Řasy

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

chtělo by to víc rostlin, hlavně rychlerostoucí a víc světla

Zdravím,
bohužel, ani mně se problém s řasou nevyhnul. Rád bych našel příčinu, ale ať přemýšlím, tak na mě nic nenapadá. V akváriu mám pouze 25W žárovku a sluneční světlo se na akvárium vůbec nedostane. Rybám i rostlinám se daří.
Řasa je úplně všude. Pokrývá filtr, sklo akvária, rostliny, kameny i písek.
Jde ale bez problému odstranit jak z rostlin, tak ze skla. Stačí použít houbičku, dokonce i ruku. Z filtru se mi ji ale nepodařilo vydrhnout pořádně ani kartáčem. Na písku to vytváří takový tenký zelený koberec který jde bez problému odsát hadicí.
Když jsem akvárium naposledy čistil, řasu jsem odstranil, jak to šlo. Bohužel po pár dnech byla řasa zase všude.
Mohl by mi nikdo poradit, co může být příčinou, jak řasu odstranit apod.? Nevím, jestli existuje nějaká chemikálie, která by řasu zlikvidovala a rybám ani rostlinám neuškodila. Chemii chci použít ale v posledním případě. Možná by pomohli nějací šneci, kteří? Další ryby, které požírají řasu, tam dávat nechci, akvárium není velké. Podívejte se na mou prezentaci. Kdyžtak řasu vyfotím a vložím sem fotku. Díky za rady.

fixinela sanita- bezpecnostni list : www.tatrachema.com/…
je tam sice chlornan sodny, ale i male mnozstvi hydroxidu sodneho

savo original- bezpecnostni list : www.bochemie.cz/…

skoro desetrat min chlornanu sodneho ale az dvojnasobek hydroxidu sodneho....

takze to vypada lip pro tu fixinelu, jen hodne opatrne s davkovanim a manipulaci

a hlavne nezamenit s obyc fixinelou!

Aj v tej fixinele je len chlórnan sódny a podiel aktívneho chlóru je 52,15 gramu na liter tak to by mohlo fungovať. Skúsim dám vedieť.

jde o to ze savo ma ruznou koncentraci ucinne latky, pouziva se "savo original" a i kdyz je na obale udaj ze obsahuje 4,7% ucinny latky, ale ne vzdy tomu je tak, takze je to treba otestovat

Jak jsem psal, "Savo Original" mám odzkoušené, obsahuje 47 g chlornanu sodného/litr a žadné další chemikálie či "vůně".

Šak toto že každá šarža je iná obyčajné som zistil že doma nemám mám len savo wc a savo perex ale našiel som fixinelu sanita, ktorá je na tej istej báze ako savo a píšu na nej že sa môže používať na dezinfekciu vody tak neviem.

jen je problem ze kazda "sarze" sava ma ruznou "silu".... takze co je u jednoho v pohode u druhyho to uz muze zlikvodovat i kytky a u tretiho to neublizi ani rasam (nadnesene receno)

ja som daval vrchnak Sava do 8L vedra z vodou a cca 10minut...
toto staci na to ze to "spalilo" riasy -tie zfialoveju a po par dnoch sa rozpadnu
a kratsi cas som pouzival v pohode aj na jemnoliste rastliny
pomer 1:10 a hodina je podla mna moc aj na anubias
tak ako pise Tudy uplne staci

Poměr Sava original a vody je 1:20, doba ponoření jen 4 minuty, poté řádně opláchnout a před vrácením do akvária ještě na 10-15 min. vložit do nádoby s čistou vodou. Osobně opakovaně odzkoušeno, rostlina to přežije, řasa ne.

Čaute chcem sa opýtať či nemáte niekto skúsenosti z odstraňovaním ruduchy z anubiasu pomocou sava ? Už dávnejšie som čítal na niejakom fóre, že vraj sa má nariediť savo s vodou v pomere 1:10 a na hodinu do toho ponoriť anubias potom len opláchnuť a dať späť do akvária, tak má zaujíma či to už niekto skúšal a ak áno tak ako to dopadlo.

V novém akva mám problémy se zelenou řasou.Měl jsem zelený zákal v celém akva.Pomocí UV lampy jsem po pár dnech vodu přečistil ale pořád mám na hladině zelený povlak. dle mého je to tím že hladina je málo čeřena.Rameno vnějšího filtru na čeření vody ve 450l je málo. Chtěl bych se zeptat zda počkat jestli si UV lampa poradí(zatím je puštěná týden)nebo ještě přidat čerpadýlko na čeření hladiny (jaké??)Víc kytek v akva nechci mít terčovci potřebují prostor.Polohu akva neovlivním, stojan je proti velkému jižnímu oknu a na akva tak jde dosti světla.Chemii nechci používat,plánuji příští týden zapojit hnojení CO2 z bomby to aké možná trochu pomůže. Také přidám dva šneky zebry a víc mě nenapadá.Má někdo nějaký nápad?Díky.

