Reverzní osmoza

Takže jestli tomu dobře rozumím, tak ten materiál v těch válcích při průchodu vody pomalu mizí protože s ní chemicky reaguje, jinak tvůj článek jsem četl je zajímavý, ale nenašel jsem tam odpověď na tohle. Zvažuju o koupi reverzní osmózy nebo demikolony a chtěl bych vědět vše okolo toho protože chci zjistit co vyjde levněji, u osmózy se musí měnit membrána, je tam odpadní voda a u demikolony se musí nějak doplnit ten katex a anex, to nevím jak, někde jsem se dočetl že pomocí NaOH a HCl, ale jak? To se jako naleje do těch válců??? Kdesi jsem četl že voda si c tom katexu a anexu dělá nějaké kanálky a to má prý taky vliv. A ještě by mě zajímalo k čemu je tam ten třetí válec, ve tvém článku je napsáno o jednom válci kde zbydou soli a o dvou válcích kde je deionizace kvalitnější, k čemu by mohl být ten třetí válec???
Dík

Celý článek je zde:http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-183
A kdybys to chtěl opravdu odborně,tak je to zde:http://maniakva.sweb.cz/odkazy.htm

Možná,kdyby sis hlídal všechny vlákna tebou založená,tak ba ses to dozvěděl.Toto je výňatek z mého článku,na který jsem ti už dával odkaz.Myslím,že je to jasné,ale holt se musí číst:

Stálá (síranová) tvrdost

Je dána koncentrací kationtů vápníku a hořčíku ve vodě. Tvoří ji hlavně síran vápenatý a síran hořečnatý. K jejich odstranění používáme srážení působením hydroxidu vápenatého a uhličitanu sodného, čímž se rozpustné hydrogenuhličitany a sírany převedou na méně rozpustné uhličitany - uhličitan vápenatý a hydroxid hořečnatý.
Odstranit stálou (síranovou) tvrdost vody můžeme pomocí iontoměničů (anexy, katexy) v demineralizačních kolonách, a to dvěma způsoby.

1) Buď v jednoduché (jednoválcové) koloně (v tzv. Na cyklu), kdy jsou soli vápníku a hořčíku nahrazeny ekvivalentním množstvím sodných solí. Tato voda bude mít nižší uhličitanovou i celkovou tvrdost,ale bude v ní zachován vysoký obsah solí. Toto je částečná demineralizace.

2) Nebo v klasické (dvouválcové) koloně tzv. cyklu OH- a H+, kdy silně kyselé katexy v cyklu H+ zachycují všechny kationty a mění je za anionty vodíku a silně bazické anexy v cyklu OH- zachycují všechny anionty a mění je za ionty hydroxylové. Jednoduše, ionexové odstraňování všech kationtů a aniontů z vody, včetně sloučenin křemíku. Tato voda má velmi nízkou uhličitanovou i celkovou tvrdost, ale i díky velmi nízkému, až nulovému obsahu solí, také mizivou vodivost do 5µS/cm. Toto je demineralizace úplná.


Další možností je použít reverzní osmózu. Ta je založena na využívání jevu zvaného osmóza. Jestliže jsou v přírodních podmínkách (to jest bez dodatečného tlaku) dva roztoky s rozdílnou koncentrací látek v nich rozpuštěných (např. voda s vyšším a nižším obsahem soli) odděleny polopropustnou membránou, pak molekuly čisté vody začnou přes tuto membránu přecházet z roztoku méně koncentrovaného do roztoku koncentrovanějšího, dokud se koncentrace roztoků na obou stranách membrány nevyrovná. Na membránu přitom působí tlak přecházejících molekul - tzv. osmotický tlak. Když však na koncentrovaný roztok působíme tlakem vyšším než je osmotický tlak, pak voda proudí opačným směrem a z koncentrovaného roztoku prochází čistá voda na druhou stranu membrány, zatímco rozpuštěné látky jsou odváděny do odpadu. Toto je také demineralizace úplná, avšak s vyšší (pro chov choulostivých druhů dostačující) vodivostí do 15µS/cm. Jedinou nevýhodou je, že na jeden díl demineralizované vody z reverzní osmózy jsou až tři díly vody odpadní.Stálou tvrdost vody můžeme snížit mícháním s vodou demineralizovanou, destilovanou, dešťovou, nebo vodou z horských potoků. Pokud máme ve štěrku obsažen vápník, nebo hořčík, snížení tvrdosti bude složitější, neboť se nadále bude dostávat do vody, a zvyšovat její tvrdost. Přítomnost vápníku ve štěrku zjistíme klasickým octovým testem, kdy štěrk ve skleničce zalijeme octem zhruba 1 cm nad štěrk, a pokud štěrk perlí i po 1-2 hodinách, je nevhodný pro ryby z měkkých vod.

