Filtrační média

Ano, myslim Nitrax. Já si to myslel, že tam bude zbytečná. Díky za odpověď.

Jestli myslíš Nitrax, tak to bych si v rostlinným akváriu, kde předpokládám že si budu hlídat nějakou optimální hladinu dusičnanů, nepoužíval.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jestli je vhodné v rostlinném akváriu používat filtrační nitrátovou houbu Juwel nebo se jí raději vyhnout. Akvárium je hnojeno PMDD a je přidáván i CO2.
Díky za odpovědi...

Dobře,děkuji,tak ho zkusím někde sehnat,na těch stránkách ho nemají a zase se mi nechce platit dvakrát postovny

Do klasického hrncového vnějšího filtru se mi jeví jako účelnější použít bioakvacit než bio balls který je využitelnější a účinnější až ve větším množství v opravdu velkých komorových filtrech.

Ja právě budu pořizovat vnější filtr a pořád se nemůžu rozhodnout,co dát místo uhlí a na stránkách,kde ho chci objednat,toho moc na výběr nemají

Najlepšie je kombinácia oboch. Hovorím o viac komorových filtroch. Toto je o prospešných baktériách a molitán zachytí aj drobné nečistoty

Děkuju,a da se říct ci je lepší? Jestli bio balls,nebo molitan?

Je to rovnako filtračné médium a pomerne hojne využívané

Zdravím,jsou k něčemu dobre bio balls?

neviem ci to sem uz niekto dal, ale velmi zaujmave citanie je tu:

www.bonsai-dnes.cz/…

Naopak, bude to málo, použij 201, to bude po zašpinění lepší.

bude co se týče ideálního proudění dobrá tahle kombinace?
www.akva-tera.cz/…

www.akva-tera.cz/…

nebude to čerpadlo honit vodu moc rychle? je to do 100L akva

rybicky.net/forum/p26

Zdravím Vás přátelé,

mohu požádat o radu či názor na vhodný vnější filtr.Bude točit cca 400L pro terčovce.
Jelikož nevím co vybrat, budu za každý názor rád.
Výběr mám mezi: Fluval 406
Tetra tec EX 1200 plus
Atman cf 1200
Pokud má někdo lepší typ s poměrem výkon-cena-spotřeba tak sem s ním : hop

Díky za rady Jirka...

kus5 napsal: Za prvé molitan 50x50x120 v akva 600x300x300mm je proti původní kostičce molitanu mega, za druhé závojnatky chovám 15let, jsou stále čilé a svěží.

To sotva, možno prežívajú. Ak by si mal kde porovnať ako by sa im darilo v normálných podmienkách, tak by si sa nestihal čudovať. Okrem iného 15 ročná zavojnátka má už svoju hmotnosť a teda i veľkosť, ak by si hovoril pravdu, tak už by sa sotva v akváriu otočili

Proti puvodni kosticce mega je, to nelze zpochybnit, ale nitrifikovat bude mizerne. Diky tomu, jak se meni rychlost proudeni od okraje ke stredu, bude zona vhodna pro nitrifikaci velice uzka, coz je hlavni nedostatek takovych malych medii v takovychto filtrech.

Jinak jestli chapu Tvou poznamku o filtraci pres dno spravne, ver mi, je to takhle prakticky k nicemu. Ono to tam nejak saje, gravirace taky dela svoje (ze je svincik dole pod filtrem), ale zadny zazrak to nebude. Frakce pisku 5mm s tim, v jak velkem prostoru a jak to pres nej nasava vodu... delas si zbytecne iluze, vliv to ma nejspis minimalni.

Za prvé molitan 50x50x120 v akva 600x300x300mm je proti původní kostičce molitanu mega, za druhé závojnatky chovám 15let, jsou stále čilé a svěží.

50x50x120mm je taky celkem k nicemu rozmer. U mne za tri minus, at to nekdo neudela po Tobe.

kus5 napsal: Důkazem účinnosti filtru je 10 závojnatek ve 140 l s jinak minimální péčí.
To je jen dukaz silene odolnosti tech zavojnatek, ze jeste vubec ziji, a Tve nezodpovednosti.

Pokud jsou jeste malicke, tak to jit muze, ale dospele ve svych vlastnich produktech moc dlouho nevydrzi, to uz bys musel mit filtr denitrifikacni a ani ten nezbavi vodu vseho. Voda je jiste zluta jak curanky, to fakt musi byt parada...

