Filtrační média

Já to taky neřeším, otevřu, mrknu a zase zavřu.

Pokud citelně neklesá průtok, asi bych to neřešil.

V tom filtru je to 50:50 s biomolitanem. Naposledy, což bylo cca před měsícem, když jsem akvo viděl se mě výkon filtru nezdál nějak výrazně nižší, je to tuším JBL 900, ale jistej si nejsem.

Já ho měl tady: rybicky.net/nadrze/9630 a musel jsem fitr čistit co pár měsíců...

Hmm, asi ten filtr budu muset při příští návštěvě otevřít. Běží to cca rok a je to 100 litrová nádržka s černejma neonkama a u dna nějaký pancéřníčci, takže žádný extra bordeláři, majitel je experimentátor, tak jsem do toho šel.

Mně se liapor velmi rychle "ucpával" tam, kde jiné materiály "držely".

Spíš liapor, tam jsem problém nezaznamenal.

Obávám se, že je to dané složením hmoty. Je to prostě primárně substrát a ne filtrační hmota. Já osobně bych raději neexperimentoval.

ale to asi nebude dlouhodobé, nebo jo ?

Vypadá zajímavě, ale jak jsem si našel informace pH (10% vodní suspenze) je 5,5 takže je kyselý. S tím opatrně a určitě bych ho nepoužil pro Afriku nebo moře. Jinak si myslím, že jsou účinnější filtrační hmoty viz. třeba již zmiňovaný zeolit.

mate někdo zkušenost použití terramolu jako filtračniho media ? mam frakci 1-3mm a pohledem je to hodně porezní material.

No jo,tak velkou né ,ale pod cca 4 cm jó A bacha na podrážky

Pod velkou vrstvou? Tak to už mlčím a šoupu bačkorama.

Tak schválně,jestli na tý fotce někdo najde jediný zrnko Je bezpečně pouze v zadní části pod velkou vrstvou flexi.A ostrý moc není,i když pancíky bych na něm řádit nenechal

Heimdall napsal: Mně osobně se zeolit nejvíce líbí jako součást dna. Jasně na druhej a někdy první filtr by se nemělo zapomínat, ale schoval bych ho, protože je trochu ostřejší, tedy ten co jsem měl v rukách.

OK,pánové,já vám děkuji za vaše názory
p.s.:i do dna cca 3 litry přišly

Mně osobně se zeolit nejvíce líbí jako součást dna.

Já to zkusím vyjádřit po sedlácku. Používat ve sladkovodní akvaristice, jasně, ano, beru a snad i vím proč, ale všeho s mírou, jako takový přilepšení, podpoření, doplnění filtračních materiálů.

Zeolit se opravdu používá hlavně pro Afriku a pro moře, nicméně v běžné sladkovodní akvaristice není důvod zeolit nepoužívat. On je jako filtrační médium poměrně opomíjený a je to škoda, protože je relativně levný, snadno dostupný a účinný. Má ovšem i svoje omezení.

Klidně si rejpej Ten zeolit funguje v čerstvě založeným akva,Ledové neonky jsou minulostí-proběhla výměna dna,tak jsem upravil (pokusně) i náplň filtru.Ledové neonky teď vypadají nějak takhle(viz foto,omluv kvalitu-foceno mobilem).

Já, tedy budu za rejpala. Proč v dobře fungujícím akváriu, nota bene kde jsou rostliny budeš dělat takový brekule a vstupovat do nitrifikačního řetězce?
Edit: Já mám prostě zafixovanej zeolit do afriky, ale asi jsem v této oblasti jenom nevzdělán.

Právě,že by žrádlo bakteriím brát neměl,naopak,je dost pórovitý a ty bakterie by v něm měly žít,takže navýšení polochy filtru...

Tohle byl důvod...ochrana před případnými dusitany a hlavně že je pórovitý a udržuje kolonii bakterií.No,budu měřit a hnojit.

Díky Honzo za upřesnění. Prostě sebere žrádlo bakteriím, v tom bych viděl tu poetiku.

Tak zeolitem těch dusičnanů moc neodstraní . Zeolit odstraní z vody amoniak a to formou iontovýměny a biologicky po aktivaci dusitany. Dále naváže molekuly některých organických sloučenin. Dusičnany by odstraňoval biologicky v anaerobním prostředí. Na dusičnany máme selektivní iontoměniče .

amrtin napsal: Však já jim je dodám jinak To je to, čemu tak trochu nerozumím, proč budeš akváriu na jedný straně pomocí toho zeolitu dusičnany odebírat a na straně druhý je tam dodávat, ale neznám souvislosti.

Však já jim je dodám jinak

V akváriu kde chceš mít i prosperující rostliny, bych to považoval za kontraproduktivní opatření, ale na nějakou krátkobobou výpomoc s N látkma, proč ne.

Díky,tak nějak jsem to zamýšlel A je fakt,že NO2=0,NO3=10,takže jsem ještě večer nakrmil trošku ryby(a měnim 2x denně 10l vody,dnes jen večer 20l protože jsem v práci)

Budeš si tím snižovat N látky, tedy dusičnany, přítomnost dusitanů nepředpokládám.

Já doplnil do jednoho koše (TT ex 700) zeolit 2,5-5mm.Udělal jsem dobře,nebo ne?

Tak jsem si to myslel a hlavně se my to tam bude lépe umisťovat,vzhledem k velikosti. Akorát nevím zda my to nezpomalí moc průtok?

Použil bych ten Siporax mini, čímž dáš bakteriím prostor se usídlit na větším prostoru a to je smysl tvého konání.

Chtěl bych doplnit filtrační materiál ve svém filtru Tetra tec 700,mám tam trošku místa a chtěl bych posílit místo pro bakterie. Již jsme to tu malinko řešili,byl my doporučován SIPORAX. Našel jsem tyto dva : www.sera.cz/…
: www.sera.cz/… máte s tím,někdo zkušenosti? Co by jste použily,je v tom nějaký rozdíl,krom velikosti a tvaru.

tak jsem to myslel ale špatně jsem se vyjádřil. takže tomu rozumím tak, že se houba brzy ucpe nečistotami a bakteriemi, ale to se časem ucpe i tady www.akva-exo.cz/… a nakonec i u akvacitu, a pak se musí vyčistit. a rozdíl je v tom mezidobý, které je u houby příliš kratné

Nejde o to, že by nezbylo místo pro vodu, ale o to, že se vytvoří z bakterií a nečistot jakási "hmota" která znemožní proudění vody. A když filtrem nemůže proudit voda je takový filtr na nic.

novy akvacit uz je doma, ale o to neslo. na tohle nazor se asi moc neda nic dodat. jak pro doplneni molitan se ucpe vlastnimi bakteriemi a nezbyde misto pro vodu?

výborná a vyčerpávající argumentace ... teď už snad nikdo pochybovat nebude :o) ...

Rozdíl mezi bioakvacitem a běžným molitanem je, předpokládám, jasný. Pokud použijeme jako filtr běžný molitan tak nám ihned funguje jako spolehlivý mechanický filtr a to díky drobné struktuře a uzavřenosti pórů uvnitř hmoty. Ovšem po čase, když se začnou množit bakterie a začnou tvořit kolonie se takovýto filtr začne ucpávat a to právě kvůli velikosti a uzavřenosti pórů. Bioakvacit oproti tomu má větší a hlavně otevřené póry které zpočátku mají horší mechanickou účinnost, ale jakmile se pomnoží bakterie začne takovýto filtr fungovat jak mechanicky tak hlavně biologicky. Bioakvacit má i výhodu v částečném samočištění kdy se pomnožené (přemnožené) bakterie dostávají díky proudění zpět do nádrže, takže se nám prodlouží nutnost čištění takovýchto filtrů oproti běžným molitanům, které se prostě ucpou. Z literatury mám vyčteno, že pokud vezmeme velikost osidlovací plochy u bioakvacitu 100% tak běžný molitan má cca 30% a to je už pro akvaristiku podstatný rozdíl.

georgi, jde o to objasnit si důvod, proč většina akvaristů tvrdí že dané auto je nejlepší a proč je lepší než jiné

Netuším, kam se chcete tou debatou dostat. Ono to bude fungovat ať tam dáte tu či onu houbu. Ono asi bude záležet na tom, jak dlouho a s jakou účinností to pojede. Přirovnal bych to třeba k autu - každé dojede do cíle, jedno dřív, druhé později s větší či menší spotřebou, ale dojedou...A tak je to se všemi věcmi - dají se něčím nahradit, někdy líp někdy hůř a nebo taky někdy nee

no, tak ale já jsem nemyslel uplně ten molitan na kterém se spí, nebo se dává do sedaček, ale například houbu na mytí aut. tou voda přece taky proteče

Tyto houby by měly být upravené - slepé póry jsou proražené ultrazvukem, takže tudy voda proteče.

tak je vás docela dost tak na tom něco bude. moje teorie - já si teda představuju bakterie jako takový sliz... a ted když si představim sliz třeba na skleněné desce. když ho setřu houbou, tak bych řekl, že se do toho vsákne víc slizu, než když ho budu stírat akvacitem. ale uznávám, že pravdu asi nemám a že kyslík se tam vážně nedostane, jestli ho tedy bakterie potřebují, tak hluboko jsem se zatím nedostal. ale znamenalo by to že www.akva-exo.cz/… tyhle filtry nejsou dobré

Obecně k té ploše:
Představ si třeba plnou cihlu a děrovanou cihlu. Hned ti bude jasné, která má větší povrchové i vnitřní plochy.

Této argumentaci zcela nerozumím. Co je nasákavost a jak souvisí s populací bakterií?

U biomolitanu je hlavní výhodou to, že většina jeho pórů je otevřených, a tedy voda nimi může téměř volně přetékat (vždycky mě fascinuje, že biomolitan propouští světlo, i když se koukám přes ten největší rozměr daného kusu). Když jsou póry uzavřeny (jako v té obyčejné houbě), voda nimi dobře protékat nebude (závisí od materiálu a od povrchového napětí). Do těch příslušných míst nebude dobrý přísun kyslíku a bude se tam tvořit méně bakterií než při stejném objemu biomolitanu a při stejné rychlosti proudění vody. Alespoň takhle si to vysvětluji.

ikdyž pozdě. k tématu bych doplnil malý otazník - když vezmu obyčejný molitan - houbu, tak ten má nasákavost daleko větší, takže by se tam těch bakterií mělo teoreticky přece usadit více, než v biomolitanu a ten průtok bude určitě taky pomalejší. Takový biomolitan musí být velký aby pojmul hodně bakterií, vzhledem k tomu že tam jsou tak velké póry a tím pádem menší plocha pro bakterie. menší houba by přece měla plnit stejnou funkci, ne? nepříjde mi to, jako takový zázrak, jak všude čtu

Díky moc, člověk se pořád učí

Nevhodne maly biomolitan znamena to, ze cokoli kolem nej plave, nacucne do sebe. Pri stejnem prutoku to velky neudela, okolo plovouciho smeti si ani nevsimne, protoze rychlost proudeni vody je na jeho povrchu mala. Od takovychto filtru nechceme aby mechanicky braly smeti z vody, po nich chceme nitrifikaci. Kdyz ale plni ucel, ke kteremu je nevhodny, saje svincik, proste se ucpe. Navic tyhle "plastove ozdoby" ani nenasavaji vodu rovnou celym povrchem biomolitanu, ale uzkymi skvirami v plastu, pres ktere voda vali silenou rychlosti a jeste "zlepsuje" nasavani veskereho svinciku do filtru, do ktereho nepatri, nema sanci dlouho odolavat ucpani.

Nekomu se ovsem neucpe ani tak (ted odhledneme od toho, jak je dobry pro nitrifikaci a moznych dohadu okolo). To muze byt tim, ze nekdo ma vodu jak kristal a nekomu ve vode plave mraky vselijakych drobku. Ja takovou situaci nesnasim, ze v akvariu takhle neco plave, to tam nema co delat. Posledne jsem ani po vymene vody nebyl spokojen, proste jsem ji druhy den vymenil znovu, a kdyby tam neco zretelne viditelneho jeste plavalo, vymenil bych ji zase. Proc se mi ma ve vode neco rozkladat, ceho se mohu celkem snadno zbavit.

Cca 1 x měsíčně pročistím vývod kudy teče voda ven, očistím vrtulku s válečkem a tu šachtičku. Trocha slizu tam je, ale nic šíleného. Ty molitany vevnitř jsou hrozně malé, objemem bych řekla že tak cca 1/2 objemu běžného bublifukového molitanu. Schválně příště zkusím jen vyčistit to ostatní a molitan ne, ale nevím, to se tak rychle zadělat asi nemůže. Po promačkání molitanu se průtok viditelně zvýší. Ono možná je to i tím množstvím a velikostí ryb, třeba kdyby tam bylo hejno vietnamek nebo razbor, tak to bude jinak. Kdybych tam byla denně, tak to tak neřeším, ale bojím se jít na delší volno, když je průtok hodně snížený, aby zase nedošlo k hromadnému úhynu.