Jak se zbavit řas v akváriu

http://rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Pro případné přesnější a rychlejší určení příčin vzniku řas, je vhodné poskytnout co nejvíce informací. Ideální je založit prezentaci Vaší nádrže s co největším množstvím relevantních informací a fotodokumentací. https://rybicky.net/nadrze/
Klíčové jsou informace o stáří nádrže, jak a jak často probíhá údržba, jakým osvětlením a ve jakém režimu svítíte, jaké jsou hodnoty zdrojové vody a jaké vody v akváriu, zda hnojíte, čím, jak často a v jaké míře, kolik a jakých ryb máte, jakou máte filtraci a tak dále. Uvádějte co nejkonkrétnější údaje. Neurčité údaje při určování příčin vzniku řas příliš nepomohou.

Jo já vím už jsme to tady jednou řešili. Ale věř mi že co se týká desinfekce je koncentrované Savo mnohonásobně účinnější než slaná voda. A i přes to Savo tam ta řasa vyrostla znovu z čehož jsem usoudil že ta řasa v akváriích už byla a ty kameny pro ni byly ideální stanoviště.
Anďaska: možné to je ale na skle jsem ji nikdy neměl.

Hmm, to by bylo zajímavé zkusit si vzít kámen a aby byl identický rozbít ho na poloviny a jednu polovinu omýt jen vodou a druhou polovinu vyvařit ve vodě se solí, jen si myslím že samotný var toho zničí víc než sůl. Jakou dáváš koncentraci toho solného roztoku? A teď bude ale těžké udělat to tak aby se dělala řasa jen na těch kamenech, protože když ty dvě poloviny dáme do akva např. bez rostlin tak se udělá řasa na obou.

Vše co jde do AQ vyvařuji ve slané vodě. Nikdy žádná řasa.

Nemá ta štětka třeba sklony k tomu dělat se víc na kamenech s hladkým povrchem?

Jo, i to je možné. Jojoefekt
Pobyt mimo vodu chtě nechtě rostlinu oslabí a po návratu do vody bude pro řasu ideálním stanovištěm...

No já mám pocit že na některých kamenech se štětičkové řase prostě líbí. Kdysi jsem měl podobnou zkušenost, ale když obrostly tak sem je vyndal vydrhnul, vykoupal v savu a nechal asi měsíc na suchu. Pak sem je dal do jiné nádrže a za chvíli tam ta mrcha byla znovu. Víckrát sem to nezkoušel. Kameny jsou od té doby v teráriu a štětka na nich neroste.

Tak řasy jsou tu už hodně dlouho a naučily se přežít. Já jsem si nabral velké oblázky asi 100 m od řeky. Byly krásně čisťoučké a tak jsem je jen opláchl a dal do akvária. Po týdnu na nich vyrazila taková štětka že jsem je musel okamžitě vyndat.

Pak to někdy zkus dát znovu do vody jestli je schopna toho co tu někdy říkají lidé že vysušený okřehek dokáže po vložení do vody znova růst.

Druhý den a ruducha má bez vody už dost velký problém, ale zelenec taky trochu trpí. Je to pro něho velký skok jít z pod vody rovnou do květináče. Zítra ho dám do flašky od okurek a přikryji jí, aby tam byla trochu větší vlhkost.

Ona na něm je zelená flekovitá řasa nejspíše GSA. Ale jen malé množství, skoro to nejde poznat. Taky budu sledovat.

Budu to sledovat a informovat o průběhu.

Přesně tohle jsem měl mysli.
Mně to napadlo, když jsem viděl tuto fotku od Planorbely: rybicky.net/forum/9920-emerzni-pestovani-rostlin…
Kdyby například jeho anubias byl pokryt ruduchou, tak by podle mně na suchu neměla šanci, zatímco anubias to při přiměřené vlhkosti zvládá...

Guppy napsal: Zkoušel toto někdo někdy otestovat? Jak dlouho vydrží řasa na suchu bez újmy?
Stačí jí k životu jen xx% vzdušná vlhkost?
Když sleduju souběžnou diskuzi o emerzním pěstování rostlin, nešlo by to v některých případech využít? Třeba u anubiasů, než je máčet v savu - nechat je určitý čas v prostředí s takovou vlhkostí, která bude anubiasu stačit, ale řasy zahubí?
Dostal jsem od kolegy zelenec s ruduchou, který měl v akvárku a řasa už po jednom dnu má velký problém. Nutno podotknout, že je normálně ve sklenici s vodou, což by normální akvarijní rostliny nedaly.

Totálny žrút je Marisa cornuarietis,ale bacha na ňu.Až sundá riasu pustí sa i do rastlín.Ba ani anubias jej nerobí problém.

Ampulárie by tam mohly být, ale jak říkáš nekrmil bych je ničím.

Shodou okolností jsem si napěstovával GSA a na ni jsem také aplikoval peroxid vodíku. Bohužel jsem nepočítal jak dlouho trvalo k zbělání. Ale koncentrace byla jiná a tak nemohu přesně zjistit podrobnosti ale GSA zbělá nejrychleji, poté mech a čekám na zelenou vláknitou řasu.
To off-topic neřeš je mi to celkem jedno

Hlavně prosím Tě nehnoj. Tím to leda pohnojíš.
Vápníku máš dost, možná je v relativním nedostatku, že tam sereš moc draslíku.
Fosfor tam bude pořád, dokud tam budou ampulárie a bude přerybněno a překrmováno.

Jakou vodu používáš? Vodovodní? Pokud ano, měly by jít zjistit na stránkách vodáren její parametry. Solidnější vodárny uvádějí podrobné rozbory pro více lokalit ve městě. Ale vápník málo kdy chybí, spíš hořčík.
Jak se dívám na tvé akvárium, tak bych dal pryč všechny měchýřovky a snížil intenzitu světla nebo přidal na hladinu plovoucí rostliny. Taky bych nepřidával Torben, to není přípravek pro "Hi-tech" akvárium.

To přece není off-topic! Je to empirická zkušenost z boje proti řasám, která se může někomu hodit, i když je negativní, a do tohoto vlákna patří.
A osobně bych peroxid neházel do žita. Peroxid, hypermangan i savo jsou oxidanty; mechanismus účinku je velmi podobný. U všech třech je to vždy stejná otázka: jak je aplikovat, aby zabily co chceme a přežilo, co zabít nechceme.
Mám pocit, že v případě peroxidu budou schůdnou cestou nízké koncentrace působící po delší dobu. On se nerozkládá tak rychle jak se zdá (a jak jsem si donedávna myslel i já - než jsem udělal jinou zkušenost).

Zdravím a prosím o názor. Už docela dlouho bojuji s několika druhama řas. Mám tam ruduchu, na skle se objevuje zelená a na rostlinách ještě nějaká štětičková (nevím jestli taky ruducha nebo něco jiného. Provedl jsem několik kroků, jak se jí zbavit, ale zase se vrací.

Provedené testy NO3 20mg/l, PO4 cca 3,4mg/l, PH 6,8, tvrdost vody 4, CO2 dávkování 1b/s (indikátor světle zelený).
Hnojení a úprava vody: po každé výměně ekvivalent k množství vody - Saechem Flourish, Draslík, Torben


Z počátku jsem neměl testy, takže jsem po dobu 10 dní obden měnil polovinu vody. Poté jsem teprve změřil PH, PO4, NO3 a výsledky jsou uvedeny výše. Vidím tam pořád vysokou hodnotu PO4 a ani výměna vody nepomáhá, včetně vyzkoušení granulek Saechem na snížení PO4. Bohužel fosforečnany jsou pořád v nadměrném množství.

Dnes jsem koupil test na tvrdost vody a zdá se mi, že je moc měkká. Dle údajů v testu by měla být optimální od 6 do nevím kolika. Vzal jsem tedy v úvahu, že než bojovat s PO4, dodal bych některé jiné živiny a tedy doufal, že rostliny se nastartují.

Po výměnách vody se mimo neustálé rozrůstání řas začali kroutit nové listy na rostlinách a okraje listů napadla štětičková řasa. Vzhledem k tvrdosti vody jsem vzal v úvahu, že by mohl být na nízké hladině i vápník, přičemž dle údajů vodárny by mělo ve vodovodu být kolem 26 něčeho (bohužel čeho neuvádějí).

Tak a otázka zní, co s tím? Vápník nemám jak změřit a proto si nejsem jistý, jestli je vhodné ho formou pokus a omyl použít?

Teď jsem přišel k mističce s peroxidem vodíku a mech úplně zbělal ale řasa je nedotčená (a ne, savo s chlorom mi tam neukáplo) off-topic prosím

Tak ona jedna cesta je řešit poměr N:P. Já ji zkusil, začal jsem P a zabralo to. Tys mohla mít poměr naopak. Nebo v pořádku a rozhodila jsi ho...

Ale ono to funguje u více lidí než jen u něj A také už jsem zmiňovala, že potřebuji zkušeností s bojem s řasou znát více možností právě proto, že každá nádrž je individuální Nehodlám nikde ventilovat, že na sinice zabírá jen fosfor, to je dost omezená informace

U mě se teda při přidávání fosforu řasy rozjely. Už ho nepřidávám.

Sipeeeeer, perfektní příspěvek a hlavně srozumitelný Za chvíli šedá k PC a vše nástrahám k řasám
A jak bys třeba resil tu kombinaci rozsivek a zelené vlaknite? Světlem to neuděláš, jak upravi tak prihorsis jednomu a prilepsis druhému. Na co by se tedy v tom případě měl člověk hlavně zaměřit?

U peroxid někdy bývá projev opožděný, záleží jaká je to rasa a jak jsem psala nefunguje na všechny

Já ale právě proto stradam informace co komu pomáhá a Jirka mi o fosforu psal, že zabírá, to abych se ho zastal

Na téma rozsivek a dalších řas a sinic přispěji trochou teorie:
V biologii se rozlišují dvě strategie růstu - r a K. Zjednodušeně řečeno, r-strategisté vynikají rychlostí množení, K-strategisté vynikají schopností konkurovat.
V přírodních vodách se rozsivky často objevují na začátku sezózy. Jsou to typičtí r-strategisté. Jak pokračuje sezóna, převládnou zelené řasy a (v eutrofních vodách) nakonec sinice. Sinice přibývají relativně pomalu, ale prosadí se v konkurenci. Jsou to typičtí K-strategisté.
=
Nám akvaristům se to jeví tak, že rozsivek se moc nebojíme. Objeví se často v nových akváriích, ale stejně rychle většinou zmizí. Naopak zelené řasy a zejména sinice jsou často úporný problém.
Pro K-strategisty je z definice nutná schopnost adaptace. V silné konkurenci dokáží využít všeho, co jejich růstu může prospět. Lidově řečeno, nejsou vybíravé, poradí si. Proto není snadné definovat faktor, kterým se jim dostaneme na kobylku.

Tak v mističce s peroxidem vodíku a tekutým uhlíkem se nic viditelného nestalo řasa i mech vypadá na první pohled vpořádku. Nechám to tak a uvidíme co se bude dít.
Zato v mističce se savem bez chloru je zlikvidované vše. Nic se nerozpadlo, ale zežloutlo až zrezlo- mech, řasa, okřehek. Opět jsem přidal pro porovnání nepoškozené jedince.

Nebyl bych takový optimista s tou sinicí. To, že Jirkovi zabírá častejší výměna neznamená, že to je pravidlo, které natuty zabere i u tebe. Je to jen jedna z možností. Mně na ni zabírá přidání fosforu, jinejm zatemnění atd.

Ta je mrcha taková složitější, Te se dari všude, ale myslela jsem to tak že zabere hlavně častější výměny vody pro zbavení se jí a pak už klasické úpravy aby se tvorbě předcházelo

U ruduchy je to jak u jiných řas. Je třeba nastolit rovnováhu mezi intenzitou osvětlení, CO2 a množstvím živin. Daří se ji v silnějším proudu, na okrajích listů pomalu rostoucích rostlin i v málo osázených nádržích živými rostlinami. U mě se dělala na listech pomalu rostoucích rostlin, které byly vystaveny silnějšímu osvětlení.

Super paráda ty sinice, děkuji za připomenutí, také bývá častý problém a ruducha, já to snad ani nestačím sepysovat
Moc děkuji, ani jsem nečekala tak parádní pozitivní reakce, jste super

Taky tak a i přidání aktivního uhlí mi s jejím ústupem pomohlo.

Asi budu ot, ale doporučuji přečíst knihu "ekologie rostlinného akvária" tam je to celkem vše hezky popsané. Je tam i hezky popsané jak se rostlina dokáže bránit před řasou, když má všechny potřebné živiny a světlo. Vylučují chemické látky které brání řase výskyt. Dokonce to dokáže negativne ovlivnit růst jine rostliny v blízkosti. Jmenuje se to alelopatie, koukni na ten výraz.
Jinak si myslím, že Maq se v tomto tématu vyzná.

Mi se na řasy a sinici nejvíce osvědčila častá výměna vody. Potom mi i lépe rostou kytky. Asi to souvisí s Maqovým oblíbeným tématem - organickým znečištěním vody, protože to pomáhá i v akváriích, kde mám dusíkaté látky na minimu. A samozřejmě to chce mít dostupnou kvalitní vodu.

Já potřebuji co nejvíce poznatků, proto jsem ráda, že každý napíše svoji zkušenost, jelikož je to strašně individuální a napsat jen, že rasu lze řešit jen světlem, jak skoro ve většině článcích píšou je blbost a pro nováčky peklo. A hlavně, sbírám, jaké prvky to nejčastěji způsobují v běžném provozu(kdyby se šlo do detailu bylo by toho mnohem více, ale ne každý chemii rozumí a ne každý člověk se v tom dobře orientuje, jako někteří naši kolegové, kteří to mají luxusně vychytané ) takže super a zapisuji taktéž

Já když jsem hledal ideální poměr světlo živiny tak mi vždy rozsivka vyskočila při snížení světla, když jsem světlo přidal rozsivka zmizela. Řasa se vyskytne vždy, když je málo živin vs světlo nebo naopak. Pak špatná cirkulace vody, špatná údržba akvária. Málo NO3, málo C02. Dlouha doba svícení. Znám to jen okrajově, jsou tu znalejší akvaristé.

A právě proto se také rozsivky nevyskytují vždy ve stejných parametrech vody. Tím, že jich je mnoho druhů, tak každému vyhovuje jiná "nerovnováha".

Taaaak to každopádně a proto mě štve, že všude uvádí jako řešení snížení světla, což je prostě kravina,jelikož vyvstane jiný problém Každopádně křemík si píšu

Rozsivek je více druhů a ne na každý pomáhá snížit osvětlení, může to fungovat i obráceně. Taky se jim daří ve vodě, kde je nadbytek křemíku.

Jo to je jen v té první reakční fázi, potom až je rozložené tak nic.

Ano, pokud dáš peroxid přímo na rasu, tak se začne tvořit velké množství kyslíku, který tyto mikroskopické potvory nesnáší a tak hynou Jen bacha ať se při aplikaci drží rybky dal

Ahoj, problém v nadrzi nemám, ale snažím se dát do hromady pár informací na jeden projekt...
Dokázal by mi někdo rozumně říct, jaký je nejčastější problém v nádrži, když vzniká zároveň rozsivka a dlouhá vláknina rasa?
Na rozsivku doporučuji snížit svícení a měnit vodu kvůli amoniaku.
Na zelenou zase zvýšit svetlo.
Což se s oběma rasama ohledně světla anuluje.

Ne vždy je problém v osvětlení, mě zajímá jaké hodnoty ve vodě nejčastěji způsobují tento problém a zatím jsem nikde na kloudne vysvětlení nenarazila Díky moc všem za odpověď a samozřejmě majitel pěkně vysvětlene odpovědi bude v projektu zmíněn jako všechny zdroje

Tou reakcí vzniká kyslík a ten zabíjí ty mikroorganismy a řasy.(pokud ne, tak mě opravte)

Máš pravdu, peroxid jsem z nouze aplikovala přímo na rostlinu pomocí hadičky a stříkačky. A je fakt, že má pak člověk z nadrze kyslikovou sopku Rasa do pár hodin zbela a postupně během pár dnu odpadá (ne na všechny typy řas funguje).
Tam ani nejde o reakci s vodou, jako o to, že když to nalejes do nádrže jen tak, tak se peroxid tak naredi, že už nemá žádnou koncentraci, on reaguje s mikroorganismy.
Používám ho v práci na čištění operačních nástrojů

Pak dej ještě vědět jestli to rozchodil ten mech.
P.S. pokud jde o peroxid mám takové tušení že se aplikuje přímo na řasu a je účinný když zreaguje s vodou potom už nic moc.

Po čtyřech hodinách je výsledek jasný nejrychlejší destruktér řasy je teď savo, byť bez chloru. Nádobky v tomto pořadí: savo; peroxid vodíku; tekutý uhlík
Pro porovnání jsem přidal normální právě přidaný kousek řasy(v nádobě se savem jde pěkně vidět rozdíl).

Už mi nešlo upravit příspěvek
Edit: udělám pokus do jedné misky dám ten roztok sava
Do druhé misky peroxid vodíku 3% ve stejné koncentraci přibližně
Třetí mistička bude obsahovat tekutý uhlík v podobné koncentraci

Nechám to tak a zítra podám hlášení

http://rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Pro případné přesnější a rychlejší určení příčin vzniku řas, je vhodné poskytnout co nejvíce informací. Ideální je založit prezentaci Vaší nádrže s co největším množstvím relevantních informací a fotodokumentací. https://rybicky.net/nadrze/
Klíčové jsou informace o stáří nádrže, jak a jak často probíhá údržba, jakým osvětlením a ve jakém režimu svítíte, jaké jsou hodnoty zdrojové vody a jaké vody v akváriu, zda hnojíte, čím, jak často a v jaké míře, kolik a jakých ryb máte, jakou máte filtraci a tak dále. Uvádějte co nejkonkrétnější údaje. Neurčité údaje při určování příčin vzniku řas příliš nepomohou.