CO2 - kolik a jak dávkovat, měřit a předejít otravě

Hmmm, tak otázka je na mě, ani nevím, jestli se mi na ten hodně tenkej led chce lézt... (Tak kdybych plácala blbosti, doufám, že mě někdo opraví. )
pH 7,2 a alkalita 6 °dKH ... Ono to na první pohled může vypadat, že je CO2 dost, ale skutečnost bude jiná. Jednak nejsou úplně přesné ty testy, voda ve vašem akváriu může být nějak "upravená" (osmóza, rašelina, substrát typu aquaclay,...) - neznám vaši nádrž, i voda z kohoutku nemusí být úplně "přirozená" a pak ta tabulka neplatí.
Ale spíš jsem svou poznámkou o alkalitě a pH chtěla upozornit na to, že ačkoli je výroba kvasnicovače jednoduchá, bez rozmyslu a těch testů byste se do toho pouštět neměla. Lidí, co si céóčkem otrávili rybky, bylo (a bude) hodně.

Jestli tomu rozumím,podle tabulky-když mám PH 7,2 a KH 6d mělo by být Co2 v optimu-chápu to dobře?

Taky si alespoň ze začátku musíte pohlídat pH a alkalitu.
Viz třeba tady - www.akvarko.cz/…

Díky..tady je výroba úplně jiná.Našla jsem návod,který se skládal pouze z pet lahve,hadičky,zpětného ventilu a kamínku.Ale o poměrech ani slovo,autor pouze zmínil menší množství na menší akva.Otázkou je,co myslel menším akva a na jaký obj. zmíněné poměry byly ..Celkem zásadní věc.Na škrtič se ptám proto,aby nedošlo k přetlaku.Ale to se asi dá těžko zodpovědět-mj.kvalita kvasnic,teplota atd.

Láhev 2 litry, 220g cukru, 1.5 litru vody, čtvrtina až třetina kávové lžičky práškových kvasnic (používám od soudruha doktora Oethkera). Do víčka zalepit hadičku, na ní napojit téčko, z něj jeden šlauf do akvária, na druhý škrtítko. Regulovat povolováním škrtítka, rozhodně ne škrcením přímo vývodu CO2. Na noc můžeš povolit škrtítko (někdo říká, že se pak náplň spotřebovává rychleji - já osobně nepozoruji). Já bublám kontinuálně, náplň vydrží 2-3 týdny (teď v teplých dnech asi 2 týdny).

Zapomněl jsem dodat: plynu zdar! ;)

Koukni na tohle to by mohlo být pro tebe řešení.

www.akvarista.cz/…

Tomas Enderson

Prosím o radu,jak na CO2 do čistého ob. cca 72 litrů.Chtěla bych to vyzkoušet-takže nejdříve domácí výroba do petky-to jsem si našla,ale nevím,jak na poměry.
1/ kolik přibližně kvasnic a kolik vody,cukru-nerada bych to přehnala a otrávila rybičky
2/ můžu použít v případě silného bublání škrtící sponu?
3/napadlo mě nechat bublat přes den,na noc někam jinam..do nějaké nádoby..V noci kytky CO2 nevstřebávají-hrozí otrava?
Moc děkuji-s COčkem nemám žádnou zkušenost

Tak to jsi umělec, při kvašení otrávit rybičky ve stolirovém akvárku...
Zas tak složité to není. Stačí to přehnat s kvasnicemi...

zkus udělat přetlakový ventil - www.akvarko.cz/… a pak můžeš vesele škrtit jak potřebuješ a láhev by teoreticky explodovat neměla. nebo je druhá možnost vždycky třeba na večer na pár chvil rozdělit hadičky,přebytečné co2 z láhve uteče(a pěkně zasmrdí) a ty můžeš jít spát s klidem v duši... Ale pet láhev vydrží poměrně dost

Tak proc nepouzijes pasivni rozpousteni co2? Treba i s biokvasu. Jak jsem psal nize. Kolega to ppouziva na kolejich a nema problem s biokvasem pustenym na plno v 30L akvariu.

Osobne pouzivam co2 ze sifonovych bombicek, je to velmi snadne. Obsluha neni slozita kazde rano kdyz jdu do prace tak natlacim to co se pres minuly den rozpustilo do schovaneho difuzseru v akva. Jako difuser mam pet lahev 2L ve ktere mam asi ve 1/4 ze spodu diry pro vodu, a vlozeni zatezovacich kamenu. Co2 se rozpousti pasivne a velmi efektivne. Nikdy nedoslo k otrave.

Máš stolitrové akvárko. Myslím, že nemusíš mít obavy z otravy obyvatel akvárka. Pokud používáš standartní míchání. Používám CO2 z pet láhve naplno non stop do 60-ti litrů, nikdy žádné otravy, a to tam mám i krevetky a šneky. Ani jsem neslyšel, ani nečetl, že by si někdo tak velké akvárko tímto způsobem vytrávil.
Něco jiného je používat stlačený CO2. Tady je potřeba měřit a regulovat průtok plynu ventily.

Proč takové zařízení? Proč je třeba počítat bublinky z biokvasu?
I když jede zařízení non stop naplno ve dne v noci nehrozí osazenstvu otrava CO2 a CO2 tím taky neušetřím, neboť takové zařízení nejde efektivně regulovat. Buď CO2 navíc vypouštím mimo nebo průtok přiškrtím, ale tím zvyšuji riziko exploze. Stejně tím neprodloužím dobu kvašení. Opravdu nevidím důvod průtok plynu v takovém zařízení měřit.
Přes difuzer jsou bublinky tak jemné, že se ani nedostanou k hladině, při stoupání se úplně rozpustí.

také uvažuji o CO2. Mám 6°dKH a pH kolem 7,1-7,4pH. Ale newm jak je to myšleno s tým počítáním bublin. Abych dosáhl určitého počtu bublin, musel bych vědět, jak namíchat přesně roztok! Vyšlo mi to na kolem 13_14 bublinek. Ale jak to mám udělat? kdybych tam dal třeba moc něčeho tak by to mělo uplně třeba sylnější bublinky, a kdybych to přiškrtil, tak by to zase mohlo buchnout! A otrávit rybky nechci! díky...

Třeba takhle.

Pořád mi nejde na rozum, jak chcete měřit počet bublinek za minutu? Do akvárka bublám z pet láhve přes difuzor. Bublinky jsou tak jemné a tak intenzivní, že bych je vůbec nedokázal spočítat. Bublám non stop ve dne v noci, nevzduchuji, jen čeřím lehce hladinu filtrem v 60-ti litrovém akvárku. Žádný obyvatel za celou dobu nikdy nevykazoval žádné příznaky otravy CO2 a to ani při naplnění, kdy je reakce nejprudší.

...Nešlo by použít nějakou slabší dávku CO2 a sledovat jeho účinky na rostliny aniž bych cokoliv měřil? Jakou dávku na jak velkou láhev byste doporučili?...
Samozřejmě, že i malá akva se dají přihnojovat odpadem z kvašení cukru, ovšem alespoň pro začátek je přeci jen na místě sledovat parametry vody. Než začnete bublat, měl byste si zjistit alkalitu. Ta by neměla být nižší, než (pro jistotu) nějaké 3 st. dKH. Stejně tak je žádoucí zpočátku sledovat změny (ranní a večerní hodnoty) pH. Z těchto změn lze odhadnout, jestli to s přidáváním CO2 nepřeháníte.
Já aplikuji kvašením CO2 do 24 l nádržky. Používám 1,5 l PET-láhev, (cca 1,3 l vody), asi 2 dl cukru a 0,5 ml sušených kvasnic. Jako difuzor používám BOYU 100, sytím non-stop.
Ovšem pozor - o účinnosti sycení vody nerozhoduje jen způsob přípravy kvasné směsi, ale - jak už tu bylo mnohokrát zmíněno - také způsob (intenzita) rozpouštění CO2!

Chtěl jsem se zeptat na jednu věc. Delší dobu o CO2 uvažuju. Něco málo jsem o tom nastudoval. Na to, abych přesně změřil PH a KH nejsem vybavenej. Akvárko mám zarostlé vcelku slušně. Sem tam se začínají na listech některých rostlin (hygrophila polysperma, hygrophila minia) objevovat dírky. Zkusil jsem občas přihnojit hnojivem tetra plant, ale nemělo to na rostliny vliv, spíše na lehký výskyt zelené řasy. Jinak ostatní rostlinky rostou pěkně a s řasami nemám větší problémy. Čistý objem akvária 18l. Nešlo by použít nějakou slabší dávku CO2 a sledovat jeho účinky na rostliny aniž bych cokoliv měřil? Jakou dávku na jak velkou láhev byste doporučili? Radši budu bublat míň než abych otrávil ryby, toho se bojím nejvíc. Díky

počet bublinek za minutu = °dKH x objem akvária v litrech : 50

jako "difuzor" mám inněkční stříkačku-něco na tento způsob-http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-41 < tu difusní nádobu

