Řasy

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

Mícháte hrušky s jabkama... Z kryptošky také neuděláte echináč=).

Ve Skandinávii jsem byl před měsícem, černochů je tam plno. Raději ale jezdím na jih a zásadní problémy tam nemám, právě proto, že se dokážu opálit. Na Sahaře bych ovšem dlouho nepřežil - snad jen kdybych uměl zahodit své tělo a nechat si z něj vyrůst velblouda. A to je právě ten přechod mezi emerzí a submerzí, který je řádově náročnější než výlet do Řecka na pláž.

Tak pro vás ještě jinak. Tím sem chtěl říct, že sice bych se slunci snadno přizpůsobil. Prostě bych se opálil. Ale bylo by to jen přišívání záplaty. Byl bych opálený, ale nejspíš by to nestačilo. Stejně tak jako má černoch problémy např. ve Skandinávii. Submerzní rostliny se změně prostředí sice také dokáží přizpůsobit, ale je to jen záplata. Nový orgán by byl výkonnější.

Pokud pěstujete submerzní rostliny na Sahaře, hodně to vysvětluje

To zajisté umí. Já se také umím opálit, ale na "Sahaře" bych se neuplatnil.

Johan napsal: Já myslím že to chyba není. To vy ste začal argumentovat (odkazem), že rostlinné orgány jsou neměnné! Čili i při drobné změně prostředí se stávají zátěží.
Není to zanedbatelná změna, protože vodní rostliny v submerzní fázi musí svými orgány být hodně přizpůsobené.

Rostlina umí změnit barvu listů. Umí změnit jejich polohu, umí se vytáhnout ke světlu. Ale neumí z emerzního listu udělat submerzní, neboť se liší anatomicky.

Johan napsal: kyknos napsal: Já mám vždycky pocit, že lidé s názroem "emerze je lepší než submerse" prostě kytky pod vodou pěstovat neumí. Prostě jim ta bytelněji stavěná emerzní rostlina dýl vydrží .
Zbytečně urážíte zúčastněné v této diskuzi.

Nikoho neurážím, vždyť sami tvrdí, jak jsou jejich submerzní rostliny neduživé. Je tohle popis zdravého "chovu"?:

zrada napsal:Proto si někteří bystří akvaristé všimli, že s emerzních sazenic rychle rostou dobře zakořeněné, zdravé rostliny. Zato submerzní kytku nemusíš ani přesazovat, stačí, když se ti převalí PH přes 7 nebo ti na pár dní zhasne jedna zářivka, popřípadě kápneš „omylem“ do vody třeba malachitovou zeleň a máš v akváriu listopad.

V mých akváriích se za popsaných situací nikdy nic podobného nedělo.

Já myslím že to chyba není. To vy ste začal argumentovat (odkazem), že rostlinné orgány jsou neměnné! Čili i při drobné změně prostředí se stávají zátěží.
Není to zanedbatelná změna, protože vodní rostliny v submerzní fázi musí svými orgány být hodně přizpůsobené.

Problém je v tom, že je nesmysl srovnávat změnu emerze -> submerze s drobnou změnou v kvalitě vody či osvětlení. Ano, na to rostlina reaguje třeba vyšším či nižším vzrůstem, změnou barviv atd., ale to nebývají destrukční změny. Srovnáváš tu největší možnou změnu se změnou řádově menší, v mnoha případech zcela zanedbatelnou.

Proč si koupit stonkovku, která zahodí listy a pří troše štěstí si z jejího nového submerzního vrcholu zasadím novou rostlinku, když můžu mít od kamaráda rovnou ten submerzní vrcholový řízek, ze kterého bude v době řízkování té emerze už nádherná rostlina.


A pokud se jedná o rostlinu, která umí ve vodě jen neduživé formy, tak ta prostě do akvária nepatří.

