CO2 - kolik a jak dávkovat, měřit a předejít otravě

www.moje-akvarium.net/…

Tak momentálně sem naměřil Ph 7,1 jede mi to na tu bublinku za 5 vteřin od rána ale ráno sem ph neměřil takže zdali je změna nevím. Rozjíždím co2 asi od včera takže o tom fakt nevím co bych měl především měřit a podobné rady. Byl bych velice rád podle čeho se řídit četl sem si toho a každý mluví jinak.

A co by jsi od nás chtěl slyšet? Neznáme nic co by nám pomohlo ti odpovědět. Nemáš prezentaci neuvedl jsi ani jakou máš vodu. Ty to asi také nevíš nebo ano.

Ahojte, chci se zeptat mám CO2 z kvasnic (podomácku) a mám to do akva instalovane pomocí difuzoru taktéž vyrobeného podomácku. Bublinky jsou hodně mikro. Zajimá mě však v počítadle bublinek kolik by mi to mělo přibližně bublat když mám akva asi 170l (čistý objem). Nerad bych si otrávil rybičky a momentálně mi to bublá asi jedna bublinka za 4 vteřiny ale přes difuzor to udělá fakt hodně mikro bublinek a proudí mi to celým akvárkem ta nevím aby to nebylo moc. Je nějaká změna jeli to přes difuzor nebo jen z hadičky?

jo, žebřík to eliminuje ale jen v určité míře.
Jo je to tento princip.
Ale tazatelka nepoužívá ani jedno.

ano, znám takový - žebřík nebo podomácu udělanou obdobu - naopak otočený spodek malé petky... přebytky odbublaj

já tohle, co říkáte níže, samozřejmě vím, ale ať je tak nebo tak, malá nebo velká bublinka, tak je to na hraně a je to riskantí.
Osobně mám názor, že než sytit z kvasničáku, tak to raději nesytit vůbec. Musel by to být důmyslný systém, který vyrovnává počáteční, průběžný a koncový tlak, nebo vtipně vymyšlené řešení jako má např. Designer. Protože právě kolísavé hodnoty jsou to nejhorší co pro aq, potažmo řasy, živočichy může být ...

Ono to není jen o bublinkách, ale taky třeba o tvrdosti vody, jeímu čeření... Já byl v 60 docela spokojený s řebříkem, po menší modernizaci jsem dal nejmenší keramiku a ejhle... za chvilku rybky u hladiny. Stačilo upravit vývod z filtru tak, aby hýbal s hladinou a vše OK...
Ad: Tlak v PETce - připadne mi že obyč zpěťák vyžaduje podobný tlak průrazu jako ta keramika... ale manometrem jsem neměřil . Nemám pocit že by byla PETka nějak víc natlakovaná než u žebříku...

nejde o bublinky ale o to jak rozpoštíš ,s tím keramickým difuzorem bych se fakt bál a to už jen toho tlaku v petce

Podľa mňa bublinky nič nehovoria - môžu byť menšie i väčšie. Ak to majiteľka takto prevádzkovala dlho, asi to má odladené. V mojich 60 l vody mi tiež idú aspoň 2 bublinky za sekundu, ale tie vidím len keď vypnem filtráciu, pretože mám atomizér na hadici. Pre objektívne určenie nabádam k tomu permanentnému testu. A pre pokojnejší spánok by sa mohla na noc fľaša odpojiť.

2bubliny za sekundu v 50 litrech? To je docela hodně, ne? A ještě z nestabilního zdroje, ajaj. To bych strach, že přiotrávím ryby teda měl ...

