Chlazení akvária

...což je mmch. metodicky zcela špatně ...
Takže v reálu měříš jakousi těžko definovatelnou směs teploty kompresoru (jeho radiační teplo), výstupního vzduchu a okolního vzduchu. Tož tak, mě už to bohatě stačí, právě jsem si v záchvatu smíchu polil klávesnici a slibuji, že dále Tvé příspěvky nebudu komentovat.

Edit to Smetany: byls rychlejším, musel jsem vyklepat vodu ze zkratované klávesnice

Hezké akorát že ten teploměr měří pevnou plochu od které se může ten paprsek odrazit nikoli proud vzduchu takže tímto způsobem si změřil teplotu nějaké pevné plochy za tím vzduchem. ( A navíc asi nepřesně protože tato nebyla od teploměru vzdálena ony 3cm)

Je to bezdotykový teploměr Takže odpojím hadičku nechám ho chvíli foukat a měřím ze vzdálenosti podle návodu 3cm.

Už mě to trochu nebavilo tak jsem si maličko osvěžil výpočet ohřevu vody. A na zvednutí teploty 200l vody o 0.1°C 2,5W (počítám 50% účinnost v reálu bude vyšší) potřebuješ cca 12 hodin. Tak se smiř s tím že vzduchovací motorek ti vodu neohřeje. A konečně přiznej že si šlápl vedle. A pokud to chceš opačně tak na zvednutí teploty 200l vody o 0.1°C za 5 minut (jak si měřil) by si potřeboval cca 300W.

Z hlediska akvaristiky máš pravdu. Ovšem v přírodě to funguje jinak a to tam byly naměřeny teploty i 34°C.
Chci jen napsat, že tato diskuze probíhá každý rok, kdykoliv je pár dní tepleji.

Budeš se divit ale dříve kdy se používal více vzduch a čerpadla nebyly tak běžné zboží to bylo dost časté. Jinak teplota motorku 50°C vzduch z něho 33,5°C a voda 29°C

Jamajčan v novém kabátě.

Krátkodobě bych se nebál ani teplot přes 30 (držel jsem to sám docela dlouho záměrně), ale kdyby to mělo trvat třeba 2 měsíce, tak bych se bál o rostliny, pokud by to nebyly rostliny vybrané pro vyšší teploty. Šel jsem teď u terčovců s teplotou na 28,5 a rozdíl v kondici rostlin je znát (bohužel jsem těch změn dělal více, tak nevím, jak moc velký podíl na tom mělo sundání teploty).

Mám v akva 31°C a ryby v pohodě. A to jsem včera dopoledne měnil vodu a stáhl to studenou vodou na 25, večer už tam bylo 30.

Jirko, proto jsem psal běžné. Samozřejmě vím o chladnomilných živorodkách a dalších rybek, které byly dříve běžně chovány.

a u někoho kdo ho má schovaný a obložený molitanem aby ho neslyšel To snad nikdo rozuny nema. Zavirat zarizeni ktre nema zadne ochrany do molitanu snad nikoho nenapadne.

Běžné akvárko si myslím, že ne, pokud není v nějakých hodně nepříznivých podmínkách (nezateplené podkroví, kde je přes den 35°C apod.). U sladkovodního akvária, kde nejsou vyloženě chladnomilné ryby, bych to do nějakých 29°C neřešil (a neřeším).

Pokud v tom máte chladnomilné živorodky, jako já, tak ano. Venku je aktuálně 33°C, já včera i dnes držím teplotu mezi 23,5-25,5. Aktuálně 24,5°C. Dvě lahve s ledem za dnes, do večera možná vyměním 15% vody za nejchladnější, co poteče z trubek. Na noc zase flaška(y). Do rána to na 24 vydrží.