Jde o to jak efektivne dokazez CO2 ve vode rozpustit. Jestli mas nejaky difuzor nebo jen volne bublas z hadicky tak se to bude lisit hodne, protoze mensi bublinky, vic rozpusteneho CO2 ve vode. Takze jestli jsem dobre pochopil, CO2 u tebe vychazi primo z hadicky do vody? Jestli ano tak ti poradim buďto lipove drivko nebo cigaretovy filtr jako difuzor. Bublinek bych zkusil pro zacatek 10 za minutu a uvidis sama jestli bude potreba pridat ci ubrat ci nechat!

Dobrý den,
mám 2 malá akvárka a začínám používat CO2 z kvašení.
Pročetla jsem různé stránky o počtu bublinek a údaje se poměně liší,někde píší 5 za minutu,jinde zase 20... Proto se chci zeptat někoho s praxí v menších akvárkách
Oběm je 60l a 40l. PH je něco kolem 7 (až 7,5),voda je tvrdá( 17-18 °něm).
CO2 po´jede i přez noc (a v noci k němu také vzduchování)
Bublinky myslím ty vycházející přímo z hadičky(mám počítadlo z odsávačky hlenů)
děkuji za každou radu

Ano.

A smim ještě dotaz? dKh je uhličitanová tvrdost?? omlouvam se ale jsem opravdu začátečník a chemie mi taky nic neříká

počet bublinek za minutu = °dKH x objem akvária v litrech : 50
z tímhle můžeš začít.

Zdravím chtěl bych začít dávkovat CO2, vím že už je to dost omílané téma ale nikde jsem se nedočetl jaké je správné dávkovaní, aby se předešlo otravě ryb, tak jestli by mi s tím někdo neporadil. Je mi jasné proč přidávat co2, jak, jen mám strach abych si nevyplenil akvárium ..předem moc děkuju

Omlouvám se, Anonyme, ale ta vaše teorie mi nesedí...
Nemám sice odzkoušeno, při jakých změnách pH (z jakých hodnot na jaké) se mnou popsaný děj může odehrát, ale domnívám se, že při "jakémkoli okyselení", tedy i v rozmezí hodnot pH nad 7.

O přístupnosti živin při různých hodnotách pH se nepřu . S mírnými výhradami souhlasím, že "v kyselém prostředí jsou živiny a stopové prvky pro rostliny v mnohem dostupnějších formách". (Tahle teze se týká především stopových prvků. Ostatní živiny jsou dobře přístupné při hodnotách pH okolo 7. U stopových prvků pak hraje významnou roli, jsou-li chelatizovány.)

Co mi ale nesedí, je rychlost příjmu živin. I kdybych přistoupil na teorii jejich "lepšího zpřístupnění" (zejména tedy stopových prvků) po snížení pH, domnívám se, že by toho rostliny nedokázely využít tak rychle, jak rychle se dá tento jev pozorovat (produkce bublinek kyslíku).
Na rozdíl od CO2. Jeho zvýšená nabídka je rostlinami využita (jsou-li ostatní podmínky splněny) "bezprostředně".

Kyselinu syrovou neznam. Tak Ti bohuzel nemohu odpovedet. U kazde jine se to da alespon rozumne odhadnout.
Tve teorie jsou zajimave, nicmene radeji zustanme u vedeckych faktu. A ty podporuji Sida i Vaclava v jejich teoriich.

filipsi napsal: Jinak se mi nelibi, ze stojis za svymi nepravdami a polopravdami pod neregistrovanym nickem Anonym. Ale je to Tve pravo, pravo ostatnich zase brat odpovidajici zretel na Tve nazory.

Anonymů je tu dost a jaký zřetel na jejich názory bereš je samozřejmě tvoje věc. Nick Anonym mimochodem přiděluje redakční systém automaticky.

Pokud je, na rozdíl od mých lží a polopravd, skutečností, že přítomnost jiné kyseliny než uhličité neovlivní přesnost určení obsahu CO2 v daném roztoku, (a o tom se tu vede tento spor) jaký je jeho obsah například v 12% roztoku kyseliny sýrové který má kyselost 1,1 a byl vytvořen naředěním koncentrátu vodou s dKH 10° ? To už asi nebudou miligramy

Sid napsal: Nakonec jednu úvahu:
Proč se po okyselení vody v akva, (třeba tou HCl), dá při splnění dalších podmínek, (světlo, živiny), pozorovat zvýšená asimilace rostlin? (A to třeba až tak, že začnou zřetelně bublat?)
Já se domnívám, že je tomu tak právě proto, že jsme jim snížením PH poskytli více volného CO2.
Já mám jinou teorii
Protože voda se okyseluje ze zásadité na kyselou tedy s PH nad 7 na PH pod 7. A jak jistě víš, v kyselém prostředí jsou živiny a stopové prvky pro rostliny v mnohem dostupnějších formách. Pokud by někdo snižoval PH například z 6,6 na 6,0 asi by se dramatické změny projevu asimilace nedočkal.

Zajímavé počtení...
Co kdybyste, pánové, vyšli ze základní myšlenky a tou je uhličitanová rovnováha. A především z faktu, že uhlík je ve vodě obsažen ve 3 formách - CO2, (resp. H2CO3), HCO3 a CO3, a že vzájemný poměr těchto forem je závislý na pH?

Takže když napíše Anonym:
Václave, mě neukecáš, přilitím kyseliny chlorovodíkové prostě obsah kysličníku uhličitého ve vodě nestoupne.
nemohu tak úplně docela souhlasit.
Nestoupne obsah celkového uhlíku, ale procentuální zastoupení, (a tím i koncentrace), volného CO2 se zvýší, stejně, jako se sníží procentuální zastoupení, (a tím i koncentrace), HCO3.
(CO3 by se to týkalo až při snižování pH z hodnot vyšších, než cca 8,3... )

Nakonec jednu úvahu:
Proč se po okyselení vody v akva, (třeba tou HCl), dá při splnění dalších podmínek, (světlo, živiny), pozorovat zvýšená asimilace rostlin? (A to třeba až tak, že začnou zřetelně bublat?)
Já se domnívám, že je tomu tak právě proto, že jsme jim snížením pH poskytli více volného CO2.

(Otázka, jakou roli sehraje v takové situaci pufrační systém, neboli - jak dlouho rostlinám "zvýšený příděl CO2 vystačí, /ať už vinou jeho konzumace nebo pufrační schopnosti vody/, a pod., je otázkou jinou... )

Anonym napsal: Dovolím si citovat z oblíbeného zdroje. (www.sweb.cz/…)
Citujes dobre, ale nechapes to dobre. Proc si myslis, ze alkalita se po pridani HCl nezmeni? Po pridani HCl snad neni alkalita tvorena hlavne (nikde neni pouze a jedine) hydrogenuhlicitany? Nebo snad neni pH ovlivneno pouze mnozstvim co2 (h2co3)? Je, i po pridani kyseliny.
Presto prilevani kyseliny nevidim jako dlouhodobou bezpecnou cestu k prosperujicim rostlinam.
Vaclav ma pravdu, tabulka prestava platit (hlavne) v pripade iontomenicu a pouziti jinych nez uhlicitanovych pufru.

Jinak se mi nelibi, ze stojis za svymi nepravdami a polopravdami pod neregistrovanym nickem Anonym. Ale je to Tve pravo, pravo ostatnich zase brat odpovidajici zretel na Tve nazory.

Nejsem chemik a hádat se z tebou nebudu, už jsem si o upravě vody kyselinou něco přečetl a to mě stačí, nehledě na to že to dělám už poměrně dlouho. Jestli platí nebo neplatí T. t. je mě docela jedno. Hlavně že mě rostou dobře moje rostliny a jestli mě nevěříš tak to je tvoje věc.

Kyselinou upravuji PH při výměně vody aby moc nestouplo. Na 100 litrů čerstvé vody použiji 10 - 20 ml tříprocentní kyseliny. Sycení vody pomocí CO2 jde pořád.

Václave, mě neukecáš, přilitím kyseliny chlorovodíkové prostě obsah kysličníku uhličitého ve vodě nestoupne.

protože by jsi musel tu kyselinu do vody lít pořád CO2 se totiž spotřebuje.

Usine napsal: T. tabulka neplatí v případě že voda je nějakým způsobem upravená. Třeba rev. osmozou, nebo jontoměniči.

Především tou kyselinou.

Příklad:
Mám PH 7,5 dKH 10 to je slabota (pod 10mg/l), po dolití odpovídající dávky HCL klesne PH na 6,5 ale dKH zůstane stále 10. (dle „Tt“ tedy stoupne obsah CO2 na téměř 80 mg/l) Jaká záhadná chemická reakce musí proběhnout aby se tolik kysličníku do vody dostalo? Proč tedy všichni blbnou s nějakými CO sety, když by stačilo přikapávat kyselinu?

Dovolím si citovat z oblíbeného zdroje. (www.sweb.cz/…)
: ......Jak tabulka (Tillmanova), tak Henderson-Hasselbachova rovnice platí jen tehdy, pokud je uhličitanový systém jediným prvkem ovlivňujícím pH vody. Jinými slovy, pokud změřená alkalita není tvořena pouze a jedině hydrogenuhličitany a pH není ovlivněno pouze a jedině množstvím volného CO2 (resp. H2CO3), nemůžeme Tillmanovu tabulku použít....

Pochopil jsi to dobře.
To Anonym: T. tabulka neplatí v případě že voda je nějakým způsobem upravená. Třeba rev. osmozou, nebo jontoměniči.

Pokud nebudeš mít CO2 tak bych ani z KH nic nedělal. Pokud budeš měnit jednou týdně drobet vody nemusíš se toho čísla bát. Jinak stačí drobet jedlé sody, ale ta zvyšuje obojí jak PH tak KH .

A pokud bych uvazoval v budoucnu o CO2 musel bych uvazovat o zvyseni alkality aby me moc nekolisalo PH, chapu to dobre?

o kolik?

Předpokládám že chlorovodíkovou Ta často doporučovaná fosforečná má v akváriu jisté vedlejší účinky.

Když přidáš do roztoku jinou kyselinu než uhličitou, zkreslí "Tt" obsah CO2 směrem nahoru.

Jedno to neni (ale to asi vis, a je to jen ironie).

Anonym - souhlas s vaclavem, tillmanova tabulka je ne primarne o obsahu co2, ale o schopnosti vody urcite mnozstvi co2 obsahovat. Kdyz neco posunu, nestane se zazrakem, ze ve vode pribude co2 nebo ubyde, ale je schopna rozpousteni dalsiho co2 at uz ze vzduchu, nebo sycenim, nebo naopak co2 vyprcha. Jsou pripady, kdy tabulka opravdu prestava platit, ale nejde to tak zjednodusit. Mas svuj kousicek pravdy, vaclav ale vetsi

Stáhni si kalkulátor CO2, ale pozor na kapkové testy jsou jen orientační.

Dělám to už pár let a nesmysl to není, je přeci jedno jakou kyselinou vodu upravíš jestli sírovou nebo jakoukoliv jinou.

Jeste malickost, na jakou hodnotu bych mel snizovat PH? V soucasne dobe 7, rekneme 6,6?

Václave, od tebe bych takový nesmysl nečekal
Přidáním kyseliny především končí platnost Tillmanovy tabulky.

Přidáním kyseliny se sníží Ph a tím pádem stoupne obsah co2

Žádná pakárna to není. Rašelinový výluh ti může snížit PH vody poměrně dost zato z KH nehne vůbec, nebo jen minimálně. Soda také mění PH a KH každé jinak. Jestli si ale představuješ že jednou za měsíc dáš do akvária pár kapek a budeš mít dostatek CO2 tak tak to nefunguje.

No upřímně nechápu, jak si na to přišel.
Snažíš se trochu překroutit Tillmanovu tabulku. Za určitých podmínek (pokud je obsah CO2 jediným ovlivňujícím faktorem) se dá z uhličitanové tvrdosti a PH odvodit obsah CO2 v roztoku. Přidáním čehokoliv jiného než CO2 se ale jeho obsah v roztoku nezvýší.
Pokud snížíš KH, tak přítomný CO2 způsobí snížení PH. Tím pádem jsi na svých.

Pokud je mi znamo tak prirozenym vypoctem mezi tremi cleny - KH,PH a CO2 nikoliv.
Kdyz snizis hodnotu KH zvysi se ti CO2, takze mnozstvi CO2 je urcene treba mnozstvim KH a hodnotou PH. Porad nechapes?

Jestli nakonec obsah CO2 není odvislý od toho kolik je ve vodě CO2 a nikoliv od toho kolik do ní přidáš sody nebo rašeliny.

No tak to je pakarna kdyz pridam jedlou sodu zvysim nejen KH ale i PH a tudiz CO2 zustane stejne. Kdyz pridam raselinu, snizim PH a zaroven se muze snizit i KH tak to jsem zase nas zacatku a . Takze neni zadny zpusob jak zvysit KH aniz bych zvysil PH. Tak to bude CO2 vecne nizke a ryby budou v pohode ale rostlinky zivorit. hm Hm