CO2 - kolik a jak dávkovat, měřit a předejít otravě

Ano, stačí. Ale jak jsem psal, potřebujeme znát všechny látky, které v rovnici figurují (a to já zatím neznám). Znám to zatím jen pro čistou vodu:
1) NaHCO3 + H2O <=> Na+ + HCO3-
2) HCO3-+ H2O <=> H2CO3 + OH-
A jeden ze způsobů výpočtu pro tuto reakci mám na stránkách.
Při zásaditém pH ale budou do reakce vstupovat ještě CO3--, což by mělo ovlivňovat produkci OH-. Kromě toho už při malém množství jedlé sody stoupne pH na 8.3, takže pH v podstatě vlastně ani nebude tak moc závislé na její koncentraci. Jedna věc je vypočítat to teoreticky (pro destilku), a druhá věc je přiblížit se výpočtem podmínkám, jaké panují ve skutečném akváriu (což je můj cíl ... možná nedosažitelný).

Pod svícnem je holt největší tma. Stejně jako mají nejšerednější akvária botanici, tak chemikům se asi také nechce nic řešit.
Edit: Nestačí to jenom zadat do Henderson-Hasselbachovi rovnice?

No, ono není vůbec problém tam cokoli dalšího zahrnout. Problém je vždy s tím, dopátrat se skutečné reakce, která tam probíhá + zjistit, jaké další věci na tu reakci budou mít vliv. U jedlé sody jsem si původně také myslel, že to bude hračka, ale když se mrknete do literatury, tak ve většině případů se dozvíte, že NaHCO3 se ve vodě rozloží na Na+ a HCO3- ... a o nějakých dalších reakcích, při kterých budou vznikat OH- ionty nebo ubývat H+ ionty už není skoro nikde ani slovo. Když ale pH stoupá, tak musí vznikat nějaké OH- ionty. Jakmile se tedy dopátrám k nějaké spolehlivé rovnici, můžu pak něco počítat. Jinak by to bylo jenom vaření z vody. Kromě toho zrovna u té sody je potíž v tom, že v rovnici, se kterou momentálně pracuju, nepočítám vůbec s alkalitou, protože zatím nevím, jak přesně reakci ovlivňuje. Takže zatím jsem schopen vypočítat jenom to, jak se pH změní v čisté (destilované) vodě. A tam to vychází, že už při dávce 10 mg/L NaHCO3 stoupne pH na své maximum.
PS: Byl bych radši, kdyby se o tohle snažil nějaký chemik, ale zatím to (už léta) vypadá, že nás v tom všichni chemici-akvaristé nechávají plavat.

Jenom námět - Chtělo by tam pak ještě zahrnout jedlou sodu jakožto heptahydrát a pak ještě uhličitan sodný.

OT: Mně to říkat nemusíš. Já jsem reagoval pouze na údaj, že 6 g sody v 50L zvýší pH na 7,3 (což jsem měl předtím uvedeno na stránkách). Podle nového výpočtu to bude 8,8 (resp. 8,3 protože výše už by to jít nemělo).

vis ono jde spíš o docílení čistého roztoku sody s alkalitou 4°dKH, protože ten pri vhodné koncentraci CO2 má určité pH, podle kterého se barvi Bromthymolová modř (indikátor pH) do světle zelena

proto je důležité aby se při míchání nepouživaly pH testy s velkým rozpětím, protože ty jsou tvořeny směsí indikačních barviv a jsou i málo citlivé

je vhodnější používat sety s rozpětím 4,7-7,4, nebo přímo čistou Bromthymolovou modř (při pH 6 je žlutá a při pH 7,6 je modrá)

čím používáme méně kvalitní suroviny (jedlá soda z potravin, technická destilka, test pH) tím je cely test méně přesný

Pozor: Ty výpočty ohledně jedlé sody na prirodni-akvarium.cz/… berte zatím s rezervou. Po přidání jedlé sody do vody nemůže pH stoupnout nad 8.3. A po přidání 6 g NaHCO3 do čisté vody nestoupne pH na 7.3, ale na 8.8 (resp. 8.3). Ono se to dá vypočítat docela snadno, ale problém je, že mi žádný chemik přesně neřekne, jaké reakce po přidání NaHCO3 do vody vlastně probíhají (zatím jsem našel tři různé reakce, které tam mohou probíhat, a každá dává jiné výsledky), a co všechno má na výsledek vliv. Jsem momentálně v procesu zjišťování a doufám, že časem se toho dopátrám. S tou jedlou sodou to ale zatím vypadá tak, že i velmi malé množství sody vám rapidně zvedne pH (alespoň tedy v té destilce). Co přesně to udělá v akvarijní (pufrované) vodě, zatím přesně nevím, ale pracuju na tom.

Ak dKH-4 ma pH-7,3 tak približne rovnakú farbu to aj chytilo , Asi pôjdem do originálu od dennerle.

destilka ma PH 7 ne ? test mám od rataje a modrou na stupnici vubec namaji,, dobrá dedukce

Pri farbe nejde primárne o alkalitu, ale o pH. Bežné testy moc nerozlíšia 7,3 od 7 či 7,5 (treba pozrieť farebnú škálu konkrétneho testu) a je celkom možné, že voda z vodovodu má približne rovnaké pH (a možno i tú alkalitu).

to mně udělalo taky možna soda nebyla jen soda každopadně jsem to zkoušel i jen s vodou z kohoutku ve stejnem pomněru to udělalo stejnou barvu. usoudil jsem že mám bud blbou sodu a nebo mi teče z kohoutku voda 4dKH.. zitra bude nová destilka z lékarny tak to zopakuji,a dám echo jak jsem dopadl,

Pri pridaní 6 g sódy do 50 l destilovanej vody by mala byť alkalita 4°dKH a pH 7,3: prirodni-akvarium.cz/…

EDIT: Tá farba sa u jednotlivých testov predsa len bude líšiť, napr. presné pH testy JBL majú inú farebnú škálu. Podstatné podľa mňa je, že pri 20 mg/l (optimum) by malo byť pH 6,8 - a tá farba, ktorá má pre toto pH byť, by mala byť cieľom. Farba, ktorú má test ukazovať pre pH 6,4 by mala byť už výstrahou, lebo značí 50 mg/l CO2, čo je už pre rybky veľa.

Mám otázku. Dnes som vyrobil roztok o tvrdosti 4dKH podľa návodu z www.rostlinna-akvaria.cz/… Zmeral som to kvapkovým testom na KH od sery. Pridal som do roztoku 10 kvapiek PH testu od sery a zafarbilo sa to do tmavo-zelenej farby. Nie do modrej ako je v návode. Čo som urobil zle?
Ak by malo byť všetko ako má tak 4dKH voda by musela mať ph 9 aby to bolo modre. Preto aj dalšia otázka znie ake ph ma voda o tvrdosti 4dKH?

Je to sice pěkný, to jo, ale přeci jen ten minimalistický vzhled to opravdu nemá

Teď to mám zvednuté na ty 2bary což je 0,2 MPa.

sice nejni tak hezky ale vydrzi hodne a jen tak nevyschne
a stoji par kacek
rybicky.net/nadrz/10666/23.jpg
PET Dobrá voda 0,25L (cca 10kc) + drzák na trubky 50mm (cca 12kc)

1 přečti si můj článek
2 vyhoď zbytečné počitadlo
3 zvedni zas tlak aspon na 2-2,5 bar, který je pro atomizér nutný, žádné zanesení

stručněji to již nešlo

Zdar pánové, kolik by měl být výstupní tlak z redukčního ventilu. Mám set z hasičáku redučák je z kyslíkový a jehlák Camozzi na rozpouštění používám vnější atomizér na vratné hadici. Poslední dobou mám problém s tím, že mi praskají počitadla bublin. Prasknul mi Ruwal od Rataje pak od Sery a poslední od JBL. Měl jsem nastavený výstupní tlak na manometru 0,3MPa což odpovídá 3 barům a nebyl žádný problém až na to že poslední dobou začly praskat ty počitadla. Jenže když jsem na radu snížil tlak na 1,5 MPa tak po zastavení CO2 na noc a ráno po puštění je systém celý rozhozený a musím na jehláku upravovat počet bublin tedy zvyšovat. Může to praskání způsobovat zanesený atomizér?

