Výměna vody

V teplárně? Kde je odpad destilovaná voda?

Můžete upřesnit jaké přístroje máte na mysli? Nebo pracujete ve vodárně či se vyznáte v analytice či metodikách rozbotů. Nebo je to jen takové plácání " Jedna paní povídala"

...Pro běžného akvaristu je lepší si změřit NH4 a pH a stanovit si tím čpavek (NH3) ve vodě....
Už jsem nevěřil, ale stalo se! Po třech dnech vám konečně docvaklo.
BTW: Které že to přírodní vědě se věnujete vy? Že máte potíž přijmout myšlenku, že lze spočítat NO3 z krmiva, když znáte obsah bílkovin?

Jj, před barákem sedí terorista, který do vodovodní sítě pouští antrax.

Side já chápu Vaši angažovanost na několika forech a to ne jen zde. Ale možná by jste měl právě tu svoji hlavně "matematickou horlivost" trošku zkrotit. Protože to pak vše zní trošku směsně zvlášť pro lidi, kteří se věnují přírodním vědám.
Pro běžného akvaristu je lepší si změřit NH4 a pH a stanovit si tím čpavek (NH3) ve vodě. To same platí v obdobném příkladu co zde uvádíte. Jednoduše si změřím dusičnany. Stačí vám to ???

Jen pro zajimavost RO se použivají i v průmyslu. "Membránová technologie reverzní osmózy pro turbínu 2x 22500 l/h "

No připustíte-li, že dodavatel odpovídá za vodu dovedenou před dům a dál už je to věc majitele, pak rozhodně nemůžete tvrdit, že to, co teče z kohoutku musí být nutně v totožném stavu, jako na začátku cesty.

...To co vám poslali jsou údaje, které odpovídají tomu, na co jsou nastaveny přístroje, které by měly zabezpečit to, aby voda měla parametry, které jsou shodné s těmi údaji, jež vám poslali...
Zajímavá myšlenka!
Takže z vodovodu mi teče cosi, co může a nemusí souhlasit s údaji, které mi poskytne dodavatel vody, když si u něj vyžádám výsledky komplexních rozborů vody...
A ty údaje jsou vlastně opsané hodnoty, na něž jsou ve vodárně nastaveny nějaké přístroje...
Musím holkám v laboratoři říct, jak veřejnost vidí jejich práci.
EDIT: Jdu měnit vodu, když je tu to vlákno...

Sid napsal: Vyhláška nařizuje, kolik komplexních rozborů musí poskytovatel pitné vody ročně udělat. (Rozhoduje počet odběratelů.)

Tyto rozbory se při troše snahy dají opravdu sehnat i zdarma.

(Píšu to sem už asi tak půl roku... )



Naprostý souhlas

To co vám poslali jsou údaje, které odpovídají tomu, na co jsou nastaveny přístroje, které by měly zabezpečit to, aby voda měla parametry, které jsou shodné s těmi údaji, jež vám poslali. Ty rozbory se samozřejmě dělají, ale je jen otázkou, jak jsou staré...A mohou být i zdarma. Ovšem pokud byste chtěl ověřit, zda je momentální skutečnost stavu vody podle přístrojů, to je pak rozbor vody.
To co píše Sid je samozřejmě pravda, ale pořád je to jen v souladu s tím, co jsem napsal. Jinak by nemohlo docházet k občasným haváriím. Nedodržení parametrů není nic nečastého...

Vyhláška nařizuje, kolik komplexních rozborů musí poskytovatel pitné vody ročně udělat. (Rozhoduje počet odběratelů.)
Tyto rozbory se při troše snahy dají opravdu sehnat i zdarma.
(Píšu to sem už asi tak půl roku... )

Vy zase blázen, který má problém chápat psaný text.
Pro vás polopaticky: nepíšu o všech nádržích, ale o jedné konkrétní, kterou jsem popsal v příspěvku v 18:10. Chápu - ani toto vysvětlení vám nic nedá.

Ano je sám se o něj tenhle víkend požádal je vyhláška že ho musí poskytnout zadarmo!

Obávám se, že pokud by mělo jít skutečně o rozbor, pak zdarma nebude.

Ještě, že nemáš prezentaci, to by jinak Sid hned věděl jaký máš parametry vody. Je to děsnej čaroděj. (OT)

Vám jsou známe u všech akvárii? Vy znáte počet ryb, četnost krmení kvalitu vody jeji četnost výměny zda je měněná za vodovodní vodu kvalita vstupní vod? Nebo jde o upravenou z RO atd. Side vy jste kouzelník

Hmmm v téhle době se dá sehnat velmi přesné složení vody stačí poslat email na vaší vodárnu a tam poprosit o kompletní rozbor vody a je to! a navíc to vše je zadarmo

Testy jsou nepřesné. A všechny neznámé jsou mi známé. Tak proč je nezadat do prístroje, který to za mě spočítá?!

Side nepočítejte rovnice kde namáte dosazené všechny neznámé. Poradím Vám - kupte si test.

Trefné!

nebo jednou za půl roku vyměnit skoro celou vodu a jsme zas na začátku

...Mě ale opravdu zajímá, jak se ... při pravidelné výměně části vody zvýší obsah např. NO3, když ve vodovodní vodě (o níž tu jde) budou NO3 někde u horní hranice, řekněme 45 mg/l. A to i třeba v nádrži bez rostlin... za půl roku, když budu týdně měnit 30% objemu akva... A co když budu měnit místo 30% třeba 50%?...
Tato otázka zapadla, tak jen pro zajímavost...
Pokud bychom do 100 l akva (bez rostlin či jiných "žroutů NO3") s koncentrací 45 mg NO3/l přidali denně 0,21 g krmiva obsahujícího 46% bílkovin, (v "modelovém případě" 39 g krmiva vydrží cca 180 dní), při týdenní výměně 30% vody by se za půl roku koncentrace NO3 zvýšila na 57 mg NO3/l, při výměně 50% vody pak na 50 mg NO3/l.
Žádná hrůza, ale přeci jen - nějaké ty kytky jsou namístě.

No oni ji skutečně vylejou nebo použují jinde kde to nevadí zalejou kytky v květináči (odpadní voda). RO pracuje na tom že až 75% špatné vody jde ven, proto je tak nákladná (finančně) Neumím si představit ekonoma v teplárně nebo průmyslu, který by mě dovolil 75% ztrátu vody u velké reverzní osmozy.
U ponorky a zaoceánské lodi to chápu. Mořští akvaristé ten čistý zbytek doplní chybějícími mineráli, tvrdost vápníku, hořčíku atd. Mořská voda je velice tvrdá, (neměřitelně tvrdá). Ale zároveň dík RO neuvěřitelně čistá na dusičnany a fosfor a organické značištění,zbavená těžkých kovů a dokonce virů. A to je problém u běžné třeba i vápnité tvrdé vodovodní vody, která nám teče z kohoutku případně ze studny. Obsahuje totiž mnoho dusíkatých látek, které lze odstranit až dík RO nebo dík iontoměničům.U mořské vody to ne vždy stačí stejně tak dnes i u sladkovodní vody. Pouze napatrné % lidí má to štěstí, že může použít svoji studniční tvrdou vodu jako "čistou" případně až "mořskou". Stejné to je i u sladkovodních ryb, které N03 nesnáší. Cichlidky, rostliny, atd. Existují jak neitrofilní tak nitrofilní rostliny. Stejně tak u ryb. U ryb parmičky, danía (kaprovité) snesou i 100 násobné větší koncentrace dusíku než jiné ryby. Plovoucí rostliny dobře snáší dusík a dokonce ho vyžadují. Stejně jako když pohnojíte dusíkem půdu bude dominantni nirofilní kopřiva než žádoucí pšenice.

Třeba tohle rybicky.net/forum/13580

nerozumím jaké vlákno nevhodné

No tam odkud přišly, jen to bude víc koncetrované

Možná proto, že jste pro svůj dotaz vybral nevhodné vlákno...

a mě nikdo neporadí 5.2.2012 v 09.04hod

Nezlob se na mě ale trochu to přeháníš. Ti tvoji mořští akvaristé budou mýt sice čistou vodu v akváriu, ale co z tou odpadní vodou z RO. Kam ty dusičnany, fosfor a těžké kovy asi vylijí?

Neříkám, že budoucnost je nějaká růžová, ale jako malej si řeku pamatuju buďto modrou nebo červenou, podle toho jestli zrovna vypouštěla bordel místní fabrika nebo zbytky místní jatka.

V případě těch jatek jste měl alespoň zdroj nítěnek.

Potíž je v tom že dusičnany a fosfor, těžké kovy ve vodě musíte změřit ty jinak prostě nevidíte.

Je zajimavá jedna věc. U mořských akvaristů nikdo nepochybuje o znečištění vodovodní vody. Používají vodu z RO. Ne proto že chtějí měkkou vodu, ale proto že chtějí vodu hlavně čistou a ostaní si už dodají. U "sladkovodních" akvaristů hlavně těch rostlinných se řeší pořád dilema jak ji co nejvíc znečistit. Vodu plnou dusičnanů, amonia, močovinou, apod. chovají se vlastně stejně jako JZD v nedávných časech. Honba za přírůstkem max. přírustky pokud by to šlo vypěstovat. Tak nejlépe vypěstovat pšeničný dvou klas anebo 4 metrovou kukuřici

Výborný příspěvek! Každý kdo nevidí, jak se stav přírody od ´89 zlepšil je buď škarohlíd nebo slepý. Neříkám, že budoucnost je nějaká růžová, ale jako malej si řeku pamatuju buďto modrou nebo červenou, podle toho jestli zrovna vypouštěla bordel místní fabrika nebo zbytky místní jatka. A třeba lesy jsou na tom taky viditelně lépe.

ahoj,prosím vás o radu sem začátečník mám akvárko 40l čistej oběm něco přez 34l,vnitřní filtr elite jet-flo 50,filtrace prý 300l za hodinu dal sem na něj trysku pro lepší prokysličení vody,dno bílá drť 3mm,v akvárku mám 9 rybek 4 tetry černý,tři gupky-paví očko a dve malé přísavky,rostlinky to bude horší názvy neznám ale zkusím je popsat dve rostlinky maj široké tvrde listy a potom několik rostlinek ty vypadaj jak asparágus na jednom stonku ale koukal sem na akvárka tady na netu a akvaristi je hodně používaj jsou to nejběžnější rostlinky,voda vodovodní trošku upravená nitrivcem,kořen a pár kousku břidlice,kořen ještě stále barvý takže mám vodu trochu do hněda,to je jedna věc málo sem ho močil jen tři dny a každý den sem mu vyměnil vodu a v akvárku je už tak týden,rybyčky vypadaj spokojeně žerou pěkně serou vypadaj zdravě.A ta hlavní věc která mě trápí je že o ty rostlinky co vypadaj jak asparágus na jednom stonku tak se na nich zachytává veškerej takovej bíléj povlak jako zbytky žrádla ale nepřekrmuji to jen sem tam kousíček,když je vyberu dam vodu do kyblu a properu je v ní tak se celkem očistí ale hnet jak je dám spátky tak za chvilku je tam na nich ten povlak spátky,tak nevím co stím mám dělat ale je vidět že stále dorustaj vidím na špičce rostlinek nový světlí trsek.Všem moc děkuji za každou radu kterou mi poradíte

Já u té Cidliny, o trochu níž žiju nyní, mám ji z okna na dohled. Jen jsem po toku o kousek níže. Nevím tedy jak vypadá na tom horním toku, kousek od pramene. V okolí Jičína už to zase takový zázrak není Sice tu žijí ledňáčci, užovky i další vzácnější živočichové, ale rybu bych si tedy z této vody nedal.(To že jako tady ta pěna už bývá.) Zcela mimo různé ekonomické loby ale musím konstatovat, že to byli právě ochranci přírody ( a ti nemají rádi nikoho, kdo by chtěl ekonomicky profitovat na přírodě), kteří přes jásání nad velkým posunem při zlepšování životního prostředí v devadesátých letech, nyní konstatovali, že naopak opět dochází k jeho zhoršování. (Viz stav ovzduší na severu Moravy v nedávné době.) Což se bezpochyby také projevuje na kvalitě povrchových vod. A to nemluvím o spodních vodách, které jsou do hloubky deset, a někdy i více, metrů ve stavu více než špatném v důsledku zemědělské výroby. "Desky" hnojivových vrstev jsou dobře známé...

Ale Rataj tvrdí že i 35 mg CO2/l je málo. Oprava že je "potřeba" 35mg CO2/l

V samotném akváriu to je už otázka počtu ryb krmení atd. Každé akvárium je jiné. Záleží jak se staráte. JBL tvrdí že rostlinkám ve většině přírodních vod stačí dík dlouhé evoluci koncentrace fosforu (hlavně ve formě fosforečnanu) 0,001-0,01 mg/l. Takže velice nepatrné množství. Odborníci v laboratořích JBL mají zjištěno že koncentrace v akváriu překračují 100 až 1000 násobně tyto hodnoty s porovnáním s přírodní čistou vodou. Za ještě přijatelné považují množství v akváriu (sladkovodním) do 0,5 mg/l. Rataj tvrdí že pokud je jeho množství menší než 0,5-1 mg/l je to špatně a "musím" zakoupit jeho přípravek MAKRON nebo Molybden+. Ale Rataj tvrdí že i 35 mg CO2/l je málo Pokud se podiváte na názor jiných odborníků ze zahraničí kolem rostlin je toho CO2 potřeba o hodně méně než nám tvrdí Rataj. Vzhledem k možnostem f. JBL a jejich výzkumu a f.Rataj bych dal přednost výzkumu němců. Věc názoru. Podobný názor mají i jiní odborníci www.sinice.cz

Dovětek na konec. Všimli jste si v posledních deseti, i více letech, jak jsou všechny zprávy pouze negativní. Proč? Protože lidi se rádi bojí. Proto ty zprávy sledují. Proto mohou vznikat nové zakázky na odstraňování všeho špatného, nové výzkumy, nové nápravné výrobky a kdo ví co ještě. Prostě je to ekonomická oblast sama o sobě.

Nezpochybňuji jakékoliv odborné výzkumy a ani se nechci s nikým přít po odborné stránce, protože chemie a z toho vycházející studie atd., nejsou mou silnou stránkou. Přesto se na mnoho takových výzkumů a zpráv koukám skepticky. Proč? Protože radši používám svůj selský rozum a vyhodnocuji to co vidím na vlastní oči.
Dám příklad. Mnoho roků jsem trávil v období konce 70. a počátkem 90. let v těsné blízkosti horního toku Cidliny. Z počátku 80. let byla řeka krásně čistá a jako dítě jsem pozoroval raky, plotice, hrouzky, užovky, žáby a v březích a nad hladinou ledňáčky. Dno bylo u mlýna a splavu krásně písčité, hladina se čeřila. V řece samotné byl slaboučký nános bahna smíchaný s pískem. Postupem času jsem s politováním sledoval jak ubývá všech ryb nepředstavitelným tempem, žáby a užovky jsem již nikdy nezaregistroval. Celé léto jsem trávil na střídačku chytáním ryb a koupáním ve splavu, v koňaku mlýna, nebo pod mlýnem. V 2. polovičce 80. let jsem spolu s kamarády zaznamenali neskutečnou kožní nemoc. Doktoři spolu s hygienikem posléze identifikovali, že původcem byla voda, znečištěná splaveninami z polí. V té době již po písku bylo veta, a dno se začalo zanášet bahnem tak, že když jsem vstoupil do říčního koryty, tak mi toto bahno sahalo po kolena. Do konce 80. let v tomto úseku Cidliny nebyla ani rybička a voda pod splavem i mlýnem byla vzedmuta duhovou a zapáchající pěnou.
Loni, tedy po nějakých 20ti letech jsem se vrátil na toto místo mého mládí. Ryby jsou zpět, žáby a užovky taktéž. Voda se opět čeří a po pěně ani vidu. Pravda, písek v říčním korytu není, ale také se člověk do něj nepropadává. Dno je jakoby zpevněno. Děti se zde opět cachtají. Ptal jsem se místních, jestli měly děti v nejbližší době nějaké problémy. Neměly.
Sice je to jeden jediný příklad, ale myslím, že bych jich našel vícero. Mně z toho vyplývá jediné. Stav vodstva byl někde katastrofální, ale lepší se to. Nutno je brát i zřetel na to, že nyní se dozvídáme mnohem více faktů než v minulosti.
A potom ještě jedna věc. Možná nejvíce polemická, ale o to více se shoduje s mým míněním. Mnoho dnešních (neříkám že většina) výzkumů, průzkumů a rádoby vědeckých pojednání, je vyhotovováno tak, aby korespondovalo se zájmy určitých, opět zájmových, skupin. Někdy je zajímavé se podívat, kdo je zadavatelem, tudíž i investorem daného výzkumu. Nezapomeňte, že i státy (především), jsou velmi zainteresovány na kladném či záporném výsledku - pro ně a "jejich" společnosti.
... dovětek v dalším příspěvku ...

jsem , ale jestli to není až moc málo

Buďte jen rád pokud tomu tak je.

nemyslím si, že v našem vodovvodu (alespoň v našem) jsou, protože při testu jsem naměřil 0 a v akva měřím minimum dusičnanů, na fosfor test nemám :/

Horší je že je mnoho akvaristů kupuje úplně zbytečně. Ve vodovodu dík znečištění totiž už někdy jsou.

hmm, to o tom znečištění je zajímavé, mhoho akvaristů tyto látky kupuje . škoda, kdyby v řekách bylo více rostlin, tak by řasy neměli šanci, jenže je to asi nemožné.

Takže pokud se mě někdo zeptá, tak klidně odpovím že mě teče z vodovodu výborná voda

Pokud rád čtete tak vám taky něco nabídnu ke čtení. hn.ihned.cz/… nebo co nás snad nepotká zpravy.ihned.cz/…

LiborSprysl napsal: Z vodovodních kohoutků teče i ibuprofen, ale ve zcela nepatrném množství ...
Už jsem si říkal, že se z této debaty zdekuji, protože už je mne moc odborná - neumím ty převody a počty - i když docela dobře chápu o čem to je...Ale otevřel jsem Novinky.cz a čerta zastánci toho jak báječná nám teče voda z kohoutků...

Občas to chce číst i obsah a ne jen titulek Dočtete se že při ověřování ve vodovodní síti, se ibuprofen téměř nevyskytuje, a naměřen byl v kritických místech s úpravnami vody na dolních tocích řek zatížených odpadními vodami. A to v takovém množství že při pití 2L denně by jste do sebe dostal jednu tabletu ibuprofenu za 26000 let. Takže pokud se mě někdo zeptá, tak klidně odpovím že mě teče z vodovodu výborná voda

Chlape mě Vaše výpočty co jste zde předvedl vůbec nezajímají jen ten Váš výsledek je k zasmání a věčná spekulace. Případný zájemce si může stáhnout tabulku a sám si na základě testu určit NH3 ve vodě a míru jeho škodlivosti. www.akvarista.cz/… Myslím že to bude pro mnohé daleko jednoduší než vaše "vysvětlování". P.S. už jste se byl podívat někde v teplárně na tu vaši obrovskou RO???

Prošel jsem si zpětně vaše příspěvky a lituji, že jsem to neudělal dřív - neztrácel bych s vámi čas.
Melete páté přes deváté a když vás někdo nachytá na švestkách, (a není to jen tento případ), utečete od meritu věci a pozornost nasměrujete na zástupný problém.
Nejprve si své teorie o světle, živinách, amoniaku, výrobě destilované vody pro technické účely ap. ověřte, (srovnejte s realitou), a pak s nimi choďte na veřejnost. Máte v tom pěkný "guláš"...
BTW: Evidentně si nějaké hlubší přemýšlení nepřipouštíte. I když napíšu nesmysl, vy jej přijmete, aniž byste se nad takovou okatostí pozastavil.
... koncentrace NH3 by se při tomto pH (8,6) denně zvýšila o 0,036 mg/l, týdně o 2,55 mg/l...
Tím končím, tvá Máňa.

Při pH 8,6 by podíl NH3 činil cca 18%, tzn., že koncentrace NH3 by se při tomto pH denně zvýšila o 0,036 mg/l, týdně o 2,55 mg/l. A to je snad málo???

Naměřit v akváriu při pH 8,6 na konci týdne 2,55 NH3 mg/l. Je 3,5 x víc než jakýkoliv organismus snese. Smrtelných (otrava) je už 0,75 mg/l NH3. Věřte nebo ne Ravolka má pravdu. Na konci týdne při tomto pH by už neměla co krmit. Pěkně jste nám to vypočítal side.

0,75 mg/l NH3 odpovídá dle tabulky od sery zhruba 5mg/l NH4+ při pH 8,5.
O,O3 mg/l NH3 odpovídá 2 mg NH4/l při ph7 = nevratné poškození organismu ale žijou, mají "pouze" trvalé následky.

Váš druhý příklad - Pak tedy při teplotě vody 25 st.C a pH 7 bude NH3 pouhých 0,55%, tzn., že koncentrace NH3 by se denně zvýšila o 0,0011 mg/l, čili za Raviolkou uvedený týden o 0,08 mg/l.

Na konci týdne O,O8 mg/l NH3 při pH 7. Side už jen O,O2 mg/l zjištěného amoniaku (čpavku) vede k dlouhodobému poškození žaber u ryb.
O,O8mgNH3/l při ph 7 odpovídá zhruba 1O mgNH4+ /l.

Ano Raviloka v článku uvedla příklad jen na krmení. Myslím že pouze pro představu čtenáře kolik se dostane do vody celkového dusíku jen při denním krmení. V akváriu ale nemáme dusík jen dík krmení. Ryby vylučují žábry samotné NH4+, odpadlé listy od rostlinek atd. Aby jste tedy dosáhl těchto hodnot nemusíte do akvária cpát celou plechovku krmení do týdne. P.S. samozřejmě od neutrálních hodnot pH aby jste neměl opět pocit že musíte někoho školit o vzniku (jedovatosti čpavku na základě pH

...v jiném příspěvku jste mě odpověděl že vaše voda v akváriu má 0,3mg NH4/l... Většina testu NH4/NH3 dokáže odhalit (zabarvit) činidlo až tak od O,5 mg...
Je pravdou, že jste položil otázku, kolik NH4 jsem naměřil, a já na ni reagoval tak, jak by reagoval snad každý, kdo má s měřením amoniaku zkušenost - napsal jsem vám, jak asi vypadala hodnota, kterou si vybavuji. (Mimochodem - nenapsal jsem 0,3 mg, ale 3 mg.)
A protože test AM od AQUARu (stejně jako jiné testy, viz i vaše poznámka) měří sumu NH4/NH3, odpověděl jsem, že cca 3 mg/l. Takže dodatečně upřesňuji - naměřil jsem cca 3 mg NH4/NH3/l. Tento údaj vám ale nic dalšího o podílu NH4+ a NH3 neřekne, když nevíte, jaké pH v akva standardně mám...

Že jakákoli měřitelná koncentrace NH4/NH3 v akva znamená, že je něco "špatně", to je bez diskuse. Tak ještě dodám, (abych se k tomu nemusel vracet), že podíl NH3 se pohyboval v koncentraci někde kolem 0,007 - 0,02mg/l.
Napsal bych i důvod, kdy (proč) může v rostlinném akva takto amoniak "vyskočit", ale to nebylo předmětem diskuse...

...o čem píše Raviolka? Píše snad o iontové formě NH4+ ? Ne, píše o čpavkmu. Znovu 1,4 mg/NH3 amoniaku - čpavku...
Nevím, jestli to ještě někoho baví, ale zkusím to znovu...
Raviolka píše o amoniaku, který ve vodě tvoří dvě formy: molekulární NH3 (silně toxickou) a iontovou NH4+ (téměř netoxickou).
Poměr těchto dvou forem je určován hodnotou pH a teplotou.
Pokud Raviolka spotřebuje ke krmení rybek ve 100 l akváriu za cca půl roku 39 g krmiva, které obsahuje 46% proteinů, denně tímto krmivem dodá do vody 0,1 g (100 mg) proteinů. Proteiny obsahují cca 16% dusíku, tzn., že do uvedeného 100 l akvária dodá denně 16 mg dusíku.
Při rozkladu proteinů (amonifikaci) je dusík z organických látek mineralizován na amoniak. Amoniak je z 82% tvořen dusíkem, tzn., že dodáním 100 mg proteinů (= 16 mg dusíku) se do vody dostane cca 20 mg amoniaku. Koncentrace amoniaku se tak zvýší (denně) o 0,2 mg amoniaku/l vody.
A teď k tomu, co vám stále nějak uniká...
Jak už jsem dříve několikrát a v tomto příspěvku výše uvedl, kolik bude z tohoto "celkového" amoniaku v molekulární formě (NH3) a kolik v iontové (NH4+), to bude záviset na pH a teplotě vody.
Uvažujme dvě varianty - vodu s pH 7 a pak s pH 8,6. (Vyšší pH už nebývá v našich akváriích obvyklé.)
Pak tedy při teplotě vody 25 st.C a pH 7 bude NH3 pouhých 0,55%, tzn., že koncentrace NH3 by se denně zvýšila o 0,0011 mg/l, čili za Raviolkou uvedený týden o 0,08 mg/l.
Při pH 8,6 by podíl NH3 činil cca 18%, tzn., že koncentrace NH3 by se při tomto pH denně zvýšila o 0,036 mg/l, týdně o 2,55 mg/l.

Snad už konečně pochopíte, že závěr: "a to by nebylo už co krmit", skutečně platí "omezeně", a to v závislosti na pH (a teplotě), jak jsem napsal.
(Pokud ještě stále tápete, zeptejte se Karnal, proč m.j. napsala:
"Jenže Raviolka v příkladu vliv ph vynechala. Koneckonců se chtěla dobrat jen toho, kolik se do akvária nacpe týdně dusíku, pokud ho nebude mít co spotřebovávat. Toho bych se tak moc nedržela. Navíc, aby se dosáhlo stoprocentní přeměny NH4 na NH3, musí se zvednout ph v akváriu na hodnoty 11 a více, ale to asi nebude co krmit už ten první den...)

BTW: Kdyby těmi (po týdnu) 1,4 mg amoniaku/l myslela Raviolka skutečně jen molekulární formu (NH3), při pH 8,6 by musela denně do 100 l akva nasypat 1,3 g krmiva, takže to zmíněné 39 g balení by jí vydrželo 30 dní, ne půl roku.
Při pH 7 by tu pixlu krmiva musela do akva nasypat denně celou.

Side v jiném příspěvku jste mě odpověděl že vaše voda v akváriu má 0,3mg NH4/l. Vodovodní čistá voda má tak organické znečištění v hodnotách 0,009 mg/l, Většina testu NH4/NH3 dokáže odhalit (zabarvit) činidlo až tak od O,5 mg.