Emerzní pěstování rostlin

Njn..., s kytkaři je to podobné, jako s rybičkáři - taky by furt něco dokupovali...

...a sakra Sid - ta Nesaea crassicaulis je pekna...-zas mam "chrobaka" v hlave...

Ty zákazy znám. Taky se snažím být na sebe tvrdý, ale pak podlehnu a je zle. Ono toho místa je pořád málo a jak říkal jeden můj kamarád - i největší skleník se jednou naplní. A já bohužel bydlím jenom v bytě, tak je to o to horší.

tiez som na tom "podobne" - co bi som vsetko chcel?... problem ale kam s tim...

Já ji dostal darem od Johana, a ten zase od DrBolíta!
Jestli je někde k mání v nějaké pěstírně, nevím - nezajímal jsem se o to, protože nemám místo na další kytky, tak jsem si dal zákaz okukování nabídek pěstíren.
(Minulý víkend jsem neodolal a pořídil jsem Nesaea crassicaulis a musel jsem kvůli ní předělávat akva... )

esete som ju u "Nas" nevidel - najblizsie asi v Polsku...

Mám dotaz. Kde se dá sehnat ta Proserpinaca? Je nějaká pěstírna, která ji nabízí? Díky za odpověď.

...Pogostemon helferi...
Hezká kytka. Teď ho mám také v jednom krevetkáriu a docela se mu daří. (Snad mu to nějaký čas vydrží... )
Shodou okolností ho mám ve společnosti stejné kytky, jako je ta v pozadí na fotce ve vašem příspěvku - Proserpinaca palustris.

...no na jar chcem kupovat
Echinodorus 'Rubin' ,Echinodorus 'Mercedes' ,Limnophilu sessilifloru
tak zoberem asi aj tu aquaticu... -len mam pomerne malo svetla - ze co na to "povie"

pocitam s tim ze ich bude "dost" - tak nieco pojde do vody a nieco na "sucho"...
u Rataja som zvyknuty ze aj Echinace davaju 2-3ks do kosika...tak ze sa mi aj tak "nespracu" vsetky do akva...

Zkuste tu L. aquatica a to je ještě větší extrém. Pod vodou připomíná nafouknutý stolístek, nad vodou pak nějakou divnou Alternantheru.

emers

alebo aj Pogostemon helferi

PS:foto nie je moje

to hej H.difformis je "extrem"...

Při tom emerzním pěstování zjistíte, že kytky "nasucho" vypadají leckdy jinak než pod vodou. Úplný extrém je třeba Hygrophila difformis, nebo Limnophila aquatica. Když vedle sebe dáte submerzní a emerzní exemplář a řeknete neznalému, že je to totéž, asi si něco pomyslí o nutnosti Vaší návštěvy na psychiatrii. Ale i o tom je život.

ak to este nema korene...tak musis napustit viac vody...
"Chci se zeptat, můžu začít emerzně pěstovat řízek ze stonkové rostlinky, která ještě nemá kořeny? Např. čerstvě zastřihlou Limnophilu nebo Hygrophylu?"

ten "řízek" nech ma len par cm...a najlepsie ked bude "este" vo vode - casom mozes vodu "znizovat"...
alebo ich mozes len "polozit" - teda vodorovne oni casom pustia korene a budu rast normalne...-takto som "sadil" napr. Rotalu rotundifoliu

Aponogeton som este nikdy nemal...ale tiez som cital o tich"porblemoch"...
...jeden anubias co mam - ma tiez listy nad vodou - neviem presne aky druh je to...
ten Echinodorus subalatus co som fotil nizsie uz bude kvitnut... -uz "to" ma cca 30cm..

Ve vrchlabské akvaristice najdete anubias nad vodou hned za dveřmi do akvaristiky už několik let. Majitel mi říkal, že mu ho nosí celé léto paní, která jej má hozený "kdesi na kompostě". Je úžasná - ta kytka

Ta kravina spočívala v tom, že ta hlíza mohla zbytečně vyschnout a pak už by se neprobudila. Naštěstí tam bylo krycí sklo a substrát v květináči nevyschl. Myslím si, že ten Aponogeton by 9 měsíců v suchu nevydržel. Ale dík za připomínku.

Tuhle kravinu raději zkoušejte, neboť je to nejlepší způsob jak nechat některé aponogetony odpočinout - temné, chladnější místo, vlhký písek, noviny, nebo rašelina

Tenhleten příklad snad nikdo nebude následovat. Pořídil jsem si několik hlíz nejrůznějších Aponogetonů, které jsem v akváriu zasázel do květináčků se štěrkem. Po nějaké době jeden z těch Aponogetonů zatáhl. Mylně jsem se domníval, že uhynul, květináč jsem vyndal z akvária a dal do nepoužívaného skleníku, kde stál ve tmě. Asi po 9 měsících jsem zjistil, že z toho květináče roste několik listů, tak jsem kytku dal zpátky do akvária, kde teď normálně roste a dokonce i zakvetla. Tuhle kravinu raději nezkoušejte, i když některé druhy Aponogetonů zimují a doporučuje se je po odkvětu vyndat a umístit na několik měsíců do chladna.

Stonkovky bez kořenů se běžně sázejí, ale je třeba zajistit, aby odpar přes listy nebyl větší než příjem vody stonkem. Prakticky to znamená, že zasazené řízky přikryjete něčím průhledným (uříznutá PET láhev, mikroténový sáček) po dobu, než si řízek vytvoří vlastní kořenový systém. Po zakořenění je možno začít odvětrávat, aby se buněčná pletiva zpevnila a pak se dá třeba Ludvigie pěstovat jako klasická pokojovka. Už jsem to tady někde psal, že můj kamarád takhle v keramzitu pěstoval Anubias na parapetě jako pokojovku a rostl velice dobře(ten Anubias). Kamarád vlastně taky, protože se přejídal.

Musím přiznat, že po přečtení vlákna u mě okamžitě vzniklo nadšení pro tuhle záležitost a taky to vyzkouším. Chci se zeptat, můžu začít emerzně pěstovat řízek ze stonkové rostlinky, která ještě nemá kořeny? Např. čerstvě zastřihlou Limnophilu nebo Hygrophylu?

Tak tady pročítám a vipadá to, že až k tomu bude počásko, znásilnim babče kousek ve skleníku a také něco skusim. Průběžně budu informovat o výsledcích

...na toto sa neda jednoznacne odpovedat - ale vecsinou rychlejsie...

a jak by meli rust tostliny rychlejs nez v akvariu ?

...no najlepsie je na jar - ako "vsetko"...
ako nevadi ked si to spravil aj teraz - len aj u mna teraz v zime v podstate "stoja"...

a kdy se ma priblizne zacit pestovat ?

issuu.com/…

tak študujte, ja sa venujem emerznemu pestovaniu v podstate dosť dlho a tým čo tu spomínajú zimu ako im vadí chcem povedať,že vtedy emerzne pestované rastlinky stoja. To však je veľmi potrebné pre ich rast a život nakoľko cez zimu (tkzv. kritické obdobie) si budujú imunitu a všetko potrebné pre bujný rast v ( tkzv. pozitívné obdobie)a tvorbu semien atď. Napr. semienka ktoré skladuješ v teple slabo klíčia, alebo neklíčia, no keď ich skladuješ v chlade, najlepšie pri 0-lovej teplote je klíčivosť takmer 100%-tná, prečo asi? no to je iná téma

no a tu sa trošku pokochajte

www.aquaticquotient.com/…

JA tu odbornú literatúru nehádžem všekkú do jedného vreca ...a určite s Vami súhlasím , že je lepší naštudovaný samouk ako , nenaštudovaný blbec, hnaný vidinou zisku ...
Dám si Vami poradiť a pustím sa do pestovania ,týmto sposobom , len nech zmizne už konočne to biele svinstvo , čo tu každú chvílu padá...

Hladinu vody držim přibližne stejně s výškou substrátu, ale když nejsem doma tak to samozřejmě klesne a pak to zase doleju vodu z akvária. Anubias sem žádný neskoušel, ani v akváriu je nemám, moc se mi nelíbí

Jenom by mě zajímalo, jak tam kontrolujete vodu v substrátu. Zkoušel jste už nějaký Anubias? Já jsem byl kdysi přesvědčený (a ani nevím proč), že Anubias nesnáší zeminu v substrátu. Pak jsem byl v arboretu v Novém Dvoře u Opavy v době, kdy tam měli ještě ty staré skleníky. A tam v bromeliovém skleníku rostly mraky Anubias afzelii v normální zemině. Doslova jsem sedl na zadek údivem. Byla to těžká pecka do mého sebevědomí a od té doby jsem tak nějak tolerantnější (nebo si to aspoň myslím)