Mám leta odzkoušenou jednduchou a velmi účinnou filtraci. V rohu akva mám asi 2 cm od zadní stěny (aby tam ve škvíře neuvízly rybky) hrubou molitanovou kostku položenou na písek zrnitosti cca 5mm. K molitanu mám shora přisazenou jakoukoliv filtrační hlavici s přísavkami na sklo. Voda je usměrněná nahoru a čeří hladinu. Filtr funguje i jako zemní a stačí čas od času odkalovačem projet písek pod filtrem a proprat molitan. Důkazem účinnosti filtru je 10 závojnatek ve 140 l s jinak minimální péčí. Podobný princip používám i v setu 60x30x30. Do rohu jsem umístil hrubý molitan cca 50x50x120 mm, k němu přisadil shora původní horní část motorku se seříznutým půvdním krytem molitanu na asi 2cm. Původní malý molitan byl stále zanešený.

Uvahy dobre, ale vem v uvahu i to, ze kde proudi voda nejvic, to se nejdriv zanese, ono se to po case srovna, takze kvadr pocitam jako kvadr, jeho povrch, coz sice nebude presne, ale kdyz neni vylozene nejaka "placka", po pricpani to plus minus bude sedet. Ono jde stejne spis o orientacni hodnoty, co mam k cemu pouzit, nez o neco presneho.

Jinak beru povrchy dva, jeden realny, druhy 2cm uvnitr, a pak potrebuju, aby na tom vnejsim povrchu bylo 5cm/min, na vnitrnim do 10cm/min (abych se nejak vesel do optima). U malych kusu biomolitanu se to ale neda, 2cm pod povrchem uz to bude moc. Pak ale takovy filtr nitrifikuje v mensi hloubce (ony si ty bakterie to svoje misto jiste najdou) a tak cim je filtr mensi, tim nenitrifikuje linearne mene, ale diky rychlemu narustu rychlosti vody mediem ke stredu, je se zmensovanim (v podobe kostky na cerpadle) maly kus rychle k nicemu.

Nemám teď čas reagovat, ale ten lewatit je tuším nějaký druh pryskyřice na bázi anexu či katexu, takže se s jílovými substráty v tomto ohledu určitě moc dobře srovnat nedá.

Marcel dakujem za link, tvoje stranky mam niekolko krat precitane a rad som si to pozrel znovu ale jedna vec mi vrta hlavou. V tomto clanku sa pise, ze nizky obsah kysliku blokuje mineralizaciu, co je logicke, avsak nechapem, ako v tomto prostredi chudobnom na kyslik dokazu prezit ryby. Predsa naroky vyssich organizmov na kyslik je niekde inde ako mikroorganizmov, alebo sa mylim?
Prebieha tato mineralizacia aj v externom filtri? ak ano mala by byt prave na zaciatku, t.j. prve filtracne medium.
Spomina sa tam lewatit ako "zazracna" hmota ktora vdaka iontovej vymene vyrazne zlepsuje podmienky v akva. Je toho schopny aj paleny il (keramzit) resp lavova drt?

MichalV napsal: Dalsia vec ktora mi vrta hlavou je oxidacia rozpustnych organickych latok, ktore maju pravdepodobne za nasledok BBA a dalsie ohavne riasy. O tom ako zefektivnit tento proces v akva som zatial vele nenasiel. Ak ma niekto link k tomu, sem s nim. dik
www.prirodni-akvarium.cz/…

Zervan dakujem za koment/upresnenie vypoctu. Este by som k tomu rad doplnil, ze napr. pri akvariu s rozmerom 150x50x50cm mame plochu samotneho skla na prednej,zadnej a bocnych stranach cca 1,7m2 a ak by sme brali do uvahy len prvy centimeter substratu (hruby strk 150m2/m3) tak mame dalsich 1,1m2. Aj pri zanedbani dalsej dekoracie je to dostatocna plocha na likvidaciu dalsich 41g krmiva denne. T.j. amoniak nie je ziadny problem a nemusime kvoli nemu kupovat superspecialne naplne filtrov. Chcelo by to dalsie podklady pre vypocet likvidacie dusitanov ako uz bolo naznacene.

Dalsia vec ktora mi vrta hlavou je oxidacia rozpustnych organickych latok, ktore maju pravdepodobne za nasledok BBA a dalsie ohavne riasy. O tom ako zefektivnit tento proces v akva som zatial vele nenasiel. Ak ma niekto link k tomu, sem s nim. dik

MichalV napsal: prietok vody pri ucinnosti 80% je 88l/h, t.j. 1467 cm3/min
vonkajsia plocha peny 6*11*2+5*11*2+6*5=272cm2
t.j. rychlost prudenia vody penou je 1467/272=5,4cm/min. - v rozmedzi 5-10 pri "hamburgu"
Vyzerá to podľa jednotiek, že to dáva zmysel, ale pozor, je to chybná úvaha!
Uvedená vonkajšia plocha je síce správne spočítaná (chýba horná alebo dolná stena, ale asi úmyselne a je to nepodstatný detail), lenže rozhodne nemožno počítať, že prietok pôjde touto plochou v celom objeme! Pretože vnútri je predsa ešte "vnútorná plocha" rúrkového tvaru, nech má priemer 1 cm a nech je jej dĺžka 7 cm (dole odstup od dna 2 cm, hore tiež, lebo tam bude nejaká pripájacia rúrka), potom je jej plocha 22 cm². Takže prúd vody postupne prechádza vonkajšou plochou a zužuje sa na plochu vnútornú, kde bude rýchlosť dosahovať až 1467 / 22 = 67 cm/min. Samozrejme za predpokladu, že tam nie je žiadna rúrka s dierkami, ale je to celé priechodné, inak by tam pri dierkach bola rýchlosť podstatne vyššia. Práve preto má filter Hamburger vnútro prázdne (voda), používa sa len plášť: sk.wikipedia.org/… - pekne vidno na obrázku.

Žiaľ, prietok vonkajšou plochou nebude takto ľahko spočítateľný. Voda pôjde najkratšou možnou trasou a pri takomto nepravidelnom (pravidelný by bol valec, kedy by vzdialenosť medzi vnútornou rúrkou a vonkajším obvodom konštantná) kvádrovom tvare to znamená, že voda bude prúdiť vždy len stredným pásom stien a nie celou plochou. Všetci, ktorí majú molitánový blok dlhšie, to poznajú - ako prvý zhnedne stred, rohy žiaria novotou. Až keď sa zanesie stredný prietok, postupne začína prúdiť aj bližšie rohom.

Porovnať by sme to mohli teda s molitánom valcového tvaru, ktorý by mal výšku 11 cm a priemer dajme tomu 5 cm. Na prvý pohľad sa môže zdať, že som ubral, lenže faktom je, že keď porovnáme takýto valec s kvádrom 11 × 5 × 5 cm, voda bude valcom prúdiť pomalšie - rovnomerne po celom plášti, kdežto v kvádri budú využité skôr tie 4 stredné pásy neurčitej šírky (kratšia cesta) a rohy budú len zavadzať a brániť prúdeniu (dlhšia cesta). Takže pre ďalšie výpočty počítajme s uvedeným valcom ako náhradou za kváder. Vrch a spodok pokladajme za uzavretý - potom môže vnútorná rúrka prechádzať celým valcom a celá plocha plášťa bude plne využitá. Ak by uzavreté neboli, potom máme problém - ak by rúrka končila bližšie ako 2 cm od okraja, tak by voda šla prednostne tadiaľ (kratšia cesta) a ak by končila ďalej, potom i tak nemôžeme moc počítať s nasávaním cez spodnú / vrchnú stranu a i vonkajší plášť by sme nemali počítať celý.

Takže vonkajšia plocha molitánu tvaru valca 11 × 5 cm bude 173 cm², vnútorná plocha 34,6 cm², čiže voda bude postupne zrýchľovať z 1467 / 173 = 8,5 cm/min až do 1467 / 34,6 = 42 cm/min. Pokiaľ baktérie zvládajú rýchlosť do 30 cm/min., potom hľadajme priemer, pri ktorom sa dosiahne: 1467 / (11 * π * d) = 30; d = 1467 / (30 * 11 * π) = 1,4 cm. Takže pre nitrifikačné účely môžeme uvažovať rozdiel valcov priemeru 5 cm a 1,4 cm, čo je objem: 216 - 68 = 148 ml.

EDIT: Ak by sme boli prísnejší a vyžadovali rýchlosť do 10 cm/min., potom: 1467 / (11 * π * d) = 10; d = 1467 / (10 * 11 * π) = 4,2 cm (je to lineárne závislé, stačilo *3). Takže pre nitrifikačné účely môžeme uvažovať rozdiel valcov priemeru 5 cm a 4,2 cm, čo je objem: 216 - 152 = 64 ml.

vnutorna plocha pri uvahe 20cm2/cm3 a objemu cca 300cm3 = 6000cm2 = 0,6m2
takyto filter by mal zvladnut zlikvidovat 13g krmiva denne (vid Marcel vyssie)
Rátajme teda stredne jemný molitán s 13 cm²/ml, objem filtra cca 150 ml, potom to vychádza na cca 2000 cm² = 0,2 m². Ak berieme, že na 1 kg krmiva treba plochu 66,5 m², potom nám naša plocha filtra zvládne 3 g krmiva denne (pri prietoku 30 cm/min.).

Pri prísnejšom predpoklade prietoku 10 cm/min. je využiteľný objem len 64 ml, to dáva cca 830 cm² = 0,083 m² - teda cca 1,25 g krmiva.

EDIT: Toto všetko sa týka amoniaku. Kto z nás má však v zabehnutom akváriu problém s amoniakom? Ja teda nie, ani vo veľmi prerybnenom chovnom. Čo mi tam robí starosti, sú dusitany (a nakoniec po týždni dusičnany, ale tam pomôže len výmena vody).

ten piesok je fakt zaujmavy vedsinov pouzivaju pieskovu filtraciu v morskych akvariach este tak zistit ake ma denitrifikacne schopnosti

este si dovolim jeden prispevok, na tejto stranke (www.fao.org/…) som nasiel aj vypocet pre akvaponicky filter a povrchovu plochu dalsich materialov.
Vyrozumel som, ze z 200g krmiva vznikne cca 7,5g amonia. Na likvidaciu 7,5g amonia je potrebne 13,3m2 plochy filtra. t.j. cca 66,5 m2 na 1kg krmiva (co je o nieco viac ako uvadzal Marcel)

z tabulky je zaujmave, ze napriklad:
piesok frakcie 0,6-0,8mm ma povrch 5000m2/m3
lavova drt 300 m2/m3
ilove gulicky (keramzit ?) 200-250 m2/m3
hruby strk 150 m2/m3

este k tej "povrchovej ploche". Skoro na vsetkych strankach kde ich predavaju uvadzaju 2450 m2/m3 a dokonca bez ohladu na jeho poreznost. T.j. aj pri PPI10, PPI20 a PPI30 stale 2450 co je na pohlad blbost. naseil som ale na tejto stranke (www.petshopik.cz/…) rozdelenie:

Poréznost biomolitanu Povrchová plocha
PPI 10 (hrubá) 899 m2/m3
PPI 20 (střední) 1266 m2/m3
PPI 30 (jemná) 1447 m2/m3

co mi pripada realne ale dava nam podstatne nizsiu ucinnost nez s ktorou som ratal

Ako vyzera klasicky bublifuk z hladiska vypoctu:

Kompresor s hodinovym vykonom 110 l/h a obycajny "bublifuk" s penou 5x6x11cm (uplne najobycajnejsi ktory mame vsetci niekde odlozeny v skatuly)

prietok vody pri ucinnosti 80% je 88l/h, t.j. 1467 cm3/min
vonkajsia plocha peny 6*11*2+5*11*2+6*5=272cm2
t.j. rychlost prudenia vody penou je 1467/272=5,4cm/min. - v rozmedzi 5-10 pri "hamburgu"

vnutorna plocha pri uvahe 20cm2/cm3 a objemu cca 300cm3 = 6000cm2 = 0,6m2
takyto filter by mal zvladnut zlikvidovat 13g krmiva denne (vid Marcel vyssie)

ak je vypocet spravny, takyto filter utiahne s kludom 300L akva a staci nam uz len "honic"vody ak mame tuto potrebu
ak nechceme pocuvat bublinky, idealne riesenie by bolo pouzit cerpaciu hlavu s by-passom prave s naskrtenim vetvy s tymto molitanom a druha vetva len s hrubym biomolitanom.

schvalne som si spravil vypocet a meranie s mojim externym filtrom eheim 2217 a vysiel mi skutocny prietok 240l/h (1000 nominalny) a rychlost filtrom v cistom priereze 13,8 cm/min.
naskrtil som ho na 98 l/h a rychlost 5,7cm/min. napln mam aj lavovu drt, takze miestami moze byt rychlost aj dvojnasobna a niekde skoro nulova.

Ja jsem cekal, ze teoreticka debata o nudlove polevce podrazdi praktiky. Cenim si kazdeho, kdo je ochoten neco zkouset, protoze sam na to nemam prilis casu, takze mi zbyva jen teoretizovani

Ja jsem fitr+media volil zcela pragmaticky. Podival jsem se na akvaria ktera se mi libi (to je znacne individualni!), a pak jsem techniku sproste okopiroval od tech, jejichz vysledkum bych se rad priblizil. Ostatne delam to doted. Kdyz v diskuzi nekdo predklada nejaky nazor, proste se podivam na jeho prezentaci, a kdyz se mi jeho vysledky libi, reknu si OK, tohle pro me ma vahu, to bych mohl zkusit. A obracene.

Takze pokud bych se mel vratit uplne na zacatek, kde se nekdo ptal, co dat do fitru, poradil bych mu - vyber si nejaky vzor, a udelej to stejne. Urcite se to da delat i jinak a dosahnout podobnych vysledku, ale postup 'od kazdeho si vezmu neco' bych na zacatek asi spis nedoporucil. Protoze pak clovek snadno skonci s nudlovou polevkou v akavariu

Najlepšia debata o filtrácii , chlapi preberte ešte mokro-suchý filter, nech aj my amatéri s 20-ročnou praxou a nižším IQ to pochopíme.

Ja by som tiež trošku pridal do príspevkov, jednu vec si tu myslím ale ešte neuvedomujete a to je to, že vy síce môžete vypočítať, že prierez molitanu "As" je nejaký, prietok "Q" je nejaký a z toho vypočítate nejakú teoretickú rýchlosť prúdenia "v" (teda v=Q/As). Samozrejme zákon kontinuity musí platiť, čo znamená, že to čo do filtra vstúpi to musí aj z neho vystúpiť. Ale rozhodne nebude pravda, že rýchlosť prúdenia po celom priereze bude rovnaká (teda tá vypočítaná z môjho vzorca)!

Bude záležať od množstva ďalších premenných v prvom rade od odporu prúdenia (niekde je viac prekážok - niekde menej, smer prúdenia tiež nebude všade rovnaký, ani samotná pretekajúca voda nebude mať vždy rovnakú viskozitu, ...). Samotné filtračné médium vytvorí tzv. odpor od prúdenia, čo znamená, že tam kde bude najmenší odbor tam bude rýchlosť prúdenia väčšia, určite ďaleko väčšia ako vyjde z teoretického vzorca v=Q/As. Ale vďaka odporu od prúdenia bude v niektorých miestach taktiež rýchlosť prúdenia pomerne malá a niekde dokonca bude aj voda takmer stáť...najmä v blízkosti stien. A ak je pravda, že nitrifikačné baktérie potrebujú pomalšiu rýchlosť prúdenia (čo mi aj dáva logiku), tak by sa dalo usudzovať, že si vždy niekde vo filtri baktérie nájdu miesto, kde sa môžu usadiť, ale určite nebudú rozmiestnené rovnomerne. Zrejme stredom filtra pôjde najrýchlejší prúd, alebo skôr si voda nájde cestičku kde budú najväčšie "oká" (najmenší odpor) tam sa pravdepodobne baktérie neusídlia. Ale skôr sa usídlia v tých pokojnejších miestach.

Ak sa mám ale zamyslieť a porovnať molitan a pórovité guličky, a vztiahnem nato to čo som napísal hore ...tak si myslím, že tie guličky by mali byť skutočne oveľa účinnejšie a nie z pohľadu teoretickej plochy, ale z pohľadu hydrodynamiky prúdenia, teda to ako rýchlo tam bude voda tiecť. Ak si zoberieme guličky v košíku, tak voda bude určite najrýchlejšie tiecť okolo guličiek vo voľnom priestore medzi nimy! A guličkami bude pretekať len veľmi pomaly ČO ALE CHCEME (kvôli udržianu baktérií). Z bernouliho rovnice vieme, že tam kde je rýchlosť prúdenia najväčšia tam je najmenší tlak, čo znamená, že obtekajúca voda okolo guličiek bude vytvárať podtlak, ktorý bude pravdepodobne akoby pretláčať vodu cez guličky, čím sa zabezpečí nejaký prietok a tým aj rýchlosť vody cez guličky, ...presnú rýchlosť vody cez guličky si skutočne netrúfnem odhadnúť, ale zrejme oveľa menšia ako bude obtekať okolo nich. Z tohto pohľadu sa mi javia skutočne tie guličky ako veľmi dobrý nápad, ale stále je to len môj teoretický pohľad...navyše toto je aj pravdepodobne dôvod, prečo napr. Eheim dáva pred bio guličky tie tzv. plastové rúrky...je to preto aby sa čo najviac rozbil vstupujúci prúd a tým sa využil pre tok vody celý prierez a nie len stred (ako by inak bežne voda tiekla). Teda ja si myslím, že tieto rúrky (hoci na oko zbytočné rúrky) podľa mňa môžu celkom významne zvýšiť účinnosť nitrifikácie a to je asi aj dôvod prečo ich používa EHEIM... celá problematika tečenia je ale veľmi komplikovaná....ja som tu len opísal jeden fyzikálny mechanizmus ako voda bude tiecť a aj si veľmi dobre uvedomujem, že tie ďalšie tiež môžu dosť výrazne ovplyvniť moju teóriu . Ale analyticky to je vcelku ťažko takto odhadnúť.
Pri prechode filtra cez molitan bude podľa mňa rozdiel v rýchlosti prúdenia vody na rôznych miestach menší ako pri porovnaní rozdielu rýchlosti cez guličky a okolo guličiek, čo by dávalo menšie možnosti k usídleniu...dané rýchlosťou prúdenia...
PS: som vývojový konštruktér jednej medzinárodnej hydralickej firmy, tak v problematike prúdenia som trochu doma ...

Chci se zeptat pokud menim aktivni uhli a biomax muzu menit najednou??? neuskodi rybam???

Diky moc za rady

Este k mediam. Kupil som filter 2213 od ruky pre moje akva. Naplnil som prilozeny valec mediami tak ako je pisane v navode, potom strcil do filtra. A filter filtroval, akvarium sa trapilo, zariasovalo nersatlo skoro nic. Mna pomaly prechadzala trpezlivost az to doslo do stavu kedy sa polovicka vody vdaka teplu vyparila (bolo leto), osadka si zila a rastliny krasne rastli. S filtra vytekala voda cez roztrekovaciu rampu, len tak tak, proste pomalickyyyy.
Tak som ho nechal a pozoroval niekolko dni. Snazil sa prist na to preco teraz ked je to bazorina vsetko ide ako ma. Nic ma nenapadalo ani po precitani forach.
Po ukenceni procesu premyslania, nastala doba upratovania, poodkalovat dno, presadit krasne rastlinky, VYCISTIT filter.
Filtracna vata a media boli tak zasrate ze by jeden clovek tam vypestoval rajciny. .-)
Cely ten bordel aj s blatom som porozlievam izbovym kvetom.
Filter opet naplnil podla navodu. Media do valca a valec strcil do filtra.
Zapol a cakal.
Pravda filter sa zabiehal voda v akva sa menilo pravidelne raz az dvakrat do tydzna po dobu mesiaca. Vtedy akva nadherne fungovalo.
Ako sa filter zabehol uz sa zacala ukazovat riasa. A do dvoch tyzdnoch od zabehu cele akva za riasene plus bonus sinica.Nastalo opet obdobie stagnacie.
To ma po dlhsej dobe nasralo a zacal opet citat fora hlavne o filtroch a mediach kde je chyba. Proste intuitivne som to pripisoval filtru. Medzi casom vyhnojene izbove rastliny zacali neskutocne krasne a zdravo rast.
Tak a zacalo laborovanie s filtrom. V prvom rade som nakupil biomolitan nasekal na kocky 2 x 2 cm (plus minus, toleriancia) s filtra som vyhodil valec aj s filtracny media.
Zohnal dalsiu vymedzomavciu podlozku do filtra, tak aby sa mi filtracna hlava nedotykala molitanu a tak zaistil bez problemovy chod. Tak a do filtra som strcil vymedzovaciu podlozku nasypal nasekany molitan dal dalsiu vymedzovaciu podlozku zasunl hlavu.
Potom so filter zapol a zacal filtrovat.
Stal sa zazrak. Akvarium sa stabilizovalo a funguje do teraz.
Mne s toho vyslo jednoduche ponaucenie:
Valec na media branil lepsiemu, dokonalesiemu prudeniu vody vo filtri a preto tak dobre nenitrifikoval.
Po upravach kedy medzi kockami molitanu len tak na volno nahadzanych vo filtri voda ma menej prekazok na prudenie a nic ju neobmedzuje. Preto teraz filter plni svoju ulohu .
Po polroku cistenia bolo v nom len velmi malinko bordelu a blato ziadne.
Preto je podla mna dolezity prietok v zavislosti od objemu filtru:
1. Ak je prietok slaby a filter velky mozte mat po case kvalitne hnojvo pre izbove rastliny. A filter nestiha akvarium sa trapi.
2. Ak je prietok silny a filter maly sluzi ako mechanicka filtracia, bakteria maju rodea a neni to pre nich idealane prostredie
3. Preto by mal platit pre filter zakon objem verzus prietok. Vtedy su idealne vysledky a filter skutocne filtruje

Ještě není konec dne, a už jsme tady za dnešek k tomuto tématu vyplodili 50 příspěvků. A přesto si myslím, že jsme toho z praktického hlediska moc nevyřešili. Pořád o filtraci víme v podstatě prd. Ale když už nic jiného, tak někteří přispěvatelé získali alespoň pár bodíků do aury.

Sami jsme se dostali tam, kam to tlacil Marcel. At blbe nekecame a jdem to zkusit... a to uz je prace, a to ja desne nerad .

Ja si ten 'kapesnik' predstavoval opravdu jako nejakou tkaninu, na ktere by byly nalepene/zatkane mikrokulicky toho skla.

Kdybych to prirovnal k te polevce - hambursky fitr by byl velky cednik, kterym za hodinu precedim celou polevku nekolikrat, ale protoze ma velke diry, sance ze zachytim nudli neni moc velka. Oproti tomu ty kulicky jsou malinke huste sitko. Moc polevky do nej nenaberu, ale pokud vylovim nudli, uz mi neutece. Rozdrceni/naneseni na vetsi plochu zvetsuje velikost sitka, ale pridava i nejake vetsi diry. Ktera metoda by byla nejucinejsi si netroufam usuzovat...

Jestli nebude problem ve vyrobe toho "kapesniku". Ono by to samo o sobe bylo nejspis velice krehke (vyrobit tenkou desku), a nejak to lepit, to je o ucpani poru. Logicky pak z toho vyplyva, neupevnovat to vubec a dat toho tolik, aby to nejak pokrylo celou plochu, nebo udelat tak, aby se protocilo co nejvic vody i v mensim prurezu, ale presto nebyla rychlost vody vuci mediu prilis velka. A jsme u "moving bed" .

Myslim si ale, ze urcita tloustka materialu ma vyznam. Dokud je dost vseho k nitrifikaci, sila vrstvy je fajn, dal uz nema vyznam. Aspon tak nejak si to predstavuju.

No vsak jste zacinali diskuzi tim, ze v tom akvariu vlastne skoro zadne nudle (amoniak) nejsou, ne?

Porad je tu moznost 'rozmlatit' ty kulicky skla na prasek, nanest ho na kapesnik a tim to sito na nudle zvetsit. V pripade kanistroveho fitru by to znamenalo zachovat prumer kanistru ale radikalne zmensit vysku. Tento trend jsem ale take nezaznamenal. Me by se nizsi filtr hodil, mam ve strince malo mista

Ona ta Tva odbocka ma "problem cezeni nudlove polevky". Kdyz naberes jednu naberacku nudlove polevky, a prolijes ji cednikem zpet, zbytek hrnce polevky zmenu koncentrace nudli temer nezaznamena.

Chci tim rict, ze kdyz si spocitas, kolik vody v case muzes prohnat spravnou rychlosti kolem tech par malo kulicek, zjistis, ze je to opravdu jen male procento za hodne dlouho .

Designer napsal: Kdyz z uzke trubky udelas sirokou, voda tece pomaleji pri stejnem objemu v case, tam to protahnes pres nitrifikacni media, trubku zase zuzis a jdes ven.

Kdyz se podivas na externi filtr, tenkou trubkou nasavas, pak to prozenes kolmo k plose s medii nekolik dm2, a pak to zase vypustis uzkou trubkou.

Ano, ale tak jsem to nemyslel. Chtel jsem, ciste pro zajimavost, to dotahnout do extremu. Marcel psal, ze:

"Takže k odbourání amoniaku vyprodukovaného v akváriu z 1 g krmiva je při teplotě 20°C potřeba zhruba 0,045 m2 plochy filtračních materiálů. ... ~140 m2/L,.."

Dejme tomu, ze krmim 3g krmiva denne, pak jestli spravne pocitam, tak mi na nitrifikaci staci cca 1cm3 materialu SubstratPRO, to budou tak 2-3 kulicky

Cili kdybych chtel po fitru aby jen nitrifikoval + precedil vodu 10x za hodinu, vezmu powerhead s odpovidajicim prutokem, a nekam z boku k tomu pripojim tenkyma hadickama odbocku s nadobkou velikosti kelimku na maleho frtana aby tudy tekla voda rychlosti jen 10cm/min, dam do toho par kulicek SubstratPRO a tim jsem hotov? Vlastne by se to cela dalo schovat nekam do skimmeru. A usetrim si vsechny starosti s hadicema, usetrim spoustu mista ve skrince pod akvarkem, usetrim i dost penez za fitr/naplne.

Dava to smysl, pouziva to nekdo, nebo jsem neco zasadniho prehledl a cele je to zcestny blabol?

zervan napsal: Ale akú plochu treba na odbúranie dusitanov?
Tipuji, že o dost větší, aby vznikly zóny s vhodným mikroklimatem, protože například jen samotný amoniak(jeho lokální relativně vysoké koncentrace) dokáže inhibovat jak přeměnu dusitanů na dusičnany, tak dokonce svou přeměnu na dusitany - a to jsou dané bakterie na něj přizpůsobeny - jestli k tomu dochází i ve filtru(některých částech, zónách) nevím, ale je to asi jeden z důvodů proč to nitr.bakterie při několikahodinovém vypnutí filtru nerozdýchají.
Nitr.bakterie asi nejsou tak striktně aerobní jak se kdysi předpokládalo, protože jsou běžně nalézány živé(teda jen při několikahodinovém pobytu) i v anaerobních filtrech čističek vod.

Kdyz z uzke trubky udelas sirokou, voda tece pomaleji pri stejnem objemu v case, tam to protahnes pres nitrifikacni media, trubku zase zuzis a jdes ven.

Kdyz se podivas na externi filtr, tenkou trubkou nasavas, pak to prozenes kolmo k plose s medii nekolik dm2, a pak to zase vypustis uzkou trubkou.

Vzhledem k mezim, do kterych se potrebujeme trefit, se to plus minus da. Tohle nejsou dostihy k ziskani maxima, jde o ziskani dobreho vysledku a ten zaridit jde.

Samozrejme jdou veci resit ruzne, clovek se nekdy divi, co vsechno muze jak fungovat, na co ani nepomyslel, ale to co jsem psal, beru jako ranu na jistotu.

Nevim, ale podle me by nemusel byt takovy konstrukcni problem udelat fitr s velkym prutokem a pomalym tokem pres fitracni medium. Treba pomoci nejakeho 'by-passu', ze by pres nitrifikacni hmotu tekla pomalu jen mala cast vody kterou by pumpa honila. Zbytek by tekl jen tak pro tvorbu proudu, sel by treba jen pres nejake hrube sito. Ale mozna by to bylo nachylne k nestabilitam..

zervan napsal: Zaujímavé, som ani nevedel, čo je HMF Páč nečteš Horácův slovník naučný www.horacovoakvarium.cz/… (klidně OT :o)

To je ale jen teoretický předpoklad, protože i kostka se ucpává a tak ten výpočet po čase stejně nebude platit.

vaaclav napsal: To co popisuješ je skoro anaerobní filtrace. Mohlo by to z cisel tak vypadat, ale bezna kostka biomolitanu, spravne velka se spravnym prutokem, presne takhle pracuje .