Zvýšit ji můžeme přidáním vápence, dolomitu, ulit, nebo drceného korálu. Při zvyšování tvrdosti vody zvyšujeme i její vodivost resp. mineralizaci.

Takže jak funguje reverzní osmóza už je mi jasné, mohl bys mi prosím říci na jakém principu pracuje demikolona? Ten Anex a kanex se casem zanese nebo jej ubývá? K čemu je ten třetí válec? Přikládám foto demikolony, ty tři válce napojené "v sérii" to je celá demikolona nebo je k tomu ještě třeba nějaký předfiltr?
Dík

Pro tebe je to samozřejmě jednodušší, ale neuvědomuješ si že nikdo není povinen ti zde vypisovat rozsáhlé články znovu, když už je kdysi třeba do fóra napsal. A nepodceňuj dlouhodobé akvaristy že neví co je to konduktivita či tvrdost, to z těch tvých párhodinových aktivit zde těžko můžeš posoudit.
Málokdo také hned začíná odchovem, (ono to skončí stejně spíše snahou o odchov) náročnějších rybek. Většina úspěšných chovatelů začala od píky a každý má nějaké své know how (česky jak na to )než se dopracoval k výsledkům. Většinou se rád o zkušenosti podělí, málokdy však jsou-li vynucovány tvým způsobem.

A přečetl jsi si ty dva odkazy co jsem ti místo tebe našel Nemusíš umět anglicky, já to také neumím ale zadat něco do vyhledávače snad zvládneš, je toho v češtině dost a dost Jde o to že jsi nemusel zadávat dvě otázky na úpravu vody, stačilo jeden a v tom se ptát na další věci, když už jsi nechtěl nic hledat A ještě pokaždé jiný nick na důvěryhodnosti také nepřidá!

Řekl bych,že pro tebe nemá cenu se do něčeho pouštět!

To je lepší založit hned dvě otázky jen si napsat jiný nick

Jo a pokud chceš "množit " ryby a ptáš se tak začátečnicky (chtěl jsem napsat něco trefnějšího) a plaveš v tak zásadních pojmech a technickém vybavení tak .....

Co tak studovat ? Podívat se na google a zadat "úprava vody" ??? Co tak si zavolat do libovolné vodárny ? Co si tak nejprve ujasnit pojmy a využít třeba vyhledávání tady na fóru ?

Standardna reverzna osmoza neodstranuje NO2/3 ani PO4, treba si kupit taku, co ma ako posledny stupen navyse vymienac iontov ("ion exchange unit").

Chtěl bych množit náročnější rybky jako jsou tetry císařské nebo discusy...dá se to použít i tak že bych si přez den nebo noc pustil do prezdneho akvárka tu osmozu a az bych jej mel napustene tak bych ji zase vypnul, vysusil a uklidil do doby nez budu vodu zase vypoustet nebo je nutné aby osmoza nebo ta deminokolna bezela stale v obvodu akvarka??

Demikolona např. zde: www.akva.sk/…

odstraňuje z vody kationy a aniony - čímž ji demineralizuje a změkčuje.

psát nějak víc asi nemá smysl. projděte si internetové shopy, oboje se dá pořídit relativně levně, záleží pro jaký typ akvárka to chcete použít, jaký máte objem, čeho chcete dosáhnout? atd...

Co takhle zkusit nejdřív něco najít ve fóru rybicky.net/forum/8701…
rybicky.net/forum/5084…

Reverzní osmóza: en.wikipedia.org/…

V podstatě jde o speciální proces membránové filtrace. Tzv. osmotický tlak je obrácen, takže při přechodu kapaliny přes filtračí membránu je možno (podle struktury membrány a daného tlaku) docílit jakéhosi rozdvojení původní kapaliny na tzv. retentát a permeát. Řečeno stručne a aplikováno na akvaristiku - vleješ tam vodu a na jedné straně vyleze chemicky úplně čistá voda (mnohem čistčí než např. destilovaná) a na straně druhé všechen sajrajt, který před tím obsahovala (používá se zejména na odstranění chloru, dusičnanů a stopových prvků. osmóz pro akvaristiku se dělá hodně - vždy záleží na průtoku kapaliny, na objemu filtrační membrány, tlaku atd. používá se nejčastěji pro mořskou akvaristiku.

Chtěl bych se zeptat jak fungují tato zařízení, jak pracují, jejich rozdíly a provozní náklady.
Díky

Tak uvidíme jak rychle se bakterie chytí a započne rovnováha. Dodavatel dna mi předepsal vodu poloviční tvrdosti než kterou mám v akva, takže proto ta demi před zalitím s vírou že bakterkám tím smícháním moc neublížím.

Vědec vám to potvrzuje, řekl jste to celkem pěkně Je fakt, že svým způsobem je pro mnoho bakterií "jedem", ale když ji přilejete do akvária, opravdu bacily neotrávíte

To je asi nedorozumnění, ani destilka překvapivě není prosta bakterií (toho by asi šlo dosáhnout pouze ve sterilním prostředí), jen díky té organické a anorganické téměř prázdnotě, nesplňuje podmínky pro život vyšších organizmů. Takže ji nelze používat k nějakému hubení bakterií. Ježíš to jsou věty, to mně místní vědci možná budou cupovat, ale jako empirik jsem o tom přesvědčen.

Někde tady padl názor, že je osmotická voda jed. Zalévám nové akva. Když vodu ze založeného akva naředím těsně před použitím s demi, tak zabiji hodné bakterky ?

Sú tak asi 5 a viac cm. Ale zase až taký začiatočník nie som. Toto je už môj druhý pokus. V starom bydlisku som mal v menšom akva 5 kusov, ale oženil som sa a presťahoval. Aj predtým som mal tvrdú vodu a nažívali si v pohode aj sa sem tam vytreli. Ale keď som sa presťahoval (urobil som väčšie akva) tak mi 4 kusi odišli. Musel som z práce chodiť do zahraničia tak sa o akva veľmi nestaralo. Ostal mi iba jeden kus a už asi rok je v pohode, tak som sa rozhodol mu zohnať parťákov. Obával som sa agresivity z jeho strany, ale bol som milo prekvapený plávajú pekne všetci spolu. Chcel by som aby sa mali u mňa fajn, preto som rozmýšľal nad RO. A ako som už spomínal máme vlastnú studňu a mám strach aby vo vode neboli nejaké nebezpečné latky pre nich.

Já nepsal,že děláš chybu,jen se to obecně doporučuje právě pro větší náchylnost malých terčů k různým nemocem proto,že ještě nemají plně vyvinutou vlastní imunitu.A začátečník,si s nimi ve velkém procentu neporadí.Stalo se mi,když jsem ještě odchovával,a stává se těm,co stále odchovávají,že během třeba půlroku se jeden a ten samý chovatel staví pro ryby i 3x,4x...protože mu zašly.Kde pak myslíš,že je chyba?
S koncem tvého příspěvku souhlasím,je to tak,ale radio odchovávat nechce,proto jsem mu psal,že se terči dají CHOVAT i v mnohem tvrdší vodě.Terčovec díky mnohaleté domestikaci zvládne mnohem více,než jen tvrdší vodu...

Pardon, že se ptám v této otázce..ale disky jsem si dal akva dal také..kvůli cenám jsem vzal právě "prcky" a v pohodě rostou..jak se pozná, že dělám chybu ? že umírají ? nebo jestli žerou ? nevím..prostě terčovec je jen ryba z určitého biotopu a +- autobus vyžaduje podmínky srovnatelné s tím co má po tisíce generací zakódováno...je li podmínkou pro vývoj jiker do plůdku měkká voda s xyz pak se jim taková musí dodat (chci li množit disky)...

Dle mého mínění je RO pro běžný chov zbytečná,jde jen o to,zvyknout ryby na vyšší tvrdost a to není problém,ale volba je na tobě,v měkké vodě se samozřelmě budou cítit lépe,mají to zakódované,ale není to podmínka.
Pro zdárný růst terčovců je mnohem více faktorů než jen voda,takže jak budou velcí záleží zčásti na genetice a zčásti na tobě...
Psal jsi,že s terči začínáš...pro začátečníka je lepší brát ryby alespoň kolem 7 cm,menší jsou náchylnější.Jak velké jsi bral?

