Morfologie ryb

Základní části těla

Základní části těla jsou: hlava, trup, násadec ocasu a ploutve. Hlava ryb se vpředu zužuje v rypec. Na konci rypce je tlama. Po stranách hlavy jsou umístěny oči a vpředu před nimi jsou dva páry (někdy pouze jeden) nozder. Hlava je od trupu oddělena z obou stran žaberními otvory. Tyto otvory zakrývají pohyblivá víčka, kterým se říká skřele.

Popis

Trup se zužuje dozadu v násadec ocasu. Horní část trupu se nazývá hřbet. Týl je přední část hřbetu těsně za hlavou. Boky se rozprostírají po stranách trupu až po řitní otvor. Násadec ocasu je část trupu od řitního otvoru až po ocasní ploutev. Kořen ocasu je koncová část před ocasní ploutví. Hrdlo tvoří spodní část hlavy. Hruď je zpravidla vypouklá část trupu pod prsními ploutvemi. Břicho je dolní část trupu mezi prsními ploutvemi a řitním otvorem.

Kůže

Rybí tělo je potaženo kůží, která se skládá ze dvou vrstev. Šupiny společně s vylučovaným kožním slizem se podílejí na ochraně kůže před poraněním nebo cizopasníky. Existují však i ryby, které nemají kůži pokrytou šupinami. Říkáme, že mají kůži lysou.

Co je labyrint

V tropických oblastech okolo Indie a Malajsie jsou místa, kde je voda velmi mělká, prosluněná a teplá. To znamená, že je také velice chudá na kyslík. Aby se ryby v této vodě neudusily, musí být vybaveny pro život v těchto oblastech tzv. labyrintem. Jedná se o ústrojí, které jim umožňuje získávat kyslík přímo ze vzduchu a nejsou tak odkázány pouze na kyslík obsažený ve vodě.

Princip

Labyrint se rybám zpravidla vytváří v horní části dutiny prvního žaberního oblouku. Jedná se o soustavu malých členitým prokrvených prostorů. Ryby nadechnou u hladiny atmosférický vzduch a v labyrintu dojde k okysličení rybí krve.

Četnost nadechování

Četnost nadechování atmosférického vzduchu není vždy stejná. Je závislá na momentální potřebě ryby a také na množství kyslíku obsaženého ve vodě. Pokud je voda dostatečně prokysličená a ryby jsou v klidu, vystačí si s kyslíkem přijímaným žábrami.

Labyrintky

Ryby, které mají labyrint, se nazývají labyrintky (např.: bojovnice, čichavci a rájovci)

Postranní čára

Postranní čára je umístěna na boku ryb. Ryby tímto ústrojím vnímají tlak vody, směr jejího proudění, nedaleký výskyt pohybující se potravy nebo např. i pohyby jednotlivých vrstev vody. Dále pomocí ní dokáží zaregistrovat blížící se nebezpečí, různé překážky a i další ryby. V přírodě žijí také slepé ryby, kterým postranní čára umožňuje život, protože s její pomocí vnímají okolí bez pomoci očí. Ale i normálně vidící ryba v noci, tzn. za úplné tmy, bezpečně obepluje překážku, aniž by do ní narazila. V postranní čáře jsou umístěny smyslové buňky s výrůstky, které se deformují pohybem slizu ve speciálních kanálcích. Podráždění smyslových buněk se pak přenáší přes nerv postranní čáry směrem k CNS a ryba registruje vše, co se kolem ní děje.

Spánek ryb

Jako i jiní živočichové, tak i ryby musí svému tělu dopřát trochu odpočinku. Výzkumy vědců a pozorování dokazují, že u mnoha akvarijních ryb lze skutečně pozorovat útlum, který se dá nazvat "rybím spánkem". Pokud například v noci rozsvítíte světlo v místnosti s akváriem, vyrušíte tak ryby z jejich nočního spánku. To se projeví tím, že ryby pomaleji dýchají, mají zpomalené pohyby ploutví a některé dokonce leží na dně. Výrazné zbarvení ryb se v noci nahradí mdlými a vybledlými barvami. Samozřejmě, že ryby mají otevřené oči. To je proto, že nemají oční víčka. U některých druhů ryb je známo, že leží při spánku na boku (např. cichlidy). Mláďata některých akvarijních ryb (nejznámější jsou tlamovci) přečkávají noc v tlamách svých rodičů. Pokud na ryby dlouhodoběji působí pokles teploty, ztrácejí tím životní aktivitu a až na nezbytné minimum je snížena také látková výměna. Někdy dochází až k letargické strnulosti. Je to v době, kdy v přírodě panuje zimní spánek. Některé ryby mají obrácený rytmus spánku. To znamená, že ve dne spí. Aktivní jsou potom v noci.