HaDaS napsal: Tak budeme trpělivě čekat na odpověď.
Požádal jsem o ní odborníka na slovo vzatého, p. Petra Nováka (zde přehled jeho článků na akvarista.cz , kde postupně vycházejí další-
www.akvarista.cz/… ), takže tady je:
Ancistrusové a krmení
Ancistrus je podle všech příznaků všežravec. Čili jenom rostlinné nebo jenom živočišné krmivo není vhodné. Pokud rostlinné krmivo, jednoznačně preferuji špenát kvůli obsahu edkysonu, který podporuje rozmnožování, poslal jsem o něm článek na Akvarista.cz, ale nevím redakční termín. Kromě toho okurka zhoršuje trávení a není jako krmivo příliš vydatná.
Maso teplokrevných zvířat pro ryby je problematické.
1/ Hůře se tráví, má vyšší obsah kolagenu než bezobratlí. Ancistrusové se v přírodě lovem obratlovců asi neživí a nebudou adaptováni na jejich častý příjem.
2/ Obsažený tuk (je skrytý, není vidět, ale je ho tam dost na to, aby dělal problémy) má vysoký bod tání nad 35 st. C, což je více, než je teplota akvarijní vody, tím se špatně metabolizuje a při častějším krmení to způsobuje „margarinovou nemoc“, čili problémy z nemetabolizovatelných mastných kyselin. Ještě rizikovější je krmení hovězím srdcem, tam je bod tání tuku asi o 5 st. C vyšší a obsahuje více trans-mastných kyselin.
3/ Pokud se maso vaří, tak je sice stravitelnější (štípnutí proteinu na sylfohydrylových můstcích), ale nastává tepelná degradace nejdůležitější esenciální aminokyseliny lysinu, její obsah se snižuje o třetinu až polovinu. Tím se výrazně snižuje základní hodnota masa jako zdroje bílkovin, v podstatě také o třetinu až polovinu. Také se poněkud degradují některé další termolabilní živiny. V důsledku toho je potom nutný celkový vyšší příjem bílkovin i jiných krmiv, ovšem přebytky zvyšují zátěž vody dusíkem a zvyšuje se množství detritu, tedy i čerstvé ohřáté vody na výměnu.
Ohledně tepelné úpravy masa osobně bych spíš volil maso syrové.
Názory na škodliviny v kuřecím masu jsou poněkud sporné, primárně naopak konverze živin při výkrmu je nejvyšší, takže teoreticky kuřata by měla být nejméně zatížená. Za rizikovější bych považoval spíše kuřata asijského původu (Thajsko je druhý největší světový producent) kvůli riziku krmiv (obilovin) pěstovaných v místech s vysokou ekologickou zátěží (Čína, Indie), tam jsou rezidua v rostlinách HODNĚ vysoká (až 1000x), ale na evropský trh by se kontaminovaná kuřata teoreticky dostat neměla, kromě toho kontaminovaná krmiva se „ředí“ s těmi čistými, aby