Mořský svět - aneb cestou na setkání akvaristů v Praze - díl třetí

Mořský svět - aneb cestou na setkání akvaristů v Praze - díl třetí

 

Dobrý den, dnes bych Vás chtěl prostřednictvím svých fotek (březen a listopad 2016) seznámit s prostředím a některými obyvateli stálé expozice Mořského světa na pražském Výstavišti v Praze 7 Holešovicích. Do Mořského světa zajdu při cestě na pražské setkání akvaristů 2x až 3x za rok.

Stálá expozice Mořský svět byla založena v roce 2002 a stále se rozrůstá a vylepšuje. V roce 2007 získal Mořský svět Statut zoologické zahrady. Expozice se rozprostírá ve dvou patrech, v horním patře se nachází korálová jeskyně (25m dlouhá s atypickými nádržemi) a Vesmírná laguna (promítání dokumentů a relaxace). V přízemí jsou obří nádrže (největší má 100 000 litrů mořské vody), nádrž, kterou zdobí model majáku (je podle skutečné stavby z roku 1870 na mysu Hatteras v Severní Karolíně v USA), podlahová projekce. Interiér Mořského světa je zdoben jednou z největších ručních nástěnných maleb v Evropě o rozměrech 2700 m², autory jsou Přemysl Šmíd a Miloš Zeithammel.

V Mořském světě se pořádají pravidelné akce jako krmení žraloků (každé úterý od 15hod.), krmení ryb z ruky potápěče (každý čtvrtek od 13:30hod.) nebo noční prohlídky (každý poslední pátek v měsíci od 19hod.) či tématické prohlídky pro školy. Prostory lze také pronajmout na svatby, bankety, prezentace atd.

Ale pojďme se už podívat na některé mořské a sladkovodní živočichy chované v Mořském světě:

Víte, že Afrotetra tygří (Binga tygří) je největší trnobřichá ryba, dorůstá délky 1,5m a hmotnosti 50kg. Je oblíbenou kořistí sportovních rybářů díky své pověsti silné a agresivní ryby.

Bahníci jsou nazýváni "živé zkameněliny", neboť největšího rozvoje dosáhli před 300 000 000 let. Mají nejen žábry, ale i skutečné plíce s příslušným krevním oběhem.

Bichiři stejně jako Bahníci jsou "živé zkameněliny". Dýchají žábrami a k tomu se nadechují na hladině, vzduch stlačují do plynového měchýře a vstřebávají z něj kyslík.

Bichirek kalabarský, pokud jeho tělo zůstane vlhké, dokáže mimo vodu přežít až 8hod.

Bodloci jsou jedny z nejoblíbenějších a nejčastěji chovaných mořských ryb v akváriích. Před ocasní ploutví mají jedové trny, které dokáží bolestivě zranit.

Buble Corál (Turbinatka řasnatá) má v noci měchýřky staženy a korál vypouští silně žahavá vlákna za účelem lovu planktonu.

Čapala pardálí je uznána jako ohrožený druh ve svém prostředí.

Čtverzubec běloskvrnný (Č.ježatý) a černoskvrnný jsou mořské ryby a a patří mezi jedovaté čtverzubce.

Čtverzubec pruhovaný patří mezi sladkovodní čtverzubce, je třeba jej krmit plži, krevetkami s ulitou nebo otevřenými slávkami, aby u nich nedocházelo k přerůstání zubů.

Hladkoun leopardí se dá časem ochočit a pak přijímá potravu z ruky.

Hranobřich Valentinův se při hrozícím nebezpečí dokáže částečně nafouknout.

Humr evropský každoročně svléká svůj krunýř, aby mohl zvětšit svůj objem.

Hvězdice uzlovitá má velké regenerační schopnosti. Z utrženého ramene může v dobrých podmínkách vyrůst nový jedinec, mateřskému jedinci rameno doroste.

Chrochtal prasečí v průběhu dospívání mění své zbarvení.

Ježík hnědý (J. dlouhotrnný) při ohrožení polyká velké množství vody a vztyčí trny na těle.

Ježovka diadémova (J. štětinatá) první dva roky  prochází pěti vývojovými stádii, než se z nich stane dospělý jedinec schopný rozmnožování. Jed z trnu není pro člověka smrtelný.

Kajman hladkočelý se chová kanibalicky, kdy nepohrdne menšími jedinci stejného druhu.

Kanic tečkovaný (K. vysokoploutvý) se v akváriu rychle ochočí a zvykne si přijímat potravu z ruky. Kanici se rodí jako samice a teprve po dosažení určité velikosti se mění v samce.

Klauni dokáží své tělo pokrýt cukernatým hlenem, který vylučuje Sasanka, což mu umožní žít mezi jejími ochrannými rameny v bezpečí před predátory.

Kněžík srpkovitý je díky své žravosti doslova pohromou pro drobné živočichy.

Kněžík velkozubý se v případě nebezpečí zahrabává do písku.

