Filtrační média

MichalV napsal: prietok vody pri ucinnosti 80% je 88l/h, t.j. 1467 cm3/min
vonkajsia plocha peny 6*11*2+5*11*2+6*5=272cm2
t.j. rychlost prudenia vody penou je 1467/272=5,4cm/min. - v rozmedzi 5-10 pri "hamburgu"
Vyzerá to podľa jednotiek, že to dáva zmysel, ale pozor, je to chybná úvaha!
Uvedená vonkajšia plocha je síce správne spočítaná (chýba horná alebo dolná stena, ale asi úmyselne a je to nepodstatný detail), lenže rozhodne nemožno počítať, že prietok pôjde touto plochou v celom objeme! Pretože vnútri je predsa ešte "vnútorná plocha" rúrkového tvaru, nech má priemer 1 cm a nech je jej dĺžka 7 cm (dole odstup od dna 2 cm, hore tiež, lebo tam bude nejaká pripájacia rúrka), potom je jej plocha 22 cm². Takže prúd vody postupne prechádza vonkajšou plochou a zužuje sa na plochu vnútornú, kde bude rýchlosť dosahovať až 1467 / 22 = 67 cm/min. Samozrejme za predpokladu, že tam nie je žiadna rúrka s dierkami, ale je to celé priechodné, inak by tam pri dierkach bola rýchlosť podstatne vyššia. Práve preto má filter Hamburger vnútro prázdne (voda), používa sa len plášť: sk.wikipedia.org/… - pekne vidno na obrázku.

Žiaľ, prietok vonkajšou plochou nebude takto ľahko spočítateľný. Voda pôjde najkratšou možnou trasou a pri takomto nepravidelnom (pravidelný by bol valec, kedy by vzdialenosť medzi vnútornou rúrkou a vonkajším obvodom konštantná) kvádrovom tvare to znamená, že voda bude prúdiť vždy len stredným pásom stien a nie celou plochou. Všetci, ktorí majú molitánový blok dlhšie, to poznajú - ako prvý zhnedne stred, rohy žiaria novotou. Až keď sa zanesie stredný prietok, postupne začína prúdiť aj bližšie rohom.

Porovnať by sme to mohli teda s molitánom valcového tvaru, ktorý by mal výšku 11 cm a priemer dajme tomu 5 cm. Na prvý pohľad sa môže zdať, že som ubral, lenže faktom je, že keď porovnáme takýto valec s kvádrom 11 × 5 × 5 cm, voda bude valcom prúdiť pomalšie - rovnomerne po celom plášti, kdežto v kvádri budú využité skôr tie 4 stredné pásy neurčitej šírky (kratšia cesta) a rohy budú len zavadzať a brániť prúdeniu (dlhšia cesta). Takže pre ďalšie výpočty počítajme s uvedeným valcom ako náhradou za kváder. Vrch a spodok pokladajme za uzavretý - potom môže vnútorná rúrka prechádzať celým valcom a celá plocha plášťa bude plne využitá. Ak by uzavreté neboli, potom máme problém - ak by rúrka končila bližšie ako 2 cm od okraja, tak by voda šla prednostne tadiaľ (kratšia cesta) a ak by končila ďalej, potom i tak nemôžeme moc počítať s nasávaním cez spodnú / vrchnú stranu a i vonkajší plášť by sme nemali počítať celý.

Takže vonkajšia plocha molitánu tvaru valca 11 × 5 cm bude 173 cm², vnútorná plocha 34,6 cm², čiže voda bude postupne zrýchľovať z 1467 / 173 = 8,5 cm/min až do 1467 / 34,6 = 42 cm/min. Pokiaľ baktérie zvládajú rýchlosť do 30 cm/min., potom hľadajme priemer, pri ktorom sa dosiahne: 1467 / (11 * π * d) = 30; d = 1467 / (30 * 11 * π) = 1,4 cm. Takže pre nitrifikačné účely môžeme uvažovať rozdiel valcov priemeru 5 cm a 1,4 cm, čo je objem: 216 - 68 = 148 ml.

EDIT: Ak by sme boli prísnejší a vyžadovali rýchlosť do 10 cm/min., potom: 1467 / (11 * π * d) = 10; d = 1467 / (10 * 11 * π) = 4,2 cm (je to lineárne závislé, stačilo *3). Takže pre nitrifikačné účely môžeme uvažovať rozdiel valcov priemeru 5 cm a 4,2 cm, čo je objem: 216 - 152 = 64 ml.

vnutorna plocha pri uvahe 20cm2/cm3 a objemu cca 300cm3 = 6000cm2 = 0,6m2
takyto filter by mal zvladnut zlikvidovat 13g krmiva denne (vid Marcel vyssie)
Rátajme teda stredne jemný molitán s 13 cm²/ml, objem filtra cca 150 ml, potom to vychádza na cca 2000 cm² = 0,2 m². Ak berieme, že na 1 kg krmiva treba plochu 66,5 m², potom nám naša plocha filtra zvládne 3 g krmiva denne (pri prietoku 30 cm/min.).

Pri prísnejšom predpoklade prietoku 10 cm/min. je využiteľný objem len 64 ml, to dáva cca 830 cm² = 0,083 m² - teda cca 1,25 g krmiva.

EDIT: Toto všetko sa týka amoniaku. Kto z nás má však v zabehnutom akváriu problém s amoniakom? Ja teda nie, ani vo veľmi prerybnenom chovnom. Čo mi tam robí starosti, sú dusitany (a nakoniec po týždni dusičnany, ale tam pomôže len výmena vody).

ten piesok je fakt zaujmavy vedsinov pouzivaju pieskovu filtraciu v morskych akvariach este tak zistit ake ma denitrifikacne schopnosti

este si dovolim jeden prispevok, na tejto stranke (www.fao.org/…) som nasiel aj vypocet pre akvaponicky filter a povrchovu plochu dalsich materialov.
Vyrozumel som, ze z 200g krmiva vznikne cca 7,5g amonia. Na likvidaciu 7,5g amonia je potrebne 13,3m2 plochy filtra. t.j. cca 66,5 m2 na 1kg krmiva (co je o nieco viac ako uvadzal Marcel)

z tabulky je zaujmave, ze napriklad:
piesok frakcie 0,6-0,8mm ma povrch 5000m2/m3
lavova drt 300 m2/m3
ilove gulicky (keramzit ?) 200-250 m2/m3
hruby strk 150 m2/m3

este k tej "povrchovej ploche". Skoro na vsetkych strankach kde ich predavaju uvadzaju 2450 m2/m3 a dokonca bez ohladu na jeho poreznost. T.j. aj pri PPI10, PPI20 a PPI30 stale 2450 co je na pohlad blbost. naseil som ale na tejto stranke (www.petshopik.cz/…) rozdelenie:

Poréznost biomolitanu Povrchová plocha
PPI 10 (hrubá) 899 m2/m3
PPI 20 (střední) 1266 m2/m3
PPI 30 (jemná) 1447 m2/m3

co mi pripada realne ale dava nam podstatne nizsiu ucinnost nez s ktorou som ratal

Ako vyzera klasicky bublifuk z hladiska vypoctu:

Kompresor s hodinovym vykonom 110 l/h a obycajny "bublifuk" s penou 5x6x11cm (uplne najobycajnejsi ktory mame vsetci niekde odlozeny v skatuly)

prietok vody pri ucinnosti 80% je 88l/h, t.j. 1467 cm3/min
vonkajsia plocha peny 6*11*2+5*11*2+6*5=272cm2
t.j. rychlost prudenia vody penou je 1467/272=5,4cm/min. - v rozmedzi 5-10 pri "hamburgu"

vnutorna plocha pri uvahe 20cm2/cm3 a objemu cca 300cm3 = 6000cm2 = 0,6m2
takyto filter by mal zvladnut zlikvidovat 13g krmiva denne (vid Marcel vyssie)

ak je vypocet spravny, takyto filter utiahne s kludom 300L akva a staci nam uz len "honic"vody ak mame tuto potrebu
ak nechceme pocuvat bublinky, idealne riesenie by bolo pouzit cerpaciu hlavu s by-passom prave s naskrtenim vetvy s tymto molitanom a druha vetva len s hrubym biomolitanom.

schvalne som si spravil vypocet a meranie s mojim externym filtrom eheim 2217 a vysiel mi skutocny prietok 240l/h (1000 nominalny) a rychlost filtrom v cistom priereze 13,8 cm/min.
naskrtil som ho na 98 l/h a rychlost 5,7cm/min. napln mam aj lavovu drt, takze miestami moze byt rychlost aj dvojnasobna a niekde skoro nulova.

Ja jsem cekal, ze teoreticka debata o nudlove polevce podrazdi praktiky. Cenim si kazdeho, kdo je ochoten neco zkouset, protoze sam na to nemam prilis casu, takze mi zbyva jen teoretizovani

Ja jsem fitr+media volil zcela pragmaticky. Podival jsem se na akvaria ktera se mi libi (to je znacne individualni!), a pak jsem techniku sproste okopiroval od tech, jejichz vysledkum bych se rad priblizil. Ostatne delam to doted. Kdyz v diskuzi nekdo predklada nejaky nazor, proste se podivam na jeho prezentaci, a kdyz se mi jeho vysledky libi, reknu si OK, tohle pro me ma vahu, to bych mohl zkusit. A obracene.

Takze pokud bych se mel vratit uplne na zacatek, kde se nekdo ptal, co dat do fitru, poradil bych mu - vyber si nejaky vzor, a udelej to stejne. Urcite se to da delat i jinak a dosahnout podobnych vysledku, ale postup 'od kazdeho si vezmu neco' bych na zacatek asi spis nedoporucil. Protoze pak clovek snadno skonci s nudlovou polevkou v akavariu

Najlepšia debata o filtrácii , chlapi preberte ešte mokro-suchý filter, nech aj my amatéri s 20-ročnou praxou a nižším IQ to pochopíme.

Ja by som tiež trošku pridal do príspevkov, jednu vec si tu myslím ale ešte neuvedomujete a to je to, že vy síce môžete vypočítať, že prierez molitanu "As" je nejaký, prietok "Q" je nejaký a z toho vypočítate nejakú teoretickú rýchlosť prúdenia "v" (teda v=Q/As). Samozrejme zákon kontinuity musí platiť, čo znamená, že to čo do filtra vstúpi to musí aj z neho vystúpiť. Ale rozhodne nebude pravda, že rýchlosť prúdenia po celom priereze bude rovnaká (teda tá vypočítaná z môjho vzorca)!

Bude záležať od množstva ďalších premenných v prvom rade od odporu prúdenia (niekde je viac prekážok - niekde menej, smer prúdenia tiež nebude všade rovnaký, ani samotná pretekajúca voda nebude mať vždy rovnakú viskozitu, ...). Samotné filtračné médium vytvorí tzv. odpor od prúdenia, čo znamená, že tam kde bude najmenší odbor tam bude rýchlosť prúdenia väčšia, určite ďaleko väčšia ako vyjde z teoretického vzorca v=Q/As. Ale vďaka odporu od prúdenia bude v niektorých miestach taktiež rýchlosť prúdenia pomerne malá a niekde dokonca bude aj voda takmer stáť...najmä v blízkosti stien. A ak je pravda, že nitrifikačné baktérie potrebujú pomalšiu rýchlosť prúdenia (čo mi aj dáva logiku), tak by sa dalo usudzovať, že si vždy niekde vo filtri baktérie nájdu miesto, kde sa môžu usadiť, ale určite nebudú rozmiestnené rovnomerne. Zrejme stredom filtra pôjde najrýchlejší prúd, alebo skôr si voda nájde cestičku kde budú najväčšie "oká" (najmenší odpor) tam sa pravdepodobne baktérie neusídlia. Ale skôr sa usídlia v tých pokojnejších miestach.

Ak sa mám ale zamyslieť a porovnať molitan a pórovité guličky, a vztiahnem nato to čo som napísal hore ...tak si myslím, že tie guličky by mali byť skutočne oveľa účinnejšie a nie z pohľadu teoretickej plochy, ale z pohľadu hydrodynamiky prúdenia, teda to ako rýchlo tam bude voda tiecť. Ak si zoberieme guličky v košíku, tak voda bude určite najrýchlejšie tiecť okolo guličiek vo voľnom priestore medzi nimy! A guličkami bude pretekať len veľmi pomaly ČO ALE CHCEME (kvôli udržianu baktérií). Z bernouliho rovnice vieme, že tam kde je rýchlosť prúdenia najväčšia tam je najmenší tlak, čo znamená, že obtekajúca voda okolo guličiek bude vytvárať podtlak, ktorý bude pravdepodobne akoby pretláčať vodu cez guličky, čím sa zabezpečí nejaký prietok a tým aj rýchlosť vody cez guličky, ...presnú rýchlosť vody cez guličky si skutočne netrúfnem odhadnúť, ale zrejme oveľa menšia ako bude obtekať okolo nich. Z tohto pohľadu sa mi javia skutočne tie guličky ako veľmi dobrý nápad, ale stále je to len môj teoretický pohľad...navyše toto je aj pravdepodobne dôvod, prečo napr. Eheim dáva pred bio guličky tie tzv. plastové rúrky...je to preto aby sa čo najviac rozbil vstupujúci prúd a tým sa využil pre tok vody celý prierez a nie len stred (ako by inak bežne voda tiekla). Teda ja si myslím, že tieto rúrky (hoci na oko zbytočné rúrky) podľa mňa môžu celkom významne zvýšiť účinnosť nitrifikácie a to je asi aj dôvod prečo ich používa EHEIM... celá problematika tečenia je ale veľmi komplikovaná....ja som tu len opísal jeden fyzikálny mechanizmus ako voda bude tiecť a aj si veľmi dobre uvedomujem, že tie ďalšie tiež môžu dosť výrazne ovplyvniť moju teóriu . Ale analyticky to je vcelku ťažko takto odhadnúť.
Pri prechode filtra cez molitan bude podľa mňa rozdiel v rýchlosti prúdenia vody na rôznych miestach menší ako pri porovnaní rozdielu rýchlosti cez guličky a okolo guličiek, čo by dávalo menšie možnosti k usídleniu...dané rýchlosťou prúdenia...
PS: som vývojový konštruktér jednej medzinárodnej hydralickej firmy, tak v problematike prúdenia som trochu doma ...

Chci se zeptat pokud menim aktivni uhli a biomax muzu menit najednou??? neuskodi rybam???

Diky moc za rady

Este k mediam. Kupil som filter 2213 od ruky pre moje akva. Naplnil som prilozeny valec mediami tak ako je pisane v navode, potom strcil do filtra. A filter filtroval, akvarium sa trapilo, zariasovalo nersatlo skoro nic. Mna pomaly prechadzala trpezlivost az to doslo do stavu kedy sa polovicka vody vdaka teplu vyparila (bolo leto), osadka si zila a rastliny krasne rastli. S filtra vytekala voda cez roztrekovaciu rampu, len tak tak, proste pomalickyyyy.
Tak som ho nechal a pozoroval niekolko dni. Snazil sa prist na to preco teraz ked je to bazorina vsetko ide ako ma. Nic ma nenapadalo ani po precitani forach.
Po ukenceni procesu premyslania, nastala doba upratovania, poodkalovat dno, presadit krasne rastlinky, VYCISTIT filter.
Filtracna vata a media boli tak zasrate ze by jeden clovek tam vypestoval rajciny. .-)
Cely ten bordel aj s blatom som porozlievam izbovym kvetom.
Filter opet naplnil podla navodu. Media do valca a valec strcil do filtra.
Zapol a cakal.
Pravda filter sa zabiehal voda v akva sa menilo pravidelne raz az dvakrat do tydzna po dobu mesiaca. Vtedy akva nadherne fungovalo.
Ako sa filter zabehol uz sa zacala ukazovat riasa. A do dvoch tyzdnoch od zabehu cele akva za riasene plus bonus sinica.Nastalo opet obdobie stagnacie.
To ma po dlhsej dobe nasralo a zacal opet citat fora hlavne o filtroch a mediach kde je chyba. Proste intuitivne som to pripisoval filtru. Medzi casom vyhnojene izbove rastliny zacali neskutocne krasne a zdravo rast.
Tak a zacalo laborovanie s filtrom. V prvom rade som nakupil biomolitan nasekal na kocky 2 x 2 cm (plus minus, toleriancia) s filtra som vyhodil valec aj s filtracny media.
Zohnal dalsiu vymedzomavciu podlozku do filtra, tak aby sa mi filtracna hlava nedotykala molitanu a tak zaistil bez problemovy chod. Tak a do filtra som strcil vymedzovaciu podlozku nasypal nasekany molitan dal dalsiu vymedzovaciu podlozku zasunl hlavu.
Potom so filter zapol a zacal filtrovat.
Stal sa zazrak. Akvarium sa stabilizovalo a funguje do teraz.
Mne s toho vyslo jednoduche ponaucenie:
Valec na media branil lepsiemu, dokonalesiemu prudeniu vody vo filtri a preto tak dobre nenitrifikoval.
Po upravach kedy medzi kockami molitanu len tak na volno nahadzanych vo filtri voda ma menej prekazok na prudenie a nic ju neobmedzuje. Preto teraz filter plni svoju ulohu .
Po polroku cistenia bolo v nom len velmi malinko bordelu a blato ziadne.
Preto je podla mna dolezity prietok v zavislosti od objemu filtru:
1. Ak je prietok slaby a filter velky mozte mat po case kvalitne hnojvo pre izbove rastliny. A filter nestiha akvarium sa trapi.
2. Ak je prietok silny a filter maly sluzi ako mechanicka filtracia, bakteria maju rodea a neni to pre nich idealane prostredie
3. Preto by mal platit pre filter zakon objem verzus prietok. Vtedy su idealne vysledky a filter skutocne filtruje

Ještě není konec dne, a už jsme tady za dnešek k tomuto tématu vyplodili 50 příspěvků. A přesto si myslím, že jsme toho z praktického hlediska moc nevyřešili. Pořád o filtraci víme v podstatě prd. Ale když už nic jiného, tak někteří přispěvatelé získali alespoň pár bodíků do aury.

Sami jsme se dostali tam, kam to tlacil Marcel. At blbe nekecame a jdem to zkusit... a to uz je prace, a to ja desne nerad .

Ja si ten 'kapesnik' predstavoval opravdu jako nejakou tkaninu, na ktere by byly nalepene/zatkane mikrokulicky toho skla.

Kdybych to prirovnal k te polevce - hambursky fitr by byl velky cednik, kterym za hodinu precedim celou polevku nekolikrat, ale protoze ma velke diry, sance ze zachytim nudli neni moc velka. Oproti tomu ty kulicky jsou malinke huste sitko. Moc polevky do nej nenaberu, ale pokud vylovim nudli, uz mi neutece. Rozdrceni/naneseni na vetsi plochu zvetsuje velikost sitka, ale pridava i nejake vetsi diry. Ktera metoda by byla nejucinejsi si netroufam usuzovat...

Jestli nebude problem ve vyrobe toho "kapesniku". Ono by to samo o sobe bylo nejspis velice krehke (vyrobit tenkou desku), a nejak to lepit, to je o ucpani poru. Logicky pak z toho vyplyva, neupevnovat to vubec a dat toho tolik, aby to nejak pokrylo celou plochu, nebo udelat tak, aby se protocilo co nejvic vody i v mensim prurezu, ale presto nebyla rychlost vody vuci mediu prilis velka. A jsme u "moving bed" .

Myslim si ale, ze urcita tloustka materialu ma vyznam. Dokud je dost vseho k nitrifikaci, sila vrstvy je fajn, dal uz nema vyznam. Aspon tak nejak si to predstavuju.

No vsak jste zacinali diskuzi tim, ze v tom akvariu vlastne skoro zadne nudle (amoniak) nejsou, ne?

Porad je tu moznost 'rozmlatit' ty kulicky skla na prasek, nanest ho na kapesnik a tim to sito na nudle zvetsit. V pripade kanistroveho fitru by to znamenalo zachovat prumer kanistru ale radikalne zmensit vysku. Tento trend jsem ale take nezaznamenal. Me by se nizsi filtr hodil, mam ve strince malo mista

Ona ta Tva odbocka ma "problem cezeni nudlove polevky". Kdyz naberes jednu naberacku nudlove polevky, a prolijes ji cednikem zpet, zbytek hrnce polevky zmenu koncentrace nudli temer nezaznamena.

Chci tim rict, ze kdyz si spocitas, kolik vody v case muzes prohnat spravnou rychlosti kolem tech par malo kulicek, zjistis, ze je to opravdu jen male procento za hodne dlouho .

Designer napsal: Kdyz z uzke trubky udelas sirokou, voda tece pomaleji pri stejnem objemu v case, tam to protahnes pres nitrifikacni media, trubku zase zuzis a jdes ven.

Kdyz se podivas na externi filtr, tenkou trubkou nasavas, pak to prozenes kolmo k plose s medii nekolik dm2, a pak to zase vypustis uzkou trubkou.

Ano, ale tak jsem to nemyslel. Chtel jsem, ciste pro zajimavost, to dotahnout do extremu. Marcel psal, ze:

"Takže k odbourání amoniaku vyprodukovaného v akváriu z 1 g krmiva je při teplotě 20°C potřeba zhruba 0,045 m2 plochy filtračních materiálů. ... ~140 m2/L,.."

Dejme tomu, ze krmim 3g krmiva denne, pak jestli spravne pocitam, tak mi na nitrifikaci staci cca 1cm3 materialu SubstratPRO, to budou tak 2-3 kulicky

Cili kdybych chtel po fitru aby jen nitrifikoval + precedil vodu 10x za hodinu, vezmu powerhead s odpovidajicim prutokem, a nekam z boku k tomu pripojim tenkyma hadickama odbocku s nadobkou velikosti kelimku na maleho frtana aby tudy tekla voda rychlosti jen 10cm/min, dam do toho par kulicek SubstratPRO a tim jsem hotov? Vlastne by se to cela dalo schovat nekam do skimmeru. A usetrim si vsechny starosti s hadicema, usetrim spoustu mista ve skrince pod akvarkem, usetrim i dost penez za fitr/naplne.

Dava to smysl, pouziva to nekdo, nebo jsem neco zasadniho prehledl a cele je to zcestny blabol?

zervan napsal: Ale akú plochu treba na odbúranie dusitanov?
Tipuji, že o dost větší, aby vznikly zóny s vhodným mikroklimatem, protože například jen samotný amoniak(jeho lokální relativně vysoké koncentrace) dokáže inhibovat jak přeměnu dusitanů na dusičnany, tak dokonce svou přeměnu na dusitany - a to jsou dané bakterie na něj přizpůsobeny - jestli k tomu dochází i ve filtru(některých částech, zónách) nevím, ale je to asi jeden z důvodů proč to nitr.bakterie při několikahodinovém vypnutí filtru nerozdýchají.
Nitr.bakterie asi nejsou tak striktně aerobní jak se kdysi předpokládalo, protože jsou běžně nalézány živé(teda jen při několikahodinovém pobytu) i v anaerobních filtrech čističek vod.

Kdyz z uzke trubky udelas sirokou, voda tece pomaleji pri stejnem objemu v case, tam to protahnes pres nitrifikacni media, trubku zase zuzis a jdes ven.

Kdyz se podivas na externi filtr, tenkou trubkou nasavas, pak to prozenes kolmo k plose s medii nekolik dm2, a pak to zase vypustis uzkou trubkou.

Vzhledem k mezim, do kterych se potrebujeme trefit, se to plus minus da. Tohle nejsou dostihy k ziskani maxima, jde o ziskani dobreho vysledku a ten zaridit jde.

Samozrejme jdou veci resit ruzne, clovek se nekdy divi, co vsechno muze jak fungovat, na co ani nepomyslel, ale to co jsem psal, beru jako ranu na jistotu.

Nevim, ale podle me by nemusel byt takovy konstrukcni problem udelat fitr s velkym prutokem a pomalym tokem pres fitracni medium. Treba pomoci nejakeho 'by-passu', ze by pres nitrifikacni hmotu tekla pomalu jen mala cast vody kterou by pumpa honila. Zbytek by tekl jen tak pro tvorbu proudu, sel by treba jen pres nejake hrube sito. Ale mozna by to bylo nachylne k nestabilitam..

zervan napsal: Zaujímavé, som ani nevedel, čo je HMF Páč nečteš Horácův slovník naučný www.horacovoakvarium.cz/… (klidně OT :o)

To je ale jen teoretický předpoklad, protože i kostka se ucpává a tak ten výpočet po čase stejně nebude platit.

vaaclav napsal: To co popisuješ je skoro anaerobní filtrace. Mohlo by to z cisel tak vypadat, ale bezna kostka biomolitanu, spravne velka se spravnym prutokem, presne takhle pracuje .

odikcz napsal: ... případně zkusit ten molitan nařezat na 2cm kostičky, aby se ve filtru mohli převalovat (viz níže)?To byla prave jedna z veci, kterou jsem uvadel, rychlost proudeni vody vuci tem kouskum (kdyz je samotne unasi ten proud vody) .

Neviem, ktorý materiál to zrovna bol (niektoré guľôčky), ale chválili sa tým, že baktérie sú pod povrchom a odtiaľ ich prúd nevyplavuje.

Zajímavá diskuse ... komu by to snad bylo málo, tak na téma moderní filtrační materiály ano/ne se krásně válčilo už před několika lety na akvarista.cz ... Rejpal vs. zbytek světa ... doporučuju - velmi výživná diskuse :o) ...

To co popisuješ je skoro anaerobní filtrace.

5 az 10cm/min ... když to počítam u Atmanu CF-1200 (max. průtok 800l/h, rozměry filtru 26 x 26cm) ... tak jestli to počítam správně, je to 20cm/min ... takže už 2-4x víc než doporučuješ

A tím se obloukem zase vracíme k substratpro, který by podle reklam měl uvnitř zpomalovat proudění, takže by pak fungoval líp než obyčejný biomolitan, na který je proud příliš silný? ... případně zkusit ten molitan nařezat na 2cm kostičky, aby se ve filtru mohli převalovat (viz níže)?

Chápu to dobře?

Jen doplnim, link je prave na ten Hamburg, ale ono jde stale o totez. Kostka biomolitanu fuguje stejne, je to vlastne jen Hamburg, kde stred neni vydlabany, pac chceme, aby to na te trubce drzelo . A ze je Hamburg obrovska plocha, to je kostka biomolitanu se vsemi otevrenymi stranami taky, staci si to spocitat, ono se to jen nezda.

Zaujímavé, som ani nevedel, čo je HMF Čiže je naozaj možné, že potreba veľkého objemu filtra je daň za to, že chceme silný prúd a nechceme 2 zariadenia (zvlášť čerpadlo a zvlášť filter)

má to správně ... viz sk.wikipedia.org/…

Tie výpočty sú veľmi zaujímavé, schválne som odvážil dennú dávku krmiva - denne dávam len cca 2 g (čo sa mi v porovnaní s uvádzanými hodnotami zdá strašne málo pre cca 200 mladých, asi by som mal pridať). Malo by mi teda stačiť cca 0,06 l molitánu. Lenže prakticky mi nestačilo ani cca 0,25 l (2 košíky EHEIM predfilter), pretože som musel každé 2 dni meniť vodu kvôli dusitanom. Po výmene za SubstratPro stačí raz týždenne kvôli dusičnanom. Takže tam asi bude aj nejaký iný faktor - jeden spomenul Designer. Mimochodom, bavíme sa stále o amoniaku, ale ten som ešte nikdy nenameral mimo zábeh. Ale akú plochu treba na odbúranie dusitanov?

Opravdu nespletl. To je prave ono, ze kostka biomolitanu k nitrifikaci, ani nenasaje smeti plujici kolem ni, velmi malo tyto necistoty nasava, a taky se i malo zacpava. Ona ma zkratka nitrifikovat, ne mechanicky filtrovat.

Externi filtry jsou jina vec, nasavaji nejakou relativne uzkou trubkou, takze naberou co proplave kolem, a pak prave proto mivaji predfiltry, at ty mechanicke necistoty nezanesou zbytek, protoze tam kde se nitrifikuje, tam potrebujeme produkty rozkladu rozpustene ve vode, ne ze je to jeste stale pevne smeti.

5 az 10cm/min nespletl jsi minuty a vteřiny.

Klasicky kterykoli 'Hamburg' a pak vsechny me filtry . Ze mam kostku vetsi (silnejsi material), ano, to mam, nejak to musi na necem drzet, ale pro vypocet rychlosti proudeni beru jen vnejsek a pak 2cm pod povrchem, abych presne tam byl co nejlepe s rychlosti proudeni.

EDIT: A komu jsem to pocital, bude o mit taky tak, a mozna se zdesis, kdyz si prepoctes co zde bezne doporucujeme jako velikost biomolitanu a jaka cerpadla, jak dobre to sedi .

Můžeš mě ukázat nějaký filtr který by měl tuhle rychlost průtoku mediem které má tloušťku 2-3cm.

daren napsal: Ale rekneme zkusenejsi akvariste, ti by meli byt celkem osviceni. A i tak to na me delalo dojem, ze se vsichni tlaci smerem 'cim vetsi kanistr, tim vic adidas'...O první větě nejsem tak úplně přesvědčený. Třeba T.Barr je akvaristou už více než 20 let, a přesto si myslím, že příliš osvícený není (dle mého čistě subjektivního názoru). Ostatní nabádá k neustálému zvyšování koncentrace CO2. On sám prý má v akváriu 50-70 mg/l CO2. Přesto jsem od něj nečetl jediný solidní argument, kterým by potřebu takto vysokých koncentrací zdůvodnil. Zato jsem už od něj četl celou řadu pseudo-vědeckých argumentů a nesprávně interpretovaných vědeckých výsledků. Má dokonce titul Mgr. a PhD. v biologických oborech. Přesto nic z toho (zdá se) nezaručuje, že ten člověk používá správné argumenty. Někdy míváme dobré výsledky, ale vysvětlujeme si to chybně. Já sám jsem typ člověka, který je už unavený z toho, jak se o spoustě věcí v našem hobby jenom spekuluje. Pokud jde o nutnost nebo zbytečnost určitých filtračních materiálů a jejich objemu, tak by to byl určitě moc zajímavý pokus. Nevím ale o nikom, kdo by takový pokus udělal (třeba existuje a já jsem na něj zatím nenarazil). Nakousl to tady už Dušan (zervan). Pochybuju ale o tom, že se najde nějaký akvarista, který by se do takového pokusu pustil. Myslím si, že se bude raději většina do nekonečna dohadovat a jen o tom spekulovat. Taková je prostě lidská přirozenost.

Jaké konkrétní problémy máš na mysli? S hromaděním toxických odpadních látek (amoniak, dusitany)? Problémů, proč akvárium nemusí fungovat podle našich představ, může být více => třeba nízká hladina rozpuštěného kyslíku (přepadový filtr bude vodu okysličovat jistě mnohem lépe než malý vnitřní filtr. To pak ale není problém nitrifikace, ale něčeho jiného. Mimochodem, rozhodně nejsem první, kdo něco takového tvrdí ... to bych na to musel přijít sám, a to já nepřišel. Každopádně pokud argumentům, které jsem uváděl, nevěříš, tak to prostě neřeš a kup si SubstratPRO nebo ještě 10x lepší Seachem Matrix.

Marceli, souhlasim s Tebou (nakonec to je videt) a neco bych k tomu rad dal rozepsal, protoze citim, ze nekdo muze vyjit z toho co pises, a bez dalsiho pochopeni si muze pekne namlatit cumak.

Ona je stejne dulezita "geometrie oplachovani" pouzivanych materialu, jako material sam, nebo mozna i dulezitejsi. To co zde uvadis, jak malo staci (hrnecek biomolitanu atp.), ano, staci, ale co lide bezne udelaji, kdyz si prectou, jak malo staci? Ten malicky hrnecek biomolitanu soupnou na cerpadlo, a jedem. A nitrifikace je pak zde temer nula. Proc? Protoze nitrifikace nema rada rychle proudeni vody, ale kdyz tim malickym objemem (obalenou tenkou trubkou) protahnu 3x za hodinu akvarium, ta voda tam proudi jak silena!

Takze ano, kdyz si to spocitam tak, ze mi potrebne mnozstvi vody potece pres tak velkou plochu, aby tekla spravne rychle, staci opravdu dost malo. Ale protoze vetsina z nas nasadi kostku biomolitanu na cerpadlo, neda se ani zdaleka zapocitavat cely, jen v casti z nej tece voda rozumne rychle, jeho stredni cast je prakticky k nicemu, a u malych kusu je pak k nicemu vlastne cely.

Psal jsem to uz mnohokrate, rychlost proudeni vody biomolitanem, kdyz si ho predstavime jako volny prostor, by mela byt 5 az 10cm/min. V mezich 3 az 15cm/min to jeste k necemu je, a nad 30cm/min je prakticky po nitrifikaci. Tloustka biomolitanu, pres kterou voda tece, staci 2 az 3cm, dalsim zvysovanim jeho sily uz neumerne malo stoupa schopnost nitrifikovat, nevyplati se vic.

Muze mne urvat, kdyz vidim honitka vody, kde obcas jeste mediem voda tece po delce, jako tenkou trubkou, silene rychle. Nitrifikacni bakterie zkratka nemaji rady rodeo, a ac se i v tomto jednom pojednani neustale opakuji, je to nutne, nepochopeni vidim na kazdem kroku.

Marceli, mne je divne, pokud je tech fitracnich materialu treba opravdu tak malo, proc si lide cpou k akvariim ty velke kanistrove fitry. Teoreticky by tedy melo stacit nejake male cerpadlo s nominalnim vykonem rekneme 10x objem nadrze za hodinu, plus mala nadobka s par kulickama supermaterialu.

Chapu, ze to tlaci vyrobci, kteri se na tom smazi vydelat. Take jsem koupil fitr a fitracni media byly u toho. Ale rekneme zkusenejsi akvariste, ti by meli byt celkem osviceni. A i tak to na me delalo dojem, ze se vsichni tlaci smerem 'cim vetsi kanistr, tim vic adidas'

Je to jenom nedostatecna osveta, nebo ma velky objem fitru jeste nejakou dalsi vyhodu, krom te predimenzovane nitrifikace? Co ja vim treba lepsi schopnost zachytit fyzicke castice spiny ve vode apod. Predem diky za nazor.

Nevim jak u tebe, ale mně ryby, když je málo nakrmim, žerou rostliny ... a kdybych neměl rostliny, tak nevim - možná umřou hlady.

Tvoje teorie odpovídá snad většině vnitřních filtrů. A pokud by to byla pravda, tak je to super zjištění ... já za sebe můžu říct, že v mém předchozím akváriu to rozhodně nefungovalo a měl jsem problémy ... tak jsem musel začít zjišťovat víc ... místo malého vnitřního filtru jsem pořídil velký přepadový a problémy zmizely ...

Je zda pár lidí, co tomu nejspíš rozumí a ty jsi zatim první, kdo tvrdí tohle ... neříkam, že to není pravda, ale spíš si myslim, že na něco v tom výpočtu zapomínáš ...

Marcel G napsal: Z čeho myslíš, že vzniká v akváriu s rybami amoniak především? Podle mě hlavně z toho, co tam dodáš ve formě krmiva. To krmivo rybky nějak zpracují a část (možná většinu) opět vyloučí v podobě organického odpadu, při jehož rozkladu vzniká amoniak...
Jen pro "pořádek": ryby vylučují odpadní N-látky (více než 90%) respirací, a to právě ve formě amoniaku.

Z čeho myslíš, že vzniká v akváriu s rybami amoniak především? Podle mě hlavně z toho, co tam dodáš ve formě krmiva. To krmivo rybky nějak zpracují a část (možná většinu) opět vyloučí v podobě organického odpadu, při jehož rozkladu vzniká amoniak. Částečně samozřejmě vylučují NH i v močovině. V menším množství může NH v akváriu vznikat možná i odpadními látkami fotosyntézy a rozkladem organických látek v substrátu. Pokud se ale nepletu, tak hlavním zdrojem bude různě "rybami zpracované/nezpracované" krmivo. V tomto smyslu je tedy při výpočtu potřebné kapacity filtračních náplní přítomnost či nepřítomnost rostlin nepodstatná. Pokud přidáváš do akvária 1 g krmiva denně, tak ti z toho na konci potravního řetězce vznikne určité množství amoniaku. Jak velké množství to přesně bude, nevím, ale uvádí se, že pro odbourání amoniaku vyprodukovaného z 1 kg krmiva je při teplotě 20°C potřeba 40-45 m2 plochy filtračních materiálů. To platí bez ohledu na rostliny. Pokud budeš mít v akváriu rostliny, tak ti samozřejmě bude stačit ještě méně filtrační hmoty. I bez rostlin by tedy mělo stačit k odbourání veškerého amoniaku z 1 g krmiva přibližně 0,03L bioakvacitu. Pokud máš v akváriu přerybníno, tak samozřejmě i více krmíš, a zvyšuje se tudíž gramáž přidávaného krmení. Takže pokud mám já ve svém 60L akváriu asi 15ks dánia perlového, a stačí jim 1 g krmení denně (= 0,03L bioakvacitu), tak pokud ty máš ve stejném akváriu 3x tolik ryb a krmíš je denně třeba 5 g krmiva, tak budeš logicky potřebovat větší filtrační plochu k odbourání vznikajícího amoniaku => 0,03L x 5 = 0,15L bioakvacitu (tj. asi tak malý hrneček molitanu). Myslím si tedy, že z mého příkladu si může každý docela jednoduše vypočítat, kolik filtrační plochy je v jeho KONKRÉTNÍM akváriu opravdu zapotřebí. Stačí si jen dosadit množství krmení, které do svého akvária denně přidává. Ryby samozřejmě vyprodukují jen tolik odpadních látek, kolik krmení jim dodáš. Jinými slovy, pokud je budeš krmit hodně, budou také produkovat mnohem více odpadních látek; pokud je budeš krmit méně, bude produkce odpadních látek (potažmo amoniaku) menší. Produkce amoniaku tedy závisí především na množství dodaného krmiva (v menší míře pak i na odstatních zdrojích NH => organický substrát, hnijící kořeny, fotosyntéza, rozklad rostlinných tkání apod.). I kdyby ale při těchto druhotných procesech vznikalo stejné množství amoniaku jako při rozkladu odpadních látek ryb (z krmiva), tak to asi na výsledek nebude mít takový vliv => místo 0,03L bioakvacitu budeš potřebovat 2x tolik, tj. 0,06L bioakvacitu. Pokud nebudeš mít žádné rostliny, omezí se ti logicky i produkce NH látek z těchto druhotných zdrojů (žádné odpadní látky z fotosyntézy, žádné tlející zbytky rostlin). Každopádně stačí, když si zvážíš, kolik krmiva do svého konkrétního akvária denně přidáváš. Podle toho uvidíš, jestli má smysl investovat do drahých filtračních náplní s X-krát vyšší filtrační plochou. Pokud láduješ do svého akvária každý den třeba 100 g krmiva, a tím pádem budeš k odstranění amoniaku potřebovat 3L bioakvacitu, a ty tam chceš mít jen nějaký malý filtřík, tak tady samozřejmě stojí za úvahu investice do dražších materiálů s větší filtrační plochou. V opačném případě je to podle mě dost zbytečné (alespoň pokud jde o to odbourávání toxického amoniaku).

A ty jsi asi ženská, která čte jen to co chce a né celek. Já snad někde psal, že píšeš offtopic? Ten poslední se vzorečkama byl pro mě i dost zajímavej (pokud je to správně). Ale zas nemůžeš srovnávat, že je zbytečné kupovat drahá média do akvária, které funguje i bez filtru s tím, když filtr potřebuju = hodně rybiček bordelářů ... a tak hledám kvalitní médium = jestli opravdu funguje tak jak říkají reklamy nebo to je kec a zbytečné ... zbytečné do akvária, kde je špatný poměr ryby/kytky ... né zbytečné do akvária, které funguje i bez filtru.

PS: Rybník a akvárium bych nesrovnával, myslím, že tam bude daleko víc okolností, které se musí brát v úvahu.

Marcel G napsal: A jak vůbec "přežil" chov akvarijních ryb v dobách, kdy se používal téměř výhradně jen molitan? To je ako keby sme sa spýtali - ako to, že prv fungoval svet aj bez počítačov? No fungoval, ale niektoré dnes bežne jednoduché veci/výpočty boli vtedy veľmi zložité. A porovnanie molitán vs. moderný filtračný materiál mi pripadá ako trebárs porovnanie niekdajšieho sálového počítača a dnešného mobilu, teda myšlienku miniaturizácie.

Ale ak má niekto možnosť, privítal by som experiment: Dve rovnaké nádoby s vodou, rovnaké filtre, ale iné náplne. Do každého by sa pridávalo rovnako veľa nejakého dusitanu (spočiatku málo, postupne viac - tak, aby sa hodnota dusitanov vo vode držala na nejakej rozumnej hodnote, napr. 1 mg/l - nutné priebežné aspoň orientačné monitorovanie). Po mesiaci by sa výsledné hodnoty vyhodnotili presným meraním.

Marcel G napsal:Jak to, že oni si s tím v přerybněných rybnících vystačí, zatímco my si s tím v chovných akváriích nevystačíme? A jak vůbec "přežil" chov akvarijních ryb v dobách, kdy se používal téměř výhradně jen molitan? Budu moc rád, když mi na to někdo nějak rozumně odpoví.

Nesmí se zapomínat na to, že v rybníku je stálý průtok vody což je podstatný rozdíl oproti akváriu.

Promiň, ale někdy mi připadá, že lidé, kteří se na něco ptají, jsou nějak úzce zaměření jen na určitou formu odpovědi. Pokud jim někdo odpoví jinak, než očekávají, nedokáží to zpracovat. Ptal ses na to, jestli se vyplatí kupovat drahá filtační média oproti levnému bioakvacitu. Copak ti opravdu připadá, že tu celou dobu plácám nějaké nesmysly mimo téma? Copak z mých příspěvků není jasné, že je většina drahých filtračních médií tak extrémně předimenzovaná, že jejich nákup nevidím jako opodstatněný? No, asi to jasné není, když na to dokážeš zareagovat tak, jak jsi to právě udělal. V tom případě bych rád admina poprosil, aby mé příspěvky smáznul ... jsou off topic (jak jsem se právě dozvěděl).

Mimochodem: Jak je možné, že rybáři v chovných rybníkách dimenzují filtraci podle toho jednoduchého vzorečku, který jsem uváděl => "Pro odbourání amoniaku vyprodukovaného z 1 kg krmiva je při teplotě 20°C potřeba 40-45 m2 plochy filtračních materiálů." Jak to, že se jim v těch rybníkách ryby neotráví, když je podle některých lidí tak podstatný rozdíl mezi akvacitem a moderními keramickými médii? Jak to, že oni si s tím v přerybněných rybnících vystačí, zatímco my si s tím v chovných akváriích nevystačíme? A jak vůbec "přežil" chov akvarijních ryb v dobách, kdy se používal téměř výhradně jen molitan? Budu moc rád, když mi na to někdo nějak rozumně odpoví.

No ono je všechno o penězích. Když jich je přebytek, proč si nekoupit to nejlepší co je dostupné. Já mám docela přerybněné akva a než na kvalitu sem vsadil na kvantitu a na 325l akva mám ve filtru skoro 40 litrů molitanu.

Samozřejmě, že když máš akvárium, kde není vůbec zapotřebí filtr (nepočítám čerpadlo jehož učel je vytvoření proudu) - tak je samozřejmě zbytečné kupovat drahé materiály (o tom, že to jde, se tady nemusíme bavit = za určitých podmínek jde) a řešit, jaké filtrační médium je "nejlepší" ...
Ale jak už bylo psáno někde dole, většina z nás tady má akvária s rybkama a často víc než by jich mělo být = filtrace je zapotřebí a čím větší objem, tim líp ... stejně tak kontrolujeme i jiné hodnoty, než jen amoniak.

Jinak moje prvotní otázka někde už dole zahrabaná byla, zda se právě vyplatí investovat např. do substratpro nebo stačí jen biomolitan a jsou to pouze marketingové tahy ... ale pak se to tu zvrhlo trochu jinam ...