Začíná z toho být "nekonečný příběh"... A na ten nehodlám plýtvat časem.
Nemůžete jednoduše napsat, že rostliny preferují NH4, když to není tak docela pravda.
A to je asi tak všechno, co jsem ochoten k danému nekonečnému příběhu přispět.
Na závěr ještě jedno foto pro vás - jak vypadá akva 14 dní po založení stylem, který by měl být podle vašich teorií "řasově" rizikový - jíl, osvětlení, CO2, absence plovoucích rostlin...
(BTW: o NO2 jako jednom ze zdrojů N pro vodní rostliny zajímavě píše i D. Walstad.)

Je tam víc zajímavějších věcí kolem NH4+ například že je pro většinu rostlinek dost náročné zpracovávat NO3.Zpětná redukce NO3 na NH4+.
Ještě přidám jiný odkaz www.rataj-spk.cz/…. Rataj zde píše o NO2 a NH4+ co by jedním z hlavních zdrojů živin. Zmineralizovaný dusík ve formě NO2- i NH4+ přijímají rostliny jako jednu z hlavních živin.

No a jsme u toho.
Kdybyste četl pozorněji článek, na nějž poukazujete, a více nad ním přemýšlel, sotva byste napsal, co jste napsal, (a já pak reagoval, jak jsem reagoval)...
Martin71: "...rostlinky dávají přednost amoniaku resp. amoniovému jointu NH4+..."
Raviolka: "...pro většinu vodních rostlin je preferovaným zdrojem dusíku NH4+..."
Takže jak jsem napsal - máte skutečně pravdu "jen částečně" a některá vaše tvrzení nemusí fungovat vůbec.

Třeba tady maniakva.cz/… článek dusík a rostliny.
Je toho ale daleko více na internetu.

Zajímavý materiál, ale čekal jsem něco jiného - že se bude týkat příjmu dusíku vodními rostlinami.
(Viz. údajné upřednostňování amonného iontu před NO3... )

Docela milý překlep.

Já spíš pátrávám v materiálech těch, kteří tyto studenty učí.
A teď se jdu mrknout na ten odkaz.

Side omlouvám se samozřejmě za překlep "Jointu" za iontu. Ten kdo rozumí jistě pochopí..

SIDe jedna z diplomek studentů is.muni.cz/…

Neměl byste věřit všemu (a slepě papouškovat), co se dočtete někde na netu.
V podstatě nejsou ta vaše "hesla" "úplně zcestná", ale nic není "černobílé"...
Vše je o "souvislostech" a o tom, jak se tyto souvislosti "poskládají" => v praxi nemusí dost dobře zafungovat to, co popisujete, a naopak - slušně může fungovat to, co považujete za "nesprávné". (Viz jíl v akva, anaerobní zóny, plovoucí rostliny jako "nejdůležitější prevence řas" ap.)
Jen pro ilustraci:
...Rostlinky dávají přednost amoniaku resp. amoniovému jointu NH4+...
(Jointu?! )
Věřte, že existují relevantní studie, které ukazují něco jiného. A to přesto, že rostliny musí skutečně NO3 redukovat zpět na NH4...