Designer napsal: Snad ano, aspon je v nabidkach:
shopjilemnice.jip-napoje.cz/…

Pro male lahvicky zkuste v supermarketu zavitat do oddeleni piticek pro deti, tak ty maloobjemove byvaji v ruznych barvach a tvarech...

Jj, zkuste dohledat. Standardně se naopak uvádí, že (s výjimkou některých zelených řas {a sinic}) preferují vodní rostliny CO2.
Pokud skutečně existují vodní rostliny, které by preferovaly HCO3, bylo by zajímavé uvést, které to jsou. Už třeba proto, jestli má jejich zmińování v daném kontextu význam, t.j., jestli má běžný akvarista šanci se s nimi v praxi setkat.
Ale víc jde, samozřejmě, o princip - o preferenci zdroje uhlíku vodními rostlinami.

Narazil jsem před časem na jednu studii, kde to vědci tvrdili. Sám jsem se tomu podivil. Jednalo se o nějaké druhy vodních rostlin, které se běžně vyskytují někde v USA. Zkusím to dohledat.

...Dokážu pochopit, že rostliny, které preferují uhlík z (hydrogen)uhličitanů...
Můžete jmenovat nějaké rostliny, které preferují uhlík z (hydrogen)uhličitanů?

souhlas, já to dělám s kytkami stejně.

ja pouzivám na dávkováni hnojiva tohle www.akvarista.cz/… jedno stlačení cca 1ml

Snad ano, aspon je v nabidkach:
shopjilemnice.jip-napoje.cz/…

EDIT: 20ml strikacka prochazi hrdlem bezne PET lahve dost tesne, takze mam hnojivo v lahvicce od jakehosi detskeho napoje, ktery ma hrdlo mnohem sirsi. Nemuzu si vzpomenout, jak se to jmenuje, ale je to pekne hnusne a plavou v tom jakesi perlicky, coz ve mne budilo pocit jeste vetsiho hnusu. Kdyz uz jsem to ale koupil... no nevyplachni si pak usta vodkou, klidne i tou nejlevnejsi, po tomhle to fakt musi kazdy omluvit . Nastesti je ta lahvicka cira a smrstena do folie s potiskem, jinak by mi to stale pripominalo... Lahvicka dobra, obsah radim vylit .

ja jen konstatuji stav své nádrže... a i výměna vody se dá považovat za hnojení... třeba já tím dotuju NO3.....

fakticky záleží na místních podmínkách v dané lokalite (zdroj vody, teplotní režim apod.) a v nádrži

svítil jsem na 3x18W a kytkam to moc nevonělo... odešel mi jeden předřadník a já zjistil že akva jede líp s 2x18W... nepoužíval jsem topítko a i v létě jsem se snažil držet teplotu kolem 25°C... pak jsem se vykaslal na galaxky, zvolil jiný ryby a zkusil i sekavce, kvuli nim jsem zvedl teplotu na cca 26°C a ejhle po pul roce mi zacali kvest echynače a i dělit se... (e.marcede, e. bambi, e.klaine prinze)... nic než konstatování, přeber si to jak chceš... hnojim pmdd 5x2ml/týden, mícham po 50ml (1/10 sáčků, jen MgSO4 dávám 1/9) + půl lžičky chelátu železa, každá týden mením 15L vody, co2 jedu z bomby
a prostě časem jsem zjistil že rasa se mi objevuje jen na neprosperujících kytkách....
takže vždycky jednou za měsíc zajdu ke 3trojkám, vyberu si co se mi líbí, ověřím že se mi vejde do akva a zkusím... roste /neroste/trpí gigantismem... postupně jsem se dopracival k určité směsce, která v daných podmínkách prosperuje a tak nemají řasy moc šanci.... prostě pokus omyl... jen to chce trpělivost

a vzhledem k tomu že voda v nádrži má cca 2-4°dKH tak mi stačí občas sledovat pH aby bylo okolo 6,8


jo a netušíte jestli se ješte vyrábějí 0,25L PET?? ja je mám od Dobré vody, docela šíkovný počítadlo bublin...

nějak nechápu, co tím chcete říct. To že se zrychlí růst s vyšší teplotou je jasné (zase to platí jen po určitou hranici), to že by měl být v akva filtr a světlo je taky celkem jasné. S tím hnojením už to tak jednoznačné není, pokud budu mít opravdu low tech akva - málo světla, nenáročné kytky, tak mi to poroste i bez hnojení a CO2. Ve finále ani filtr být nemusí, ale to už je pro trošku zkušenější

no co jsem kvuli sekavcum zvedl teplotu k 26°C tak mi echynace kvetou ostosest... a po rasach temer ani pamatka, jen mistama ruducha, nebo kdyz vysadilo CO2 tak na blixe vlaknita... jina i otici se naucili surovat dno! prikrmuju spirulou

Kdyz ono to mas tezky - zrovna u te teploty jsem se docetl zhruba tolik, ze kdyz je teplejsi voda, o neco rychleji ti rostou kytky. Ale i rasy... Povetsinou se vedou obracene ucene disputace - jak jeste horkou muzes mit vodu, aby to kytkam nevadilo (to budu resit asi v lete . Nejake uvahy o studenosti vody jsem moc nenasel, proto jsem se zeptal.

S tema rybickama mas samo pravdu, tem by par stupnu navic urcite nevadilo.

PS: Co se toho studia tyce, rekl bych, ze jsem toho precetl, abych byl neskromny, nadprumerne Ale bohuzel teorie a praxe je holt trochu rozdil. Zakladal jsem akvarko proto, aby betta netrpela v zavarovacce (ano, mam dceru, a prosla s maminkou zverimexem...). Zakladal jsem ho puvodne jako low tech. Montuju do celeho bytu usporky, a budu svitit cely den nad akvariem?? Nejsem blazen.

No jo, jenze postupne se to nabaluje, svitit se musi, aby to rostlo, filtrovat se musi, aby se to nekazilo, hnojit je dobre, aby to rostlo, rybicky si nemuzes koupit jake chces, pac na to vzdycky potrebujes 2x vetsi akvarium, nez jake prave mas. No a v zime prijdes na to, ze ti voda v akvariu chladne vic, nez sis myslel.

Mam pocit, ze vetsina lidi, kdyz porizuje akvarium, nema vubec sajna, co to vobnasi. Bud je jim to pak jedno, a pak maji brcalnicek v setovem akvariu, nebo jim to jedno neni, a pak holt sem lozi pro moudra.

Ale neboj, ja se 'zabehnu', a az budu velkej, koupim si velke akvarium, a v nem uz se zkusene vyhnu vsem temhle 'malejm' problemum

to já vím, ale s ohledem na ryby a krevetky co tam má, bych zvedl teplotu na 23

Ale pokud je menší teplota, tak rostliny potřebují méně světla i živin...

určitě zvednout, už jen kvůli tomu, co ti tam plave. Radím ti nastudovat něco o akva jako celku, dokud nepochopíš aspoň základy toho, jak akva funguje, tak nemá moc smysl něco dál řešit. Dělat změny na blind a čekat co z toho vyleze není úplně správně

Riadím sa zásadou, čím menej, tým rýchlejšia reakcia a funguje mi to

na objednávku pro Designera DC z stejných dilu, vertikalní uložení + 16mm vstupní otvor.

PS:Omlouvam se za uchycení nenašel jsem doma vhodnou přísavku.

grunda napsal: kytky nejsou jen o CO2, ale o celém akva - hnojení, světlo, parametry vody, teplota atd.

No posledni do ceho jsem jeste nevrtal je teplota. Mam v akva zhruba 21C, jsem v pokuseni ji zkusit zvednout alespon na 23-24C. Je to dobrej napad, nebo je to spatnej napad, nebo jakej je to napad?

Mozna by slo dat do DC vic cinidla (pokud nepouzivas predpripraveny), ma to potom sytejsi barvu. Na funkci (kdyztak mne nekdo zkusenejsi opravte) to doufam nema vliv.

existuje jen velice orientacni vypocet.... je prilis faktorů které to ovlivňují... z tvého popisu jsem na 100% nepochopil kudy ti to přesně utíká, podle typu by se daly některé spoje zalepit vhodným lepidlem (netusím jaký přesně dyfuzor vlastníš)

no dropcheker by se dal natřít bilou barvou, ci polepit bilou fólii, nebo do nej vsunout kus bíleho plastu (taktéž netuším jakou konstrukci máš)

Ahoj co2 tam mám od 14tého a dnes jsem měla hodnotu světle zelenou tak jsem ubrala. Jenomže na drop checker jde špatně vidět a já si nejsem jistá co vidím. Ani tu modrou jsem moc nerozeznala.potřebovala bych za něj bílé pozadí.. Potom co jsem ubrala tak u difuoru mi začaly bublinky unikat v kolínku mezi ním a hadičkou už podruhé. Nevím jak to tam pořádně dát, je to až na doraz a to bylo umění to tam nacpat :( Jak moc mám ubrat? DÁ se na litry nějak bublinky napočítat?

kytky nejsou jen o CO2, ale o celém akva - hnojení, světlo, parametry vody, teplota atd.

grunda napsal: není třeba z toho dělat vědu, prostě přidávat CO2 postupně, sledovat ryby a dropchecer.

Ja bych z toho vedu nedelal, kdyby mi to rostlo alespon z poloviny tak, jak bych si predstavoval Takze jsem vdecny kazdemu, kdo se snazi do toho vnest trochu svetla...

PS: Ale treba jsou me rostliny ted ve fazi 'prestavovani metabolickych drah' a nasledne prijde faze bujne vegetce na ktere 'rasy nemaji sanci' Jen doufam, ze mezitim nebude jeste faze kdy stare nemocne vlasy delaji svym vypadanim misto novemu bujnemu porostu jako b pripade Bierhanzelovy masti )

no tak mužu to udělat na placato a dát tam 16mm hadičku jak pujde malej spát tak se na to vrhnu ted musim hlidat .

Moc hezke . Jen bych se u vlastni konstrukce asi pokusil mit uvnitr co nejmene vzduchu a co nejvetsi plochu hladiny akvarijni vody ke vzduchu uvnitr, at mam co nejrychlejsi reakci.

trochu jsem se dnes nudil tak jsem si upletl tenhle DC





čas tvorby 10 minut + 6 hod. vytvrzení lepidla
- kapse na umnělé řasy ... 1Kč
- 5cm hadička 6mm ..... 1,5kč
- Přisavka..... 3kč

dále jsem použil pár blbostí co má každý doma. epoxid,nužky, aku.vrtačku a vrták 6mm

U hnojeni EI se na draslik nezapomina, rozpis toho cim hnojim muzes najit zde:
rybicky.net/forum/10957-setkani-akvaristu-praha-u-3trojek
13.01.2014 13:32

Pouzivam ale tretinovou davku, mym rostlinam to zatim stacilo, a ted po slusnem protrhani jungle zase stacit bude .

U každého druhu rostlin jsou ty poměry živin v sušině jiné (někdy i dost významně). Já jsem vycházel z několika vědeckých studií, které byly prováděné speciálně u vodních rostlin. Pak jsem z toho udělal průměr. Podstatné ale určitě nebudou rozdíly v řádu 1-2%, jako spíše zjištění, kolik té "živé hmoty" (nebo sušiny) se v konkrétním akváriu třeba za 30 dní skutečně vyprodukuje. Já si myslím, že i v hodně silně osvětlených nádržích to nebudou žádná závratná čísla. Ale rád se nechám přesvědčit o opaku.

Zatím nevím, jestli je nějaký významný rozdíl mezi vodní a suchozemskou rostlinou. Ale zde: cit.vfu.cz/… vychází ty poměry trochu jinak. Hlavně podstatně víc draslíku (na který se koukám docela často zapomíná), jen o třetinu méně, než dusíku.

Oxid siričitý je SO₂ (s vodou vzniká kyselina siričitá H₂SO₃), ale také niečo v akváriu nemáme, teda pokiaľ nepálime síru a nepúšťame tam dym Nehovoriac o oxide sírovom. Proste kyselina sírová určite nemá ako v akváriu vzniknúť, dokonca tam nemá ako ani pretrvať, pretože aj keby tam nejakú dáme, tak okamžite naviaže na seba katióny z hydrogénuhličitanov a uhličitanov (tvoria alkalitu), vzniknú soli ako napr. CaSO₄ a "vyšumí" CO₂.

Čo sa deje po pridaní hnojiva, napr. K₂SO₄, presne neviem, ale v roztoku (vo vode) sa aj tak rozpustné soli menia na rovnovážny stav katiónov, napr. K⁺ a aniónov (SO₄)^2-, prítomné sú aj uhličitany, hydrogénuhličitany a samozrejme dusičnany prvkov ako Ca a Mg. Nejde to nejako od seba odtrhnúť, takže ak si rastlinka vezme nejaký katión, napr. K⁺, vezme aj anión, napr. (NO₃)^-. A zbytky, ktoré nepotrebuje, sa spárujú a zostane tam napr. MgSO₄. Teda budú sa hromadiť síranové anióny a katióny toho prvku, ktorý je práve nadbytočný.

Takto to vyzerá s dusičnanmi, trochu inak je to s uhličitanmi a hydrogénuhličitanmi, pretože tie sa nemusia hromadiť, ale "vyšumia" v podobe CO₂.

EDIT: Ak by niekto chytal za slovíčka: tým rovnovážnym stavom myslím približne rovnovážny stav (v tomto kontexte zanedbateľne vychýlený)

Designer napsal: Jak uz psal Vaclav, ono bez zahrnuti vlivu rostlin ... tahle debata nema valny vyznam.
No dobře, a uděláš něco pro to, abys zjistil, jaký vliv na to tedy rostliny mají? Nebo budeme do smrti sedět jenom na zadku a donekonečna o všem jenom spekulovat? Mimochodem, není to tak dávno, kdy jsem se snažil zjistit, jaké množství živin rostliny při dobrém osvětlení a nelimitním množství živin dokáží spotřebovat. Jak už jsem říkal, buď o tom můžeme diskutovat, nebo to můžeme zkusit zjistit. Já osobně bych ty rostliny zase tak moc nepřeceňoval. Že by dokázaly z vody za týden odčerpat nějaké horentní množství živin, o tom nic nevím. Kromě toho spoustu živin přijímají jen ve stopovém množství. Na vytvoření 500 g živé váhy vodních rostlin (což odpovídá cca 50 g sušiny) se spotřebuje přibližně 82 g CO2 a 4 g NO3. Za předpokladu, že se těchto 0,5 kg rostlinné biomasy vytvoří za 30 dnů, spotřebují rostliny denně 2,75 g CO2 a 0,15 g NO3. Ve 100L akváriu to dělá 27,5 mg/L CO2 a 1,5 mg/L NO3. Teď si už stačí jen zjistit, kolik té "živé hmoty" Tvoje akvárko za měsíc vyprodukuje. Z toho může určitě každý získat hrubou představu o tom, jaký vliv budou mít rostliny na spotřebu živin (vč. CO2).
PS: Není asi potřeba zmiňovat, že vliv ostatních živin bude (ve srovnání s uhlíkem a dusíkem) zanedbatelný.

Už jsem se tady myslím přiznal k tomu, že nejsem chemik. Přesto si myslím, že když člověk chce, tak není v dnešní době tak velký problém zjistit, co potřebuje. Buď můžete poprosit nějakého učitele chemie na SŠ nebo VŠ, skouknout spoustu videí na YouTube nebo pátrat na internetu.

Když mluvíme o H2SO4, tak jsem na Wikipedii zjistil, že H2SO4 může ve vodě vzniknout jen z oxidu sírového (SO3), nikoli oxidu siřičitého (SO4). Proto bych se moc nebál, že nám z těch našich siřičitanů vznikne v akváriu kyselina sírová. Kromě toho norma pro pitnou vodu stanovuje pro SO4 limit tuším někde kolem 250 mg/L. Takže při tom Tvém hnojení by ses na tuto hodnotu dostal asi po 30ti dnech (pokud bys neprováděl žádné výměny vody).

No mne slo spis o to, co se stane, kdyz MgSO4 a K2SO4 spotrebovavaji rostliny. Prece jen ta situace vypada dost jinak, nez v te zkumavce .