Články » Kterak jsem odchovala pancéřníčky napské 
Kterak jsem odchovala pancéřníčky napské
V úvodu bych ráda upozornila, že to není návod „jak na to“, ale pouze má zkušenost a zjištění, že i tento způsob může fungovat. Předesílám, že jsem nikdy jikrnáče neodchovala. Spíš jsem měla štěstí ve svém konání a určitě se o této formě odchovu nedá uvažovat jako o běžné. Důležité je s důsledností a pečlivostí tomu věnovat hodně času, a to každý den.
V neděli, 22. prosince 2019, jsem prováděla běžnou údržbu a jako vždy jsem vypnula topítko. Když jsem skončila, tak jsem topítko zapomněla zprovoznit. Zjistila jsem to po dvou dnech, když jsem ráno krmila ryby - voda byla studená. U jednoho echinodoru jsem si všimla, že jeho list vypadal jinak, než obvykle. Byl celý posetý nevýraznými puntíky, hustě jeden vedle druhého. Nejprve jsem si myslela, že špatně vidím, ale když jsem list otočila a podívala se na jeho rub, k mému překvapení tam byly přilepené jikry. Obvykle, když náhodou natrefím na pár jiker (už se mi to ale dlouho nestalo), nechávám je jejich osudu. Tentokrát jich byl plný celý list. Po krátké úvaze jsem si řekla, že jim dám šanci. Sice jsem s odchovem neměla žádné zkušenosti, když se ale rybky snažily v takové míře a pečlivě list oblepily, nechtěla jsem jikry nechat osazenstvu akvária jako zpestření stravy. V akváriu, kromě pancéřníčků napských, jsem v té době měla ještě otíky a pygmeje, kteří připadali v úvahu. Nakonec jsem usoudila, že se vytřeli právě pancéřníčci napští, neboť na pygmeje jikry byly moc velké. Od otíků, za ty roky, co je chovám, jsem žádný výtěr nepozorovala, navíc při porovnání s nimi se mi velikost jiker také nezdála.
Co teď s tím, vrtalo mi hlavou. Další akvárium nemám a zřejmě mít ani nebudu, tak jsem list s jikrami přemístila do průhledného pětilitrového kyblíku s odebranou vodou z akvária (bez vzduchování a filtru) a přidala hromadu běžného akvarijního plevelu, převážně růžkatec, jenž vyplňoval většinu jeho objemu. Ani jedna jikra se nezkazila, což považuju za velký úspěch. V sobotu, 28. prosince, se většina potěru vykulila, prozatím zbylo jen osm jiker. V neděli už byla všechna mimča na světě. O několik dní později jsem přidala levatky a okružáky. U pancéřníků je docela náročné rozpoznat, kdy se rozplavou, neboť aktivní jsou minimálně. Stále leží na dně, jen občas se zajímají o potravu.
Odchov bez filtru a vzduchování? Sázela jsem na častou údržbu a plný kyblík rostlin. Ze začátku jsem ve všední den odkalovala a měnila třetinu vody třikrát – ráno, po příchodu z práce a než jsem šla spát. O víkendu navíc ještě po obědě. Když potěr začal přijímat potravu, zvýšila jsem objem měněné vody na polovinu. Krmila jsem dvakrát denně vařeným žloutkem + nadrobenými vločkami běžného krmiva (Sera a Tetramin) + granulemi s řasou pro ryby dna (SAK) a granulátem (SAK). Vše jsem rozpustila v nepatrné trošce vody a stříkačkou vpravila na dno. I přes mou snahu se mi nepodařilo všechen potěr rozkrmit. Ten, co zůstal ve stavu po vykulení, postupně umíral. Potěr byl různě velký, takže jsem počítala i s tím, že ta slabší mrňata nepřežijí. V tu chvíli jsem si přála, aby můj experiment byl úspěšný alespoň z části.
Poprvé jsem potěr počítala 3. ledna 2020. Z kyblíku jsem odebrala rostliny, vícekrát jsem rybky vyfotila a pomocí dvou nejkvalitnějších fotek sčítala. Skončila jsem u čísla 120.
Foceno přes kyblík 5. ledna.
Další počítání proběhlo 8. ledna, bylo jich méně – cca 110.
9. ledna jsem přišla z práce a na dně nebylo ani jedno mimino. Trošku se o mě pokoušely mdloby. Malinko jsem rozhýbala rostliny – ty mršky byly v nich zalezlé. Přičítám to tomu, že jsem je zapomněla na kuchyňské lince, kde jsem prováděla údržbu. Zřejmě jim bylo zima, tak se snažily dostat blíž k hladině, kde je voda nepatrně teplejší. Jinak jsem měla kyblík s nimi postavený na topení u okna – tím jsem jim lehounce přitápěla. Druhý den opět všechny ležely na dně. Snažila jsem se i fotit, ale žádný zázrak to nebyl. Přes plastový kyblík se fotky nedaly použít, shora se vcelku povedly.
19. ledna - ve třech týdnech pancéřníčci začínali vypadat jako ryby. Tentokrát jsem je nepočítala, ale bylo znát, že jich je o dost méně. Úmrtnost tu byla. Nejdříve umřeli ti drobci, co se nerozežrali. Mezi potěrem byly vidět velké velikostní rozdíly – ten největší měl napapaná bříška a bylo vidět, že prospívá a jejich aktivita rostla. Ten, co byl s přírůstky hodně pozadu, začínal odpadat. Prostě přírodní výběr. Škoda jich.
Potěr se fotil špatně, proto jsem odlovila tři větší prťata a dala je do malé plastové mističky, takže neměla kam utéct. Ale i tak focení bylo dost náročné, protože v misce plavala stále dokola, jak byla vystresovaná.
25. ledna proběhlo další sčítání. Dle očekávání počty opět klesly, na 96. Díky zdárnému růstu se mi počítalo daleko lépe. Dvě nedochůdčata na tom byla hodně špatně, ale několik dalších, docela malých mimin zatím vypadlo celkem dobře. Spíš jsem se ale přikláněla k tomu, že také odplavou do rybího ráje.
15. února jsem opět drobotinu fotila, počítala a stěhovala z pětilitrového kyblíku do cca desetilitrového plastboxu. Strávila jsem s tím skoro celé dopoledne – rostliny jsem z kyblíku přendala do plastboxu, v kyblíku sem pořádně odkalila (aby při focení nebyl na dně zbytek krmiva a výkalů z předchozího dne), vyfotila (neboť na fotkách malého kyblíku se mimča lépe počítají). Nakonec jsem se dostala se k číslu 82. Následovalo odlovení několika miminek do plastové mističky. Bylo to celkem náročné – abych jim neublížila a abych je vůbec ulovila. Odrostlý potěr je nadmíru aktivní a rychlý - jak zjistí, že je loven, tak je téměř nechytitelný. A zase focení. Dostat jej na stranu misky, kde jsem číhala s foťákem, byl opět nadlidský výkon. Když jsem si po focení protáhla zdřevnatělé tělo, přestěhovala jsem prcky do nového obydlí, včetně několika stovek šneků, šnečků, šnečíčků a šnečíčíčků, s heslem ani jeden šnek nazmar.
8. března - mimča pěkně rostla a vybarvovala se. Stále jsem krmila rozmočenou směskou krmení - granulemi s řasou, najemno rozdrobeným Tetraminem (nejlépe se drolí), granulátem a vaječným žloutkem, občas i Serou (ale je jemná a drolí se špatně) – to vše stříkačkou až na dno. Přibližně před třemi týdny jsem jim začala dávat i grindal, když jsem uznala, že mimča dorostla do dostatečné velikosti. Grindal se úspěšně zařadil do jídelníčku.
Očekávala jsem, že rybky ještě popadají, ale s překvapením jsem jich napočítala stejně jako posledně. Počítala jsem ze dvou fotek, na jedné 82, na druhé 83. A měla jsem velikou radost – po třech týdnech se počet potěru nezměnil. Údržbu jsem omezila na 2x denně – odkalení a výměnu poloviny vody. O víkendech, když jsme byli na chatě, krmení a údržbu zvládali pouze v sobotu ráno a pak až v neděli večer. Trochu jsem se bála, aby jim nepřitížila víkendová absence krmiva, ale i to dopadlo dobře.
Přibližně po měsíci, tedy začátkem dubna, jsem stěhovala polovinu mých odchovanců do Rybníčku pro modrásky. Nejdříve jsem je dva dny pomalu zvykala na vodu z akvária - v tomto ohledu se vyplatí nic neuspěchat. Následně jsem dvě dvacetihlavá hejna s měsíčním odstupem přelovila. Vím, že by jich stačilo jen dvacet, ale neměla jsem to srdce je dát pryč. Ta změna rybkám neskutečně prospěla. Při stěhování nebyly úplně vybarvené – měly pouze pruh středem těla, nad i pod pruhem a na hřbetní ploutvičce trochu pigmentu, takže by se daly zaměnit za pygmeje. Ale jejich ocasní ploutvička je oproti pygmejům o dost větší, což je takové vodítko, jak je rozeznat. Také v tu dobu dorostly do velikosti dospělých pygmejů, takže i to pomohlo v odhalení jejich původu. V akváriu během prvního týdne ztmavly a po dvou týdnech už na jejich tělíčkách byla dobře patrná kresba pancéřníčků napských. Po měsíci už byly všechny téměř plně vybarvené, jen jedincům menšího vzrůstu to trvalo trošku déle.