Jenže submerzní rostlina nemusí používat své listy jako zásobárnu látek a není nucena žít jen ze zásob. Ještě aby byla nucena žít ze zásob, když téměř žádné nemá. Jen co je v pletivech, které jsou samá "voda". Ano, prostě roste dál. To tu snad nikdo nepopíral.
Zatímco emerzní rostlina má problém Proč má problém? To ste ještě nevysvětlil. (problém má emerzní i submerzní rostlina) Nebo snad proto, že její listy jsou přizpůsobeny jinému prostředí? To ty té submerzní rostliny také. Prostředí pod vodou bývá dost stabilní, ale např. světlem a CO2 dost omezené, tak se přizpůsobují co nejmenším odchylkám tohoto prostředí a každá změna stojí rostlinu energii. Čili po přesazení je submerzní rostlina schopná v pokračování růstu a většinou neztrácí již vytvořené orgány, ale to se mi nezdá jako velká výhoda. Ba naopak. Udržování těchto orgánů stojí energii, ale jelikož to je ještě výhodné, tak si je nechá. Ale za ztrátu energie (to dobře řeší kryptošky=). Kdežto emerzní rostliny vše napumpují do nových orgánů a hned vytváří listy a lodyhy dobře přizpůsobené daným podmínkám.

Cerpat z teto stranky nazor na emerzni rostliny je trochu jednostranne, tam je to ovlivnene nenavisti tvurce k nejvetsimu pestiteli, pochazejici kdoviodkud. Stranky ac obsahuji mnoho moudra, hezky serazeneho a uceleneho, take obsahuji mnoho bludu, take krasne ohnutymi argumenty podporenych.
Ony argumenty se daji ohybat na jednu i druhou stranu. Tahle debata nevede nikam, pro me je to jasne, v dobre kondici, zasazeny do vhodnych podminek, se krasne chyti to i ono.

Jenže submerzní rostlina nemusí používat své listy jako zásobárnu látek a není nucena žít jen ze zásob. Prostě roste dál, ve vhodném prostředí dobře. Zatímco emerzní rostlina má problém, který sice v dobrých podmínkách a pokud je skutečně obojživelná dokáže vyřešit, ovšem nikoliv zadarmo.

Stačí? Když jedna kytka z několika tisíců nemusí být schopná růst pod vodou?=)

Můj názor na příspěvek v planta.aquariana.

1) Na povrchu listů i stonků mají silnější kutikulu
Emerzní listy sice kutikuluju mají a pod vodou jí nepotřebují, ale emerzní listy jsou pod vodou jen jako zásoba živin pro vytvoření submerzních listů.
2) Rostlina je zvyklá na dostatek CO2 Něco málo difúzí získá (stejně jako na vzduchu) a stejně roste ze zásobních látek.
Podobně to platí také o kyslíku. Toho je rostlina na světle plná.
3) Rostlina je adaptována na příjem vody a minerálních solí výhradně pomocí kořenů. Dokáže to i listy. Stejně jede ze zásob.
4) Nadzemní části emerzně pěstovaných rostlin jsou přizpůsobeny nedostatku vody.
Jako bod jedna.
5) Mnohé druhy mají v emerzních podmínkách odlišný metabolismus Nedokážu odpověděť.

Shrnuto - Submerzní jsou vhodnější, protože mají více rostlinné hmoty a tak i více zásobních látek=). A jak už tu jiní psali, k čemu je asi tak po přesazení pod vodu můžou použít?

Ve výše odkazovaném příspěvku máš hned pět dalších. Ale i kdyby to byl důvod jediný, bohatě stačí.

Ne. To je jediný důvod .

Ano, to je další důvod, proč je lepší zvolit submerzní rosliny od kamaráda. Jsou na vodu zvyklé a dokonce se tam množí tak, že má na rozdávání. U emerzních rostlin tomu tak být nemusí, jak vzhledem k druhové příslušnosti, tak právě k variabilitě uvnitř druhu. Souhlas.


Některé kryptokoryny vydrží neuvěřitelné věci . Mé oblíbené rostliny.

To byly jednoduché příklady. Mě třeba kryptošky neshazují listy ani při přesazení z vody na sucho či opačně=). Při každém rozmnožování (a nejen při něm) vzniká určitá variabilita a tak se čas od času vyskytne jedinec, kterému se pod vodou moc růst nechce.
Čas od času se mi v koupeném košíčku vyskytne jedinec, kterému se v akváriu nedaří, byť těm ostatním skvěle.

