Cichlidy a cichlidky - chov, odchov

Akary ne, ancáky zkus nahradit třeba nějakou lorikárkou, co ty na to?

Ahoj, co si myslíte o následujícím složení rybích obyvatel nádrže?
20 ks Neonka červená, 6 ks Otíků, 6 ks Pancéřníček panda, 2 ks Ancistrus sp, 3 ks Akara hnědá (samci - velice klidní).
K těmto rybám bych ještě rád přidal 1 pár Cichlidek Agassizových. Celkem tedy 39 ryb.

To Syngonium albolineatum nelze pěstovat pod vodou.
rybicky.net/atlasrostlin/syngonium_albolineatum

vcera mi prisly rastliny 15 ks. Cladophora aegagropila 3 ks Vallisneria spiralis 4ks. Echinodorus horizontalis 2 ksNeobeckia aquatica 2ks Echinodorus bleherae 2ks.Syngonium albolineatum T 2ks a korene su drift wood 3ks a ta lodka co tam je to chceli moje deti.

Asi by to chtělo něco udělat s tou lodí a místo ní na kořen anubias a boltis. Až se echináče rozrostou bude to dobrý.

Když si koupíš pozadí tak je to taky celé z plastu takže v tom bych problém neviděl.

Možná spíš plastolom.

Vytáhl bych tu imitaci lodě a doplnil kytky. Zatím to vypadá jako kamenolom.

Konecne som dastal nejaku info. Diky.

Asi se jí to místo líbí na tření a rostliny ji tam prostě překážejí. Dej větší kameny dál od rostlin, ale ne na příliš volné místo a měl by být klid. Mě většina akar moc neryla.
Škoda, že nemáš přístupnou prezentaci, třeba by se dalo poradit konkrétněji.

Tak potom je něco špatně, když se akarám ty rostliny daří stále vyrejvat. Zbytek neřeším, tenhle kus cesty si musí každej ujít sám a komu není rady....

On tam má tolik kamenů že už se mu jich tam moc nevyjde koukni na prezentaci ty ji ještě snad uvidíš, pro ostatní už jí zablokoval , spíš by měl vyřešit celý svůj přístup k akváriu.

Protože je to cichlida a to co popisuješ je její přirozené chování. Rostlinu oblož kameny velikosti která se předmětné rybě už nevejde do huby, prostě aby nebyl přístup k jemnějšímu štěrku v okolí rostliny.

Bol som akvaristike opytal o probleme ze myakry modre odrhavaju bud chcema tam rastliny alebo modre akary.
Mne nehrabe aspon by si mohlo tom posisat a daka za info hrabe

Chcem sa poradit preco akara modra ked neresia do rastlinach zakusuje alebo my ich uvolni pri kamiekoch a rastlina vy plave na povrch. Uz som tolko rastlin kupil a pre akaru modru sa vyplati kupovat rastliny. Nerasia kazde tri tydne. chcem sa opytat preco je tato.

Vzorec chování není jen o množství ryb. Patří sem nejen teplota a kvalita vody, ale hlavně velikost nádrže. Dej ryby z dvoustovky do tisíci litrové nádrže...... 90% poznatků má základ v umělých podmínkách a těch pár videí z domoviny jsou pouze v období sucha.....
Nicméně se dá říci, že stálé páry spíš udržují velké druhy cichlid - oceláti, Parachromis atp.

Libor měl asi na mysli to, že určitý vzorec chování se dá pozorovat ve větší skupině než je oněch zmíněných sedm kusů. Tam si prostě ty ryby navzájem zbyly, nebo spíše byly si přiděleny a moc se tam ohledně chování v hejnu pozorovat nedá.

LiborSprysl napsal: ......... Hejna skalár, ve kterých se tento jev dá pozorovat, mají desítky kusů...
Libore a který běžný akvarista má doma akvárium s desítkami kusů dospělých skalár?

Áno hovorím o par kusoch ryb v akváriu, veď taka bola otázka , pýtal sa na 3 pary v akváriu nie na bazény so stovkami rýb. Ja som ti neodporoval v tom, že skalár je promiskuitná ryba, iba som písal ako sa správajú moje ryby v akváriu.

To mluvíte o těch sedmi rybách? V jednom akváriu? To je stejné, jako kdyby bylo sedm lidí na pustém ostrově... spárovat se mohou, střídačka bude chvilku trvat. Hejna skalár, ve kterých se tento jev dá pozorovat, mají desítky kusů...

