Chlazení akvária

Tak u tebe to bude lepsi navrtat rovnou do lednice a nebo fakt ta klima

No jo...my jsme měli maso v krámě, takže místa doma bylo dost...

Tak levnejsi by to bylo.A dalo by se to vymakat.Jak jsem udelal ten obrazek tak misto toho radiatoru dat kybl do nej spiralu z hadice a tu petku tou hadicou omotat v tom kyblu bude samozrejme voda a jeste by mol bejt zavrenej deklem a nekde skovanej ve skrini pod akva.At to neni hozeny v akvarku.Zkusenost s kolikama na okurce dotazy navstevy proc tam je kolik a jestli me tam nespadl a nebo deti a jejich nadseni pro kolik misto rybek

při třech větších aqwích, jednom malým a pak několika vytíračkách ( Třípokoják ) nevím kam bych dal přes léto maso . Do garsóniéry se mi spešn mrazák nevejde a za další, ta klimoška udělá fajn i Tobě

A nebyla by ještě levnější ta moje oblíbená flaška s vodou z mrazáku? Měli jsme v bytě v létě 35 stupňů....Jednu jsem dával ráno, druhou odpoledne a stačilo to...

Me take chemie nijak neoslovila.Ale ty chladice se daly sehnat i hlinikove.Tak jestli by nam nekdomohl dat prednasku jak to je s hlinikem?Jinak tady odkaz podle kteryho jsem si delal svuj pc.http://wroom.wz.cz/projekty/02_tommy/vch_projekt_02.html

A nebylo by jednoduší a nejlevnější, pokud má někdo v jedné místnosti více aqwa u více stěn - tedy ne pohromadě, koupit menší klimošku do místnosti? - ceny jsem ještě nezjišťoval

právě proto dávám zapravdu "hr" , že nezáleží jen na mědi, ale i hodnotách vody ( hr uvádí na Ph ). Zkoušel jsem to proto, že jsem někde četl, že zatímco šnekům stačí jen stopové množství a krátkodobé působení, ryby reagují až na dlouhodobé působení mědi, tak by jim to nemělo uškodit. Takže aspoň z těch elektrod, které jsem použil, se opravdu neuvolňuje při neutrálním Ph smrtelné množství Cu nebo tedy CuOH2.(už jsem psal, že chemie mi moc neříká)

Presne tak.Jen to udrzuje a nechladi tak za tejden by to schladilo litr vody (s nadsazkou).A zase tu mame muj pc peltier jsem taky zkousel ale energeticka narocnost je strasna chlazeni neni buh vi co na pc to tak tak stacilo.A jeste musis odvadet teplo z toho peltieru.

Ono je tedy podle učebnic otázka, jaká to byla měď - kvůli šnekům jsem zkoušel dát do aqwa měděnou elektrodu, kterou používám v práci na projiskřování startovaček do kalené oceli a tvrdokovu.
Ono totiž opravdu záleží na tom, o jakou měď se jedná, či jaké jsou to sloučeniny a pak na parametrech vody. Tím je ovlivňováno její uvolňování do vody a potažmo její vstřebávání živými organizmy. O toxicitě se není třeba přít, ta je vědecky prokázaná, ovšem ta míra (množství) je daná výše zmíněnými vlivy.

"způsob chlazení: termoelektrický"
to si mozes kupit peltier....
Tak ako to chces? ten box neuchladi skoro nic.On chladi len preto ze je dobre tepelne izolovany.A ten peltier staci tak na chladenie par plechoviek piva.Ale viacmenej je ten box na udrziavanie uz schladenych veci.Schladenie takeho objemu "teplych" veci bude trvat peltierom strasne dlho resp.spotrebuje sa vela energie.Darmo kompresor je kompresor.

Já mám zase v hlavě pořád něco takového prenosne-lednice.heureka.cz/… Navrtat dva otvory, vést tím hadici /co se vejde/, ve které bude proudit voda z akva + termostat..
Dle mě funkční.. Ale praxe není.. Nezkoušel to už někdo náhodou?

Tak omlouvam se ze jsem rozviril diskuzi med.Ale je to docela zajimave.Vzhledem k tomu ze jsem tim chladil pc tak jsem to nejak neresil.Jen jsem pozoroval chemickou reakci v okruhu kdyz byla kombinace hliniku a medi pote jsem presel kompletne na med.Pote zadne usazeniny ani nejake zakalovani chladici vody.Zajimalo by me jak je to s tim uvolnovanim do vody a pri jake kyselosti.Nekdo tu psal ze prez radiator ochladim vodu jen na okolni teplotu, ale po pridani vetraku nebo vlozeni radiatoru do pruvanu nebo chladny je to samozrejme jine.Jinak prvni pokusi probihaly s chladici do skody 120.Muzu rict ze teplota procesoru s normalnim chladicem s vetrackem byla nejakych 60°-80° a s vodnim chlazenim byla stabilne 30°-40°.Takze pokles teploty dosti vyditelny.Cily kdyz pominu uvolnovani medi tak by to chlazeni melo bejt dost uciny.

V pořádku .Zkušenost je zkušenost.

Máš recht

Nerad se Vám do toho chlapci pletu, ke všemu když chemii moc nerozumím, ale kvůli šnekům jsem zkoušel dát do aqwa měděnou elektrodu, kterou používám v práci na projiskřování startovaček do kalené oceli a tvrdokovu. Chtěl jsem ji použít jen krátkodobě nakonec vydržela v aqwa 6 týdnů na stavu šneků se žádná změna nepromítla a ani zvýšený výskyt prázdných ulit, které bych odstraňoval. Takže se spíš přikláním k "hr" a "T" s pozdravem Půlpy

Ale chlapíci, tak jsme se pokochali mědí a teď se zas vrátíme k chlazení, což?

V tom případě se kaju a příště se určitě polepším.

A každý s průměrnou inteligencí musí vědět, že doslovné citace mají být opatřeny údaji o původním autorovi té citace.

Každý,s průměrnou inteligencí musí vědět,že za Svá tato tvrzení nemůže vydávat nikdo.Jsou to poznatky,které objevily chytré hlavy dávno před tím,než my jsme věděli,že nějaká Cu vůbec existuje

Abych Ti vyvrátil to,co tady vydáváš za pravdu. A nebylo to pro LAIJCKOU veřejnost,ale pro odborníka,jako jsi Ty!!!

Když už všechny své výroky cituješ z webu, tak uveď alespoň odkaz. Všechny tvé odpovědi jsou přesně zkopírované z jiných zdrojů, tak to nevydávej za své.

Měď (podobně jako zinek) patří mezi prvky s významným vlivem na živý organizmus,
vyskytuje se v řadě enzymatických cyklů nezbytných pro správnou funkci životních pochodů
a její přítomnost v potravě ovlivňuje zdravotní stav organizmu. Tyto enzymy například
ovlivňují metabolizmus sacharidů v organizmu, ovlivňují vytváření kostní hmoty a
krvetvorbu, ovlivňují i fungování nervového systému. Na nižší organismy však působí jako
silný jed.
Kromě toho je měď centrálním kovem organokovové sloučeniny hemocyaninu, který u
měkkýšů a některých členovců (např. krabů) funguje jako přenašeč kyslíku – analogie k
hemoglobinu u teplokrevných živočichů.

Až o tom budeš vědět víc,tak si podiskutujeme.

Ve vlhkém prostředí působením kyslíku, oxidu uhličitého a
vzdušné vlhkosti,se Cu pokrývá tenkou vrstvičkou, která se nazývá měděnka (CuCO3 . Cu(OH)2).
Měď má výrazné komplexační schopnosti, takže formy jejího výskytu ve vodách mohou být
velmi rozmanité v závislosti na jejich složení. Z rozpuštěných forem výskytu jsou kromě
volného iontu Cu2+ časté hydroxokomplexy a uhličitanové komplexy. Velmi stabilní
komplexy tvoří měď s organickými látkami, např. huminovými kyselinami

A to máš potvrzeno jen tím,že Ti to někdo řekl?Dám Ti Radu.Kup si třeba Sera Test Cu (měď).Vem si nádobu,dej do ní vodu,ne destilovanou,ale běžnou vodovodní,změř obsah Cu a zapiš si výsledek.Pak umísti do nádoby např.měděny drát,nebo desku,záleží na Tobě a nechej jí tam,třeba týden.Pak si znovu změř hodnoty obsahu Cu ve vodě a výsledky porovnej.Pak budeš mít hmatatelný důkaz,a ne Jedna paní povídala.

že by ta voda oxidovala? A s tím ph je to taky hloupost.Pošli odkaz na důkaz.

Znám lidi,kteří vyhubili nechtěně bezobratlé i korýše použitím vody z průtokového ohřívače

hr napsal: Pod skly , nebo kryty se také shlukuje vydýchaný kysličník uhličitý který je právě unikajícími bublinam,i nad hladinu vytlačován a nahrazován čerstvým kyslíkem, tak aby k této chemické reakci mezi hladinou a kyslíkem mohlo teprve docházet. Takže kolego,to co popisuješ není reakce chemická,nýbrž fyzikální,takže říkáš nesmysly.A taky bych rád věděl,jaký je rozdíl mezi čerstvým a nečerstvým kyslíkem?

Měděné trubky používané v technických zařízeních budov (TZB) musejí být vyrobeny podle ČSN EN 1057. Jsou vyrobeny z mědi o vysoké čistotě a jejich složení musí odpovídat těmto požadavkům:
Cu + Ag min. 99,90 a dále 0,015 % ≤ P ≤ 0,040 %. Tato třída mědi se značí buď Cu-DHP, nebo CW024A. Vyznačuje se zvýšenou odolností proti korozi.

Při kontaktu mědi a vody vzniká Hydroxid mědnatý CuOh2.A ten se uvolní do vody a způsobuje popsané účinky na tvory citlivé na přitomnost mědi.Takže se neuvolnuje čistá měd,nýbrž tento hydroxid.

Zajímavé. Proč se jako jeden z prostředků hubení šneků v akváriu dává měděná destička, nebo odizolovaný drát? Já to tedy nezkoušel, ani zkoušet nebudu, ale zřejmě se cosi do akvária uvolní, byť ve stopovém množství...

Přesně jak jsi napsal,čím menší bublinky,tím větší plocha pro kontakt plynu s kapalinou,tzn.lepší rozpuštění plynu do kapaliny.

bejt to na aprila, docela bych se bavil..... ale tedka me jima docela hruza....

Přesně tohle v poměru velká - malá bublinka jsem si myslel..

vymena plynu probiha tim ucineji cim je vetsi stycna plocha voda/plyn, proto mensi bublinky majici dohromady vetsi povrch nez nekolik velkych, ucineji rozpousty plyn.... at se jedna o vzduch nebo co2....
navic mensi bublinky pomaleji stoupaji k hladine, tudiz se prodluzuje i doba nez/pokud se dostane k hladine....

krasne tento jev mohu pozorovat ve svem akvariu, kdy mam cigaretov filtr a nad nim zvon, casem se stane ze difuzor zacne produkovat vetsi bubliny a nasledne je v kratke dobe zvon plny, u malych bublinek se plni velice pomalu....

Takze bych se odvazil rici, pane kolego hr, ze nemate tak uplne pravdu!

Ahoj, kolego z Olomouce.
Uf, myslel jsem že se nedočtu konce..
Osobně teda nevzduchuju, pač není potřeba. Ale kdybych vzduchoval, tím že mám uzavřený kryt nad akváriem, svůj smysl a účinek by to mělo. Jestli jsem to správně pochopil.
Nejsem chemik a chemii nerozumím, ale měl jsem za to, asi tak jako většina lidí, že se z bublinek kyslík uvolňuje přímo do vody..
Kdybych měl akvárium otevřené, byla by potřeba vzduchovat, např. z důvodu přerybnění, bylo by samotné vzduchování zbytečné. Protože by kyslík, uvolněný z "prasklých" bublinek na hladině utekl do prostoru? Jak teda potom takovéto akvárium prokysličovat, když kamínek nepomůže? Dostatečným vířením hladiny? A pokud v takovémto akváriu bude spousta plovoucích rostlin?

hr napsal: stará dokola opakovaná nepravda, která se svím neustálým opakováním vryla do paměti většiny akvaristů a ti ji donekonečna šíří, stejně jako například že bublinky ze vzduchovací kostky okysličují vodu.

Tomu nerozumím. Znamená to, že když budu do akviša vzduchovat přes vzduchovací kamínek, kdy bublinky kyslíku stoupají k hladině, se žádný kyslík do vody neuvolní?? Nějaká kravina, ne?

Dnes som kupoval Arctic Cooling F8 Pro TC
TC seria je priamo z tep.senzorom - teda odpada vyroba regulacie otacok.Podla grafu regulacie je to idealne na chladenie osvetlenia(trubic)
Ja som kupoval F8 ale jesto aj F9 aj F12.

ach so, to jsem neřešil

Za pár korun možná, pokud chceš otrávit ryby a šneky... O pár řádek níže se to tu řešilo... Měď je pro vodní organizmy jedovatá.

pro vás kutily, možná by to i chladilo za pár korun
aukro.cz/…

koukám, že nejspíš asi bude mít pravdu kolega z práce, který nemá s aqwa žádnou praksy , že pokud je v místnosti více aqwa - koupit do místnosti klimošku a nechladit aqwa

Ja mam dekl, ale uz zacinam vetrat. Akva je zatim bez ryb v zabehu, tak testuji, co si lze dovolit - bez topeni relativne stabilne 25-27 stupnu, i pri kvetnovych teplotnich excesech kolem tricitek. Az budou teploty vysoke dlouhodobe, nejspis do toho budu muset zafunet A az bude nejhur, budem muset sezrat prase z mrazaku, abych mel kde ledovat petky

Ja mam v podstate "otvorene" akva.A do 100L akva dolievam cca 5-6 litrov za tyzden.A som zvedavy kolko budem dolievat ked spustim tento rok ventilatory.Inac tento rok to vyzera ze sa mame na co "tesit".

Nehlede na to, ze radiatorem se dostanes maximalne na teplotu okolniho prostredi, kdezto odparovanim i pod...

Tony2013 napsal: Me slo spise o to ze se do krytu nemsi delat zadna dira a je to v celku konstrukcne jednoduche...

Ono to riesenie ma len jednu vyhodu - ze by sa neodparovalo vela vody.Ale ked to tak zoberes? -tak prave ta "diera" je konstrukcne,cenovo,aj funkcne najjednoduchsia.

...a už zase destilujeme.... ...asi bych měl taky obavy o materiál chladiče a jeho zanášení...

ten radiator byl jen navrh.Me slo spise o to ze se do krytu nemsi delat zadna dira a je to v celku konstrukcne jednoduche.Pravda je ze na uvolnovani kovu jsem nejak nepomyslel.Ale je zase jina hromada materialu ktere by se daly pouzit.treba udlat takovou spiralu z novoduru (i kdyz teda tepelna vodivot by byla jinde)taky nemusi bejt spatny.Ty pc radiatory jsem pozival v okruhu s hlinikem a to nedelalo dobrotu ale jak byla jen med tak jsem nepozoroval nejaky uvolnovani je teda pravda ze jsem nejak nemeril hodnoty.Jak rikam da se pouzit jiny material to co jsem navrhl byl jen takovy napad.Jelikoz jen vetrak v krytu me pripada dosti neuciny.Jde proste o to udelat takovou destilacni kolonu.

Já bych to tedy nerisknul, z mosazi se může uvolňovat zinek, potažmo i měď, záleží na slitině. Takto hovoří Wiki: "K odzinkování mosazi dochází především v provzdušněných vodách s obsahem oxidu uhličitého, při malém, nebo žádném proudění. Slabě kyselé vody, s malým obsahem solí způsobují při běžné teplotě obvykle rovnoměrné odzinkování." Ono je rozdíl, jestli je v uzavřeném okruhu chladivo, které je v mnoha případech podobné fridexu, tj. s příměsemi antikorozních látek, nebo tam honíš obyčejnou vodu v otevřeném systému.