Terčovec - nemoc

Pro přesnější a rychlejší určení nemoci a její příčiny je vhodné k dotazu přidat fotku.
Doplňující informace o akváriu, např. zda jde o zaběhlou nebo čerstvě založenou nádrž, něco o údržbě (jak často je měněna voda, čištěn filtr) také pomohou.

- ponechte teplotu na těch 31,vynechte krmivo s přídavkem srdce, pokud budou potíže přetrvávat, po 24 hod bude potřeba 6 hod koupel v eSHa gdex za teploty totožné v akváriu

Souhlasím, že ta nižší teplota by byla rozhodně příjemnější. Teď každopádně nechám ještě pár dní přitopeno a zkusím to dát nějak do cajku. Doufám, že se to zdárně podaří...

No já jsem se nikdy nesetkal s názorem, že je vhodné vyhýbat se artemiím a spol. a to ani u poměrně ortodoxních "srdcařů"

Každopádně to ale neznanemá, že když přestaneš krmit hovězím, že se s těmito problémy nesetkáš, určitě to není všelék, ale minimálně pak není problém držet teplotu někde mezi 28-29°C, což by mělo být celkově prospěšné pro zdraví akvária, zvlášť, pokud je tam dno, rostliny atd.

To je co člověk, to názor. A teď čemu věřit

Zkusím zkrmit zbytky mraženého krmiva co doma mám a na nějakou dobu budu dávat jen sušené a lyofilizované. Uvidíme, jestli nastane nějaká změna...

Každopádně nejdříve musím vyřešit ten problém, který mi teď nastal.

Doporučení nekrmit nitěnkami bych rozuměl, ale artemie, mysis, případně krill jsou považovány za bezpečné a vhodné krmivo, spousta chovatelů tím krmí. Navíc obsahují astaxantin, takže podporují zbarvení.

"Nejčastěji se astaxantin vyskytuje ve formě červeného barviva u mořských živočichů, zejména u lososa, kterému dodává charakteristické zabarvení. Losos, stejně jako jiní mořští živočichové, nedokáže toto barvivo syntetizovat sám, ale musí ho získávat z potravy v podobě zooplanktonu a krilu. Tito malí tvorové se živí řasami, které přirozeně produkují astaxanthin."

Hmm, tak teď nevím. Chovatel mi výslovně nedoporučoval krmit jiným mraženým krmivem než tímto. Podle něj bych se měl vyvarovat nitěnkám, artemiím a těmto krmivům obecně. Proto jsem krmil a celou dobu co mám terče krmím tímto mraženým krmivem. Ale tím nechci říct, že je to správně a nechci to tady obhajovat, jen jsem se řídil radami, které jsem do začátku k Terčovcům obdržel...

Chápal jsem ty, kteří se chovem živili. Ryby rychleji rostly a barva se dohnala zvýšeným obsahem astaxanthinu.
Ovšem u hobbistů v okrasném akváriu je mi to divné, protože u nich krmení masem teplokrevných zvířat přináší víc problémů než výhod. Pokud ovšem nemají terče v holém akva a po každém krmení neodkalují zbytky.

Protože krmím mraženým krmivem o obsahem hovězího srdce a pokud vím, tak by v takovém případě neměla být teplota nižší než 30°C kvůli trávení.

UndeR napsal: ... Mám pro jistotu zvýšit teplotu? V současné době 31°
Probůh, proč tak zbytečně vysokou?

Dva až tři dny. Když to nepomůže, tak ta léčebná nádrž, chemie a teplota klidně i 36 °C.

Topítko už jsem vyřešil. Přitopím tedy na cca 33°C a uvidíme co se bude dít. Jak dlouho může taková reakce trvat?

Viděl bych to na ten stres z té nízké teploty, přitopil bych a dal tomu pár dní. A pořídil bych do nádrže záložní topítko

Řekl bych, že to trvá tak 3 dny. Dýchá na obě žábry. Zprvu jsem to připisoval stresu, protože mi cca před 10 dny odešlo topítko a než jsem to zjistil, tak teplota vody klesla na 24°C, což pro terče rozhodně není komfortní teplota. Po návratu teploty k normálu, ale postupně nastalo tohle, tak si teď nejsem jistý. Nerad bych něco podcenil...

Nejhorší smrt je smrt z paniky. Jak dlouho to trvá? Dýchá na obě žábry?