Abych přispěl taky trochou do mlýna: pěstuju emerzně několik Echinodorů osiris, Hydrocotyle leucocephala, nějak se mi tam dostal i kousek Ricie. Marně ale zatim zkouším Ech. angustifolius, ten mi vždycky uhnije . Jako substrát mám obyčejnou hlínu, substrát pro pokojový kytky a na tom směs štěrku a písku. Občas to přihnojim obyčejným hnojivem pro pokojový kytky. Teď je ale hodně limitující nízká teplota, v létě ve skleníku to roste mnohem líp .

Ono s těmi staršími knížkami je to těžké. Dneska stačí sednout k internetu a člověk má informací přehršli, i když i tady se najdou pěkné pitominy. Leckdy se objeví "chytrák", který uznává jenom tu svoji "pravdu" a názory jiných ho vůbec nezajímají. A i v těch starých kníčkách se najdou chytré věci. Škoda, že třeba kdysi více nepublikoval pan Vladimír Sadílek. Zažil jsem ho na jedné přednášce o asijských pěstírnách. Byl to pěstitel samouk, ale takový borec, že jej asijské pěstírny zvaly, aby jim určoval kytky. Nebyl to žádný komerční kšeftsman a daly se od něj získat hodně zajímavé věci. Možná jsou´jeho některé informace překonané, ale tehdy se toho moc zjistit nedalo a v obchodech byly z kytek jenom afinisky a nějaké valisnerky. Když se objevil nějaký echinodorus, tak to byl svátek. No a protože já jsem byl na kytičky vždycky zatížený, tak jsem měl po Ostravě několikrát týdně kolečko po akvaristikách, aby mi náhodou nějaká zajímavost neutekla. A to co je dneska, kdy si sednu k počítači a podívám se, která pěstírna nebo prodejna má konkrétní kytku a kde je nejlevnější, tak o tom se mi ani nesnilo. Takže zaplaťpánbůh za tenhle vývoj.

napodobne ... potm dam vedieť až ja do toho na jar pustím ,dovtedy budem vďačný každej dobrej rade ...
A stými kravynami popísanými v odbornej literatúre mám tiež skúsenosť . Najvadšie bludy sú popísane v tých starších , socialistických vydaniach ...Teraz ma nenapadá žiaden príklad ,ale možem pozrieť a potom dakedy uverejniť

To nemám z vlastní hlavy. To je o tom, sem tam si něco přečíst. Dříve internet nebyl a více se četly knížky. A ty moje "moudra" nejsou z mé hlavy. Jenom jsem trochu četl a zapojil mozek. Ono všechno v těch knížkách je a je jenom nutné odfiltrovat kraviny od faktů. A nevěřit všemu. Jak se mám třeba postavit k informaci jednoho autora, že kytky v akváriu chtějí jenom čistý štěrk bez živin, když pak jej navštívíš a on ty kytky pěstuje doslova na hnoji? Takže hodně štěstí při pěstování a budu rád, když se tu časem objevíte a napíšete, jak se daří. Mějte se hezky.

...pekne si to rozpisal...
...kazdy si to musi vyskusat - tu vlhkost - teplotu...co im vadi co nie

Ono v těch tropech je taky pěkné teplo, ale vzduch se tam hýbe a navíc je tam vysoká vzdušná vlhkost. Zkuste to vyřešit tak, aby aspoň bazální část rostliny byla pod vodou. Např. u Anubiasů celý oddenek, u Echinodorů srdíčko se zárodky listů. Takže i když přijdete o většinu listů, rozhodně Vám zůstane ten zbytek a nové listy, které vyrostou, budou odolnější. Ty kytky jsou fakt hodně tolerantní. Ostatně, v přírodě je taky období, kdy je ve vlhku pouze kořenový systém a pak zaprší a pod vodou se ocitne třeba celá rostlina. Zkuste zapátrat na internetu a podívat se, jak to vypadá u těch kytiček v domovině. A hlavně, až budete dělat substrát, tak pamatujte na to, aby byl propustný, aby se mohl dostat vzduch i ke kořenům, aby nezačaly hnít. A co se týče stínění, v poledne, kdy je největší teplo, by kytky měly být stíněny. V přírodě je sice nikdo nestíní, ale u nás těžko zajistíte 90% vzdušnou vlhkost. Hodně štěstí.

presne toto som mal na mysli ... ono tie 60 stupňové teploty v tom skleníku niesu ničím výnimočným
a preto som sa pytal že čo mam robiť ak tá vodo sa co len trochu priblí k tej to teplote ...
Tiež mi ide o krásne vyfarbené rastlinky ktoré by som v akvarku urcite nevypestoval do takej kvality a myslím si že aj kvantity ...Pýtam sa to pretože ma toto pestovanie veľmi oslovilo a ešte s tým nemám žiadnu skúsenosť.

Co myslíte pod pojmem nadměrné teplo? Kytky klidně snesou i teploty kolem 30 stupňů, ale výš bych byl opatrný. Skleník bych odvětrával a snažil se i stínit. Nebo je zkusit vysadit třeba do mělkého jezírka tak, aby listy koukaly ven z vody. Ony ty kytky jsou hodně tolerantní a možná by to byla zajímavá zkušenost. A i vybarvení, díky slunečním paprskům by mohlo být efektní. Hlavně je venku v tom akvárku neuzavírejte krycím sklem. Mohlo by tam dojít ke skleníkovému efektu. Takhle zkoušel jeden můj známý pěstovat kytky v uzavřeném akvárku na jižním okně a pořád se divil, že rostliny trpí chlorózou a hynou. Pak tam jednou dal teploměr a zjistil, že v tom uzavřeném prostoru byla v poledne teplota skoro 60 st. C Tohle prostě ty kytky nemohly vydržet a tak přešel na sukulenty.

O žádném šoku nic nevím...

a nič im nespravil ten teplotný šok? Vraj na toto rastliny veľmi citlivo reagujú

V pěstírna dávají na rostliny tkanou látku,aby se listy nespálili a vždy jak jsem tam přijel (byly vedra),tak měli vše otevřené.
rybicky.net/nadrze/4131 když dáte fotografie s názvem AQUA-DAHO,něco uvidíte... Jedna z nich: rybicky.net/fotogalerie.php…

a ak dam akvarko v lete do sklenika , ako mam riesit tu nadmernu teplotu vody ?
niesom si isty ci tie nase slovenske horucavy sa budu tym rastlinam pacit

Pokud někdo budete zkoušet ten emerz, tak se snažte nepřekombinovat tu techniku kolem. Místo flašek s CO2 a bůhvíčímvším bych kytky zasadil do klasického štěrku, kořenový systém kytek by měl být celý ve vodě, protože v bytě je podstatně nižší vzdušná vlhkost než v tropech a hnojení bych dělal třeba Kristalonem rozpuštěným ve vodě. Koncentrace hnojiva by měla být asi tak čtvrtinová oproti tomu, co se doporučuje na hnojení pokojovek. Vodu s hnojivem jednou za měsíc odčerpat a dát novou. Takhle se dají pěstovat některé kytky i na parapetu bez skleníku. Kamarád tak v hydroponii pěstoval Anubias heterophylla a rostl celkem dobře. Listy, které narostly v pokoji byly tužší, protože v buněčných pletivech bylo méně vody a kytka neměla ani jeden oschlý okraj listu. Takže hodně štěstí s tím experimentováním pro všechny a doufám, že se tady za čas pochlubíte výsledky. Hezký večer všem.

...je ich dost - si precitaj cele vlakno...

cauko chcem sa opytat ake akvarijne rastliny sa daju pestovat emerzne bez akvaria alebo tak len s niecim a mozem ich mat ako normalne neakvarijne rastliny?

a čo ryby? to tam možem len tak pustiť? nechcem mať z akvarka jednu veľkú sódovku
asi si to budem musieť všetko poriadne naštudovať,nikdy som s tým nerobil

CO2 je lehce pro rostliny stravitelný i bez transformační koncovky.

ako to funguje to co2 ... máme doma 30.litrovú bombu oxidu uhličitého -kedysi sme si doma robievali s tým bublinkove limonády , nedalo by sa to dako prepojiť a zaviesť do akvarka rastlinám?
Kdesi som tu čítal že treba na to dáku koncovku cez ktorú sa ten co2 pretransformuje do formy ľahko strávitelnej raslinám .

ale i tak to vyzkousim