Aktualizace článku

Tento článek vznikal v letech 2013-14. Od té doby se možnosti získání akvarijních mechů značně rozšířily. V současné době se dá sehnat více jak 160 typů mechorostů (mechů a játrovek), ale i jiných, mechům podobných rostlin (řas, drobných kapradin a prvoklíčků kapradin). Není již tedy možné v tomto krátkém článku obsáhnout všechny pěstované druhy. Vytvořil jsem tedy fotografický atlas, který lze stáhnout zde:  https://drive.google.com/drive/folders/10fet6ipl5rhgb5VZ3v7H27plhZcGtrfE?usp=drive_link

Atlas bude průběžně aktualizovaný, je tedy vítána spolupráce. Zvláště ve formě poskytnutí mechorostů pro nafocení. Tímto bych rád poděkoval všem, kteří mi již poskytli své pěstované akvarijní mechy. Bez nich by nebylo možné tento atlas vytvářet.

Když si představíme les, velmi pravděpodobně se nám v této představě objeví i chomáče mechů. Proto jsou mechy neodmyslitelnou součástí akvárií při vytváření přírodního vzhledu nádrží.

Po dlouhá léta se v akváriích běžněji pěstovaly pouze dva mechorosty, Taxiphyllum barbierii (svého času nepřesně nazýván Vesicularia dubyana) a Riccia fluitans, případně Fontinalis antipyretika, kterou si akvaristé nosili z přírody. V posledním desetiletí však i u nás začaly být rostliny podobné mechům oblíbené a vyhledávané. Tomu se také přizpůsobila nabídka obchodníků. V současné době se dá sehnat na 20 typů mechů.

Bohužel se zvětšujícím se zájmem akvaristů i prodejců a ke značné podobnosti těchto rostlin, začínají být problémy s jejich určováním. Tato situace došla až do stavu, že až na pár snadno určitelných druhů jsou téměř všechny druhy pěstovány pod jiným názvem, než čím ve skutečnosti jsou. To by nemusel být až takový problém. V minulosti jsme dlouhá léta pěstovali Vesicularia dubyana a všichni jsme věděli, jak takový mech vypadá. Co na tom, že se jednalo o Taxiphyllum barbierii. Problém nastal tehdy, když se začaly pěstovat oba druhy a s nákupy na internetu. To už si pak nemůžeme být jisti, co vlastně kupujeme. Stejná situace je i u ostatních druhů mechů, kdy se téměř každý prodává pod téměř všemi názvy ostatních pěstovaných druhů. Stejně jako jávský mech, který byl nejprve špatně určen, je pravděpodobné, že se postupně budou přeurčovávat i jiné druhy. To je ovšem na odbornících a my si je můžeme jen rozškatulkovat pod názvy, které se již používají. To mě také vedlo k sepsání tohoto článku, aby si mohl každý udělat obrázek o tom, co vlastně pěstuje.

Taxiphyllum barbierii – jávský mech, loděnka Barbierova

Tím nejdéle pěstovaným a i dnes stále ještě nejčastějším mechem v akváriích je Taxiphyllum barbieri – jávský mech. Ve starší literatuře, ale i v obchodech ho můžete najít pod názvem Vesicularia dubyana. Toto jméno patří spíše jinému druhu mechu, který je dnes také pěstován.

Jávký mech se pozná poměrně snadno. Má úzké buňky a krátké dvojité žebro, zubatý okraj listů, které jsou na lodyze ploše rozprostřené (toto je společné pro všechny pěstované druhy rodu Taxiphyllum). Má typické nepravidelné chudé větvení. Pokud je přirostlý a roste na dobře osvětleném místě, tak se větví mnohem více.

Taxiphyllum sp. ‘Spiky‘ – loděnka sp.

Již poměrně často pěstovaný a vyhledávaný mech. Od jávského mechu se liší svým pravidelným a hustým větvením, kterým se podobá např. Vesicularia dubyana či V. montagnei. V nabídkách obchodníků je ještě Taxipyhllum sp. ‘Peacock‘, který by se měl lišit širšími lístky. (jiný znak jsem podle fotografií nevypozoroval a do rukou se mi ještě žádný takový nedostal).

Taxiphyllum sp. ‘Flame‘ – loděnka sp.

Svým charakterem růstu připomínající plamen svíčky je to velmi dekorativní mech. Tento typ růstu z něj také dělá charakteristický druh, který se dobře poznává.

Leptodictyum riparium – sušinec pobřežní

Druh domácí i v ČR. Nejčastěji ho můžete najít na padlém dřevě v lužních lesích. Sušinec je v akváriích poměrně rozšířený, ale většinou skrytý v jiných meších či špatně určený. Je velmi dekorativní a velmi snadno přirůstá k dekoraci. Má nepravidelně hustě a ploše větvenou lodyhu s úzkými listy s jedním žebrem, které jsou na lodyze ploše postavené. V akváriích také často plodí.

Drepanocladus aduncus – srpatka zahnutá

V ČR domácí druh. Je poměrně častý na vlhkých loukách a v mělkých světlých tůních. Je často pěstován pod jménem Leptodictyum riparium či stringy moss. V přírodě může být jejich odlišení obtížné, ale v akváriích zpravidla nečiní potíže. Od předcházejícího se liší lístky rozestavěnými okolo celé lodyhy. Také se mnohem méně větví a prakticky nepřirůstá k podkladu.

Vesicularia dubyana – měchýřka jávská

Vesicularia stejně jako Taxiphyllum má krátké dvojité žebro. Tyto dva rody se dají pod vodou poměrně snadno poznat podle postavení listů na lodyze, kdy u rodu Taxiphyllum jsou listy postavené spíše ploše a u rodu Vesicularia pravidelně okolo lodyhy. Vesicularia má také spíše široké buňky a hladký okraj listu. Toto se ovšem nedá příliš použít u tohoto druhu, který se od podobných liší pilovitým okrajem a poměrně úzkými buňkami (ale širšími než Taxipyhllum).

Vesicularia montagnei – měchýřka, vánoční mech

Velmi dekorativní druh mechu, který je i u nás dlouho pěstovaný. Vyznačuje se hustým pravidelným větvením připomínajícím placatý smrk. Jeho listy jsou krátké, velkou částí přirostlé k lodyžce, s hladkými kraji a krátkým dvojitým žebrem.

Vesicularia reticulata - měchýřka

Tento velmi častý mech se vyznačuje pravidelně řídce větvenou lodyhou pod vodou rostoucí vzpřímeně. Boční větve se již větví nepravidelně. Vzpřímeným růstem se odlišuje od podobných druhů jako V. dubyana či V. montagnei. K dostání je ještě druh V. sp. ‘Creeping‘, ale mimo způsobu růstu, který je ovšem závislý i od okolních podmínek, se mi nepodařilo zjistit, jak by se tyto dva druhy měli lišit.

Vesicularia ferriei - měchýřka

Tzv. smuteční mech je velice dekorativní svými převislými lodyhami. Tato vlastnost je pod vodou poměrně vzácná a díky ní je nezaměnitelný. Ovšem ne vždy jsou k dispozici dobře vyvinuté lodyhy a tak je často zaměňován za jiné druhy měchýřek, ale i za rod Taxiphyllum. Pod lupou jsou u tohoto druhy patrné široké listy s krátkou nasazenou špičkou.

Fontinalis hypnoides – pramenička chabá

Tento druh lze vzácně nalézt i v našich potocích. Ale se setkáte s příbuzným druhem F. antipyretika. Ten není pro akvária příliš vhodný. Roste o poznání pomaleji a méně se větví. Tyto dva druhy se od sebe liší tvarem listů, kdy F. antipyretika má listy klínovité a dělající tak lodyžku hranatou. Kdežto F. hyponoides má listy na ploše oblé a kolem lodyhy spíše rozestálé. Je to na pěstování nenáročný druh, který sice neochotně přirůstá k podkladu, ale zato dělá bohaté polštáře. Je také mnohem mohutnější než ostatní mechy.

Fissidens fontanus – krondlovka vodní

Krondlovku můžete v přírodě najít ve velkých řekách Čech a vzácně i na Moravě. V přírodě roste na přeplavovaných kamenech v plavebních komorách, ve splavech apod.

Do akvárií je velmi vyhledávaná pro svůj hustý nízký vzrůst. Je velmi náchylná na zařesení Záměna je možná jen s ostatními druhy Fissidens, od kterých se liší dlouhými a úzkými lístky.

Pěstované mechorosty se dají rozdělit na 2 skupiny. První jsou mechy (druhy výše) a tou druhou jsou játrovky (druhy níže)

Chiloscyphus polyanthos – křehutka obecná

Tato játrovka je v ČR velmi hojná. Roste na vlhkých kamenech a kmenech v okolí vody, ale i přímo v potocích. Na pěstování je poměrně náročná, v přírodě sice může růst i v poměrně silně proudící vodě, ale v akváriích nerada přirůstá.

Její stélky jsou relativně málo větvené s listy ploše rozložené. Díky tomu je prozatím nezaměnitelná s ostatními pěstovanými druhy mechorostů.

Riccia rhenana – trhutka rýnská

Tuto velmi oblíbenou, u hladiny vzplývavou játrovku lze nalézt i v naší přírodě, nejčastěji v mělkých světlých tůních a v lužních lesích. Její původ v ČR je poněkud sporný, protože donedávna nebyla rozlišována od příbuzné R. fluitans. Morfologicky se velmi špatně odlišují, ale dalo by se říci, že R. rhenana je mohutnější, pravidelně větvená a větvení je spíše tupé. Kdežto u R. fluitans je větvení nepravidelné a spíše ostré. Ale tyto znaky jsou velice závislé na množství živin ve vodě a světla. Spíše než. R. fluitans se tedy pěstuje R. rhenana. Také je možné, že se pěstuje i nějaký tropický druh jako R. stricta.

Často se z plovoucích trsíků uvolňují stélky, které jsou těžší než vody a klesají ke dnu, kde s trochou péče mohou vytvářet pěkné chomáče. Často je tato forma spíše nežádoucí, protože se snadno zaplétá do ostatních rostlin.

Občas je nabízena forma R. sp. ‘Dwarf‘ (snímek dole uprostřed). K čemu vlastně patří tento název je otázkou. Často se pod tímto názvem nabízí husté trsíky s krátkými lodyhami, ale tento vzhled vzniká při dostatku živin u hladiny na světlém místě. Velké množství fotografií patří neplovoucí formě, ale je i možné, že právě tento název původně patřil k „pravé“ R. fluitans, která je menší než. R. rhenana. V ČR je ještě častá forma R. sp. ‘Slender‘, která se vyznačuje dlouhými, málo větvenými stélkami (snímek vpravo).

Riccardia chamedryfolia – stěkovec vykrajovaný

Další druh vyskytující se i v ČR. Můžete ho velmi vzácně nalézt na kamenech v březích potoků. Ale spíše častěji narazíte na hojnější Riccardia multifida, který je také vhodný pro pěstování pod vodou (liší se pravidelným větvením lodyhy).

Tato játrovka velmi ochotně přirůstá k jakémukoliv druhu kamenu, ale bohužel velmi snadno zařasí.

Monosolenium tenerum – monosolenium křehké

Velmi pěkná játrovka, která občas přirůstá i k dekoraci. Pro akvaristy byl představen v roce 2002 firmou Tropica pod názvem "Pellia" a rychle si získal oblibu. Za dobrých světelných podmínek s dostatkem živin vytváří až 1,5 cm široké lodyhy. Častěji je spíše drobnější. Jeho stélky jsou také velmi křehké a snadno se rozlámou.

V přírodě roste nejčastěji emersně na vlhké půdě na stinných místech, často ve společnosti jiných játrovek např. s Marchantia palmata. V regionech, v kterých roste není tropické klima, spíše mírné nebo subtropické a ani celoročně dostatek vody pro růst.

Je podobná následujícím druhům, od kterých se snadno odliší pomocí žebra, které vede přes celou lodyhu.

V akváriích se kromě mechů a játrovek pěstují i kapradiny. Ty při klíčení ze spory mají poměrně složitý vývoj, který prochází přes játrovkám podobné stádium zvané prokel. Nepatří sice mezi mechorosty, ale pro jeho podobnost játrovkám je zde uvádím. Od plochých játrovek jako je Monosoelnium se dá odlišit např. nepřítomností žebra.

Lomariopsis lineata -

Nesnadno pěstovaný druh kapradiny, kterému se lépe daří v měkčí vědě. Je velice podobný monosoleniu od kterého se liší nepřítomností žebra a také trošku odlišným tvarem konců stélky, kdy Lomariopsis má konce stélky většinou širší než její zbytek.

Microsorum pteropus 'Windelov' – hnědovka křídlatá

Ti, kdo již nějakou dobu mají akvárium, určitě se již setkali s velice rozšířenou a oblíbenou kapradinou Microsorum pteropus. V akváriích se pěstuje v řadě variet, od mohutných rostlin po rostliny s listy jen pár cm velkými, listy mohou být jednoduché až několikrát dělené. Vzácně se ale na kořenech může objevit i její prokel, který je velmi podobný druhu Monosolenium či Lomariopsis. Od Lomariopsis se mimo jiné dá odlišit pomocí rhizomů, kdy Lomariopsis je má šedé a Microsorum hnědé.

Aktualizace článku

Tento článek vznikal v letech 2013-14. Od té doby se možnosti získání akvarijních mechů značně rozšířily. V současné době se dá sehnat více jak 160 typů mechorostů (mechů a játrovek), ale i jiných, mechům podobných rostlin (řas, drobných kapradin a prvoklíčků kapradin). Není již tedy možné v tomto krátkém článku obsáhnout všechny pěstované druhy. Vytvořil jsem tedy fotografický atlas, který lze stáhnout zde:  https://drive.google.com/drive/folders/10fet6ipl5rhgb5VZ3v7H27plhZcGtrfE?usp=drive_link

Atlas bude průběžně aktualizovaný, je tedy vítána spolupráce. Zvláště ve formě poskytnutí mechorostů pro nafocení. Tímto bych rád poděkoval všem, kteří mi již poskytli své pěstované akvarijní mechy. Bez nich by nebylo možné tento atlas vytvářet.