Johan napsal: Třeba argument zdůvodňující teorii, že změna emerze->submerze je nějakým způsobem snazší, než jiná, mnohem menší, změna prostředí (voda->jiná voda). Co takhle příklad na kryptokorynách? Na suchu přežívají spoustu věcí, ale když je pod vodou nějaká větší změna, tak to na sobě dají znát .

To příliš nesouhlasí s mými zkušenostmi. Emerzní kulturu jsem měl, ale nebyla to žádná legrace. Ve vodě s nimi nebývají problémy, tedy alespoň uvažujeme-li druhy pro trvale submerzní pěstování vhodné. Tzv. "kryptokorynovou chorobu" jsem měl v akváriu jednou v životě a byla to má vlastní blbost (neměnil jsem pravidelně vodu).

Zastáncům teorie, že se emerzní rostliny uchytí v akváriu snáze než submerzní, doporučuji příspěvek MM ( 22.7.2000 - 14:14 ) nas následující stránce:

planta.aquariana.cz/…

Vysvětluje jejich omyl z pozice rostlinné fyziologie.

Třeba argument zdůvodňující teorii, že změna emerze->submerze je nějakým způsobem snazší, než jiná, mnohem menší, změna prostředí (voda->jiná voda). Co takhle příklad na kryptokorynách? Na suchu přežívají spoustu věcí, ale když je pod vodou nějaká větší změna, tak to na sobě dají znát .

Argument by byl ale rozhodně zajímavější. Třeba argument zdůvodňující teorii, že změna emerze->submerze je nějakým způsobem snazší, než jiná, mnohem menší, změna prostředí (voda->jiná voda).

Ne. Jen příklad, který si "vymyslím", ale je jen pro přiblížení co sem chtěl říct. Máte v akváriu Anubias, získáte semena, vysejete a budete pěstovat na suchu. Když je budete chtít dát pod vodu, tak tam některé neporostou. Díky tomu že se pěstují na suchu, tak zajdou ty, které by krásně rostly pod vodou, ale na suchu s obtížemi.

Omlouvám se, ale nestíhám číst, tak sem přečetl jen ten jeden příspěvek=).

Sid napsal: Eff, Zrada a já máme opačný názor.
Odpust cizakovi, ale to je nejaky argument?
Jakýpak argument?! To je jen suché konstatování, že někdo (např. vy nebo Kristian) má jiný názor, než někdo druhý (např. já nebo Eff nebo Zrada)...
Takže konstatování, nikoli argument.

kyknos napsal: ...Vy jste nejake mistni autority, co maji vzdycky pravdu? ...

Ano

Pokud si někdo k těm pavím očkům vezme náročnou rostlinu, pro které je akvárium nevyhovující, dobře to dopadnout nemůže. Pokud si vezme nenáročnou, většinou se přizpůsobí. To je stejné jako s rybami - pokud si tam hodí další paví očko, není problém, i když dosud žilo ve vatě. Pokud si tam hodí terčovce...

Nějak jsem nepochopil tu zdejší teorii (tedy poprvé jsem ji slyšel od Rataje, diskuse k některým jeho výrokům viz Pelikánovy stránky) o "naprogramovanosti" rostlin k přechodu emerze->submerze. V přírodě podle vás jsou zátopy jediné změny prostředí, které rostliny znají? Ono to musí fungovat i opačně. A o kus dál se pro jiné jedince trochu hlouběji jen změní kvalita vody, světla atd....

Pokud vám rostliny pod vodou chřadnou a jsou málo životaschopné, je buď problém v akváriu nebo v tom, že pěstujete druhy, pro které je vodní prostředí jen z nouze ctnost.

