Řasy
0 23.10.2011 14:23 Martin71 –
Re: Sid Je tam víc zajímavějších věcí kolem NH4+ například že je pro většinu rostlinek dost náročné zpracovávat NO3.Zpětná redukce NO3 na NH4+.
Ještě přidám jiný odkaz
www.rataj-spk.cz/…. Rataj zde píše o NO2 a NH4+ co by jedním z hlavních zdrojů živin. Zmineralizovaný dusík ve formě NO2- i NH4+ přijímají rostliny jako jednu z hlavních živin.
No a jsme u toho.

Kdybyste četl pozorněji článek, na nějž poukazujete, a více nad ním přemýšlel, sotva byste napsal, co jste napsal, (a já pak reagoval, jak jsem reagoval)...

Martin71:
"...rostlinky dávají přednost amoniaku resp. amoniovému jointu NH4+..."
Raviolka:
"...pro většinu vodních rostlin je preferovaným zdrojem dusíku NH4+..."
Takže jak jsem napsal - máte skutečně pravdu "jen částečně" a některá vaše tvrzení nemusí fungovat vůbec.
0 23.10.2011 12:41 Martin71 –
Re: Sid Třeba tady
maniakva.cz/… článek dusík a rostliny.
Je toho ale daleko více na internetu.
Zajímavý materiál, ale čekal jsem něco jiného - že se bude týkat příjmu dusíku vodními rostlinami.

(Viz. údajné upřednostňování amonného iontu před NO3...

)
Docela milý překlep.

Já spíš pátrávám v materiálech těch, kteří tyto studenty učí.

A teď se jdu mrknout na ten odkaz.
0 22.10.2011 23:10 Martin71 –
Re: Sid Side omlouvám se samozřejmě za překlep "Jointu" za iontu.

Ten kdo rozumí jistě pochopí..
0 22.10.2011 22:37 Martin71 –
Re: Sid Neměl byste věřit všemu (a slepě papouškovat), co se dočtete někde na netu.

V podstatě nejsou ta vaše "hesla" "úplně zcestná",

ale nic není "černobílé"...

Vše je o "souvislostech" a o tom, jak se tyto souvislosti "poskládají" => v praxi nemusí dost dobře zafungovat to, co popisujete, a naopak - slušně může fungovat to, co považujete za "nesprávné". (Viz jíl v akva, anaerobní zóny, plovoucí rostliny jako "nejdůležitější prevence řas" ap.)
Jen pro ilustraci:
...Rostlinky dávají přednost amoniaku resp. amoniovému jointu NH4+...
(
Jointu?!

)
Věřte, že existují relevantní studie, které ukazují něco jiného. A to přesto, že rostliny musí skutečně NO3 redukovat zpět na NH4...
0 22.10.2011 20:24 Martin71 Ano, odpověď jste si dal už sám důležitý je poměr NO3 a fosforu a ne ani tak železa, jako draslíku (stopově). Doporučovaný poměr N a F je asi kolem 16 - 1 neměl by chybět draslík stopově .Jak se už ptal SID co může čekat? Můžete čekat všechno, stačí pokud vodárnám "uteče" víc fosforu.Nebo manželka do akvarijního kyblíku před výměnou vody namočí prádlo.Nebo rozhodíte sám systém akvária narušite zajetou rovnováhu.Ať už dík snaze o zvýšení výkonu světla, výpadku bakterii, nebo přehnojení dusíkem.
Rostlinky dávají přednost amoniaku resp. amoniovému jointu NH4+ což je něco jiného, než čistý čpavek NH3 to je už většinou to poslední, čistý jed.Takže pokud je dusičnanů na nule, ještě to neznamená při dodávání co2 (kyselé vodě a malého počtu bakterii) že je málo dostupných živin viz. předchozí.Tedy je dostatek amonného iontu NH4, kterého rostlinky stejně jako bakterie přijímají jednodušeji, okamžitě a upřednostňují ho dokonce před daleko složitějším procesem přeměny NO3 (dusičnanů) na opětovného NH4, aby bylo poté opět rostlinky ve formě NH4 spotřebováno.
Existují i taková komerční hnojiva, ale pro opravdu znalé rostlinkáře, protože jinak se vám zhroutí celé akvárium. Minule jsem už psal, rostlinky stejně jako bakterie soupeří o NH4 není to nový objev naopak.Proto jsem psal o důležitosti zachování aerobního procesu, mineralizace odpadu. U moře se osvědčují zeolitové filtry, nebo jiné porezní materiály které podporují aerobní bakterie.Čím je filtr větší tím více zachytí spor řas a bakterie je likvidují (spotřebují), funguje to i při tak silném mořském osvětlení.Moderní trend rostlinné akvaristiky se vrací zpět.To jest - podpořit aerobní proces tím i podpoření aerobních bakterii. Substráty které jsou tedy porezní - ADA substráty, pálená hlína ,pálený jíl atd. prostě jde o přístup kyslíku. Nezahnívající dno naopak je snaha o přístup dostatku kyslíku - mineralizace odpadu. Dno funguje pak v praxi jako biologický filtr..Silná vrstva jílu, silná vrstva jemného písku bez přístupu kyslíku naopak vytváří anaerobní prostředí není možný přístup kyslíku vznikají sinice řasy. Posledním hitem prevence proti řasám je aplikace louhů - přírodních algistatik, list letního dubu, ječné slámy, javor atd..Na internetu si zadejte sinice - cyanobakterie.Řasy přírodní algistatika.Chemická algistatika.Pozor na chemická algistatika modrá skalice apod.Pokud máte pochybnost o kvalitě testu většina plovoucích rostlin je dobrým přírodním indikátorem.
0 21.10.2011 18:46 Fugee Na závěr : Takže testy mohu spláchnout do záchodu a radši sledovat život v akva, nebo si nechat udělat profesionální rozbor
.....nebo je kalibrovat