Pokiaľ je rýchlosť prúdenia plynu z fľaše rovnaká ako doteraz, tak by som sa nejako nebál, do systému vstupuje stále rovnako CO₂ a rozdiel je len v tom, že bublinky sa roznesú ďalej, čo síce môže zvýšiť množstvo rozpusteného plynu, no nebude to niekoľkonásobne. Ale i tak si myslím, že by do toho akvária vhod prišiel nejaký permanentný test (čo mení farbu od modrej cez zelenú po žltú v závislosti od úrovne CO₂ vo vode).

ahojte, potrebovala by som poradiť. pred výmenou filtra som mala co2 difusser pri druhom menšom "výpuste" a ten mi rozptyloval bublinky po celom akva. viď obrázok.
rybicky.net/nadrz/23340/d129542.jpg
co2 bublinky mi to jemne rozbíjalo na menšie a rozptylovalo po celom akva. išlo to nonstop (aj v noci), žiadna otrava. avšak teraz som vymenila filter a už sa to podobne nedalo riešiť. tak som skúsila gumičkou priprevniť difusser na výpust filtra. Výsledok: nespočetne vela mikro bublieniek po celkom akva, a ja teraz neviem či nemožem ryby priotráviť ak to nehám isť nonstop. inak co2 stále rovnake cca 1-2 bub/sek z burčiaku. kuknite video a prosím poradte. ďakujem

www.youtube.com/…

Odešel mi difuzor z lipového dřeva a jako na potvoru jsem neměl kus lípy na výrobu nového. Tak jsem ho zkusil udělat Jívy. Trochu s obavami jsem ho ponořil do AQ a můžu říct, že zcela zbytečně. Jíva dělá daleko menší bublinky než difuzor z lípy, všem tohle doporučuji a zatím super. Jinak bublám přes kvasničák do 200L AQ.

cs.wikipedia.org/…

Mimochodem, možná jsi to měl říct mým daniím perlovým, která se úspěšně množila i s tím jedem
Už jsem je dal pryč, v akvárku budou jen krevetky. Pak do budoucna uvidím.

Prirovnanie do určitej miery sedí - minimálne v schopnosti likvidovať všetko živé. Ide práve o to veľmi slabé dávkovanie, ktoré by však i zo sava spravilo neškodnú látku. Na druhej strane, o save sa asi nepredpokladá nejaký priamy pozitívny vplyv (že by sa z neho niečo využilo). Debatu je lepšie presunúť sem: rybicky.net/forum/19442

Jsi si jistý správností přirovnání k savu? Mám asi představu, co by mi udělala odměrka Sava v akváriu ... ale glutarXX je v pohodě. Tedy z hlediska sterilizace, on je totiž dost naředěný. O funkčnosti jako náhrada CO2 mám též pochybnosti.

Ono vybublaný bordel z burčkáku udělá v akváriu taky slušný vítr ... Si člověk nevybere.

Dávám ho 1/4-1/2 doporučené dávky a měním průběžně vodu. V takové dávce je v pohodě.

Já bych ale do svého 112l akvárka tohle asi raději nedával, protože se to hůř reguluje. Musíš se s tím děsně piplat. Tak zatím zůstávám u toho tekuťáku.
Leješ do akvária jed podobný savu¨. Obsahuje to Glutaraldehyd cs.wikipedia.org/…
To bych se dal radši na ty kvasnice.

To se zeptej kvasničářů, já dávám "tekutý CO2" od Rataje. Mám jen 112 l akvárko a zatím se mně nechtělo pořizovat techniku na plyn, i když by to bylo pro akvárko lepší.
Ale když dnes vidím ty šmejdy v elektru, tak mám strach, ať si neotrávím akvárko. Spínací hodiny k osvětlení mně po týdnu odešly, a to byla lepší značka
Když se podělá svícení, není to taková katastrofa, jako když se podělá CO2. Dneska je kvalita v háji.

Jinak z tvého dotazu je zřejmé, že máš malý tlak v láhvi - tlak vyprodukovaného CO2 nedokáže překonat vyšší hladinu vodního sloupce než 0 cm. Asi by to chtělo účinnější produkci.
Já bych ale do svého 112l akvárka tohle asi raději nedával, protože se to hůř reguluje. Musíš se s tím děsně piplat. Tak zatím zůstávám u toho tekuťáku.

Prosím o radu. Namicham si kvasnice do petky, ale když dam kamínek ke dnu nejde mi ani bublinka. Musim ho mit tak 20cm pod hladinou.

Jo, mohl bys objasnit, co to je stlačovací lahvička?
Já jsem až doteď myslel, že to je stlačený CO2.
Ale možná myslíš kapalinu, která se dávkuje stlačením pístu. Pak by to byl tzv. "tekutý CO2", který se nejlépe dávkuje před rozsvícením nebo hned po rozsvícení.
Co tak se vyjádřit trochu jasněji?

pokud myslíš "tekutý uhlík", tak ho dávej také spíše ráno, ať jej mají rostliny k dispozici během denního svícení, celkem rychle se rozkládá...
Jinak tady to patří spíše zde, tady hledej i info k "tekutému uhlíku"... rybicky.net/forum/19442…

Ještě mě napadala jedna věc - plynný CO2 je lepší dávkovat celou dobu svícení, nejen ráno a pak nic. Ale opatrně, ať neudusíš živočichy.

K čemu by to bylo večer?
Rostliny můžou využít CO2 k fotosyntéze jen na světle. Za tmy rostliny CO2 nevyužijí.

Poradte prosím. Kdy je lepší dávat CO2 ze ztlačovací lahvičky, ráno a nebo večer? Děkuji

Dovolím si citovat z rybicky.net/clanky/656-oxid-uhlicity-formy-distribuce-pridavani:

CO2 + H2O ↔ H2CO3

Jelikož se příjem CO2 a H2CO3 rostlinami nedá odlišit, mluvíme o tzv. celkovém volném oxidu uhličitém (CO2*).

Takže ano, u vzorečku kyseliny uhličité mi vpadla "2"ka za H .... nojo, nejsem chemik...

Jindráš napsal: Tak. A teď,co by chemický laik,je pro mne jasná jedna věc. Zahazuju testy a v sobotu jsem -po měsíci provozu s nulovým efektem-vyhodil CO2 z kvasničáku. Jedinný,co z tohoto rozboru je mi jasné,že se nebudu touhle problematikou -CO2 a chemizmus vody zabývat a budu se snažit vytvořit rovnováhu přirozeně -hodně rostlin a moc málo ryb. Je to složitý a pro laika,mne, jak z jiné planety. Děkuju,aspoň se nebudu trápit s CO2.
tak skus aspoň - přirozeně - tu vodu (část při výměně) převařit. Bez ohledu na CO2 jsou ty parametry vody aspoň pro mně jako laika dost děsivé. Žehlička a varná konvice musí vypadat děsivě.

Ta osmóza není drahá a manželka ti při žehlení poděkuje. A pokud uděláš větší zásobník aby vzal dost vody na praní/do myčky budeš mít vypráno a umyto skoro bez chemie (nebo jen s jejím minimem). I s vodou co kolem osmózy prokape se to vyplatí (vlastní skušenost).

Tak. A teď,co by chemický laik,je pro mne jasná jedna věc. Zahazuju testy a v sobotu jsem -po měsíci provozu s nulovým efektem-vyhodil CO2 z kvasničáku. Jedinný,co z tohoto rozboru je mi jasné,že se nebudu touhle problematikou -CO2 a chemizmus vody zabývat a budu se snažit vytvořit rovnováhu přirozeně -hodně rostlin a moc málo ryb. Je to složitý a pro laika,mne, jak z jiné planety. Děkuju,aspoň se nebudu trápit s CO2.

Ano, už byl odmazán jak múj púvodní příspěvek tak koment že bylo vysvětleno správně - plně správně a chemicky dříve . Nic nemění (jak nás kdysi dávno učili) na faktu že ve vodě neustále probíhjí obousměné reakce CO2 + H2O ↔ H2CO3 ↔ H+ + HCO3- tedy jestli mluvíme o obsahu CO2 nebo HCO3 je to totéž .
A mám pocit že jsem měl na mysli zrovna Tvúj příspěvek .
V rámci omezení spamu poprosím opět o výmaz tohto i předchozího příspěvku autorství Marcel G

kaga napsal: No ono ve vodě nemáš ani HCO3 ani CO2 ... "vzniká" kyselina uhličitá HCO3 (CO2+H2O=HCO3) ... Pokud není dost CO2 na vznik hydrogenuhličitanu, zústane jen uhličitan vápenatý...
Když už tady mluvíš o vztahu CO2:HCO3:CO3 (neboli o uhličitanové rovnováze), doporučoval bych ti si o tom něco přečíst. A když říkám něco přečíst, tak tím nemyslím příspěvky uživatelů na fórech, kde zřídka bývá tato problematika dobře vysvětlena. Jedná se o poměrně složitý problém. Naprostým základem je ale pochopit, že anorganický uhlík (C) se ve vodě vyskytuje ve třech formách, jejichž výskyt je závislý na pH. Pokud je pH nízké, přejde většina uhlíku do podoby volného CO2. Pokud je pH neutrální nebo mírně alkalické, přejde většina uhlíku do podoby vázaného HCO3 (hydrogenuhličitany). A pokud je pH vysoké, přemění se většina uhlíku do podoby CO3 (uhličitany). Toto se děje zcela automaticky a vyplývá z toho, že pokud máš vodu o pH třeba 8, kde je drtivá většina uhlíku ve formě HCO3, a přidáš do ní nějakou kyselinu (např. HCl), která sníží pH třeba až na 5, automaticky se ti většina (cca 95%) uhlíku přemění z HCO3 na CO2. Nezmění se tím celkový obsah anorganického uhlíku ve vodě (protože do vody nepřidáváš žádný další uhlík, ale jen vodík a chlór => HCl). Změní se ale vzájemné poměry mezi CO2:HCO3:CO3. V případě přidávání plynného CO2 do vody z tlakové lahve se odehrává trochu něco jiného - komplikovanějšího. Když totiž přidáváš do vody stlačené CO2, zvyšuješ tím zároveň celkový obsah anorganického uhlíku (narozdíl od přidání HCl). Při přidávání CO2 do vody se ti část oxidu uhličitého ve vodě rozpustí (tj. změní se z plynné podoby do vodní, rozpuštěné podoby), část ti unikne z vody do vzduchu (ve formě bublin, které se ve vodě nerozpustí), a extrémně malinká část se ti přemění na kyselinu uhličitou (H2CO3), jejíž malinká část se opět rozloží na H+ a HCO3-. Díky nepatrnému množství H+ iontů ti bude opět mírně klesat pH. Kyselina uhličitá (H2CO3) je ale velmi slabá kyselina, takže ti pH bude klesat jen mírně. Narozdíl od kysliny chlorovodíkové (HCl), což je velmi silná kyselina, která ti může pH srazit klidně i na hodnotu pH 3, což by mohlo mít katastrofické následky na vodní organismy. Do toho celého ještě vstupuje neustálá tendence vyrovávání koncentrací mezi vodou a vzduchem. Jinými slovy, plyny ve vodě a ve vzduchu mají neustále tendenci se vyrovnávat. Takže když přidáváš do vody uměle stlačené CO2, vzniká tím nerovnováha (voda začíná být oxidem uhličitým přesycená), což bude mít za následek spuštění protireakce => přebytečný CO2 ve vodě ti začne automaticky z vody unikat do vzduchu (tzv. odplynění). Když bys přestal přidávat CO2 do vody, přebytečný oxid uhličitý ti do pár hodin z vody samovolně vyprchá, dokud se koncentrace ve vodě a ve vzduchu opět nevyrovnají. Oxid uhličitý bude ve vodě v rovnovážném stavu se vzduchem tehdy, bude-li tam zhruba 0.7 mg/l CO2. Podobná protireakce se ale spustí i v případě, když přidáš do vody kyselinu (např. HCl). Uměle tím sice srazíš pH a většina HCO3 se ti "přelije" (přemění) do podoby CO2, ale toto CO2 ti začne okamžitě z vody unikat, protože ve vodě ho bude najednou někalikanásobně více, než ve vzduchu, což je nerovnovážný stav, který dlouho nevydrží.

A pro jaké to máš rybičky? ph 7,8 je docela hodně, to Vám tohle teče z vodovodu?
Moje rada (laika ne-akvaristy a ne-chemika):
1) Neváhej a dej tam třeba tu Seru (pro začátek, podle návodu).
2) Zajisti si zdroj měkké vody (dešťovka pokud jsi z relativně čistého prostředí, rev.osmóza za pár šupú)
nouzovka 3) Pokud dešťovka není a na osmózu není polaboruj s převařenou vodou - varem srazíš uhličitanovou tvrdost (ne celkovou).

Po aplikaci bodu 3 bude třaba polaborovat s mícháním převařená/kohoutková tak, abys měl Kh přiměřené - kolem 3 je tuším +- vhodné - na Ratajových stránkách najdeš doporučení jak přesněji.
Při aplikaci bodu 2 z rev.osmózy je místo míchání možné přidávat nachystané soli pro zvýšení tvrdosti - zase třeba od Sery, dává cca 2x vyšší celkovou než uhličitanovou. Já mám "skoro" osmózu (stará a už jako nová mizerná) ze které mi kape GH cca 3 takže dávám trošku soli a je to pro moje rybičky OK.

Gh mám 19 něm,stup,pH 7.8 a Kh,jak jsem spočítal,je 13.7.---- Papírky mi ukazovaly celkovou -rovnou,větší -20 stup. a KH 18. Ta celková je,dle labolatoře Kladno-18.9 něm.st. Uhličitanová 5.1 mmol a druhá 3.4 mmol.,už si nepamatuju z čeho je ta -druhá-,jen vím,že ze dvou látek.

Omlouvám se, samozřejmě to je HCl, to bude asi tím teplem

cezarmilan napsal: Keď som na týchto strákach začínal, tak napríklad vaaclav radil púšťať nonstop. No veru myslel som si svoje. Po rokoch som sa s CO2-jkou tak "zoznámil", že do akvárií nad 200L už púšťam nonstop a musím uznať, že vaclav mal pravdu, je to lepšie.
Pridám postreh, mám externé home made reaktory a zaujímavé je, že sa v reaktore pri vypnutých svetlách nahromadí viac CO2. Bolo vidieť nad hladinou vody ( v reaktore) prázdný priestor (nahromadený CO2). Po zapnutí svetiel sa znovu reaktor zaplnil vodou. Chápem to tak, že rastliny ho dokonalo využijú
IMHO přirozené - potmě Ti rostlinky místo spotřeovávat CO2 CO2 "vyrábějí", CO2 z reaktorú má menší možnost se rozpouštět (vyrovnané parciální tlaky CO2 ve vodě a reaktoru). Nakonec se Ti v reaktoru mohou (vyrovnáváním parc.tlakú) hromadit i jiné plyny (N, O2..) což bys viděl/mohl změřit pokud bys je měl víc jak 10m nad akvárkem ).
Pokud bys měl prostor a chuť na hezký pokus - na týden je řádně utěsněné zvednout a pak po spuštění - pokud v nich bylo vákuum, ihned se naplní vodou, pokud se tam z vody uvolnily plyny (jako že jo) tak ti tam nějaké (malé) bubliny zbydou...

volvik napsal: Presne tak myslel jsem to co pise ŠtefanT
S tim jak to s nim prezeno to mi je jasne ze je muzu otravit spis me znepokojovalo to ze se v tech bublinkach prohani
Rybičky naštěstí nejsou zblblé civilizací, kdyby jim to mělo škodit tak to nedělaj...

Ahoj, dej sem prosímtě pokud možno přesné parametry vody (dKH, dGH, Ph z ranního i večerního měření.
Tvoje obavy z aplikace KCL (Chloridu draselného který se mimo jiné se využívá jako poslední látka zastavující srdce při popravách smrtící injekcí v USA) považuji za oprávněné a sdílím je. (dúvody v mém předchozím příspěvku)

Jinak - podle toho textu KH18, GH20 (chtělo by to i Ph).
Kh i Ph docela souvisí, na jejich snížení dělá SERA tohle: www.serashop.sk/…
Což není nic jiného než naředěná kyselina sírová (H2SO4). HCl taky dobrá, ale nechtějte tu po mně abych počítal kolik jak koncentrované použít chemii jsem měl fakt hoodně dávno, a Sera nám to pro sírovku servíruje na etiketě...

Ať Ti plavou (a zelenaj se )

KaGa

Promiň ale... Když srazíš 25dKH přidáním??? KCL (další súl...) jakou máš pak dGH???
60? No už dáávno jsem neměl chemii ale uhličitanovou tvrdost tuším tvoťí soli Ca Mg K s kys.uhličitou vznikající rozpouštěním CO/CO2 ve vodě... Ty tam přidáš další súl - nechtělo by to spíš třeba H2SO4 aby navázala ionty Ca Mg K a ty pak nemohly vázat "CO2) ?

tohle chce trochu zkušenost, velkou opatrnost, a kontrolu raději ph-metrem, papírky i kapkové testy jsou pro tohle nevhodné - nepřesné.

Děkuju,ale stejně se toho bojím,tak to pokoušet nebudu. Radši. Díky.

mám pocit, že bylo myšleno HCL, kysekina chlorovodíková, nebo solná....
KCL chlorid draselný tady asi moc nepomůže....

Ahoj,co to je,ta KCL? Vůbec chemii nerozumím,a bojím se toho. Ale určitě by to vodě prospělo. Jak se to aplikuje,měním každý týden cca 60l,akva 200l. Jiné parametry jsou v pohodě,jen ta KH mě děsí. Kytky-většina-nerostou,jen žijí. Co mi hodně,fakt hodně roste je Ludwigia repens. Snad 1cm za den. jak to,že tak roste a ostaní jen žijí? MAMLON 123 - nevím o tom nic a nic nemohu najít,jen spoustu chem.vzorečků,vůbec tomu nerozumím.

Tuším som tu o tejto metóde písal aj ja, som ju praktizoval nejaký čas. Len potom sa vo vode hromadia chloridy. Ak ide o akvárium, kde je nutné pridávať dusičnany (hnojiť), potom by bola podstatne vhodnejšia HNO₃. Ale s kyselinami opatrne, treba si všetko dobre spočítať a pre istotu prvý raz aj zmerať. Takéto postupy nemožno odporúčať tým, ktorí sa s chémiou nekamarátia.

KH srazíš třeba 31% KCl, kterou seženeš v každé drogérce, já mám KH kolem 25 a upravuji ji na 8 přibližně, právě pomocé té kyseliny, je na to i článek ve vlákně o KH tady na foru, ale nechce se mi to hledat, tam je to taky hezky popsaný kolik jí nalít apod...

Moje banda.

Děkuju.Seženu. Myslel jsem,že mi půjde tohle rybicky.net/atlasrostlin/sagittaria_platyphylla a zatím neroste. Mám ji cca 3 týdny. Zatím nehnije,jen stagnuje. Mám dvě kryptokoriny,ale už nevím jaké,vím,hanba,ty vyhnaly odnože,po zemi,asi 5 malých rostlinek,tak jsem je přihrnul a zatím nic,taky stojej. Žádný vzrůst. Ale možná jsem udělal chybu,že jsem je odštípl od mateř.rostliny.

Pohledal bych v atlase rostliny kterým tahle tvrdost vadit nebude a porostou při ní dobře i bez CO2, například kryptokoryny. rybicky.net/atlasrostlin/cryptocoryne_affinis

Nejlevnější jsem ji našel za 1.800 plus poštovný. Jestli víš,kde je za tisíc,budu moc rád. Děkuju.