Jen malou poznámku - přebytky kytek dávám pryč dost často. Akvaristům i do akvaristik. Obvykle se nikomu neujmou. Jesliže dáte rostlinu ze špatně nasvíceného a živeného akva někam jinam, pravděpodobně to rozdýchá (nebo rozplave??). Horší je, když někdo vezme krásně rostlé rostliny z pravidlně hnojeného akva s wattem / litr a dostatkem CO2 a dá to doma k pavím očkům s jednou 15w úsporkou.
Dovolím si tedy tvrdit, že i v případě submerzních rostlin může být úspěšnost velmi nízká či vysoká podle podmínek z koncového akva. U mně zatím bylo naprosto jedno, zda se jednalo o emerz/submerz, rostlo vše a to bez opadu. Faktem je, že třeba Limnophylla pak měla spodní třetinu jinou, než zbytek

Sid napsal: Eff, Zrada a já máme opačný názor.

Odpust cizakovi, ale to je nejaky argument? Vy jste nejake mistni autority, co maji vzdycky pravdu? Jestli ano, tak se ponizene omlouvam. Jen mi porad nejak nesedi, ze ta pravda neodpovida mym zkusenostem a ze s podobnou vervou jeden nejmenovany guru o kus vedle tvrdil, ze jsou ryby barvoslepe .


Coz lze vyvratit pohledem do stredoskolske ucebnice ci jednoduchym pokusem.

S třískáním si začal ty Já jsem ti odpověděl, že máš pravdu a že jsem slepý, protože jsem měl dvacet let halucinace. Tak proč se tu zase rozčiluješ? Upřednostňuj si emerzní sazenice, raduj se z toho jak jsou silné a že dokáží přežít často nutnou ztrátu listů a užívej si.

Já budu dál žít ve světě halucinací a upřednostňovat zdravé submerzní rostliny, se kterými jsem vždy měl mnohem méně problémů. Listopady se nekonají, a pokud ano, nemohou za to rostliny. Sice jsou to halucinace, ale já jim dávám přednost . Je to mnohem lepší, než žít ve světe, kde si z úžasných a silných emerzních sazenic akvaristé pěstují mrzáky, kteří se chovají takto: "Zato submerzní kytku nemusíš ani přesazovat, stačí, když se ti převalí PH přes 7 nebo ti na pár dní zhasne jedna zářivka, popřípadě kápneš „omylem“ do vody třeba malachitovou zeleň a máš v akváriu listopad."

(A ne, nemyslím si, že by důvodem toho chování byl emerzní původ .

PS: ty teorie o nemenosti prostredi pod vodou v prirode jsou roztomile ale... slysel jsi nekdy treba o obdobi destu?

Máš na mysli „emerzní“ Hemigraphis, nebo nějakou novou, života pod vodou neschopnou, varietu běžného akvarijního druhu? První případ je dost běžný. Pravda, učený z nebe nespadl, ale s tím druhým jsem se zatím nesetkal, i když ho vyloučit samozřejmě nemohu.

Jsem si jist, že každému komu se neujme v nádrži emerzní sazenice daného druhu, ten s nějakým submerzním řízkem téhož od souseda rovněž nepochodí. Opačně je to však běžné. Souhlasím téměř se vším a tak nestojí za to být detailista, ale s tím souhlasit nemohu. Emerzní rostliny mají tu nevýhodu, že do "poslední" chvíle se neví, jestli je vůbec schopná bez problémů růst pod vodou. Při rozmnožování snadno dochází k mutacím nebo promíchání genomu .

Ale to samozřejmě není zas tak závažný problém nebo problém týkající se těch nejběžnějších rostlin.

JuraS napsal: Z důvodu dokonalé filtrace se mi vytvořil nadbytek živin které nestačí rostliny spotřebovat .......
Bohulibý plán, nicméně, že by byla dokonalá filtrace důvodem, takovýchto jevů se mi moc nezdá.

kyknos napsal

Coz je proste nehorazny blabol. Emerze je komercne vyhodna. Ale pro akvaristu je mnohem lepsi, pokud dostane zdrave submerzni kytky od nekoho, kdo to nedela pro penize.