Ve všech ostatních akváriích nemám problém. Divoké živordky Phallichthys amates pittieri mají v tuto chvíli na slunci 29,5°C a jsou v pohodě. Akvária postavená na rostlinách, snáší vedra dobře. Celé loňské léto jsem neměl úhyn kvůli teplu (klepu na dřevo).

Ono to má ještě druhou stránku věci a to tu že stlačováním se plyn ohřívá.(je mi jasné že to víš to spíš pro ostatní) a pokud má Václav kamínek na dně je v té hadičce plyn stlačený. To znamená že nezanedbatelná část toho rozdílu který Václav naměřil(i kdybych připustil že to měření bylo přesné) je způsobena tím že kompresor ten vzduch stlačí. Toto teplo je ale kompenzováno tím že se bubliny cestou k hladině rozpínají. Proto ta má otázka na Václava jak měřil vzduch z kompresoru, která zůstala záměrně nezodpovězená.

Tak pokud tam má někdo zapnutý topítko...možna i jo

A je skutečně bezpodmínečně nutné běžné akvárium ochlazovat?

stlačený horký plyn se rozepne a je z toho taková zima, že to někdo i odstůně.

Bingo Alespoň někdo to chápe.
To je totiž jedna z té soustavy rovnic, kterou by bylo při exaktním výpočtu celkové tepelné bilance nutné zapracovat.

Ach jo, Václave Četl jsi vůbec ty naše příspěvky viz níže?
Mě už přešel nejhorší vztek, snažím se to v klidu, věcně vysvětlit, ale všechno má své meze...

Tepelná kapacita vzduchu je ale malá, i při těch litrech, které tam motůrek nažene, to zásadní vliv nemá. Koneckonců je to jenom médium, které přenese teplo ze vzduchovače do akvária. A pokud má vzduchovač 4w, tak do tepla více než ty 4w prostě nemůžou jít.
Takové světlo, to je něco úplně jiného, tam už těch vyzářených vattů bude mnohem víc.

Mmch,zkuste si někdy sáhnout na chladič klimatizace v autě(ale i doma, nebo lednička), je to horké, dost horké. To chladící médium bude po stlačení ku 100°C mít, ale pak je tam nástřikový (expanzní) ventil, a ejhle, stlačený horký plyn se rozepne a je z toho taková zima, že to někdo i odstůně. On ten vzduch ze vzduchovače není moc stlačený, ale zároveň 3°C rozdíl v teplotě, no troufnu si tvrdit, že to nic neohřeje.

Dobrý den.
Provedl jste kontrolní měření např. příložným teploměrem? Infračervený teploměr může ukazovat na různých materiálech jiné teploty. Na lepších teploměrech se nastavuje korekce – Emisivita podle druhu materiálu. Pokud se takové měření neprovede v laboratorních podmínkách tak se asi nic přesného nenaměří.

Vzduch z kompresoru je o 3°C teplejší než je voda. To až tak zanedbatelné není a u někoho kdo ho má schovaný a obložený molitanem aby ho neslyšel může být ten rozdíl ještě větší.

Díky za ta měření. Čekal jsem, že rozdíl bude výrazně větší (myšleno, že vzduch budu motorkem více ohřívaný). Takže pokud hodnoty sedí, na první pohled si troufnu tvrdit, že tepelná bilance zde ve výsledku bude neutrální, popř. lehce negativní (tzn. vzduchování bude vodu i v těchto tropech mírně ochlazovat ). Dá se to soustavou několika rovnic celkem přesně spočítat (pro výpočet bylo ale třeba mmj. změřit tlaky - viz níže). Podstatné zde je, že vzduch má nízkou měrnou tepelnou kapacitu.

Skoro jednodušší by bylo primitivní empirické měření - dvě stejné nádrže, jedna se vzduchováním, druhá bez a měření teploty v obou. Mmch., pamětníci mě možná upřesní, matně si pamatuji jednu prastarou akvaristickou knížku (možná to byl Sterba), kde se řešil opačný problém - možnost ohřevu akvarijní vody teplým vzduchem. Resumé bylo, že to není dobrá cesta, právě s ohledem na nízkou měrnou kapacitu vzduchu. Ale je to opravdu dávno (cca 35 let) tak toto prosím berte s rezervou.

Edit: Mišo má rychlejší klávesnici

aj som predpokladal, že ohrev plášťa bude s oneskorením.
Každopádne platí, že teplo z kompresora dodávané do akvária tvorí asi 5% z jeho nominálneho príkonu, čo je zanedbateľné.
Záver: vzduchovanie znižuje teplotu vody za bežných podmienok v akých akvária prevádzkujeme.

Tak přibližně po hodině stoupla teplota motorku na 43°C jinak ostatní teploty se nemění.

motorček, ktorý si dal má 5W elektrický príkon
Ohrev vzduchu z 27,6 na 30,7 °C pri prietoku 3,5 l/min = 210 l/h pri 50%-tnej vzdušnej vlhkosti je 0,2W, čiže dokonca asi 5x menej ako som ja uvažoval (rátal som v hrubých číslach z 10W)

Já se neptal čím ale jak.

www.helpmation.cz/…

www.rajenpets.cz/…

Jak měříš teplotou vzduchu který jde z kompresoru?

zmeraj teplotu výstupu po hodine a napíš aj nominálny výkon kompresora l/min

Po dalších pár minutách teplota motorku stoupla na 31,7 teplota vzduchu z něho je stejná Motorek má dva vývody vzduchu na nich vzduchovací kamínky asi 50cm hluboko, má 5w teplota nad nimi je 28 stupňů.

Tak jsem vzal teploměr a změřil teplotu v místnosti (zatím nesvítí do oknem slunce) Naměřil jsem 27,6 stupňů motorek po 5 minutách provozu 28 a vzduch z něho vycházející 30,7. teplota vody 27,7 akvárium má asi 200 litrů.

Konecne. Ja se nechtel do te diskuze zapojovat protoze jsem jen nevericne koukal co se tu micha za teorie.

Správně, plané teorie je třeba to dát do reálných čísel.
Drtivá většina tepla od vzduchovacího kompresoru je odvedena konvekcí/radiací do prostoru mimo akvárium, pokud se nenajde pitomec, který ho (třeba kvůli hluku) zaizoluje. Bublinky vzduchu, stoupající k hladině, se rozpínají a tím současně i ochlazují (odnímají teplo okolní vodě, takže vodu do jisté míry i ochlazují). Tento děj bude tím intenzivnější, čím hlouběji bude umístěný vzduchovací kámen (hladinové přisávání vzduchu do čerpadlo z tohoto hlediska moc účinné nebude).

Ještě jeden, v horkém létě dost důležitý aspekt. Nikoho normálního snad nenapadne topit v přehřátém akvárku. Ale ne každý si uvědomí, že akvarijní čerpadla mají jistou účinnost - část energie spotřebují na proudění vody (kinetická energie), současně ale nemalá část spotřebované energie je odpadní teplo, které může celkem výrazně ohřívat akvárko. Proto je mmj. dobré koukat při koupi čerpadla na čísla (W) a nekupovat neúsporná, popř. zbytečně předimenzovaná čerpadla (hlavně do malých nádrží). Tím, že regulační páčkou snížíte jejich průtok, nesnížíte (u drtivé většiny výrobků) jejich spotřebu a tím i množství odpadního tepla. Proto jsou (čistě z tepelně/energetického hlediska) v horkém létě na pohon filtrace vhodnější bublifuky, poháněné vzduchem (důvody viz výše).

Znie to logicky kým sa to nepostaví do obrazu reálnych čísel. Nech máme na 100 L akvárium kompresor s príkonom 10W (ja mám cca 4W na 375 L). Aj pri mizernej účinnosti 50% je to 5W tepla, ktoré kompresor generuje, časť tepla je vyžiarená do okolia a časť sa prenesie do dodávaného vzduchu, povedzme 60% do vzduchu, t.j. 3W, v závislosti na dĺžke hadičky sa niečo ešte stratí cestou. T.j. do akvária kompresor vnáša 2W tepla.
Bubliny zvyšujú jednak povrch vzduch/voda priamo a jednak nepriamo vírením hladiny + pri akváriach s krycími sklami významný pohyb vzduchu nad hladinou. Toto orientačne spočítať je už nad moje schopnosti, ale bude to rádovo viac ako 2W.

27 v tuto chvíli, přes den to vyskočí.
Je to vedle celou noc otevřeného okna.

Jake tam jsou teploty v těch akvariich na slunci...OT

Kluci klid. Ani v akváriích na slunci a bez filtru mi aktuálně díky rostlinám nic nehyne.

Edit: Šel jsem si ověřit, že mám všechny Phallichthys amates pitieri v kouli na západním okně a našel jsem první mládě!

Ano pokud si někdo opře kompresor o stěnu akvária je podle mě mdlého rozumu. A ohřívání vzduchu v hadičce nebudu komentovat. Mohl by sis to vzít osobně.

A co se týče zvedání teploty tím že vzduchuji, tak pokud není dotyčný akvarista mdlého rozumu a neopře si kompresor o stěnu akvária tak tento argument nemá smysl. Vzduchovací motorek k tomu aby ohříval vodu nepotřebuje být nikde přitisknutý. Vzduch jím prochází a cívka je poměrně horká a to se přenáší hlavně na vnitřek a už méně na okolí. To samé dělají čerpadla protože svým povrchem se zbavují tepla. Takže ti co používají bublifuk a mají kompresor u akvária jsou podle tebe mdlého rozumu?

I když mi asi unikl smysl tvého příspěvku tak se k němu vyjádřím. I když bych bral v úvahu to že má každý akvárium na okně a záměrně do něj v tomhle vedru nechává svítit sluníčko. (moc takových nenajdeš) tak to že rostliny více bublají je do značné míry způsobeno tou vyšší teplotou. Protože jak jistě i ty víš s rostoucí teplotou klesá rozpustnost kyslíku ve vodě. To znamená že i když rostliny produkují stejně kyslíku tak bublají protože při vyšší teplotě není voda schopná tento pobrat. Nicméně to nic nemění na faktu že pokud rostliny bublají je voda kyslíkem přesycená a vzduchování opravdu kyslík vyhání. A zase jsme u mého oblíbeného pokud mám fungující rostlinné akvárium tak je vhodné vzduchovat pouze v noci.
A co se týče zvedání teploty tím že vzduchuji, tak pokud není dotyčný akvarista mdlého rozumu a neopře si kompresor o stěnu akvária tak tento argument nemá smysl.

To znamená že provzdušnění rozhodně nevyhání z vody kyslík pokud tento není (díky fotosyntéze) nad rovnovážným stavem. Je léto, rostliny za oknem v akváriu na sluníčku bublají i bez CO2 jak o život. Díky vzduchování ho tedy vyháním z vody a ještě tu vodu více ohřívám takže další ubývání kyslíku díky teplotě. Stačí si na kompresůrek sáhnout bývá dost teplý. Takhle by jme se mohly dohadovat donekonečna protože podmínky můžou být různé.

...Větrák jakoby točí jen vzduch ale je ten vzduch studenější trošičku...

Nejsem si jistý, jestli přesně chápeš princip chlazení akvárka ventilátorem. Voda v akvárku se neochlazuje tím, že na ní fouká "trošičku studenější vzduch", ale tím, že intenzivní proudění vzduchu aktivně zvyšuje odpar vody. K tomu, aby se voda odpařila, je třeba energie (v tomto případě tepelná), kterou proudící vzduch odebírá z vody, která se v důsledku toho ochlazuje (adiabatická reakce).

Zase musím maličko oponovat. Plísně rozhodně nepotřebují k životu světlo. A vzhledem k tomu že některé rostou i trvale pod ledem je i to teplo diskutabilní.
A co se týče té výměny plynů pokusím se to předložit tak že to bude jasné.
Výměna plynů mezi vodou a vzduchem probíhá přes plochu kde se tyto dvě média dotýkají. Čím je plocha větší tím je intenzivnější výměna plynů. Tato výměna probíhá vždy tak že se plyny snaží dostat do rovnovážného stavu. To znamená že pokud zvýšíme plochu ve které se stýká voda ze vzduchem například vzduchováním. (Jednotlivé bublinky mají obrovskou plochu) tak tento proces urychlíme. (Rychleji se budou doplňovat plyny které jsou v nedostatku a naopak budou z vody rychleji unikat plyny které jsou v nadbytku.)
To znamená že provzdušnění rozhodně nevyhání z vody kyslík pokud tento není (díky fotosyntéze) nad rovnovážným stavem.

Při vší úctě, jen se do toho zamotáváš a odbíháš od věcné podstaty, možná je poslední vhodná chvíle na rovinu přiznat, žes v obou bodech trochu ulít (což se může stát každému a není ostuda to přiznat)...

Ad vzduchování: ano, vzduchování "vyhání" některé plyny, konkrétně CO2... A pokud je v akvárku tak extrémně vysoký obsah O2, že by došlo vzduchováním k jeho vytěsňování, nemá cenu toto vůbec řešit, ryby budou zcela OK (jak už správně psal kolega Smetany). Tečka.

Ad plísně: Spóry plísní jsou v reálném domě/bytě (nebavíme-li se o operačním sále) všudypřítomné a schopné přežít téměř cokoliv. Nějaké jejich "přezimování" je zde zcela irelevantní, podstatné jsou podmínky pro jejich aktivaci a následný růst plísní. A ty za současných podmínek (řešíme chlazení akvárka v současných vedrech) zvlhčení vzduchu v důsledku zvýšeného odparu z akvárka prostě nenastartuje. Tečka.

OT: omlouvám se za OT v tomto tématu, ale jsou to docela zásadní věci (hlavně vzduchování) a považuji za svou "občanskou povinnost" je uvést na pravou míru (fórum čtou i laici, kteří netuší která bije). Pokud to budete nějak přesouvat, zkuste prosím zachovat věcnou podstatu navazujících příspěvků, předem děkuji

Podle mě velký ventilátor nic moc neřeší. Potřebuješ zajistit odpar vody a to zajistíš nejlépe těmi malými ventilátory.

Zmražené petky jsou vyloženě provizorium a při relativně velkém objemu ledu je ochlazení celého akvária relativně malé. Mě v 460l dělala zmrzlá 1,5l pet lahev snížení teploty sotva o půl stupně. Kdežto s ventilátorem jsem za pár hodin dole i o 3 stupně. Navíc je to za chvíli rozpuštěné. Při tvém množství akvárií si budeš muset vyhradit velké místo v mrazáku, abys to stíhal točit a namrazovat.

Poohlídni se po těch ventilátorech...

Jo a počítej s tím, že se ti odpařuje pouze čistá voda a veškeré soli zůstávají. Takže pokud doléváš odpar, tak si to v akváriu "zahušťuješ". Tak buď dolévat destilku nebo měnit vodu.