Ano, odpověď jste si dal už sám důležitý je poměr NO3 a fosforu a ne ani tak železa, jako draslíku (stopově). Doporučovaný poměr N a F je asi kolem 16 - 1 neměl by chybět draslík stopově .Jak se už ptal SID co může čekat? Můžete čekat všechno, stačí pokud vodárnám "uteče" víc fosforu.Nebo manželka do akvarijního kyblíku před výměnou vody namočí prádlo.Nebo rozhodíte sám systém akvária narušite zajetou rovnováhu.Ať už dík snaze o zvýšení výkonu světla, výpadku bakterii, nebo přehnojení dusíkem.
Rostlinky dávají přednost amoniaku resp. amoniovému jointu NH4+ což je něco jiného, než čistý čpavek NH3 to je už většinou to poslední, čistý jed.Takže pokud je dusičnanů na nule, ještě to neznamená při dodávání co2 (kyselé vodě a malého počtu bakterii) že je málo dostupných živin viz. předchozí.Tedy je dostatek amonného iontu NH4, kterého rostlinky stejně jako bakterie přijímají jednodušeji, okamžitě a upřednostňují ho dokonce před daleko složitějším procesem přeměny NO3 (dusičnanů) na opětovného NH4, aby bylo poté opět rostlinky ve formě NH4 spotřebováno.
Existují i taková komerční hnojiva, ale pro opravdu znalé rostlinkáře, protože jinak se vám zhroutí celé akvárium. Minule jsem už psal, rostlinky stejně jako bakterie soupeří o NH4 není to nový objev naopak.Proto jsem psal o důležitosti zachování aerobního procesu, mineralizace odpadu. U moře se osvědčují zeolitové filtry, nebo jiné porezní materiály které podporují aerobní bakterie.Čím je filtr větší tím více zachytí spor řas a bakterie je likvidují (spotřebují), funguje to i při tak silném mořském osvětlení.Moderní trend rostlinné akvaristiky se vrací zpět.To jest - podpořit aerobní proces tím i podpoření aerobních bakterii. Substráty které jsou tedy porezní - ADA substráty, pálená hlína ,pálený jíl atd. prostě jde o přístup kyslíku. Nezahnívající dno naopak je snaha o přístup dostatku kyslíku - mineralizace odpadu. Dno funguje pak v praxi jako biologický filtr..Silná vrstva jílu, silná vrstva jemného písku bez přístupu kyslíku naopak vytváří anaerobní prostředí není možný přístup kyslíku vznikají sinice řasy. Posledním hitem prevence proti řasám je aplikace louhů - přírodních algistatik, list letního dubu, ječné slámy, javor atd..Na internetu si zadejte sinice - cyanobakterie.Řasy přírodní algistatika.Chemická algistatika.Pozor na chemická algistatika modrá skalice apod.Pokud máte pochybnost o kvalitě testu většina plovoucích rostlin je dobrým přírodním indikátorem.

Díky.

rybicky.net/clanky/762-kalibrace-pro-testy-no3-a-po4-referencni-roztok

... a to se dělá jak?

Na závěr : Takže testy mohu spláchnout do záchodu a radši sledovat život v akva, nebo si nechat udělat profesionální rozbor

.....nebo je kalibrovat

Děkuji moc za věcnou a stručnou odpověď.
CO2 mi v současné době bublá s intenzitou 35 bublin/minutu. Řasa na rostlinách je zelená, poměrně pevně přirostlá. Objevuje se však pouze na největších (nejstarších) listech echinodorusu. Listy echynáče jsou sytě zelené, nerozpadají se a každé dva dny vyhodí dva nové. Stonovky rostou rychlostí od 0,5 do 1,5 cm denně. Anubias vyhodí každý týden dva nové listy. Daří se všem rostlinkám. Krmení jedenkrát denně, dvakrát týdně půst.

Na závěr : Takže testy mohu spláchnout do záchodu a radši sledovat život v akva, nebo si nechat udělat profesionální rozbor.

Ano, to je přesně ten důvod, proč jsem se na tu výměnu vody ptal. Měnit, měnit a zase měnit, čím víc a častěji tím líp, zvláštěpak v začátku akvária, prostě položit ten správný základ a získat tak onen pověstný ždibec náskoku.

16.10.

"Momentka" ze zakládání 8.10.

Důvodem proč Vám rostliny rostou i přes nulové hodnoty živin co ukazují testy je prostý...Ty testy měří nepřesně.

Lépe je držet se parametrů vody z rozborů dodavatele vody-pražská voda obecně má vysoký obsah dusičnanů(cca 30mg/l, proto také dost možná začala ustupovat sinice po zvýšení výměn vody), teď po létě se najde už i něco fosforu. Železa a dalších mikroprvků je pomálu-to doplňujete PMDD, stejně jako draslík. Ve výsledku máte živin dostatek a na můj vkus vysoké pH(možná tedy přidat s tím CO2). Pokud se objevuje na rostlinách ještě "nějaká" řasa,je nutné vědět, zda je to nějaká mazlavá či naopak pevná zelená řasa-od toho se pak dá řešit ještě čeho ubrat či přidat...

Založeno před 14 dny, bez ryb, výměna 1/2 - 2/3 vody 2x týdně. A o tom to je.
Žádné plovoucí rostliny nejsou třeba, když se vše rozumně "poskládá".