Nebudu tu třískat botou do stolu a vykřikovat kolik let jsem akvaristou a kolik let mi kvetou, ty nebo ony kytky. Nejsem majitelem pěstírny ani v Šumperku ani v Kostelní Lhotě, bohužel ani nikde jinde. Přesto si troufám říci, že o akvarijních rostlinách trochu vím. Třeba to, že emerzní Limnophila není nic neobvyklého, nebo také to, že nemáš pravdu.
Pominu li těch několik druhů, které emerzní formu nemají, tak u všech ostatních, je volba zdravé vitální emerzní sazenice oproti darovaným přebytkům sázkou na jistotu. Jsem si jist, že každému komu se neujme v nádrži emerzní sazenice daného druhu, ten s nějakým submerzním řízkem téhož od souseda rovněž nepochodí. Opačně je to však běžné. Filipsi tu někde popsal rizika číhající na choulostivé submerzní formy, opakovat je nebudu ale je jich dost.
Tvrdíš, že změna formy je pro takovou kytku drastická, zatímco změnu prostředí marginalizuješ. Sid se ti pokoušel napovědět, když psal, že je u rostlin, které jsou považovány za akvarijní přechod z jedné formy do druhé přirozený. Tyto rostliny jsou na něj totiž geneticky připravené. Na co připravené nejsou, je to, že se jim v průběhu jejich náročnějšího cyklu změní životní prostředí. S trvalou změnou intenzity osvětlení, chemizmu vody, teploty nebo složení substrátu stvořitel jaksi nepočítal.
V emerzní formě rostlina zesílí a zvyšuje objem listové hmoty, kterou v průběhu přechodu na submerzní formu přetransformuje na stavební materiál pro kořenový a zásobní systém. To ale darovaná kytka z akvária nedokáže. Nemá z čeho. Proto si někteří bystří akvaristé všimli, že s emerzních sazenic rychle rostou dobře zakořeněné, zdravé rostliny. Zato submerzní kytku nemusíš ani přesazovat, stačí, když se ti převalí PH přes 7 nebo ti na pár dní zhasne jedna zářivka, popřípadě kápneš „omylem“ do vody třeba malachitovou zeleň a máš v akváriu listopad.
Nemám nic proti darovaným přebytkům. Sám jsem toto cestou přišel k několika „špekům” které nejdou koupit. Ale když si mohu vybrat, vždy volím ty druhé. Jedinou opravdovou výhodou přebytků, tedy cenou mě nepřesvědčí. I když abych jim tolik nekřivdil, mají ještě jednu neoddiskutovatelnou pozitivní vlastnost. Jsou symbolem upadající akvaristické pospolitosti a starých časů, kdy jiné volby nebylo.

...Cela tahle diskuse vznikla mou reakci na:
Kristian: ...Navic prebytky od akvaristu se ujmou vetsinou mnohem lepe a rychleji nez rostliny s pestiren....
Zrada: ...Ve skutečnosti je to přesně opačně. Kdysi tu někdo navrhoval sepsat seznam stále opakovaných blábolů, tohle je jeden z nich...
Coz je proste nehorazny blabol. Emerze je komercne vyhodna. Ale pro akvaristu je mnohem lepsi, pokud dostane zdrave submerzni kytky od nekoho, kdo to nedela pro penize.
Nevím, proč sem pletete výhodnost obdržení zdravých submerzních kytek od někoho, kdo to nedělá pro peníze?!
Zrovna tak nechápu, proč se neustále babráte s tím, jestli a proč je pro pěstírny komerčně výhodné produkovat kytky v emersní formě?!
Zkusme se držet otázky, která byla podstatou tohoto "sporu".
Kristian a vy se domníváte, že (zjednodušeně!) "přebytky submerzních kytek od akvaristů se ujmou většinoumnohem lépe, než emersní kytky z pěstíren".
Eff, Zrada a já máme opačný názor.
Za sebe dodám jen odkaz na fotografie z prezentace, které "vysvětlují", proč si to myslím.
rybicky.net/nadrze/5035
Pokud byste potřeboval další "důkaz", mohl bych se překonat a zapátrat ve svém archívu a doložit vám, jakým tempem dokážou emerzní rostliny růst v nově založeném akva. Jak rostou submerzní rostliny, přesazené z jednoho akva do druhého, zdokumentováno nemám... Každopádně si stojím za tím, že (v "globálu"!) to není tak rychlé, jako v předchozím případě.
Čím si to vysvětluji, jsem uvedl: IMHO emersní kytky jsou "naprogramovány" tak, že veškerou energii věnují adaptaci na přechod do jiného prostředí (zalití vodou).
Asi by se o tom dalo psát víc, ale jaksi není chuť...
Takže to je asi tak všechno, co jsem chtěl k dané věci sdělit.
Argumenty vyvráceny!

