Výhody této metody dávkování CO₂:

• bezkonkurenčně stabilní koncentrace (jediné, co při této metodě ovlivňuje koncentraci CO₂ ve vašem akváriu, je velikost vodní hladiny, velikost použité nádobky/kádinky, a v nepatrné míře i spotřeba CO₂ rostlinami)
• naprosto rovnoměrný obsah plynu ve vodě (na rozdíl od běžných "difuzérů", které vypouštějí do vody jemné bublinky CO₂, které jsou unášeny proudem a teprve cestou se částečně rozpouštějí, v důsledku čehož je v místech s vysokým prouděním vody koncentrace CO₂ vyšší než v místech, kde voda tolik neproudí, je u této metody plyn od samého začátku ve vodě 100% rozpuštěn, takže nezáleží na tom, jestli někde voda proudí rychleji nebo pomaleji => voda na všech místech bude obsahovat totožné množství CO₂)
• naprosto bezpečný provoz (i kdyby z nějakého důvodu začalo do vašeho akvária proudit z tlakové lahve více plynu, výslednou koncentraci CO₂ v akváriu to nijak neovlivní)
• velmi rychlé rozpouštění (při této metodě dosáhne koncentrace CO₂ ve vodě stanovené hladiny do pár desítek minut)

První podmínky se dosáhne tak, že se do kádinky dodá o něco více plynu, než se samovolně rozpustí ve vodě, přičemž přebytečný plyn uniká výlevkou (přepadem) pryč na hladinu.

I když se to nezdá, do plynu v kádince se dostane nejen CO₂ z hadičky, ale i různé další plyny z akvarijní vody (např. kyslík nebo dusík). To způsobí, že se koncentrovaný oxid uhličitý v kádince časem mírně zředí. Vložením hadičky do kádinky zajistíme, že se nový plyn, který je do kádinky přiváděn, beze zbytku rozpustí, takže přepadem uniká pouze "starý" (mírně zředěný) plyn. Kdybychom konec hadičky umístili pod kádinku, bublinky unikající z hadičky do kádinky by se při dopadu na povrch "plynové kapsy" v kádince nemusely dostat do kádinky, ale mohly by po povrchu sklouznout k výlevce (přepadu), odkud by mohly uniknout na vodní hladinu. Přestože tento problém pravděpodobně nastane pouze u velmi malých nádob, je lepší se mu pokusit předejít.

Pokud jde o potřebný průměr kádinky, vypočítáme jej podle následujícího vzorce:

⌀ = 2 * √ ( povrch / 17,7 * koeficient / π )

• povrch = plocha našeho akvária (v mm²) ← viz plocha zvýrazněná modře na obrázku
  • délka a šířka mého akvária (výška zde není důležitá): např. 300 x 250 mm
  • plocha vodní hladiny = 300 * 250 mm = 75 000 mm²
• koeficient
  • pro pokles pH o 1,5 (~60 mg/ℓ CO₂) = 1
  • pro pokles pH o 1,2 (~30 mg/ℓ CO₂) = 0,5
  • pro pokles pH o 0,9 (~15 mg/ℓ CO₂) = 0,25 ← preferovaná hodnota v mých nádržích

Příklad výpočtu:

K zajištění vhodné cirkulace vody postačí standardní akvarijní filtr nebo proudové čerpadlo.

Ačkoli se nejedná o nejestetičtější řešení, jako nejjednodušší způsob připevnění kádinky ke stěně akvária se mi jeví připevnění pomocí dvou stahovacích ZIP pásek opatřených přísavkami [které se používají k uchycení skleněného teploměru]. Možná někdo přijde s lepším řešením.