Reverzní osmoza
0 04.03.2009 10:53 zeryk – Re: JuraS
pokud chci vyrobit 50 l vody tak mě jde do háje cca 250 l vody. Takže je potřeba na 50 l cca. 300l vody.A to ji nemám z 0 hodnotama No3 - 5; Gh - 4; Kh - 3 Vše závisí na tlaku a teplotě vody, měj se Petr
U každého se to může lišit.
0 04.03.2009 10:51 V – Re: JuraS
Čím větší tlak, tím větší účinnost. Takže naplno.
0 04.03.2009 10:50 zeryk – Re: debian
podívej se tady
www.mangala.cz/… kamarád ji tam kupoval a říkal ochota atd. takže doporučuji.
Já ji mám s Pepinova útesu a už tam nikdy nic nekoupím.
Pouze můj názor Petr
0 04.03.2009 10:46 JuraS – Re: filipsi
Nechci nic zadarmo..to ani nejde...takže když nechám jímat vodu do sudu obsahu 60 lt tak stejné množství vody odteče do odpadu ? Nebo do odpadu kvůli 60 lt vody pustím 300 lt vody ?
Pořád vychází cena 1 l permeátu úplně "někde jinde", než u technické "destilované" vody.
V mých podmínkách vyrobím cca 10% permeátu, cca 90% vody jde do odpadu...
Vodné + stočné 1m3 vody aktuálně cca 60,- Kč. Z 1m3 vody vyrobím cca 100 l permeátu. 1 l permeátu mě tedy stojí 0,60 Kč + náklady na amortizaci RO...
(Jasně - 90% čisté vody do odpadu je plýtvání...
)
Takovou nejakou podobnou hodnotu vypustis.
Zkus to prepocitat na cenu destilky, pripadne demi kolony, regeneraci a pryskyric. Holt dostat "to" z vody neni zadarmo, stale mi vychazi RO jako nejlevnejsi reseni.
0 04.03.2009 09:31 JuraS – Re: tkrul
Tu od mangaly se chystám také koupit. zarazilo mě jen podíl čisté vody kteou využiju oproti odpadní která skončí v kanále..jak to máš z praxe ty ?
0 04.03.2009 09:20 JuraS – Re: filipsi
No stejně nechápu..tlak mám průměrný, bydlím v bytovém domě ne v paneláku, jsme zapojení na vodovod a bydlím v 3 NP..
kvalita vody například dle laboratorních testů od VaK Nymburk je tady
www.vak-nymburk.cz/…
Jde mi o to abych kvůli 50 lt čisté vody nevypustil do kanálu 300 lt vody..nemožnost úvah o nějakém zapojení do záchodu, sbírání na zalívání kytek atd...
Ne. Tedy v podstate ano, osmozu pripojis an otevreny kohoutek, ale podil odpadni/osmoticka voda je ruzny, dle tlaku, tvrdosti , ....
0 04.03.2009 09:04 JuraS Trochu nechápu co jste tady psali a v návodech k RO to co mě zajímá jsem nenašel. Tedy prakticky. Připojím RO na třeba sprchu. Pustím naplno kohout s vodou a nechám téct vodu z RO do zachytávací nádoby a odpadní do odpadu ? Je to tak ? Nebo může být voda puštěna jen trochu ?
0 04.03.2009 08:58 JuraS – Re: fanda1
Mám tomu rozumět tak, že naplno pustíš vodu z kohoutku a za hodinu ti vyteče z RO 8 lt čisté vody ?
Starší reakce
0 07.01.2009 17:51 Toony – re DrBolíto:
pry to likviduje i jiny latky.nasel sem to na akvarista.cz ale kde presne je to uz nevim.bylo by to hledani na dlouho.jj chapu, ze je mozny, ze bakterie sezerou vsechen NO3, ale to uz si pohlidam
Nikde jsem nečetl že by odstraňoval něco jiné než NO3. Kytkám to naopak může "ublížit" pokud spotřebuje všechen NO3 musí se to hlídat, případně pak uměle přidávat NO3.
0 07.01.2009 17:25 Toony – DrBolíto:
No zajimavy určitě to vyzkouším. co se takhle cetl o denitrifikacnich filtrech, tak se daji sehnat od 2500,- toto je od dost lacinejsi
diky
0 07.01.2009 17:23 Toony – re zrada:
odkaluju a co sem si takhle cetl, tak denitrifikacni filtr srayi dost hodnotz NO3 a jinzch odpadnich latek.navic to dost vzrayne prospiva rzbam i rostlinam.takze proc to nemit v akva....odkaluju jednou tydne 1/3 vody pane chytrej...