kortezhugo napsal:
2.Svetlo - staci denne a slnko.
3.Riasy a ina haved s tim je pokoj.
4.A netreba kontrolovat pH,NO2,NO3,P,GH.....
5.Staci davat pozor aby to "nevyschlo".


Dovolim si s vama nesouhlasit,pokud vam to jede samo...budte rad

Z důvodu dokonalé filtrace se mi vytvořil nadbytek živin které nestačí rostliny spotřebovat a protože fungují přirozené postupy i v akváriu rozjeli se mi řasy. armáda krevetek, okružáci, neritiny a ani staroušek ancík nestíhají tak nasadím "vysávače" živin..o víkendu vezmu kelímek od jogurtu, vyrobím hafo dírek, vyplním štěrkem a dám dovnitř 3 kusy šáchoru a nějaký kousek filodendrony případně monstery..aby se to nevysypalo zabalím "květináček" do síťky od citronů..tohle celé strčím do vnějšího biofiltru tak, aby rostliny vyčnívali nad vodu..prostě to posadím do 3 tí komory filtru na filtrační media...tyhle kytky jsou účinnější než piscia..

aha,no teraz nemam peniaze na test,ale vmienat budem,snad sa to zlepsi,díky

Vsak o tom ja se nepru. Komercne vyhodne to je. Cela tahle diskuse vznikla mou reakci na:


zrada napsal: kristian napsal: Navic prebytky od akvaristu se ujmou vetsinou mnohem lepe a rychleji nez rostliny s pestiren.
Ve skutečnosti je to přesně opačně. Kdysi tu někdo navrhoval sepsat seznam stále opakovaných blábolů, tohle je jeden z nich.


Coz je proste nehorazny blabol. Emerze je komercne vyhodna. Ale pro akvaristu je mnohem lepsi, pokud dostane zdrave submerzni kytky od nekoho, kdo to nedela pro penize.

kyknos napsal...kdosi argumentoval tim, ze submerzni rostliny nepreziji transport, prodej atd. Evidentne preziji, protoze spousta prodavanych rostlin proste submerzni byt musi a skutecne je. Ze jine rostou emerzne je irelevantni. Argument byl vyvracen..

Argument vyvracen nebyl, je to pouze pokracovani tveho, ze je to komercne vyhodne. Na kolik submersu (u kterych to jinak nejde) a jak casto v akvaristikach natrefime? V jakem byvaji stavu?
Kdyby bylo treba o 5 procent z hlediska nakladu vyhodnejsi pestovat submersy, stejne budou vsichni pestovat "na suchu", protoze jim nebude stat za to procento reklamaci a nizsi prodej ne tak hezky vypadajicich kytek po nesetrnem transportu.

To neni "ovela vic vyhod", to jen rozpitvavas tu jednu do detailu.

Submersne pestovane rostliny by byly nehorazne drahe.

Ale pokud je ma nekdo moznost ziskat od kamarada, je to super.

"Rostliny se nepestuji emerzne proto, ze by to jinak neslo, ale proste proto, ze ty, u kterych se tak cini, se emerzne lepe mnozi a je to tedy komercne vyhodne."

Ja len nieco dodam...ma to ovela viac vyhod...
1.Rychlejsie rastu
2.Svetlo - staci denne a slnko.
3.Riasy a ina haved s tim je pokoj.
4.A netreba kontrolovat pH,NO2,NO3,P,GH.....
5.Staci davat pozor aby to "nevyschlo".

