Rozdíly mezi sušeným a mraženým krmivem

Akvazdar všem,krmim krmenim tetra-vločky,granule,gelové krmení,tabletky atd.Také mraženým krmim,komáří larvy,dafnie,žábronožky,také grindal,mikry,líhnu si i žábronožky solné.Občas nastrouhám do akva hovězí srdce,pokud se mi podaří ho sehnat a koupit.Nevidim v tom žádný rozdil v tom krmení.Myslim,že je třeba to střídat to krmení,je to lepší.At se všem daří a akvazdar.Mira

No to jsem zvědavý na besídku dvou výživářů Petrů. Jestli to teda Petr Novák zvedne...Přečetl jsem si kus práce díky strejdovi Gůglovi...a snad mimo toho, že halančík rýžovištní je dnes medaka japonská to vypadá celé jako zajímavá, velmi zajímavá polemika...
Anotace: Účinnost hluboce zamrazených a opakovaně rozmrazených planktonních organismů není úplně objasněná, často bývá zpochybňována, avšak živinové složení a nutriční účinnost takového krmiva chybí. Cíl práce bylo vyhodnotit nutriční účinnost opakovaně rozmrazených nauplií Artemia salina a změny jejich chemického složení na základě růstu, přežití a výskytu případných deformací v průběhu ontogeneze halančíka rýžovištního Oryzias latipes. Jako kontrolní dieta byla zvolena živá, čerstvě nalíhlá artemie. Jako sledované skupiny byly zvoleny nauplie artemií trvale zamrazených na -14 °C, rozmrazených na + 4 °C a opět zamrazených a rozmrazených na + 25 °C a opět zamrazených artemií. Do pokusu byly nasazeny larvy ryb ve věku jednoho týdne po přechodu na vnější výživu. Před zahájení pokusu bylo ve vzorcích artemie stanoveno její živinové složení, a to až na úrovni mastných kyselin a aminokyselin Po ukončení pokusu bylo zjištěno, že halančík rýžovištní Oryzias latipes krmený živou artemií nejenže lépe rostl, ale měl i lepší přežití oproti ostatním skupinám ryb. Deformace ryb nebyly zjištěny žádné. Nutriční hodnota živé artemie se zdá být nejvyšší, avšak zamrazení na - 14 °C, rozmrazení na 25 °C a opětovné zamrazení na - 4 °C se zdá být vhodnější z hlediska obsahu aminokyselin a úprava trvalým zamrazením na - 14 °C se zdá být vhodnější z hlediska obsahu mastných kyselin. Příčinou je pravděpodobně skutečnost, že úpravou zamrazením se koncentrace některých živin snižuje vyplavením, zatímco u jiných se zvyšuje zahuštěním.

Nevím kde jste přišel na to, že mražením se vyplavuje tak velké množství živin jak uvádíte a docela by mě to i zajímalo. Na toto téma jsem dělal diplomovou práci a moho konstatovat, že mražením se sice nějaké komponenty z krmiva vyplaví, ovšem tento proces není tak markantní, např. u aminokyselin chemické rozbory ukázali vyšší obsah jednotlivých aminokyselin u mražené artemie, než u živé artemie. Mohu zde citovat můj zjištěný závěr: Závěrem lze tedy konstatovat, že z hlediska nutričních hodnot na úrovni aminokyselin a mastných kyselin je nejméně vhodná artemie živá, ovšem z hlediska základních rozborů (tuk, protein, popel) se zdá být jako nejvhodnější. Jako její největší přednost oproti ostatním dietám je její pohyb ve vodním sloupci po nakrmení, čímž je pro ryby dostupnější a atraktivnější. To je asi nejdůležitější faktor zapříčiňující nejlepší růst i přežití u ryb krmených právě touto dietou.

Snižování hodnoty sušených a mražených krmiv bylo důkladně zkoumáno pro výrobu tržních ryb. Při použití sušeného a mrazeného planktonu jako krmiva, které je podáno ke krmení do vody, dojde k velkým ztrátám živin. Volné aminokyseliny se vyplaví do vody nevyužité prakticky všechny, a u ostatních bílkovin dojde ke ztrátám přibližně jedné třetiny. Pokud krmivo leží ve vodě více hodin, ztráty jsou kolem 50%, obdobně ještě větší ztráty jsou ve slané vodě (vliv osmotického tlaku mořské vody, vysávání tekutiny ze tkáně). Obecně poněkud horší výsledky jsou u mrazených krmiv, tam dojde k roztrhání buněk a snadnějšímu vyplavení živin. U suchých krmiv tento proces vyplavení živin trvá déle. Záleží na tom, jak rychle to ryby sežerou. Bližší podrobnosti jsou na webových stránkách FAO, v sekci profesionálních akvakultur.
Již v polovině 70. let minulého století bylo pro omezení ztrát ve vodě zkoušeno a doporučeno použití principu zapouzdřovacích technik.

Nedá.

Krmím převážně mraženým (komáří a pakomáří larvy, koretry, artemia pod.). Dá se mluvit o tom, že mraženým (a živým) krmením lépe hnojím vodu, než umělým (granule, vločky) ?

Já nechávám sušené dafnie před zkrmením nasáknout vodou (cca 15 min.) a ryby se pak můžou utlouct.

Máte někdo zkušenost s krmením sušenými dafniemi? My jsme je koupili na zkoušku a ty naše potvory to nechtěj žrát ... mluvím o čichavcích (zlatí a modří) a ramirezkách.

V odchovném bez substrátu dna s mladými skalárkami neměly šanci ani dvě minuty, natož několik let
Jinak ve společenských nádržích používám převážně rovněž mražené, lyofilizované a hotové (občas jim dopřeji živé patentky či koretry pro zpestření).

No s tym rozmrazovanim a zamrazovanym je to pravda! No ale az tak hrozne nesmrdia! Ja som zatial este z potravy nic nemal(chvala bohu) a bufam, ze sa tomu vyhnem! Ale mojim rybkam chuti a maju z neho zatial len uzitok, dufam, ze to tak aj ostane!A musim pochvalit aj polsku firmu ktora ich bali, ze su ciste(nie su v nich napr kamienky a pod...), maju malo vody, ale celkovo od nich beriem vsetku mrazenu potravu a som zo vsetkym spokojny!

Z nítěnkami jsem skončil už dávno. Lednička jim byla zakázaná, nádobka na WC zklamala (musel by být větší provoz) vyndal jsem často jen červené bláto. Kapající vodovod byl nejlepší. Odpor ostatních členů rodiny byl ale příliš velký. Ztráty na rybí osádce se také přičítaly na vrub nítěnkám. Až do poslední kompletní výměny dna jsem je měl ale ve dně. Ani hladové ryby je nedokázaly zlikvidovat a nepomohlo ani odsávání dna. Žili si v akva i několik let po tom co jsem s nimi přestal krmit.
Dnes krmím výhradně mraženým krmením ale nítěnky mezi ním určitě nejsou.

Občas používám živé nitěnky taky, uchovávám je v lednici a mohu Tě ujistit, že pokud by smrděly jako žumpa letěly y ven (i se mnou ).
Tento zápach je způsoben rozkladem (ať již použitým nekvalitním vstupem při zamražení či špatným skladováním, kdy dojde k rozmražení a opětovnému zamražení) - takové krmivo bych nedoporučil a svým rybkám bych nepodával.
Pokud již chceš použít jako krmivo nitěnky, jsou živé a řádně pročištěné rozhodně lepší než mražené...
Tobě i Tvým rybkám taky přeji hodně zdraví a mnoho štěstí v novém roce .

Smrdia ako zumpa, lebo zivu v bahne! Skusal som krmit dorast l krmivom a mrazenim (nehovorim len o tubifexoch ale aj o patentke,koretre,artemii,dafnii) a mrazene primali ovela lepsie ako l krmiva.U mna je zaklad mrazene.Suche, l krmiva len doplnkove.Po mrazenom my rybk lepsie rastu, su viac vyfarbene, lepsie sa plnia samice a pri zrany su viac aktivne ako pri spominanych l krmivach.Zasene chcem povedat, ze l krmiva su zle, alebo nieco take(sice su plnohodnotne, ale u mna na druhom mieste!) Inak prajem STASTNY NOVY ROK 2009!

moje ryby se jich téměř nedotkly.

Ok já jen obecně. Mražené nepoužívám. Ani nevím jestli se dělají někdo si je plete s patentkou.

Moje reakce byly na příspěvek Mato00 - řeč byla o mražených nitěnkách.

Výživnou hodnotu budou mít asi dobrou,ale živé jsou prostě živé. Taky ne všechny ryby budou l.nit. přijímat. Žívé mám v lednici i měsíc a nemyslím si, že by smrděly jak žumpa.

Já bych dal přednost těm lyofilizovaným . Zkusil ses Martine zamyslet nad tím, proč "smrdí jako žumpa"? Lyofilizovanými nitěnkami můžeš ty mražené nahradit 100%.

Naše rybky ty lyofilizované milujou,můžou se po nich utlouct.Dávám je tak 3x týdně,ale předem tu kostičku namočim v převařené vodě,co zbyde v konvici na kafe.Myslim si,že tak se jim to líp baští,vám by taky asi sušené moc nejelo..

Je sice pravda, ze sa obsahuju mnoho zivim, ale isto nemozu na 100% nahradit zive!Ja by som radsej volil mrazene (sice smrdia ako zumpa), ale rybky po nich krasne rastu a plnia sa!

Moje rybičky tubifex všechny žerou a beťákovi po něm začaly dorůstat ploutvičky.

Nahradí, lyofilizace je nejšetrnější způsob konzervace - zachová drtivou většinu živin.

já bych řekl že dobrou jsou vysušené mrazem.

Jakou výživnou hodnotu mají lyofilizované nitěnky tubifex, nahradí živé nitěnky? Živými se bojím krmit kvůli nákaze.

spíš by mě zajímalo co maj rádi?nítěnky doma mam...mají rádi artemie, bílý komáří larvy nebo co?rád bych to věděl konkrétně a taky bych věděl jak se dává mražené krmení?to jim nastrouham přes struhadlo?

já mám živorodky a skaláry.dávám jim sušený maso,sušený brambory,mražený mix a mražený ráčky.uvažuju že přidám granule a tablety.Myslíte někdo ,že to stačí?

mam paví očka a neonky a přijde mi že ty s tim problém nemají

Záleží, jaké ryby máš.

Třeba halančíci se mi na lyofilizované nitěnky mohou vážně vykašlat, jediné rybky, které je žerou, jsou ancíci. Ty ryby jsou očividně raději o hladu než do sebe tohle cpát. Ani po 2denní hladovce to nepřijmuly.

no moje rybky se sušenýma nítěnkama problém nemají...normálně se o ně perou....takže nítěnky sušený a ostatní krmení mražený?

troufám si tvrdit že lyofilizací se vitaminy neztrácí

Mražené nítěnky se prodávají, ale po rozmražení z nich je většino červená nevábná kaše, která se nedá zkrmovat.

Nitěnky se nemají zamrazovat, takže konzumace buď živých nitěnek (nasekat na menší kousky, hrozí riziko protrhnutí střev), nebo konzumace suchých; lyofilizovaných (ty ale většinou ryby nerady přijímají). Jinak mražené (patentky, koretry, černé komáří larvy, dafnie, artemie) si uchovávají všechny výživné hodnoty, kdežto suché (nebo lyofilizované) krmivo, je ztrácí, a tím se snižuje i jeho výživnost.
Já krmím jednou denně mraženým (půl kostky koreter, půl kostky patentek), a s tím si vystačí obě akvárka. Poté dám večer ještě tabletku pro rybky na dně, ať mají doplněk zelené stravy. Když nekrmím mrazeným, dám jim živé buchanky. Suché, kromě tabletek, granulek, micro baby, neupředňostňuji.

Teda či je v tom rozdiel po nejakej výživovej alebo akej stránke to netuším. Jedno ale viem. Moje ryby súšené(liofilizované) nitenky, dafnie, ... nechceli moc konzumovať. Uprednostňujem mrazené krmivo a 1 x týždenne ho obohatím vitamínmi Sera Fishtamin.

Chci se zeptat jestli je nějakej rozdíl mezi sušenym a mraženym krmením pro rybky? např. jestli jsou nítěnky lepší mražený nebo sušený...jaký s tim máte zkušenosti vy?