Jak jsem již psal "přívod bych řešil rozbočkou na vývodu externího filtru, zredukovanou na hadičku 2-5mm vývod bych pak ještě přiškrtil." Průtok vidím spíše na kapky.
Re: zrada
Jde o denitrifikátor pro mořská akvária kde je to nutností, v sladkovodním je to diskutabilní, někdo kdo má vysoký vstup si tímto může pomoct.
zrada napsal: Je k neuvěření, kolik ptákovin jsou ochotni lidi řešit a do jakých kuriózních postupů jsou ochotni se vrhnout, jen aby nemuseli dělat věci pořádně.
Ve tvém případě bude nejlepší denitrifikační zařízení odkalovací hadice a kbelík.
Zlatá slova, zrak mi plane ;)
0 07.01.2009 15:32 Jiřánek – Re: Sid
Zdravím kolegu z Olomouce. Můžete prosím prozradit, kde se nějaká vhodná stůdánka v okolí OL nachází? Dostal jsem typ někde u Jívové...
0 07.01.2009 14:49 Toony – re: DRBolíto
tak jsem se díval na Vám poslanej odkaz,zaujal me sirovy denitrator. je tam mala fotka, alenejak si nedokazu predstavit jak tomam zapojit, aby to fungovalo.pochopil sem ze k tomu musim pripojot nejak čerpadlo s malym prutokem.ale jak?to uz sem se nedocetl. nemate jeste nejakej odkaz?
dik
0 07.01.2009 12:37 DrBolíto [254] - Rostliny Pokud jste jen trochu zručný, tak si ho snadno vyrobíte sám a nemusíte platit nesmyslné sumy za plastovou trubku se sírou. Také si to chci zkusit na malém akvárku kde udržet rovnováhu jde s těží.
Tady v češtině malé pojednání i s obrázkem jak to vypadá.
pmdd.mrp-cz.com/… 0 07.01.2009 12:24 Toony – re: DrBolíto
ja ho potrebuju urcite, mam moc rasv akva anedari se rostlinam.navic i rybam to prospeje a oc bych pro ne neudelal
hledal sem na ebay.com, ale nevim jak to zadat aby mi to vyplivlo jen denitrifikacni filtry
Můžeš zkusit Sírný (síra Sulphur) denitrifikátor nebo Vodka Filter.
Ten sírný se mě zdá lepší díky svojí bezúdržbovostí, přívod bych řešil rozbočkou na vývodu externího filtru, zredukovanou na hadičku 2-5mm vývod bych pak ještě přiškrtil. Otázkou je, zda je to vůbec potřeba.
0 06.01.2009 23:02 Toony – re Matalan
Denitrifikacni filtr? to slysim prvne.jdu googlovat, kdyby si mel nejakej peknej odkaz, tak posli.dik
0 06.01.2009 22:55 Matalan – Re: ezechiel
Jak píše ezechiel, NO3 není jediná látka, kvůli které se vyměňuje voda, jen je nejrychleji se hromadící, proto se o ni tolik mluví. Těch látek je tam daleko víc, takže i v případě, že by se vám podařilo nastolit "dusíkatou rovnováhu", by jste vodu měnit museli. I když ne tak často.
Co se týče Denitrifikačního filtru, tak ten samozřejmě nemusí být velký a jeho pořízení není až taková věda, jak si mnozí myslí. Nejlepší je koupit si komerční výrobek (ebay od cca 2500kč) a dle návodu zapojit a začít nastavovat. Jestli máte dostatek trpělivosti, tak za měsíc se vám podaří docílit rovnováhy mezi denitrifikací a přísunem živin bakteriím. Dále je to téměř bezúdržbové, jen jednou za cca 2 roky doplníte přiživovací tablety (nenákladné).
Nemám teď bohužel mnoho času se rozepisovat, ale samozřejmě že NO3 v akváriu není konečný, pouze se hromadící produkt. Myslím, že dostatečné vysvětlení ohledně koloběhu dusíkatých látek tu již podáno bylo a dostupných zdrojů je mnoho. Co bych ale ještě vyzdvihl: výměna vody se přece proboha nedělá (jen) kvůli NO3.
Ještě bych přidal vlastní zkušenost, že v akváriu mám o něco méně NO3 než ve zdrojové vodě a s časem jeho koncentrace ještě klesá. Takže pokud měním vodu, naopak si NO3 do akvária dodávám.
Jestli chcete RO jen kvůli NO3, vykašlete se na to.
0 04.01.2009 23:26 Romiš – Re: Kourahon
Chtěl bych nějaký popis jak vyšší rostliny v aerobním prostředí zpracovávají dusičnany
Nitrát se přijímá pomocí tzv. přenašeče, který vzniká teprve když jsou buňky vystaveny nitrátu.