Děkuji moc za věcnou a stručnou odpověď.
CO2 mi v současné době bublá s intenzitou 35 bublin/minutu. Řasa na rostlinách je zelená, poměrně pevně přirostlá. Objevuje se však pouze na největších (nejstarších) listech echinodorusu. Listy echynáče jsou sytě zelené, nerozpadají se a každé dva dny vyhodí dva nové. Stonovky rostou rychlostí od 0,5 do 1,5 cm denně. Anubias vyhodí každý týden dva nové listy. Daří se všem rostlinkám. Krmení jedenkrát denně, dvakrát týdně půst.
Na závěr : Takže testy mohu spláchnout do záchodu

a radši sledovat život v akva, nebo si nechat udělat profesionální rozbor.
Ano, to je přesně ten důvod, proč jsem se na tu výměnu vody ptal. Měnit, měnit a zase měnit, čím víc a častěji tím líp, zvláštěpak v začátku akvária, prostě položit ten správný základ a získat tak onen pověstný ždibec náskoku.

Důvodem proč Vám rostliny rostou i přes nulové hodnoty živin co ukazují testy je prostý...Ty testy měří nepřesně.
Lépe je držet se parametrů vody z rozborů dodavatele vody-pražská voda obecně má vysoký obsah dusičnanů(cca 30mg/l, proto také dost možná začala ustupovat sinice po zvýšení výměn vody), teď po létě se najde už i něco fosforu. Železa a dalších mikroprvků je pomálu-to doplňujete PMDD, stejně jako draslík. Ve výsledku máte živin dostatek a na můj vkus vysoké pH(možná tedy přidat s tím CO2). Pokud se objevuje na rostlinách ještě "nějaká" řasa,je nutné vědět, zda je to nějaká mazlavá či naopak pevná zelená řasa-od toho se pak dá řešit ještě čeho ubrat či přidat...
Založeno před 14 dny, bez ryb, výměna 1/2 - 2/3 vody 2x týdně. A o tom to je.

Žádné plovoucí rostliny nejsou třeba, když se vše rozumně "poskládá".

Ano, teď již rozumím co jsi chtěl říci. Tak trochu konkrétněji. Rostliny dle většiny potřebují k životu dostatečný poměr dusičnanů, fosforu a železa ve vodě. Ne málo, ale ani moc. Doporučené rozmezí každý zná. Dle mých měření, provedených pomocí testů (Rataj, Sera a Nutrafin) jsou tyto hodnoty velice blízko nuly, PH stabilně 7, ostatní parametry se nijak nevychylují od doporučených. Bylo již provedeno čtvero měření, v rozmezí 14ti dní. Světla hodně, rostlin dost, ale málo vzrostlých ... nyní si myslím že dost. Osázeno asi 75% dna.
A teď dotaz. Sice se objevuje nějaká řasa na rostlinách (nic hrozného) a sinice u hladiny a trochu na pozadí, ale rostliny rostou jak divé, i když by podle měřených údajů měly stagnovat, nebo se rozkládat a trpět. Proč tomu tak je, resp. není?
Jak dlouho je to akvárko založený, jak početná je rybí osádka a jak intenzivně probíhala v začátku výměna vody?
(Odskáknul jsem na oběd.

)
Vy máte křišťálovou kouli?!

Zítra na to jdu. Nůžky nabroušené!

Myslím, že by ste si měl začít brousit nůžky

0 21.10.2011 12:07
Sid [6774] - Rostliny ...Plouvoucí rostliny jsou nejlepší pro založení akvárka jako prevence před vznikem řasy...
Řasa vzniká většinou hned krátce po založení akvária... Chce to nespěchat a vybrat vhodné rostliny nešetřit při nákupu a správné světlo. Až postupem času po záběhu akvária je dobré přidávat náročnější rostliny, CO2, světlo...
Jak byste viděl následující "modelovou" situaci při zakládání akva 100x40x40cm z hlediska rizika vzniku řas:
* substrát - základní vrstva cca 1 cm směs páleného + sušeného jílu se zásobním hnojivem, svrchní vrstva cca 6-7cm čistého křemičitého štěrkopísku o zrnitosti 2-5mm, (zajímá mě hlavně ten jíl - viz vaše poznámka o jílu v souvislosti s anaerobním prostředím),
* osvětlení - 1 ks T5/45W denní bílá + 1 ks T5/45W studená bílá lineární zářivka, (je to podle vás
to správné světlo?)
* rostliny - emerzní Staurogyne repens (cca 50% dna), Ludwigia palustris (10 ks 15cm stonků), 10 ks Blyxa japonica a žádné plovoucí rostliny (do jaké míry jsou to podle vás
vhodné rostliny?)
* voda - cca 6 dGH, 3 dKH
* sycení CO2 - ano, kvašením cukru, přesto "docela intenzivně"
* filtrace - ATMAN CF800, médium výhradně filtren, plný výkon, na výstupu rozstřikovací "hubice"...
Tak na co se mám připravit, co myslíte?
0 21.10.2011 11:22
Sid [6774] - Rostliny ...To je nejhorší článek, který jste četl. Tam jsou "bohužel", většinou, napsané úplné bludy. Čpavek v akva, které dobře funguje - není! Zelené řasy fungují na stejném principu jako rostliny-fotosyntéza atd...
Které
většinou bludy máte na mysli? Zkuste vyjmenovat alespoň několik největších.

Řasy obecně provozují fotosyntézu jako vyšší rostliny, přesto lze najít jistá specifika, která jejich životní projevy odlišují. Proto se taky (v akváriích) dokážou prosadit jednou řasy, podruhé vyšší rostliny...
Vychytat ona specifika pak umožňuje provozovat rostlinné nádrže bez řas.

Plouvoucí rostliny jsou nejlepší pro založení akvárka jako prevence před vznikem řasy.Můžete použít i stonkové rostliny třeba H.polysperma, Egeria. Není náročná na světlo a je stejně dobrá na udržení čistoty. Dobře přijímá dusičnany, roste velice rychle i bez dodávání co2.Řasa vzniká většinou hned krátce po založení akvária.Příčin může být několik málo rostlin, nebo nevhodné rostliny které jen neochotně přijímají NO3 je to pro ně příliš energeticky náročné a dávají přednost stejně jako bakterie NH4+ které spotřebují daleko snadněji.Bakterie NH4, přeměnují na dusičnany a mají skončit právě jako potrava pro rostlinky.Jde o to čeho je víc a co je přístupnější.Dochází vlastně k soupeření nitrif.bakter. a rostlin o amonný iont.Chce to nespěchat a vybrat vhodné rostliny nešetřit při nákupu a správné světlo.Až postupem času po záběhu akvária je dobré přidávat náročnější rostliny,co2,světlo.Ale i u starších nádrží muže dojít k problémum s řasou, dík nějaké změně, přidávání intenzivnějšího světla v létě stačí i akvárium u okna, okyselení vody (méně bakterii), přidávání dusíku v hnojivech.Přerybnění tím spojené překrmení.Léčiva uplné zničení bakterii. Těch spouštěčů je mnoho.
Teraz som ta asi uplne nepochil ...
Nobody napsal:Čpavek v akva,které dobře funguje - není!
- to je pravda (maximalne je nemeratelny)
Nobody napsal: Zelené řasy,fungují na stejném principu jako rostliny-fotosyntéza atd...
- aj toto je pravda

Ahoj, vi nekdo co je to za rasu? Roste na okrajich listu rostlin a na mechu
To je nejhorší článek,který jste četl.Tam jsou"bohužel",většinou,napsané úplné bludy.Čpavek v akva,které dobře funguje - není!Zelené řasy,fungují na stejném principu jako rostliny-fotosyntéza atd...

Tak nějak, ale je to mimo mísu tohoto tématu...
Já jsem to pochopil asi tak že:
aerobní proces- tvorba užitečných baktérií za dodávání kyslíku
anaerobní proces - zahnívající dno -tvorba nežádoucích baktérií
Tak, tak, ne každý je tady zahradník, ekolog, chemik, florověděc nebo něco takového. Já jsem třeba technik a to co psal Martin71 je tak vědecky napsáno, že i kdyby to byly totální nesmysly, tak tomu budu věřit.
Abych se přiznal, tak trochu nerozumím. Nevšiml jsem si, že by tu někdo tvrdil, že je sinice řasa.
Taktéž mi trochu unikají myšlenky ohledně anaerobního a aerobního prostředí. Fungování flóry na bázi fotosyntézy asi každý chápe.
Jestli mohu poprosit - co jsi chtěl tímto příspěvkem říci? Že nic se nemá přehánět a všeho s mírou? Že když jsou uměle podporovány rostliny k rychlému růstu, tak se musí dodávat látky, které jsou rychle odčerpávány? Nebo ještě něco jiného co mi uniklo?
Promiň, ale trochu jsem se v tom ztratil

.
-1 20.10.2011 22:24 Martin71 Sínice není řasa to jen tak to za prvé. Vždy mě rozesmějí nářky chatařů u nás na přehradě o nárustu síníc v letních měsících (dostatek světla).Po úspěšném vyříkání si problému a řešení se sínicí odejde poté většina těchto chatařů, ekologů, akvaristů, rybářů, milovníků přírody na toaletu nebo si vyprat pouze prádlo do své chaty kde posleze splašky skončí v přehradě a to po dobu 70 let?.Každá kapacita vody má své omezení včetně nádrže (přehrady)stejně i akvária.O to více to samé platí tedy i pro daleko menší objem vody - akvárium, světlo a aerobní bakterie,rovnováha ekosystému.Možná je cesta v podobě nepřekrmování(fosfátu),zbytečné nedodávání hnojiv obsahujících dusičnany, zbytečných preventivních léčiv, dodávání jílu, prostě vytvořením anaerobního prostředí.Nedopustit tedy vyřazení či snížení funkcí užitečných bakterii.A to včetně přehnaného dodávání CO2 u jedné rostliny nebo u páru skomírajících rostlin atd. Co myslíte? Kyslík podporuje aerobní podmínky tedy je v konečném produktu velice užitečným v koloběhu dusiku.Asimilace většiny rostlin v akváriu - převaha nad jiným organismem při dostatku CO2 a světla má za účel jediného efektu velkých přírustků a dostatku okysličení vody známého jako bublinkování rostlin. V takovém bohatém akváriu na rostlinky není ale naopak dostatek dusíku a musí se dodávat uměle. Respektive to vše je možné k uměrné produkci příjmu a výdeje, aby vše fungovalo tak jak má.Pokud toto nefunguje je potřeba případně tento stav nahradit uměle, buď dostatečným prokysličením, nepoužívat obohacené substráty, jíl, rašelinu ve dně prostě zamezit anaerobnímu prostředí a zbytečně nespřesvěcovat akvárium. Naopak je dobré podpořit aerobní proces.Podpořit minerilizaci odpadu.Který se stačí v rozumné míře tvořit (nepřerybnění) a je poté následně spotřebovan.
Zajímavé. Už jsem to dokonce četl a četl jsem i odkazy, které autor uvádí. Tak teď babo raď. To co je tam napsáno, je v přímém rozporu se závěry, ke kterým jsem zde došel.
Schizofreniéééé

.
0 20.10.2011 09:25
Miso [470] No, rostlinek je tam dost, ale nejsou ještě tak rozrostlé jak by měly být. V tom je ten problém. Psal jsem však, že rostlinky dosázím, světlo stlumím, hnojení omezím atd. Takže jsem pochopil, co mě Roman psal a za to mu velmi děkuji. Kdybych si věděl stoprocentně rady, tak se zde neptám. I za vaše stručné shrnutí jsem rád, protože potvrdilo to co mi tu říkají pánové v minulých příspěvcích. Čím více shod, tím lépe.
Myslel jsem, že již mám dostatek zelené hmoty. Mýlil jsem se. Hold další chyba, ale ne nenapravitelná