PS:sam si pestujem niektore rastliny emersne...ale nie ze bi som to potreboval ale vecsinou zo zabavy...

Sid napsal: ...jestli mas casu nazbyt, vezmi chytrou knizku a vezmi to podle abecedy...Ja na to cas nemam...
Já taky ne. A vůbec mi nejde o to, všechny je vyjmenovat. Reagoval jsem jen na váš výrok, že spousta druhů emerzně vůbec neroste. Těch, co roste, bude taky dost.

Bude, a co? O tom rec nebyla. Ja reagoval na to, ze kdosi argumentoval tim, ze submerzni rostliny nepreziji transport, prodej atd. Evidentne preziji, protoze spousta prodavanych rostlin proste submerzni byt musi a skutecne je. Ze jine rostou emerzne je irelevantni. Argument byl vyvracen.

Rostliny se nepestuji emerzne proto, ze by to jinak neslo, ale proste proto, ze ty, u kterych se tak cini, se emerzne lepe mnozi a je to tedy komercne vyhodne.

Sid napsal: Přirozené je pro akvarijni rostliny ledacos, třeba vypadat takhle:...
Jistě.
Ale mně nejde o to, jak (přirozeně) vypadají rostliny vegetující submersně a emersně, ale o to, že proces přechodu z jednoho prostředí do druhého je pro ně přirozené. (A zbytek IMHO vystihl Eff ve svém příspěvku ve 21:26:03...)

Prirozene to je. Ale to neznamena, ze je to v akvariu zadouci.

...jestli mas casu nazbyt, vezmi chytrou knizku a vezmi to podle abecedy...Ja na to cas nemam...
Já taky ne. A vůbec mi nejde o to, všechny je vyjmenovat. Reagoval jsem jen na váš výrok, že spousta druhů emerzně vůbec neroste. Těch, co roste, bude taky dost.
Přirozené je pro akvarijni rostliny ledacos, třeba vypadat takhle:...
Jistě.
Ale mně nejde o to, jak (přirozeně) vypadají rostliny vegetující submersně a emersně, ale o to, že proces přechodu z jednoho prostředí do druhého je pro ně přirozené. (A zbytek IMHO vystihl Eff ve svém příspěvku ve 21:26:03...)

Njn...

Eff napsal: Ono je to jak u které kytky, třeba Ludwigia inclinata cuba, Didiplis diandra, Hygrophyla corymbosa bych řekl, že se lépe rozjíždějí z emerzu.

Tak zrovna u corymbosy mam zcela opacne zkusenosti.

Sid napsal: O.K.
Které další?
(Potom zkusíme vyjmenovat ty obojživelné. )

rdesty, lekniny... jestli mas casu nazbyt, vezmi chytrou knizku a vezmi to podle abecedy. Ja na to cas nemam. A ono taky zalezi, cemu rikas obojzivelne. Je spousta tech, co na suchu sice nejakou dobu vydrzi, ale jen cekaji na vodu (a naopak). Kdyz to vezmeme do dusledku, obojzivelni jsou i anualni halancici a aponogetony

Ono je to jak u které kytky, třeba Ludwigia inclinata cuba, Didiplis diandra, Hygrophyla corymbosa bych řekl, že se lépe rozjíždějí z emerzu.

Se stolístkama nesouhlasím=).. Ale tak kromě Vallisnérií i většina dalších z Hydrocharitacea. Pak např. rody Najas, Ceratophyllum, Potamogeton. A třeba mě i napadají parožnatky, Zannichellia atd.

Ale obojživelné počítat nechci .

A co stonkovky? Naprosta vetsina mi prijde, ze z rizku, nebo dokonce presazeneho trsiku, roste na zacatku lepe a rychleji, nez z koupeneho emerz kosiku.
U echinodoru pravda naopak, ale tady sazim hodne mlade rostlinky z kvetniho stvolu, s par korinky ve vode, takze srovnani pokulhava.
Proti rostlinam vypestovanym mimo vodu ale nic nemam, pokud jsou v poradku, zadny problem s rustem.

O.K.
Které další?
(Potom zkusíme vyjmenovat ty obojživelné. )

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu