CO2 - kolik a jak dávkovat, měřit a předejít otravě

Snad ano, aspon je v nabidkach:
shopjilemnice.jip-napoje.cz/…

EDIT: 20ml strikacka prochazi hrdlem bezne PET lahve dost tesne, takze mam hnojivo v lahvicce od jakehosi detskeho napoje, ktery ma hrdlo mnohem sirsi. Nemuzu si vzpomenout, jak se to jmenuje, ale je to pekne hnusne a plavou v tom jakesi perlicky, coz ve mne budilo pocit jeste vetsiho hnusu. Kdyz uz jsem to ale koupil... no nevyplachni si pak usta vodkou, klidne i tou nejlevnejsi, po tomhle to fakt musi kazdy omluvit . Nastesti je ta lahvicka cira a smrstena do folie s potiskem, jinak by mi to stale pripominalo... Lahvicka dobra, obsah radim vylit .

ja jen konstatuji stav své nádrže... a i výměna vody se dá považovat za hnojení... třeba já tím dotuju NO3.....

fakticky záleží na místních podmínkách v dané lokalite (zdroj vody, teplotní režim apod.) a v nádrži

svítil jsem na 3x18W a kytkam to moc nevonělo... odešel mi jeden předřadník a já zjistil že akva jede líp s 2x18W... nepoužíval jsem topítko a i v létě jsem se snažil držet teplotu kolem 25°C... pak jsem se vykaslal na galaxky, zvolil jiný ryby a zkusil i sekavce, kvuli nim jsem zvedl teplotu na cca 26°C a ejhle po pul roce mi zacali kvest echynače a i dělit se... (e.marcede, e. bambi, e.klaine prinze)... nic než konstatování, přeber si to jak chceš... hnojim pmdd 5x2ml/týden, mícham po 50ml (1/10 sáčků, jen MgSO4 dávám 1/9) + půl lžičky chelátu železa, každá týden mením 15L vody, co2 jedu z bomby
a prostě časem jsem zjistil že rasa se mi objevuje jen na neprosperujících kytkách....
takže vždycky jednou za měsíc zajdu ke 3trojkám, vyberu si co se mi líbí, ověřím že se mi vejde do akva a zkusím... roste /neroste/trpí gigantismem... postupně jsem se dopracival k určité směsce, která v daných podmínkách prosperuje a tak nemají řasy moc šanci.... prostě pokus omyl... jen to chce trpělivost

a vzhledem k tomu že voda v nádrži má cca 2-4°dKH tak mi stačí občas sledovat pH aby bylo okolo 6,8


jo a netušíte jestli se ješte vyrábějí 0,25L PET?? ja je mám od Dobré vody, docela šíkovný počítadlo bublin...

nějak nechápu, co tím chcete říct. To že se zrychlí růst s vyšší teplotou je jasné (zase to platí jen po určitou hranici), to že by měl být v akva filtr a světlo je taky celkem jasné. S tím hnojením už to tak jednoznačné není, pokud budu mít opravdu low tech akva - málo světla, nenáročné kytky, tak mi to poroste i bez hnojení a CO2. Ve finále ani filtr být nemusí, ale to už je pro trošku zkušenější

no co jsem kvuli sekavcum zvedl teplotu k 26°C tak mi echynace kvetou ostosest... a po rasach temer ani pamatka, jen mistama ruducha, nebo kdyz vysadilo CO2 tak na blixe vlaknita... jina i otici se naucili surovat dno! prikrmuju spirulou

Kdyz ono to mas tezky - zrovna u te teploty jsem se docetl zhruba tolik, ze kdyz je teplejsi voda, o neco rychleji ti rostou kytky. Ale i rasy... Povetsinou se vedou obracene ucene disputace - jak jeste horkou muzes mit vodu, aby to kytkam nevadilo (to budu resit asi v lete . Nejake uvahy o studenosti vody jsem moc nenasel, proto jsem se zeptal.

S tema rybickama mas samo pravdu, tem by par stupnu navic urcite nevadilo.

PS: Co se toho studia tyce, rekl bych, ze jsem toho precetl, abych byl neskromny, nadprumerne Ale bohuzel teorie a praxe je holt trochu rozdil. Zakladal jsem akvarko proto, aby betta netrpela v zavarovacce (ano, mam dceru, a prosla s maminkou zverimexem...). Zakladal jsem ho puvodne jako low tech. Montuju do celeho bytu usporky, a budu svitit cely den nad akvariem?? Nejsem blazen.

No jo, jenze postupne se to nabaluje, svitit se musi, aby to rostlo, filtrovat se musi, aby se to nekazilo, hnojit je dobre, aby to rostlo, rybicky si nemuzes koupit jake chces, pac na to vzdycky potrebujes 2x vetsi akvarium, nez jake prave mas. No a v zime prijdes na to, ze ti voda v akvariu chladne vic, nez sis myslel.

Mam pocit, ze vetsina lidi, kdyz porizuje akvarium, nema vubec sajna, co to vobnasi. Bud je jim to pak jedno, a pak maji brcalnicek v setovem akvariu, nebo jim to jedno neni, a pak holt sem lozi pro moudra.

Ale neboj, ja se 'zabehnu', a az budu velkej, koupim si velke akvarium, a v nem uz se zkusene vyhnu vsem temhle 'malejm' problemum

to já vím, ale s ohledem na ryby a krevetky co tam má, bych zvedl teplotu na 23

Ale pokud je menší teplota, tak rostliny potřebují méně světla i živin...

určitě zvednout, už jen kvůli tomu, co ti tam plave. Radím ti nastudovat něco o akva jako celku, dokud nepochopíš aspoň základy toho, jak akva funguje, tak nemá moc smysl něco dál řešit. Dělat změny na blind a čekat co z toho vyleze není úplně správně

Riadím sa zásadou, čím menej, tým rýchlejšia reakcia a funguje mi to

na objednávku pro Designera DC z stejných dilu, vertikalní uložení + 16mm vstupní otvor.

PS:Omlouvam se za uchycení nenašel jsem doma vhodnou přísavku.

grunda napsal: kytky nejsou jen o CO2, ale o celém akva - hnojení, světlo, parametry vody, teplota atd.

No posledni do ceho jsem jeste nevrtal je teplota. Mam v akva zhruba 21C, jsem v pokuseni ji zkusit zvednout alespon na 23-24C. Je to dobrej napad, nebo je to spatnej napad, nebo jakej je to napad?

Mozna by slo dat do DC vic cinidla (pokud nepouzivas predpripraveny), ma to potom sytejsi barvu. Na funkci (kdyztak mne nekdo zkusenejsi opravte) to doufam nema vliv.

existuje jen velice orientacni vypocet.... je prilis faktorů které to ovlivňují... z tvého popisu jsem na 100% nepochopil kudy ti to přesně utíká, podle typu by se daly některé spoje zalepit vhodným lepidlem (netusím jaký přesně dyfuzor vlastníš)

no dropcheker by se dal natřít bilou barvou, ci polepit bilou fólii, nebo do nej vsunout kus bíleho plastu (taktéž netuším jakou konstrukci máš)

Ahoj co2 tam mám od 14tého a dnes jsem měla hodnotu světle zelenou tak jsem ubrala. Jenomže na drop checker jde špatně vidět a já si nejsem jistá co vidím. Ani tu modrou jsem moc nerozeznala.potřebovala bych za něj bílé pozadí.. Potom co jsem ubrala tak u difuoru mi začaly bublinky unikat v kolínku mezi ním a hadičkou už podruhé. Nevím jak to tam pořádně dát, je to až na doraz a to bylo umění to tam nacpat :( Jak moc mám ubrat? DÁ se na litry nějak bublinky napočítat?

kytky nejsou jen o CO2, ale o celém akva - hnojení, světlo, parametry vody, teplota atd.

grunda napsal: není třeba z toho dělat vědu, prostě přidávat CO2 postupně, sledovat ryby a dropchecer.

Ja bych z toho vedu nedelal, kdyby mi to rostlo alespon z poloviny tak, jak bych si predstavoval Takze jsem vdecny kazdemu, kdo se snazi do toho vnest trochu svetla...

PS: Ale treba jsou me rostliny ted ve fazi 'prestavovani metabolickych drah' a nasledne prijde faze bujne vegetce na ktere 'rasy nemaji sanci' Jen doufam, ze mezitim nebude jeste faze kdy stare nemocne vlasy delaji svym vypadanim misto novemu bujnemu porostu jako b pripade Bierhanzelovy masti )

no tak mužu to udělat na placato a dát tam 16mm hadičku jak pujde malej spát tak se na to vrhnu ted musim hlidat .

Moc hezke . Jen bych se u vlastni konstrukce asi pokusil mit uvnitr co nejmene vzduchu a co nejvetsi plochu hladiny akvarijni vody ke vzduchu uvnitr, at mam co nejrychlejsi reakci.

trochu jsem se dnes nudil tak jsem si upletl tenhle DC





čas tvorby 10 minut + 6 hod. vytvrzení lepidla
- kapse na umnělé řasy ... 1Kč
- 5cm hadička 6mm ..... 1,5kč
- Přisavka..... 3kč

dále jsem použil pár blbostí co má každý doma. epoxid,nužky, aku.vrtačku a vrták 6mm

U hnojeni EI se na draslik nezapomina, rozpis toho cim hnojim muzes najit zde:
rybicky.net/forum/10957-setkani-akvaristu-praha-u-3trojek
13.01.2014 13:32

Pouzivam ale tretinovou davku, mym rostlinam to zatim stacilo, a ted po slusnem protrhani jungle zase stacit bude .

U každého druhu rostlin jsou ty poměry živin v sušině jiné (někdy i dost významně). Já jsem vycházel z několika vědeckých studií, které byly prováděné speciálně u vodních rostlin. Pak jsem z toho udělal průměr. Podstatné ale určitě nebudou rozdíly v řádu 1-2%, jako spíše zjištění, kolik té "živé hmoty" (nebo sušiny) se v konkrétním akváriu třeba za 30 dní skutečně vyprodukuje. Já si myslím, že i v hodně silně osvětlených nádržích to nebudou žádná závratná čísla. Ale rád se nechám přesvědčit o opaku.

Zatím nevím, jestli je nějaký významný rozdíl mezi vodní a suchozemskou rostlinou. Ale zde: cit.vfu.cz/… vychází ty poměry trochu jinak. Hlavně podstatně víc draslíku (na který se koukám docela často zapomíná), jen o třetinu méně, než dusíku.

Oxid siričitý je SO₂ (s vodou vzniká kyselina siričitá H₂SO₃), ale také niečo v akváriu nemáme, teda pokiaľ nepálime síru a nepúšťame tam dym Nehovoriac o oxide sírovom. Proste kyselina sírová určite nemá ako v akváriu vzniknúť, dokonca tam nemá ako ani pretrvať, pretože aj keby tam nejakú dáme, tak okamžite naviaže na seba katióny z hydrogénuhličitanov a uhličitanov (tvoria alkalitu), vzniknú soli ako napr. CaSO₄ a "vyšumí" CO₂.

Čo sa deje po pridaní hnojiva, napr. K₂SO₄, presne neviem, ale v roztoku (vo vode) sa aj tak rozpustné soli menia na rovnovážny stav katiónov, napr. K⁺ a aniónov (SO₄)^2-, prítomné sú aj uhličitany, hydrogénuhličitany a samozrejme dusičnany prvkov ako Ca a Mg. Nejde to nejako od seba odtrhnúť, takže ak si rastlinka vezme nejaký katión, napr. K⁺, vezme aj anión, napr. (NO₃)^-. A zbytky, ktoré nepotrebuje, sa spárujú a zostane tam napr. MgSO₄. Teda budú sa hromadiť síranové anióny a katióny toho prvku, ktorý je práve nadbytočný.

Takto to vyzerá s dusičnanmi, trochu inak je to s uhličitanmi a hydrogénuhličitanmi, pretože tie sa nemusia hromadiť, ale "vyšumia" v podobe CO₂.