U mňa napríklad držia skalare Nanay páry už asi tri roky a nestriedaju partnerov.

Ono to není ani tak o druhu ale o jednotlivcích - měl jsem samce nigrofasciáta který po úhynu samičky se kterou tři roky žil (podhrabala šutr který ji zavalil) propadl depresi a po zhruba týdnu naprosté apatie uhynul, a pak nigrofasciáta který střídal partnerky jak fusekle... To se nedá předem odhadnout

Myslel jsem skaláry, akary a jim podobné.

Záleží jaké cichlidy máte konkrétně namysli. Některé opravdu drží pár tevale a k vystřídání je přinutí jen smrt partnera a u některých se uvádí, že ani to ne. Jak píše Libor...moc jich není.

U skalár je třeba promiskuita téměř programová ... některé druhy kančíků to dělají rovněž... koneckonců je to jako skoro u všech zvířat ... labutí u ryb není mnoho...

Dobrý den,
Zajímalo by mě, jestli cichlidy tvořící páry, spolu drží trvale. Jestliže v akváriu plavou například 3 páry. Zůstávají každý jedinec věrný svému partnerovi, nebo se v průběhu života libovolné střídají? Děkuji.!!

JanaS napsala: Ahoj. Co takhle nalíhnout si artemii? Informací je na netu tolik...;) Stačí číst.

Po cca 3 měsících od vykulení malých akar a krmení nalíhlou artemií (ještě jednou díky JaniS za rady) mohu konstatovat, že jich je nyní cca 15-20 kusů ve velikosti 10-20 mm. Mám je všechny v akváriu 112l, viz prezentace, které se už pomalu stabilizovalo a je teď vlastně jednodruhovým akva.
Ty úplně nejmenší kusy (cca 5) mám pocit, že moc nerostou, možná to bylo i nepravidelným krmením v době dovolených. V přírodě by asi nepřežily, takže spíš časem dám někomu jako krmení..
Dosud je v akva klid, nepozoruji žádné střety kromě tahanic u krmení.

Můj dotaz zní - co dál? V atlase Jsem se dočetl o pohlavní dospělosti cca v 5 měsíci, tzn. mohu očekávat, že pak mezi nimi začnou boje, teritoriální hrátky atd.? Pro takové akva je předpokládám ideální nechat jen jednoho samce a dvě samice. Nicméně - existuje možnost, že by spolu vyšlo v takovém akva třeba i 10 dospelejsich jedinců-sourozenců? . Nechci je stresovat, to je radši rozdám (BTW, někdo z Phy by měl zájem?), ale nevím jak moc bych měl spěchat na to je někde udat anebo to nemusím hrotit a i v takovém počtu budou spokojeně žít?
A další dotaz - kdybych se chtěl pokusit o další odchov, je lepší sehnat samce z úplně jiného chovu anebo prostě pokračovat s těmi narozenými? Co je lepší z hlediska genetiky, choulostivosti atd.?anebo je to jedno?

Jsou to hloupé dotazy, ale nikdy jsem nic neodchoval a zvlášť u cichlid je to chování specifické..
Díky za jakekoliv rady.

fingerstyle napsal: CO-čkuju.Něčím přece hnojit musím.Navíc si myslím že RO zbaví vodu všech minerálů tak dodání makroprvků je nutností.
Z toho jak to píšeš je pravděpodobné, že v tom nemáš úplně jasno, a tak asi proto nás víc vyjádřilo pochybnosti.
Reverzní osmóza je bezva věc. Ale pokud jde o makroprvky, zejména NPK (dusík, fosfor, draslík), tak ty ve vodovodní vodě beztak vesměs nebývají (až na dusičnany, kterých má občas někdo až moc). Takže je zřejmě budeš muset přidávat tak jako tak, protože sycení CO2 a intenzivní osvětlení zrychluje růst rostlin a zvyšuje jejich nároky na živiny.
Ramirezky a další cichlidky ale mají rády vodu, ve které víceméně nic není. Nejen různé nečistoty, ale i dusičnany. Jinak často marodí. Proto Václav zcela správně píše, že to nejde moc dohromady. Jde to, já to tak mám (ale bez CO2), ale je to trochu speciální situace. "Žravým" rostlinám se těžko zavděčíš. Naopak by se Ti mohly dařit některé náročnější rostliny žádající málo mineralizovanou vodu a spokojí se s nižší koncentrací živin. Chce to ale mineralizovat a hnojit hodně citlivě a vědět přesně co a jak.
Z čehož všeho vyplývá, že jsou to docela starosti - které sis mohl z větší části ušetřit, kdybys si ramirézky nepořizoval.
Ale už je máš, tak teď zbývá jen držet palce.

Cichlidky a zvláště ramirézky nejsou moc vhodné do rostlinných akvárií kde se používá hnojivo a CO2.

No,ještě jsem si neupravil prezentaci...Vodu už mám upravenou:GH 7 KH 5.Níž už asi nepůjdu.S mýma Akarama a Skalárama není zatím problém.Nemám žádné rabiáty.Pro vaaclava:Jako že Ramirezky a PMDD?No mám celkem náročné rostliny:
Cabomba aquatica,Limnophila sessiliflora,Eleocharis vivipara,Rotala walichii.CO-čkuju.Něčím přece hnojit musím.Navíc si myslím že RO zbaví vodu všech minerálů tak dodání makroprvků je nutností.

No asi takhle. Jestli ti dlouhodě prosperují otíci, tedy nepozoruješ úhyny aby se muselo neustále doplňovat, potom je zde naděje i pro ty Ramirézy, ale bude to o té kvalitě prostředí obecně, tedy zvláště o dusíkatých látkách a taky ta kombinace se skalárama nemusí bejt moc ku prospěchu, mám takovou zkušenost.

Řekl bych, že jsi se poněkud unáhlil. Máš tvrdou a zásaditou vodu a poměrně dost jiných cichlid... Abys si s ramirézkama nezavlekl spíš problémy.

Tahle kombinace nejde moc dohromady.

PMDD je v pohodě, ale bez KNO3 a nepřehánět to jako v metodě estimative index.
Hlavně si hlídej kvalitu vody. Pokud jsi koupil ryby v dobré kondici, tak v kvalitní vodě by s nimi neměl být problém. V horších podmínkách ale rychle umírají.

Dnes jsem si přivez od Rataje 6 ks. Ramirezek...Doufám že jim nebude vadit PMDD? Ještě mi zbylo troch tekutého uhlíku kterým sem likvidoval zbytky černé štětky z kořenů (tím to jde pěkně) ale prý je to pěkné chemicky svinstvo,tak to raději riskovat nebudu.

Ahoj, určitě bych nechtěl míchat a opravdu spíše dodržet biotop. Ať už se to týká malawi nebo JA.

Asi by se slušelo upřesnit "říční Afrika" ... protože tu jezerní bych asi opravdu s americkými cichlidami nemíchal... Navíc tedy raději ty ryby párové. Protože říční tlamovci by také asi dovedli docela dělat rotyku ...

Pokud si nechceš hrát na "biotopní" akvárium, tak rozhodně nemusíš až tak striktně dělit cichlidy na 2 skupiny Amerika/Afrika.
Já mám třeba v jednom akváriu dominantní druh skaláry manacapura a mezi nimi se spokojeně plácají a permanentně třou afričtí pestřenci Thomasovi.

Já bych se při výběru osádky řídil jedním druhem, který by mi nejvíce padl do oka a pak bych dodal max. 2-3 další druhy s obdobnými životními nároky ale odlišnými teritoriálními požadavky.

Rozhodně pořid akva co největší se ti na místo kam ho chceš vejde.
Panelák udrží vše.
Tapajos je malý druh takže i kdyby bylo 300L můžeš k němu dát ještě skupinu např. guianacar.
NHKG níže píše u guianacar chov páru to je také možné, ale lepší je skupina.
Podívej se sem je tam plno fotek a můžeš vybrat ryby které se ti líbí:
cichlidklub.sk/…

Ohledně Afriky se podívej na podobně velké nádrže, co tu na stránkách najdeš. Afrika není moje parketa.
Ohledně JA:
Dívej se po těchto rodech cichlid, chov 6ks a více: Geophagus, Satanoperca, Biotodoma
Chov v páru: Crenicichla, Guianacara, Hypselecara
A k tomu krunýřovci a rod Corydoras a jiní sumci. Můžeš i tetry.
Vyber si co se ti líbí a půjde sehnat a pak to tu napiš. Jinak nejde radit. Možností jsou mraky a každému se líbí něco jiného.

Díky za reakci. 300L samozřejmě není limit. Uvažoval jsem to jako takový střed, samozřejmě, jak se znam vemu spiš 150x50x50(60) a máme nějakých 375(450)L.

Spíš mě zajímalo co by se dalo do těch zhruba 300-350L z těch cichlid umístit. Případně jak to nakombinovat. Abych se měl od čeho odpíchnout

V panelovém domě jsi limitovanán nosností stropů na 300l? To mi přijde jako nesmysl. Pokud akvárium bude u příčky, tak bych uvažoval o rozměru 200*50*50 cm. U nosné stěny klidně víc, záleží kolik máš místa. Je tu speciální téma ohledně nosnosti podlahy. Podívej se tam.
Jestli se ti líbí Geophagus red head, tak jdi do nich. Jsou na jihoamerické cichlidy dost barevní a aktivní. 300l pro skupinu 6ks je ok. K nim nějaké menší eLka co nežerou kytky a třeba pár Crenicichla regani.

Ahoj, plánuji založit akvárium cca 300l 120x50x50 nebo něco podobného (jsem limitován nosnosti stropů v panelovém domě). Rád bych choval nějaké temperamentní ryby, proto bych se chtěl věnovat cichlidám, ale mám zásadní problém s výběrem druhů a počtů ryb. Pořád zvažuji dvě možnosti Malawi/Amerika. Na malawi mě láka jeho barevnost a pestrost ryb a odrazuje nedostatek rostlin. Americké cichlidy mají také krásné druhy, např perleťovka sp. tapajos a jiné. Rád bych tedy poprosil o nějaké rady, doporučení, zkušenosti co se toho to týče.

Děkuji.

dudak napsal: znamená to že tam máš málo vhodných třecích míst
Kokosů a skulin mezi kořeny je dost, ale místa je zřejmě málo. Šest samic (3 borelli a 3 erythrura) na akvárko 200 litrů je asi moc. Žádná sice není vyložený otloukánek, ale když se jich tře víc, tak dojde i na tření na listy.
Uplynulo půl dne, a je to pořád stejné... "zlodějka" erythrura hlídá, a "okradená" borelli na to smutně hledí. Škoda že nejsem zařízený na odchov, bylo by to zajímavé.

Pokud se ti třou na list echináče znamená to že tam máš málo vhodných třecích míst, přidej tam nějakou trubku nebo kokos. Oni se vytřou i na sklo, když nemají na výběr. U apistogram jsem několikrát zažil, že si kradli potěr, ale jikry? O tom jsem ještě neslyšel. Jikry si vždy samice ohlídala, pokud byly vhodné podmínky k jejich vývoji.

Zrovna pozoruji tohle: samička A. borelli hlídala jikry. Teď se celá nervózní motá okolo, samec A. erythrura ji odhání a u jiker se zabydlela jedna samice A. erythrura. Ale vidím tam jenom trochu, tak si nejsem jistý, jestli jsou to pořád ty samé jikry, anebo eventuálně že si pár erythrur vybral na tření zrovna tohle místo. Není nijak zvlášť atraktivní - je to list echinodoru. Takové třecí místo normálně používají spíš ty borelky, zatímco erythrury se třou do vnitřků kokosů. Asi si zabírají lepší místa, protože jsou o něco agresivnější.
Máte někdo podobnou "krádežnou" zkušenost mezi dvěma druhy apist?

Ahoj. Co takhle nalíhnout si artemii? Informací je na netu tolik...;) Stačí číst.

Ze Zoo Braník jsem si jeden párek Akarek Z. před pár týdny přinesl, jsou to moc zajímavé ryby, doporučuji ..

Dal jsem je do 100l akvárka co bylo v provozu teprve pár týdnů (vím, bohužel chyba, akarák to odnesl, viz profil mé nádrže ..) a momentálně tam mladá paní (vlastně vdova) vodí cca 50 ks malého potěru (cca 5mm), tak uvidím co z toho bude, nikde jsem nic odchovat nezkoušel..
Měl jsem tam ještě neonky 20 ks, ale jelikož zahájili po jednodenním oťukávání poměrně intenzivní nájezd na potěr, všechny jsem je přelovil do menší nádrže, aby měla akarka s malými klid ..

Potěru zkouším dávat Sera Vipan Baby injekční stříkačkou, ale nemám pocit, že by o to jevily zájem. Nejspíš si v akva něco najdou samy..
Máte nejaké tipy jak často měnit vodu, krmení atd.? Nechci je zbytečně stresovat ..
Pohled jak si bezpečně plují akvárkem je k nezaplacení