Komorník běloocasý se jako jedna z mála mořských ryb dobře rozmnožuje i v zajetí.

Některé druhy Kostlínů mohou dorůstat až 3metry a patří mezi jedny z největších sladkovodních ryb.

Králíčkovec skvrnitý nevyžaduje vysokou salinitu vody a za přílivu dokonce proniká do ústí řek.

Krevetky se každých cca 6 týdnů ukryjí a svléknou krunýř, k vytvoření nového krunýře je nutné do vody přidávat malé množství jódu. Krevetky čistí rybám kůži od parazitů a zbavují ji různých kožních infekcí.

Murény mají jedovatou krev. U Murén může nastat období "hybernace", které může trvat i několik týdnů, během něhož nepřijímá potravu.

Myloplus červenoploutvý (Piraňa červenoploutvá) je převážně býložravec a konzumuje i řasy. Mají se chovat v hejnu min. 7ks, potom jsou živější a cítí se bezpečněji.

Nožovec skvrnitý je v oblasti původu považován za lahůdku.

Odranec pravý je považován za nejjedovatější rybu na světě.

Ostrorep americký může dorůst délky 90cm a váhy kolem 4kg. Ostrorep je příbuzný pravěkým trilobitům. Klade vajíčka na souši do písku.

Parmička černopruhá jako jedna z mála vodních živočichů konzumuje i černou štětičkovou řasu - rudochu.

Paúhoř elektrický dokáže způsobit výboj silný až 600 V, který by omráčil i koně.

Perutýni jsou jedovatí, poranění jsou bolestivá a špatně se hojí. První pomoc - ponořit poraněnou část těla do horké vody.

Piraňa Nattererova ač je obávaný dravec i ona končí na jídelníčku např. vyder nebo kajmanů.

Plotos proužkatý má v paprscích prsních ploutví a hřbetní ploutve jed.

Pomčík dvoubarevný (P. modrožlutý) má u žáber ostny, kterými se dokáže účinně bránit.

Pruhatec velkošupinný se během dne skrývá, na lov vyplouvá za soumraku, při nočním lovu mu pomáhají jeho velké oči.

Pyskoun třásnoploutvý při hledání potravy bere do tlamky úlomky korálového písku a odhazuje je stranou.

Sapín zelený je nenáročná rybka vhodná i pro začátečníka mořské akvaristiky.

Sapínek Springerův může mírně měnit zbarvení v důsledku stresu a agresivity.

Sasanka skelná není příliš náročná na kvalitu vody, rozmnožuje se vegetativně i pohlavně.

Sekavka nádherná má pod očima malé výstupky, které používá v soubojích a někdy i při lovení potravy. Z nudy dělají "mrtvé" - leží na dně na boku.

Střikoun lapavý proudem vody "sestřeluje" hmyz létající nad hladinou.

Sumýšům pestrým se říká taky "Mořská okurka".

Štětičkovec špičatohlavý (Š. tečkovaný) nemá plovací měchýř.

Tlustoocaska Hallerova používá svůj jedovatý ocas pouze pro ochranu.

Trnonoš japonský ve světelném orgánu ve své čelisti má svítící bakterie Vibria fischeri, tímto světlem si svítí při nočním prohledávání temných koutů útesu, zároveň světelkováním láká přímo do tlamky mořský zooplankton.

Trnucha Leopoldova se dožívá 15 až 20let. Má na ocase jedový trn.

Samci Vřetének jsou vůči sobě agresivní, mezi sebou bojují o přízeň samičky, poražený samec je zpravidla zabit.

Žralok černoploutvý se množí i v zajetí.

Mořský svět pořádá pro své návštěvníky soutěže: Fotosoutěž , Výtvarnou soutěž a Soutěž o drahokam.

Otevřeno mají Po-Pá od 8:30 do 18:00 a So-Ne od 9:00 do 19:00.

Ještě pár čísel z výroční zprávy za rok 2015:  k 31.12.2015 byla rozloha Mořského světa 1000m² , obsahovala 64 akvárií s 265 000 litrů vody a jedno terárium. Chováno bylo celkem 3151 ryb a paryb v celkem 163 druzích, 8 jedinců plazů ve čtyřech druzích, korýšů bylo celkem 335 jedinců v 9 druzích. V expozici je zastoupeno celkem 53 druhů žahavců, ostnokožců je zastoupeno celkem 15 druhů. Za rok 2015 Mořský svět navštívilo celkem 79 409 návštěvníků.

Kdo by chtěl vidět více fotek z mé návštěvy z března a listopadu 2016, pak je najdete na:

https://www.zonerama.com/Pulpy/Album/1447934

a

https://www.zonerama.com/Pulpy/Album/2491574

 

Ještě nutno dodat, že informace jsem čerpal z internetových stránek Mořského světa ( http://www.morsky-svet.cz/homepage.html#logoK ), popisků u nádrží a atlasu ryb na "rybicky.net".

Děkuji za pozornost a těším se na Vás u další fotoreportáže.

Na shledanou

Půlpy