EDIT: Ak by niekto chytal za slovíčka: tým rovnovážnym stavom myslím približne rovnovážny stav (v tomto kontexte zanedbateľne vychýlený)

Designer napsal: Jak uz psal Vaclav, ono bez zahrnuti vlivu rostlin ... tahle debata nema valny vyznam.
No dobře, a uděláš něco pro to, abys zjistil, jaký vliv na to tedy rostliny mají? Nebo budeme do smrti sedět jenom na zadku a donekonečna o všem jenom spekulovat? Mimochodem, není to tak dávno, kdy jsem se snažil zjistit, jaké množství živin rostliny při dobrém osvětlení a nelimitním množství živin dokáží spotřebovat. Jak už jsem říkal, buď o tom můžeme diskutovat, nebo to můžeme zkusit zjistit. Já osobně bych ty rostliny zase tak moc nepřeceňoval. Že by dokázaly z vody za týden odčerpat nějaké horentní množství živin, o tom nic nevím. Kromě toho spoustu živin přijímají jen ve stopovém množství. Na vytvoření 500 g živé váhy vodních rostlin (což odpovídá cca 50 g sušiny) se spotřebuje přibližně 82 g CO2 a 4 g NO3. Za předpokladu, že se těchto 0,5 kg rostlinné biomasy vytvoří za 30 dnů, spotřebují rostliny denně 2,75 g CO2 a 0,15 g NO3. Ve 100L akváriu to dělá 27,5 mg/L CO2 a 1,5 mg/L NO3. Teď si už stačí jen zjistit, kolik té "živé hmoty" Tvoje akvárko za měsíc vyprodukuje. Z toho může určitě každý získat hrubou představu o tom, jaký vliv budou mít rostliny na spotřebu živin (vč. CO2).
PS: Není asi potřeba zmiňovat, že vliv ostatních živin bude (ve srovnání s uhlíkem a dusíkem) zanedbatelný.

Už jsem se tady myslím přiznal k tomu, že nejsem chemik. Přesto si myslím, že když člověk chce, tak není v dnešní době tak velký problém zjistit, co potřebuje. Buď můžete poprosit nějakého učitele chemie na SŠ nebo VŠ, skouknout spoustu videí na YouTube nebo pátrat na internetu.

Když mluvíme o H2SO4, tak jsem na Wikipedii zjistil, že H2SO4 může ve vodě vzniknout jen z oxidu sírového (SO3), nikoli oxidu siřičitého (SO4). Proto bych se moc nebál, že nám z těch našich siřičitanů vznikne v akváriu kyselina sírová. Kromě toho norma pro pitnou vodu stanovuje pro SO4 limit tuším někde kolem 250 mg/L. Takže při tom Tvém hnojení by ses na tuto hodnotu dostal asi po 30ti dnech (pokud bys neprováděl žádné výměny vody).

No mne slo spis o to, co se stane, kdyz MgSO4 a K2SO4 spotrebovavaji rostliny. Prece jen ta situace vypada dost jinak, nez v te zkumavce .

Především asi H2SO4 nevznikne tak, že ve zkumavce smíchám vodu, síru a zapnu vzduchování

Kdyz Te tady mame, mam dotaz, pokud jsem Te jeste neznechutil svym sedlackym pojetim chemie (a srovnanim chemiku s pravniky, ackoli vim, ze Tebe zahrnovat nemusim) .

My co dost hnojime, pouzivame latky, ktere casto konci SO4. A siry je pak v akvariu pozehnane, to proste nemuze nic spotrebovat. Copak se asi tak s tou sirou stane, kdyz ji denne pridam dejme tomu podle EI, tedy SO4 +8.297mg/l denne (pouzivam mene, ale ber to jako priklad)? Ja bych vedel, vodik se najde, kyselina sirova je H2SO4, a copak takova kyselina v akvariu udela? No o tom se prece bavime, a mimo jine pujde i pH pekne dolu, nedivil bych se ani dosazeni dost nizkych hodnot, pokud se voda nemeni tak razantne, jak to delam ja, a jak by se pri takovem hnojeni dit melo.

Ale mozna to chapu spatne, treba se s tou sirou stane neco jineho a "jen tak si tam lebedi a vznikaji sirne doly", rad si to tudiz necham vysvetlit.

Jak uz psal Vaclav, ono bez zahrnuti vlivu rostlin (a ze u nekterych z nas to je sila co ta jungle dokaze z vody vycucat), tahle debata nema valny vyznam. CO2 do vody pridavaji lide, kterym jde hodne o rostliny, a ty s vodou dokazi opravdu hodne, at uz to mnozi z nas dokazi pochopit dobre ci spatne, ty rostliny proste maji dost slusny vliv, specialne kdyz jim dopravame co potrebuji v hojne mire.

daren napsal: navrhoval bych: 1) nejprve shodnout se na definici uhlicitanove tvrdosti/alkality
Alkalita je jen jedna, a označuje [HCO3-] + [CO3--] + [OH-] - [H+]. Takhle je alespoň podle mých údajů definována v chemii. Když v laboratořích měří alkalitu, funguje to podle této rovnice. Do roztoku přidáváš silnou kyselinu (= kladné ionty H+), které vyruší účinek záporných iontů HCO3-, CO3-- a OH-. Pokud už ve vodě nějaké ionty H+ máš, tak budeš mít zcela logicky o to menší spotřebu titračního činidla (tj. HCl), a tím pádem bude i nižší alkalita.

2) overit, co si pod tim pojem predtavuji vyrobci testu
Výrobci testů ti o složení svých testů neřeknou ani slovo. Věř mi. Psal jsem už čtyřem výrobcům a nic zajímavého jsem se od nich nedozvěděl.

zervan napsal: Keby som do každého 10 l kýbla vodovodnej vody (12 dKH, pH 7,6) pridal 1 ml HCl, tak by som vlastne nepokazil pH, ale znížil alkalitu na 9 dKH. Pokazil by som tým niečo?
Aniž bych teď kontroloval, jestli sedí výpočty, tak přidávání HCl kvůli snížení alkality může být podle mě celkem dobrý nápad. Určitě je mnohem lepší používat HCl kvůli snižování alkality, než na snižování pH.
zervan napsal: A platia tie výpočty aj pre iné kyseliny?
Pro jiné kyseliny to neplatí (ale mohu to časem udělat).

Marcel G napsal:Jak jsem už psal, pracuju teď na jedné online kalkulačce, ze které to snad půjde lépe pochopit. Nemám to ještě hotové, ale i tak sem dám odkaz:
prirodni-akvarium.cz/…Paráda! Kedysi dávno, ešte predtým, ako som sa dal na počítače, som sa venoval chémii a tak mi to pripomenulo zašlé časy Ale to bolo dávno a veľa som pozabúdal.

Napadla mi takáto úvaha, trošku off-topic: Keby som do každého 10 l kýbla vodovodnej vody (12 dKH, pH 7,6) pridal 1 ml HCl, tak by som vlastne nepokazil pH, ale znížil alkalitu na 9 dKH, čo je pri niektorých rastlinách odporúčané maximum. Pokazil by som tým niečo? Lenže by sa objavili chloridy. Nie je lepšie pridávať H3PO4 alebo HNO3? (spotrebujú rastliny) A platia tie výpočty aj pre iné kyseliny?

není třeba z toho dělat vědu, prostě přidávat CO2 postupně, sledovat ryby a dropchecer.

Pratele jak to tak ctu, tak aniz bych o tematu neco prilis vedel (pokazde to nastuduji ze si myslim, ze uz tomu rozumim, a do tydne v tom mam zas chaos) navrhoval bych:

1) nejprve shodnout se na definici uhlicitanove tvrdosti/alkality (zkusil bych treba nejakou
vodarnu, tam by to chemik mohl vedet, ikdyz iluze si nedelam
2) overit, co si pod tim pojem predtavuji vyrobci testu
3) nasledne z toho zkusit delat nejake zavery

PS: Jinak me empiricke pozorovani - pridavam do vody CO2, a KH se mi nijak nehyba. Coz ovsem do znacne miry vypovyda o chradnoucim stavu me flory, to nepopiram ;/

PPS: Omlouvam se, ze svym rozmyslenim naplnuji presne rceni 'nejvice premysli ti, kteri toho nejmene vedi'

Jo, ale ten nefunkční jsem měl před dobrými 3 lety (možná déle). Od té doby jsem měřit přestal.

www.sklorex-akvarium.cz/… to je tady tohle ?to nefungovalo ?podle toho co piši tak je to docela přesny, ja mnel nejaky test ale ten mněřil plus minus autobus, a to je na vypočet CO2 uplně k ničemu.

já jí měřil asi "třikrát. Jednou klasickou titrací a dvakrát testy od aquaru (z toho jeden test vůbec nefungoval)

Tak se zeptej autora rybicky.net/profil/5163

replikant33 napsal: čim tu alkalitu mněříš ?
Běžnými testy na "uhličitanovou tvrdost" (UT/KH). Je to konec konců i na těch mých stránkách úplně dole. Samozřejmě to jde ale i přesněji klasickou titrací, při které se používá 100 ml vzorku. V našich domácích podmínkách bude měření alkality vždy spíše jen orientační.

To samozřejmě nebude žádný problém ... až si na to najdu chvilku času.

vim že to sem nepatři ale mužu se zeptat čim tu alkalitu mněříš ?

Velmi bych se přimlouvat za vložení možnosti dát alkalitu v mmol/l, a stejně tak zjistit i tuto hodnotu pro oxid uhličitý.

replikant33 napsal: sice 60% z tech hodnot nerozumim ,, ale to se doučim
Ber to zatím jako pracovní verzi. Psal jsem, že to ještě není hotové. Musím to ještě trošku "uhladit". Možná udělám nějakou "lite" verzi pro běžné akvaristy, a pak "hardcore" pro nadšence, kteří budou chtít pochopit, jak se to počítá.

ta kalkulačka je boží... sice 60% z tech hodnot nerozumim ,, ale to se doučim

Dokážu pochopit, že rostliny, které preferují uhlík z (hydrogen)uhličitanů, můžou alkalitu snižovat. Zda ji ale v akváriu může snižovat i něco jiného (kromě nějakých silných kyselin), to bohužel nevím. Můžu ale potvrdit i jinou zkušenost, kdy jsem měřil alkalitu při přidávání CO2, a žádné změny jsem ve svém akváriu nezaregistroval. A těžko si umím představit, že tvoje CO2 by alkalitu ovlivňovalo jinak než moje CO2. Pokud s alkalitou něco hýbe, tak to podle mě nebude CO2, ale něco jiného. Co přesně, to nedokážu říct. Mohou to být některé rostliny, ale třeba i něco dalšího => prostě něco, co dokáže reagovat s HCO3-.

Nejsem chemik ani velký počtář. Jestliže se budeme bavit o vodě bez rostlin tak do toho se plést nebudu. Mám takovou zkušenost že v hodně zarostlém akváriu se slabým dodáváním CO2 alkalita klesá, některé rostliny ji prostě sežerou. Jakmile jsem přitlačil na CO2 tak ten pokles byl podstatně menší. Párkrát se mě stalo že pokud se mě hodně snížila alkalita začalo pH prudce klesat, všiml jsem si toho až když bylo pH z 6,7 až někde u 5,5.

vaaclav napsal: Alkalitu je možné změnit: přidáváním CO2, čímž posouváme rovnováhu uhličitanového systému směrem k nižším hodnotám pH, kdy se uhlík vysktuje ve formě volného CO2 a ubývá uhlíku vázaného ve formě hydrogenuhličitanů, nebo snížením pH jakýmkoliv způsobem – k tomu, aby se nám to povedlo, je třeba vyčerpat pufrační schopnost vody ... Takže chceš říct že tohle neplatí.

Ano, myslím si, že takto, jak je to napsáno, to neplatí.
Jak jsem už psal, pracuju teď na jedné online kalkulačce, ze které to snad půjde lépe pochopit. Nemám to ještě hotové, ale i tak sem dám odkaz:
prirodni-akvarium.cz/…

Zkus si zadat nějaké vstupní hodnoty (nebo tam nech ty výchozí) a klikni na tlačítko "odeslat". Pak si někam poznamenej hodnotu HCO3- (žluté políčko). Pak zadej do formuláře o něco nižší pH, a znovu to odešli k výpočtu. Zjistíš, že hodnota HCO3- se prakticky nezměnila. A jsem si poměrně jistý, že tam nemám žádnou chybu.

Takže když Markéta Rejlková (na maniakva.sweb.cz) píše, že přidáváním CO2 se snižuje pH, a tím dochází ke změně v poměru mezi CO2:HCO3:CO3, tak s tím samozřejmě musím souhlasit. Není ale pravda, že přitom ubývá HCO3-. Jak už jsem psal, alkalita se při přidávání CO2 prostě změnit nemůže. Pokud se tedy při přidávání CO2 mění poměr CO2:HCO3:CO3 (což je pravda), tak se mění tak, že přibývá CO2. Ale HCO3- zůstává stejné! Mrkni se ještě jednou na ty výpočty. Když mám tedy pH 7, tak poměr CO2:HCO3:CO3 je 18:81:0%, přičemž obsah HCO3- je 1,43 mmol/L (4°dKH). Když přidám CO2 a pH mi klesne na 6.5, tak poměr CO2:HCO3:CO3 se mi změní na 41:58:0%, přičemž ale obsah HCO3- bude pořád 1,43 mmol/L (4°dKH)! Tím pádem tedy nemusí platit ani další věta M.Rejlkové, ve které tvrdí, že alkalitu lze snížit snížením pH. Platí to jen u všech silných kyselin, ale určitě ne u H2CO3. To už jsem ale vysvětloval níže. Alkalitu netvoří jen HCO3- a CO3--, ale i OH- a H+. Když se tedy kyselina uhličitá rozpadne ve vodě na HCO3- a H+, tak ionty HCO3- alkalitu zvýší, ale ionty H+ ji o stejný díl zase sníží, čímž se vyruší (viz opět ty chemické rovnice na mých stránkách, které to počítají). Kyselina uhličitá je výjimečná kyselina. U každé jiné kyseliny (třeba HCl) by platilo, co říkáš ... ale u H2CO3 to prostě neplatí, protože kyselina uhličitá obsahuje jak ionty, které alkalitu zvyšují, tak i ionty, které ji snižují. Nevím, zda se mi to povedlo vysvětlit, a nevím, zda s tím budeš souhlasit. Předpokládám, že stejně asi ne. Každopádně budu jen rád, když se k tomu vyjádří nějaký chemik (třeba Horác). Zda je Markéta Rejlková také chemik, nevím.

2) To si nemyslím. Podle mě tam hydrogenuhličitanů bude stejně.
3) hydrogenuhličitanový pufr funguje na principu úniku CO2 - čili po přidání CO2 sice pH klesne, ale když přestanu, tak zase stoupne...

vaaclav napsal: Zkuste srovnat, co se stane s chemismem vody v případě použití CO2 nebo rašeliny.
jaky je v tom tedy rozdíl ?

2) přidáváním CO2 posouváme rovnováhu uhličitanového systému směrem k nižším hodnotám pH, kdy se uhlík vysktuje ve formě volného CO2 a ubývá uhlíku vázaného ve formě hydrogenuhličitanů
3) snížením pH jakýmkoliv způsobem – k tomu, aby se nám to povedlo, je třeba vyčerpat pufrační schopnost vody (tj. dostatečně snížit alkalitu)... trochu se to blíží problému slepice versus vejce. Tuhle možnost vlastně uvádím jen proto, abych zdůraznila, že snižovat pH anorganickými kyselinami může sice přinést kýžený efekt, ale zároveň to široce ovlivňuje chemismus vody - klesá alkalita (tj. pH se stává nestabilní), a naopak roste koncentrace aniontů příslušné kyseliny, což má biologický dopad na organismy. Zkuste srovnat, co se stane s chemismem vody v případě použití CO2 nebo rašeliny.
maniakva.sweb.cz/…
Takže chceš říct že tohle neplatí.

Preto sa má skúsiť nechať voda odstáť 2 dni a potom zmerať pH - ak by podľa tabuľky vyšiel obsah CO2 vyšší ako 2 mg/l, tak je vo vode niečo, čo spôsobuje kyslosť, vtedy tabuľka nefunguje. Neviem však, či stačí odrátať rozdiel pH a používať ju takto alebo sa CO2 proste nedá stanoviť.

Voda z prameňa môže obsahovať CO2, tu v okolí je dosť takých prameňov ("kyselka"), teoreticky aj vodovodná voda, ale vodárne ho redukujú.