriu prospěješ daleko lépe. V návodu k použití toho FMC se dočteš, že po použití tohoto prostředku je dobrý použít nějaký bakterie restartující přípravek, což v překladu znamená, že si ty užitečný, nitrifikační bakterie tím preventivním kapáním vyvražďuješ a tím způsobuješ v akváriu zcela opačný efekt, než si myslíš.

Dobrým ukazatelem připravenosti nádrže pro začátek nasazování obyvatel jsou hodnoty NO2. Tento test by se měl rozhodně při zakládání nádrže provádět.

Kápnout můžeš, ale nemusíš. Bez přihlédnutí ke všem předešlým příspěvkům Ti doporučuji jediné, které se mi opravdu osvědčilo. A to je : Častá výměna vody při založení akvária a pravidelná výměna vody po jeho nastartování plus přiměřené odkalování. Od té doby, co jsem začal aplikovat pravidelné výměny vody a intenzivnější výměny vody při komplikacích, je vše jak má být ve všech akváriích.
Za to díky všem, kteří mne navedli na tuto cestu.
Takže vlastně ti doporučuji - nekapej . Nutno ale přihlédnout k tomu, odkud bereš vodu .
Edit : Ta častá výměna při založení je myšlena tak, že pokud nastanou nějaké zákaly atd. (bez osazenstva), tak se mi vyplatilo měnit třeba každý den část vody a problém do dvou tří dnů vymizel. Než umístíš nějakou živou rybku, doporučuji odzkoušet stav vody třeba na plžích.

Děkuji. Rybky ještě nemám, respektive mučím bettku ve 2L, dokud nebude to nové připravené. Část jsem vyměnila a kořen už je také separé. Mám v plánu měnit jednou týdně cca 10L. Jen netuším, kdy bude akvárko hotové a jak to poznám. Občas kapu bettce FMC. Čtu tu, že tu jsou velcí zarytci proti chemii. Mám to kápnout při výměně do velkého nebo ne?