První fází zabudování nitrátu do syntetických sloučenin je jeho redukce. Ta má dva stupně.
Nejprve se nitrát redukuje na nitrit působením reduktasy nitrátu:
NO3– + NAD(P)H + H+ > NO2–+ NAD(P)+ + H2O
Dusitan se redukuje na amoniak v chloroplastu nitritreduktasou, které dodává elektrony feredoxin redukovaný prvým fotosystémem.
Amoniak vzniklý redukcí nitrátu se ihned zabudovává do organických sloučenin.
K zabudování může docházet dvěma reakcemi:
α-ketoglutarát + NADH + NH3 > glutamát + NAD+ + H2O
glutamát + NH3 + ATP > glutamin + ADP + Pi
Prvá reakce je katalyzována dehydrogenasou glutamátu, druhá synthasou glutaminu.
Glutamin může přecházet v glutamát reakcí
glutamin + α-ketoglutarát > 2 glutamát
kterou katalyzuje glutamin-oxoglutarát aminotransferasa.
Z primárních produktů se asimilovaný dusík přesouvá na další aminokyseliny transaminacemi, působením aminotransferas...
Pomohlo vám to?
Jasně. Vždyť Češi vesele přerybňují dokonce i holandské nádrže :o) ...
Dobrá dobrá, už to beru.
Takže nutná výměna vody není proto že to z 99% nejde (rovnováha mezi nitrifikací a denitrifikací v nádrži), ale proto že to v 99% nikdo nedodrží (poměr producenti a konzumenti)
google - vyziva rostlin, fotosynteza, bunecna struktura, nitrifikace, denitrifikace ....
Je toho mnoho a mnoho, vse bylo napsano mnohokrat. Bez zakladu chemie asi tezsi k pochopeni
.
Lepe brat to jako fakta.
Ty dvě otázky jsem trochu vyhrotil, to beru.
Že se pro rostliny doplňuje hnojení, které může mít a mívá i dusíkaté látky je jasný.
Nejsem chemik, takže v této diskusi nemohu pokračovat. Uznám to.
Jen mi vysvětlete větu: Dusičnany jsou konečným produktem aerobní mineralizace organických látek.
A větu: Udržet denitrifikační kolony nebývá jednoduché.
Chtěl bych nějaký popis jak vyšší rostliny v aerobním prostředí zpracovávají dusičnany
Prostě se smiřte s tím, že rostliny jsou schopné jako zdroj dusíku využívat NH4+, NO2- i NO3-. NH4+ využívají nejraději (jeho zpracování je energeticky nejméně náročné). "A co z nich dělaj?" Stačí když vypíchnu aminokyseliny (→ bílkoviny) a heterocykly (např. nukleotidy resp. DNA)? Jak už psal filipsi, výměna vody je nutná tehdy, když rostliny (producenti) nestíhají vstřebat produkty konzumentů (živočichové) a destruentů (bakterie). Výměna vody je o nastolování rovnováhy v systému, který byl špatně založen (převaha "znečisťovatelů" nad rostlinami).
Edit: Nechce se mi to hledat na netu, ale pokud chcete, můžu Vás odkázat na několik dobrých učebnic fyziologie rostlin (případně biochemie).
Filipsi jaké jiné zdroje, které tvrdí něco jiného máte na mysli?
To co jsem citoval je ze stránek Aqua-vai a od Rataje, a podobně zpracované informace jsem "potkal" i jinde, pokud máte zdroj informací který uvádí něco jiného, tak o ně mám fakt zájem (to nemyslím ironicky). Budu rád když mě nasměřujete. Ač laik, studuju to fakt pečlivě. Bav mě to.
Díky.
Ne. Nitrifikaci a denitrifikaci vubec nerozporuji. Jen to co pises o par prispevku niz, ze dusicnany jsou "konecna" a ze se ve vode hromadi.
Zapominas ale na to, ze i rostliny i zivocichove pouzivaji dusik jako jeden ze zakladnich kamenu stavby tela.
Hromadeni N-latek v akvariu znamena jedine - ze je zde vice producentu nez konzumentu, ze do akva vice dusiku pridame (voda, krmeni), nez odebereme (voda, vzrostle rostliny, odkaleni). Kazdy, kdo nema vodu prilis na N bohatou, ma hodne rostlin a primerene ryb, trpi nedostatkem N v akva. Rostliny ho primo zbavuji hlavne casti amoniaku a dusicnanu. A vodu meni z jinych duvodu nez jejich odstraneni.
...a že rozporujete i toto (což je jen jiný zdroj, více odborně popisný):
NITRIFIKACE
je proces, při kterém je čpavek (amoniak) nitrifikačními bakteriemi oxidován na dusitany (nitrity) a v dalším stupni pak na dusičnany (nitráty). Tento proces se podílí na odčerpávání kyslíku z vodního prostředí (viz biochemická spotřeba kyslíku BSK). Může také dojít k poklesu pH vodního prostředí. Dusičnany jsou konečným produktem aerobní mineralizace organických látek.
DENITRIFIKACE
je proces, při kterém v anaerobních podmínkách (bez přístupu kyslíku) bakterie redukují dusičnany a dusitany na plynný dusík nebo jeho oxidy ( N2O, NO ). Při pH vyšším než 6 převažuje produkce plynného dusíku. Tímto procesem je možno vodu zcela zbavit rozpuštěných dusitanů i dusičnanů. Nejčastěji je využíván v mořské akvaristice. Lze jej však využít i ve sladkovodních nádržích - ve speciálních případech. Udržet správný režim denitrifikační kolony nebývá jednoduché a ekonomicky je ve většině případů výhodnější (částečná - pravidelná) výměna vody v akváriu.
Rozumím Vám správně že rozporujete toto - cituji relativně jednoduchý zdroj:
Amoniak je dále oxidací (za přístupu kyslíku) pomocí nitritačních bakterií přeměněn na stále ještě pro ryby škodlivé dusitany NO2 (proces nitritace). Tyto jsou pak v další fázi nitratačními bakteriemi oxidovány na dusičnany NO3 (proces nitratace), které jsou rybám nebezpečné už jen ve velmi vysokých koncentracích. Dusičnany jako konečný produkt oxidace těchto sloučenin, tzn. koloběhu dusíku nazývaného jako nitrifikace, se ve vodě hromadí a jejich únosnou hodnotu udržujeme v naší nádrži pouze pravidelnou částečnou výměnou vody. Celý průběh procesu nitrifikace je závislý na dostatku kyslíku, probíhá pouze v aerobním (kyslíkatém) prostředí.
V prostředí anaerobním (bezkyslíkatém či při velmi nízkém obsahu kyslíku) může probíhat denitrifikace, kdy při opačném postupu denitrifikační bakterie využívají kyslík z dusičnanů, které jsou redukovány na dusitany a dále na molekulární dusík. Při nedostatku kyslíku však mohou probíhat i velmi nebezpečné hnilobné procesy, kdy vznikají zapáchající a pro ryby jedovaté látky jako metan nebo sirovodík.
No vidis to. Tak jeste peclivost zvys, nebo radeji zdroje vymen
.
Proc mam dusicnanu v akva vode min nez v kohoutkove? Presto vodu rad menim. Mozna mene casto, nez clovek s vice rybymi a mene zeleni, ale menim.
(edit - co z nich delaji se radeji ani neptej, jsou to vetsinou vzorce dlouhatanske)
Z NO3 a z prvků staví pletivo, ne? Navíc rostlináři musí NO3 dohnojovat, protože akvárko spotřebuje více, než vytvoří?
Částečná výměna vody je jako vyvětrání a taky může částečně přihnojit vodu.
Podíval jsem se na to pečlivě u několika zdrojů na webu - co se týče odbourávání dusičnanů, tak denitrifikace NO3 probíhá (údajně) pouze anaerobně (bez přístupu kyslíku) a vytvořit takový vnější filtr který by splnil tyto podmínky je (údajně) téměř nemožné. Možná někdo kdo má třeba filtr 2-3x větší než objem akva, ale to sou extrémy. Běžně sou NO3 v nádrži konečná.
Kontrolní otázka: Kdyby rostliny uměly NO3, proč bychom měnili v akva vodu?
A doplňující otázka: Co podle Vás ty rostliny z NO3 dělaj? (podle osy: Amoniak - NO2 - NO3 - ?)
2. odstavec - Ne, povivej se na to jeste jednou. Rostliny "umi" spotrebovat dle nekterych pramenu vsechny formy, ale predevsim, spolehlive, prvni a posledni z tohoto kolecka.
To Yirka: Funkce 12/12 znamená že filtr běží 12h jednou intenzitou a 12h jinou. Já to mám nastavené od 9 do 21 na mírně silnější proudění a přes noc (21:00 - 9:00) na velmi malé proudění. Denní silnější proudění je kvůli eLkům a očividně jim to svědčí. A přes noc se zas snažím všechny ryby nechat od proudu odpočinout - i když může někdo namítnout že v přirozeném prostředí teče potůček stejně prudce v noci jako přes den, tak já oponuji že rybky mají v přírodě větší variabilitu výběru proudění a na noc se uchylují do tišin. Každopádně si nemyslím že 12/12 má významnou souvislost s růstem NO3
To ezechiel: Netroufám si Vás "školit" neboť sám se považuju za sotva pokročilého začátečníka, ale vaše tvrzení že: Akvárium neprodukuje dusičnany protože produkce je v rovnováze se spotřebou se nemůže týkat NO3, ty jsou konečným produktem (odpadem) koloběhu. Dobře zaběhlý filtr a rostliny přeci pomáhají z amoniaku (vylučování ryb) "udělat" Dusitany (NO2) a z nich pak následně Dusičnany (NO3). Toť vše. Dusičnany se hromadí vždy a především proto musíme všichni měnit jednou za čas vodu. Jen jde o to jak často - přerybněné nádrže obvykle velmi často a holandské rostlinné které sou skoro bez ryb, pak téměř vůbec, ale jednou za čas taky.
Každopádně u mě to nebude žádná záhada - prostě rostlinky docela fungujou, a rybek vč. eLkovejch zvířat je holt dost na to že nestačí výměna vody která čerstvá z kohoutku má už cca 40mg NO3! Zkrátka jsem rozšířil řady používatelů RO - a postupně jsem dvěma výměnama 1/3 vody snížil dusičnany na pro mě nevídaných 10mg a teď budu čekat co to udělá. Asi tak...
Starší reakce
Jak to máš s filtrováním, nemám zkušenost s tou funkcí filtru12/12. Není problém v tom?
I přírůstek 25 mg/l za týden je hodně. Já mám zdrojovou vodu také asi 25 mg/l, ale hodnota se dále vůbec nezvýší - akvárium tedy neprodukuje dusičnany (resp. produkce je v rovnováze se spotřebou). Pravděpodobně dobře zaběhlý filtr a rostliny. Když chci něco snížit, používám dešťovou vodu a nemám s tím problém. Stejně tak dešťovou vodou napájím ze střechy i jezírko a také žádný problém.
No trochu sem to s těma hodnotama přehnal, za týden to je řekněme z 25 na 50. Taky sem se před měsícem dostal nepatřičně do přerybnění, ale už jsem to zredukoval a pomohlo to. Problém někde "in" nevylučuju, ale teď hlavní problém vidím v tom že voda kterou chci snižovat NO3 má 25 a někdy možná i víc - jestli maj vodárny normu do 50, jak tu někdo psal, tak to sice chápu, ale je mi to plat prtný
No jestli vám za týden vylezou dusičnany o 35-55 mg/l, tak logicky není problém ve zdrojové vodě. Něco nebude v pořádku v akváriu samotném. Pravděpodobně pokud byste použil vstupní vodu bez dusičnanů, do týdne jich budete mít už něco kolem 45 mg/l.
No já nepotřebuju RO kvůli snížení tvrdosti, ale hlavně kvůli snížení NO3. Hodnoty dusičnanů mi dost narůstají, no a voda kterou 1x týdně vyměňuju má 25 - 50 podle SERA testu (Praha 6) takže to je "z bláta do louže". Rostlinky sice jakž takž rostou, ale rybky maj holt i tak převahu. Chci se kvůli mým oblíbeným L-kům dostat s NO3 níž a jinou cestu než RO nevidím. Teď sem před Vánocema zkusil měnit obden 1/4 vody 3x za sebou v 6ti dnech a dostal sem se stejně jen na 25
a po týdnu mi to stejně vyleze na 60 - 80! Potřebuju čerstvou vodu dávat "s nulou" pak věřím že to bude o.k.
...většina znečištění se nasbírá až při pádu...
Pokud myslíte nečistoty sesbírané "se střech", pak je to možné. Pokud budeme uvažovat o emisích, (ve smyslu znečištění ovzduší), pak platí, co jsem napsal o možnosti "kontaminace" (vody, která u nás spadne ve formě srážek), i ve vzdálenosti až stovek km.
Je možné, že víte o o zdroji levné RO, ale jak jsem napsal - v obchodech, kde jsem ji kupoval, stál litr kolem 7,- Kč.
Souhlasím - pořizovací cena RO může být pro někoho luxus, stejně jako akviško samo o sobě. Nebo cokoli jiného. Je holt potřeba se smířit s tím, že nebudeme mít v životě všichni stejné možnosti...
Vaši poznámku o pohodlnosti nechápu.
Přidat reakci
1 ...... [42] 44 45
Zpět na obsah sekce Technika • Zobrazeno 50207x