Zvýšením teploty nic nezkazíš (tedy pokud to snesou krunýřovci), takže bych šel zatím o stupeň nahoru a začal bych postupně chystat léčebnou nádrž.

Přátelé, zase se na vás obracím s prosbou o radu. Jeden Terčovec přestal žrát a všiml jsem si, že tu a tam má tendence se otírat o listy rostlin. Jinak je aktivní, plave s ostatními a na chování jsem nic neobvyklého nevypozoroval. Mohlo by se jednat o žábrohlísty? Popřípadě co jiného?

Nasadil bych toto léčivo www.sklorex-akvarium.cz/…

Bude to dostačující? Mám pro jistotu zvýšit teplotu? V současné době 31°

Tak jsem přitopil jak mi bylo doporučeno a zárověn jsem aplikoval již zmíněný esha Hexamita. Ryba už není neustále zalezlá, ale začíná plavat volně po akváriu. Navíc již projevuje i zájem o jídlo. Budu pokračovat dál a uvidíme...

33°C je určitě lepších než 31°C a je možné, že nějakých výsledků s tím dosáhneš, ale raději tak 35 - 37 °C. A na to už není úplně legrace sehnat topítko, přesněji takové neseženeš, musíš použít nějaké bez regulace a k tomu externí termostat.

Zkus toho Montyho, má s tím zkušenosti, určitě poradí mnohem fundovaněji, než já

Mám plonkovní 120-ti litrové akvárium se vším potřebným, takže udělám karanténu z něj, to nebude problém. Takže zbytek osádky řešit nemám jo?

No hlavně opatrně s léčivy, eSHa Hexamita asi ničemu neublíží, ale je dost možné, že ani nepomůže. Mrkni se o příspěvek níže k Montymu do prezentace, popisuje tam moc hezky léčbu Entizolem. Jestli chceš mít jistotu, tak se to neobejde bez mikroskopu, připadně se podívej na Terap SH, je tam několik aktivních látek a četl jsem kladné hodnocení, ale zkušenosti s tím zatím nemám. Každopádně by to chtělo karanténu, asi by stačil větší plastový box - 80l apod. Zavést vzduchování a topení, denně měnit vodu - a léčit tam.

Budu v diskuzi z vlákna "Terčovec - chov" pokračovat tady aby to admini nemuseli přesouvat

Co se týče možného výskytu bičíkovce. Bude lepší léčit odděleně rybu která vykazuje nějaké známky nemoci a nebo bude lepší přeléčit celou společnou nádrž. Jde mi o to, abych neléčil vybraného jedince a nákaza se nešířila v nádrži dál a dál. Na kolik mám zvednout teplotu když 31°C je málo? Řekněme 33°C? Pro jistotu jsem začal dávkovat eSHa Hexamita. Mělo by tohle léčivo pomoci nebo raději zvolit něco jiného?

Příroda je nevyspitalná a možné je všechno - nikdo s rozumem Ti v tomto bezpečně nic kloudnějšího než několikrát opakovaný mikroskop nedoporučí.
Nicméně souhlasím s tím ,že ta ryba je celkově "chcípáček" nemyšleno hanlivě - do budoucna akorát roznašeč chorob a potencionální nebezpečí pro ostatní zdravé ryby.
Tím bych tu debatu za sebe ukončil - nemá další valný smysl.

No můžu ti řict,že mě umiraly postupně asi 3 měsíce,byli to živorodky,než jsem zjistila na veterině o co jde,a nasadila lécbu entizolem,byly napadnuté skoro všechny,/celé akvarium/ z 20 kusů zůstaly jen 4...

A víš jistě, že to je bičíkovec?

Dobrý den. V několika fórech jsem se dočetl, že jim terčovec po napadení bičíkovce do 2 dnů uhynou. Můj terčovec je nemocen už více jak 3 měsíce a jeho stav je někdy lepší někdy horší. Je to možné?

No nějaké ty extrakty by mohly být perspektivni, nacpat je do želatiny (agaru) a zkrmovat. Ale já už na experimenty nejsem, leda by mě to znovu chytlo. I když jsem člověk zvídavý. I když se jedná vlastně o trávicí choroby.

A o tom to prostě je, nejlepší prevence proti všem chorobám je pestrá a kvalitní - co nejpřirozenější strava, kvalita vody- ta na prvním místě,kvalitní prostředí , nepřerybnění - (v tomto se trochu někdy stydím), nepřehánět to zbytečně s teplotou (taky už jsem už upustil od dlouhodobě zbytečně vysokých teplot- spíše se to snažím i periodicky měnit o dva tři stupně) Ten ozón právě popisovali jako dost problematické řešení - navíc bylo v umělých kultivacích zjištěno, že jsou ti prevíti,velice dobře adaptabilní na nízký nebo vysoký obsah kyslíku ve vodě, dlouhodobý nedostatek potravy ,má zřejmě za následek tvorbu cyst , nějakého vegetativního období - možná podobně jako u krupice ?

Jedna studie popisuje experimentování s přírodními chemoterapeutiky .- česnek , cibule, pažitka - s pozitivními výsledky - nehledě na velmi pozitivní vliv na imunitu celkově ,
je to samej vitamín , v human medicíně - už si nevzpomenu na jméno konkrétního biče - žije v tenkém střevu - kombinace česnekového extraktu a mandarinkového extraktu - každý zvlášť neměl nijak závratné výsledky , po smíchání a použití současně - výsledky ohromující - tyhle věci znali staří Egypťané i východní medicína, citrusové plody všeobecně - antihelmetika - některé příbalové letáky dokonce doporučují human antihelmetika zapíjet šťávou z grapefriutu.

Jestli nebude schůdnější cesta spíše tudy , jen vědět - odzkoušet kolik a jak ?

Za mlada jsem skoušel přidávat ozón do vzduchováni, rybám to neškodilo, ale přeci jenom jsem měl obavy, aby ozón rybám nepopálili žábra. Pravda je že jsem nikdy neměl problémy s chorobami. Dodržoval jsem striktně karanténu, krmil jsem nalovenými nitěnkami, dafniemi a jinou životínou. Kdyby tu byl někdo se zkušenostmi s ozonem, bylo by dobré se podělit.
Byl jsem jenom hobbysta.

O použití UV jsem se zatím nikde nic nedočetl , ono to bude asi zase o tom že UV bude degradovat i léčiva , netuším jestli i "Merák" .
Spíš taková moje úvaha- v případě léčby vysokou teplotou , by mohla pomoct likvidovat volně pohybující se Trophozoity - ty mají dost omezenou "životnost" ve volné vodě, cysty jsou nepohyblivé - předpokládá se že se do ryb dostávají s potravou ze dna , jelikož jsou to paraziti velikosti 10-20µm , je dost složité pozorovat jak se které stádium chová ,některé poddruhy cysty v teplé vodě nevytváří , některé ano - vypadá to že je celá problematika stále málo prozkoumaná.
V podstatě jsou takřka všechny studie (ty co jsem zatím pročetl) zaměřené na produkční chovy pro gastronomii - nicméně všude se zmiňují ve velkém akvakultury s chovem cichlid - skalár a disků se stejnými problémy.

Napadla mě k probíhající diskuzi jedna otázka. Má nějaký vliv použití UV lampy? Myslím tím jestli se to projeví pozitivně například při boji s nákazou bičíkovci či jinými...

Musím poděkovat Luďovi (Tojsouvěci) za navedení k opravě své mylné informace,
Metronidazol (Entizol) se na světle nerozpadá.
- odkaz na studii a popis stanovování obsahu MET ve vodě a sedimentech z University of Gdańsk - pdfs.semanticscholar.org/…

Na zmínky o Cryptobiích narážím ve studiích čím dál častěji - hlavně v těch nových , bohužel klasická světelná mikroskopie je na rozeznání krátká ,elektronkový mikroskop -dost drahá sranda ,existují nějaké alternativy za metronidazol , úspěšně odzkoušené ve studenovodních chovech - těžko říct jak na ně budou reagovat poměrně choulostiví diskáči - jednou to prostě bude muset někdo odzkoušet , navíc většina těch alternativ je v evropě zakázáná, byly tuším prokázány karcinogenní účinky

www.ncbi.nlm.nih.gov/… . www.idnes.cz/…

Při bakteriálních nákazách v břišní dutině - většinou začne ryba otékat -nafukovat se břišní dutina - později začnou vylézat oči z důlků - to se ale může dít i při střevních parazitech - perforací střeva parazitem se do dutiny dostane obsah střev -to způsobí záněty , i proto Ti nejen já doporučuju ten mikroskop

Myslíte že se dá vyloučit bakteriální onemocnění které ma podobne příznaky a vyskytuje se většinou taky jen u těch nejslabších kusů ryb?

Kompletní očistou akvária myslím kompletní omytí (odrbání), např novou pod vodou dobře promytou houbičkou na nádobí, veškerého skla a techniky uvnitř akvária , propláchnutí (pročištění) filtru, hadic a filtračních médií - i za cenu ochromení kultur užitečných bakterií- problém je právě v "zapouzdřených cystách" které jsou všude- na ně jsou léčiva krátké. ¨
Vhodným léčivem je stále, alespoň u mně nedávno ověřená léčba nově zakoupených ryb napadených bičíkovci, Entizol -(metronidazol) - díky rezistenci parazita s dvojnásobnou koncentrací.

starší postup -
po kompletní očistě akvária ,řádnému odkalení dna a výměně 50% vody se dávkovala plná dávka léčiva - 1tableta Entizolu 250mg na 40-62,5l vody - vždy třetí pátý,sedmý a devátý den se odkalilo , vyměnila se třetina vody a doplnila třetina původní dávky léčiva (metronidazol se stejně jako většina léčiv na světle po čase rozpadá ) dvanáctý den se opět řádně odkalilo,vše omylo a vyměnila min polovina vody , teplota se zvýší na horní mez snášenlivosti druhu - nejlépe na 34° po dobu léčby
krmí se střídmě kvalitní ,lehce stravitelnou stravou , vždy se po týdnu od ukončení celé dvanáctidenní "kolečko" zopakovalo.
v týdenní pauze mezi "léčebnými kolečky" je nutné častěji měnit vodu , léčiva ochromí populaci užitečných bakterií v akváriu a filtraci - stejně tak po dokončení léčby alespoň 14 dní , krmit také raději méně

U mně léčba probíhala v nádrži bez funkční filtrace - proto jsem postup lehce poupravil: první den plná dávka léčiva - 1 tableta 250mg na 30L vody , po dobu následujících 10ti dní , denně výměna poloviny vody a poloviční dávka léčiva té původní, dvanáctý den kompletní očista a výměna 2/3 vody. krmil jsem nastrouhaným rybím filé a mraženou žábronožkou , už třetí den začaly ryby neurvale přijímat potravu - což pro mě bylo znamením že léčba zabírá
"Kolečko" jsem po týdenní pauze zopakoval ještě jednou - nyní jsou ryby cca 14 dní po léčbě , mikroskopicky už nebyli bičíkovci prokázaní , ryby mají zase (nepropadlé) kulaté břicha - vrátila se neurvalá žravost

Nicméně opětovně nedoporučuji léčbu bez mikroskopického prokázání přítomnosti parazita, zvlášt u terčovců .

komerční léčiva nemám odzkoušeny , dříve před cca 5-6 lety jsem úspěšně léčil Terapem SH - tehdy bez mikroskopu - stejným postupem - příznaky napadení se po léčbě už neobjevily.

Jen nesprávně nazývám Trophozoity a cysty -což jsou určité "zapouzdřené" vývojové stádia parazitů -zjednodušeně - podobně jako vajíčka -na které jsou veškeré léčiva v koncentraci snesitelné rybami neučinné - proto ta nutnost opakování při léčbě .
Informace čerpám ze studí Pánů - Moore, 1922; Kulda a Lom, 1964a, b; McElwin a Post, 1968; Becker, 1977; Poynton a Morrison, 1990;Kent a kol., 1992
Situace je zřejmě mnohem složitější než se zdá , protože těch poddruhů bičíkovců je velké množství , žijí jak ve sladkovodních tak v mořských rybách -mají rúzné vývojové cykly - nejvíce se celosvětově řeší napadení plůdku Lososa Atlantského, Pstruha duhového a pod..
Nicméně se ve všech studiích zmiňuje i čeleď Cichlidae

Bičíkovce sa množia delením. Hlistíce kladú vajíčka....

Moc Vám děkuji. Ještě prosím co myslíte tou kompletní očistou a jaké léčivo doporučujete na bičíkovce?

Popravdě si nemyslím že je dobrý nápad ignorovat "případné bičíkovce" u terčů , popravdě si ani nemyslím že by bylo jako vhodné řešení , postiženou rybu - i dříve- když se objevily příznaky - přelovit do karantény a léčit ji zvlášt - pokud se opravdu jedná o bičíkovce - rozmnožují se vajíčky , kterými postižená ryba už stihla zamořit komplet celou nádrž - po vylíhnutí se bičíkovci volně pohybují ve vodě a hledají hostitele, ostatní ryby sice momentálně (zřejmě) nevykazují žádné příznaky ,ale ...
stačí když se jednou zhoupne voda (koncentrace dusíků) a jedou v tom všichni - respektive první půjdou opět ti nejslabší
Teplota 32° je rozhodně bez použití medikace málo , přitápí se na 34°a výš, po dobu deseti dnů , kdy je ale zapotřebí každý den provádět kompletní "očistu" všeho co se v akva nachází , důkladné odsátí všeho bince co očistou vznikne a 100% tní výměna vody -ověřeno v produkčních chovech, toho se ale nedá docílit v nádrži s dnem a rostlinami.
Takovýmto způsobem se dnes "údajně karanténují" odchytové ryby -je to mnohem levnější a šetrnější metoda ,než při používání chemických přípravků- které někdy nemá ani opodstatnění, zbytečně jen oslabuje organismus- pak je vysoká mortalita a stres po přepravě a to moc neprospívá obchodu.

Potrebuji pomoc dovezl sem ze slovenska 10 ks tercovcu dva z nich maji derovou nemoc z hlavi trci cervy sou v pohode az tak nezerou jenom nekdy ako ich lecit mam 250 l akvarko entizolem anebo s cim a ten par ostatne ryby odhani oni se pari!

Dle meho nazoru ta rybka by mela byt v karantene a ne spolecne s ostatnima. Kazdopadne pokud se lecba podari, tak uz tvar nebude mit nikdy. U ostatnich zvednout teplotu na 32C, terci sou hodne houzevnaty rybky a zvednuti teploty je prvni prevence, prevazne to pomuze. Leceni jakymkoliv lecivem se jim oslabuje imunita. Na facebooku je tato skupina : www.facebook.com/… tam si dohledate vsechno potrebny.

Moje zkušenost je taková, že rybu kde již došlo k poškození výstelky střeva nemá cenu léčit. Možná se to i na poprvé povede, ale ta ryba je již natolik oslabená, že při příštím sebemenším problému s vodou v tom lítá znovu. Smysl má léčit ty, které v tomto stádiu ještě nejsou. Jinak po dobu léčby nekrmit jiným než suchým krmením.

Nakrmím a koukám kam to pak spadne - odsaju injekční stříkačkou -pokud má potíže jedna ryba , budou to mít v sobě i ostatní- nejslabší kusy vždy "odpadají" jako první , v podstatě by mělo stačit odebrat detrit ze dna, rozhodně bych neotálel.
Kdo dělá rozbor netuším , pár lidí co si ho nechalo udělat v laboratořích- za něj akorát zaplatili ranec peněz- ke konkrétnímu určení parazita stejně nedošlo - , hledal bych někoho v okolí , nejlíp chovatele disků, skalár, nebo cichlid všeobecně ,kdo má mikroskop

Dobrý den. Děkuji za zkušenost a prosím o radu. To co rybe trčí z řitního otvoru nějakým způsobem odchytit a pod mikroskop? Kdo dělá takový rozbor prosím? Už teď je to kolotoč..

Entizol je toho zářným příkladem

MonterMonty napsal: ....- jinak to bude nekonečný kolotoč
A taky se tím snadno tvoří rezistentní kmeny parazitů, bakterií apod. vůči lékům.

To co rybě trčí z řitního otvoru není parazit ale střevní výstelka , kterou např bičíkovci poškozují, nemusí to být ale jen oni - rozhodně zmikroskopovat - potvrdit přítomnost parazita - následně vyhledat správné léčivo - jeho dávkování a správný postup - jinak to bude nekonečný kolotoč

Děkuji za reakci. Zatím se mně nepodařilo parazita ulovit. Tak z fotky to určit nejde? Různé druhy parazita jsou si podobné. Dosud jsem tento problém s rybama neměl

Já bych doporučil mikroskop a zjistit přesný druh parazita. Potom použít to pravé léčivo.
Z toho terčovce už těžko něco bude.

Pro přesnější a rychlejší určení nemoci a její příčiny je vhodné k dotazu přidat fotku.
Doplňující informace o akváriu, např. zda jde o zaběhlou nebo čerstvě založenou nádrž, něco o údržbě (jak často je měněna voda, čištěn filtr) také pomohou.