Jdu vyvracet myty a povery
.
- Spinane zdroje pracuji na kmitoctech radove desitek az stovek kHz.
- LED pracujici napajene z PWM blikaji radove na stovkach Hz, ale to tam jde o pouhe rychle zapinani a vypinani LED, aby oko videlo podle pomeru zapnuti a vypnuti ruzny jas. Spinany zdroj napeti, pracuji na par stovkach Hz, by pro vetsinu aplikaci nebyl k nicemu.
- Pokud se spinany zdroj pri pretizeni rozkmita, muze to byt zpusobeno tim, ze ma nadproudovou ochranu, vypne, tim zmizi duvod k vypnuti a zase po nejake chvili nabehne, pretizi se a zase vypne atd. Na jake frekvenci tohle udela je dano konstrukci ochrany. Prave tak mohou nektere zdroje s ochranami reagovat na prehrati, u vetsich treba na vadne chlazeni (povoleny chladic). Nektere se pri pretizeni vypnou az do okamziku odpojeni a znovupripojeni napajeni.
- Vykon/prikon se pocita jako P=U*I, kde P je vykon ve Wattech, U (ve svete V, u nas U) je napeti ve Voltech, I je proud v Amperech.
- Ohmuv zakon zni U=I*R, kde U je napeti ve Voltech, I je proud v Amperach, R je odpor v Ohmech.
- Pokud na zdroj o napeti (prikladem) 12V (Voltu) pripojim zatez o odporu 15R (Ohmu), potece ji proud 12V/15R=0.8A. To co se udava u zdroje jako proud (treba u adapteru do zdi 500mA), je maximalni mozny proud, ktery je z nej mozno brat, aby se neznicil a nebo nevypnul. Tedy proud do zateze je u napetoveho zdroje dan odporem zateze, nikoli tim, co je napsano na zdroji. Pokud by pak mel zdroj davat vice proudu, nez na jaky je staven, bud neudrzi napeti, nebo shori, nebo se vypne, zkratka nic dobreho se mu nedeje.
- Znacka m (mili) znamena, ze jde o tisiciny, tedy 0.8A je 800mA. Znacka k je pak kilo, tedy tisice. Pouzivaji se i dalsi
cs.wikipedia.org/…
- Kdyz jsem pripojil na zdroj 12V zatez o odporu 15R, tece ji proud 0.8A, to uz jsme si ukazali. A vykonova ztrata na tom odporu je 12V*0.8A=9.6W (Wattu). Takze kdyz vezmu zdroj, ktery ma na vystupu 12V a doda alespon 800mA (0.8A), pripojim na nej 15R rezistor, mam akvarijni topitko 9.6W (ovsem bez termostatu, bez drzeni nastavene teploty).
- Zdroj se da zatizit tak, jak je uvedeno v jeho dokumentaci. Pokud je uveden maximalni proud, lze odebirat maximalne tento proud, jakkoli mene je mozne, neni-li stanoveno jinak (existuji i zdroje, ktere nesmi pracovat bez minimalni zateze). Pokud je uveden maximalni dodavany vykon, tyka se to ne celeho zdroje, ale jen zateze a pak se tato hodnota nesmi prekrocit, ale muze se plne dosahnout.
- Elektronicke soucastky se dimenzuji na vyssi ztratovy vykon a to z toho duvodu, ze pri maximalnim ztratovem vykonu uz mohou mit prilis vysokou teplotu (klidne i 150°C, samozrejme i podle teploty okoli), coz muze byt v konstrukci silne nezadouci. Zaroven u nekterych soucastek plati, ze se zvysovanim jejich teploty klesa zatizitelnost. Nesmi se zapominat ani na tolerance a moznost ruzne velkych napajecich napeti. To se ale tyka konstrukce, u finalnich vyrobku jsou deklarovany mozne provozni parametry a ty musi byt schopen vyrobek splnit od A do Z (s tim, ze solidni vyrobce si necha alespon malou rezervu navic). Nicmene muze byt uvedena zivotnost pro ruzne provozni stavy a nizsi zatizeni muze znamenat delsi zivotnost.