Poslední počítání proběhlo při přestěhování 12. května, proto jsem zbylé rybky mohla spočítat, aniž bych využila fotek. Od posledního počítání se jejich stav nezměnil – v této fázi jsem si ověřila, že předchozí sčítání bylo správné a nic se naštěstí nezměnilo – došla jsem ke konečnému číslu 83. Od 15. února žádný drobek neumřel, pro mě to byla i veliká radost – v podmínkách, které jsem jim byla schopna vytvořit, se mi podařilo odchovat 2/3 vykuleného potěru.
Vzhledem k tomu, že jsem prcky stěhovala na dvě etapy, měla jsem možnost porovnat, jak v akváriu prospívají ti, kteří se přestěhovali jako první. Skoro bych to nazvala jako neuvěřitelné. Tak obrovský rozdíl jsem nečekala. Rybky z první etapy byly za ten měsíc o polovinu větší, než čekatelé na stěhování. Vzhledem to byly kopie dospělých, pouze několikanásobně menších rozměrů a na hlavičce zatím bez kresby, kterou tam dospělí mají. Rybky z druhé etapy byly stále nedobarvené s jedním středovým pruhem a slabým pigmentem okolo pruhu a na hřbetní ploutvičce. To podle mě hodně závisí na tom, jak je potěr odchováván – jestli v holém chovném akváriu, nebo v běžně zařízeném akváriu. Na vybarvení nepomohlo ani to, že kyblík, později i plastbox byly plné rostlin. Zřejmě potěru vadilo holé dno, jsem o tom přesvědčená. A co jsem moc neočekávala? Jejich rychlé přivyknutí na nové prostředí a sžití s dajánkami. Celkem mě příjemně překvapilo, že rybky ve velkém akváriu od prvopočátku neprojevily žádný stres a ihned začaly rejdit po dně, jako by tam byly od narození.
Závěrečné focení proběhlo 10. září. Na fotkách je patrné, že v devíti měsících jsou mláďata velká z poloviny jako dospělé ryby. Samečci jsou sytě vybarvení a štíhlí (z většiny menší), samičky mají zatím kresbu spíš tmavě šedou a jsou na rozdíl od samečků pěkně zakulacené. Také na hlavičce se jim ještě nedotvořila kresba jako dospělým. Hlavičky mají šedé, ale u některých dorostenců je již patrné, že z šedého základu začíná nepatrně kresba vystupovat.
1. fotka: dospělá samička
2. fotka: dospělá samička a sameček, vpravo hlava mláděte (u dospělých je dobře patrná kresba na hlavičce, mládě má hlavičku šedivou)
3. fotka: na dně vlevo a vpravo dvě dospělé samičky, ostatní jsou mláďata
4. fotka: mladý sameček
5. fotka: mladá samička
6. fotka: mladá samička
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 37x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 20.09.2020 • Upraveno: 20.09.2020 • Přečteno: 485x
Schválili: afc1886 20.09.20 • ctibum 20.09.20 • vaclav 20.09.20 • romant 20.09.20
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Ryby
| 01.02.2013 | | Pancierniček Panda - odchov | 149x |
| 14.09.2012 | | Betta bojovnice | 438x |
| 24.01.2016 | | Stádia vývoje jiker karase zlatého - foto | 306x |
| 21.02.2023 | | Čichavec zlatý - zázračná příroda. | 7x |
| 08.08.2013 | | Akara modrá - od naloženia ikier po 1. týždeň života | 405x |
| 05.04.2008 | | Krmení | 36221x |
| 20.05.2008 | | Krunýřovci rodu Peckoltia | 5207x |
| 08.02.2014 | | Krmení ryb v zahradním jezírku! | 348x |
| 07.11.2010 | | Skalár amazonský - Pterophyllum scalare | 6303x |
| 21.07.2016 | | Pár postřehů (neboli dva) z chovu skalárů | 1227x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele