Pancéřníček - chov

Při prohledávání a prorývání dna pancéřníčky,se ze substrátu uvolnují do vody živiny a víří sediment.

jamajcan napsal: jen pro kytky a substrát to nebude úplně to nejvhodnější.

tomu nerozumim ale jinak diky

Pancéřníčci budou fungovat bez problémů,oni si cestu k substrátu pod rostlinkami najdou vždycky,jen pro kytky a substrát to nebude úplně to nejvhodnější.

Ahoj,

muzou pancici normalne fungovat kdyz vzadu je husty porost stonkovek a vepredu bude dno kompletne porostle blyxou? Je nutne jim nechat nejakou volnou plochu na ryti? Mate s tim nekdo zkusenost?

Diky za nazory.

Kdyz to jde, tak i s lity, to je jasne. Ja mam v akva anubias a cryptokorynu, ale naprosto preferuji valisnerii s tencimi listy. To je i pulka listu cela obalena jikrami. Pak vetsinou trham cele listy, u valisnerky to neboli. Na sirokolistych nemivam ani 0.1% jiker. A to napric druhy. Otici vubec ne na sirokoliste, hastatus take ne. Obcas jen ti venezuelanus, kdyz uz to snad neni kam dat

Jak jsem psal, mě to jde dobře v den výtěru, ale musí se opatrně, jinak se jikry "rozstřelí". Ale nepoužívám na to žádně pomůcky, jde to prsty. A to u C. panda, napoensis, aeneus, paleatus...takže myslím, že snad u všech to jde.
Ještě lepší metoda je podle mě dát rybám do nádrže širokolisté rostliny (u mě anubias, někdo dává i igelitov sáčky, atp.) a na ně se rády třou, takže snůška jiker se snadno oddělá do samostatné nádržky.
Jinak, neříkám, že to druhý den nejde (někdy to nestihnu).

Ten žloutkový váček musí nejdřív strávit, takže se nekrmí.

Díky za rady. Snad se mi podaří je odchovat Moc jich není, protože mi ostatní ryby vajíčka okamžitě začaly pojídat.

Ještě jeden asi hloupej dotaz - když mají dva dny ten žloutkový váček, tak se při tom už přikrmují, nebo nepřijímají potravu?

Hmm, nase zkusenosti se tedy lisi. Cerstve jikry se velmi snadno "rozmaznou" a je i problem je pak dostat z karty nebo ziletky, coz znamena dalsi dotykani se jich -> vyssi riziko poskozeni. Zavadle, i kdyz mohou jakoby vice drzet, naopak vydrzi hrubsi zachazeni a pak jsou volne, neni nutne na ne znovu sahat. Take zalezi na druhu, jak jsou lepive a mekke, ale co se pand, duplicareusu, otiku, hastatu a venezuelanusu tyce, je toto moje zkusenost, velmi zridka nejakou jikru poskodim pri sbirani druhy den.

Sam jsem zloutkem nikdy nekrmil. Tusim zloutek je obsazen v tekutem krmivu pro poter Liquimin . Jinak krome zive mikry je dobry mrazeny morsky virnik. Hur se ale shani. Snad se daji odchovat i ciste na prachovem sera micron.

1-2 dny, než stráví žl. váček. Osvědčila se mi žábronožka, mikry. Se žloutkem opatrně, větší množství může způsobit zákal vody a úhyn potěru.
Jinak k tomu odebírání jiker...já mám naopak zkušenost, že se mi lépe odebírají jikry čerstvé, po dni už jsou "zavadlé" a jdou hůře oddělit od podkladu. Sbírám je prsty. Samozřejmě jsou měkčí, tak to chce opatrnost, ale zase nezrácejí lepivost, takže jdou zpět nalepit na sklo.
Hodně štěstí s odchovem

Aha, to je moc dobrý nápad Příště využiji

UŽ SE VYLÍHLI!
Chtěla bych se zeptat, na krmení. Co jsem četla, tak se mají krmit až po té, co spotřebují žloutkový váček, za kolik dní to zhruba je? Potom mi radil jeden akvarista krmit žloutkem. Prý mám uvařit vejce na tvrdo a malé množství žloutku rozdrtit ve vodě a tím krmit. Máte s tím někdo zkušenosti?

Az pri dnesnim sberu jiker otiku jsem si vzpomnel na jiny nastroj, ktery jsem pouzival na sber jiker. Dcera mi ho pred casem zkonfiskovala, tak jsem dnes musel prane hledat...

Děkuji za rady! Vajíčka jsem již odstranila. Snad se pancíci vylíhnou

Ja jsem to delal tenkym nozem, ale pokud jsou moc na sobe, tak to samozrejme nejde. Dobre jim prokyslicujte vodu, dejte pripadne olsovous sisku nebo dubovy list a snad nechytnou plisen.

Děkuji moc! Mohu se ještě zeptat, jak mám z toho chumlu odebrat ta neoplozená, aniž bych ty ostatní poškodila?

Ta dve bila pokud je to mozne odstrante co nejdrive, jsou neoplozena a nachylnejsi k chyceni plisne. Seskrabnuta vajicka nemusite lepit, mohou zustat na dne. Hure se seskrabavaji cerstve nalepene jikry. Po jednom dni uz moc nelepi a snaze se seskrabnou a vice vydrzi pri manipulaci. Jinak nemusite pouzivat ziletku. Staci vzit starou plastovou kartu (tesco apod.), kterou na smirkovem papiru z jedne, lepe uzsi, strany zabrousite do tenka. Pri sbirani starsich jiker je lepe vypnout filtr, protoze snadno "uplavou".

A to pak můžu normálně položit kamkoli do té odchovničky nebo musím nalepit ne listy/sklo?

ze skla se dají seškrábnout žiletkou

Zdravím všechny akvaristy!

Chtěla bych se zeptat na pár věcí k pancéřníčkům. Vytřeli se mi p. zlatopásí a vajíčka mi nešla odlepit od skla pro přemístění do porodničky. Nevíte nějaký fígl?
Podařilo se mi zachránit vajíčka na listu. Je jich málo (asi 10-15). Mají takovou nijakou barvu, trochu do běla, průsvitné. Dvě z nich jsou jakoby vevnitř bílá - je to zaplísnění? Mám je vyndat? Jak?

Díky za rady

Zdravím, čím odchytáváte pancéřníčky? S ničím nejdou chytit, síťky, fajfky na odchyt ryb... , samozřejmě je na konec chytím, ale nechci je zbytečně ztresovat dlouhým odchytem

Jj, mám je odtamtad. Dík. ;)

Jedinna sance v Praze podle mne je Zoo Branik (tam odtud je hadam mas) a domluvit se. Burza si myslim bez sance...

Vice o hastatech : www.planetcatfish.com/…

Jo to jsem chtěla. Ale měli posledních 6, tak jsem je vzala všechny s tím, že pak doukoupim další. Chci se ještě jít podívat na burzu, jestli nebudou mít.

Jak jsem psal jiz k nadrzi, s hastaty mam tu zkusenost, ze mi cela varka (cca 15ks) pomrela behem dvou mesicu, postupne, bez znamek nemoci. I dalsimu cloveku, ktery koupil tehdy stejne ryby, vsechny zemrely. Napadlo mne tehdy, jestli nejak neprochladli pri transportu nebo tak neco. Jsou preci jen citlivejsi. Ostatni ryby v akvariu tehdy urcite byly v pohode a ani zadnou nemoc nechytily od hastatu. Dalsi skupina (postupne jsem jich koupil snad 25) mi vydrzela cela a tusim dodnes (pres rok) mi zadny neodesel a mam i par prirustku. Predpokladam ale, ze zdroj ryb mame stejny (vim jen o jedne prodejne v Praze ktera je ma nicmene varka je asi jina. Pokud by uhyn pokracoval, zeptal bych se v obchode, jak se dari tem samym rybam u nich. Ja mam ryby v rozmezi teplot 23-24C (v lete az 28), pH 7-7.5 (pod 7 by bylo lepsi), zadna chemie, zadne CO2, Prazska voda. Jinak bych doporucoval urcite alespon skupinu 10ks, krasne drzi hejno a jsou stale aktivni, moje oblibena ryba Pocet ryb ma take vliv na psychyku -> zdravotni stav, takze pokud to s nimi myslis vazne, dopln stav, akvarko je na to dost velke, zustanou mali

Do jisté míry jsi zase ve mně vyvolal vzpomínku na čerstvě zemřelého Karla Čáslavského...Ba dokonce jsem si vzpomněl, jak ses mne nedávno ptal, co si myslím o populaci "českých" brochisů....Prostě ty fakt najdeš všechno...Přece jen jsem v roce 1974 tolik nečetl v němčině (to ani později nijak valně), abych zachytil informace o brochisech, zvláště pak, protože moje panceřníčkové období začíná o mnoho let později. Ale asi ten zmiňovaný text z roku 2004 už zasunut do paměti byl a proto jsem reagoval tak nejistě...
Ta tvá teorie o nepochybování o Matskeových údajích o počtu jiker zní velmi uvěřitelně do té míry, že renomé ten pán má. Ale protože znám také dost akvaristů, kteří nabájí o svých odchovech úplné nesmysly, a je známé, že "soudruzi z NDR občas chybu udělali", líbí se mi proto více ty údaje pozdější...
Ovšem zase připouštím, že se brochisové objevují v českých velkoobchodech v lavinách, které by odpovídaly termínovému tření v Asii a je známo, že Asiaté pilně studovali evropské informační zdroje o odchovech akvarijních ryb...No chtělo by to nějakého seriozního českého chovatele brochisů, který by se k tomu vyjádřil...Bohužel takového neznám...

Ono to není ani o těch zdrojích . Zdroj informace o vysokém počtu jiker u Brochis splendens je vcelku snadno vystopovatelný, veřejně známý a navíc ještě velmi hodnověrný. Žil byl v Potsdami v někdejší Německé demokratické republice akvarista, příležitostný akvaristický publicista, fotograf a celoživotní milovník sumců Karl-Heinz Matschke (a snad ještě žije, vloni mu bylo osmdesát a na jaře ještě o sumcích přednášel). V roce 1972 se mu podařil zřejmě prvovýtěr Brochis splendens, který pak v roce 1974 dost podrobně popsal v tehdejším rovněž východoněmeckém časopise Aquarien Terrarien. V tomto článku udává, že měl od dvou párů 900–1100 jiker a posléze v jiném tření od jedné samice 830 jiker. Stejné údaje zahrnul i do velmi příjemné knížečky o pancéřníčcích, kterou sepsal se svou manželkou Erikou a která vyšla poprvé v černobílé podobě v roce 1986 a podruhé už celobarevně v roce 1991. Mezitím jeho údaje rovněž velmi podrobně převzal velmi známý, rovněž původně východoněmecký, odborník na sumce dr. Hanns-Joachim Franke do své knihy Handbuch der Welskunde, vydané poprvé v roce 1985. Dalším specialistou na sumce, který nemohl v německém prostředí tyto práce přehlédnout, je Hans-Georg Evers, jenž odkaz na Matschkeho a údaj o „až 800 jikrách“ zařadil do své knihy Panzerwelse z roku 1994. A takhle se ten údaj šířil dál. Ale Matschke je člověk, u kterého není sebemenší důvod pochybovat o správnosti publikovaných údajů typu počtu jiker ze tření. Problém je, že se dva konkrétní údaje ze dvou konkrétních tření posunuly v některých novějších zdrojích, vesměs internetových, do podoby jediného obecně platného údaje. Což je samozřejmě nepřípustné zjednodušení práce s literárními prameny, které může mít nejrůznější důvody, které tu nemá smysl rozebírat.
Proč existuje taková variabilita v počtu jiker, může každý přemýšlet sám. Jeden údaj je v této souvislosti zajímavý. Matschkeovi také publikovali, že u B. splendens vypozorovali dvě třecí období v roce – jedno v září/říjnu a druhé v lednu/únoru. Když přivedli ryby do tření v květnu, namísto obvyklých cca 800 jiker bylo jiker jen kolem 300 (má to logiku, bylo jich méně zralých), jikry měly asi o 25 % nižší líhnivost, výsledný počet mláďat, která nakonec dorostla do dospělosti, byl méně než poloviční (a co víc, ryby donucené ke květnovému tření se pak další dva roky vůbec netřely, ale to už je jiné přemýšlení). V níže odkazovaném článku píše Brian Walsh, že se mu ryby třely od půlky prosince do května skoro pořád a pak přestaly. Něco se evidentně změnilo, přinejmenším u jeho ryb. Sice udává, že jedna z nich byla z odchytu, u dalších dvou už to zřejmé není… Většina dnešních brochisů v Evropě je z Asie, ne z přírody… A z druhé strany – když se ryby třou víceméně kontinuálně, nemohou logicky mít v jednom tření tolik jiker, jako když se vytřou jednou nebo dvakrát, a pak půl roku nic. Mimochodem, jeden z mála v relativně nedávné minulosti publikovaných článků o odchovu Brochis splendens je ten, který napsal Erik Schiller a vyšel v DATZ 1/2004. Vytřel opakovaně několik párů, průměrný počet jiker v jednom tření udává kolem 250 a ryby se třely v rytmu dvakrát v rozmezí tří týdnů a pak až za více než půl roku. O původu svých ryb (import, asijský odchov) nepíše.
Jaroslav Hofmann

Určitě, to je dobře, já jsem s tou výměnou vody tady už mnoha lidem votravnej jak čtvrtodenní zimnice, ale když nevíš co, tak měň, tím nic neskazíš.

Kouknu na to ráno, jestli tu bude. Je zašitá někde ve tmě a je zhasnuto. Vyměnila jsem aspoň trochu vody.

Určitě Díky.

Ty projevy při úmrtí jsou vždycky stejný, cukají se u dna? Jak vypadají jejich žábry? Neumírá ta ryba s roztženejma skřelema, který jsou výrazně tmavě červený?

Ať to bude co to bude, určitě úspěšný odchov udělá radost a i neúspěšný přidá zkušenosti

Článek jsem ještě nestačila přečíst. Kaju se a jdu na to Já si osobně stejně myslím, že to nejsou brochisové, ty jikry, ale jsou tu na fóru tací, kteří mě stále přesvědčují. Tak to možná zkusím

Tak třeba v tom článku přendával autor jikry do akvárka 45 x 15 x15 cm. O přesných rozměrech to ale nebude, spíš o tom to uchránit jikry před plísní, pak ukrmit plůdek a udržet potřebnou čistotu a nenechat rozmnožit zabijácké nálevníky.

Díky všem za rady. Jiker cca 50, tipla bych si. Přesněji, sorry, to nevím. Můj odchov jde tímto asi do kytek, protože informaci o potřebné délce nádrže mi, jak vidím, nikdo nedá

romant napsal: To nevadí, moje rada je i tak platná. Neproběhlo v posledních několika dnech čištění filtru a odkalování dna zároveň?

Ne. Odkalovala jsem, ale filtr jsem nečistila měsíc určitě.

PaDa napsal: jen hastatuskům něco nevyhovuje?
Pokud je máš 4 dny, spíš bych to viděl, že sis něco donesla s nimi

No potěš koště! :/
Zatim na nich nic nepozoruju, mimo jednoho co se cuká na dně. Ale žádný tečky, povlak nebo nic viditelnýho na nich/něm nepozoruju.

To nevadí, moje rada je i tak platná. Neproběhlo v posledních několika dnech čištění filtru a odkalování dna zároveň?

romant napsal: Měříš papírkama od Dajany a tomu bych věřil s velkou rezervou. Vyměnil bych vodu, tím nic neskazíš a zítra klidně znovu.

NO2 a ph měřim testem od Sery.

Měříš papírkama od Dajany a tomu bych věřil s velkou rezervou. Vyměnil bych vodu, tím nic neskazíš a zítra klidně znovu.

jen hastatuskům něco nevyhovuje?
Pokud je máš 4 dny, spíš bych to viděl, že sis něco donesla s nimi

Zdravím,
poradil by mi někdo kde může být chyba, když mi odchází "trpajzlíci" do věčných vod?
NO2 je na nule, akva jede víc jak rok bez problémů, nikdy mi nic neodešlo, až teďka hastatusci, co jsem si je tak před 4 dny přinesla. Respektive, venezueláci co mi tu zbyli, i krevetky jsou ok, jen hastatuskům něco nevyhovuje?
Moje akva tady: rybicky.net/nadrze/12183

Doma jsem vyhrabal odkaz na jeden článek o výtěru brochis splendens
www.scotcat.com/…

Tak baletko, nezbude ti nic jiného než nám ty jikry přepočítat ....ale prosím přesně!!!

Ono bude dost záležet na tom počtu jiker...

Omlouvám se za mylné informace.
Jak velkou nádrž si má teda baletka připravit?

tak nějak... lépe by tedy asi bylo napsat:
tuto informaci z aquapage bych nebral moc vážně

No jen jsem se koukl, to není o aquapage...enďus není blb...ale je to spíš o zdrojích...Víš jak to je ,opisováním se šíří spousta blbostí...ten počet je vskutku i podle mne přestřelený, přestože je to obrovský pacéřník....

informace z aquapage bych nebral moc vážně

Osobní zkušenost s tím nemám. Jen jsem se to tady dočetla www.aquapage.cz/…