Ano, teď již rozumím co jsi chtěl říci. Tak trochu konkrétněji. Rostliny dle většiny potřebují k životu dostatečný poměr dusičnanů, fosforu a železa ve vodě. Ne málo, ale ani moc. Doporučené rozmezí každý zná. Dle mých měření, provedených pomocí testů (Rataj, Sera a Nutrafin) jsou tyto hodnoty velice blízko nuly, PH stabilně 7, ostatní parametry se nijak nevychylují od doporučených. Bylo již provedeno čtvero měření, v rozmezí 14ti dní. Světla hodně, rostlin dost, ale málo vzrostlých ... nyní si myslím že dost. Osázeno asi 75% dna.
A teď dotaz. Sice se objevuje nějaká řasa na rostlinách (nic hrozného) a sinice u hladiny a trochu na pozadí, ale rostliny rostou jak divé, i když by podle měřených údajů měly stagnovat, nebo se rozkládat a trpět. Proč tomu tak je, resp. není?

Jak dlouho je to akvárko založený, jak početná je rybí osádka a jak intenzivně probíhala v začátku výměna vody?

(Odskáknul jsem na oběd. )
Vy máte křišťálovou kouli?!
Zítra na to jdu. Nůžky nabroušené!

Myslím, že by ste si měl začít brousit nůžky

...Plouvoucí rostliny jsou nejlepší pro založení akvárka jako prevence před vznikem řasy...
Řasa vzniká většinou hned krátce po založení akvária... Chce to nespěchat a vybrat vhodné rostliny nešetřit při nákupu a správné světlo. Až postupem času po záběhu akvária je dobré přidávat náročnější rostliny, CO2, světlo...
Jak byste viděl následující "modelovou" situaci při zakládání akva 100x40x40cm z hlediska rizika vzniku řas:
* substrát - základní vrstva cca 1 cm směs páleného + sušeného jílu se zásobním hnojivem, svrchní vrstva cca 6-7cm čistého křemičitého štěrkopísku o zrnitosti 2-5mm, (zajímá mě hlavně ten jíl - viz vaše poznámka o jílu v souvislosti s anaerobním prostředím),
* osvětlení - 1 ks T5/45W denní bílá + 1 ks T5/45W studená bílá lineární zářivka, (je to podle vás to správné světlo?)
* rostliny - emerzní Staurogyne repens (cca 50% dna), Ludwigia palustris (10 ks 15cm stonků), 10 ks Blyxa japonica a žádné plovoucí rostliny (do jaké míry jsou to podle vás vhodné rostliny?)
* voda - cca 6 dGH, 3 dKH
* sycení CO2 - ano, kvašením cukru, přesto "docela intenzivně"
* filtrace - ATMAN CF800, médium výhradně filtren, plný výkon, na výstupu rozstřikovací "hubice"...
Tak na co se mám připravit, co myslíte?

...To je nejhorší článek, který jste četl. Tam jsou "bohužel", většinou, napsané úplné bludy. Čpavek v akva, které dobře funguje - není! Zelené řasy fungují na stejném principu jako rostliny-fotosyntéza atd...
Které většinou bludy máte na mysli? Zkuste vyjmenovat alespoň několik největších.
Řasy obecně provozují fotosyntézu jako vyšší rostliny, přesto lze najít jistá specifika, která jejich životní projevy odlišují. Proto se taky (v akváriích) dokážou prosadit jednou řasy, podruhé vyšší rostliny...
Vychytat ona specifika pak umožňuje provozovat rostlinné nádrže bez řas.

Plouvoucí rostliny jsou nejlepší pro založení akvárka jako prevence před vznikem řasy.Můžete použít i stonkové rostliny třeba H.polysperma, Egeria. Není náročná na světlo a je stejně dobrá na udržení čistoty. Dobře přijímá dusičnany, roste velice rychle i bez dodávání co2.Řasa vzniká většinou hned krátce po založení akvária.Příčin může být několik málo rostlin, nebo nevhodné rostliny které jen neochotně přijímají NO3 je to pro ně příliš energeticky náročné a dávají přednost stejně jako bakterie NH4+ které spotřebují daleko snadněji.Bakterie NH4, přeměnují na dusičnany a mají skončit právě jako potrava pro rostlinky.Jde o to čeho je víc a co je přístupnější.Dochází vlastně k soupeření nitrif.bakter. a rostlin o amonný iont.Chce to nespěchat a vybrat vhodné rostliny nešetřit při nákupu a správné světlo.Až postupem času po záběhu akvária je dobré přidávat náročnější rostliny,co2,světlo.Ale i u starších nádrží muže dojít k problémum s řasou, dík nějaké změně, přidávání intenzivnějšího světla v létě stačí i akvárium u okna, okyselení vody (méně bakterii), přidávání dusíku v hnojivech.Přerybnění tím spojené překrmení.Léčiva uplné zničení bakterii. Těch spouštěčů je mnoho.

