Reverzní osmoza

Přesně, kojenecká voda je úplně obyčejná kohoutková voda s přísnější normou pro NO3, nám tu třeba teče "kojenecká" voda z kohoutku, ale s demineralizovanou vodou z RO to nic společného nemá. Navíc jak tu zaznělo o plýtvání vodou v případě osmózy, tak lít do akvária vodu z PET flašek už by mi přišlo jako úplný úlet.

U me rozhodne odpadni voda vnivec neprijde. To co mi vytece do odpadu, jde pres cisticku do retencni nadrze, z ktere zalevam zahradu.

tak jak která kojenecká.. www.centrumvody.cz/… .Pro krevetky třeba dobrý..

Např. zde složení kojenecké vody Rajec: www.rohlik.cz/…
Určitě není demineralizovaná, chutnala by pěkně hnusně a k RO vodě má daleko. Kojenecká voda musí mít především nízké dusičnany.

Někdo tady doporučoval kojeneckou..

Pokud je myšleno obyčejná neperlivá, tak ta je určitě mineralizovaná dost, v lepším případě je z nějakých vrtů, v horším stočená vodovodní.

Zdravim zkousel nekdo obyčejnou vodu z kramu jake ma parametry zda se dá srovnávat s vodou z RO?

Záleží na požadované množství vody, ale poměr zásadně vylepší druhá membrána, zapojená do série na výstup odpadní vody z první membrány. Dále tlak vody, pokud není optimální, je třeba nasadit pomocné čerpadlo. A další zásadní vliv má teplota vstupní vody. Samozřejmě je otázka, za se to vyplatí, u 20l vody týdně asi ne, ale pokud se vyrábí týdně řádově stovky litrů, potom už optimalizovat RO smysl určitě má.

Můžu více info? Jak se dostat na poměr 1:1? Díky.

To, že to tak máte vy, neznamená, že to nejde dělat jinak. Není problém dostat se na mnohem lepší poměr (klidně 1:1) a odpadní vodu využít, ale to už se opakuju...

Plýtvání vodou. Pro získání nějakých 20l osmotické vody, vypustíte odhadem 40-80l tvrdé vody bez užitku do odpadu. Časem i víc jak se budou zanášet filtry.

Pak bych ti doporučil se buď domluvit přímo s nějakým instalatérem, bude přesně vědět, co je potřeba, ale pár stovek to bude stát. Nebo zajít do nějaké vodo/instalo firmy (Neumann, Ptáček,...) a nechat si poradit. A když ti blbě poradí, tak tě to taky bude stát pár stovek.

Rozdvojku jsem nasel s tim, ze jeden vstup ma na hadicku od 8mm. Viz odkaz co jsem posilal. Jen nevim, jestli neni hadicka uzsi, abych ji tam narval. Nerad bych za to zbytecne vyhazoval prachy.

Určitě jde sehnat rozdvojka na odpad, bude i v hobby marketech. Na hadici k pračce to určitě držet nebude, to musí být pevná trubka.

No ja mam v technicky mistnosti, kde chci mit RO, prave jen odpad na pracku. A tam nevim jestli to navrtani bude tesnit.

To je ovšem způsobeno spíše neoptimálním tlakem, nebo sestavou, odpadní voda bude vždy (i ta se dá využít), ale je možné celkem snadno dosáhnout poměru kolem 1:1.

Vetšinou se to napojuje navrtáním odpadní trubky a přidělání hadičky z RO takovou svorkou, hadička má 1/4" - www.mangala.cz/…

Plytvani ceho/cim?

Zdravím. A není to tak trochu plýtvání? Já na 20l osmotické vody napustím "odpadní" půl vany.

Ahoj. Planuju poridit RO a chtel bych se zeptat, jestli pujde odpadni voda pripojit k tomuto sifonu u pracky. www.onlineshop.cz/…
Ten slabsi konec je na prumer 8-16mm, nevim kolik ma ta hadicka...

Připadá Ti to jako hloupost, ale je to tak: restriktor patří na odpadní hadici.

To je jediné co jsem se nedočetl v návodu. Restriktor byl napojený na odpadní hadici. Což mi přišlo jako hloupost. Ale v návodu jsem to nenašel. Kde má bylo správně? Hned na přívodu vody do RO?
Díky

A máš tam zapojený restriktor? Někdy bývá restriktor s oplachovacím ventilem pak je potřeba otočit ventilem aby brzdil průtok.

Zdravím,
Dneska jsem si dovezl novou 3 komorovou RO s DI a po zapojení mi teče z RO silný proud vody jako by tam RO vůbec nebyla. Z odpadní hadice kape voda velmi slabě. Vše je zapojeno podle návodu a netuším kde dělám chybu.
RO mám napojenou na sprchu, vstupní tlak vody neměřím jak, ale podle internetu by měl být tlak co největší.
Díky za případné rady

Ah so. Já měl za to že je to udáváno jako ppm, tedy v mg/l. Díky za vysvětlení.

Zdravím.
Chyba je na straně uživatele. Jednotka meq/l odpovídá mmol/l. Musíš tu tvrdost GH 7 převést na mmol/l a to je 1.25 mmol/l. Mirek

Zdravím. Dneska jsem si tahl do mobilu appku Seachem Doser. Nicméně jsem poněkud rozpačitý z výsledků, které mi ukazuje. Ta appka by měla počítat dávkování chemie.

Konkrétně jsem zkoušel ověřovat dávkování Seachem Equilibrium do osmotické vody. Návod píše zvýšení o 3-6 GH dosáhnete přidáním 16g na 80l vody. Já měním 10l v 54l akvárku, takže dávám adekvátně 2g, když je déle zarostlé tak i 3g. Orientačně mám změřeno GH kolem 7dH (papírek). Tedy odhaduji cca 75-100 mg/l

Nicméně když použiji Seachem Doser - aplikace se zeptá na množství přidávané vody, současnou hodnotu GH a požadovanou hodnotu GH (meg/l). Zadávám tedy 10L , po osmóze 0 , požadováno 100 meg/l.

Načež mi to vzhodí že mám použít 13,2 lzicek, nebo 211g!!! Seachem Equilibrium

Je chyba v aplikaci, nebo v uzivateli? Máte s tím někdo zkušenost?

Okej, tak odpoviem si sam.

Sranda fungovala bez zavaznejsich problemov.
-investicia: cinan cerpadlo 16 eur aj s dopravou. Oficialne podla stitku
DC 12V
80W
0.9MPa max tlak
5.5l/min
Posledne dve su tazko overitelne, Napojene na 120W tiez cina zdroj, utiahol to v pohode ani sa nezahrial.
Napojil som ho na osmozu a spustil - cerpadlo ma automaticky spinac, pri nizkom tlaku (ked zatvorim privod vody) sa vypina.

Prve skusenosti: Dostal som s nim cca 0.65-0.7MPa a uz tam sa celkom trapilo. Hreje sa to priserne, radsej som do neho nechal fukat pomerne silny ventilator.

a teraz troska cisel:

Pri 0.65MPa som poskocil na 0.35l/min co robi peknych cca 133 GPD.
Co ma troska zarazilo bolo to, ze z RO tiekla voda pod rozlisovaciu schopnost obycajneho peroveho TDS metra (TDS 03 z invitalu) Ukazovalo to 0-1. Pri nizsom tlaku bez cerpadla mi sla voda okolo 3-4 ppm.

Takze plusy su jasne, fungovat to funguje, znacne sa urychlila vyroba vody
Minusy - cerpadlo je teda znacne hlucne a hreje sa. Pri ofuku sa ale na nom dala udrzat ruka a prestalo to smrdiet.
Ako to ovplyvni membrany po prvom pouziti neviem zatial povedat.

Poslednu vymenu vody som uz meral ako dlho napustam cca 70-80l vody. Teoreticky by som to mal s 150GPD zmaknut pri idealnom stave za plus minus 3.5 hodiny. Mne to trva 2x tolko cize realne mam aj s 2 membranami v serii ledva nieco cez 75GPD. Je mi jasne ze teplota vstupnej vody tomu dva krat nepomaha, ale tu neviem ovplyvnit. Mozem aspon cerpadlom zdvihnut tlak.

Ak zoberiem tabulku od vyrobcu tlakovy faktor x teplotny faktor vychadza mi nasledujuce:
tlakovy faktor: 0.35MPa - 0.75
teplotny faktor: 16C - 0.754
vysledna hodnota je 0.5655, co mi priblizne sedi s vyssie uvedenymi meraniami.

A teraz uvaha:
Pridam cinana cerpadlo - namatkovo nieco ako toto www.aliexpress.com/…
V principe chcem polpalcove vstupy/vystupy aby sa to jednoducho dalo napojit na 3/8 hadice cez pushfity.
Takze hypoteticky by som mohol dostat nove hodnoty:
tlakovy faktor: 0.7MPa - 1.58
teplotny faktor: 16C - 0.754
vysledna hodnota je 1.19132 plus minus v idealnom stave, ale aj ked sa dostanem na nieco pod faktor 1.0 bude to uspech.

Ma sancu to fungovat alebo mi tam este nieco chyba ?

Dakujem za navedenie spravnym smerom

Já koupil naALI za pár korun ale má to i Invital www.rostlinna-akvaria.cz/…

Třeba tady. Doporučuji si zkouknout video průvodce reverzních osmoz na konci stránky.
www.profiplants.cz/…

Ahoj díky za radu. Kde koupit měřák na vidivost?

Změřit tlak v systému RO a nebo změřit TDS měřičem vodivost výstupní RO, pokud je 0-0,35 je OK (tedy membrána). Jinak takto :

Životnost systému RO
Membrána - cca 30 000 l vody / 1,5 roku
Uhlíkový filtr - 5 680 l
Sedimentační filtr - 11 360 l
DI filtr - 2000l

Ahoj všem. Mám RO asi rok.Asi super věc. Jen ted jsem si všimnul že mi to vyrábí nějak rychle vodu. Jak poznám že je potřeba vyměnit filtry?

Díky moc, no odšrouboval jsme ostatní a opravdu je přívod kolem média a odvod vody středem tak to bylo asi od dodavatele taky dobře.

Musel bych to rozmontovat, ale jestli se nepletu, tak vstup jde okolo a vložkou s mixbedem jde voda zespodu a vytéká nahoře středem. Těsnění je každopádně nahoře.

Prosím o radu mám koupenou - čtyřstupňovou RO, mám dotaz jak je to s napojením vtoku do DI filtru z membrány. Přišlo mi od dodavatele složeno tak, že vtok by po napojení z membrány byl veden vnějším pláštěm do středu média a ven, volal jsem a psal dodavateli a napsali mi že mám napojit tak jak je smontováno, tedy vnějším pláštěm jde voda přes něj do středu - pánův kolega na telefonu poradil úplně opačně tedy ze středu ven, jak tedy otočit správně nebo je to jedno. Díky za rady.

Ahoj. No ono je to technicky mrtvá voda čili je čistá sloučenina, ale já se přiznám, že v práci máme taky chladící okruh z demi vody, která vzniká kondenzací v parním okruhu a začal jsem doplňovat třetinu vody v akvárku právě s ní.Má lehký zákal který mi po několika dnech filtr zlikviduje ale zatím...

jedna technická, když děláme DEMI vodu není žádný odpad Tak to není voda, kterou bys měl používat v akváriu.

Díky za radu, jedna technická když děláme DEMI vodu není žádný odpad RO kterou bych případně koupil jede RO voda a část je odpadní tedy větší spotřeba. Dále se ptám není li takto vyrobená Demi voda pro ryby toxická - samo sebou nehodlám to lít do akva ale jen přimíchávat.

Nevím jestli dobře chápu, vodivost jsem měřil byla velmi nízká možná i nulová - píšeš/te že žádný rozdíl, lze tedy použít pokud je vodivost nízká ?

Demi vodu(zbavenou minerálů) můžeš vyrábět pomocí RO - voda se protláčí přes membránu, nebo pomocí ionexů, které se následně regenerují.
cs.wikipedia.org/…
cs.wikipedia.org/…

Žádný rozdíl, demivoda (“technická “destilka)se vyrábí pomocí RO. Nejlepší bude změřit vodivost vaší demivody - pokud by byla vyšší, může se jednat o technicky změkčenou vodu aby netvořila vodní / kotelní
kámen - pak ji jako náhradu použít nelze, jde jen o výměnu, nikoli odstranění m.l.).

Zdravím může mi někdo prosím vysvětlit jaký je rozdíl vody z RO a Demi vodou, kterou mám k dispozici (vyrábíme pro napuštění systému plyn.kotlů) respektive, zda ji můžu použít-díky. (hledal jsem na netu, ale nikde srozumitelné vysvětlení nenašel.

Je mi jasné pane Sid, že nepotřebujete poučovat, ale protože text budou možná číst i méně znalí došel jsem k přesvědčení, že musím něco i vysvětlit, abych předešel indukovaným nedorozuměním a dotazům.

Tomu, že při intenzivní nitrifikaci dochází k poklesu pH a alkality rozumím.
Je samozřejmě špatně zvyšovat alkalitu jedlou sodou (NaHCO3).
Není pochyb, že je přirozené a správné ke zvýšení alkality a pH používat drcený vápenec, či jinak uhličitan vápenatý (CaCO3) nebo případně dolomit, kterým je uhličitan vápenatohořečnatý (CaMg(CO3)2) v případě, že je žádoucí přidávat kromě vápníku i hořčík...
(Dolomitický vápenec (CaMg(CO3)2) a všelijaké formy „polovypáleného“ a „vypáleného“ dolomitu možná způsobí další rozvoj diskuze, do které se už NEBUDU zapojovat!)

„POLCALC“ je prostředek určený ke zvýšení pH zemědělsky využívané půdy. Je to jemně mletý druh vápence, který je (nějakou technologií) homogenizován do tvaru granulí, aby se při této konzistenci dal rovnoměrně aplikovat na zemědělsky využívanou půdu za účelem zvýšení hodnoty pH půdy a současné obohacení půdy o vápník.
Má deklarovaný obsah CaCO3 a MgCO3 na hodnoty dle tohoto odkazu: polcalc.pl/… a též: polcalc.pl/… .
Vaše zkušenosti, pane Sid dokazují, že s velmi dobrým výsledkem lze „Polcalc“ použít při vložení do akvarijního filtru nebo přímo při aplikací do akvária ke zvýšení pH, spolu se zvýšením alkality a obohacením vody o vápník.
(Je otázkou, zda technologie homogenizace do granulí není nějak pro akvaristiku nevhodná…, ale nejspíše není.)
Přikláním se k tomu, že konzistence jemně mletého vápence zpracovaného do granulí patří k nejvhodnějším formám pro rozpouštění…

Moje provokační reakce v mém předešlém příspěvku měla připomenout, že až tak nezáleží jen na formě uhličitanu vápenatého (CaCO3), a že bez volného kysličníku uhličitého (CO2), respektive vzniklé kyselině uhličité (H2CO3), se jakkoliv skvělá forma uhličitanu vápenatého ve vodě nerozpustí.
Při odkyselování filtrací přes uhličitan vápenatý (CaCO3) se jedná o reakci oxidu uhličitého (CO2) s uhličitanem vápenatým (CaCO3) a jde o tzv. vápenatouhličitanovou rovnováhu reprezentovanou rovnici: CaCO3 + CO2 + H2O = Ca(2+) + 2HCO3(-).
Při odkyselování vody filtrací přes uhličitan vápenatý (CaCO3) vzrůstá na každých 10 mg/l volného oxidu uhličitého (CO2) koncentrace hydrogenuhličitanů (HCO3) v odkyselené vodě o 0,454 mmol/l, tj. o 27,7 mg/l, či jinak (akvaristicky srozumitelně) stoupne alkalita o 1,27 dKH (dKH = 2,8 x HCO3 [mmol/l]).
Odkyselovací účinek, kromě již výše uvedeného, přirozeně závisí na době kontaktu (rychlosti proudění ve filtru), teplotě a složení vody a současně na druhu a zrnění uhličitanu vápenatého.

I přesto, že z mého příspěvku vzniká „článek“, musím ještě připomenout:
Při namočení drceného vápence může prudce a krátkodobě stoupnout pH (i přes 9 a to jen na několik minut). Způsobuje to skutečnost, že povrch vápence bývá okysličený a na povrchu vzniklý kysličník vápenatý (CaO) reaguje s vodou na zásaditě se projevující hydroxid vápenatý (Ca(OH)2). Proto je vhodné filtr nebo jen samotný uhličitan vápenatý (CaCO3) před vlastním nasazením propláchnout. Jinak se nic neděje, protože hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) s kysličníkem uhličitým nakonec zreaguje na hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2).

www.lhoist.com/…
www.lhoist.com/…

Pro „mineralizátory“ osmotické vody !!!:
www.szu.cz/…

...O existenci a skvělé rozpustnosti jakési reaktivní formy CaCO3 mne, prosím, račte někdo poučit. Z příspěvků není zřejmé, zda je potřeba při rozpouštění CaCO3 práskat bičem a proč je nutno mít předem to CaCO3 přesně navážené...
Poučovat bych si vás nikdy nedovolil, jen zkusím popsat svou zkušenost.
Provozuji systémy, ve kterých vlivem intenzívní nitrifikace dochází k poklesu pH a alkality. Obvykle se k úpravě těchto vlastností používá jedlá soda. To ale není v mém případě žádoucí kvůli kumulaci sodíku, proto používám CaCO₃.
Vyzkoušel jsem různé druhy vápence - mramorovou drť, vápnitý dolomit, dolomitický vápenec, níže zmíněný Polcalc.
A protože mám k dispozici 1x týdně výsledky laboratorních rozborů vody, mohu poměrně objektivně posoudit, jak se vlastnosti vody mění při použití různých druhů chemie, tedy i to, jak rychle se rozpouští různé druhy vápence.
Z vašeho příspěvku je zřejmé, že nejste žádný laik, proto bych vás chtěl požádat o radu: co byste mi doporučil použít ke zvýšení alkality, která bez úpravy klesá na neměřitelnou úroveň (pod 0,15 mmol/l), když zároveň potřebuji dostat do vody uhlík, ale nemohu zvyšovat koncentraci sodíku a raději ani draslíku, kterého mám jinak v systému dostatek?
Dodám, že systém je "uzavřený" a poměrně objemný, tedy výměny větších objemů vody nejsou žádoucí...
(Ke zvýšení pH, které bez úpravy padá k hodnotám ~ 5,5, používám KOH.)
Děkuji, přeji příjemný den!

K příspěvkům níže.
Jsem s úsměvem.
O existenci a skvělé rozpustnosti jakési reaktivní formy CaCO3 mne, prosím, račte někdo poučit.
Z příspěvků není zřejmé, zda je potřeba při rozpouštění CaCO3 práskat bičem a proč je nutno mít předem to CaCO3 přesně navážené...
Vzpomínám, že podobné … „rady“ už tady na webu kdysi rozdával pan Maq.
Tímto, neříkám, že nelze (asi komplikovaně) CaCO3 rozpouštět …

Je můj názor, že laik by neměl fušovat do věcí, kterým nerozumí.
Pokud jde o tu cílenou mineralizaci vody a pokud je vůbec ta osmóza nezbytná, tak by se měl (laik) naučit „křížové pravidlo míchání“ a míchat tu osmotickou vodu s vodou vodovodní nebo nějakou jinou vhodnou (asi ne přímo minerální) vodou (takovou vodu potom už jen případně doplnit (dosypat) reálně smyslnými solemi …).
Je potřeba si uvědomit, že na internetu je VELKÁ spousta zavádějících rad, mezi které patří i ten někde níže zmíněný a v praxi nepoužitelný kalkulátor pro míchání CaCO3, různé webové stránky a rady ve fórech.
CaCO3 (v jakékoliv formě) není totéž, co je, nebo jak se chová kuchyňská sůl !!!

Přesně, jak píše Silviebaris - určitě se najde rozumné využití. Doporučit mohu např. na přihnojení "zakyseleného" trávníku.

Tak nemusíš to sypat jen do akvária,pohnojit můžeš i zahrádku..a ještě ti pochybí..

25kg ,s tím budou hnojit ještě moje vnoučata , nebo celý okres Tábor ,menší balení jsem nenašel ,ale cena je pakatel ,dík za zdroj .