Jasně že proudění vody okysličuje ale bublání samo o sobě plyny zase vyhání i když samo o sobě nic dramatickýho. Trošku sem se snažil o pohledání a ne vše na podnose. Druhá otázka jsou ty plísně. Zase se můžeme přít což mě nebaví. Ale jelikož vše beru komplexně ještě se k tomu vyjádřím. Plísně stejně jako řasy potřebujou k životu tři pilíře, teplo, světlo, živiny. Většina jinejch rostlin potřebuje všeho akorát pro ně ale řasy a plísně maj velikou toleranci na poměr. Třeba řasy v hadicích spolehlivě odstraní nepropustnost světla stěnou hadice, v akva můžeš jejich růst opoštelovat světlem..dobou osvitu, intenzitou ale někdy je to věda. Nepomůže nic než zakrytí na pár dní.
Stejný je to u těch plísní. Jak jen to říct srozumitelně? Asi víš že veřejnost i vědátoři brečej že není voda. A vytvářej přezkumy, usnesení, programy. Jasně že voda není. všude je asfalt a beton a tak je většinou v německu v moři. Další věc ke stavební ruch, zhutňován půdy atd...prameny přerušený stromů málo.
Všiml sis že ve stínu stromu je ti líp než pod slunečníkem?
Strom vytáhne denně několik desítek až stovek litrů vody, normálně ji odpaří ta zkondenzuje cca do kilometru a spadne zpět. Takzvané odpolední deště které chybí.
Bohužel lesy jsou malý a daleko od sebe takže jsou vyšší rychlosti větrů který páry odnesou nad moře.
A tak je to i s plísněma v bytě. I když třeba zrovna nejsou vidět vlhko jim svědčí..líp "přezimujou". Otázka je i to větrání. Já mám opukovej barák silný zdi žádný zateplení a nic. Vtrám chvíli v noci, nepouštím tedy teplej vzduch dovnitř a světe div se mám i bez klimošky furt 19 stupňů i v poledne. Takže ochlazení ledem vodou je nejlepší a nejsnažší. Abych tak řek fyziku moc neošulíš.
Takže se chovám tak aby se mi akva nepřehřejvalo a daří se. Chápu že někdy to nejde ale. Asi jako nejekologičtější je nevyrobená plastovka nejlíp ochladit ledem.

No pro velky akva asi souhlas. Ja to mam v 7 litrech a je to tak na hranici unosnosti, ale na to prezit par dni veder to jde.

Nechtěl jsem rozjíždět další OT diskuzi, ale také se mi to moc nezdálo. Když přidám zkušenost, tak jsem jednou zažil bakteriální zákal a ryby se evidentně dusily. Nasadil jsem silné vzduchování - Atman AT-202 s připojenou hadičkou na plný výkon a ke zklidnění dýchání ryb došlo řádově v minutách.
Pro běžný provoz jinak nikde nevzduchuji, ani tam, kde držím teplotu kolem 29°C.

...Nejlepší cesta k plísni na zdech...

Ale ne, při současných teplotách toto nehrozí, pokud je zajištěno alespoň trochu normální větrání. V našich podmínkách plíseň reálně hrozí v období, kdy je chladno a dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na tepelných mostech stavebních konstrukcí. Proto může být problém s vlhkostí (a plísněmi) v zimě u akvárka bez krycího skla (i bez ventilátoru), zvláště při kombinaci vyšší teplota vody + nízká pokojová teplota (zvlášť, když v zimě je snaha málo větrat - úspora za topení). Ale téměř jistě nebude problém teď, kdy je vysoká teplota, prohřáté stavební konstrukce a bezproblémové větrání.

A jsi si opravdu jistý, že vzduchování "vyhání kyslík z vody"? Mohu poprosit o odkaz na nějaký validní zdroj pro toto tvrzení? Proč se tedy při problémech s nedostatkem kyslíku jako první pomoc doporučuje zavést (krom filtrace) intenzivní vzduchování? Jiná věc je, že obvykle mnohem účinnější než vzduchování, je zajištění dostatečné cirkulace vody v nádrži tak, aby docházelo ke permanentní výměně vrstvy vody, které je v kontaktu s hladinou (pokud ale tato není zatíže např. tzn. slepou hladinou). Tak nás to alespoň učili na rybářské fakultě...