.
Ještě jednou všem díky za rady.
Váš problém je v tom, (jak správně konstatuje Romant), že svítíte a hnojíte v podstatě do "prázdného" akva.
Těch pár rostlinek to nevytrhne; vaší nabídku s radostí využijí další organismy, které v nádrži najdou příhodné podmínky. V tomto případě hned několik druhů řas a sinice...
Shrnul bych to. Potřebuji v poměru k osvětlení více rostlin - dosázím. Po dobu než nádrž více zaroste, je potřeba snížit osvětlení a intenzitu hnojení PMDD, abych zbytečně navyživoval to, co nechci a aby mě nemizely dusičnany díky požadavkům rostlin k nule. Častější výměnou vody, popřípadě přidáním KNO3, bych měl zvýšit podíl dusičnanů ve vodě, aby rostlinky měly více živin. Proud navrátím do původního stavu. S rašelinou zatím experimentovat nebudu a otíky dodám (mi je o prázdninách asi sežraly anténovci, bylo jich šest).
Ten proud vody bych nesnižoval, KNO3 nepřidával, hnojení snížil stejně tak jako intenzitu osvětlení. Vody bych měnil klidně i více, tím si dodáš ty dusičnany a úměrně tomu, jaká bude intenzita a množství těch výměn, tak bych event. přidával to KNO3.
Rostlin je asi o čtvrtinu víc než je vidět na fotkách. Přesto je doplním.
OT : Jdu čučet na ligu mistrů. Doufám, že se toho Plzeň zhostí se ctí.
Proto jsem se právě Romana na ty plovoučky ptal. Ale taky uvádím ty vláknité řasy. V momentě kdy jsem zvýšil proud vody, sice začala ustupovat sinice, ale objevila se mi ta vláknitá potvora. Ta zelená potvora na větývce mi tolik nevadí, dokonce se mi líbí. Faktem je, že musím udělat taková opatření, abych zlikvidoval dvě potvory. Rady pro jedno jsou v rozporu s druhým.
Zkusím následující : snížím proud (už jsem udělal), snížím dávkování PMDD na polovic, přidám KNO3, každý třetí den vyměním 20 l vody, snížím osvětlení o 18 W.
Co Vy na to?
Ne, tak to nemyslím, ale mám na mysli nějakej hadr na krycích sklech, přes kterej se svítí. Budeš tam muset přidat ještě další kytky, protože takhle mě to příjde přesvětlený a tzv. přehnojený ve vztahu k tomu nedostatku zelený hmoty. To přistínění bych aplikoval do doby než tam těch rostlin přibude. Podle mě takhle vykrmuješ kamarádky řasy. Tu sinici, pokud se nezačne objevovat na dně, bych neřešil a akvárko bych prozatím nezatemňoval, takovou mám zkušenost se sinicí já, když je jenom v horních partiích, tak mě nevadí, ale když je už u dna, tak nevím proč mě začne vadit.
Pozor na přistínění plovoučkami - zpomalí se Ti proudění vody a ta mrcha plovoucí rostliny celé obalí a proroste , osobní zkušenost s Riccií. Zvýšil bych čeření hladiny - namířit vývod filtru na hladinu a zvýšit průtok, však to znáš. Možná by stálo za úvahu sehnat větší množství Egerii densy, vypouští prý do vody antibiotika. U mě roste, nechám jí teď pěkně rozbujet.
Řasobijec je poslední štace, to bych raději na pár dní zatemnil. Já si jednoznačně spojuji povlak Sinice s dávkováním CO2, v akva jsem jí měl vždy jen velmi sporadicky, po zavedení CO2 ta potvora pěkně využila prostřený stůl.

To přistínění myslíš nějakou plovoučkou?
Tím se nedá nic skazit.

Chce to trošku znát parametry vstupní vody a osobně bych v den výměny vody nepřidával žádný hnojení a posléze denně, spíš menší než doporučenou dávku. Poladit světlo bych taky neviděl, jako opatření k zamyšlení, tím mám na mysli lehký přistínění hladiny, ale tak aby vody mohla dobře cirkulovat po akva.
A co vodoléčba ve vztahu k přihnojování pomocí PMDD?

Přidat reakci
1 ...... 70
Zpět na obsah sekce Řasy • Zobrazeno 79971x