Tak teraz neviem či mám kúpiť tú Ro alebo nie. Ja skôr chcem terčovce len chovať pre potešenie ale odchovávať sa ich netrúfam. Či tá RO v tomto prípade nebude zbytočná. Moja voda má tak 15-17 dGH° a ph7. Myslíš že v takejto vode budú dobre rásť a nažívať si? Chovateľ od ktorého som ich kúpil ich mal v mäkkej vode a keď som mu spomenul že uvažujem nad RO tak s tým súhlasil, že to bude lepšie aj ryby a aj rastliny. Čo by si mi ty poradil?

Ano,je to tak.
Terčovec se vytře v jakékoliv vodě,ale rozmnoží se jen v měkké s nízkou hodnotou pH a nízkou vodivostí.Čím vyšší je stálá(síranová)tvrdost,tím vyšší je vodivost,ta má co dělat s osmotickým tlakem,který se dá vysvětlit asi takto:

Jestliže se zárodek budoucí ryby nachází ve vodě chudé na soli (v hypotonickém roztoku), má snahu čerpat vodu ze svého okolí do svého těla, které je relativně "slanější". Zárodek neúměrně zvětšuje svůj objem, jeho životní funkce jsou narušeny a nakonec hyne. Obráceně, nachází-li se rybí zárodek ve vodě s vysokým obsahem soli (v hypertonickém roztoku), je svým okolím "odvodňován", nežádoucím způsobem zmenšuje svůj objem a rovněž hyne. Čím vyšší je koncentrace rozpuštěných solí ve vodě, tím vyšší je osmotický tlak.

Proto se dělá tzv.vývojová voda,aby se jikry dostatečně vyvinuly až k larvám a dále k potěru.Pro snížení pH se nechává tzv.zkysnout,nebo se upravuje chemicky,záleží na vstupní vodě.Ve tvrdší vodě opravdu lépe rostou,ale zda to je minerály,či nikoliv,o tom si netroufám diskutovat.

Vzhledem k tomu,že vývojová voda má většinou takové parametry které má málokdo v akváriu,nechají se zvykat mladé ryby na vodu tvrdší,bohatější na minerály,ze kterých čerpají ale jen některé.To ale není důvod jim další minerály a vitamíny nepřidávat,ale většinou jsou alespoň v nějaké míře zastoupeny v suchých krmivech.Můžeme si pomoci i sami různou směsí apod.

Nejlepší stimulace pro vyprovokování ryb ke tření,je výměna vody za chladnější a živé krmení,to je to pravé afrodisiakum.Navodí se tím pocit období dešťů a to je na množení ta nejpříhodnější doba.

Ještě poznámku na konec,znám chovatele,který dělá krásné ryby,které jsou zvyklé na 22°dGH,a jsou to opravdu výstavní ryby...

Je to tak jak píšeš a to do písmene, až na ty hrubky

S podobným názorem jsem se už také setkal, a to u lidí, o jejichž znalostech a zkušenostech nemám zrovna důvod pochybovat.
Asi by se mohli vyjádřit lidé, kteří mají k těmto rybám blízko...

Co ja na to? Pokud nekdo napise "stymuluje", asi bych radu ignoroval.

Dnes mi na inom fóre niekto odpísal : "Diskusi a ine ryby lepšie rastu v tvrdej vode - dokazom je voda v nemecku, netvoria sa v nej tak nalevniky a ma potrebne mineraly pre rast cichlid. Makku vodu treba len pre vyter a prelovenie ich potom este lepsie stymuluje k rozmnozovaniu." Kedže som začal nedávno chovať terčovce tak ma to trochu šokovalo. Čo vy na to?

Jen dodam, ze i na cistotu filtrovane vody.

Tlak vody má vliv jen na množství přefiltrované vody. Poškodit to nemá jak.

Je možne napojiť RO na domácu vodárničku v ktorej kolíše tlak vody. Môže to nejak poškodiť RO?

jj přesně tak, proto jej tam ani nemám v příslušenství, jen to prodražuje....

dikes za info. ten proplachovaci ventil sa mi zda teda vcelku zbytocny. pokial ten nakres www.mangala.cz/… chapem dobre, tak uplne staci vypojit ten regulator prutoku a nechat to chvilu tiect...

Jde o to, jakou máte vstupní vodu, pokud jí máte tvrdou jako my tady, a musel by jste pro vhodnou vodu někam jezdit či nějak jinak upravovat tak se to vyplatí. Předsi jen 1300 litrů ročně je celekm dost
Já vodu z RO mám nejen pro akvaristiku ale i do kávovaru, to jsem tu už taky psal, kafe je výrazně lepší. Navíc je to potom pro vás vše jednoduší. Vodu si necháte předem nakapat a pak už buď přímo, nebo smícháním s původní vodou (pro dosažení žádaných parametrů) lejete do nádrží.

Proplachovací ventil? Ten ja u mojí RO nemám, ale jde o to, že jednou za čas jim otočíte aby odpadní voda mohla odtékat bez odporu a očistila tím lím membránu od zadržených nečistot a minerálů....

chcem kupit tu RO z mangaly. potrebujem poradit, na co presne sluzi ten oplachovaci ventil www.mangala.cz/… a ci sa mi to oplati kupit. (viem ze to tu uz spominali, ale nepochopil som to ). potrebujem cca 25l vody na tyzden.

Volne prochazeji take plyny.
Co oh- ?

koukni na www.goro.cz ty osmozy vyrábějí

Občas jsem donucen použít nějaký ten překladač, ale když si záměrně nechám přeložit něco z němčiny, nestačím se divit, co z toho nakonec vyleze... Takže s tou angličtinou z překladače jsem hodně opatrný. Nebo spíš - nahraný...
No, já mám trošinku jiné vysvětlení, proč je permeát kyselý.
A totiž proto, že kyselinotvorný kationt H+, resp. oxionové ionty H3O+, volně membránou RO procházejí, zatím co podstatně větší anionty nikoli.

Co www.google.com/… , pomerne mocny nastroj pro ty, co necim nevladnou (ja tam strkam vetsinou nemcinu)?
Az ted koukam, ze je to ze stranky, co se jim vetsinou vyhybam (reklama na filtry a domaci "vodni" systemy). Sahl jsem po prvnim, co bylo po ruce.

Vnímám sice, že se v tom článku z vašeho odkazu diskutuje úloha uhličitanového systému ve vlivu na pH permeátu, ale jak víte, engliš moc nedám... V dojč by něco nebylo?
Nebo alespoň stručný překlad...?

Tak mi to nedalo a poměřil jsem permeát(1 den odstátý) po 1,5 roce používání RO (cca 5000l permeátu) a také po velmi dlouhé době i brněnskou vodovodní vodu:

voda GH; KH ;pH; NO3
permeát 0; 0,6; 5,85; 15
vodovod 21; 11; 7,1 ; 40

Samotného mě výsledky překvapily. pH sonda zkalibrována dnes.

Donedávna jsem si také myslel že většinová složka permeátu je CO2 ( ale jenom u vody s dostatkem karbonátové tvrdosti > 1.5 mmol ) a až pak zbytkové anionty a kationty v podstatně menším podílu. Proto se za osmózu ještě dává odbublání.

Donedávna jsem si také myslel že většinová složka permeátu je CO2 ( ale jenom u vody s dostatkem karbonátové tvrdosti > 1.5 mmol ) a až pak zbytkové anionty a kationty v podstatně menším podílu. Proto se za osmózu ještě dává odbublání.

Tak jinak, HLAVNI pricihou poklesu Ph je toto: www.freedrinkingwater.com/…
? Uz lepsi?

...Tu kyselost vystupni vody zapricinuje co2 v ni...
Příčinou nízkého pH permeátu není CO2.

To je tezke, bylo by treba vic veci. Treba to muze souviset s vystupni tvrdosti, ktera se treba pohnula, treba to muze souviset s tlakem vody ....
Ale je hodne divne, ze jsi mel Ph u osmozy nove 7.

filipsi napsal: Tu kyselost vystupni vody zapricinuje co2 v ni.
Nová RO dělala 7pH, nyní po roce a půl 5.4pH. Odkud se to CO2 tedy bere ve vyšší míře? A pozor, stejně nízké pH zůstává po týdením odstátí permeátu.