Teraz som ta asi uplne nepochil ...

Nobody napsal:Čpavek v akva,které dobře funguje - není!
- to je pravda (maximalne je nemeratelny)

Nobody napsal: Zelené řasy,fungují na stejném principu jako rostliny-fotosyntéza atd...
- aj toto je pravda

Ahoj, vi nekdo co je to za rasu? Roste na okrajich listu rostlin a na mechu

To je nejhorší článek,který jste četl.Tam jsou"bohužel",většinou,napsané úplné bludy.Čpavek v akva,které dobře funguje - není!Zelené řasy,fungují na stejném principu jako rostliny-fotosyntéza atd...

Tak nějak, ale je to mimo mísu tohoto tématu...

Já jsem to pochopil asi tak že:
aerobní proces- tvorba užitečných baktérií za dodávání kyslíku
anaerobní proces - zahnívající dno -tvorba nežádoucích baktérií

Tak, tak, ne každý je tady zahradník, ekolog, chemik, florověděc nebo něco takového. Já jsem třeba technik a to co psal Martin71 je tak vědecky napsáno, že i kdyby to byly totální nesmysly, tak tomu budu věřit.

Abych se přiznal, tak trochu nerozumím. Nevšiml jsem si, že by tu někdo tvrdil, že je sinice řasa.
Taktéž mi trochu unikají myšlenky ohledně anaerobního a aerobního prostředí. Fungování flóry na bázi fotosyntézy asi každý chápe.
Jestli mohu poprosit - co jsi chtěl tímto příspěvkem říci? Že nic se nemá přehánět a všeho s mírou? Že když jsou uměle podporovány rostliny k rychlému růstu, tak se musí dodávat látky, které jsou rychle odčerpávány? Nebo ještě něco jiného co mi uniklo?
Promiň, ale trochu jsem se v tom ztratil .

Sínice není řasa to jen tak to za prvé. Vždy mě rozesmějí nářky chatařů u nás na přehradě o nárustu síníc v letních měsících (dostatek světla).Po úspěšném vyříkání si problému a řešení se sínicí odejde poté většina těchto chatařů, ekologů, akvaristů, rybářů, milovníků přírody na toaletu nebo si vyprat pouze prádlo do své chaty kde posleze splašky skončí v přehradě a to po dobu 70 let?.Každá kapacita vody má své omezení včetně nádrže (přehrady)stejně i akvária.O to více to samé platí tedy i pro daleko menší objem vody - akvárium, světlo a aerobní bakterie,rovnováha ekosystému.Možná je cesta v podobě nepřekrmování(fosfátu),zbytečné nedodávání hnojiv obsahujících dusičnany, zbytečných preventivních léčiv, dodávání jílu, prostě vytvořením anaerobního prostředí.Nedopustit tedy vyřazení či snížení funkcí užitečných bakterii.A to včetně přehnaného dodávání CO2 u jedné rostliny nebo u páru skomírajících rostlin atd. Co myslíte? Kyslík podporuje aerobní podmínky tedy je v konečném produktu velice užitečným v koloběhu dusiku.Asimilace většiny rostlin v akváriu - převaha nad jiným organismem při dostatku CO2 a světla má za účel jediného efektu velkých přírustků a dostatku okysličení vody známého jako bublinkování rostlin. V takovém bohatém akváriu na rostlinky není ale naopak dostatek dusíku a musí se dodávat uměle. Respektive to vše je možné k uměrné produkci příjmu a výdeje, aby vše fungovalo tak jak má.Pokud toto nefunguje je potřeba případně tento stav nahradit uměle, buď dostatečným prokysličením, nepoužívat obohacené substráty, jíl, rašelinu ve dně prostě zamezit anaerobnímu prostředí a zbytečně nespřesvěcovat akvárium. Naopak je dobré podpořit aerobní proces.Podpořit minerilizaci odpadu.Který se stačí v rozumné míře tvořit (nepřerybnění) a je poté následně spotřebovan.

Zajímavé. Už jsem to dokonce četl a četl jsem i odkazy, které autor uvádí. Tak teď babo raď. To co je tam napsáno, je v přímém rozporu se závěry, ke kterým jsem zde došel.
Schizofreniéééé .

neviem ci to tu uz bolo, podla mna najlogickejsi clanok ohladom rias co som cital
www.rostlinna-akvaria.cz/…

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu